V
CESKOSLOVENSKU NA PRIKLADU ZIVOTNICH OSUDU SUDETSKEHO NEMCE HELMUTHA BARUSCHKY
yesUniverzita Palackeho v Olomouci Filozoficka fakulta
Katedra historie
FENOMEN VOJENSKE ZRADY V MEZIVALECNEM
V
CESKOSLOVENSKU NA PRIKLADU ZIVOTNICH OSUDU SUDETSKEHO NEMCE HELMUTHA BARUSCHKY
BAKALARSKA DIPLOMOV A PRACE
Radim Kohoutek
Vedouci prace: PhDr. Pavel Kreisinger, Ph.D.
Olomouc 2022
Cestne prohlaseni:
Prohlasuji, ze bakalafskou diplomovou praci jsem vypracoval samostatne s vyuzitim uvedenych pramenu a literatury.
Radim Kohoutek
Na tomto miste bych chtel podekovat vedoucimu me diplomove prace Dr. Pavlu Kreisingerovi za jeho cenne rady, trpelivost, vstficny pfistup a ochotu byt napomocen. Dale me podekovani patfi pracovnikum vsech archivu, ktere jsem behem vyzkumu navstivil, jez ke mne byli vzdy mili a vstficni. V neposledni fade chci podekovat take sve rodine zajeji podporu pfi psani prace.
Obsah
- Uvod……………………………………………………………………………………………………………………. 7
- Literatura……………………………………………………………………………………………………….. 8
- Prameny………………………………………………………………………………………………………… 9
- Dosavadni stav badani………………………………………………………………………………………….. 10
- Prvni okruh………………………………………………………………………………………………….. 10
- Druhy okruh…………………………………………………………………………………………………. 11
- Polska historiografie………………………………………………………………………………… 11
- Ceskoslovenske badani……………………………………………………………………………. 11
- Pfedstaveni zpravodajskych sluzeb………………………………………………………………………… 13
- Abwehr………………………………………………………………………………………………………… 13
- Ceskoslovenska zpravodajska sluzba……………………………………………………………….. 14
- Rekonstrukce Baruschkovy spionaze……………………………………………………………………… 15
- Rodinne zazemi Helmutha Baruschky……………………………………………………………… 15
- Sternberk na Morave – Baruschkovo rodne mesto…………………………………………….. 16
- Prvni etapa spionaze………………………………………………………………………………………. 18
- Osoba majora Helma……………………………………………………………………………………… 19
- Agent A-54……………………………………………………………………………………………. 20
- Holm vs. Helm……………………………………………………………………………………………… 20
- Prvni opisovani listin…………………………………………………………………………………….. 22
- Baruschkova cilena bagatelizace……………………………………………………………….. 23
- Pfideleni k VTLU…………………………………………………………………………………………. 24
- Vychytralost Baruschky…………………………………………………………………………………. 25
- Prvni fotografovani spisu……………………………………………………………………………….. 26
- Druhe fotografovani spisu………………………………………………………………………………. 28
- Baruschkuv vydelek………………………………………………………………………………………. 29
- Plat……………………………………………………………………………………………………….. 30
- Pfilepseni k platu……………………………………………………………………………………. 31
- Porovnani s vydelkem Josefa Krejsy…………………………………………………………. 32
- Odmena……………………………………………………………………………………………………….. 32
- Pfelozeni Baruschky………………………………………………………………………………………. 33
- Druha etapa spionaze…………………………………………………………………………………….. 34
- Ota Karel Knahl……………………………………………………………………………………… 34
- Setkani s Arnostem Bruchem…………………………………………………………………… 35
- Pokracovani spionaze……………………………………………………………………………… 36
- Studie………………………………………………………………………………………………………….. 59
- Elektronicke a internetove zdroje……………………………………………………………………. 59
- Summary………………………………………………………………………………………………………… 60
- Pfilohy……………………………………………………………………………………………………………. 61
- Fotografie Bedficha Altera…………………………………………………………………………….. 61
- Fotografie Helrnutha Baruschky……………………………………………………………………… 62
- Fotografie Amosta Brueha…………………………………………………………………………….. 63
- Fotografie Waltera Czecha…………………………………………………………………………….. 64
- Fotografie Karla Endla………………………………………………………………………………….. 65
- Fotografie Armina Fischera……………………………………………………………………………. 66
- Fotografie Arnosta Jankowskeho……………………………………………………………………. 67
- Fotografie Jana Lachnita……………………………………………………………………………….. 68
- Fotografie Otto Meckela……………………………………………………………………………….. 69
1. Uvod
,,Kdo za valky opatfuje nepfiteli nejaky prospech nebo zpusobi skodu branne moci nebo vojenskym podnikum republiky nebo jejiho spojence, [… ] za okolnosti zvlaste pfitezujicich tezkym zalafem od peti do dvaceti let nebo na dozivoti. Stejne se tresta: kdo vyzradi cizi moci nebo nepfimo skutecnost, ze opatfeni nebo pfedmet, jez maji zustati utajeny pro obranu republiky, kdo vyzvida takovou skutecnost, opatfeni nebo pfedmet, aby je vyzradil pfimo nebo nepfimo cizi moci, kdo za temito ucely s nekym se spolci nebo vejde ve styk pfimy nebo nepfimy s cizi moci nebo s cizimi ciniteli, zejmena vojenskymi nebo financnimi.”1
Takhle je v zakone c. 50/ 1923 Sb. specifikovano, jaky trest hrozi za vojenskou zradu provadenou proti zajmum Ceskoslovenske republiky, a to pfesneji napomahanim cizi moci. Vojenska zrada velmi uzce souvisi se spionazi, protoze prave ty ciny, ktere se pak takto odsuzuji, jsou zamysleny a provedeny jako spionaz.
Spionu mohlo byt nekolik druhu, ale nejcasteji se delily na dva druhy. Profesionalni, ktefi pracovali ve zpravodajskych agenturach, operovali pod diplomatickym krytim a byli vysilani do zemi plnit konkretni ukoly.2 Ke splneni techto ukolu si pote v dane zemi nachazeli svoje informatory a spolupracovniky. Tito se rozhodli zradit svou vlast z ruznych duvodu, a to zejmena ideologickych ci peneznich.3 Je otazkou, jake konkretni duvody dovedly tyto lidi ke zrazeni statu a praci proti nemu. Ktery z uvedenych duvodu mel pfevahu, jestli napfiklad nenavist k zemi, ve ktere dany spion ci informator zil nebo vidina vlastniho penezniho obohaceni, nam neni znamo. Co bylo naplni prace takovych lidi uvadi kniha Michala Lukese:
1 § 6 zakona c. 50/1923 Sb. odst. 1,2. Dostupne online: https://www.beck-online.cz/bo/chapterview document.seam?document1d=onrf6mjzgizv6njqfuya [cit. 15. 10. 2022].
2 Lukes, Michal: Spionazni pfipady. Praha, 2016, str. 7-8.
3 Lukes, Michal: Spionazni pfipady. Praha, 2016, str. 7-8.
,,Podstatou prace tajnych sluzeb ajejich spionuje ziskat co nejvice informaci, ktere se protivnik naopak snazi utajit.”4
Tato prace si klade za cil rekonstruovat spionazni pfipad sudetskeho Nemce Helmutha Baruschky a pote pfibeh zanalyzovat. Helmuth Baruschka se nechal najmout pro vyzvidani informaci z vojenskych dokumentu. Za penezni odmenu je pote pfedaval do nacistickeho Nemecka, a temito ciny se dopustil vojenske zrady.
1.1 Literatura
Literatura pouzita V teto praci se ve vetsine pfipadu vaze kjednotlivym pfikladum cinnosti ceskoslovenskych zpravodaju a jejich vysledkum. Prvnim napomocnym materialem, k analyze pfipadu Helmutha Baruschky, je kniha Michala Lukese Spionaini pfipady. Tato kniha byla vydana V roce 2016 a pojednava O vice nez deseti pfipadech spionaze V dobe prvni republiky. Publikace vsak neuvadi jen pfiklady spionazi, ktere se deli z Lukesova pohledu na zavazne, ale i nezavazne.5 Obsahuje i uvedeni do situace v Ceskoslovensku, kdy napfiklad po roce 1930 uz nebylo pro ceske zpravodajce nejvetsim nepfitelem Mad’arsko, ale ceskoslovenska zpravodajska agentura zacala reagovat na vznikajici nemecke nebezpeci.6 Tato prace slouzi jako dobre uvedeni do tematu, je ctiva a dostupna siroke vefejnosti.
Dalsi dulezitou knihou, kterou pouziji zejmena v uvodu prace, je kniha Karla Straky Rekonstrukce ceskoslovenske agenturni site a jejich vysledku z let 1933-1939.7 V teto knize stoji za vyzdvihnuti bohate uvedeni do dosavadniho badani v uvodu publikace. Tato kniha byla vydana v roce 2017, cimz se jevi jako velmi aktualni.
4 Tamtez, str. 7.
5 Tamtez, str. 131-133.
6 Tamtez, str. 125-127.
7 Straka, Karel: Rekonstrukce ceskoslovenske agenturni site ajejich vysledku z let 1933-1939: Zpravodajske itstfedi. Praha, 2017.
Dalsi knihy, ze kterych budu cerpat urcite informace, jsou tyto: Spar o Agenta A-54. Kapitoly z dejin ceskoslovenske zpravodajske sluiby od Jaroslava a Stanislava Kokoskovych, dale take z knihy Admiral Canaris od Jaroslava Kokosky.
V uvodnich kapitolach mi budou napomocny dalsi dve knihy. Encyklopedie tajnych sluieb ve
20. stoleti. Helmuta Roewera a kolektivu autoru a Dejiny Sternberka od Davida Papajika a kolektivu autoru.
V ramci literatury take pouziji nekolik clanku, ktere mi budou slouzit jako pfiklady analyz pfipadu spionaze ajako dalsi uvedeni do tohoto tematu. Budu cerpat informace ze studie Jifiho Placheho Hrdelni procesy u praiskeho Divisniho soudu v letech 1937-1938. Clanek Pavla Kreisingera a Milana Vyhlidala Neznama kapitola z dejin mad’arske zpravodajske cinnosti proti CSR: Olomoucky spionaini pfipad kapitana v. v. Leopolda Katzerna a jeho synovce Wilhelma Katzera mi bude napomocen v ramci zaveru, kde se budu zamyslet nad osudem Helmutha Baruschky.
1.2 Prameny
Pramenu, ktere vyuziji jako zaklad sve bakalafske prace, je nekolik. Prvnim zminenym je soudni spis v trestni veci Helmutha Baruschky a spol. z Vojenskeho ustfedniho archivu v Praze. Tento spis zachycuje rozsudek nad nekolika lidmi, mezi kterymi je Helmuth Baruschka a dalsi, jmenovite Karel Vlcek ci Bedfich Alter. Spis obsahuje obzaloby i opis rozsudku.
Dale to budou jednotlive protokoly obzalovaneho Helmutha Baruschky a jeho komplicu, konkretne napfiklad Jana Lachnita, spisy o Amostu Bruchovi, Karlu Endlovi i o drive zminenych a dalsich. Slozky s temito spisy jsou dostupne ve fondech v prazskem Narodnim archivu v Praze. Z tehoz archivu budu cerpat informace z trestnich oznameni na Baruschku a jeho spolupracovniky, ze zprav o zatcenich vyse zminenych, z ufednich zaznamu k temto osobam a take z korespondence ministerstva vnitra a presidii ufadu.
Dalsi pramen, ktery pouziji v teto praci je soudni spis Jana Lachnita, ktery je ulozen ve Statnim okresnim archivu v Olomouci.
Dale pouziji Baruschkovu policejni pfihlasku ze Statniho okresniho archivu v Liberci.
Tato pfihlaska mi bude napomocna pfi rekonstrukci Baruschkovych povalecnych osudu.
Jako posledni archivni material, se kterym budu pracovat, je kopie kmenoveho listu Helmutha Baruschky, ktery je ulozen ve Vojenskem historickem archivu v Bratislave.
Analyzou pramenu chci zrekonstruovat Baruschkovu spionazni ,,karieru”. Analyza bude probihat od pocatku, a to pfesneji otazkou, jak se mohl dostat ke spionazi, jak probihala as kym byl ve styku, a nakonec jak byl Helmuth Baruschka odsouzen.
Na zacatekje nutno pfedstavit dosavadni stav badani. Informace k teto casti budu cerpat z knihy Karla Straky Rekonstrukce ceskoslovenske agenturni site a jejich vysledku z let 1933- 1939. Autor z obecneho hlediska deli badani o zpravodajstvi na dva okruhy.
Prvnim okruhem je vetsina zapadniho svobodneho sveta do roku 1990, autor v nem vyzdvihuje historiografii Velke Britanie, severoamerickeho prostoru spolecne s Kanadou a francouzskou historiografii.8 V ramci tohoto okruhu je nutno podotknout, ze prvni vedecky koncipovana dila zacala vznikat v letech 1979-1986.9 Z anglickeho vyzkumu lze uvest zejmena
,,sbornik studii venujicich se tematu vztahu vlad a zpravodajskych slozek ve 20. stoleti” Anglicana Christophera Andrewa. 10 Jako zatim nejvyznamnej si text francouzskeho vyzkumu mezivalecneho zpravodajstvi autor pfedstavuje objevnou praci Oliviera Forcada.11
8 Straka, Karel: Rekonstrukce ceskoslovenske agenturni site ajejich vysledku z let 1933-1939: Zpravodajske itstfedi. Praha, 2017, str. 7. (Dale jen Rekonstrukce ceskoslovenske agenturni site)
9 Straka, Karel: Rekonstrukce ceskoslovenske agenturni site, str. 7.
10 Tamtez, str. 8.
11 Tamtez, str. 9.
Druhy okruh se tyka zemi byvaleho vychodniho bloku, zamefuje se na polskou a ceskoslovenskou vedu.12 Oproti zapadnimu smeru, badani v ramci vychodniho bloku zacalo prokazatelne drive, i kdyz byl pfistup k pramenum vyhrazen jen uzke skupine badatelu. 13
Ze starsich dob jsou uznavana dila Leszeka Gondeka a Wladyslawa Kozaczuka o polskem vojenskem zpravodajstvi proti Nemecku z mezivalecnych dob.14 Z pozdejsi etapy vyzkumu Karel Straka pfipomina jmena nekolika historiku, jez se venovali tematum zpravodaj ske cinnosti proti Sovetskemu svazu a aktivitam polske rezistence na zapade mezi lety 1939-1945, jako napfiklad Andrzeje Misiuka.15
V ramci ceskoslovenskeho badani pfed rokem 1948 se muzeme zminit o pametnicke stati plukovnika generalniho stabu Josefa Fetky z roku 1947. Josef Petka tehdy shrnul dostupna fakta ,,o vojenske hodnote nemecke branne moci v dobe zafijove krize roku 1938.”16
Na nasem uzemi se v druhe polovine 60. let probudil zajem o fadu temat. Bohuzel byla vedecka pracoviste dosud ,,vazana cetnymi ideologickymi ohledy”.17 Z autorskych kruhu, ktere byly z vetsi casti publicisticke, se v novych pracich z te doby zrodil nekriticky fenomen Paula Thummela, coz byla jedna z nejdulezitejsich postav ceskoslovenske agenturni site.18 Z obdobi
60. letjsou hodnotne pametnicke state plukovnika generalniho stabu Emila Strankmullera, jez byl nekdejsim velicim dustojnikem ofenzivniho zpravodajstvi. Jeho state se nejspise snazily
12 Tamtez, str. 7.
13 Tamtez, str. 10.
14 Tamtez, str. 10.
15 Tamtez, str. 10.
16 Tamtez, str. 12.
17 Tamtez, str. 12.
18 Tamtez, str. 13.
pfedstavit zpravodajsky mechanismus armady jako celek a jejich vyznam Je hlavne v informativni hodnote a moznosti komparace s novejsim vyzkumem.19
V obdobi 70. a 80. let ozila historizujici publicistika. Timto typem psani se zabyval Ota Holub, avsak kvalitativne byly tyto prace historizujici publicistiky na vyssi urovni nez v 60. letech, a pojednavaly o obrane proti aktivitam nacistickeho zpravodajstvi z 30. let.20
Pocatek vedeckeho vyzkumu v otazce ceskoslovenskeho zpravodaj stvi mezi 1. a 2. svetovou valkou lze najit v druhe polovine 80. let pfedevsim v pracich Jana Gebharta, Jana Kuklika a Jaroslava Kokosky. Je nutno pfipomenout, ze texty z teto doby nepfekracovaly rozsah studii z casopisu ci pfispevku do sbomiku. Jan Gebhart se s Janem Kuklikem hlavne zamefovali na praci ,,ceskoslovenskeho zpravodaj stvi vuci fisskonemeckym zpravodaj skym strukturam”. 21 Jaroslav Kokoska oproti tomu sledoval vyvoj struktur a organizacnich bazi vojenskeho zpravodajskeho systemu.22 Karel Straka nam take fika, ze ceskoslovenska historiografie pfed rokem 1989 dlouho pfehlizela vyznam zpravodajstvi v dejinach mezivalecne republiky. Toto je pote dolozeno zminkou o edicnim projektu Vojenskeho historickeho ustavu z 80. let pod nazvem Vojenske dejiny Ceskoslovenska. V teto knize najdeme bohuzel jen par okrajovych zminek o vojenskem zpravodaj stvi.23
Po padu rezimu v roce 1989 se zajem o vojenske mezivalecne zpravodajstvi ocitl v pozadi, protoze se pozomost obratila k cinnosti Statni bezpecnosti a dalsich organu byvaleho rezimu. I presto historiografie od roku 1990 dokazala nejlepe zpracovat ,,organizacni vyvoj zpravodajskych struktur ceskoslovenske branne moci z let 1918-1939″.24 Na state Jaroslava Kokosky uspesne navazal Zdenek Titl.25 Velky dil pozomosti se take zamefil na vojenske i
19 Tamtez, str. 13.
20 Tamtez, str. 14.
21 Tamtez, str. 14.
22 Tamtez, str. 14-15.
23 Tamtez, str. 15.
24 Tamtez, str. 15.
25 Tamtez, str. 15.
bezpecnostni zpravodajstvi mezi lety 1933-1939, coz souvisi se zajmem o mnichovske tema. Toto dokladaji texty Stanislava Kokosky.26 Dale se v polistopadove dobe objevilo nekolik studii, ktere se venuji zpravodajskym kontaktum se spojenci, zejmena s Francii, Sovetskym svazem a z urciteho hlediska i s Polskem.27
Od roku 1990 pokracuje trvaly zajem o defenzivni mezivalecne zpravodajstvi, historiografie se snazila o objektivitu a rozhodne nevycerpala tuzemskou pramennou zakladnu, coz je dolozeno pracemi Pavla Kreisingera, Michala Lukese, Jifiho Placheho, Karla Straky ci Frantiska Vaska.28 Starsi texty si napfiklad ponechaly svou hodnotu v otazce zivotopisu Frantiska Moravce, jehoz biografii napsal Jin Sole. Prace trpi nevyvazenym zajmem o jednotliva obdobi Moravcova zivota.29 Za nejzdafilejsi a soucasne nejvice pfinosny text o ceskoslovenskem zpravodajstvi do roku 1939 je povazovana kniha Jaroslava a Stanislava Kokosky Spar o agenta A-54, se kterou take pracuji v teto bakalafske praci. Autofi poprve pfistoupili k fenomenu agenta Paula Thummela kriticky, bez pfikras a s maximalni snahou o objektivitu. Dale take pracovali s velkym poctem pramenu a literatury.
3. Predstaveni zpravodajskych sluzeb
3.1 Abwehr
Na tomto miste je nutno objasnit, co to vlastne abwehr byl, ajakym zpusobem pracoval. Abwehr je zkracene oznaceni nemecke vojenske zpravodajske sluzby. Tato organizace byla pficlenena k ministerstvu valky a pozdeji k vrchnimu velitelstvi branne moci (OKW). Zmineni dustojniku a pracovniku pod abwehrem v teto praci znamena, ze to byli lide patfici k sekci
,,Zahranici/Abwehr”.30 Abwehr se jako takovy zamefoval nejvice na pfislusniky
26 Tamtez, str. 16.
27 Tamtez, str. 16.
28 Tamtez, str. 17.
29 Tamtez, str. 17.
30 Roewer, Helmut – Schafer, Stefan – Uhl, Matthias – Dvofacek, Petr – Kopplova, Petra: Encyklopedie tajnych sluzeb ve 20. stoleti. Praha, 2006, str. 12.
sudetonemecke mensiny. Agenti nemecke zpravodajske sluzby meli zajem o dustojniky z narodnostnich mensin, nebo vojaky s nemeckymi ci mad’arskymi pfibuznymi.31
Je potfeba podotknout, ze se nemecke zpravodajske organy snazily ziskat co nejvice materialu, spisu a podkladu, ktere se tykaly ruznych odvetvi, napfiklad: podklady o vyzbroji ceskoslovenske armady, plany na stavbu opevneni, podklady narodnostnich pomeru armady, fakta o zajisteni hranic vojaky a samozfejme fakta o mobilizacnich pfipravach.32 Jak se ctenaf muze docist v knize Admiral Canaris, abwehru neslo jen o ty nejdulezitej si plany a materialy a nejtajnejsi zalezitosti. ,,Abwehr pracoval tzv. mozaikovym zpusobem, tj. sbiral vsechna, i ta nejnevinnej si fakta, ktera ovsem mohla v dalsich souvislostech poskytnout pomeme pfesny obraz rot, praporu, a dokonce i pluku.”33
Take bych chtel na stejnem miste kratce pfedstavit protejsek abwehru, a to konkretne ceskoslovenskou zpravodajskou sluzbu. Vojenske zpravodajstvi nalezelo do kompetence 2. zpravodajskeho oddeleni Generalniho stabu (od roku 1920 Hlavniho stabu) ceskoslovenske branne moci.34 Ukolem 2. oddeleni bylo ziskavat mnoho informaci, jakozto slozeni nepfatelskych vojsk, jejich rozlozeni, pohyb, operacni zamery, materialni stav apod.35 Zpravodajove se take snazili ziskat informace a dukladne poznat organizace armad, vyzbroj, informace ohledne vycviku, dale take strategicke zasoby statu, jejich zdroje, surovinovou situaci a jine. Jejich zpravodajska cinnost se delila na ofenzivni a defenzivni.36 V dobe nejvyssiho dosazeneho vykonu vojenskeho zpravodajskeho systemu v roce 1938 se 2. oddeleni delilo na 4 skupiny, a to konkretne A – studijni a planovaci, B – patraci, C – zahranicni a D –
31 Kokoska, Jaroslav: Admiral Canaris. Praha, 1968, str. 61.
32 Tamtez, str. 61-62.
33 Tamtez, str. 62.
34 Straka, Karel: Rekonstrukce ceskoslovenske agenturni site, str. 29.
35 Tamtez, str. 29.
36 Tamtez, str. 30.
vseobecnou. 37 Pro vyhledavani informaci byla nejdulezitej si skupina B, ktera se jeste dale delila na sekci ofenzivni P-1 a sekci obrannou P-2.38
V teto casti bakalafske prace se pokusim podle prostudovanych dostupnych archivnich materialu zreprodukovat prubeh spionaze Helmutha Baruschky a jeho komplicu. Hlavnim spisem bude trestni oznameni na Helmutha Baruschku a jeho nektere spoluviniky, ktery lze najit v Narodnim archivu.39 K doplneni obecneho ramce celeho prubehu pfipadu mi poslouzi jednotlive vypovedi Baruschky a jeho komplicu pfi vyslesich.
Nyni pfedstavim rodinne zazemi Helmutha Baruschky. Informace budu cerpat z kmenoveho listu Helmutha a z kapitoly Sternberk v letech 1918-1938 od Jany Buresove, Amosta Skoupeho a Milose Trapla z knihy Dejiny Sternberka, ktera je nyni v tisku.
Helmuth Baruschka pochazel ze Stemberka, kde se narodil v nemecke ufednicke rodine dne 30. cervna roku 1914.40 Jeho rodice byli Franz Baruschka a Augustina roz. Kleinova.41 Matefska fee Helmutha byla nemecka a byl fimskokatolickeho vyznani. Dle kmenoveho listu umel slovem i pismem cesky, nemecky a francouzsky.42 Baruschka odchodil 5 tfid obecne skoly, 1 tfidu obcanske skoly a 7 tfid nemecke realky, kde i maturoval.43 Informace o realce
37 Tamtez, str. 33.
38 Tamtez, str. 34.
39 Narodni archiv Praha, fond Zemsky Mad Praha – Prezidium zemskeho Madu v Praze – fond 207, karton c.
673, signatura 207-673-9, Spis trestniho oznameni na Helmutha Baruschku a spol.
40 VHA Bratislava, Sbirka kmenovych listu, kmen. list H. Baruschky (nar. 1914), str. 1.
41 Franz Baruschka se narodil 11. 10. 1886 v Budapesti, ve Stemberku u pusobil od 1. 1. 1908 jako kancelai’sky
oficiant, od 26. 2. 1919 pracovaljako soudni kancelai’sky asistent a od 1. 7. 1935 soudni kancelai’sky revident, 1.
4. 1939 jako Justizinspektor. Dne 1. 3. 1943 penzionovan. Jeho dalsi osudy jsou nezname. Viz BIMAN, Stanislav a kol. Kdo byl kdo v Risske zupe Sudety: biograficka pfirucka A-Z. CD-ROM. SOA Litomei’ice 2008, heslo Baruschka, Franz.
42 VHA Bratislava, Sbirka kmenovych listu, kmen. list H. Baruschky (nar. 1914), str. 1.
43 Tamtez, str. 1.
dokladaji vypovedi jeho spolu.faku Karla Endla44,Waltera Czecha45, Arnosta Jankowskeho46 a Armina Fischera47. Walter Czech ve svem protokolu uvadi, ze s Baruschkou dokonce maturoval.48 Je zajimave, ze pozdeji v ramci rozsudku soud dosel k pfesvedceni, ze byl
Baruschka sveden ke svym cinum chybnou skolni vychovou spolecne se svymi spolu.faky. Ti mu totiz ochotne pomohli pfi provadeni jeho trestne cinnosti a soud usoudil, ze slo ,,zfejme o chybu v kollektivni, tedy skolske vychove”.49
Nyni bych pfedstavil misto, kde vyrustal a jeho prvorepublikovou historii. Sternberk se nachazi na Morave nedaleko Olomouce. Mesto melo pres cele obdobi prvni republiky zasadni problemy, a to konkretne pfevazujici nemecke obyvatelstvo.50 Povalecna situace ve Sternberku byla jedna z nejvice napjatych a nejvice vyhrocenych v celem Ceskoslovensku. Nemci na severni Morave se nechteli zaclenit do noveho statniho utvaru a spise se pfiklaneli ke vzniku provincie Sudetenland se sidlem v Opave. K teto provincii mel byt pfipojen i Sternberk.51 Ve Sternberku byl 30. 10. 1918 vytvofen Vykonny vybor nemeckeho narodniho shromazdeni, ktery zacal fidit veskerou spravu Sternberka ajeho okresu. Dne 31. 10. tehoz roku byl svolan
,,Volkstag”, na kterem starosta Johann Langer ohlasil jmenem provincie Sudetenland pfevzeti moci ve meste i V okrese. Nemci ze Sternberka vubec nebrali V potaz otazku ceskeho
44 Narodni archiv Praha, fond Policejni feditelstvi Praha II – Zpravodajska ustfedna pi’i policejnim feditelstvi Praha -AMY 200, karton c. 81, signatura 200-81-19, Protokol s Karlem Endlem, folio d-1, str 2.
45 Narodni archiv Praha, Policejni feditelstvi Praha II – Zpravodajska usti’edna pi’i policejnim feditelstvi Praha – AMV 200, karton c. 55, signatura 200-55-5, Protokol s Walterem Czechem, folio d-1, str. 1.
46 Narodni archiv Praha, Fond Policejni feditelstvi Praha II – Zpravodajska usti’edna pi’i policejnim feditelstvi
Praha -AMV 200, karton c. 149, signatura 200-149-14, Protokol s Amostem Jankowskym, folio d-1, str. 2. 47 Narodni archiv Praha, Fond Policejni feditelstvi Praha II – Zpravodajska usti’edna pi’i policejnim feditelstvi Praha -AMV 200, karton c. 149, signatura 200-93-30, Protokol s Arminem Fischerem, folio d-1, str. 1.
48 Narodni archiv Praha, Policejni feditelstvi Praha II – Zpravodajska usti’edna pi’i policejnim feditelstvi Praha – AMY 200, karton c. 55, signatura 200-55-5, Protokol s Walterem Czechem, folio d-1, str. 1.
49 Yojensky usti’edni archiv Praha, fond Divisni soud Praha, karton c. 141 a, inventami cislo 1115 a, Dtr 163/36, Opis rozsudku v trestni veci vojina Helmutha Baruschky a spol., folio 4, str. 15.
50 Buresova, Jana – Skoupy, Amost-Trapl, Milos: Prvni Ceskoslovenska republika (1918-1938). In: Papajik, David a kolektiv: Dejiny Stemberka, 2022, rukopis v tisku.
51 Buresova, Jana – Skoupj, Amost-Trapl, Milos: Prvni Ceskoslovenska republika (1918-1938). In: Papajik, David a kolektiv: Dejiny Stemberka, 2022, rukopis v tisku.
obyvatelstva. Dokonce byla na uzemi nemeckych provincii vytvafena i ozbrojena domobrana
,,Volkswehr”. Po neuspesnem jednani ceskoslovenske vlady se zastupci rakouskych provincii, zacala ceskoslovenska armada s obsazovanim pohranici.52 Obsazovani probehlo hladce, jednotky ceskoslovenske armady z Vysokeho Myta obsadily 16. prosince Unicov a Sumperk, o dva dny pozdeji Stemberk a Opavu. Ceska vojenska deputace po pfichodu na radnici po.fadovala, aby byl rozpusten Volkswehr, odevzdano jejich vybaveni a pfedany statni budovy a vojenska skladiste. Jednotky Volkswehru nekladly odpor, starosta pouze vydal jmenem mestske rady prohlaseni na protest proti obsazeni mesta.53 Nemecke obyvatelstvo zareagovalo tim, ze nasledujici den probehla demonstrace, pfi ktere se dokonce odvolavali na 14 bodu prezidenta Wilsona. Nejhorsi protesty se odehraly v roce 1919, k narodnostnim problemum se pfidavala otazka hladu, cen a nezamestnanosti. V lednu av unoru tez probehly demonstrace, ale nejvice se do dejin zapsaly masivni protesty 4. bfezna. Stemberske politicke strany se chystaly k volbam do rakouskeho parlamentu, ktere se konaly prave 4. bfezna, ale ceskoslovenska vlada jim ucast nepovolila. To vyvolalo bouflive protesty v eelem pohranici, ve Stemberku doslo k napadani a zaroveii odzbrojovani ceskych vojaku. Pfi potyckach bylo zabito celkem 18 lidi z toho 2 ceskoslovensti vojaci a bylo raneno 23 civilistu a 5 vojaku. Tento incident byl jednim z nejkrvavejsich narodnostnich a socialnich stfetnuti za doby prvni republiky. V ramci dejin 30. let se znovu rozhofely nacionalni vasne kvuli nastupu Adolfa Hitlera. Pfiklon k nacismu ovlivnila take svetova hospodafska krize, ktera zapficinila nezamestnanost a bidu. V pfipade potravinovych poukazek tzv. ,,zebracenek” se v roce 1932 ukazalo, ze je polovina obyvatel pobirala neopravnene.54
Muzeme videt, ze Helmuth Baruschka vyrustal v prostfedi, ktere bylo naprosto ovlivneno nemeckym nacionalismem. Nelze popfit, ze na Helmutha dane prostfedi, kde
52 Tamtez.
53 Tamtez.
54 Tamtez.
vyrustal a kde se stalo mnoho zavaznych udalosti, velmi zapusobilo a ovlivnilo ho v jeho zivote a rozhodnutich.
V roce 1934 v mesici (moru se Helmuth Baruschka a Jan Lachnit domluvili, ze odcestuji do Nemecka a nabidnou se k vyzvedne cinnosti proti Ceskoslovensku.55 Je zde nutno podotknout, ze je k tomu vedly ideove duvody, pfesneji jejich nemecko-nacionalni pfesvedceni.56 V dusledku teto konverzace odjel Lachnit po nekolika dnech do Kladska a tam
mel diky zpravodaj skemu agentu Grohsovi zprostfedkovany styk s fisskonemeckym zpravodajskym dustojnikem z Breslau, udajne s majorem Helmem.57 Baruschka toto tvrzeni
potvrzuje ve sve vypovedi, ktera slouzila jako kontrastni vuci originalni Lachnitove vypovedi, kde se snazil veskery kontakt s Baruschkou zapfit. Tvrdil, ze ho nezna, ze nikdy nebyl v kontaktu s fisskonemeckou zpravodaj skou sluzbou a podobne. 58 Baruschka ve sve vypovedi
take uvadi udajne oznaceni osoby majora Helma, konkretne ,,Der Alte”.59 Pote odjel na Lachnitovo vyzvani Baruschka v dubnu roku 1934 do Kladska, kde se mel setkat s Grohsem.
V ramci cesty do Nemecka ilegalne pfesel hranice za pomoci sve sestry Anny Baruschkove. Ta ho pfevedla pres hranice z Mladkova do Mittelwalde (dnes polske Miydzylesie).6°K setkani s Grohsem Baruschka ve sve vypovedi dodava podstatne informace. Udajne se setkal
s Grohsem v jeho vlastnim byte. Grohs se Baruschky ptal na ruzne informace, jako napfiklad na jeho pomery, osobni data a jestli by chtel Baruschka pracovat pro Nemecko. Dale se samozfejme ptal hlavne na otazky armadni tematiky, konkretne kde nastoupi povinnou
55 Narodni archiv Praha, fond Zemsky Mad Praha – Prezidium zemskeho Madu v Praze – fond 207, karton c.
673, signatura 207-673-9, Spis trestniho oznameni na Helmutha Baruschku a spol., folio 9.
56 Tamtez, folio 9.
57 Tamtez, folio 9.
58 Narodni archiv Praha, fond Policejni feditelstvi Praha II – Zpravodajska ustfedna pfi policejnim feditelstvi Praha -AMV 200, karton c. 195, signatura 200-195-21, Protokol s Janem Lachnitem, folio c-5, str 1–4.
59 Narodni archiv Praha, fond Policejni feditelstvi Praha II – Zpravodajska ustfedna pfi policejnim feditelstvi Praha -AMV 200, karton c. 195, signatura 200-195-21, Baruschkuv policejni protokol k pfipadu Jana Lachnita
folio 6, str 2.
60 Narodni archiv Praha, fond Zemsky Mad Praha – Prezidium zemskeho Madu v Praze – fond 207, karton c.
673, signatura 207-673-9, Spis trestniho oznameni na Helmutha Baruschku a spol., folio 9.
prezencni vojenskou sluzbu. Na to mu Baruschka odvetil, ze od 15. cervence 1934 bude slouzit u 151. delostfeleckeho pluku v Praze. Obratem Grohs Baruschkovi nabidl, aby i spolecne s Lachnitem pfijeli 5. 5. 1934 znovu do Kladska, a na tuto nabidku Baruschka pfistoupil.61 Toho dne se Baruschka s Lachnitem skutecne vydali opet do Kladska, kde jim Grohs zprostfedkoval schuzku s jiz zminenym fisskonemeckym zpravodajskym dustojnikem. Baruschka a Lachnit mu slibili, ze budou ,,vyzvedacstvi” provozovat z ideovych duvodu ve prospech Nemecka. Take pfistoupili na to, ze jim budou hrazeny jen ,,fakticke vylohy vznikle touto cinnosti”.62 Navic Baruschka sdelil zpravodajskemu dustojnikovi, ze 15. 7. 1934 nastoupi sluzbu u 151. delostfeleckeho pluku v Praze a bude poslan do skoly pro zalozni dustojniky. Pote dostal nekolik ukolu: ziskat informace o technickych novinkach u pluku, novem protiletadlovem zamefovaci, malem tanku maleho typu a ziskat ucebni latku ze skoly pro zalozni dustojniky delostfelectva. Zaroveii bylo Baruschkovi feceno, aby se snazil ziskat zpravy o vyzbroji ceskoslovenske armady. Bylo domluveno, ze ziskany material bude Baruschka pfedavat Lachnitovi a ten se pote postara o jeho doruceni fisskonemecke zpravodajske kancelafi v Breslau pomoci Grohse v Kladsku.63 Je zajimave, ze udajne Helm nechtel zpravy o organizaci ceskoslovenske armady, protoze to pry jiz vedi a spise podotkl, aby se snazil Baruschka ziskat zpravy o vyzbroji ceskoslovenske armady.64
V ramci badani jsem vznesl hypotezu na zaklade cetby knihy Jaroslava a Stanislava Kokoskovych Spar o agenta A-54. Hypoteza zni: Shoduje se osoba majora Helma zminena
61 Narodni archiv Praha, fond Policejni feditelstvi Praha II – Zpravodajska ustfedna pi’i policejnim feditelstvi Praha -AMV 200, karton c. 195, signatura 200-195-21, Baruschkuv policejni protokol k pi’ipadu Jana Lachnita
folio 6, str 2.
62 Tamtez, folio 6, str 2.
63 Narodni archiv Praha, fond Zemsky Mad Praha – Prezidium zemskeho Madu v Praze – fond 207, karton c.
673, signatura 207-673-9, Spis trestniho oznameni na Helmutha Baruschku a spol., folio 9.
64 Narodni archiv Praha, fond Policejni feditelstvi Praha II – Zpravodajska ustfedna pi’i policejnim feditelstvi Praha -AMV 200, karton c. 195, signatura 200-195-21, Baruschkuv policejni protokol k pi’ipadu Jana Lachnita, folio 6, str 3.
Baruschkou s osobou doktora Holma? Toto kryci jmeno byla jako jedno z mnoha pouzivano znamym agentem dublerem Paulem Thummelem, na ceskem uzemi znamym spise pod zkratkou A-54. Nejprve pfedstavim ve zkratce osobu Paula Thummela.
Paul Thummel, znamy jako Jochen Breitner, Voral, Franta, Rene nebo prave Dr. Holm, pochazel z Neuhausen v Sasku. Jako zamestnanec abwehru pod krycim jmenem Bar budoval od roku 1932 agenturni sit’ v pohranici. Najafe roku 1936 se nabidl pro spolupraci 2. oddeleni hlavniho stabu v Praze, kterym byl take evidovanjako znamy agent A-54.65 A-54 fungovaljako agent dubler. Podle encyklopedie tajnych sluzeb jde o oznaceni agenta, ,,ktery je cinny ve prospech dvou proti sobe pracujicich tajnych sluzeb”.66
Jak se muze ctenaf sam pfesvedcit podle vyse zminene encyklopedie, jedno z mnoha krycich jmen agenta A-54 bylo prave doktor Holm.67 Prvni informace, ktera me vedla k teto hypoteze bylo velmi blizka podobnostjednotlivychjmen. Druhou informacijsem ziskal z knihy Spar a agenta A-54. Na strane 31 autofi pisou, ze ,,Baruschkovu vyzvednou skupinu nefidily organy abwehru ve Vratislavi, jak naznacoval agent A-54, ale v Drazd’anech!”68 Dle spisu trestniho oznameni, ze ktereho jsem jiz cerpal informace vyse, muzeme videt, ze udajne mel Baruschka s Lachnitem pracovat prave pro abwehr ve Vratislavi. Toto mi bylo vyvraceno nejen zminkou k Baruschkovi ve vyse zminene knize Spar a agenta A-54, ale take dalsi informaci o nekolik stran dal ve stejne knize. Na strane 41 se pise, ze Thummel si zacal vytvafet sit’ svych
65Roewer, Helmut – Schafer, Stefan – Uhl, Matthias – Dvofacek, Petr – Kopplova, Petra: Encyklopedie tajnych sluzeb ve 20. stoleti. Praha, 2006, str. 470.
66 Roewer, Helmut – Schafer, Stefan – Uhl, Matthias – Dvofacek, Petr – Kopplova, Petra: Encyklopedie tajnych sluzeb ve 20. stoleti, str. 16.
67 Tamtez, str. 470.
68 Kokoska, Jaroslav – Kokoska, Stanislav: Spar o agenta A-54. Kapitoly z dejin ceskoslovenske zpravodajske sluzby. Praha, 1994, str. 31.
stalych agentu na pfelomu let 1933 a 1934.69 Nejvice dulezita mi pfisla zminka o Johannu Lachnitovi, ktereho mohl A-54 pokladat za svuj prvni opravdovy uspech, protoze ho ziskal pro spionaz. Spolu s Lachnitem zkontaktovali Thummela dalsi sudetsti Nemci, ktefi byli take ochotni provozovat spiona.z.70 Za pfedpokladu, ze Johann Lachnit je tataz osoba jako Baruschkuv komplic jmenem Jan Lachnit, muzeme potvrdit, ze byl Jan Lachnit s Thummelem opravdu v kontaktu. V ramci badani v Archivu bezpecnostnich slozek jsem zjistil v seznamu informatoru Drazd’an, ze Thummel pracoval pro Abwehrstelle Drazd’any a stykal se s vojinem Baruschkou a Janem Lachnitem, ktefi byli odsouzeni pro vyzvedacstvi.71 Kdyz vezmeme v potaz, ze Paul Thummel, ktery pracoval pro abwehr v Drazd’anech, byl v kontaktu s Janem Lachnitem, muzeme vyvratit skutecnosti uvedene V trestnim oznameni, a to konkretne, ze Baruschka pracoval pro vratislavske oddeleni nemecke zpravodaj ske sluzby. Po uvazeni velke podobnosti jmen Holm a Helm, skutecnosti, ze Thummel pracoval prave pro jiz zminene oddeleni abwehru v Drazd’anech a byl v kontaktu s Janem Lachnitem a dalsimi sudetskymi Nemci, mezi ktere musel urcite patfit i Baruschka, jsem pfedpokladal, ze se Baruschka dne
5. 5. 1934 nesetkal s jen tak ledajakym zpravodajskym dustojnikem nemeckeho abwehru, ale prave s agentem A-54 Paulem Thummelem alias Dr. Holmem ci pplk. Helmem. Tato hypoteza mi vsak byla vyvracena po prostudovani dalsich spisu k pfipadu Helmutha Baruschky. Moji hypotezu definitivne vyvratil spis dodatku k trestnimu oznameni k Otovi Knahlovi. Zde je uvedeno, ze se Knahl prostfednictvim Thummela stykal s komisafi gestapa v Saske Kamenici (nem. Chemnitz), konkretne s Baierem, Jostem, dr. Dorrem a Kirchbachem z Drazd’an.72 Navic je zde uvedena informace, ze ,,Kirchbach je kryci jmeno fisskonemeckeho zpravodajskeho
69 Kokoska, Jaroslav – Kokoska, Stanislav: Spar o agenta A-54. Kapitoly z dejin ceskoslovenske zpravodajske sluzby. Praha, 1994, str. 41.
70 Tamtez, str. 42.
71 Archiv bezpecnostnich slozek, fond Hlavni sprava Vojenske kontrarozvedky- fond 302, signatura 302-1-346, Informace o Paulu Thiimmelovi, folio 227.
72 Narodni archiv Praha, fond Zemsky ufad Praha – Prezidium zemskeho Madu v Praze – fond 207, karton c. 1387, signatura 207-1387-13/78, Dodatek k trestnimu oznameni na Otu Knahla a spol., str. 77.
dustojnika podplukovnika Arnosta Helma, z Drazd’an.”73 Spolecne s informacemi z trestniho oznameni na Helmutha Baruschku, kde je jmeno podplukovnika Helma zmineno dvakrat, jednou V pfipade Baruschkovy navstevy Kladska 5. 5. 193474 a podruhe V pfipade informaci k vyse zminenemu Paulu Thummelovi. Zde je feceno, ze Paul Thummel je ve sluzbach fisskonemeckeho zpravodajskeho dustojnika podplukovnika Helma v Drazd’anech.75 Navic jsem v knize Mata Hari z Chebu nasel zminku prave o Ernstu Helmovi, konkretne, ze dana ceska ,,Mata Hari” -Anna Dienelova (nar. 1910) byla velka pfitelkyne a milenka prave majora Helma, ktery byl v te dobe sefem pobocky vojenske zpravodajske sluzby v Dra.zd’anech. Je nutno dodat, ze tato informace pochazi z novin Ceske slovo z listopadu 1935.76 Dle vypozorovanych informaci usuzuji, ze osoba podplukovnika Helma byla opravdu realna postava, ktera se ale neshoduje s osobou agenta A-54, Paula Thummela.
K pocatkum Baruschkova vyzvidani se take vaze nasledujici cast. Spis trestniho oznameni vypovida, ze Baruschka zacal svou spionaz jiz v roce 1934 v prosinci, a to pfesneji v byte Arnosta Jankowskeho a Armina Fischera, kde opisoval tabulky stfelby o balistice granatu protiletadlovych del.77 Tato skutecnost je podpofena vypoved’mi jednotlivych komplicu, ktere nasleduji.
Arnost Jankowsky uvadi, ze zacatkem prosince 1934 pfisel pozde vecer do bytu na prazske Korunni tfide 12, a tam uz se nachazel Baruschka, Fischer a Karel Endl. Jankowsky se od dotycnych dozvedel, ze zde byli Baruschka s Endlemjiz od 20 hodin, i kdyz on nebo Fischer doma nebyli, protoze je pustila sluzebna bytne. Pote si Baruschka s Endlem rozprostfeli na stole
73 Tamtez, str. 77.
74 Narodni archiv Praha, fond Zemsky Mad Praha – Prezidium zemskeho Madu v Praze – fond 207, karton c.
673, signatura 207-673-9, Spis trestniho oznameni na Helmutha Baruschku a spol., folio 9.
75 Tamtez, folio 11.
76 Hruska, Emil: Mata Hari z Chebu. Pfispevek k historii ceskoslovenske zpravodajske sluzby. Praha, 2020, str. 9.
77 Narodni archiv Praha, fond Zemsky Mad Praha – Prezidium zemskeho Madu v Praze – fond 207, karton c.
673, signatura 207-673-9, Spis trestniho oznameni na Helmutha Baruschku a spol., folio 10.
ruzne vojenske dokumenty, ktere Baruschka pfinesl a zacali s opisovanim.78 Armin Fischer, ktery pfisel okolo 21 hodin 30 minut, jak sam uvadi ve sve vypovedi, jim po svem pfichodu s opisovanim pomahal.79 Kdyz se dostavil Jankowsky, tak take vypomohl a opisoval, jak sam uvadi ,,asi 4 listy”. Pote hotove opisy a originaly sbaloval do svitku.80 Po skonceni prace si chtel Baruschka opisy uschovat v byte, proti cemuz byl Jankowsky proti. Baruschka si pote vzal
originaly i opisy a podotkl, ze uz si ostatni zafidi a odesli s Endlem z bytu.81 Tuto celou udalost
potvrzuje i tfeti jmenovany komplic Karel Endl ve sve vypovedi. Endl potvrzuje, ze pfisli na byt okolo 20. hodiny a spolecne opisovali dane listiny, ktere Baruschka pfinesl. Uvadi ale, ze po pul hotline, co byli na byte, pfisel Jankowsky s Fischerem a oba zacali s opisovanim pomahat.82 Po porovnani vypovedi nam vznika urcita casova nesrovnalost v protokolu Karla Endla, ktera je ale vykompenzovana pfesnejsimi casovymi udaji ve vypovedich Armina Fischera a Arnosta Jankowskeho.
I kdyz vime, ze si Baruschka opsal v prosinci roku 1934 urcite dokumenty, sam tvrdi,
ze mu o Vanocichjeho nadfizeny vytykal absenci jakychkoli dodanych materialu. Zde se tedy informace ze spisu trestniho oznameni a z Baruschkovy vypovedi neshoduji. Baruschkova vypoved’ na druhou stranu uvadi, ze o Vanocich v roce 1934 se Baruschka sesel s Lachnitem
ve Sternberku, kdyz byl na dovolene. Lachnit Baruschkovi vytykal, ze do nynejsi doby od neho
neobdrzel zadne spisy a materialy, ,,a ze Grohs jest netrpelivy a zejiz chce zpravy”.83 Baruschka
78 Narodni archiv Praha, Fond Policejni feditelstvi Praha II – Zpravodajska ustfedna pi’i policejnim feditelstvi Praha -AMV 200, karton c. 149, signatura 200-149-14, Protokol s Amostem Jankowskym, folio d-1, str. 3-4.
79 Narodni archiv Praha, Fond Policejni feditelstvi Praha II – Zpravodajska ustfedna pi’i policejnim feditelstvi Praha -AMV 200, karton c. 149, signatura 200-93-30, Protokol s Arminem Fischerem, folio d-1, str. 1.
80 Narodni archiv Praha, Fond Policejni feditelstvi Praha II – Zpravodajska ustfedna pi’i policejnim feditelstvi Praha -AMV 200, karton c. 149, signatura 200-149-14, Protokol s Amostem Jankowskym, folio d-1, str. 4.
81 Tamtez, folio d-1, str. 4.
82 Narodni archiv Praha, fond Policejni feditelstvi Praha II – Zpravodajska ustfedna pi’i policejnim feditelstvi Praha -AMV 200, karton c. 81, signatura 200-81-19, Protokol s Karlem Endlem, folio d-1, str 2-3.
83 Narodni archiv Praha, fond Policejni feditelstvi Praha II – Zpravodajska ustfedna pi’i policejnim feditelstvi Praha -AMV 200, karton c. 195, signatura 200-195-21, Baruschkuv policejni protokol k pfipadu Jana Lachnita,
Lachnitovi odvetil, ze bez fotoaparatu nemuze provadet vyzvidani a Lachnit mu slibil, ze mu aparat opatfi. Pote v lednu 1935 dostal Baruschka prostfednictvim Arnosta Jankovskeho84 od Lachnita fotoaparat znacky Leica vzor 3 nejnovejsiho typu, navod kjeho pouziti a 350 Kc na opatfeni metrafotu k fotografovani spisu pfi umelem osvetleni.85 Tento pfistroj mel slouzit k reprodukci spisu. Baruschka ve sve vypovedi uvedl, ze pfedal Lachnitovi opisy, ale az kdyz jel domu na vanocni dovolenou v roce 1935.86 Tyz vsak neuvedl, kde a kdy je zhotovil.
To, co Baruschka ve sve vypovedi uvadi ohledne jeho promluvy s Lachnitem, ktery podotykal, ze o Vanocich roku 1934 od Baruschky zadny material nedostal, je nejspise lez, kterou se snazil zatajit aspoii cast ze sve spionaze. Ve spise trestniho oznameni muzeme najit skutecnost, ze prave o Vanocnich prazdninach 1934 pfedal Baruschka Lachnitovi spisy zhotovene v byte Jankowskeho a Fischera,87 proto si osobne myslim, ze uvedena Baruschkova vypoved’ je lziva, protoze se neshoduje s informacemi, ktere jsou uvedene ve spise trestniho oznameni ajednotlivych vypovedich komplicu. Nejspise chtel svuj zlocin bagatelizovat.
4.7 Prideleni k VTLU
Je na miste uvest na pravou miru to, kdy vlastne Baruschka do Leteckeho ustavu nastoupil. V protokole Baruschky muzeme najit informaci, ze byl pfidelen k Vojenskemu ustavu ,,asi v lednu 1935″.88 Tato informace koresponduje i se spisem trestniho oznameni, kde
84 Jankovskeho, nebo i Jankowskeho, viz Narodni archiv Praha, fond Policejni feditelstvi Praha II – Zpravodajska usti’edna pi’i policejnim feditelstvi Praha – AMV 200, karton c. 149, signatura 200-149-14,
fotografie se jmenem Jankowskeho a spisy k osobe Jankowskeho.
85 Narodni archiv Praha, fond Zemsky Mad Praha – Prezidium zemskeho Madu v Praze – fond 207, karton c.
673, signatura 207-673-9, Spis trestniho oznarneni na Helmutha Baruschku a spol., folio 10.
86 Narodni archiv Praha, fond Policejni feditelstvi Praha II – Zpravodajska ustfedna pi’i policejnim feditelstvi Praha -AMV 200, karton c. 195, signatura 200-195-21, Baruschkuv policejni protokol k pfipadu Jana Lachnita, folio 6, str 3.
87 Narodni archiv Praha, fond Zemsky Mad Praha – Prezidium zemskeho Madu v Praze – fond 207, karton c.
673, signatura 207-673-9, Spis trestniho oznarneni na Helmutha Baruschku a spol., folio 10.
88 Narodni archiv Praha, fond Policejni feditelstvi Praha II – Zpravodajska ustfedna pi’i policejnim feditelstvi Praha -AMV 200, karton c. 195, signatura 200-195-21, Baruschkuv policejni protokol k pfipadu Jana Lachnita,
je uvedeno, ze ,,v mesici lednu 1935 Baruschka byl sluzbou pfidelen VTLU”.89 To ovsem nezapada do celkoveho prubehu jeho spionaze. Jak by mohl Baruschka opisovat spisy a materialy uz v prosinci roku 1934 v byte Jankowskeho a Fischera, kdyz jeste nepracoval ve Vojenskem ustavu a nemel by sanci se k temto materialum dostat?
Vysvetleni nam pfinasi odsuzujici cast opisu rozsudku v trestni veci vojina Helmutha Baruschky a spol. V teto casti rozsudkoveho spisu je uvedeno, ze se Baruschka plne doznal ke vsemu, co spachal, a zde je take potfeba vyzdvihnout nasledujici informaci: ,,ze kdyz byl od podzimu 1934 do jara 1935 pfidelen ve VTLU, vzal ze stolu, pfipadne skfine nadporucika Polanskeho ruzne spisy, jez jednou opsal a pozdeji, kdyz dostal z Nemecka prostfednictvim Lachnita fotograficky aparat Leicu, po dvakrate ofotografoval a Lachnitovi k dodani do Nemecka dodal”.90 Tento text vysvetluje nesrovnalost informaci, ktere jsou uvedene v trestnim oznameni a vypovedi Helmutha Baruschky. Dle rozsudku byl Baruschka ve VTLU jiz od podzimu 1934, coz by vysvetlovalo, ze se mohl dostat ke spisum, ktere pote opisoval v byte Jankowskeho a Fischera. Pfiklanim se k pravdivosti informaci z opisu rozsudku, protoze si osobne myslim, ze prave v ramci soudniho fizeni a rozsudku jiz musely tehdejsi statni organy mit naprosto pfesne informace, aby mohly odsoudit viniky za to, co udelali.
Dle analyzy v pfedeslem odstavci byl Baruschka pfidelen ke sluzbe VTLU91 na podzim roku 1934, kde pracoval v kancelafi nadporucika letectva Polanskeho. Baruschka vypozoroval, ze v hlavni zasuvce psaciho stolu nadporucika jsou uchovany ruzne vojenske spisy.92 Na tomto miste se spis trestniho oznameni a Baruschkova vypoved’, vztahujici se k Lachnitovu pfipadu,
89 Narodni archiv Praha, fond Policejni feditelstvi Praha II – Zpravodajska ustfedna pi’i policejnim feditelstvi Praha -AMV 200, karton c. 195, signatura 200-195-21, Baruschkuv policejni protokol k pi’ipadu Jana Lachnita, folio 6, str 3.
90 Vojensky usti’edni archiv Praha, fond Divisni soud Praha, karton c. 141 a, inventarni cislo 1115 a, Dtr 163/36, Opis rozsudku v trestni veci vojina Helmutha Baruschky a spol., folio 4, str. 11.
91 Vojensky technicky a letecky ustav. In: http://www.vhu.cz/stavba-budovy-vtu-vojensky-zpravodaj-c-5/
92 Narodni archiv Praha, fond Zemsky ui’ad Praha – Prezidium zemskeho ui’adu v Praze – fond 207, karton c. 673, signatura 207-673-9, Spis trestniho oznameni na Helmutha Baruschku a spol., folio 10.
neshoduji. Ve spise trestniho oznameni se pise, ze si Baruschka zhotovil otisk klice k teto zasuvce do mydla a pote si nechal zhotovit nahradni.93 Na druhou stranu Baruschka ve sve vypovedi uvadi, ze se mu podafilo odemknout do poloviny skfiii, ktera mela sklenena kfidla dvefi. Baruschka vypozoroval, ze nadporucik klice od teto skfine uschovaval v zasuvce sveho psaciho stolu. Jednou vyuzil nepfitomnosti nadporucika, klice si vypujcil, skfiii odemkl a vzal urcite pfedpisy, patrne o balistice a stfelbe.94 V tomto pfipade nemuzeme pouzit zadnou vypoved’ od Baruschkovych komplicu, protoze ocividne s nim v kancelafi nadporucika Polanskeho nikdo nebyl. Na druhou stranu, jak jsem jiz vyse uvedl, Baruschka se ve sve vypovedi snazi sve ciny bagatelizovat. Osobne se tedy pfiklanim k verzi s otiskem klice v mydle, protoze je jiste, ze Baruschka bral ze zasuvky nadporucika Polanskeho spisy opakovane a dle meho usudku nemohl cekat az bude jeho nadfizeny pryc, aby mohl dane spisy vzit a druhy denje bez povsimnuti vratit.
Prvni fotografovani spisu se svym nove nabytym fotoaparatem znacky Leica provedl Baruschka brzy pote, co byl pfidelen do VTLU, pfesneji v unoru 1935.95 Dle spisu trestniho oznameni mel Baruschka fotografovat ,,spisy pojednavaci o zamefovaci pro delostfelectvo, o nejakem leteckem pluku a obsahujici tabulky stfelby o balistice protiletadlovych granatu”.96 Baruschkova vypoved’ vsak neuvadi tolik spisu, ale jen spisy o leteckem pluku a zamefovaci. Je nutno podotknout, ze Baruschka ve sve vypovedi tvrdi, ze dane fotografie zpravy o leteckem pluku a spis o zamefovaci fotografoval az zacatkem unora 1936.97 Zde jiz muzeme videt, ze
93 Narodni archiv Praha, fond Zemsky Mad Praha – Prezidium zemskeho ufadu v Praze – fond 207, karton c.
673, signatura 207-673-9, Spis trestniho oznameni na Helmutha Baruschku a spol., folio 10.
94 Narodni archiv Praha, fond Policejni feditelstvi Praha II – Zpravodajska ustfedna pi’i policejnim feditelstvi Praha -AMY 200, karton c. 195, signatura 200-195-21, Baruschkuv policejni protokol k pi’ipadu Jana Lachnita,
folio 6, str 3.
95 Narodni archiv Praha, fond Zemsky Mad Praha – Prezidium zemskeho Madu v Praze – fond 207, karton c.
673, signatura 207-673-9, Spis trestniho oznameni na Helmutha Baruschku a spol., folio 10.
96 Tamtez, folio 10.
97 Narodni archiv Praha, fond Policejni feditelstvi Praha II – Zpravodajska ustfedna pi’i policejnim feditelstvi Praha -AMV 200, karton c. 195, signatura 200-195-21, Baruschkuv policejni protokol k pi’ipadu Jana Lachnita, folio 6, str 3.
Baruschka uvadi nepfesne datum spionaze. K fotografovani techto dokumentu mu byl k dispozici byt nemeckych studentu Karla Reichela a Jana Rudowskeho. Byt mu zafidil spolecnik Walter Czech.98 Tato skutecnost je potvrzena ve vypovedi Waltera Czecha. V protokolu, ktery s nim byl sepsan, uvadi, ze chtel Baruschka u nej doma fotografovat nahe zeny. To mu ale Czech nepovolil, a proto ho Baruschka po.fadal, aby mu zafidil pokoj nejakeho kolegy. Pote se Czech obratil na vyse uvedene studenty lekafske fakulty nemecke univerzity Karla Reichela99 a Jana Rudowskeho100. Pod zaminkou fotografovani nahych zenje po.fadal o pfistup do pokoje a oni mu to pfislibili. 0 nasledujici nedeli odpoledne se sesel Czech s Baruschkou a sli do daneho bytu. Z aktovky, kterou mel Baruschka s sebou, vyndal fotoaparat Leicu a ,,mapu obsahujici nekolik vojenskych listin, mezi nimi se nachazel grafikon balistickych dat”.101 Czechovi se dokonce svefil, ze si dokumenty vzal ve vojenske kancelafi
,,a ze jejich fotosnimky odevzda jistemu panovi, ktery dojizdi z Nemecka do Prahy, fotosnimky pfevezme a odveze do Nemecka”.102 Czech uvadi, ze ze zacatku fotografovani Baruschkovi pfimo nepomahal, stal pfed klicovou dirkou, aby nebylo videt do pokoje. Baruschka udajne pofidil snimky asi 6 az 7 vojenskych spisu as fotografovanim dvou poslednich dokumentu mu Czech jiz pomahal pfimo.103 Je nutno podotknout, ze Czech na konci spisu fika, ze zpocatku nechtel s Baruschkovou cinnosti mit nic spolecneho. Po zjisteni, ze chce fotografovat vojenske spisy bylo mu totiz jasne, ze jde o vyzvedacstvi, a dokonce pfed tim Baruschku varoval. Nejspise chtel, aby vypadal v ocich vysetfovatelujako dobry obcan, ale osobne si myslim ze to
98 Narodni archiv Praha, fond Zemsky ufad Praha – Prezidium zemskeho Madu v Praze – fond 207, karton c. 673, signatura 207-673-9, Spis trestniho oznameni na Helmutha Baruschku a spol., folio 10.
99 Karl Ludwig Reichel (nar. 4. 6. 1916 v Sumperku) studoval na LF nemecke univerzity od ZS 1934/35 do 29.
6. 1940, kdy byl promovan doktorem mediciny (Dr. med). Viz Archiv Univerzity Karlovy Praha, fond Matriky Nemecke univerzity v Praze, inventarni cislo 7, Matrika doktoru Nemecke univerzity v Praze (1940-1945), str 58.
100 Hans Georg Rudovsky (nar. 12. 4. 1915 v obci Hermesdorf) studoval na LF nemecke univerzity od ZS 1934/35 do 8. 11. 1941, kdy byl promovan doktorem mediciny (Dr. med). Viz tamtez, inventarni cislo 7, Matrika doktoru Nemecke univerzity v Praze (1940-1945), str 158.
101 Narodni archiv Praha, Policejni feditelstvi Praha II – Zpravodajska ustfedna pi’i policejnim feditelstvi Praha – AMV 200, karton c. 55, signatura 200-55-5, Protokol s Walterem Czechem, folio d-1, str. 1-2.
102 Tamtez, folio d-1, str. 2.
103 Tamtez, folio d-1, str. 2.
nemelo zadny ucinek, protoze byl nakonec Baruschkou pfemluven a svolil s asistenci fotografovani.104 Czech svou vypovedi potvrzuj e to, ze Baruschkovo fotografovani skutecne probehlo v unoru roku 1935, a ne v roce 1936, jak uvadi Baruschka.
Lze zde videt, ze Baruschka nejspise cilene neuvadel skutecny pocet spisu, ktere fotografoval a take uvadel jiny rok. Duvodem k tomuto jednani mohlo byt, ze nejspise chtel svuj zlocin bagatelizovat a zatajovat skutecnosti za stejnym ucelemjako vyse u opisovani V byte Amosta Jankowskeho a Armina Fischera v prosinci 1934.
4.10 Drube fotografovani spisu
Nyni popisu dalsi cast Baruschkovy spionaze, a to konkretne jeho v pofadi jiz druhe fotografovani spisu. Spis trestniho oznameni uvadi: ,,asi v bfeznu v 1935 odnesl Baruschka z kancelafe nadporucika letectva Polanskeho opet nejake spisy tykajici se stfelby a balistiky protiletadlove zbrane, ktere ofotografoval v byte Karla Endla v Praze XVI, Hlubocepich, Pod Barrandovem cp. 331, pfi cemz mu pomahal Endl”.105 Tato informace je kupodivu potvrzena Baruschkou pfi jeho vyslechu ve veci Jana Lachnita a informace se shoduji. Je vsak nutno podotknout, ze Baruschka uvadi rok 1936 misto roku 1935.106 Pfimym vypravecem teto udalosti je komplic Karel Endl. Ten fika, ze jednu nedeli odpoledne k nemu pfisel Baruschka s fotografickym aparatem, stativem a sesitem v sedych deskach.107 Endl se Baruschky ptal, co chce delat, na coz mu Baruschka odvetil, ze si chce vyfotografovat onen sesit, ktery si spolecne s ostatnimi vecmi pfinesl v tasce na spisy. Na Endlovu otazku, proc to Baruschka potfebuje, odpovedel, ze to jsou stejne veci jako posledne. Endl svolil k fotografovani v jeho byte, ale fikal, ze s tim nechce mit nic spolecneho. Baruschka si pote ofotografoval dane spisy, Endl take
104 Tamtez, folio d-1, str. 2.
105 Narodni archiv Praha, fond Zemsky Mad Praha – Prezidium zemskeho ufadu v Praze – fond 207, karton c.
673, signatura 207-673-9, Spis trestniho oznarneni na Helmutha Baruschku a spol., folio 10-11.
106 Narodni archiv Praha, fond Policejni feditelstvi Praha II – Zpravodajska ustfedna pi’i policejnim feditelstvi Praha -AMV 200, karton c. 195, signatura 200-195-21, Baruschkuv policejni protokol k pfipadu Jana Lachnita, folio 6, str 3.
107 Narodni archiv Praha, Policejni feditelstvi Praha II – Zpravodajska ustfedna pi’i policejnim feditelstvi Praha – AMV 200, karton c. 81, signatura 200-81-19, Protokol s Karlem Endlem, folio d-1, str. 3-4.
uvadi, ,,ze fotografoval kazdou jednotlivou stranu”.108 Po dokonceni fotografovani, opustil Baruschka Endluv byt.109
V Endlove vypovedi take muzeme vycist, ze samotnemu Endlovi bylo divne, ze Baruschka pouzival fotoaparat znacky ,,Leica nejnovejsiho vydani”.110 Na dotaz ohledne puvodu fotoaparatu Baruschka odpovedel, ze si ho sam zakoupil. Endl se vsak dale zeptal na penize, na coz mu nebyla dana odpoved’. Skutecne je potfeba se zamyslet nad tim, proc byli schopni nemecti dustojnici abwehru tolik investovat do vojina Baruschky. K zodpovezeni teto otazky nam je napomocen opis rozsudku. Soucasti odsuzujici casti jsou take posudky vojenskych znalcu, ktere obsahuji, nam znamou, informaci, ze Baruschka dostal od nemecke zpravodaj ske sluzby velmi nakladny aparat znacky Leica. ,,Nemecka zpravodaj ska sluzba [… ] ucinila tak dle nazoru soudujen v dusledku toho, ze Baruschkaji vykonal dobrou sluzbu a byla nadeje, ze tak ucini i pfiste.”111 Pfiklanim se k nazoru Prazskeho divisniho soudu, ze Baruschka dostal fotoaparat, protoze odvedl dobrou praci uz v ramci ,,rucnich opisu” materialu. Druha strana veci jeta, ze zpravodaj ske sluzby byly schopne zaplatit mnoho penez za informace, ktere jim pomahaly udelat si ,,obrazek” o vybaveni armady daneho statu, pfipravenosti armady apod. Na pfikladu Helmutha Baruschky muzeme videt, ze mu byly vyplaceny opravdu jen fakticke vylohy jeho spionaze. Jak muzeme zjistit ve spisu trestniho oznameni, Baruschka udajne od Lachnita dostal ,,celkem asi 5200 Kc”.112 Neni mozno urcit, zdaje do teto castky jiz zavedena cena nejnovejsiho fotoaparatu Leica, ktery Baruschka dostal take od Lachnita. Pfi blizsim prozkoumani tohoto spisu muzeme zjistit, kolik penez Baruschka udajne obdrzel. Konkretne
108 Tamtez, folio d-1, str. 4.
109 Tamtez, folio d-1, str. 4.
110 Narodni archiv Praha, Policejni feditelstvi Praha II – Zpravodajska ustfedna pfi policejnim feditelstvi Praha – AMV 200, karton c. 81, signatura 200-81-19, Protokol s Karlem Endlem, folio d-1, str. 4.
111 Vojensky ustfedni archiv Praha, fond Divisni soud Praha, karton c. 141 a, inventarni cislo 1115 a, Dtr 163/36, Opis rozsudku v trestni veci vojina Helmutha Baruschky a spol., folio 4, str. 13.
112 Narodni archiv Praha, fond Zemsky Mad Praha – Prezidium zemskeho ufadu v Praze – fond 207, karton c. 673, signatura 207-673-9, Spis trestniho oznarneni na Helmutha Baruschku a spol., folio 11.
350 Kc v lednu 1935, ktere Baruschka dostal k zakoupeni metrafotu k fotografovani s novym fotoaparatem Leica113, dale 200 Kc zjara 1935, kdy pfedal Lachnitovi fotosnimky zpravodaj skeho materialu, ktere doposud vyfotografoval v byte Reichela a Rudowskeho spolecne s Walterem Czechem.114 Nasledne obdrzel dalsich 200 Kc za material ofotografovany v byte Karla Endla v bfeznu 1935.115 Nakonec dostal Baruschka od Lachnita pfiblizne v kvetnu roku 1935 dalsich 200 Kc.116 Po secteni vsech techto uvedenych castek se dostavame ke konecne castce 950 Kc. Pfiklanim se k verzi, ze do teto castky je jiz zapocitana cena fotoaparatu ajeho pfislusenstvi, protoze na nekolika mistech ve spise je uvedeno, ze Baruschka dostal urcity obnos penez, ktery se ale po secteni nerovna jiz vyse uvedene castce 5200 Kc. Ve spise vsak dale neni sdeleno, jestli Baruschka dostaval penize i pozdeji, i kdyz byl jeho spolecnik Lachnit jiz ve vazbe, a Baruschka byl znovu ziskan pro vyzvedne sluzby doktorem Otou Knahlem.117
Dle meho uvazeni a pfedchoziho badani musely byt Baruschkovi vyplaceny dalsi penize, i kdyby jen mensi castky na dane fakticke vylohy k fotografovani a podobne. Dle hypotezy a zjistenych informaci byl nejspise Baruschkuv celkovy vydelek vetsi nez 5200 Kc, i kdyz to nelze dolozit informacemi ze spisu.
4.11.1 Plat
V tomto odstavci bych rad porovnal Baruschkuv vydelek s pfibliznou mzdou z te doby. K tomu mi bude napomocen casopis Ceskeho statistickeho ufadu Statistika&My. V roce 1930 byla prumema mesicni mzda podle ovefenych zdroju 789 Kc.118 Autor clanku se zmiiiuje i o platech v armade. Baruschkove hodnosti vojinaje nejblize mzda rotmistra ve vojenskem ustavu
113 Tamtez, folio 10.
114 Tamtez, folio 10.
115 Tamtez, folio 10-11.
116 Tamtez, folio 11.
117 Tamtez, folio 11.
118 Hortig, Pavel: Sladky zivot prvorepublikovych itfedniku. Statistika&My, 11, 2021, c. 6, str. 48. Dostupne
online viz: https://www.statistikaamy.cz/wp-content/uploads/2021/06/18042106.pdf [cit. 15. 3. 2022].
v Praze, ktera cinila 1400 Kc.119 Baruschka samozfejme nemel stejny platjako rotmistr, urcite mel nizsi plat, ktery se spis blizil k vyse uvedenemu prumeru. Je nutno dodat, ze autor pracuje s hodnotami a castkami z roku 1930. Lze proto pfedpokladat, ze mzdy byly o par let pozdeji alespoii O cast vyssi nez V onom roce.
Muj osobni pfedpoklad byl, ze se Baruschkova mzda mohla byt kolem 1000 Kc mesicne. Vime, ze Baruschka od Lachnita dostal udajne 5200 Kc, pfedpokladam take, ze od Oty Knahla dostal urcite obnosy penez. Moje hypoteza, ze Baruschka mel tak vysoky plat mi byla vyvracena odpovedi na dotaz na internetove strance Armada a vojenstvi. Na teto strance cerpali autofi odpovedi z knihy Rukovet’pro aspiranty a dustojniky v zaloze dil 1. z roku 1937. Bylo mi odpovezeno, ze denni fold vojina byl 1.50 Kc.120 Jak si muzeme spocitat, kdyz zaokrouhlime Baruschkuv mesicni fold, vyjde nam asi 50 Kc mesicne.
4.11.2 Prilepseni k platu
Nyni budu pracovatjen s obnosem 5200 Kc, ktery Baruschka dostal od Lachnita. Kdyz vezmeme v potaz skutecnost, ze Baruschka nastoupil 15. cervence 1934 sluzbu u delostfeleckeho pluku 151121, a jeho spolecnik Jan Lachnit byl zatcen na podzim roku 1935, muzeme videt, ze byl Baruschka s Lachnitem v kontaktu pfiblizne rok a par mesicu. Jak jsem jiz uvedl vyse, Baruschka se s Lachnitem nekolikrat setkal a on mu osobne vyplatil urcitou castku, konkretne tfikrat 200 Kc a jednou 350 Kc, dohromady udajne dostal 5200 Kc. Jak muzeme videt, kdykoliv kdy se sesli a Baruschka dostal urcity obnos, nejcasteji tedy 200 Kc, znamenalo to pro Baruschku urcite mnoho, protoze se tato castka rovnala jeho ctyfmesicnimu foldu. Za pfedpokladu, ze Baruschka nebyl nemocny a nebyl v nemocnici, protoze pote se
119 Hortig, Pavel: Sladky zivot prvorepublikovych itfedniku. Statistika&My, 11, 2021, c. 6, str. 49. Dostupne
online viz: https://www.statistikaamy.cz/wp-content/uploads/2021/06/18042106.pdf [cit. 15. 3. 2022].
120 Dotaz ohledne platu prvorepublikove armady c. 2035, dostupne online viz: https://armada.vojenstvi.cz/vase
dotazy/136.htm [cit. 19.3.2022].
121 Narodni archiv Praha, fond Zemsky ui’ad Praha – Prezidium zemskeho ui’adu v Praze – fond 207, karton c.
673, signatura 207-673-9, Spis trestniho oznarneni na Helmutha Baruschku a spol., folio 9.
denni fold zmensil az na 0.25 Kc denne122, si dle danych informaci muzeme spocitat, ze mel Baruschka dostat asi 600 Kc rocne. Kdyz vezmeme v potaz udajnou celkovou castku 5200 Kc a zaokrouhlime jeho styky s Lachnitem jen na jeden rok, muzeme videt, ze Baruschka v podstate dostal skoro desetinasobek sveho rocniho zoldu.
Pfedpokladam, ze pomerne velkou cast obdrzenych penez, musel pouzit ke koupi materialu, ktere potfeboval k provedeni spionaze, jako napfiklad filmu do fotoaparatu apod., ale urcite si Baruschka danou sumou velmi pfilepsil.
Zde uvedu mensi porovnani financnich odmen stabniho rotmistra Josefa Krejsy a vojina Helmutha Baruschky. Jak jiz bylo feceno, Baruschka dostal pfiblizne za rok vyzvidani asi 5200 Kc. Josef Krejza nepracoval pro nemeckou vyzvednou sluzbu, ale pro mad’arskou a delka jeho prace pro sluzbu cizi moci pfesahovala 10 let, pfesneji asi od leta 1926 do jeho zatceni v fijnu 1936.123 Za tu dobu udajne dostal od mad’arske sluzby asi 40 tisic Kc. Jeho sluzebni pfijem se pohyboval mezi 1000-1200 Kc.124 Baruschka dostal skoro desetinasobek sveho celeho rocniho zoldu za jeden rok, oproti tomu Krejsa dostal v prumeru kazdy rok 4 mesicni vyplaty navic. V porovnani s Baruschkou je to u Krejsy dost maly pfijem, kdyz vezmeme v potaz jeho vyssi postaveni a jeho mnohem delsi praci pro mad’arskou sluzbu.
4.12 Odmena
Hned druhy den pote, co Baruschka vyfotil materialy u Karla Endla, je vratil na jejich misto.125 Informace z Baruschkovy vypovedi nam fikaji, ze se po teto udalosti Baruschka ozval
122 Dotaz ohledne platu prvorepublikove armady c. 2035, dostupne online viz: https://armada.vojenstvi.cz/vase dotazy/136.htm [cit. 19.3.2022].
123 Plachy, Jin: Hrdelni procesy u prazskeho Divisniho soudu v letech 1937-1938. In: Historica Pragensia, 2, 2005, str. 167-168.
124 Plachy, Jin: Hrdelni procesy u prazskeho Divisniho soudu v letech 1937-1938, str. 168.
125 Narodni archiv Praha, fond Policejni feditelstvi Praha II – Zpravodajska ustfedna pi’i policejnim feditelstvi Praha -AMY 200, karton c. 195, signatura 200-195-21, Baruschkuv policejni protokol k pfipadu Jana Lachnita, folio 6, str 4.
Lachnitovi, ze ma pro nej pfipraveny material a ze si pro dany material ma Lachnit pfijet do Prahy. Lachnit si pro dany material pfijel a vyplatil Baruschkovi 200 Kc.126 Tento text se shoduje s informacemi, ktere jsou uvedene ve spisu trestniho oznameni. Navic nam vypoved’ Baruschky dopliiuje text trestniho oznameni, protoze uvadi, ze kdyz si Lachnit pfijel pro material a vyplatil Baruschkovi 200 Kc, tak mu take slibil ,,za kazdy podobny film 200 Kc”.127
4.13 Prelozeni Baruschky
Asi v mesici kvetnu roku 1935 byl Baruschka pfelozen z Vojenskeho leteckeho ustavu k 1. delostfeleckemu pluku v Ruzyni. Samozfejme o tom napsal Lachnitovi, ktery se pote dostavil do Prahy, dal Baruschkovi 200 Kc a vyzval ho, aby se snazil zjistit nejake zpravy o danem pluku.128 Informace se shoduji s Baruschkovou vypovedi, avsak nekoresponduji s kmenovym listem Helmutha Baruschky. Dle kmenoveho listu byl Baruschka pfidelen 16. cervence 1934 k delostfeleckemu pluku 151.129 Toto se shoduje se spisem trestniho oznameni is Baruschkovou vypovedi. V kmenovem listuje ale dale napsano, ze byl Baruschka pfemisten k 1. delostfeleckemu pluku v listopadu 1934.130 Jak jsem jiz vyse uvedl, dle trestniho oznameni a Baruschkovy vlastni vypovedi byl pfelozen k 1. del. pluku az v mesici kvetnu roku 1935. Jedine vysvetleni, ktere se mi jevi jako adekvatni je to, ze Baruschka byl skutecne od 30. listopadu roku 1934 pfidelen k 1. delostfeleckemu pluku v Ruzyni131, ale byl k nemu pfemisten az pote, co byl propusten z VTLU v kvetnu 1935. Formalne byl tedy nejspise u 1. delostfeleckeho pluku jiz od listopadu 1934, ale oficialne byl k pluku pfelozen po propusteni z VTLU v roce 1935.
126 Tamtez, folio 6, str 4.
127 Narodni archiv Praha, fond Policejni feditelstvi Praha II – Zpravodajska ustfedna pi’i policejnim feditelstvi Praha -AMY 200, karton c. 195, signatura 200-195-21, Baruschkuv policejni protokol k pfipadu Jana Lachnita, folio 6, str 4.
128 Narodni archiv Praha, fond Zemsky Mad Praha – Prezidium zemskeho ufadu v Praze – fond 207, karton c. 673, signatura 207-673-9, Spis trestniho oznameni na Helmutha Baruschku a spol., folio 11.
129 VHA Bratislava, Sbirka kmenovych listu, kmen. list H. Baruschky (nar. 1914), str. 2.
130 Tamtez, str. 2.
131 Narodni archiv Praha, fond Ministerstvo vnitra I – prezidium, Praha – fond 225, karton c. 1295, signatura 225-1295-4, Zprava o zatceni Jana Lachnita, Helmutha Baruschky a dalsich, folio 32.
V temze roce Baruschka ztratil sveho spolupracovnika Lachnita, protoze byl na podzim roku 1935, pfesneji 15. zafi, zatcen cetnickou stanici ve Sternberku pro zlocin vojenske zrady.132 Ve vlastni vypovedi Baruschka fika, ze ,,byl o tom clanek v dennim tisku a napsali mi to take rodice V dopisu”.133
Po tomto incidentu ziskal Baruschku znovu pro vyzvednou cinnost Ota Knahl134,celym jmenem Ota Karel Knahl135. Jak se dale muzeme docist ve zprave k osobe jeho manzelky Pauly Rittove Knahlove z roku 1935, byl Ota “horlivym hakenkreuzlerem, nyni jest pfislusnikem S.
D. P”.136 Trestni oznameni dodava, ze byl Ota Knahl posluchacem lekafske fakulty nemecke university v Praze137 a take spolupracovnikem redakce byvaleho casopisu ,,Der Aufbruch”.138 Ve spise trestniho oznameni se dale muzeme docist, ze Knahl byl v kontaktu s jiz znamym Paulem Thummelem v Neuhausen v Sasku.139 Na tomto miste bych rad uvedl mensi zminku o Otovi Knahlovi. V dodatku k trestnimu oznameni na Otu Knahla a spol. jsou uvedeny informace, ze Knahl neni jen clenem SdP, ale take nekolika spolku, konkretne ,,Bund der Deutschen” a ,,Deutscher Turnverein” .140 Dale je ve spise uvedeno, ze Knahl zacal
132 Narodni archiv Praha, fond Ministerstvo vnitra I – prezidium, Praha – fond 225, karton c. 1295, signatura 225-1295-4, Zprava o zatceni Jana Lachnita, Helmutha Baruschky a dalsich, folio 32.
133 Narodni archiv Praha, fond Policejni feditelstvi Praha II – Zpravodajska ustfedna pi’i policejnim feditelstvi Praha -AMV 200, karton c. 195, signatura 200-195-21, Baruschkuv policejni protokol k pfipadu Jana Lachnita, folio 6, str 4.
134 Narodni archiv Praha, fond Zemsky Mad Praha -Prezidium zemskeho Madu v Praze -fond 207, karton c. 673, signatura 207-673-9, Spis trestniho oznarneni na Helmutha Baruschku a spol., folio 11.
135 Narodni archiv Praha, fond Ministerstvo vnitra I – prezidium, Praha – fond 225, karton c. 1295, signatura 225-1295-4, Zprava presidiu zemskeho Madu o trestu Oty Knahla a spolecniku, folio 29.
136 Narodni archiv Praha, fond Policejni feditelstvi Praha II – prezidium – 1931-1940, karton c. 841, signatura 42/K-21/251, Zprava o Pavle Rittove, folio 5.
137 Otto Karl Knahl (nar. 12. 12. Sous Tschausch) studoval na LF nemecke univerzity od ZS 1927/1928 do 9. 12. 1939, kdy byl promovan doktorem mediciny (Dr. med) Viz Archiv Univerzity Karlovy Praha, fond Matriky Nemecke univerzity v Praze, inventarni cislo 6, Matrika doktoru Nemecke univerzity v Praze (1936-1939),
str. 562.
138 Narodni archiv Praha, fond Zemsky Mad Praha – Prezidium zemskeho Madu v Praze – fond 207, karton c. 673, signatura 207-673-9, Spis trestniho oznameni na Helmutha Baruschku a spol., folio 11.
139 Tamtez, folio 11.
140 Narodni archiv Praha, fond Zemsky Mad Praha – Prezidium zemskeho Madu v Praze – fond 207, karton c. 1387, signatura 207-1387-13/78, Dodatek k trestnimu oznarneni na Otu Knahla a spol., str. 75.
spolupracovat s Paulem Thummelem od konce roku 1934 nebo pocatkem roku 1935 ,,a od podzimu roku 1935 byl definitivne pfevzat do sluzeb fisskonemeckych vojenskych zpravodajskych ufadu”.141 Thummel udajne nalehal na Knahla, ze kazdy Nemec v Ceskoslovensku musi vyzvidat informace a ziskal ho pro vyzvednou cinnost. Dale mu take ulozil mnoho ruznych ukolu, napfiklad aby zjist’oval informace o tovarnach, planech benzinovych skladist’, vojenskych objektu a dalsich.142
Ota Knahl, pote co ziskal Baruschku znovu k vyzvedne cinnosti, zprostfedkoval Baruschkovi schuzku s Arnostem Bruchem, ktery pracoval jako vyzvedac pro Thummela v Neuhausen.143 Kratce zde pfedstavim osobu Arnosta Brucha. Bruch pracoval pro abwehr z ideovych duvodu, byly mu jen hrazeny cestovni a fakticke vylohy spojene s vyzvednou cinnosti.144 Bruch se diky Josefu Christofovi seznamil s Paulem Thummelem, se kterym byl take nasledne v kontaktu.145 Sam Bruch vyzradil Thummelovi urcita fakta, napfiklad organizacni data automobilniho praporu, u ktereho slouzil, a jakekoliv dalsi informace vojenskeho razu.146 Ve spise Arnosta Brucha se vyskytuje urcita casova nesrovnalost se spisem trestniho oznameni na Helmutha Baruschku a to konkretne ohledne mesice, kdy se mel udajne diky Otovi Knahlovi setkat s Helmuthem Baruschkou, ktereho mel pote ktereho mel pote ziskat k vyzvedne sluzbe, a dokonce jej zvat k navsteve Thummela v Neuhausen.147 Dle tohoto spisu se mel Bruch s Baruschkou dle nafizeni Thummela sejit asi v cervnu 1935.148 Ve spise trestniho
141 Tamtez, str. 75.
142 Narodni archiv Praha, fond Zemsky Mad Praha – Prezidium zemskeho Madu v Praze – fond 207, karton c.
1387, signatura 207-1387-13/78, Dodatek k trestnimu oznarneni na Otu Knahla a spol., str. 75.
143 Narodni archiv Praha, fond Zemsky Mad Praha – Prezidium zemskeho Madu v Praze – fond 207, karton c.
673, signatura 207-673-9, Spis trestniho oznarneni na Helmutha Baruschku a spol., folio 11.
144 Narodni archiv Praha, fond Ministerstvo vnitra I – prezidium, Praha – fond 225, karton c. 1289, signatura
225-1289-3, Spis trestniho ozruimeni na Amosta Brucha, folio 131.
145 Tamtez, folio 131.
146 Tamtez, folio 132.
147 Tamtez, folio 132.
148 Tamtez, folio 132.
oznameni na Helmutha Baruschku se objevuje pfiblizne datum fijen 1935.149 Spis rozsudku potvrzuje pravdepodobne datum, kdy se udajne spolcil s Knahlem a Bruchem, konkretne podzim 1935.150
Za pfedpokladu, ze ve spise rozsudku jsou vsechny informace pravdive, se pfiklanim k verzi, ze se Baruschka s Knahlem a Bruchem zacal stykat az na podzim roku 1935. Ve spise trestniho oznameni se dale pise, ze se sesel Baruschka s Bruchem ve smichovske restauraci
v Ruzyni a Bruch se ho ptal na mnoho otazek: ,,zda na letisti v Ruzyni jsou podzemni hangary,
jak jsou vybudovany, na jejich pocet, co vi o ostatnich vojenskych letistich, na novinky ve vyzbroji cs. armady, zda delostfelectvo pouziva noveho zamefovace a jina zafizeni voj. razu”.151 Dle opisu rozsudku Baruschka odpovedel, ,,ze u pluku zadne novinky nejsou a zamefovac je uzivan stary”.152 Bruch dal Baruschkovi za ukol, aby se snazil ziskat informace k temto problematikam a dal je Bruchovi k dispozici. Navic po Baruschkovi zadal, aby se snazil fotografovat vsechny duverne vojenske spisy, ke kterym by mel pfistup ci alespoii zhotovit jejich opisy. Dale pak aby Bruchovi sehnal plany v mefitku 1: 25 000 z pohranicniho pasma v Cechach. Dane materialy mel Baruschka odevzdat Knahlovi.153
Pocatkem roku 1936 Baruschka fotografoval kasarny 1. delostfeleckeho pluku v Ruzyni, a fotky pote odevzdal Knahlovi.154 Knahl mu znovu pfipomnel, aby mu podaval zpravy podle toho, co mu ulozil Bruch na jejich schuzce, a take aby Knahlovi ,,opatfil
149 Narodni archiv Praha, fond Zemsky Mad Praha – Prezidium zemskeho Madu v Praze – fond 207, karton c. 673, signatura 207-673-9, Spis trestniho oznarneni na Helmutha Baruschku a spol., folio 11.
150 Vojensky ustfedni archiv Praha, fond Divisni soud Praha, karton c. 141 a, inventarni cislo 1115 a, Dtr 163/36, Opis rozsudku v trestni veci vojina Helmutha Baruschky a spol., folio 4, str. 3.
151 Narodni archiv Praha, fond Zemsky Mad Praha – Prezidium zemskeho Madu v Praze – fond 207, karton c. 673, signatura 207-673-9, Spis trestniho oznameni na Helmutha Baruschku a spol., folio 11.
152 Vojensky ustfedni archiv Praha, fond Divisni soud Praha, karton c. 141 a, inventarni cislo 1115 a, Dtr 163/36, Opis rozsudku v trestni veci vojina Helmutha Baruschky a spol., folio 4, str. 11.
153 Narodni archiv Praha, fond Zemsky Mad Praha – Prezidium zemskeho Madu v Praze – fond 207, karton c. 673, signatura 207-673-9, Spis trestniho oznarneni na Helmutha Baruschku a spol., folio 11.
154 Tamtez, folio 11.
topograficke plany pohranici V Cechach, novinky voj. vyzbroje, opisy duvemych voj. spisu, kterezto veci Baruschka pokusil se vyzvedeti”.155 Pokud se to Baruschkovi podafilo, tak dane informace pfedal Knahlovi. Dale v bfeznu tehoz roku udajne Baruschka zhotovil nacrty ruznych objektu delostfeleckych kasaren v Ruzyni spolecne s dilnami a pfilezitostne je odevzdal Knahlovi.156
Zde pouziji informace z opisu rozsudku. Z odsuzujici casti rozsudku, kde se Baruschka plne doznava ke spionazi, muzeme vycist, ze opravdu mel ziskane materialy, at’ se jednalo o fotografie spisu duvemeho razu, opisu ci informaci o letisti, odevzdat Knahlovi, ktery by se pote postaral o dodani za hranice do Nemecka.157 Dle jeho doznani pry do doby zatceni mu nestihl nic odevzdat, i kdyz mel pfipraven k pfedani opis vykazu pocetniho stavu sveho pluku. S Knahlem take pry vyjednaval, aby mu ,,obstaral mistnost a kreslici potfeby, aby mohl obkresliti plan kasaren, k nemuz mel pfistup”.158 Baruschkovo doznani je zavrseno tim, ze si byl vedom, ze dane veci byly utajene pro obranu republiky a ze jen ono zatceni mu zabranilo dokoncit celou akci.159 Nelze pfesne fici, jestli Baruschka stihl Knahlovi dat nejake spisy ci fotografie a podobne, protoze si spis rozsudku a trestniho oznameni na Helmutha Baruschku protifeci.
V trestnim oznameni je uvedeno, ze jiz Baruschka odevzdal fotografie kasaren 1. delostfeleckeho pluku v Ruzyni, spolecne is vyse zminenymi nacrty ruznych objektu.160 Oproti tomu Baruschka dle sveho doznani nic Knahlovi nestacil pfedat. 161 Za pfedpokladu, ze se
155 Tamtez, folio 11.
156 Tamtez, folio 11.
157 Vojensky ustfedni archiv Praha, fond Divisni soud Praha, karton c. 141 a, invent:arni cislo 1115 a, Dtr 163/36, Opis rozsudku v trestni veci vojina Helmutha Baruschky a spol., folio 4, str. 11.
158 Tamtez, folio 4, str. 11.
159 Tamtez, folio 4, str. 11.
160 Narodni archiv Praha, fond Zemsky Mad Praha -Prezidium zemskeho Madu v Praze -fond 207, karton c. 673, signatura 207-673-9, Spis trestniho oznarneni na Helmutha Baruschku a spol., folio 11.
161 Vojensky ustfedni archiv Praha, fond Divisni soud Praha, karton c. 141 a, inventarni cislo 1115 a, Dtr 163/36, Opis rozsudku v trestni veci vojina Helmutha Baruschky a spol., folio 4, str. 11.
Baruschka opravdu pravdive doznal, se pfiklanim k tvrzeni, ze mel pfipravene jen ty veci, ktere jsou uvedene ve spise rozsudku.
5.1.1 Spisy od Bohuslava Lezaka
Na konci trestniho oznameni na Helmutha Baruschku a spol. je dodatecne uvedeno nekolik dalsich zasadnich informaci. Jednou z nich je, ze u Baruschky ,,byl nalezen arch konceptniho papiru obsahujici ruzna data tykajici se pocetnich stavu delostfel. pl. I se zahlavim
oznacenym ,duveme’, vypocet muzstva presencni sluzby, ktery je nezbytny v obdobi od propusteni 11. roe. do 31/12 kazdeho roku k zajisteni sluzby a poplachovych ukonu”.162 V lednu tehoz roku Baruschka pracoval v manipulacni kancelafi velitelstvi pluku na opisovani teto tabulky. Dany ukol dostal Baruschka od desatnika Bohuslava Lezaka. Baruschka si samozfejme
zapsal dana data, ktera byla V tabulce a odnesl si je z kasaren. Pote si je schoval V byte rodicu vojina Bedficha Altera. ,,Lezak touto nedbalosti zpusobil, ze skutecnosti, opatfeni a pfedmety, ktere mely zustat utajeny pro obranu republiky, staly se znamymi cizi moci.”163
5.1.2 Pomoc vojina Altera
Na stejne strane je take zmineno, ze si Baruschka nechaval zasilat dopisy na adresu
rodicu vojina Bedficha Altera. Na stejnem miste si take uschoval fotoaparat, ktery pouzival k vyzvedacstvi, kdyz mu to Alter odsouhlasil. Baruschka ho take zadal, aby mu sehnal topograficke plany okoli Stemberka a Prahy a specialni plany uvedenych mest. Vojin Alter se pokusil tyto plany opatfit. Baruschka take Alterovi pujcoval penize.164
162 Narodni archiv Praha, fond Zemsky Mad Praha – Prezidium zemskeho Madu v Praze – fond 207, karton c.
673, signatura 207-673-9, Spis trestniho oznarneni na Helmutha Baruschku a spol., folio 12.
163 Tamtez, folio 12.
164 Tamtez, folio 12.
5.1.3 Styky s Karlem Vlckem
V temze spise je odstavec venovan vojinu aspirantovi Karlu Vlckovi, ktery se stykal s Otou Knahlem a udrzoval s nim pisemne styky. Vlcekjako takovy popira vyzvednou cinnost, ale toto tvrzeni je vylouceno Otou Knahlem. Ten fika, ze mu Vlcek dodal informace, ktere byly vojenskeho razu, a onje pote pfedal ve prospech cizi moci.165 Dokonce je zde napsano, ze Vlcek udrzoval styky s vojinem Baruschkou166, coz ale nemohu nijak dolozit, dokonce ani v opisu rozsudku neni uvedeno, ze by se stykali.
5.1.4 Domluva sabotaze
V zaveru trestniho oznameni je uvedeno, ze v lete roku 1935 vyzval Ota Meckel Baruschku, zda by nebyl ochotny v pfipade, ze by byla valka provadet sabotazni akce ve prospech Nemecka. Baruschka to Meckelovi pfislibil.167 Tato skutecnost je potvrzena v protokolu s Ottou Meckelem, kde se Meckel pfiznal.168 Pokusim se kratce pfedstavit osobu Otty Meckela.
Otto Meckel byl student nemecke techniky v Praze, byl krajne nemecky nacionalisticky orientovany a byl take byvalym pfislusnikem rozpustene nemecke narodne socialisticke strany v Ceskoslovensku (DNSAP).169 Byl take clenem,,Volkssportu” a vylepoval plakaty politickeho obsahu v duchu hakenkreuzlerskeho smeru v roce 1932.170 V ramci studia pramenu jsem zjistil, ze vyse zmineny Volkssport byl spolkem, ktery se mel venovat cestovani, jizde na kole, hram a sportu vseho druhu.171 Tento spolek vsak byl v roce 1932 rozpusten, protoze jeho ucel byl jiz od zalozenijen pfedstiran a cilem zakladatelu bylo vytvofit spolek, ktery by mel stejne cile jako
165 Narodni archiv Praha, fond Zemsky Mad Praha – Prezidium zemskeho Madu v Praze – fond 207, karton c.
673, signatura 207-673-9, Spis trestniho oznarneni na Helmutha Baruschku a spol., folio 12.
166 Tamtez, folio 12.
167 Tamtez, folio 12.
168 Narodni archiv Praha, fond Policejni feditelstvi Praha II – Zpravodajska ustfedna pfi policejnim feditelstvi Praha – AMV 200, karton c. 219, signatura 200-219-72, Protokol s Ottou Meckelem, folio d-1, str. 1.
169 Narodni archiv Praha, fond Policejni feditelstvi Praha II – prezidium – 1931-1940, karton c. 960, signatura
42/M-30/27, Sdeleni statnimu zastupitelstvi v otazce udeleni milosti Ottu Meckelovi, folio 4.
170 Tamtez, folio 4.
171 Narodni archiv Praha, fond Zemsky Mad Praha -Prezidium zemskeho Madu v Praze – fond 207, karton c.
1379, signatura 207-1379-5, Spis informaci o spolku Volkssport, folio 286.
politicka strana ,,Deutsche nationalsozialistische Arbeitepartei”.172 Dale je take uvedeno, ze
spolek, ktery mel byt pouze urcen k turistickym a sportovnim ucelum ,,byl vybudovan ve forme organisace pfedevsim vojenske a tudiz statu nebezpecne”.173
6. Trestni rizeni s Baruschkou a spol.
Vojin Baruschka byl zatcen v Praze dne 18. bfezna 1936 spolu s Arnostem
Jankowskym, Arminem Fischerem, Walterem Czechem a Karlem Endlem.174 Tuto informaci jsem cerpal ze spisu ze dne 23. kvetna 1936, proto je zde take napsano, ze se Baruschka v tu dobu nachazel ve vazbe divisniho soudu v Praze.175 Dle opisu rozsudku byla zaloba vojenskeho prokuratora cj. 0-271/36 podana 29. zafi 1936. Hlavni pfeliceni se konalo az ve dnech od 9. do
11. listopadu 1936.
6.1 Hlavni preliceni
Hlavni pfeliceni nebylo vedeno jen s Helmuthem Baruschkou, ale jako dalsi obzalovani zde byli pfitomni: vojin aspirant Karel Vlcek, vojin v zaloze Bedfich Alter, desatnik Bohuslav Lezak, nadporucik letectva Jan Polansky, nadporucik delostfelectva JosefBurianek a praporcik delostfelectva Vaclav Kubka.176 V me praci se budu zabyvat jen samotnym Baruschkou a vyse explicitne zminenymi lidmi, se kterymi mel Baruschka co do cineni, pfesneji Bedfichem Alterem, Bohuslavem Lezakem a Janem Polanskym.
6.2 Obvineni a vyse trestu Baruschky
Baruschka byl obvinen pro zlocin vojenske zrady podle § 6 cislo 2 odstavce 1, 2, 3 zakona na ochranu republiky a dale z nedokonaleho svadeni ke kradezi podle §§ 17, 457 a 482
172 Tamtez, folio 286.
173 Narodni archiv Praha, fond Zemsky Mad Praha -Prezidium zemskeho Madu v Praze -fond 207, karton c. 1379, signatura 207-1379-5, Spis informaci o spolku Volkssport, folio 286.
174 Narodni archiv Praha, fond Ministerstvo vnitra I – prezidium, Praha – fond 225, karton c. 1295, signatura 225-1295-4, Zprava o zatceni Helmutha Baruschky a spol., folio 32.
175 Tamtez, folio 32.
176 Vojensky ustfedni archiv Praha, fond Divisni soud Praha, karton c. 141 a, inventarni cislo 1115 a, Dtr 163/36, Opis rozsudku v trestni veci vojina Helmutha Baruschky a spol., folio 4, str. 1.
trestniho zakoniku.177 Podle zaloby byl Baruschka vinen tim, ze se spolcil se zahranicni zpravodajskou sluzbou a pfedaval ji informace, coz jsem jiz popsal v ramci celeho prubehu spionaze. Navic byl take obvinen z toho, ze se snazil svest Bedficha Altera k odcizeni planu Prahy a Sternberka v mefitku 1: 25000 z mistajeho pfideleni, ale nakonec jeho snaha zustala bez vysledku.178 Na zaklade techto obvineni byl Baruschka odsouzen dle vyssi trestni stupnice podle § 6:1 odstavec 3 zakona na ochranu republiky s pouzitim §§ 97 a 92 trestniho zakoniku
,,k tezkemu zalafi 10 roku, zostfenemu kazdy mesic jedenkrat tvrdym lozem a po cely sesty a dvanacty mesic kazdeho roku trestni vazby samovazbou” .179 Dale Baruschka ztratil cestna obcanska prava podle § 32 zakona na ochranu republiky, ajejich zpetne nabyti bylo stanoveno
na dobu 5 let. Nasledne dle § 31:2 zakona na ochranu republiky propadly statu Baruschkovy fotograficke zafizeni, diky kterym pachal trestne ciny. Na uplny konec teto odsuzujici casti je uvedeno, ze se mu podle § 127 trestniho zakoniku zajist’ovaci a vysetfovaci vazba zapocitava od 13. bfezna 1936 do dne rozsudku.180 Soud odsoudil Baruschku podle vyssi trestni stupnice z nekolika duvodu. Pfitezovalo mu, ze se cinu dopustil jako vojenska osoba, a ze ve svem cinu pokracoval i pres zatceni spolecnika Lachnita. Baruschka take svedl fadu lidi k napomahani jeho cinum. Navic byla kradez spachana na vojenskem majetku. Pfitezujici okolnosti uznal soud tak dulezitymi, ze trest vymefil podle vyssi trestni stupnice § 6:1 odstavce 3. Vzal vsak take v potaz urcite polehcujici okolnosti, napfiklad, ze spachal svuj cin pfed 20. rokem veku, kradez nebyla dokonana a ke vsemu se plne doznal a ze se cinu ,,dopustil v zaujeti nevyspeleho mladika svedeneho chybnou skolskou vychovou”.181
177 Tamtez, folio 4, str.1-2.
178 Vojensky ustfedni archiv Praha, fond Divisni soud Praha, karton c. 141 a, invent:arni cislo 1115 a, Dtr 163/36, Opis rozsudku v trestni veci vojina Helmutha Baruschky a spol., folio 4, str. 3–4.
179 Tamtez, str. 5.
180 Tamtez, folio 4, str. 5.
181 Tamtez, folio 4, str. 14-15.
6.2.1 Porovnani vyse trestu s trestem u Josefa Krejzy
Na tomto miste uvedu porovnani opet s osobou Josefa Krejzy. Ten byl odsouzen dle zakona c. 130/1936 Sb. § 6 odstavec 2.182 Zakon na ochranu republiky z roku 1923 byl doplnen
13. kvetna 1936.183 Krejza byl zatcen 6. fijna 1936184,a proto mohlo byt v tomto pfipade pouzito
nove doplneni zakona. V pfipade Baruschky toto mozne nebylo, protoze svuj cin spachal pred platnosti tohoto zakona a zatcen byl jiz 18. brezna 1936. Baruschka byl obvinen podle zneni zakona na ochranu republiky z roku 1923, a proto ho soud nemohl odsoudit k trestu smrti stejne jako Krejzu. V ramci § 6:1 odstavce 3 mohl Baruschka dostat az dozivotni trest, ale s pfihlednutim k polehcujicim okolnostem soud nejspise neshledal takovy trest potrebnym.
6.3 Obvineni a vyse trestu Bohuslava Lezaka
Lezak byl obvinen dle § 6:3 zakona na ochranu republiky.185 Dle zaloby z jara 1936 svefil Baruschkovi opsani detailniho vykazu pocetniho stavu sveho pluku, aniz by zjistil, o jaky vykazjde a ze ho vojinu svefit nesmi. Baruschka vyuzil pfilezitosti a opsal si vykaz pluku i pro sebe, aby ho pozdeji mohl predat cizi moci. Lezak hrubou nedbalosti zpusobil, ze informace, ktere mely zustat v utajeni ,,se mohly stati znamymi cizi moci”.186 Baruschka si pofidil opis vykazu, kdyz mu Lezak dal koncept daneho vykazu opsat nacisto. Za timto ucelem mu nechal Lezak listinu pres noc. Lezak pfiznal, ze Baruschkovi opravdu svefil listinu pres noc, a na svou obhajobu navic uvedl, ze v navalu prace se na vykaz nepodival a jen udel opsani prenesl na Baruschku, ktery byl prechodne pfidelen na stejnem velitelstvi.187 Opis nalezeny u Bedficha Altera dokazoval, ze se dany opis mohl stat znamym cizi moci. Lezak byl dle oduvodneni soudu
182 Plachy, Jin: Hrdelni procesy u prazskeho Divisniho soudu v letech 1937-1938. In: Historica Pragensia, 2, 2005, str. 169.
183 Dostupne online: https://www.aspi.cz/products/lawText/1/6550/0/2/zakon-c-130-1936-sb-jimz-se-meni-a doplnuje-zakon-na-ochranu-republiky [cit. 12. 4. 2022].
184 Plachy, Jin: Hrdelni procesy u prazskeho Divisniho soudu v letech 1937-1938. In: Historica Pragensia, 2, 2005, str. 168.
185 Vojensky ustfedni archiv Praha, fond Divisni soud Praha, karton c. 141 a, inventarni cislo 1115 a, Dtr 163/36, Opis rozsudku v trestni veci vojina Helmutha Baruschky a spol., folio 4, str. 2.
186 Tamtez, folio 4, str. 4.
187 Tamtez, folio 4, str. 13-14.
povinen uchovat tento vykaz v tajnosti. Dle doznani Lezaka a udaju nadporucika Burianka ale byly Lezakovi zadavany i prace duverne povahy, a proto mohl pfedpokladat, ze se jedna o ukol, ktery nesmi nikomu zadat. Tim byla podle soudu skutkova podstata trestnych cinu ve vsech smerech naplnena beze zbytku.188 Lezak byl podle § 6:4 zakona na ochranu republiky a § 94 trestniho zakoniku odsouzen k posadkovemu vezeni o delce tfech tydnu, ktere melo byt zostfeno posledni tyden samovazbou. Stejne jako u Baruschky je i u nej uvedeno, ze se mu dle
§ 127 trestniho zakoniku zapocitava zajist’ovaci a vysetfovaci vazba od 16. bfezna do 7. dubna 1937. Trest si timto Lezak odpykal a dale, podle § 1 zakona cislo 562/1919 Sb., se odsouzeni prohlasilo za podminene se zkusebni dobou jednoho roku.189
6.4 Zprost’ovaci cast rozsudku
6.4.1 Zprosteni urcitych bodu obzaloby
V dalsi casti rozsudku je oduvodneno obvineni Bedficha Altera, Jana Polanskeho, ale i Helmutha Baruschky.
Baruschka byl dle zaloby obvinen znovu ze zlocinu vojenske zrady podle § 6:2 odstavce 1, 2, 3 zakona na ochranu republiky, protoze ,,cizi moci podal zpravy o dustojnicke skole, v niz byl pfidelen, o sve tehdejsi posadce, o plucich u nichz postupne slouzil, o kasarnach, letisti, krytech na nem a navsteve cizich dustojniku, ze pro cizi moc v techto smerech i vyzvidal, ze i plany, kjichz odcizeni Altera svadel, chystal pro ni a ze za ucely vyzvednymi se spolcil s Otto Mecklem”.190 Baruschka vsak popfel, ze by podal jakekoliv informace o dustojnicke skole, kasarnach a plucich, u nichz slouzil. Tvrdil, ze se ani nesnazil vyzvedet o nich informace. Doznal se k tomu, ze se s Knahlem a Bruchem prosel kolem letiste v Ruzyni a bylo mu ulozeno, aby ho prohledl a zjistil udaje o krytech, ktere se tam budovaly. On vsak pry nic v tomto smeru
188 Vojensky ustfedni archiv Praha, fond Divisni soud Praha, karton c. 141 a, invent:arni cislo 1115 a, Dtr 163/36, Opis rozsudku v trestni veci vojina Helmutha Baruschky a spol., folio 4, str. 14.
189 Tamtez, folio 4, str. 6.
190 Tamtez, folio 4, str. 7.
nepodnikl.191 Proti tomuto tvrzeni vsak svedcila jeho vlastni vypoved’ u policejniho vyslechu, kde doznal vinu i v techto smerech, a navic zprava velitele skoly. Baruschka pry projevoval velky zajem o opticky, spojovaci a delostfelecky material, coz by korespondovalo s instrukcemi, ktere dostal pfed nastupem vojenske sluzby. Mel za ukol vsimat si technickych novinek. Posleze ale tvrdil, ze se pfiznal, aby vyhovel dotazum lidi, ktefi ho vyslychali. Bruch k tomuto uvedl, ze se Baruschky na zadne informace o letisti neptal, a navic Knahl popfel, ze by dostal od Baruschky plany kasaren a ze spisy, ktere pfed zatcenim znicil, nemely s osobou Baruschky nic spolecneho.192
I pres to, ze se obzalovany jevil soudu jako vysoce podezfely nemohl naprosto vyloucit pfipadnou pravdivost jeho hajeni a toho, ze nic nevyzvidal a nevyzradil ohledne dustojnicke skoly, o kasarnach a o plucich.193 Stran spolceni s Ottou Meckelem se Meckel doznal, ze s Baruschkou mluvil o jeho planech po vojne a ze byl rad, protoze Baruschka dostal misto ve svem domove. Popira vsak, ze by s obzalovanym mluvil o sabotazi proti Ceskoslovenske republice. Meckel svoje doznani u vyslechu oduvodnil tak, ze byl na nej kladen velky natlak.194 Baruschka tuto skutecnost u policejniho vyslechu take pfiznal, ale dodatecne se opravil, ze se o <lane veci Meckel vubec nezminil a ,,ze pouze on sam si jeho fee o spolehlivych lidech vsude takto vysvetloval a proto take tak na policii do protokolu udal, zatim co Meckl mel na mysli patrne spolehlivost ve smyslu nacionalnim oproti marxismu”.195 Soud se za danych okolnosti rozhodl Baruschku v obou smerech zaloby zprostit.196 Pro nedostatek dukazu byl zprosten i zaloby ve veci planu I: 25000, protoze soud pfihledl k tomu, ze takove plany jsou ve volnem prodeji a cizi sluzba by si je mohla jednoduse opatfit legalni cestou. Vzal take v potaz, ze
191 Vojensky ustfedni archiv Praha, fond Divisni soud Praha, karton c. 141 a, invent:arni cislo 1115 a, Dtr 163/36, Opis rozsudku v trestni veci vojina Helmutha Baruschky a spol., folio 4, str. 16-17.
192 Tamtez, folio 4, str. 17.
193 Tamtez, folio 4, str. 17.
194 Tamtez, folio 4, str. 17-18.
195 Tamtez, folio 4, str. 18.
196 Tamtez, folio 4, str. 18.
Baruschka shanel plany mist, k nimz mel urcity osobni vztah a z danych planu se jen jeden tykal pohranici. Soud proto neshledal Baruschkovo oduvodneni, ze chtel plany pro cizi moc, a ne pro sebe, dost pfesvedcivym ,,a zprostil jej pro nedostatek dukazu iv tomto smeru zaloby”.197
6.4.2 Zprosteni Bedricha Altera
Bedfich Alter byl obvinen ze zlocinu spoluviny na vojenske zrade podle § 6:2 odstavce 1, 2, 3 zakona na ochranu republiky a § 11 trestniho zakoniku spolecne s kazeiiskym pfestupkem198, protoze a) vedel o vyzvedne cinnosti Helmutha Baruschky a pomahal mu umyslne, kdyz mu zprostfedkovaval korespondenci s Janem Lachnitem na svou soukromou adresu, dale ze pfechovaval fotoaparat s pfislusenstvim, a i opisy a fotosnimky spisu ve svem byte. Timto umyslne Baruschkovi opatfil prostfedky a bez pfekazek mu pfispel k bezpecnemu vykonani zlocinu vojenske zrady, dale za b) ze do 6. bfezna 1936 pfechovaval ve svem soukromem byte ufedni spisy, konkretne sluzebni listek, listek o ziveni osob a 2 potvrzeni ustavu, kde byl pfidelen.199 V ramci casti a) Alter pfiznal, ze poskytnul Baruschkovi ,,jako kamaradu z vojny pohostinstvi ve svem pokoji v byte svych rodicu”.200 Alter popfel, ze by mel tuseni o jeho vyzvedne cinnosti a ze veci, ktere u sebe pfechovaval, blize nezkoumal. Vefil Baruschkovi, ze klic dle otisku patfil k jeho kufru a tez vefil, ze plany 1: 25000 chtel pro sebe. Usoudil tak, protoze po nem Baruschka zadal plan Prahy, kde slouzil a Stemberka, odkud pochazel. Baruschka udajne popfel, ze by Altra do sve cinnosti nejak zasvetil. Soud dle uvedenych informaci zvazil i to, ze byl Alter zidovskeho puvodu a komunistickeho pfesvedceni. Tyto okolnosti by mu stezi dovolily spachat podobnou cinnost a vysvetlovaly by Baruschkovu reservovanost se svefenim se se svym konanim. Soud take nemohl pfehlednout moznost pravdive obhajoby Altra, a proto jej nakonec v tomto smeru zprostil obzaloby pro nedostatek
197 Tamtez, folio 4, str. 18.
198 Tamtez, folio 4, str. 9.
199 Tamtez, folio 4, str. 8.
200 Tamtez, folio 4, str. 21.
dukazu.201 V casti b) Alter vysvetlil drzbu zminenych listin tak, ze mel listek o ziveni za ztraceny a po ohlaseni obdrzel novy. Ostatni listiny si pry ponechal, protoze je po nem nikdo nechtel.202 V tomto pfipade nemel soud duvod proc Alterovi nevefit a ,,neshledal proto v jeho jednani zadneho provineni”.203
6.4.3 Zprosteni nadporucika Polanskeho
Jan Polansky byl obvinen z pfecinu vojenske zrady podle § 6:4 zakona na ochranu republiky.204 Dle obzaloby se Polansky dopustil tohoto pfecinu tim, ze pfed Vanoci 1934 se vzdalil ze sve kancelafe a nechal klic v zasuvce sveho psaciho stolu. Timto umoznil Baruschkovi kradez spisu o protiletadlove obrane, Baruschka si je opsal a originaly vratil do zasuvky. Navic si udajne zhotovil nahradni klic podle mydloveho otisku, ajeste dvakrat vyuzil pfistupu ke spisum, ktere fotografoval a pfedal cizi moci. Svym jednanim Polansky a hrubou nedbalosti zapficinil, ze informace ve zminenych spisech, ktere mely zustat utajene pro obranu republiky, se staly znamymi cizi moci.205 Nadporucik Polansky vsak popfel, ze by kdy zapomnel nekterou zasuvku sveho stolu zamknout a nekdy nechal klic v zamku a vzdalil se
,,byt’ na sebe kratsi dobu”, protoze byl na veci tohoto typu zvlaste opatmy.206 Polanskemu pomohla i vypoved’ porucika inzenyra Tuhacka, ktery byl u Polanskeho ,,z casti i v kriticke dobe pfidelen”.207 Ten potvrdil, ze Polansky vzdy svuj stul zamykal a klic si odnesl. Ocividne mluvil z vlastni zkusenosti, protoze kdyz u Polanskeho pracoval, musel nekolikrat Polanskeho vyhledat, aby mu potfebne listiny ci materialy vydal a az pote mohl pokracovat ve sve praci.208
Soud na zaklade tohoto svedectvi uvefil nadporuciku Polanskemu, ze vzdy stul a zasuvky zamykal a neuvefil Baruschkovi, ze by se ke spisum dostal nedbalosti Polanskeho.
201 Tamtez, folio 4, str. 21.
202 Tamtez, folio 4, str. 21.
203 Tamtez, folio 4, str. 22.
204 Tamtez, folio 4, str. 10.
205 Tamtez, folio 4, str. 8-9.
206 Tamtez, folio 4, str. 22.
207 Tamtez, folio 4, str. 22.
208 Tamtez, folio 4, str. 23.
Navic slo, dle Polanskeho, o obycejne zamky, ktere se daly snadno pfekonat. Dle jeho vlastni zkusenosti si stacilo vypujcit klic od kufru nejakeho vojina, kdyz si svoje vlastni klice zapomnel doma. Baruschka se tedy mohl do stolu dostat i jinak, a otisk si zhotovit podle ciziho klice, ktery byl schopny otevfit stul. Dle rozhodnuti soudu byl nakonec nadporucik Polansky zprosten obzaloby pro nedostatek dukazu.209
6.4.4 Nabyti prava rozsudku
Rozsudek ohledne desatnika Lezaka nabyl moci prava uz 15. listopadu roku 1936.210 Oproti tomu nabyl rozsudek ve veci Helmutha Baruschky, Bedficha Altera, Jana Polanskeho
spolecne s Josefem Buriankem a Vaclavem Kubkou moci prava dne 9. dubna 1937. Stalo se tak proto, ze se Baruschka i vojensky prokurator odvolali. Jejich ,,opravne prostfedky” byly rozhodnutim nejvyssiho vojenskeho soudu zamitnuty.211
6.4.5 Propusteni z vazby
Podle § 417 trestniho fadu se Baruschkovi dalsi vysetfovaci vazba zapocitala od 11. listopadu 1936 do 30. dubna 1937, kdy nastoupil svuj trest.212 Trest si odpykaval v terezinske veznici od 25. kvetna tehoz roku.213 Ve veznici vykonaval trest az do 14. fijna 1938, kdy byl Baruschkovi, podle rozhodnuti divisniho soudu v Praze prominut zbytek trestu z duvodu zaniku prvorepublikoveho Ceskoslovenska a nasledne amnestie vlady ceskoslovenske republiky ze
7. fijna 1938.214 Uplne propusten byl az 17. fijna tehoz roku.215 I pres snahujeho rodicu V lete 1938, kdy 2. cervna pfedlozili kancelafi prezidenta republiky zadost, aby byljejich synovi trest
209 Tamtez, folio 4, str. 23.
210 Tamtez, folio 4, str. 25.
211 Tamtez, folio 4, str. 26.
212 Tamtez, folio 4, str. 26.
213 Vojensky ustfedni archiv Praha, fond Divisni soud Praha, karton c. 141 a, invent:arni cislo 1115 a, Dtr 163/36, Koncept hlaseni o dodani Helmutha Baruschky do vazby, folio 12.
214 Vojensky ustfedni archiv Praha, fond Divisni soud Praha, karton c. 141 a, inventarni cislo 1115 a, Dtr 163/36, Usneseni vojenskeho soudu I. stolice ze dne 9. kvetna 1947, folio 2.
215 Vojensky ustfedni archiv Praha, fond Divisni soud Praha, karton c. 141 a, inventarni cislo 1115 a, Dtr 163/36, Koncept ve veci propusteni z vazby H. Baruschky, folio 28.
ajeho nasledky prominuty216, nepodafilo z vezeni dostat drive nez diky amnestii o par mesicu pozdeji.
6.5 Tresty byvalych spolupracovniku
6.5.1 Anna Baruschkova
Sestfenice Helmutha Baruschky, Anna Baruschkova, ktera pomahala Janu Lachnitovi a svemu bratranci pfi ilegalnim pfechodu hranic do Mittelwalde v Nemecku, byla obvinena pro zlocin vojenske zrady podle § 6:2 zakona na ochranu republiky. Udajne byla v kontaktu s agenty fisskonemeckeho zpravodajstvi a vyzvidalajim informace, ktere mely zustat utajene pro obranu republiky.217 Trestni fizeni v teto veci bylo proti Anne Baruschkove pro nedostatek dukazu zastaveno.218 Baruschkova ale take spachala trestny cin dle § 12:1 odstavce 2 zakona na ochranu republiky. Neoznamila totiz ceskoslovenskym ufadum, ze se dozvedela o spachani trestneho cinu dle § 6:2 zakona na ochranu republiky. Baruschkova vsak byla zprostena obzaloby dle § 259:2 trestniho fadu.219
6.5.2 Pavel Baruschka
Stryc Helmutha Baruschky, Pavel mel byt udajne take napomocen svemu synovc1. Poskytl pry Lachnitovi a svemu synovci nocleh, kdyzjmenovani dochazeli do Nemecka. Kdyz se z novin dozvedel o Lachnitove zatceni, jel ihned do Prahy varovat sveho synovce a radil mu, aby byl opatrny. Od Helmutha mel pry take pfedat urcity material a fotoaparat fisskonemecke zpravodajske sluzbe z Mittelwalde.220 Pavel Baruschka byl pro nedostatek dukazu obzaloby zprosten.221 Dale soud Pavla Baruschku zprostil obzaloby dle § 259:2 trestniho fadu, protoze
216 Vojensky ustfedni archiv Praha, fond Divisni soud Praha, karton c. 141 a, invent:arni cislo 1115 a, Dtr 163/36, koncept protokolu ve veci zadosti o prominuti trestu Helmutha Baruschky.
217 Narodni archiv Praha, fond Zemsky Mad Praha -Prezidium zemskeho Madu v Praze -fond 207, karton c. 673, signatura 207-673-9, Spis trestniho oznarneni na Annu Baruschkovou., folio 6.
218 Narodni archiv Praha, fond Ministerstvo vnitra I – prezidium, Praha – fond 225, karton c. 1295, signatura 225-1295-4, Zprava presidiu zemskeho Madu o prominuti trestu Anny Baruschkove, folio 27.
219 Tamtez, folio 27.
220 Narodni archiv Praha, fond Ministerstvo vnitra I – prezidium, Praha – fond 225, karton c. 1295, signatura 225-1295-4, Dodatek k trestnimu oznameni na Otu Knahla a spol., folio 40-41.
221 Narodni archiv Praha, fond Policejni feditelstvi Praha II – Zpravodajska usti’edna pi’i policejnim feditelstvi Praha -AMV 200, karton c. 19, signatura 200-19-2, Karta Jana Lachnita.
opornenul neodkladne oznarnit ceskoslovenskyrn ufadurn, ze byl spachan cin dle § 6:2 zakona na ochranu republiky, cirnz se dopustil zlocinu podle § 12:1 odstavce 2 tehoz zakona.222
6.5.3 Arnost Bruch
Arnost Bruch byl odsouzen 6. bfezna krajskyrn trestnirn soudern v Praze roku 1937. Dle
§ 6:2 odstavce 1-3 zakona na ochranu republiky byl odsouzen k tezkernu zalafi o delce 10 let, ktery rnel rnit zostfen jednirn pastern ctvrtletne. Podle § 29 stejneho zakona byl odsouzen k peneziternu trestu o vysi 1000 Kc.223 Pfedpokladarn, ze byl Bruch take propusten z duvodu vseobecne fijnove arnnestie roku 1938 jako vsichni ostatni, i kdyz to nernohu dolozit prarneny.
6.5.4 Walter Czech
Walter Czech byl take odsouzen krajskyrn trestnirn soudern v Praze dne 6. bfezna 1937
,,pro zlocin neoznarneni trestnych podniku” podle § 12:1 odstavec 2 zakona na ochranu republiky k trestu zalafe v trvani deseti rnesicu a k nahrade nakladu trestniho fizeni podle § 389 trestniho fadu. Walter Czech trest odpykal.224
6.5.5 Karel Endl
Karel Endl byl odsouzen ve stejny den jako Walter Czech a Arnost Bruch, 6. bfezna 1937 dle zakona c.50/23 Sb. ,,k trestu tezkeho zalafe v trvani 5 rokujednirn pastern ctvrtletne zostfeneho”, a dale podle § 29 zakona c.50/23 Sb. k pokute 1000 Kc.225 Endl podal dne 16.
dubna 1938 zadost o prorninuti trestu z duvodu rnladicke nerozvaznosti. Tvrdil, ze byl
k trestnyrn cinurn sveden.226 Avsak jeho zadost byla zarnitnuta se zduvodnenirn, ze je vysokoskolsky vzdelany rnuz, a proto si byl plne vedorn toho, zavaznosti Baruschkovych cinu
222 Narodni archiv Praha, fond Ministerstvo vnitra I – prezidium, Praha – fond 225, karton c. 1295, signatura 225-1295-4, Zprava presidiu zemskeho ui’adu o trestu Oty Knahla a spolecniku, folio 29.
223 Narodni archiv Praha, fond Ministerstvo vnitra I – prezidium, Praha – fond 225, karton c. 1289, signatura 225-1289-3, Zprava presidiu ministerstva vnitra ve veci vojenske zrady Amosta Brucha, folio 129.
224 Narodni archiv Praha, Policejni feditelstvi Praha II – Zpravodajska ustfedna pfi policejnim feditelstvi Praha – AMV 200, karton c. 55, signatura 200-55-5, Ufedni zaznam ve veci Waltera Czecha, folio 1.
225 Narodni archiv Praha, fond Policejni feditelstvi Praha II – Zpravodajska ustfedna pfi policejnim feditelstvi Praha -AMV 200, karton c. 81, signatura 200-81-19, Zadost o prominuti trestu ve veci Karla Endla, folio 3. 226 Tamtez, folio 3.
a dobrovolne mu napomahal.227 Na svobodu byl propusten az diky vseobecne amnestii, stejne jako Baruschka z rozhodnuti vlady 7. fijna 1938. Spolecne s prominutim zalafe byl Endlovi prominut i penezity trest.228
6.5.6 Armin Fischer
Armin Fischer byl odsouzen spolecne s vyse zminenymi Bruchem, Czechem a Endlem. Podle § 6:1 odstavce 3 zakona na ochranu republiky pro zlocin vojenske zrady byl Fischer odsouzen k trestu tezkeho zalafe o delce 5 let zostfeneho pastern kazde ctvrtleti, navic dle § 29 zakona na ochranu republiky k penezitemu trestu o vysi 1000 Kc.229 Fischer take podal zadost o prominuti trestu cestou milosti prezidenta republiky, protoze tvrdil, ,,ze svuj cin spachal z mladistve nerozvaznosti, naprosto nahodou,” ze byl k cinu sveden kamarady, odvolaval se na svuj spatny zdravotni stav a take uvedl, ze sveho cinu lituje.230 Ministerstvo narodni obrany znovu, stejne jako u Endla zaujalo zamitave stanovisko. Vedel, co Baruschka provadi a napomahal mu. S jeho a s pomoci Arnosta Jankowskeho byl dorucen Baruschkovi fotoaparat. Tez nechtel pfed zatcenim v bfeznu roku 1936 otevfit statni policii dvefe. Zamitnuti zadosti bylo take argumentovano jeho vysokoskolskym vzdelanim.231 Stejne jako u Endla a Baruschky byla Fischerovi prominuta cela delka trestu i penezni trest z vyse zmineneho fijnoveho rozhodnuti vlady roku 1938.232
227 Narodni archiv Praha, fond Policejni feditelstvi Praha II – Zpravodajska usti’edna pi’i policejnim feditelstvi Praha – AMY 200, karton c. 81, signatura 200-81-19, Odpoved’ ministerstva narodni obrany ve veci zadosti o
prominuti trestu Karla Endla, folio 4.
228 Narodni archiv Praha, fond Policejni feditelstvi Praha II – Zpravodajska usti’edna pi’i policejnim feditelstvi Praha -AMY 200, karton c. 81, signatura 200-81-19, Zprava ministerstvu narodni obrany o propusteni Karla Endla, folio 6 a.
229 Narodni archiv Praha, Fond Policejni feditelstvi Praha II – Zpravodajska ustfedna pi’i policejnim feditelstvi Praha – AMV 200, karton c. 149, signatura 200-93-30, Ufedni zaznam ve veci Armina Fischera, folio 1.
230 Narodni archiv Praha, Fond Policejni feditelstvi Praha II – Zpravodajska ustfedna pi’i policejnim feditelstvi Praha – AMV 200, karton c. 149, signatura 200-93-30, Zadost o prominuti trestu ve veci Armina Fischera,
folio 5.
231 Narodni archiv Praha, Fond Policejni feditelstvi Praha II – Zpravodajska ustfedna pi’i policejnim feditelstvi Praha – AMV 200, karton c. 149, signatura 200-93-30, Odpoved’ ministerstva narodni obrany ve veci zadosti o
prominuti trestu Armina Fischera, folio 6.
232 Narodni archiv Praha, Fond Policejni feditelstvi Praha II – Zpravodajska ustfedna pi’i policejnim feditelstvi Praha – AMV 200, karton c. 149, signatura 200-93-30, Zprava ministerstvu narodni obrany o prominuti trestu Armina Fischera, folio 10.
6.5.7 Arnost Jankowsky
Baruschkovi pomahal take Amost Jankowsky, ktery byl take odsouzen se vsemi vyse zminenymi dne 6.3.1937. Pro zlocin vojenske zrady byl odsouzen podle § 6:1 odstavce 3 zak. na ochranu republiky k trestu tezkeho zalafe o delce 5 let zostfeneho pastern jednou ctvrtletne a dle § 29 stejneho zakona k penezitemu trestu 1000 Kc.233 Jankowsky se take snazil dostat z vezeni drive cestou milosti prezidenta republiky, a svou zadost oduvodnil tim, ze ,,cin spachal z mladistve nepfedlozenosti, byl k nemu sveden a trpce a upfimne ho lituje”.234 Stejne jako u pfedchozich spolupracovniku Endla a Fischera mu byla zadost zamitnuta, protoze podporoval Helmutha Baruschku a pomahal mu v jeho cinnosti, protoze mu opatfil fotoaparat a dovolil mu vyzvednou cinnost provadet ve svem byte. Dle ministerstva obrany byl Jankowsky vysokoskolak, ktery trestnou cinnost provadel ,,ze zasti vuci ceskoslovenskemu statu a jeho demokratickemu zfizeni”.235 Z zalafe se Jankowskemu podafilo dostat az diky vseobecne amnestii v fijnu 1938.236
6.5.8 Ota Knahl
Jako posledni, kdo byl odsouzen 6. bfezna 1937 je Ota Karel Knahl. Ten byl dle § 6:2 odstavce 1-3 zakona na ochranu republiky odsouzen k tezkemu zalafi o delce 15 let, ktery mel byt zostfeny jednim pastern za ctvrtleti a dle § 29 stejneho zakona k penezitemu trestu 3000 Kc. Dale podle § 389 trestniho fadu byl odsouzen k nahrade nakladu trestniho fizeni a dle § 32
233 Narodni archiv Praha, fond Policejni feditelstvi Praha II – Zpravodajska ustfedna pi’i policejnim feditelstvi Praha -AMV 200, karton c. 149, signatura 200-149-14, Ufedni zaznam ve veci Amosta Jankowskeho, folio 1. 234 Narodni archiv Praha, fond Policejni feditelstvi Praha II – Zpravodajska ustfedna pi’i policejnim feditelstvi Praha -AMV 200, karton c. 149, signatura 200-149-14, Zprava Policejnimu feditelstvi v Praze, folio 4.
235 Narodni archiv Praha, fond Policejni feditelstvi Praha II – Zpravodajska ustfedna pi’i policejnim feditelstvi Praha -AMV 200, karton c. 149, signatura 200-149-14, Odpoved’ ministerstva narodni obrany ve veci zadosti o milost Amosta Jankowskeho, folio 7.
236 Narodni archiv Praha, fond Policejni feditelstvi Praha II – Zpravodajska ustfedna pi’i policejnim feditelstvi Praha -AMV 200, karton c. 149, signatura 200-149-14, Ufedni zaznam ve veci Amosta Jankowskeho ajeho zlocinu vojenske zrady, folio 9.
zakona na ochranu republiky ke ,,ztrate cestnych prav obcanskych na dobu 5-ti let”.237 Jako i ostatnim pfedeslym byl trest Knahlovi prominut dle fijnove amnestie v roce 1938.238
6.5.9 Jan Lachnit
Baruschkuv prvni spolecnikLachnit byl zatcen uz 15. zafi 1935 ve Sternberku pro zlocin vojenske zrady.239 Hlavni pfeliceni s Janem Lachnitem probehlo u krajskeho soudu v Olomouci
24. cervna 1936.240 Jmenovany spachal zlocin vojenske zrady podle § 6:2 odstavce 1 zakona na ochranu republiky. Ve Sternberku i jinde v srpnu a zafi roku 1935 vyzradil cizi moci pfimo ci nepfimo opatfeni a pfedmety, jez mely zustat utajeny pro obranu republiky.241 Lachnit byl obvinen, protoze si v tuto dobu roku 1935 objednaval plany nekolika pohranicnich mest, jako napfiklad Krnova, Moravske Ostravy, Opavy, Bfeclavi a jinych a mel tyto dane plany vyzradit cizi moci.242 Jmenovany byl odsouzen dle § 6:1 zakona na ochranu republiky a dle § 29 stejneho zakona k trestu tezkeho zalafe o delce tfi let, ktery mel byt zostfen jednim pastern ctvrtletne, spolecne s penezitym trestem o vysi 2000 Kc.243 I kdyz v dobe rozsudku Jana Lachnita jiz byly znamy nove skutecnosti ohledne pfipadu Helmutha Baruschky a jeho role v danem pfipadu, vefejny zalobce nevyhradil stihani Jana Lachnita pro nove skutecnosti a ani nerozsifil obzalobu.244 Z tohoto duvodu bylo trestni fizeni proti Janu Lachnitovi v pfipadu Baruschky
237 Narodni archiv Praha, fond Ministerstvo vnitra I – prezidium, Praha – fond 225, karton c. 1295, signatura 225-1295-4, Zprava presidiu zemskeho ui’adu o trestu Oty Knahla a spolecniku, folio 29.
238 Narodni archiv Praha, fond Ministerstvo vnitra I – prezidium, Praha – fond 225, karton c. 1295, signatura 225-1295-4, Zprava presidiu zemskeho Madu o prominuti trestu Oty Knahla a spolecniku, folio 25.
239 Narodni archiv Praha, fond Ministerstvo vnitra I – prezidium, Praha – fond 225, karton c. 1295, signatura 225-1295-4, Zprava o zatceni Jana Lachnita, Helmutha Baruschky a dalsich, folio 32.
240 Statni okresni archiv Olomouc, fond Krajsky soud Olomouc I, signatura Tk 2067/35, Zprava vrchnimu soudu v Bme ohledne zadosti o prominuti trestu Jana Lachnita, folio 222.
241 Tamtez, folio 222.
242 Statni okresni archiv Olomouc, fond Krajsky soud Olomouc I, signatura Tk 2067/35, Opis rozsudku ve veci Jana Lachnita, folio 184-185.
243 Statni okresni archiv Olomouc, fond Krajsky soud Olomouc I, signatura Tk 2067/35, Zprava vrchnimu soudu v Bme ohledne zadosti o prominuti trestu Jana Lachnita, folio 222.
244 Narodni archiv Praha, fond Policejni feditelstvi Praha II – Zpravodajska usti’edna pi’i policejnim feditelstvi Praha -AMV 200, karton c. 195, signatura 200-195-21, Zprava zpravodajske usti’edne v Praze ohledne stihani Jana Lachnita, folio 9.
z formalnich duvodu podle § 263 trestniho fadu zastaveno. 245 Do Lachnitova trestu se zapocitala prozatimni zjist’ovaci vazba od 15. 9. 1935 do 22. 12. 1935 a fadna vysetfovaci vazba
od 4. 3. 1936 do 24. 6. 1936.246 Pfi odpykavani sveho trestu v trestnici v Plzni-Borech si Lachnit podal .fadost o milost prezidenta republiky v dubnu 1938, ktera mu byla zamitnuta.247 Lachnit byl stejne jako ostatni propusten az na fijnovou amnestii v roce 1938.248
6.5.10 Otto Meckel
Meckel byl obvinen dle § 6:2 a 3 zakona na ochranu republiky pro podezfeni z vyzvedacstvi ve prospech Nemecka. Obvineny byl ve vysetfovaci vazbe krajskeho soudu trestniho v Praze.249 Trestni fizeni vedene proti Meckelovi skoncilo podle § 109 trestniho fadu dne 5. 11. 1937 zastavenim, protoze rozhodnutim prezidenta republiky ze dne 26. 10. 1937 bylo trestni fizeni proti Meckelovi cestou milosti zastaveno.250
7. Osudy Baruschky a jeho spolecniku
V teto casti prace se pokusim uvest z na zaklade dochovanych pramenu dohledatelne informace o osudech Helmutha Baruschky ajeho spolupracovniku.
7.1 Helmuth Baruschka
Dle dochovanych pramenu nelze pfesne net, co se s Baruschkou hned po prominuti jeho trestu delo. Ze spisu bohuzel nelze vycist, jestli se nakratko vratil do rodneho Stemberka. Jedina pfedvalecna zprava o nemje, ze byl udajne dle zaznamu ve Stemberku odhlasen dne 14. 9. 1939
245 Narodni archiv Praha, fond Policejni feditelstvi Praha II – Zpravodajska ustfedna pi’i policejnim feditelstvi Praha -AMV 200, karton c. 195, signatura 200-195-21, Zprava statnimu policejnimu Madu v Litomei’icich
ohledne pi’ipadu Jana Lachnita a spol., folio 16.
246 Statni okresni archiv Olomouc, fond Krajsky soud Olomouc I, signatura Tk 2067/35, Opis rozsudku ve veci Jana Lachnita, folio 184.
247 Statni okresni archiv Olomouc, fond Krajsky soud Olomouc I, signatura Tk 2067/35, Zprava krajskemu soudu
V Olomouci O propusteni Jana Lachnita.
248 Statni okresni archiv Olomouc, fond Krajsky soud Olomouc I, signatura Tk 2067/35, Zprava vrchnimu soudu v Bme ohledne zadosti o prominuti trestu Jana Lachnita, folio 222.
249 Narodni archiv Praha, fond Policejni feditelstvi Praha II – Zpravodajska ustfedna pi’i policejnim feditelstvi Praha – AMV 200, karton c. 219, signatura 200-219-72, Ufedni zaznam ve veci trestniho oznarneni na Otu Meckela, folio 1.
250 Narodni archiv Praha, fond Policejni feditelstvi Praha II – Zpravodajska ustfedna pi’i policejnim feditelstvi Praha – AMV 200, karton c. 219, signatura 200-219-72, karta Meckel Otto.
do Liberce.251 Zde je nutno podotknout, ze tato zprava je ale z povalecneho obdobi, kdy se ufady snazily Baruschku dostihnout, aby si odpykal zbytek trestu. Stihali ho kvuli odpusteni zbytku trestu, ktery mu byl odpusten ,,v <lobe nesvobody”.252 Podle encyklopedicke pfirucky sestavene kolektivem autoru pod vedenim Stanislava Bimana byl v te <lobe jiz clenem NSDAP, kam byl jako spolehlivy sudetsky Nemec pfijat jiz 1. 11. 1938 (clenske cislo 6 526 432). V Liberci pote bydlel od 18. 9. 1939 na adrese Kranichgasse253 7.254 V temze meste mel pracovat na pozici tzv. Gaustellenleitera v Gaupropagandaamt. Tak jako mnozi jini spi6ni a vyzvedaci255 pakjako uznani za sve sluzby obdrzel tzv. sudetonemeckou osvobozovaci medaili (Medaile na pamet‘ 1. X 1938).256 Dle policejni pfihlasky ze Statniho okresniho archivu v Liberci Baruschka udajne narukoval 18. 5. 1940 do Wehrmachtu.257 Dle dalsich dostupnych informaci ze slozky s opisem rozsudku z Vojenskeho ustfedniho archivu v Praze a po resersi v databazi Invenio berlinskeho Bundesarchivu musim konstatovat, ze dalsi patrani nebylo uspesne a bohuzel se jiz pravdepodobne nedozvime, jaky byl pfesny povalecny osud Helmuta Baruschky. Podle intemetovych genealogickych databazi Ancestry zemfel ve veku nedozitych 67 let 7. unora 1981 ve svabskem meste Mindelheim v zapadnim Nemecku. Jeho manzelkou mela byt rodacka z Gunzburgu Eleonore Kleindienst (1924-2012).258 Ze zaznamu neni bohuzel
251 Vojensky ustfedni archiv Praha, fond Divisni soud Praha, karton c. 141 a, inventarni cislo 1115 a, Dtr 163/36, Zprava velitelstvi stanice SNB ve Stemberku, folio 8.
252 Vojensky ustfedni archiv Praha, fond Divisni soud Praha, karton c. 141 a, inventarni cislo 1115 a, Dtr 163/36, Usneseni soudu I. stolice v Praze, folio 2.
253 Dnesni Slavickova ulice. Dostupne online viz: https://reichenberg.de/die-geschichte-reichenbergs/werfen-sie einen-blick-nach/ [cit. 3. 5. 2022].
254 SOkA Liberec, Archiv mesta Liberce, IV. cast, Evidence obyvatel 1938-1945, inv. c. 268, kartoteka c. 4, heslo Baruschka Helmut.
255 Viz pi’ipad Wilhelma Katzera ajeho manzelky, ktei’i pfesidlili rovnez do hlavniho mesta sudetske zupy – do Liberce. Kreisinger, Pavel – Vyhlidal, Milan: Neznama kapitola z dejin mad‘arske zpravodajske cinnosti proti CSR. Olomoucky spionazni pfipad kapitana v. v. Leopolda Katzerna a jeho synovce Wilhelma Katzera. Historie a vojenstvi, 69, 2020, c. 4, s. 90-109.
256 BIMAN, Stanislav a kol.: Kdo byl kdo v Risske zupe Sudety: biograficka pfirucka A-Z. CD-ROM. SOA Litomei’ice 2008, heslo Baruschka Helmut.
257 SOkA Liberec, Archiv mesta Liberce, IV. cast, Evidence obyvatel 1938-1945, inv. c. 268, kartoteka c. 4, heslo Baruschka Helmut.
258 https://www.ancestry.com/genealogy/records/helmut-baruschka-24-3yg6rh; adresa platna k 28.4.2022.
zfejme, zda meli manzele Baruschkovi deti. Z toho duvodu jsem se nemohl pokusit kontaktovat Baruschkovy potomky, ktefi by mohli vydat svedectvi o jeho valecnem a povalecnem zivote.
7.2 Ota Karel Knahl
Co delal Ota Knahl hned po svem propusteni roku 1938 nelze pfesne net. Podle matrik Nemecke univerzity v Praze promoval 9. prosince 1939, tedy hned nasledujici rok po svem propusteni.259 Za 2. svetove valky ale slouzil Tfeti fisi jako lekaf, protoze si v roce 1941 koupil objekt Sanatoria Praha Veleslavin. 260 Doktor Knahl toto sanatorium dale provozoval jako ustav pro dusevni a nervove nemoci do roku 1943, kdy se z ustavu stal ,,reservelazaret”.261 Bohuzel dale z pramenu nelze vycist, jestli zustal v cele sanatoria az do konce valky cine. Jak se osudy Oty Knahla odvijely po valce neni z dochovanych pramenu a ani z reserse v databazi Invenio nemeckeho Bundesarchivu bohuzel zfejme.
7.3 Ostatni spolupracovnici
Karel Endl dostal stejne jako Helmuth Baruschka Medaili na pamet’ dne 1. 10. 1938. Tyz pracoval pro fisskou pracovni sluzbu na pozici tzv. Amtswaltera.262 Jan Lachnit take obdrzel Medaili na pamet’ dne 1. 10. 1938. Lachnit pracoval jako tzv. Stellenleiter na okresnim vedeni NSDAP ve Stemberku.263 Otto Meckel vstoupil 23. 3. 1939 do SS, kde obdrzel hodnost SS Unterssturmfohrer.264 Dalsi osudy spolupracovniku Helmutha Baruschky Amosta Brucha, Waltera Czecha, Karla Endla, Armina Fischera, Amosta Jankowskeho, Jana Lachnita a Otto
259 Archiv Univerzity Karlovy Praha, fond Matriky Nemecke univerzity v Praze, inventarni cislo 6, Matrika doktoru Nemecke univerzity v Praze (1936-1939), str. 562.
260 Narodni archiv Praha, fond Ministerstvo zdravotnictvi, karton c. 46, signatura 15-25/2, Informace pro pana ministra zdravotnictvi ohledne Sanatoria Praha Veleslavin, folio 4.
261 Narodni archiv Praha, fond Ministerstvo zdravotnictvi, karton c. 46, signatura 15-25/2, Zprava pro pana rninistra zdravotnictvi v ot:azce sanatoria Praha Veleslavin, folio 1.
262 BIMAN, Stanislav a kol.: Kdo byl kdo v Risske zupe Sudety: biograjicka pfirucka A-Z. CD-ROM. SOA Litomei’ice 2008, heslo Endl Karl.
263 Tamtez, heslo Lachnit Hans/Johann.
264 Tamtez, heslo Meckel Otto.
Meckela nelze dle dochovanych pramenu rekonstruovat. Dalsi pokus o reserse v databazi Invenio berlinskeho Bundesarchivu byl bohuzel opet neuspesny.
8. Zaver
Hlavnim cilem teto bakalafske prace bylo rekonstruovat spionazni pfipad sudetskeho Nemce Helmutha Baruschky, pfedevsim na zaklade archivnich pramenu. Helmuth Baruschka spionaz provozoval mezi lety 1934 a 1936, kdy v rozmezi techto let nekolikrat opsal a ofotografoval spisy, ktere mely zustat utajene pro ochranu Ceskoslovenske republiky, a pfedal je cizi moci.
Prace take ukazuje, jak mohl byt nebezpecny, byt’ i jen jediny vojin, ktery nemel demokraticke smysleni a byl naverbovan zahranicni zpravodajskou sluzbou. Baruschka vyuzil svych vlastnich moznosti, aby ziskal co nejvice jemu dostupnych informaci a pfedanim techto informaci pak zradil svou zemi.
Behem sve spionazni kariery se Baruschka setkal s mnoho lidmi. Ti se delily na dve skupiny. Prvni byli lide, ktefi mu zadavali ukoly. Druzi byli ti, ktefi mus jeho ukoly pomahali a snazili se, aby ve svych cinech uspel. Z druhe skupiny to byli zejmena jeho byvali spoluzaci z realky ze Sternberka, kde Baruschka studoval.
Prace take pfedstavila, co se s Baruschkou a jeho komplici delo po zatceni, jak byli odsouzeni a take informace o jejich propusteni. Z dostupnych pramenu se pokusila rekonstruovat osudy jednotlivcu pfed i behem 2. svetove valky.
Upfimne doufam, ze tato prace bude slouzit jako dobry pfiklad rekonstrukce spionazni kariery jednoho z mnoha ,,obycejnych” ceskoslovenskych Nemcu, ktefi se z ideovych a
financnich duvodu rozhodli zradit svuj stat, a pracovat pro nacistickou tfeti fisi za ucelem rozbiti demokratickeho Ceskoslovenska.
- Prehled pouzitych pramenu a literatury
9.1 Prameny
Archiv bezpecnostnich slozek Praha
Fond 302 (Hlavni sprava vojenske kontrarozvedky)
Archiv Univerzity Karlovy Praha
Fond Matriky Nemecke univerzity v Praze265
Narodni archiv Praha
Fond Policejni feditelstvi Praha II – Zpravodajska ustfedna pri policejnim feditelstvi Praha Fond Ministerstvo vnitra I – prezidium Praha
Fond Zemsky ufad Praha- Prezidium zemskeho ufadu v Praze Fond Ministerstvo zdravotnictvi
Statni okresni archiv Liberec Fond Archiv mesta Liberce
Vojensky historicky archiv Bratislava
Sbirka kmenovych listu (Kmenovy list Helmutha Baruschky)
Vojensky ustfedni archiv Praha Fond Divisni soud Praha
Zemsky archiv v Opave, pobocka v Olomouci Fond Krajsky soud Olomouc
265 Dostupne online pres https://is.cuni.cz/webapps/archiv/public/books/bs/1201577654060565/?lang=cs; adresa platna k 28. 4. 2022.
9.2 Monografie
Buresova, Jana – Skoupy, Amost – Trap1, Milos: Prvni Ceskoslovenska republika ( 1918- 1938 ). In: Papajik, David a kolektiv: Dejiny Sternberka. Olomouc, 2022, v tisku.
Hruska, Emil: Mata Hari z Chebu. Pfispevek k historii ceskoslovenske zpravodajske sluiby.
Praha, 2020.
Kokoska, Jaroslav: Admiral Canaris. Praha, 1968.
Kokoska, Jaroslav – Kokoska, Stanislav: Spar o agenta A-54. Kapitoly z dejin ceskoslovenske zpravodajske sluiby. Praha, 1994.
Lukes, Michal: Spionaini pfipady. Praha, 2016.
Roewer, Helmut – Schafer, Stefan – Uhl, Matthias – Dvofacek, Petr – Kopplova, Petra:
Encyklopedie tajnych sluieb ve 20. stoleti. Praha, 2006.
Straka, Karel: Rekonstrukce ceskoslovenske agenturni site ajejich vysledku z let 1933-1939: Zpravodajske itstfedi. Praha, 2017.
9.3 Studie
Kreisinger, Pavel – Vyhlidal, Milan: Neznama kapitola z dejin mad’arske zpravodajske cinnosti proti CSR. Olomoucky spionaini pfipad kapitana v. v. Leopolda Katzerna a jeho synovce Wilhelma Katzera. Historie a vojenstvi: casopis Vojenskeho historickeho ustavu, 69, 2020,c.4,s.90-109.
Plachy, Jifi: Hrdelni procesy u praiskeho Divisniho soudu v letech 1937-1938. In: Historica Pragensia, 2, 2005, 163-182.
9.4 Elektronicke a internetove zdroje
BIMAN, Stanislav a kol.: Kdo byl kdo v Risske iupe Sudety: biograficka pfirucka A-Z. CD ROM. SOA Litomefice 2008.
Dotaz ohledne platu prvorepublikove armady c. 2035. In: https://armada.vojenstvi.cz/vase dotazy/136.htm [cit. 18. 3. 2022].
Genealogicka databaze Ancestry In: https://www.ancestry.com/genealogy/records/helmut baruschka-24-3yg6rh
Hartig, Pavel: Sladky iivot prvorepublikovych itfedniku. In: https://www.statistikaamy.cz/wp content/uploads/2021/06/18042106.pdf [cit. 15. 3. 2022].
Invenio Bundesarchiv In: https://invenio.bundesarchiv.de/invenio/main.xhtml
Seznam nemeckych ulic v Liberci ajejich ceskych pojmenovani In: https://reichenberg.de/die-geschichte-reichenbergs/werfen-sie-einen-blick-nach/
Stranky Vojenskeho historickeho ustavu In: http://www.vhu.cz/stavba-budovy-vtu-vojensky zpravodaj-c-5/
- Summary
The main aim of this bachelor thesis was to reconstruct one process of espionage from the time of the first Czechoslovakian Republic. The espionage was done by a Sudeten German, Helmuth Baruschka, between the years 1934 to 1936. Between these years, he photographed and copied the files that were to remain secret for the defence of the republic several times and handed them over to the German Abwehr service. The thesis is divided into seven different chapters. First two chapters summarize up to date research. The upcoming chapters from four to five reconstruct the process of espionage, the sixth chapter deals with the punishments of Helmuth and his companions. The seventh chapter shows available information about the fates of Helmuth and his associates. This work also shows the amount of danger that a single private posed, when he betrayed his own country, because of his ideological reasons that corresponded with German intentions.
- Prilohy
11.1 Fotografie Bedricha Altera
Zdroj: Narodni archiv Praha, Fond Policejni feditelstvi Praha II – Zpravodajska ustfedna pfi policejnim feditelstvi Praha – AMY 200, karton c. 18, signatura 200-18-41, Karta Bedficha Altera.
11.2 Fotografie Helmutha Baruschky
Zdroj: Narodni archiv Praha, Fond Policejni feditelstvi Praha II – Zpravodajska ustfedna pfi policejnim feditelstvi Praha – AMY 200, karton c. 18, signatura 200-18-41, Karta Helmutha Baruschky.
11.3 Fotografie Arnosta Brucha
Zdroj: Narodni archiv Praha, Fond Policejni feditelstvi Praha II – Zpravodajska ustfedna pfi policejnim feditelstvi Praha – AMY 200, karton c. 50, signatura 200-50-15, karta Arnosta Brucha.
11.4 Fotografie Waltera Czecha
Zdroj: Narodni archiv Praha, Fond Policejni feditelstvi Praha II – Zpravodajska ustfedna pfi policejnim feditelstvi Praha – AMY 200, karton c. 55, signatura 200-55-5, karta Waltera Czecha.
11.5 Fotografie Karla Endla
Zdroj: Narodni archiv Praha, Fond Policejni feditelstvi Praha II – Zpravodajska ustfedna pfi policejnim feditelstvi Praha-AMV 200, karton c. 81, signatura 200-81-19, karta Karla Endla.
11.6 Fotografie Armina Fischera
Zdroj: Narodni archiv Praha, Fond Policejni feditelstvi Praha II – Zpravodajska ustfedna pfi policejnim feditelstvi Praha – AMY 200, karton c. 93, signatura 200-93-30, karta Armina Fischera.
11.7 Fotografie Arnosta Jankowskeho
Zdroj: Narodni archiv Praha, Fond Policejni feditelstvi Praha II – Zpravodajska ustfedna pfi policejnim feditelstvi Praha – AMV 200, karton c. 149, signatura 200-149-14, karta Amosta Jankowskeho.
11.8 Fotografie Jana Lachnita
Zdroj: Narodni archiv Praha, Fond Policejni feditelstvi Praha II – Zpravodajska ustfedna pfi policejnim feditelstvi Praha – AMY 200, karton c. 195, signatura 200-195-21, karta Jana Lachnita.
11.9 Fotografie Otto Meckela
Zdroj: Narodni archiv Praha, Fond Policejni feditelstvi Praha II – Zpravodajska ustfedna pfi policejnim feditelstvi Praha – AMY 200, karton c. 219, signatura 200-219-72, karta Otto Meckela.