Olešnice v Orlických horách

Tato ceska rytifska rodina, pozdeji panslcl, milezela sveho casu mezi nejbohatsi v Cechaclt Jcjich puvodnim sidlem byla nejspise tvrz, nyni Lipa,ve vsestarske farnosti pod Chlumem.

Ko1em r.1494 prodal majitcl opoccnskeho pnnstvi Jan Jenee z Janovic a Petrsburka hrnd Opoccn i s popluznim dvorcm, mestecka: Pohori, Pulici Semenice, Dobrusku, Kfovice, Kamenici, Melc,my, Pricno, Radliste, Trnov a Domasin Mikulasi Trckovi z Upy za 20.000 rfnsk)’Ch zlatyoh. Po pfevzeti zacal Trcka skupovat vetsi i mensi statky v okoli a zalozil Lu rozsahle opocenske panstvi. Byl pocitan k nejbohatsim zemanum ceskeho laalovstvi.

Mikulas Trcka byl jednim z panu; ktefi byli prikazfmi Jifhnu Podebradskemu k fizeni a spravovani kralovstvL Mikulas Trcka byl ske velmi bohaty, ale nebyl st’astny – pro manzelskou nevern dal pfed vanocemi r. 1507 zazdit a w11orit hladem svoji man:zelku Katen.nu zc Sellenberka> jejiho svudce z rytirskeho rodu popravit a babu, ktera o vsem ve.dela, za ziva pohfbit. Jinak , snad pro vycitky svedomi, pro svou churavost a bezdetnost vykonaval slechetne skutky” Zalozil .spitaly v Dobrusce, Chotebori, Hefmanovi Mcstci a ve Vilcmove,

R. 1515 ucinil posledni poiizeni: bratru Burianovi odkazal Polnau a hlavni dcdickou ustanovH Johanku Kromisinovou z Bfezovic. Odcestoval do Boleslavi na leceni a tum 3. dubna r. 1516 zemfel.

R. 1514 ccJ)’r cen1cn, ccrvcncc a srpcn byly vydatne destc a krupobili, protrhly sc lm.1zc a voda odplavila obili i zvffata. Nastal hlad. Navic v te <lobe upadl lid do uplne poroby. Knll Vladislav se zdrzoval v Ulmich a za neprftonosti tohoto slabcho lcrale, fikalo se mu ,,kral Dobre”, si na sncmu r, 1500 cestf pani vyhrndi Ii pro scbe veskerou zakonodarnou moc. Hlavni pficinou toholo stavu byly mnohokte valky a ncpokoje. Hod.i1e rolnikit se cMpalo mece a poplencnc kraje zustaly ladem. Nakonec boje prospely jen pannm, rytirom a hejtmam’im, ktefi uzakonili r.1487 {1plnou porobu selsk6ho lidu a mestajim byla vydana na milost

Zdenek Trcka z LiJ>y.

Po vleklych sporech se SV)’mi bratry pak vladl na panstvf misto sve matky Johanky Kromesinove, vdovy po MikuJasi Trckovi. R. 1527 se stal majitelem zbozi frymburskcho a s nim i mestecka Olesni:ce. Dokoncil stavbu opocenskeho zamku, ale pfiiis se zadluzil a tak postoupil r..1533 Velis a Smihce bratru Mikulasovi. polovinu Frymburku Janu starsimu a

r. 1537 i druhou polovinu mladsimu bratru Janovi pak Opocno. Zemrel ve Vlashni r. 1543.

Vilcm T1·c.ka z Lipy a na Velisi.

M�l za manielku Barboru z Biberstejna, na Smiricich a Cernikovicich. Vlad.I dedicn6 na Opocnc, Frymburku, Ledcich> Knezicich, Kumburku,. Velisi, Boleho•sti, Svatem Poli, Mestci Kralove, Jicine, Limburku a Pace. Pozdeji pfikoupil dvory Vranov a Lhotku.

Bratrfm Vaclavu a Albertu Rabenhauptum prodal Lichtenburk a pozdeji i pusty hra· Wildstejn, mestecko Sec, vesnice Zd’arec; Krakov. Kovarov a Litobonce. Vsechna tat

, mfsta pak byla spojena v jedno panstvi Lichtenburske.

Vilem Trcka prestavel opocensky zamek v letech 1560 – 67 do dnesni podoby. Byl prvlt ze sveho rod.u povysen do panskeho stavu roku 1562 a to jednak pro sve bohatstvi, jednal. pro manzelstvi s pani Baborou z Biberstejna, dcerou svobodneho paua Jeronyma z Biber stejna, velkeho bohace,.pana na Frydlantu a vnuka.ceskeho krale Jinho z Podebrad, manze la Vorsily, dcery vevody z Munstenberka. Vilem. Trcka byl casto nemocny, nemel dett Proto ustanovil v za.veti dedice sveho majetku:

Sve manzek:e Barbofo odkazal tvrz Smirice s vesnicemi a veskerym majetkein.

Sve sestfe Veronice z Lipy, provdane za Karla ze Zerotfna a jejim synum Opocno, Fryrn burk, Dobrusku, Trebechovice s okolirn a pustou tvrz Bolehost’.

Panu Matyasovi z Olbramovic za jeho veme sluzby odkazal.Mestec Kralove a pfilehl’ vesnice.

Sveho verneho urednika Johanese propustil z poddanstvi.

Svym bratrim panu Burijanovi, Ferdinandovi, Jatoslavovi a Zde1\kovi odkazal zamek Velis, Kumburk s mestem Jicinem a Pak::u s vesnicemi.

Vilem Trcka zemrel ve vtku 37 let dne 22. njna r.1569.

Vdova po Vilemu Trckovi se za rok provdala za pana Jetncha Jana z.e Zerotina. Titc manzele pak postoupili opotenske panstvi panu

Jaroslavu Trckovi z Lfpy a na Ledcf. I

Orlicke hory byly pfed BUou horou v severni po!ovine mzdeleny mezi dva rody:Trcky. na Opocne a VUcanovske V S.olnici. Na jedne strane Stary cesky rod rytirsky� zbohatlf sckularisaci cirkevnich statku pq husitskych vaUcich, na dmhe strane zboirntly prazsltj 1:nMt’an, ktery konpil cast pemstejnskeho panstvi. Trckove take ziskali koupi panstvi frymburskeho mesteeko Olesnici, jahoz kostel se p:riponfna jiz r. 1354. Vladli tu do r.1634 ted::t vice, nez jedno sto1eti. Jaroslav Trcka z Lipy byl povy§en do panskeho stavu r. 1567 • po smrti sveho stcc vladl spolecne se· svymi bratry. Jeho prvni manielkou byla Zofo Marketa Mezirieska z Lomnice. Vyzenil s ni Ledec na Caslavsku a proto se pak podpiso,,a

,, na Ledci”. Podruhe se ozenil s Johankou ze Zeratina. Mel s ni dcenr Vcroniku, ktera st

pak provdala za Jana z Waldstejna a na Zehusicich. Narodili se jim ctyri synove: Hendrych, Vilem, Krystof Jaroslav a Jan Karel.

V te dobe, r. 1585, rad.it v Dobrusce mor. Bylo take velke sucho, protoze od cervna do srpna r.1590 neprselo. Studny a potoky vyschly, trava na lukach byla spalena.

Pan Trcka z Lfpy zemrel 13.c.ervna r. 1588 a 9. srpna pak jeho syn Karel. Jeho synov� Vilem a Jaroslav pak vladii spolecne. Za jejich nezle!ilosti byl spravcem opocenskeho panstvi a take porucnikem Jan Jetrich ze Zerotina. V te dobe take k panstvi patnl i N0\1 Hradek, Dlouhe Rzy, Snezne, Bystre, Janov, Tis, Bohdasin, Slavonov, Ohnisov, Sedloiiov, Olesnice, Kounov, Rozkos, Nedvezi, Dobfariy, Plasnice, Sediviny, Rovne a l(amenice.

Vilem a !<:rystof Trcka z Li11y.

Tito dva bratii spolecne vladli. Oba take bojovali proti Turktim, ktefi pomoci lsti pobili 4500 bojovniku. Pan Vilem Trcka zemiel v tureckem zajeti.

Po smrti sveho bratra se stal Krystov Jaroslav jedinym panem opocenskeho panstvi. R 1597 ,obnovil stary spor s Regery petici k dsafi Rudolfu II a r. 1598 zadal, aby krajsti hejtmanove bratry Z Regeru z hamru vyhostili a donutili je prijmout penize, ulozene v Dobrusce. Cisar naridil krajskym hejtmanum, aby bratry napomenuli pfijmout od Trcky

s1ozenou sumu a pak se odstehovali. Nato se Krystof Reger znovu odvolal a zaloval, ze Trcka pfijel v lednu s komisi, rejthary, trubaci a nekolika sty pesaku do Olesnice a naridit nasil!im ·Otevfit dvere. Vyhazeli do Stlehu obiH, pobraii dobytek a mnoho ruznSrclt veci.

. –

Kdyz vsak Reger psal tuto supliku, Krystof Trcka jiz nezil. Byl zabi.t v .turecke valce pfed Belehradem. Regerove pak uiivali Trckovych statku jeste deset let. Byli vsak stejne roku

1611 vystehovani .

Pficinou sporu mezi Trcky a Regery bylo zrejme to, ze se Trckove chteli zbavit

neprijemnych sousedu a soudili se s nimi dlouha leta. Regerove nerespektovali uzavrene smlouvy, nedbali na po:radek a spatne hospodarili. Proto Trckove zrusili smlouvu, jen Regerove ji111 odporovali. Neplatili dlu.hy a hospodafili po svem.

Jan Rudolf hrabe Trcl<a z Li[)Y

byl nastupcem Krystofa Jaroslava Trcky. Mel za manzelku Magdalenu z Lobkovic) dceru Ladis!ava Popela z Lobkovic a na Ledci, presidenta laalovske kom01y a jeho man zelky Marie Madaleny, rozene hrabenky Salmove. Svym dedictvim a s11.atkem se stal jed nim z nejbohatsf ch slechticu v Cechach. Jello manzelka sve bohatstvi ziskala lakotou a skupovauim zkonfiskovanych stat.kit. Poddani ji nazyvali .,Tlustou Mandou”.

R. 1602 postavil Jan Rudolf Trcka v opocenske zamecke zahrade 1etohrade� ktery

spojil dlouhou chodbou s kostelem sv. Trojice. Do tohoto letohradku vedla ze zamku

d.louha chodba, postavena na zakladech hradebni zdi, jez obepinala starf luad a kapli sv. Ondreje. Za deset let rozsifil Trcka obonr pod Opocnem.

R. 1607 byla na pnmluvu Jana Trcky z Lipy Olesnice povfsena na mestecko a nadana mestskym erbem � Rozpuleny stit, v levem modrem dile na zeleuem travttiku stribmy kostel

se ctverhranou vezf, ”Pravem cevenem .dile rakousky zemsky znak. Tento erb udelil cisar Rudolf II za verne sluzby mestecku Olefoici.

Pavel Skala ze Zhore vycital Janu Rudolfo Trckovi, ze je vlaznym evangelikem, ze ve

svych. hutich V Olefoici odleva zelezne delove koule pro nepntele, ze V jednom svem dvoie pfenechal nepriteli 300 strychu. mouky, hrachu, masto a jiny proviant, ktery zamerne ulcryl

pod vrstvou sena. Kdyz se o tom lide dozvedeli, vyrabovali zasoby a nakonec vse spalili..

Due 24. cevna r.1623 dal Trcka svym poddanym pravo obchodovat a ustanovil sveho cirkevniho spravce.

V t.e <lobe by]o v Olesnici pred tficetiletou valkou 60 domu, zilo tu 287 obyvatel i

s dvorem ,,Hammerltof’.

Zatirn pani hrabenka Magdalena Trckova , ktera zdedila po svych bezdet11)’•ch bratrich Le.dee, pilne skupovala ko11:fiskova11c statky. Bylo mezi nimi i Neve Mesto nad Metuji.

Zakoupilaje r. 1624 za 85.587 kop z.Iatj1ch.

V ceske zemi tehdy vypuk:Io povstani proti habsburskemu rodu – bylo pnpraveue v NemecktL Pak nasledovala belohorska katastrofa a �eska zeme trpela tncet let hn1zami valky.

Kdyz . Ferdinand II vypovedel z Cech protestantskc duchovcnstvo, zdrfovalo se jich nckoHk v Dobruscc, ale pres v�eclmo pronasledovani zustala tehdy v!tsina obyvatel pro•

�·estanty.

R. 1628 vypuklo v kraji povstani proti nesvobod�. Rebelo,•e tahli k Novcmu Mestu nad Mettiji1 kde jim zradci otevreli branu. Mesto dobyli a vyplcnili vcetne zamku niladehol Adama Trcky. Pak se jeste zmocnili Jaromefo, Sm.iric Nacl1oda, Dobrusky, Krovic. Ysude, zpi’tsobili mnoho skod. Odbojni micelnici povstc111i vfak byli pochytani a 6ist jich byla

popravena. Opofonskemu panstvi pak byla ulozena pokuta 50.000 misenskfch kop. Jester. 1631 poslali poddani hrabeti Jairn Rudolfo Trckovi petici se zadosti, aby jim povolil delsl lhutu na zaplacenf pokuty. Ten ale odmitl. Teprve 2. cervna r.1657 dostali povstalci na vsc lcv,itanci od kralovske komory.

Jan Rudolf Trcka z Lipy, povysenf r.1630 do brabeciho stavu, mel s manzelkou Magdalenou dva syny a dve dcery. Adama Erdmana, ktery byl r.1628 povysen do hrabecil1 stavu a Vilemajenz zemfel r.1632. Dcera Aizbeta byla provda.na za brabete Vilema Chyn skeho, pana na Teplicich. Podruhe se provdala za Kropacka z Krumlova. Drnha dcera Jo. hanka se provdala za pana ze Svamberka. Mlady Erdman Adarn Trcka byl generale cisarskc jizdy. Jeho manzclka byla Maxmiliana , hrabenka Harrachova, sestra prai.skeh arcibiskijpa kard[nala Harracha. Jeho dmhou dceru AJzbetu Kateri nu mel za mani.elku

Albrecht z Waldstejna, generalissimus vseho vojska. Erdman Adam Trcka byl v Cheb11 s Albrechtem z Waldstej,na v nod 25. i’.mora r.. 1634 zavrazden, Erdman bninil sve110 zete t sebe, ale rovuet. zahynul. Je pohrben v minoritskem k.lastefo ve Sttibre. Dcera Izabela s

provdala za generala Zikmunda Fridricha, hrabete z Goetz. Stancky ded Jan Rudolf Trek z Lipy byl za i1cast na vzpoui’e odsouzen k domacimu vezen.i, ale pro nedostatek dukazft m bylo odpu�teno a byl mu zachova11 majetek. Zcmrel 29.zari r.1634,. Posmrt11e byl spoh s manielkou obvinen. ze se pripojili k povstani cesk}•ch stavu, podporovali je, vedcli i

nevernosti Albrechta z Waldstejna. Vini1i ho i ze zrad.neho vyjednavani se svcdskym lrnl1 1cm, zc mu radili a pomahali. Jeste k tomu si pfivlastnili majctek nekterych rebeltt. Prot(

po smrti Jana Rudolfa Trcky byly jeho stntky zkonfiskovany; mezi nimi i Oles11ice. T6 jcho vnucka, Alzbeta Vchyslci byla zbavena zdedeneho majetku.

Veskery majetek po Trckovi obnasel 3,107.855 zlatych a to v nemovitostcch. Movit jmifai cinilo dalsich nekolik set tisic ziatych. Po ukonceni procestt byl veskcry majelel Trcku zabaven a vymazan ze zemskfch desek.

Vsicltni, ktefi se vyzname11ali ·svymi u.klady proti Waldstejnovi, byli bohate odmenen1 Na .piiklad l1rabe Piccolomini dostal Nachod, Leslie Novc Mesta nad. Met.

Doba hrabat a knfzat Collorcdu z Mannsfcldu. 1

‘ Ralat 1615 dal cisaf opocenske panstvi do zastavy 300.0?0zbtych Rudel.fl

Colloredovi, polnimu marsalu ve Slezslru a jeho bratm Jeronymovi. V Rczne byIo pan.sf’t dcdicne odev:zdano bratrim Colloredum druhym listem cisarskym po odhadnuti cen panstvi na 351.436 .zlatych. Tfetim listem bylo predano veno vdov� po Erdmanu Trcko Maxmiliane, provdanc Sdlanferberkove v hod.note 30.000 zlatych.

Zamek Opocno.

Puvodnim sidlcm tohoto rodu byl hrad Colloredo, postaveny r.1302 ve vlasskem – Furlandu. Domov nasli Colloredove V Cechach ke konci 16 stoleti. R. 1624 byli povyseni na hrabata.

Ve va1ceni dobyii nejcdno slavne vitczstvi. Ml.who statku zfskal knifo Frantisek Gundakar s1fatke1n s Marii

Alzbetou, poslenim potomkem hrabcte z Mannsfeldu a k:nizete

z Fondi. Colloredove pfevzali jejich jmeno a znak. Neustale roz�ifovali sve panstvi, pf ikoupili Doubravid, Pocernice a Skalku.

a Rudolf; hrabc Colloredo z Walsee,

.z Roku 1638 se stal po smrti sveho bratra Jeronyrna jedinym panem na opocenskem

1, panstvi. Byl velkopfovorem maltezskeho radu, polnim marsalem a od r. 1647 velidm

, generalem v CecMch. Kdyz Svedove r. 1648 prepadli Prahu, podafilo se Colloredovi ,

. bydlf cimu v pfovorskem dome na Male Strane preplavit se lodlcou na bfeh Starello Mesta a toto hajit. Mel k tomu cisarsky rozkaz. Tohoto i’.1kolu se za podpo:ry statecnych mest’anu a studentu skveie zhostil.

Tehdy, za tricctilete valky, ceska zeme neobycejnc trpela plenenim a vypa1ovanim mest a vesnic, kontribucemi a rabovanim. Nejhure bylo ve vychodoceskem k:raji, kdyz se svedsky vojevudce Branner zmocnil v cervnu r.1639 Hradce Kr.Hove. Tim byl cely kraj; vcetne Olesnice, vydan na pospas nepratelskemu vojsku, ktere nemilosrdne vraidi!o a rabovalo. 6. listopadu byli n�ktefi obyvatele vyvedeni za mesto a tam. nemilosrdne pobiti. Zustalo po nich mnoho ,•dov a sirotku.

PocUe soupisu rychtare Jirik.a Hofmana a Samuela Levinskeho byly tehdy �kody, ktcrc zpusobili Svedovc v Olefoici odhadnuty na 1084 zlat)’,ch, ve Sne:foem na 2082, v Ohnisove 1441; v Sedloiiove 2108 av Piasnidch na 1407 zlat)•ch.. Na Novcm Hr:idku spocival rychtaf Mikulas Sta1’ik11 spolu s konscly, zc Svedove zpusobili na celem pan.stvi skody za 86.755 z1atych. K tomu jeste byla roku 1640 velka neuroda. Kdyz Svedovc konecne odtahli, muselo se zase platit na cisarskc: vojsko. Opocensky hejtman vyhro:.foval, ze bude vsazen do v�zeni kazdy, kdo nezaplati.

R. 1642 opet hrozil vpad -svedskeho vojska, nebot’ 5000 rejthmu vtrhlo do Slezka a do hradeckeho kraje. Obyvatele opocenskeho kraje byli vyzvaui. aby se rychle prestehovali pod ochranu.opocenskeho zamla1 s nejnutn�j�’imi vecmi a s dobytkem. Jiz 10.6. l 642 prepacli

�vcdsky pluko nik Schutz Orlicke l10ry, Nov6 Mesto nad Metuji a Dobru�ku. K tomu jeste vypukl dobytti mor, pfi ncmi Dobruska pri§la o tcmer vsechen dob)’tek.

I dam rok museH lide zivit cizi vojska. R.1643 upozonluje Dobruska hejtrnana, ze v Dusnikach jsou vojenske vozy pripravcne u hranic tak, aby ojsko 111ohlo vtrhnout do Olesnice a Dobrosky. Tehdy nahlasiia Ole�nice vydanf pro dve ompanie za 278 zlatych., Tehoz roku muselo dost licli z krajc, ale i z Ok�nice s potah do Hradoe Kralove, aby pohohfi stavet �nee.

DaW rok 1646 by! jest! horsL Svcdske vojsko opct pfopacllo opoocnske panstvi. V Dobrusce byl hlavni stan,. ram behem 14 dni vypalili obydli, kostely, ale i cele vesnice. Jestc k tomu sc 26. a 27. brezna stthla nad krajen, bourka s krupobitim a vichrici. Krup pry napadJo na ctvrt metru “,·soko,. mnohde byly vyvraoeny stromy, zni6!no obiJi a ovoce.

Ve tntstech a 11a vcsnicfch bylo loho roku Svcdy pobrano 197 koni, l042 hoveziho dobytka, 1897 ovci, psenice 2460 korcu, zita 4449, ovsa 5858, hrachu 778, prosa 7 korcu a 49 kg mouk:y. Z pansk6ho pobrali celkem l794 korcu, coz cinilo spolu s nabftkem 91.97l

ryr1skycl zlatych. Navic vojna s sebou piivlckla hiad a mar. Zvlaste v Dobru�ce radii mor tak silne, ze nestacili pochov vat zemfele. –

V Nachodc dobyvali Svcdove ntkotik tyd.mi zamek, are oblehan( jejich kazdy utok od azili. Zato fak m�slo bylo slrasnc .zpusto�ene. Svedsky genenH pak poslal SVC spehy po okoH a ti mu nahlfisifi> ze nedaleko je hrad Frymburk Ten pak napadli a brzy dobylL Pak

Svedovc tahli do Slczska a pritom prepadli Olcfoici. Lide pred nimi utekli do lcsu. Ponevadz obydH zustala prazdmi, ojska za�la rabovat. Pritom cast OJcsnice palili. Pak tahli vaiecnici do Slezska , nebot’ doufali, ze tam najdou hojnou kofist. Kdyz vfak pfijeli na luanice, posfavila se ji.m skupina ozbrojeucu. Svedove jc sice odrazili. ale jcjich vudce padl. Na. tom mfst� ho pohlbili a na hrob zasadili piskovcovy knz. Dodncs je tam, nedaleko hranicnlch zavo.r s Po(skem.

Valka lrvala je�tc dal, nekolilmit prosli ncpratel ti ojaci Olcsnici. noho ta cni bylo

tchdy vyp::Heno1 zbofono pole !efola ladem. Po lcsich sc ukrfvali lou¢.nici.

Konccne D. cervence r.1648 ohlasil kostelni zvony v Ol�nici, ze tricetil,eta alka

skoncila t.zv. Vestfalskym mirem. Po ni prislo vysoke narizcni: “Ponevadl jiz jcdnou z milosti Bozi, po st’ast11em skonoovani boju se Svcdy jc treba. aby v�ichni nekatolici skrze instru.ovd.ni k 11, boz:enstvi katolickcmu pridrzeni byfi”. Tak mnozi protcstanli utekH za hranice.

njna r.1651 v�ak napontina hrabe Rudolf olloredo, aby nikdo nasilin1 k navraceni se ke katolickc vffe ncbyl nucen. Nate odpovida Jan Rasin z Ryzmburka, ze se zadne nasiH

neuziva ale z.e mnozi z hor utekli pro zisk nebo pro dluhy.

R. 1651 se provad l soupis obyvatel na vsech panstvich v Cechach, tcdy i na p nstvi opocenskem, spolu s udanim jejich nabozenskcho vyznanf. Soupis se provadel J:X)d dohledcm obecn!ch rychtaru. Tehdy jim byl v Oldaici Jirik Hofo1an. Scwam byl dato any

2.kvctna r.1651, coz Jc nejs1:1r�i datovanc stitani lidu u nas. Die tohoto sez.namu bylo Olesnci 281 obrv.alcl, z lono 72 muzu, 81 ien, 128 de.ti do 14 kl ar ce[ di. B ·lo tu 13

podrnht1 a 61 rod.in. Mimo rychly tu taval hamersky dviir, kde bylo uby1ovano 7 lidi. Na celem panstvi i.ilo 9550 ob), ateJ. Farnict1 kostelu byl,o na panstvi 8, filial.nich 12. Ke katoJicke cirkvi se r. 1651 w 52 ve vcsnidch pnhla ilo I996 zen a I 14 muzu.

28Jedna 1657 zem.rel hrabc Rudolf Colloredo a po nem zdedil panstvijeho bratranec

Ludvik hrabe Collorcdo z Wa1sse /1657 -1693/.

Byl panem na Opocne, Smidarech, Kopanicich, Pocernicich, Dobrem a Flajanech. Jeho manzelkou byla Marie Eleonora Zuzana hrabenka ze Sizcndorfo. Jejich jedina deem Marie Antonie se provdala za k.nizete Leopolda Montccuculi.

Tehdy opocensky hejtman pri ohlasovani patentu v kontribuci pfipsal: ,.Ponevadz podlc zpravy V kralovstvi ceskem bylo vyslano do Cech mnoho Turley najatych palicu V odevu polskem poutuickem, obojiho pohlavi’., hled’te na sebc pozor davati. Abyste ke skodam ncprisli, vartovati. Jich netrpeti, ani nodehem fedrovati, nybrz z obce ven vybejvati. A kdyby se pri takovem jakai. podezrelost toho nas!a, jej vziti a dobre zajisteneho na Opoccn dodati .”

Dne. I6.jui1i 1663

Hned na to napsali z Dobrosky na zamek:

.,Dle jisteho poruceni jich milosti pani’1V krajsk}-ch hejtmanuv takjsmc se zachovali a ty jiste poutniky u nas ve vezeni satlavnim zustavajice, jeste skrze dve osoby prisczne examinovati d.ali. Kterfzto poutnfci nic jineho nechti povedeti, nybrz co jsou predesle vyznali, az posud v slovich tech zase nezmcnitelne tak opakuji a Pana Bol’ia na pomoc berouce , ruce sve k nebi zved.aji: jakzivi na nic zleho nemyslili, ani budoucne dopustiti sc nechti.”

Selsk5’• lid byl tehdy na panstvich hodne pfetezovan davkami a robotami, tez omezovan

na svobode. Mensi prestupky byiy stihany tezkymi tresty, hastenve zeny byly trestany kladkou a vezcnim. Panske diivi si nesrncl nikdo Ianrnt, ani travu znout. Kdykoliv se

podd.anym. vzkazalo, ze se pujde na hon, museli vscho nechat a dostavit se, tfeba v desti ancbo v zime a na milostivou vrclmost cekat Jestlize byl dobytek nebo dri’ibez zastizena na panskem poli, byl zalman do pauskeho dvora a majitel se k nemu jiz nesmei hfasit.

Tez v ohledu nabozenskem byl lid obracen na vfru katolickou a jina vyznani byla zakazana. Nejvet.sf zretc1 byl v tom ohledu bran na V)’Chodocesky lrn:ij, jako n�jvfcc kacirstvim nakazeny.

R.1680 se vsak zacnl lid bourit a vypukla zjevna vzpoura v kosteleckem a caslavskem kraji, jehoz maji.telcm byl byron Freisleben, k1cr:;’.• lichvarstvim svym i svych pfod.kt1, nabyl veikeho jmeni. Sve podane bczcitne trapil. Ti se vzboufiU, barona zajali a utlouk:li.

Zvest o tom zpusobila mezi lidem v ccle n kralovstvi velike hnuti, takze se povstani

rozmohlo i 11a chrudimsku a hradecku, at’ k Polici a Broumovu.

Pan sousedniho nrichodskcho panstvi general Piccolomini vytahl nn rnzkaz cisafo Leopold.’! se dvemajfzdnimi pluky proti povstalcum a povstani potlucil.

Cisar Leopold /1657-1705/ se dobe povst.iU1i zdrloval v Pr�zc, kdc byl oslavovan a ctcn. Z Vidnc ujel proto, zc tam zuril mor. Ten SC vsak v druhc polovinc 17. stoleii rozsiril i do Cech. Dle tehde:_jsich zprfiv zcmfolo v Cechach na sto lisic lidi. Je11 v Praze 32.000.

Kdyz se cisar osobnc pfesvedcH o svizelnem• postaveni svych poddanych, vydal na pardubickem z{unku dne 28.cervna r.1680 patent. Ten zmirnil robotu, omezil ji na tri dny v tydnu. Dny nedelni a svatecni nesmely byt za za.dnych okolnosti znesvecovany hrubou

pmd. jak tomu bylo dfi e. Zapo Mel odirat lid prodavanim drahycb polra in a

zvyfovanlm dani a mnzf. CJsaro a: dobra vulc v�ak narazila na tuh • odpor slechly a talc se

p.1tent IidumHneho panovnika lmed po difof obratil proti poddan ‘m.

Ludvik, h.ra� Collorcdo z \ alsce zemr ,1 27.12.1693 a je pochovan ,, kJas cm.i luobce. D�dice nen !1� proto panstvi prcvzal

Jeronj•m, hrab� Corlorndo z Wal e.

1e pa.nem n Opocnc! Frymburku Ploskovc!, Dracl ov� �la.cu Scd.nti pastyrkh a cllingu. Jeho ilosti rimsk’ho cisa !panelskel10, uhcrskeho a leskcho k:r.ile tajny ra •

a komornfk, kralovsky ntlstodr2lci, kralovskeho s!avneho soudu v t�iho zcmsk6ho,prised.id nejvy�i sudl lenni krilo •s :,.,j t kcm. tal e i ncj Uh hcjlm n n morav k}•11 a

guberrn1torcm v Milan�. kdc t kc r. 1726 zcmrel.

Hra Jeron·,m CoUoredo sc stanll o sve i1orskc obyvatele, sna2il se jim pomoci. ZffdiJ f� ry v edlo o � ovem Hradku :a s jcho pns¢nim b ly post vcny nove koslely. Ro 1702 v Ole�nki 1709-1724 v Dobru�cc, 1711 v Seci.101iovc, l 7 l6 v ystrcm a 1722 n

ovcm Hradku . Pres,t el n n�Ji osel Opoc1� a 1.asadil sc o to, zc sc sra1 fa.mim.

V Ole!nici sc tehdy stnly dCtkzitc udalosli, z.azm1.mcnanc v rychctni knizc jcz bylF. zalozen kolem r. 1700 pi afem Josefcm udoifein Smonnerent rchnim rychtMe Daniclcm Jeronymem Stonnerem. Od roku l704 je psana n�me ky.

Zde jsem ja Daniel Jeronym tanner. toho casu kralov keho pohrani�niho oelttlhc.

uradu kontrolor. budoucim sous du.n1 zazn menal, z ci so e milosti j kym zpuso

v nakm mestctk.u Oiduki dva vyro�L1i trhy, jt 1c11ovit� prvni vc svatek sv. Fifipa a Jakuba druhy •e atek sv. an agdalcny mimo jcdnoho lrJm tydenniho o kazdem fhrrtkl ustanovcny drleny jsou.

V tervenci r. 1704 kdyt Je110 hra�ci 111ilosl Jcron 1m Colloredo zde v dolni Olesnici v ttv. Hamers�·m rybniku nechal ryby lo iii, Jcho hrabec mifost a take p:in: .1rn nka nekalik hodnoslaru ducliovncih a dustojnlk.u u nme byli poho�t�ni a potom ponocavali. Pb snid.Jni kdy.£ jsme stali pied d en :ti mcho do1r1 , rck.l mi h Collorcdo:

,Stonnere, zde je krtis 1e n’LisLo. Po tnvili jstc si novy koslcl a budete mili take kn�za

ktc hoj m am, ·rnohJ molm vamjcst� k nlle11 ujinemu’.

Za ncko1ik tyd.11.tt jsem byl povol n n Opocen, kdc mi Jcho sok hrabtd mif ozn�mila zc odj(zdi do Vidnc a lam mMe u Jello cl arskeho majcslatu kon:ini vyro�nk’h trhu. i; si ur�i(c d,·� dn •. ktcr ncbudou na prckilku ji11ym mcsttim. drn J•mu::nk • a 1H t)•dcnni trhy sc bi1dou moci drJ.cti. Nupi�lc pamctn! list a princsle ho do Opotna.

To j cm tin ii a I ·,Hen_’• on.itil jel10 hrabcci ilosti.

Mcmoritil-p:nnctni ist.

V ·socc urozcn} pane N�ky hrabc,

milosti ,�vladnouciho dMt1 cho pana, Jeho hrabl!d filost ncjponfzcnej dlnf obt6iujcmc, jakym zpuso m 1i1y vclmi och1.1zc11i obyvutc]c. v drsncm nciirodncm podlnn Jdici 10, s hr bs • m kla k’•m h uiciclho mt leek.a Olesnicc kn:e difrcj i a 11 ncj i I :- e

valc�nc tasy, mnoll.ymi po silnicich tdlmoucfmi pn1 ody vojenskymi, lake v kvartyrech tezici sofdateskou L�kymi� ncsplnitelnymi kon ri uce 1i b Ii js1ne temtr ‘il�i,chni pri cdeni na zebrackou hul. yni na�c d1uhy placcli musimc.. taki.c n�e obiiva s i:cna i a

detnri nam bude skoro nemozna a 1tikde jinde, nez u Bolla au Vasi hrabeci milosti sve utociste hledati musime.

Pfedkladame’ Vasi luabed milostl ua�e nejponizenejsi volani a prosby, abyste ra�il k nasemu zachovanf a zachratie pfed hrozici uplnou zkazou nam, bklnym poddanyin ke spase u Jeho Cisafskeho velicenstva a kralovskeho majestatu nam vydobyti a uase chude mestecko dvema jarmarky obdariti racil, jmenovite ve svatek sv. Filipa a Jakuba, ckuhy na de11 sv. Mari Magdaleny. Abychom my, nejvetsi bi.dou utlacovani poddani, mohli pozvednouti seas nasifni zenami a~det1t1i 11adi1e se ziviti, take Jeho Cisafskemu majestatu kontribuce a jina tez.ka vydani splaceti mohJL

Nedobrntivejsi Buh bude Vasi vysoke hrabeci milosti za udelenou nam milost, nam, bidnym poddanym boliatym odm�nitelem. My pak budeme v kazdem case obetovati nasi nedustojnou modlitbu k Nemu za dlouhJ• vek Vasi vysoke hrabeci Mi1osti a povznescni ncjvyssi Vasi rodiny

zustAvame Vasi nejvyss.i hrabeci Milosti nejposlusnejsi vemi, dedicne poddani

Dne 4.rijna r. 1704

Rychtaf a prisezni radni a cela obec mestecka Oles1rice Jeho vysoke hrabed Milosti pauu

Jeronymu Colloredo rfsskemu hrabeti z Walsee

Tento opis originalu pametniho spisu, ktery jeho hrabeci Milost predlozila Jeho cisarskemu a kralovskemu majest:itu Leopoldovi I zpusobil, ze tento dal chude obci

Olesnici zhotovit privilegia, opatfit je vehkou cisarskou peceti a dorucit je teto chude obci.

Preklad cisarskych privilegii

Kralovskc ceskc komore o vyrizcni zadosti.

Mili verni, jakoz My slysice fadost a prosby nasebo vysoce urozeneho komorfho, rady a mileho vemeho naseho Jeronyma, hrabete Colloredo, svobodneho p,foa z Walsee v nasem dedicnern kralovstvi ceskem v kraji kralovehradeckem lezicimu mesleckt.1 Olesnici, ktere po vsech drivejsich, jakoz i nynejsich valecnych dobach tazenim a ubytovanim nasi cisarske soldatesky, jakoz i jinymi utrpenymi pohromami ke zlcize dosla, k zotaveni potrebuje dva vyrocni trhy – prv11i ve svatek sv. FHipa a Jakuba, druhy ‘na den sv. Mari Magdaleny ved.Ie jednoho tydenniho tr1m ve ctvrtek drzeti a podle zvyldosti vyhlasiti, co nejmilostiveji povolujemc, o ceniz Yam zpravu da.vajice, milostive poroucime, na prislusnych v tom dalsi opatreni uciniti a dbati toho, aby zminene mestecko Olesnice dlc tohoto vymeru jemu milostive propujcene, dva vy-rocni a jeden kazdy tyden drlclo a zadnym zpusobem aby v tom omezovano nebylo, aniz jemu jakekoliv prekazky cintny byly.

Na tom trva nase nejmilostivejsi vule a m(neni.

Dano ve Vidni dne 6Jistopadu r. 1706 Joseph m,.p. Venceslaus Norbert Kinsky m.p.

Kralovsky cesk:y kancler, hrabe V.Z. Vratislav

kra1ovsky cesky kancler m.p.

V. h z panskcho ufcdruJ10 poradku z r. 1707.

Mestc¢ko Olc�nice ma byti proti rocn[mu robotni mu popl lku od ro ty osvoboz 110, naproti tomu robot • prostc • i Pl nice ma byt robota ulo:i..cna, jelikoz tomuto mestc¢ku

Ole!nici po olcne , •rocrri trl – jeinu pomoci a jcj pozv dnouti majt Jc iko.1. jscm �e wadn� u azil proto pfisezncho Daniela Stonnc(a j:iko ‘fclmi 10 chi.are us ano ii a povinnost jcj vzal, mimo dosavadnlho rycht:ire a Li risczn •,c1 kon! hi jako– o radnich obci jscm prcdstaviti ncchal. Nad Um. n oji urcdnici dohliz Li n aji, aby k zahajcrti tyderu1ich n vyrot11i h trhu pc m{ a pH ni byli.

Prodn� ice, b kari Ole! id n d�li ndcli a ve trcdu lrestcm lfi op mlknskych gram poprvc a �csli kop podruhe i�dny ch!cb ncdoclavali, Ten jedin� vc ttvrtek o •t dennim trhu na nami!s J a ne dom h p � 1i tak ab • rochazcjfd cizi lidi n trh pfitahli. 0 pckantm Z chleba zbudc, sm<“:!j prodat V p tek V sobotu.

Za druhe n aji peka�i svc obiii na tydcnnh trhu v Olclnici uaku vat. z le pficiny je v kancclaii �em ostatnim rychtai’um narizcno,. fe se m na oh.I� ny tydcnni trh obi i do Ole.foi�c priva:i.cti. Aby v�a�pekati m!li ou Po�i:ebu ¥aji�t!n�. majl k prmh_uu trlm fost,az j osm dn dJoubo, v kaz 0 0 koJi z1ta, lei m!kohk korc pkruce z pansky 1

sypek mili zaji!t!110 k prodcji.

Za tfcti jest dar··m ulokno, aby o oce, mouku, jahl . hrach, �ku a cokoli jineho

k prodeji maji nc doma, le na trliu Ole�nici jedinl! prodava[i.

maji poddani sjcjich prizt a platnem tamt&l doclla.zcti.

jest nanz o idem r m In’ bu ni• m. zamecnikum, o arum

puncocha:riun, kozcluhiim v Dobru�ce av Plasnic[ch; ve Snezn rn i zjinych vcsoic, aby m

tydcnn’ trl1 dochazeli.

Co ostatne k vy� i spotr be b’f mtlzc, maji urcdnici sami n bizcti a vrchnfmu rycht f1

jsem pffsnlS naddil aby duraznc pomahal.

Opis memonnda pr dlo7..en.cho Jcji vysol e hrabcci milosti

0 C fer milo ti ·c [lllnkty.

Vy oce urozcny, bhlhorody vale ri!e fims e, hrabe,. nejmHoslt �j� pane d difnA panujid, ncjhluh i pokoie ddani sc osmcluji na 1.1 azcni uvesti, le my v icl 11i nynl ejzchudlej�i obyvatcle mt cka Olesnic jif pred scdmi lcly hned po 10� kdyl a vysokil hral:K!ci Milo t milostiv� u jcho c(-arskch n kralovskcho majcstutu, pro toto chucla

m ko jrotni Ir 1 • a zaro •en lrl tyd nn• mohl 0d asi hrabe i 110•• 1 k lcp�Imu povznescni mlstc�ka jsme lch.dy nc!ktcrymi punkty pote�cni byli, jcdnlm n.e druhym dle Vaseho zali ni.

Za nejlepsi jsme uznali nejposlu�nejsf supliku podati. Jelikoz od te doby touzebn� ocekavane milostive rozhod.nuti nedosfo dodnes, prosime proto� abyste racil milostive na�i prosbu v drive sestavenfch omilostiiujicich clancich k Vasi uesmrtelne, vy-soce slav1i.e pameti mestu vynajiti nechal a mis poskytnutou, milostivou resoluci, potesiti raciL Jako

stejne, od Jeho cisarskeho a kralovskeh_o Majestatu nejmilostiveji ziskane a pro toto

vyhotovene privi!egie, ktere v pa11ske ured.ni kuncelMi drlen)’ a uschovany jsou. Tyto privilegie vsem obyvateHim tohoto mestecka, doufajfciho v tuto utechu a radost, v ufedni kancelatl byly ponechany v opise. ale original temto chudym obyvatelum obce k velikemu poteseni milostive vydati racil.

Za. Vasi vysokou milost vsemohouci Buh Vasi vysokou hrabed Milost jakoz i vysokou rodinu, zde, kazdeho casu pri stalem zdravi uchovati a v nebeskem krafovstvi v�tnou korunu slavy budiz bohatou odroenou.

My zustavame Vasi vysoke hrabeci Mi10sti s nasi nchod.nou mocllitbou

Vasi nejposlusnejsi poddani, vrchni rychtar,radni a vsichni obyvatele mestecka Olesnice

Tento pametni list byl vyhotoven a podepsan prvnim vrch111111 rychtarem Danislem Jeronymem Stonnerem dne 7.fijna LP. 1715.

Opis pravdivych milostivych punktu:.

Tem suplikantum se sdeluje, ze ja sice jse1n rad a milostiv a kjejfch obzive kazdou takovou itrilost chci ciniti. Nicmen! musfte se dle toho dr-.foti a Vasi vernost, poslusnost v poddanosti a aby v budoucnu toto mestecko obchodem a dilem povznesti se mohlo; vsemoznou pili musite hledeti vynaloziti.

Cose ale tyka Vaselio Vam od Jeho cisa”rske a kralovske vysosti nejmiiostivi!ji udeleneho diplomu ohled.ne dvou vyrocnfch a kazdeho ctvrtku tydennich privi1egovanych trhu, Original je v me zamecke kancelari dobre ulozen, od n�j ja mam opis s mym vlastn.orucnim podp.isem a opatreny vfisknutou hrabeci pet!eti. Nejsem ochotcn tento vydati.

To se tyka prilohy ohledne jedemicti punktu ode mne v poddanosti olxkl.enych, pripojuji V odpoved’ ze ja

nejsem proti tomu Vam tuto milost prokazati, preneclrnti solni obchod tamni obc.i, ale s vyjimkou, ze jej jen·v mestecku praktikovati budete a pro Vasi obec podriite. V mych osadach pod ztratou teto milosti, jakmiie 11ejme11si proti !omu u6in�no bude, nesmi se

fadna sul ani v lrufrech1 ani v zmu proda.vati. Toto budu placidovati a v,hu tuto milost udMuji.

Obycejne koiiske a dobytci rnyto placidovati a v{nn tuto milost udeluji a p;,strad.ati chci, naproti tomu ale obec v�ecka mezi kopci a vodami na jejich utrapy a ve velkych zimach, kdy jsou snehove vanice casteji a jak casto toho zapoti’ebi bude, pod

ztatou teto milosti, snih vyhazovati povinni budou.

Ze v inestecku rymburku vystaven jest panska pekarna a odta1utud za preneseni do Olclnice jsou ole�nicti mlynan pl titi 6 zfatycli 10 krcjcaro a tyto nemohu obci z dulezitych pricin nechati.
ed1ci dale palcn.i cihel obci na zadny zpusob do oliti
Ani mlyn v tom mistc1 kde drive fol zne harnry byly, ncdovoluji tav�ti. ponfvadz v Olesnici mate dostatek n lyni’l a 11a vod-enestalo e jich pet naleza a bidu cini. aproti tomu Vam povo,Iuji upsani gruntu k zaplaceni va!cho m�stskeho p’sare, ale

s tau podJ.ninkolil, aby kazdeho fasu, kdyby kdJ”i ne pravc muj opocensky hej1man, nebo aspof nektery oficir, nebo uredni od hejtman u.rcen ‘. ten samy grunt

spoluobyval a tim vsccko pro 1aci a moji prejuclici, aby temto obyvateHim zadne

p11otivenst f se uedelo, natl tim bdi.ti se ma.

‘Pri hledanl privilegif, j. kjste u mne ponizene ic1dali a sami se nabfdli za. vase roboty kaz.doro�nc memu duchodenskemu uladu 400 zlatych sloziti1 tedy ncmohu z vasi nabidky nic sle it.
Proti us1\esen1 zen\skeho sn!mu ve v�ci ko 1tribucc mohu fici 111!:co positivn[ho:Vy nynl ll visitacni komi e. ktcre se zemi i V kraji naleza)i, va�e velke stiznosti musite santl pfodnesti1 aby vam nizsi sazby byly priznany.

Potom musi rozv.raeni jak ubytovacich, tak. skrzc pruchod soldalesky zpusobcnyd1

!kodi nikoliv ode nme, aJe od kr.Hovskeho mislodrlitelst i zji�tlfoo, zeta zaplaccno byti ma. Ncmohu vzdy ciniti j.ak bych rad ohtel, :nybr:z. u meho hejtmana, kdyi. se f me, p,ilne a poslusne cha ati budetc chci Vam pomoci a chraniti pfed nadmernymi pruchody vojsk a jeho ubytovanfr co milostive zafidim.

Ro nez mu nepnslu�i bez vyjadfoni privilegii jeho cisafskeho a kralovskeho

velifonstva pofet ocei\ovati a z kazd�ho na trh dovezenel10 zbozi jistou fast vybirali,

11ybrz v:hn z t!ch m�r, jako vertclu a jinych malych mer, dluzny poplatck se prenecha a.

Jako take nemolrn vam z jistych pr!cin vrchnoslcnsky kovarsky a icznicky 1′.lrok k nove zrizencnm mcstecku Oiesnici povoliti, n ‘br:z doufam, fo s tcmito am udNenymi milostmi pro tentokrate se spokojHe.

Dek.retovano v me kancelaii opocenske

due 3.fijna r. 1715

meronymus,hrabe CoJloricdo.

Opis pravych privilegii.

My, Josef, z Bozi milosti voleny dsar fimsky, po vsecimy tasy rozmno:zitcl rise v Germanii, Uhracl. Cechuch, Dalmacii, Chorvatsku a Slavonii knH, arcivcvod.i v Rakousich mark:rabf Mora sky vcvoda Lucembursky a Slczsky. markrabe Lulicky vciejn� vyhlafojcme timto listem a znamo cinfmc kazdemu, fo nam vysocc urozcny nasi rady komofi a mil· ern’ Jcron’ 11 hralx Collorcdo svobodn’ pan z Walsce na Opocne. Pocemicich, poslusne k slyseni pfedloiil, jakym zpu obem jeho mestccku ncmecke Ole�nfoi v nascm dedecnem kralovstvi 6eskem, v kraji kralov61uadeckcm lczfcim a k jeho panstvi opo�enskemu nalefcjicirn kt.crezlo jak V dn !j�idl talc i V nynfjsich dobach

teikycb v:ilecnych casecb skrze pruchody a k artyro ani dsarske sotdaLesky a lake pro jinc pfestale kahm1ity, zvlaste ale odvadenim velkych konlribu�nich davek, do vclike chudoby upadlo. On se v�i odcumosli prosil aby tomuto mestccku ;pomozeno bylo.

Proto my jemu dva vyrocni trhy a jeden trl1 tydenni nej11:1 i!osti eji jsme ,povoliti racili kdyz jsme polom na prislu�nycl1 mistccb. zpravu o tom prjjaU, milostive uvazivse a popalfivse, ze proti takovymto vyrotnim trhum poblize lezic[ meslecka i trhove obce nic nenam[taji, dusledkem cehoz :Utd.11e prejudice uemajL Naproti tomu zmirn!ne mestecko Olcsnice pr,os¢clt a rozkve� jakoz lake i obchod a obyvatelstvo v zemi podporovany budou, tedy jsme jmenovanym suplika11tu.m jejich nejpodda1·�j§i prosby v nasi cisafske n kralovske milosii povoliti racili a: iomuto jmenovancmu mcstecku Ole}nici dva vyrocni trhy a sice prvni vc svatek svatjch ifipa a Jalruba, druhy na den s:v. Mafi Magdafeny mimo jednol o trbu tydeuniho vzdy ve ctvrtek drfoti a dle oby,�eje vyhlasovati nechavaH, nejmiJosti eji povolili a udelili. Cinim tak take timto moci lohoto hstu oo panujici kral v Cechach vedome a S pl:nym uvazenim propujcujeme 2! ud�lujeme casto vzpomenute1nu mestocku Olesnici zadanc civa jarrnarky a tydem1i trhy ruerou a zpfuobem, jak obvykle jest

nynJ a. budoucnc na v�echny easy drze•t jc naji a jak pravo a zvyk1ost jammirku jest, techto

uzivati maj[ bez prekazky, ale nam na na�ich kralovskych rcgaliich, vysostn.ych pravcch, mifeiitostech a jinycb rozlicnycl1 pravecl1 bez �kody. A poroucime Umto sem a kazdcmu, nafo-i.1 pred tavam a vrclmostem, obyvatdii.m a. poddanym ja:kekoliv hodnosti, st::ivu, uradu nebo zpusobu, kt,efi V na�em kralo stvi eeskem. obzvl&�le ale predev�flll i 11atim 11ynejfim i budoudm lmUovskym m1stodriicim zde, jako fem kralovskym l1ejlmam’.bu kralovehrndec

�eho krajc, aby toto jmenovane mtsLe0ko Olefoici, pri zl1ora zminenych, tu od n.as jemu

propujcenych dvou lrzich ochra1’\ovali a ruku nad Hm drleH tak, aby nebyli ru�eni n.ebo myleni, ncbo aby nekdo ncco jineho ciniti nechtel a si nedovom k vyvarovrmi se na�cho nejpnsnej�iho trestu a nemilosli. Na do ad toho jest tato Uslina opalrena nasi cfsafsko a kraJovskou peceti.

Dano V 1msem meste Vidui V patem dni mesicc list.opadu V race po narozen[ na!eho mileho Pana a Milosfiplncho spasiteJe pa(mictistemscstern nafeho kra1ovstvi rimskeho roku sednmactcho uhcrskeho osmnacteho a ccskeho druheho.

Z pfikazu dsarskeho a kralovskebo majestah1 podepsali JosefM.P. Ad mandatum Sac. cas.

L.S.

Reisaeg Mathis Propienow

Jiri Wentzel ze Schanbcnfeldu.

V Ry,chetn:i knize je take zapsano. ze dole na namesti stojid pranyr /prachovy sloup/ by[ zfizen r. 1718 oksnickym vrclmfm rycflt{irem Daniefem Jeronymem Stonncrem, ktcry k jeho postave11i ziskal souhlas od hra�te Jcronyma Colloredo. S vynalozenirn obec11iho nakladu JO zlatych uzavfel smlou s kam:enickym mistrem z Vambefic. Mel byt viditelnym znameni:m moci. Kr,ome tol10 vrchnostjest� obci octpustila za uplatu 400 zlatych r:ocnc po inou. robotu povysila jj Ita I esl�ko a u jeho kralo ske a cisafskc Milosti vyntohla tr H jarmark

Roku 1718 zadal rychtar Daniel Jcronym Stonner jeho hrabecf MBost> aby svolila, aby byly dva hoclinove bici zvony a bid hodiny, drive umistene na opoccnskem zamku vcnovany obci. Hrabe prani vyhoveJ a prikazal opoc-enskcmu purkrabf mu F.rdinandu Hamechovi aby je vydal a dopra it do Olesnice. Porouchane hodiny pak opra •ii oJesnicky

hodinar A. Obsl. Za odm�nu 20 zlatych se zavazal ze je po dobu jednoho roku bude

udrloval v chod.u. K tomu ntu ,b1y sl,e cny sechn poplatky a v�cclma na nej pripadajid brcmena. avic si miize kazdy rok odvczt z obecniho lesa 5 a 1/5 m mekkel10 dii L Krome loho zaplatili levi11skemu provaznikovi za zhotoveni trl konopnfch §Ii, dufaickemu truhlari za 2 bile tabufe z boroveho die a, dusnickemu malii1 natren! techlo labuH dobrou zaklad.ni barvou a po:dacen.l hodinovych rucicck a zdejtimu kovaf za riizue drobne prace, zelezo a potrebne hrebiky.

Olesnkk � ponocny na zacatku 18. toleti.

S obecnim ponocnym b Ia sepsana smlou a, v niz se p e, zc ma obec strei:it kazdou

noc, odtro bit hodiny a zpivat. Mel predcpsano, kudy ma chodit a ncjvic hlidat dum obecniho, rychtare. Ponocovat rncl od sv. Josefa az do sv. fHipa a- Jakuba od 9.hodin vcccmi do 4.hodiny rano, ad sv. Fi1ipa a fakuba a:z do sv. Vita veter od 1/2 desate do pul treti rimo. Od sv. Vita az do sv. Jakuba veccr od dcsate hodiny az rano do dvou hodia, od sv. Jakuba az. do Nanebc zcti Panny Marie az do sv. Vaclava od devate do trcti hodiny r.1.110, ad sv. Vaclava do sv. Martina od osm6 hodiny az do �tvrte hodiny rano. Tnk tomu bylo po eel_’ rok. Za 1010 strezcni sc mu budc platiti 14 zlalych. t.j. v zimf po 4 zJatych a v letc po tfoch.Obchuzka ponocneho byla stanovcna takto: Vyjit z mestc¢ka nad Cernym mlynem vzhuru k mlynu Antonina Sroma pak zase dolu po druhe strane chalup az k lazni lp?ipomina lazenl a vedfo obccni louky na druhou stranu Machove chalupe zburu do

m6stccka, vystoupit nud kostel a zatroubit do Kladska. Pak se posadit na podsinku pana rychtafe a pozoro at okoli. Tolo vse by nemu el vykonavat kdyby se pfilis chumclilo nebo byl velky lijak. Kdyby se vsak t.:’llo, :Ze by zpozoroval ncjake zbojniky, musel by vzbud.it nejblizsi sousedy, nejlepe sak rc1mlho rychtare ncbo nelrtereho radniho. Kdyby spatfil ohe1\ 1nusi to !med nahlasiL tychtaii.

Podle zapisu v RychetnL knize se zacala sLavet I a mhnesd hospoda-Rathaus roce I707 – 1709, aby SC uvolnilo nnmestf pro omhti lrhu. Do te doby stn ·ala 1m niunesti kovanm a 1:nasny lmim, ktery pa byl postn en nad Rathausem. Byl tu take ch!ev

s huoJi�ttm a zahrddky. To vse bylo odstrancno, nova kov�hna byla postavena za Rathausem, tam kde sea ala Demerova chalup·t. MajiLclern kovamy byl Elias Hofman

slednim Antonin Krejza. Byvali majitele budov a pozEauku na namesti dostali

dou dvojnasobek vJ°•mery za to, ze pozemky vyklidili.

Ceska listina, ,·cvazana do Rychetni knihy:

ychtafove, urednici a vsichni lide poddani, bydlid na panstvi jeho Milosti paua te Colloredo, budete pamatovati, ze dne 15.zari r. 1715 ,.Woleschnitze” povy�ena na ecko a obdarovana, aby dobre chovani a cest zachov,i.vala. Proto zavadim trzni a slny poradek,. aby, se cechy zaloziiy a artikuly jeho exyefence se upevnily, podle nichz

; ziv byti ma a zavazuje se pod prisnymi tresty a pokutami o jarmarce se schazeti, aby

re potfeby kupovali, nebo sve zbozi prodavali. Tu, a nikde jinde> nesmi handlifi a ni obili prodavati, stejn�, jako mlyrniti a pekati, v prizi v pocitani pasem; tez vernost 1ic zachovavali a tim se trestum a pokutam vyvarovalL Pnzi aby na tri lokte omotali, edlive ptisma domoui.vali, z toho platno na miru spraved.livou v sirce_di elc.e delali. bude kazdi vesnice povi11na uechat preh!ednout mandele p:fiz;e starsimu mistm. ane svazky a kazdou kopu platna oznacit peceti a donest do Rathausu ke kontro1e nistrovi. Kdyby snad clue! n.ekdo sve vyrobky prod.avat jinde, budou mu zabaveny,

ny v Rathausu a jeste dostane pokutu.

flynafi a pekafi V meslecku nesmi sve zbozi nikde nabizet, t.j. pec-ivo, chleb a mouku ‘vat jen v trhove dny. Truce ha1\d1Hi s abit1hn. smi nab_izet sve z.ooii Jen na tom.to trl\U. fyby mefili spatnou miru, budou potresta.ni pokutou, z niz polovina pnpadne obci a ytek rychtari. Pekafi, mlynari a pem.ilciH v cechu poctivem, smi sye zbozi prodavati jen

1trJm. Dozorci dohlednou na vyrobce a pripadne pokuty na poiovic dostane cech a oni. niesinici a ti, ktefi neco k prodeji vyrobi, smi na trim sve zbcizf prodavat. Vrc1mi rychtar ‘.rednici dohlednou na poradek a budou pokutovat za spatnou kvalitu.

Acttun-z kancelafo v Opocne dne 16.listopadu

Anno 1719.

Cechy V Olesnici a Olrnli.

·cechy, kterym se :nkalo bratrstva, byla zejmena ve mestech volna zd.ruzeni zivnostnik:u emeslnilhi:. Vyskytovala se jiz ve starorinis-k)’ch dobach, a rozmohla se rozvojem mest po

,e Evrope. Puvodne mely cechy chranit drobne zivnostniky od prehmatu vladnoudch

�ev a c�em se domohly znamenitello postaveni v obecni sprave. Byly nadany vysada.mi,

{Mavajke pravomoc nad cleny; dozor nad jejich vy-robky a nad tiin, zda provozuji lradue prodej i vyrobu svych vyrobku. V rakouskych zemfch-se cechy ud.rzely do r. 1859. fily nemaly vychovny vj”Lnam, zejmena pro vypestovani stavovskeho a tfidniho vedorni a revedomi. Ze v Olesnici byly t.alce cechy, dosvedcuje zapis v Rychetni lmize r. 1717: ij)eni inspekto.ru, cechmistru: a starsich ntistril pfi nave vyzdvizenych ccchach v wesecku

,ilesnici dne 31.brezna 1717. •

Seznam remesel za hrabete Jeronyma CoHoredo:

Tnthlafi, kovah, hodimHi, klobou�nici> provazmc1, cukrafi, bednaii, fem.euari, kom.inici, lrnihafi, sedlMi, puncochafi, pekari, mlynafi, pemikafi, zamecnici, kolovratnici a soustruinfci.

Krejci koic�nici ruka ickari, obuvnici tkalci barvifi, sottkenici, pih1ikari, cvokaii, hmtfn, strQjn.ki, klempifi, pilafi. Dale bostin�tl , mydlan a malifi.

V Olefoici se vedly z uvedenych remesel:

Cech rnlynaru a pckaru, obu nik:u a tkalcu. Oslatn’ fomesf spadala asi pod cehy jinde zalozcnc; nebo nebyia �1eny zadncho cechu. Pfi kazdcm cechu m�li i’ meslnici svuj stat-ut, fad. apt. za prijmuti do cecl u byl stanov n stejJlY poplatek, jako za prijmuti do cechu

z jineho panstvi.

Cech lka.lcovsky stanovil) ze zadn. mistr vfc, nez lfi stavy a jednobo ucednika miti nema.

Cech obuvniku a s vcu mel t&-l svojc ,ysady. ovy ¢Jen byl pfijat bezplatne. ale musel dat 2 libry vosku, sud piva, vina nebo sva�inu.

� .

One 25.listopadu r. 1720 doslo k soudnimu jednani, kdy syn Jindficla Vondiejce Melchiar zaluje zde bydliciho O11dreje Ducha�e, ze nm nezaplutil v hotovych penezich 8 zlat)’ich

rynskych a za zapujcene drev�ne lzfce pres 66 kop. Doluomady tedy 16 zlatfch. s,alo se to

proto, fo minu[y mesic, v srpnu, odcestoval se svymi spolecniky a s nakladem aic do Rakous a Uher. Cestou, podle V}J}OVedi svcdku, v Pre�purku, si poranil nohu a muse! tam

:d1stat. Dodnes se nevI, co se s nim stalo. Byl n nej uvalen trest na �echno zanechane

jmenf u jeho rodicu.

To te je zapsano v Ryclletni k.nize. Ondrej Duchac mladsi pale splatil 16.zari. r. 1724

cety dluh.

z tohoto pribehu je videt, jake byly tehdy exekuce na oely majetek a jak SC po svetc prodavaly po domacku vyrab6ne lzice. Za kopu lzic dostali podon:ni obchodnici 81 a pul krcjcaru. Veritcl se dockal zaplacen{ teprve i,o ctyrech letech.

Po smrti hrabete Jeron ·,ma Colloredo r. l726 vladl jeho s_ u

RucJoU’Jo efhrab” ollor dood 1·.. 1763 lmiz r L726-1788

Roku I735, za jcho vlady vtrhly rnskc pluky pod vclcn[m genera la Lacy 7. Ktadska do Dobrnsk ;_ Pak kyjovsky pluk s hl::ivnim stane1n a priprczi 270 konL Druhy den sc premistili do Trebechovic Dobrusku obsadil gorodsky p[ulc spolu s elcany a cmcchnicemi. Dam dva pluky, skopojsky a korporsky, projciy Novym Mcstern k Ccmilovu s priprczim 128 koni. ridrich, prusky kral pak zaplavil sousedni SIC”.tko a:

Kladsko svymi ·vojsky, z ni•chz cast vtrhf a j do Olcsnice. Uistopadu se ubytovali v Dobrusce a 20.listopadu rozepsa1 opocensky hejtman Walprecht listy po soused.nim

panstvi aby do Dobru�ky poslafi pruskym husarum seno. s1amll a rezanku pro kone. Plttlr 1 pak prezimoval na hradccku. V cisarskem vojenskem skladu bylo, tehdy 20.000 mei’ic ovsa, \ n�kolik set korcu zit, a 600 sudu mouky. Husafi se zaba ‘li a od l.cervence r. 1742 se� dova:zcl do tabora proviant a kdyz se voJsko vracelo, i do Kladska. 6.cervna r. 1742 posla!. opocens, ‘ llejtman do Vkinc ti’i ·oz a 12 koni pro vino. Na ce tc k Castolovicim jc sak 2

pmsli husafi piepadli a vsecko si odvezli do Hradce Kralovc. Ztru!a v pcnezich bylav vypoctcua na 3900 zlalych. h

Stra�n vaJka s ruskem ·ystrasila lidi natolik, zc b la nafizcua zcrnskaa

domobrnna/Burgerlicher Landmilitz/. Gcneralni zemsky vojcnsky komisar, hrabcUi

etoiicky poslal do hr11deckcho kraje vrchniho strazmistra Bukovskcho. aby shromazclil milici, do kterc se museli dostavit v�ichni myslivci, hajnf a 111 st’anstl dobrovolnici, ktcr ol

umeli zachazet se zbrani a ti, co slouzili pri jizde. Vsiclmi byli sepsani, tez vsechny 111uskety1 karabiny, palase a savle, olovo a strelny prach. Pak pfitahlo ci�arske vojsko. Bylo 1rypoctcno, kolik skod zpusobiio cisafske vojsko za rok 1744: V Dobru.sce, Pulkicht Melcanech, Kfovicich, Valu, Provoze a Domasine se utabo:rilo 456 diistojniku, 1068 iluiebnictva, 10.008 muzstva. Naklady za utratu cinily 6585, za pici 10.193 zlatych. Pruskeho vojska bylo ubytovano ve Skdicich, v Kralove Lhote, Slavctine a Slav01\ove 157 dustojnfldi, 113 s1uzebnictva, 5.591 muistva.

V poslednich t:rech obcich jsou zapsani i ti, kteri byli ubytovani v sousedn:ich vesnicich. Skody, zpusobene cisafskym vojskem byly spocitany na 125.912 zlati·ch a prusk:5’rm 1·ojskem na 81.496 zlatych.

Roku 1744 byla zfize11a zemska domobrana, k niz Dobruska priltlasila,20 muiu.

Roku 1745 vtrl1li do Cech Opet Pmsove a 17.cervna obsaclili Nove Mesta, kde na uamestf zrfdiH pekarnu pro zasobovaui sveho vojska.Vypalovali predev�im kostely, mchaz.eli krnte s knezfmi a i s lid.mi. V za.ri se postavili dsafsti proti Prusum v linii od [radce po Dobrusku. Utraty a skody, spocftane za vojsko od led.na do konce brezna, byly spocitany na pruske vojsko 313.725 zlatych , 11a dsafske vojsko 535.060 zlatycli. Celkcm 848..785 zlatych. Pak se Prusove od 23.cervna do 20.cervence utaborili v Mezifici, u Rohenic, Lhoty a u Opocna.

V opocenskem zamh.’1.l sidlil plukovnik van Stangcn, v tabo.fo- general von Scholz, v Ujczde du Moulin. V Dobrnscc sbor gencralmajora St. Andre spotfeboval dcnnc 2.500 pecnt”l chleba. C1sarskym a pruskym vojskem bylo iniceno celkcin 9,760 korc11 poH a jaiin. Konecnc 25.prosince r. 1750 skoncily k.rvave boje mirem. Slezsko pripadlo Prusum. Ubytovani a priichody vojsk tivaly dale, zvlaste r. 1748, kdy pfislo do Dobrosky na zinmi lezeni 300 prusk:ych vojaku. Zilstali tu do ledna 1749. eustalym stehovanhn dobytka

�ypukl v kraji dobytci mar, jenz zahubil 300 klisu.

Dnc–8.zari r. 1750 navstivil cisar Frantisek s doporovodem kn£:iat, hrabat a sluzebnictvem zamek Opocno. Zdri.el sc tu pet dni. V pulicke obofe byly usporadany

slavne hony, pak i u Kralove Lhoty a u Klastera. Zastreli1o se 6.187 zajfcu, 1.459 bazantu,

2.279 koroptvi, 4 skrivani, 33 kiepeJek a jinych ptaku. Zajfci se pak prodavali po 1-2 krejcaech, koroptve po jeden a pul, bazanti za 2,3,4 krejcary.

Avsak 17.zafi vypukla sedmileta valka. Vojska prosla nachodskym prusmykent a utabonla se ve Vaclavidch, Nahofanech, Vysokem Ujezde a Cemilove, kde ·vojsko zabralo v�eclmo obili, seno a slamu. Pak se stahlo za ltranice. Mezi vojaky i obyvateli radii mor, na ktery zemrelo 126 lidi.

16.ce.rvence r. 1758 vtrhl prusky kral se 16.000muzi do Opocna, kde se ubytoval na zamku_. Chtel zajmout generala Laudona, ktery tu nocoval. Ani netusil, co mu hrozi. Rano vsak zpozoroval, ze je zle, ze se je general snazi obklicit. Strhla se bitva, ale po puldruhe hodh1e muse! genral Laudon ustoupit presile. Pak vtrhli prusti husari do mesta, kde loupili a vrazdili, nicili vse, nae prisli. Pak sam kral se dvema prapory obsadil zamek, byty ufedluku a ntestske domy. Zmocnili se pivovaru, sklepu i komor. Nie jim neuniklo. Nepfitel vyhlasil zabaveni chleba a vsech potravin. Protoze lide nic nemeli, muscli posekat obili, vymlatit ho a peci chleba. Upekli 2.900 chlebu. Qstatni oscnf zkrmili kone pruske

armady. S dobytkem lide utekli do lcsu, aby ho zachranfli. Husari ale vetsinu vyslidili a

bylo zJe. Co nemohli sami snfst, to odvezli do Slezka.

‘ 19.cervence pfij,el do Opocna anglicky general a na to 23.cervence odjel prusky general. Jeho vojsko ssebou odvezlo zbyly dobytek. Spravce panstvi Herzig jim musel dat jest� 4.000kg mouky.

U rucnic, ktere museli zajati Chorvate siozit v zamku, nechal lcral urazit paiby, zamky a hlavne vyhodit. 26.cervence tahla armada od Hradce Kralove ke Kralove Lhote, kde se utabofila. Kral sidlil v Rohenidch.

Casne rano, 28.cervence se husari prihnali s tasenymi savlemi a namifenymi bambitkami do Opocna. Zatkli spravce Herzika a vrchniho purkrab(ho a vedli je strorpofadim mezi Opocnem a Dobruskou, kde byla nepratelska pechota. Velitel, gen.

Rotzau, odevzdal oba strazi. V te dobe husafi zle radili, na co pfis!i, to ukradli. Odpoledne se hrnuli k Novemu Mestu, Herzig musei s nimi. Propustili ho az,vCerncicfch.

11.srpna L.P. 1758 pfijel prusky kral z Moravy do Hradce. 28.srpna pfitahl opet gen.

Rotzau s 1.200 muzi k Opocnu a utaboril se v pulickem stromofadi.

8.zarf konecne opustil neprftel ceske uzemi a valka se pak vedla mimo ne. V prosinci byly opet vypsany valecne kontribuce.

15.unora L.P.1763 byl konecne uzavfen tolik ocekavany mir. Tehoz roku byl hrabe Rudolf Colloredo dedicne povysen na majoritniho lmizete.

V teto valce ziskal nemalc zasluhy i opocensky spravce Antonin Herzig, pochazejfcl z Polomu. Jako potu1ny chlapec priseI do opocenskeho zarnku, kde se vtipneho chlapce ujala celed’. Svj·mi schopnostmi se pak vysinul az na spclvce panstvi a byl jm�novan r. 1795 dvornim dek.rctem Marie Terezie slechticem z Herz/eldu a. obd.rzel znak a klenot. Jeho jediny syn vstoupil do radu Kapucinu Dal postavit u opocenskeho hfbitova piskovcovou sochu sv. Antonina Paduanskeho.

Po vsech techto valecnych letech, ktera pfinesla Edu tolik trapeni, nasledova1a

ncobycejne destivii !eta. Zne se opozd’ovly, oves a lust�niny se sklizely az O SV, Martine. Nasta! hlad, lide jedli plevy a travu, mnozi dffve zamo:foi, byli nuceni zebrat. Zeslabli Iide potom s11adt10 podlchali nemocem..V zem.i tehdy zemfolo 250.000 Edi.

Knize Rudolf Colloredo byl velice zamozny, dal na svem panstvi postavit nmoho kostelt1

a soch:

r.l 7 l 7 lmisn5, prostorny kostel sv. Mikulase v Dobfenech r.1741 filialni kostel sv. Petra a Pavla v Jenikovicich

r.1748 pekny kostel sv. Katei’iny v Mezifici

r.1767 veliky a krasny kostel sv. Ondieje v Tfabechovidch

Krome toho knize Rudolf Collorcdo zavedl konani slavnostnich procesi z. celeho panstvi do Vambel’-ic a Varty. Byly velmi olcizale a nadheme. Pnivod vychazel z opocenskeho farniho kostela ke kfizi mezi Opocnem a Dobruskou. Za ni bylo v poli k::1zani, pak na Varte kazani z kazatelny, nebo take ve Varte i vc Vambeficich.

Vychazelo se 30.cervna a 5.cervence se vracelo. Prvni slavnostni procesi bylo r. 1738 za l’.1tasti 4.500 poutniku.

Sestaveni procesi:

ositi nesli dv� cervene korouhve a byli obleceni do cervenych tunik prcvazanych

l\tami. Za nimi §la muzsk.a mladezt dva a dva s palmami V rukou, pak sli muzi podvou

. nimi 11asledo al i zpe aci v �rvcnem §all spanel kem. s ccrvenymi plyrovynti bbouky.Za t1imi nasledovali zpevaci v cervencm sate spanclskem s ccrvenymi ply§ovymi bbouky. Pak sli nosici d ou mod:rych korouhvi mlli modre tuniky s modrym pasem, tsledovaii dva pachoHci v Lriumfu v rnodrych kom.zich se zlutym pasem a modrymi

�bouky. Za nimi se nesly dve elike osvetlene Luce 11y a cl.Ale slo 6 nebo 4 miuistra.nti,

nf do cervcnych ko1nzi s rochctkami. McW na h:la ach bile paruky a ccrvene kvadraty.

a nimi pak §lo duchove11Stvo. Po duchovenstvu kraccla mala devcatka s bilymi liliemi

:ukou. Vetsi clivky nesly svice. Za nimi nesli mladenci a druzicky korouh e s milezitym alovanim, obrazy, napisy a krasne upravene sosky sv. Josefa a Panny Marie. Kolcm nich 6 strai.cu v cervenem. �panelskem. oble6e11i, bile lemo-vanem. Na l lavach meli cervenc

.obouky. Z nimi sH oficiri a ufcdnici s manze!kami. Cely pruvod uzaviraly ostatnf zeny,

i sly po dvou.

Vylohy a vselijake poplatky spojene s proceshu. platil kniie Colloredo. 0d d10 6asu se pouti s proceshn poradaly kazdorocnc a zucastnili sejich nejen cesti poutnki, i morav�U sl�tl a ncmecti. Poutnicke procesi se ubiralo kaidorocne pres Olcsnici Dufaikiim a dal do Varty, kan1 se pocftalo· 12 hodin pesky, nebo Vambefic � to byio 6

tdin pesky.

I z Olesnice sc kazdy rok ubirafo proces[ do Varty nebo do Vambefic za vudco stvi

.�utn(ho ka.ntora, ktery pfodfikaval a ostani opakovali modlitby, pisne a titanic. Tata cesi se poradala kazdorocne az do prvni sveto c alky kdy pouli prcstaly.

Hrabe Rudolf Colloredo byl do’brynt katolfkem av m\bozct skem smem velmi umirneny tuczi jeho uicniky nech btli ‘!ajni nckatolici. Realizace toleraotniho patcntu z r. l 726 volala 1 opooe1 sku vclike povstani. Zapustity zde koreny luter kc a bratrske adice,kterym nepfo tavala davat zivot <“.:ila ustni a knizni agitace 7.e Slczska. Pruska a

.ska. Odtud do Cech priclmcly roznc nekatolicke proudy, jiml se snaiil zabranit

tolicky kncz .Antonin Konias.

To vse vedlo k nabozen kemu hnulJ., oznacovanemu jako ,,Opocenske povsta li”. Depu!iiCC z okoJnich vcsnic prich:izely na zan1ck v Opocnc a z.adali hrabctc Rudo1fa CoUoredo o 11tlbozenskou svobodu, v 1:t.navani evangelickc fry. cpsali piscmn_’, maleriaJ ktery hrabcti odevzdali. Mame jc hrabc presved�oval , zc ncn[ v jeho kompetenci povolil nekatoHckou vini. Proto v radc esnic lidc z::itnli pofadat priivody, schuze a poboznosti. Mnozi pfostali pracovat. V teto atmosfcre b l ncsmirnc cinny pater Konia�

.- pov toni bylo zlikvidovano ctyrmi sctninaml vojska. Po potlaceni povstani se Konias zutastnil v5rslechu, kladl otazky naboz.enskcho charnkteru. V obvodu dobrusskeho dek�nstvi bylo 18

ob:falovanych, mezi nimi Josef Lem:feld, Mik:ulas Doubrava a si:ftaf Lukas Trunecek. B1. uznani pravovernymi katoliky, Icrome Trunec.ka, ktery prechovaval 29 zakazanyh kniil i

‘odsedel si za to 3 mesice v jarorneiske veznid. Koniafovym ukolem by!a rovnez prohHdl zabavenyclt k.nih, ktere proc1tal v·e vrchnostenskem archivu v Opocne. Nczavadne vract zavadne zadr2.el a sepsal. Tento seznam obsahoval 120 laiih. Pod.le obsahu to byly bib’ nebo jeji casti. kancionaly, modlitebni knihy, rozjimani, proroctvi a snare. Odebrane odevzdane knihy nahrazoval Konias knihami katolickymi, ktere bud’ rozdaval, n , prodaval za symbolickou cenu.

Frantisk Gundaker, knfze Colloredo Mannsfeld /1788-1807/, se naraci 2�. Kvetna 1731, byl posledn.fm risskym mfstokanclefom, od r. 1789-1806. Jeho pm ma1)zelkou byla Marie Alzbeta, dcera kn.izet.e z Fondi, a posledniho hrabete z Mannsfeldn Po ni se jmenuji Colloredove ,,z Mannsfeldu”. Jeho druha manzelka byla Marie JosefJ hrabenka ze Schrattenbachu. R. 1799 koupil kuize Frantisek Gundakar statek Skalku.

Mel s ni tfi syny a jedlm dceru: Rudoffa, potomniho knizete, Jero11yma, hrabete, pelt ‘ . zbrojmistra, ktery mel za manzeik:u Vileminu, brabenku z Waldstejna, snit rncl sy1r Frantiska, potomniho lmiiete, a dceru Vilcminu, provdanou za knizete Josefa a Mar Gabrielu, jez vsak brzy zemrela. R 180.5 byla velka drahota, z ni vznikly bid.a a h1a v celem opocenskcm pans.tvi – zvlaste na borach, kde lide z hladu jcdli otrnby, vselijak travy, rozem1erou kuru. Z toho vznikl mar, vlada sice vypomaha!a obilim, rnoukou

chlebem, ale to nestacilo, az kouecne pomohla dobra 11roda na polich.

Knize Rudolf Collor.-Mannsfeldt nej”\-‘·yssi hofmistr, 1807-1843

Narodil se roku 1772, mel za mnnzelku Filipinu, hrabenku z Oetingen. Ztidil hribitovnim kostelikem knizeci hrobku pro svoji rodinu. Vysvetil je biskup hra Trautmannsdorf. 31.cervence pak s velikou slavnosti, na niz kazal dekan Obst, byl pozustatky knizeci rodiny ulozeny do hrobky. Na nf je napis: ,,Dilectis patribus Rudolph· MDCCCX”..

Dne 12.i’.mora r. 18 I byl v opoccnskem zamku hlucny pies, ktery navstivilo mnoh:

vzacnych hostu a cizich vrchnosti. Prave, kdyz byla zabava v nejlepsim vypukl v panskyc’

konirnach oheii, k:tery zachvatil i panskou jfzdarnu. Stalo se to zfejme z noopatn10sl Tchoz roku, 16.cervence, zastihlo kraj silne kmpobiti, ktere pomlatilo obilf, ze nebyl teme:r co sklizet. Pntom prndka vichrice strhala mnoho stfech, i z dobrusske veze.

Za6Hkem roku 1813 vypukly valky s Napoleonem, Tehoz roku, v cervnu, pfijeli di Opocna tfi dsafove: rnsky car Alexandr, prnsky kral Vilem III. a cisaf Frautisek I. , aby poraclili, jak pokofit zpupneho francouzskeho cisafe Napoleona. Konference se zucastnil( mnoho hrabat, generah1, ministru, a vojeVt”rdcu> na jejichz pocest se konaly na pansk:j”c’ polich u pulickeho dvora okazale manevry. Asi za tyden odjei rnsky car Alexandr pfo’ Dobrusku a Nachod do Slezska. Hned potom se zacalo shromazd’ovat vojsko, ktere pfe Olesnici a Nachod vtrhlo do Cech. General Kleist vedl 30.000 Rust’1 a Prusu.

Slavna bitva u Waterloo v njnu t. r. zlornila moc Napoleona I. Po skoncenych valkach iustala vojska posadkou po ceskych mestech. V Dobrusce tabofil sesty prapor c. k. lnyslivcu.

R. 1831 vypulda cholera, byl hlad. Na opocensku dostavali chudi Hde denne alespo11 polevku.

R.1843 venoval knize Fudolf Colloredo 2500 zlatych na stavbu nemocnice v Opocne, Smiricfch a v Prepychach. Byl dobrym, obetavym pa:tronem. Smrt ho zastihla ve Vidui 23.prosince r. 1843. Byl prevezen do Opocna a pochovan v knizcci hrobce. kterou sam r.fidil.

Frantisek Col1oredo Mannsfeld , 1843-1852

Byl synovcem zesn.uleho Rudofa Colloredo. Za jeho panovani vypuklo r. 1845 selske povstani proli robote, bylo v�ak krute potlaceno. Af. konstituce, vyhlasena r. 1848, ucinila eto nanavidene .povinnsti konec.

R. 1850 byly ve mestech zruseny magistaty a na panstvich patrimona!ni 1′.ifady a soudy. rajsky ufad byl zaveden v Novem Mestc nad Metuji a okresni urad v Dobrusce, ktcry pak,

. 1859, byl prelozen do Opocna.

srpna lehoz. roku byla usporadana v Opocnc v)°’stava dobytka, ktery sc vypcstoval na anstvi opoccnskem, novomcstskem, smifickem, uachodsl<cm, a rychnovskem. Majitclc najlepsich jalovic byli odmeneni po jed.noin at peti dukatech. Kuize Frantisek hrabc Colloredo Mannsfeld prijizdel zridka a je11 na lcratkou dobu do Opocna. Zemfel 28.kvetna v Grafenberk:u r. 1852.

Knfze Josef ColJorcdo Mannsfeld, 1852-1894

Narod.il se roku 1813, byl synem hrabete Ferdinanda. Colloredo. O-lenil se s Marii, rozenou z Lebzetenu, dvorni damou Jejiho Velicenstva cisafovny a laale. Mel mnoho titulu: byl hrabetem z Walsee, hrabetem z Walsu, markrabim sv. Zofie, dedicny fissky rada, c. k. tajnf rada, komori a major zemske obrany , potom rytir zlateho rouna, radu sv. Leopo!da a zeiezne kurimy prvtti tridy, zasluzneho vojenskeho krize, atd.

Jak.mile pfevzal panstvi, zacal .zavad�t hospodarstvi podle nejnovejsich vyzkumu a ikusenosd: Pies 17 jiter pozen:iku. opathl trativody a upravil zavodifovani 166 j:i.ter luk, coz vyzadovalo naklad kolem 217 tisic ziatych. Pro syny rolniku zalozil rolnickou skolu.

R. 1879 koupil velkostatek Zbiroh, ke kterenm nalezel Tocn:ik, Mirosav a Osck s vymerou 51.489 jiter, z t.oho bylo 43.860 jiter lesu. Je110 pficinenim byl c. k. okresni urad pfelozen z Dobmsky do Opocna /c.k. okresni scud/ a r. 1866 zacala pusobit nave ustavena

Dlaesni zastupitelstva. Uprostred teto zasluzne, mi.rove tvurci tinnosti hrabetc se vsak lacala ptipravovat valka s Pruskem. V kvetnu tahli pres Opocno dragouni az do koncc

mesice pres Dobrusku k Nachodu a od ‘J’rebechovic k Opocnn. Po rozhod.ne bitve u Hradce Kralove 3. cervence.konecne odtahla vojska pres Nachod, Broumov a Olesnici domµ.

V tc dobc byl f)O[OZCil tcJcgraf nf drat

z Trebechovic do Opocna, odtud do Dobmsky. Jeste tehoz roku byla otevrena telgrafni

stanice v Dobrusce a Opocne. V srpnu r. 1894 byl natazen telegrafni drat ze Solnice do Dobrusky a odtud pres Bystre do Olesnice. Roku 1875 se zrfdlla draha od Chocne k Mezimesti.

Knize Colloredo spravoval svuj majetek peclive az do sve smrti r. 1894. Pak konci politicky a pravni vztah k Opocnu. Majetkem Colloredu zustaly jeste nektere pozemky a

temM vsechny lesy. Hujuv Ies, Vlcinec a zalesncne svahy Orlickych hor az po hrebeny.

Tahly se tu ad C�rneho krize do Dusniku, pres Vrchmezi kjihovychodu.

Po smrti knizete Josefa Colloredo; ktery zemrel ve Vicini 22.dubna r. 1894 ve veku 83

let, se stal jeho nastupcem

Josef,.knfze Colloredo Mannsfeld, 1894-1925

Roku 1866 byl poslechtim drzitelem panstvi, ktere nm bylo vyhrazeno dozivotne k uzivanf.

Pozeml’)’ opocenskeho velkostatku se rozkladaly v scverovychocfuim cipu Cech a sice ve vfchodni casti kralovehradecke rovitryt v pfedhitfi i v� vlastnich Orlickych horach. Ve!kostatek hranicii na severovychode s Kladskem, na jihovychode s velkostatkem Rychnov a Solnioe, na jihu a jihozapade s·velkostatkem Castolovice a Hradec Kralove., na severu s velkostatky Nov� Mesta nad MetujL Souvisle soubory tvori .na vychode Iesy olesnickeho a sedloi”mvskeho polesi a na zapade tvori Bolehost’ take velke celky. Centrum, velkostatku zaujimaji lcsy z poles{ Skalka a Opocno. Po pozemkove reforme odpadlo• zbytkovym statkum cca 8000 ha pu.dy�

Pak r. 1926 prodal Colloredo Josefu Bartonovi-Dobeninovi, majiteli velkostatku Nove Mesta, revir Frymburk, ke kteremu patrily vsechny lesy u Noveho Hradku, Bohdasina, Dlouheho a Olesnice./Hujuv les a Vlcinec/ Touto koupi pfevzal Josef Barton patronatn.:i povinnosti kc kostelu v Novem Hradku a Olcsnici. Pod patronat zbyleho opocenske.l10 panstvi nalezela beneficia: Opocno, Dobruska, Pfepychy a Mezifici. V okrese hradeckem Tfebechovice, v ceskoskalicken:-1 Jesenice, v uovomtstskem Sed101’iov, Dobfany a Skalka. Pod rychnovsky patronat patriI B1ly Ujezd.

Dr. Josef Collorcdo Mannsfcld, ,-.·clkostatldr, 1925H1945

byl synem Jeronyma Colloredo, namornika, bratra predes1eho majitele panstvi , lmizete Josefa Colloredo Mannsfelda. Byl od r. 1925 majitelem zamku a k nernu .prislusnych

pozern.1-a’.’1 az do r. 1945, kdy jeho majetek presel do vlastnictvf statu w Ceskoslovenske republiky konfiskacnirui dek:rety presidenta republiky c. 12,108. Zatinm.i spravu pozemki’r a

hospodafskych budov prevzal narodnf pozemkovf fond pri ministerstvu zemedelstvi a nad budovarn:i a pamatkami fond narodni obnovy v Praze. Tak se dostaiy pohranicni lesy Orlic kych hor pod statni !esni spravu.

Paleni vapna a lam�ni kamcne v Oldnci za Colloredii.

V horni Olesnici se lamal, mlel a palil vapenec nedaleko chaty Cihalka a to az do r.

1895, kdy prestala byt vyroba vapna rentabilni. Na Spicaku se v lomu dobyvalo ,,gabro.

Tohoto �mene se hojne poui.ivalo pfi stavbc pohranicnich opevneni Na vychod od namesti- byl tei lom, ve kterem se lamala fol a.

SJl rava politicka a soudni 110 r. 1848.

Do r. 1848 nebyla politidci a soudni sprava v prve stolici v mkou statnfoh urednikii, ale

obstaravali ji jednak vrchnosti; jednak n1esta. Organy vrchno-stenske se nyni nazS,valy

. hospodarske ufa_dy. Jim byly podiizcny vesnicc s rychiari a obecnimi konsely.

Ve svobodnych rncstech a meste¢kach, od r. 1726 t&-l. v Olesnici, si obsta-ravaii spravu

hospodatskou, pohtickou a castctne i soudni sami pod dohleden.1 krajskych ufadu.

Roku 1849 SR; provedla nova organizace utadu:

V Ccchach bylo zfizeno 7 kraj&) 4-9 podkraju/hejtmanstvi/ a 210 okresu. K,do-plneni rcorganizaoe politicke $pravy byla .nova organizace mistni spr.ivy. Pod v.s,ecbny obcc, m�stccka a mesta bfva16ho poHtickeho soudnimu okresu v Novem Meste nad Mctuji, pod ktery tenkrat patfila Olcsnke, byly zfizeny ufady: c.k. hejtmanstvi,.ke ktercmu rnHezcly lh okresy. Nave Mesta, Nachod a Dobruska. Hcjt1i1,mstvi bylo umistcno na zamku v Novcm Mcslc nad. Meluji do r.. 1855. Byl tu c.k. Sborovy soud, c.k. Obecni ufad politicky -.1c,k. Berni urad.

Krajsky soud ZllStal v Jicine a pozdeji byl r. 1860 zflzen v Hradci Kra!ov.6. K ncmu

pfislusel ‘i nas okres. Tim bylo zruscno pravo nizsiho mislliiho soudnictvi v Olcsnici.

Prvni c.k. podktajsky hejtrnan se jtnenoval J.M. Lhota. Dalsi byti: J. Bohrn, J. Mayersbach, Webr, Neuhold, Janeta, JUDr. B. Porkert, Jaromir Skorepa, Jindiich Wolf, JUJJ.r. Adolf Srb, JUDr. Jaroslav Voticky/byl Nern:ci zavrazdeu/.

0d. r. 1885 byla v Oldnici cetuicka stanice. Do rok:u 1850 byla v Novcrn Mes�e, kdy bylo zfizeno cetnict.vo. Toto zrfzeui trvato do 10.fljna 1938, kdy byla Oksnicc bez boje obsazeua nepratelsk)1m. vojskem, nemeckou fisi. Pak se organizace spravnkh uradu Ceskoslovenske republiky zru�ily a zavedly se risskouimecke, jimz byl podfizen t:£v.

,,Landra(‘ v Kralikach. Za valky fidil pofadek hlavni strazmistr cetrtictva Georg Sebt,

rissky Nemec.

Po osvobozeni r. 1945 byl v Novem. Meste nad Metuji umisten ohesni narodili vybor, soudni oicres, bemi sprava a berra.i ufad. Roktt 1949 ptesidlily tyto ulady do Dobrusky. V Novern Meste zustalajen pobocka soudu.

Velitelstvi cetnicke stanice, prejmenovane na ,,Sbor narodni bezpccnosti” – SNB, bylo v Oiesnici obnoveno. Prvnhn ve.litelem byl praporcik Kmoch z Noveho Hradku. Prvnirn. pfedsedou !v11′-!V by! J. Dvorak, ufodnik lidove ztllozny, ad r. 1948 J. Lcmfe!d.

Pro Olesinici melo Nave Mesto pfedevsim te1J vfznam, ze tu bylo n�drazi ;zeicznicni

drahy a byly tu vs�chny urady I. stolice.

V Dobrusce bfvaly rusne t}�denn{ trhy, kazd_e uterf se tu prodavalo obili, na podzim ovocc a zeknina. Ctyfikrat do roka se na jarmarcich prodaval dobyte!{, latky, satky, obuv atd. Po druhe svetove valce vsak trhy zanikly. Od r. 1949 do r. 1960. byla Dobruska sidlcm ui’adu prvn! stolice.

Spojcni Olcsnicc se svctcm

ncni pro Olesnici pfiz.nive, jc strnnou rusneho sveta. K Cernemu kiili, ktery je v hon1f

t)Icsnici nz na same hra’nici pri cestc do Dusnikt1, byla za cisare Josefa II postavcna silnice, ktcra usnadJ1ovala dopravu zbozi a potravin do chaloupek v horni Olesnici. Tez byla

vyhodna pro svifoni dfivi z hor a vapna z vapenky.7. cervence r. 1875 jel prvni vlak z Chocne do Mezimesti. Zeleznicc v Novem Meste mis spojovala se svetem.

V Kladsku byla dostavena zeleznice

v Levine r. 1902. Byla pro Olesnici dtilezita proto, ze se odtud do Olesnice dov:iielo

homoslezske uhli a zpet se vyvazelo drivi. Roku 1905 byl pro Olesnici dC1le-zity, nebot’ na podnet majitele tkalcovny Adolfa Soumarn byla vybudovana okresni silnice, ktera vedla po puvodni, spatne sjizdne ceste k namesH v Olesnici, k Zelinkovu mlynu a odtud pres Rzy.

Podel O1esen.ky se postavi!a od zakladn nova silnice s odbockou na Sneine. Vystavba sttlla 96.000 Kc. Rissk-f poslanec Dr. Horsley prispel castkou 18.000Kc. Poprve tudy jel autem r. 1905 opocensky knize Josef Colloredo Mansfeld. Pozdeji rudy· projizdeli sm\kladnimi auty i tov.imik Sornnar, nrnjitel pivovam Oskar Miguia, i obchodnik Rudolf Schmornnz.

Za prvni svcto-ve valky r. 1914 – 1919 byla postavena nova silnice, vcdouci z namesti do (rdoli ,,Kutl”, kolem Hazlerovy hospody k hranici s Nemeckem. 0 zrizeni zeleznice se sice jcdnnlo, ale minislerstvo NarodJ,f obrany ze strntegickych dirvodu tuto stavbu zamitlo.

V Jistopadu r. 1921 jel prvni autobus od Noveho Mesta nad Metnji do Olesnice a zpet. Jezdil jednou denne, pak: ale od 10.i’fjna r.

.193� �res.ta! jc!dit a ,za dni!1e svetove vaI_k)r Jezdil Jell mez1 Novym Hradkem a Novym Mestem. Za okupace projfzdel vclik:y nemech.–y autobus od Levina pres Olesnici, Polorn, Sedloi’lov a Destne podel hranic

ponemcenym {1zemim a.z do Kralik a z:pet.

ce1ou valku zavora a tisskonemectf cetnki

kontroiovali poccstne.

Po osvobozeni 5.kvctna r. 1945 byla autobusova doprava mczi Olcsnici n Novyrn Mestem opet obnovcnn, majitel autobusu, pan ybfn, jezdil trila.H denne. Pak se autobusova doprava r. 1949 zestatnila a jezdila petk:r{1t denne.

Pfechod 1>rcs hranicc.

Pred r. 1914 mohl kazdy kdykoliv·prc:krocit tatni. hranici bez pn1ka2u, ale po prvnf svetove valce, po r. 1919, bylo treba mit pohranicni pnikaz pro maly pohranicni styk, na zakladc vzajenrne dohody mezi Ceskoslovcnskou repub1ikou a Pruskem- Nemeckem,

Posta V Olcsnid.

V severovfchodnich Cechach byla pasta jeu v Nachodc, Jaromcfi a·Rychnove do r. 1850. V ostatnich mistech posta 11ebyla a spojcni mczi Nachodcm a No-vym Mcstcm udrloval poscl, ktcrf kazdy tydcn chodil s nusi 11a zadcch. Po race 1850 nast.al vdky rozvoj po·tovnic tvi. Byly zavedeny c.k. postovni expcctice. Dopravovani posly do obci zajis[‘oval.i obccni pos1ov6. Postovn6 se vybiralo podlc vzdalenos,ti.

Teprve r. 1861 bylo zavcdcno Jednotne postovne na vseclmy vzdalencsLi. 5 krcjc_aru z dopisu, od r. 1884 2 krejcary za korespondencni Hstek.

Rok1.t 1878 byl v Olesnici zfizcn c.k postovni ufad, jeI oz prvnim postmistrem byl Albin Vandfojc. Postovni zusilky nosil denne, v ncdcli i vc svatck. Antonin Schmoranz by! druhy a po nem Alois Stepaf z Boroveho. Chodili pres Novy Hradek, kde vyzvcdli listovni a balikovou po.slut dalsi phbirali v Mczilesi a vc Slavoiiove. Vych6zeli rano v 6 hod.in z Otcsnice a odpoled.I1c kolem 5 hodiny se vracc1i. Zpct nosili postu ua Novy Hradck, Slavouov a Mezilesi.Od roku 1902 se zacaia pasta pfevazet povozem, tazenym parem koni. Prvnfrn postilionem byl v Oiefoici .znamS, Vendelin Cejnar, chalupnik. Po r. 1922 vozil

postu autobus. Postovni spotitelna byla v Olesnici zfizena jiz r. 1883.

Tclcgraf v Olcfoici.

Zrizenf tclegrafn.r stanice bylo povofeno vynoscm z 9.cervence r. 1894. Prodloui”ilo sc vedeni z Pardubic, Solnice a Dobrnsky, odkud bylo post.aVeno 396 sloupu a do provozu byla stanice uvedena 26.srpna r. 1894.

Telcfon v Olefoici.

Roku 19 l3 by1a na postovnim ufade zfizcna telefonni hovoma. Za druhe svetove vaiky, kdy jsme byli obsazeni fisskou brannou mod, byl zaveden telefonni au-tomat, kterym byli telefonni ucasinici v mistc spojeni mezi :sebou, tak:ze jiz nemuseli pouzfvat propojcni eentraiou. Mimo obcc se vsak rnuselo voiat pres centnUu.

Rozhlas V OJcsnici.

Byl zfizcn z.a protektoratu na uarnesti, kterym v nedeJi dopokd.I’l.e, kdy-2 lide vychazcli

_z kostela a ve vSt;:dni dny dle IX)trcby, oznamoval obecni ui’ad obcanum nizne informace, nafizeni a povinnosti. Byl umisten na namesti na vezicce tehdcjsi obecne·skoly. Roku 1949 umistila sprava mestecka 10 amplionu v ruznych prihodnych mistech. Vsc stalo

170.000Kc.

Spo,i ni •SYctcn

byvalo pro Olcsnici casto velmi obti1ne zvlu�te v zime, kdy byia nekten1: misrn temef. fiznula od sveta. o obce vedla jediua okresni silnice z oveho Mesta pres B •stre a

polom k Olc�nici. Ve Sn�foem odbocovala u Krahulcova hoslince je�tc pres Sed1011ov do Dcstnc.V letc se po Lclo silnici kt.era ma znacne stoupani jez.divalo dost dobre, ale hur bylo v zimc. Na mnofm m!stech se 11akupi1y :spousty snchu a nejednou se stafo, ze formani muscli vyprahnout kone a ucl( Et se ncknm pod strechu, aby nezmrzli. Casto rnuseli objjzcitl zavcjc, pak jet pres pate. Sta alo SC ze uv.azli V zti ejich nekolik dnLZv!ast’ nebezpccny byl ,Cerven)’r kopec”, kde zustavall stat kou� i s 1akladem nekolik dni. v Iete projizdclo Olesnici hodne edlaki’m, kleri i z pansk:e vapenky odvazeli apno. Take nmoho ceskyol\ deln[kt”t prochazelo O1esnid za prnci do Kladska, kde 1:iracovah m-i stavbach nebo v brnsirnach skla.. Ceskymi penczi se platiJo st.ejne, jako n6meckymi na obou uzcmfch. Z Kladska se take dovaielo do Cech uMi jezdilo se ob fejne na dva dny. V zin1c to bylo zvla�t”obt1znc.

Pocct domt1 a obyvntcl v Olcfoi i.

Podle ilfcdi1iho scilani r. l 92l b lo v Ol�nici 132 domu, 1579 obyvaLcl z toho 712 muzi’i a 867 ien. echu bylo, 332, Ncmcr1 1213 a dzozemcu 34. Die nnbozen keho vyznani bylo 1561 katoliky, l 0 evangeliky,2 teskoslovenskc110 vyznani,2 :zide a 4 bez vyznanL

Rozdelcn’ obyvatel die zamcstnani r. 1939-45

Tchdy zil v O1c�nici 94 zemcdelcti.a. 6 jejich pomocniku, 54 femeslnikii, l hodina.r, 2

kolai\ 3 reznfci, 1 z�.mecnik, I brusic skJa, l holic, 2 domad praco nice, 1 prodavacka, I pletai’lrn 1 stavitd, 3 pivavurSLi, 4 kovari, 2 sedJtiri, 1 pokryvuc, 35 tkalcu, 30 delnik.u, 10 stavcbnfch delnilru, l l die aru, 15 pomocnic v domacnosli, J koci a fidici, I domad pracovnik, 23 ordncri- celnic.i a pohranicnI slui.ba, 17 obchod.11ikt1, 8 ho:stinskfch, l sluba v bostinci 1 mlymir 7 majitelil tkalcovcn, 9 ucitel11 l �olnioe I pcstom1ka., 1 duchovni, l lekaf,• zdravotni sestra., 7 uredn.Hdi, 2 cetnki, 2 hajni, ‘l cestar, l zfistupce poji§tovny, 2 za tupcc flrmy. 5 obecnlch zamcstnand’1, 29 pcnsistu a 2 V privatu.

Vy:,.namne hudo,•y v 01 snici.

Kostel fara, puvod.11e nemecka obecn( skola mest’anska �kola, teska skola, obchodnl dum PacM1- Machfi.tt’1, hotel Jirkt1, N.irodni di’un radnke, pivovnr, obchodni dum u Stci11eri’11 dvc vctsi tkalcovny 1 piI.a.

Kostel sv. Marf Magilaleny

b I postaven na ,Kostelrum rchu” severoz�padnc od namcsti. rvni zn,il-tlca o nemjc

7. r.1350,.kdy je zaps{m v scznacnu koslclt’11 benet’icii � plebanii v CecMch a no. Mornvf Dal ho vyp.raoovat prvni prazsk)•ch arcibiskup Amost z Pardubic. Kostel je veden jako dabn1�ska plebnnie.

Roku 1705 byl kostel vysvecen.

Nejstarsi pisemna zprava uvadi, ze

,,Mathias de Fridenburk r. • 354 farare Martiua ke kostelu v Olessne podava”. Pozdeji pan.i z Frymburkll byli patrony ole�nickeho kostcla. Spisy z 15.stolcti potvrzuji; te ole�nicky kostel zascl za husickych valek.

Ve stare Rychetni k:nize je r. 1702

zapsano, zc die eny ko teH� ktery lbyl

hodn! proltni}y, m!l na nckolika mistcch napsany letopocet ,Anno Domini 1503″. Byl zbofon o. na. jcho miste byl r. 1705 postavcn kamenny I ostel. Zapis na botni

S(ranc k:osccla hlasai ze . tavbu provad I

stavitel Kaspar Klinkert z Bystfice”.

Roku 1706 se sla el hrbitov a r. i 7 IO byly posta cny schody ke kostelu. Kamen na 11� daroval baron Har{ig z Vyserovn. Pracova1i na nich kamenici z Ole§nice. Roku 1707 baron Helbig z Heidisch postavil v kostele varbany. Olesuicky kostcl byl kostelem lokahtlm a prislufol pod sedJ011ovskou fant Protozc se sedtoiiovska fara zdrahala:zridit byt pro farMc, ustanovil kralovehradecky biskup, a hrabe Collotedo s[dlo kneze v Ole�nici. Proto lu byl zriz.cn fami urad r. 1743. Byl �ak jesle telloz roku zmsen na protest:y sedloriovsk:ych a Ql.e§nice pak mela pres 100 Ietjen kaplana. Tcprve zasJuhou farafe Vaclava Braudcjse

–“—–r–======.—,�byla r. 1853 opet povyse11a na farnL

;…….-�-……, • Pod1c z�pisu ve fami krnnice se za�al·

5.�crveuce opravovat koste�. ktcry

ncbyl jiz 40 let vybilen. Svcpomoci a

. 1 dary dobrodincu se.podarilo dat .kostcl

� do poradku. Misto stare, Zlrouclrni ele

; kazatelny vyr:vori l mistr tmh!ai:sky

}\ : z Dobru ky J. Pciker pcki au, no ou

�� ; kazate!nu. Ve zd�ue pulrotunde, vlevo

od l1lavniho oltflrc byl r. 1829 posla- cn svatomariansky oltaf, vpravo pak

. !1 oltar , zasvcceny sv. Janu Nepomuc

��- �· kemu. Velky obraz uad hla nim ollu-

I-em je zasvccen sv. Mari Mag-dalcn�.

. •:·.:�”¥, .;:;7”77′,·�I�;;;� pfij[mani pfod hlavnim oltafem jc

, : • ..,. polstafovana kozenym povlakem a

I • / ,’ potazena bHym platnem. Oddeluje

., , prcsbytur od hlavni Iodi ko.stela. Po

r ·:�obou stranach oltare jsou sakristie,

-� � 1

·;�·.��,

•· .’�’ •••• •

‘ opatrelie dvema dvermi a okny. Pod kazatelnou vlevo od oltafc je kftitel- nice. Pfi hlavnim vchodu vedou dieve- ne schody na kirr, pro,1arhanika a

+1¥,;�e:z-===it..1-11 zpevaky. Vpravo od oltafe> vlevo cd

kostelni Jodi, je vedlejsi vchod do

koste1a.

Na strese kostela jsou dve veze, opatrene kfizi se tremi prickami. Ve velke vezi nad hlavnim vchodem, byly zaveseny dva ,�lke a dva male z:vony. Polednicek a umiracek. Ve vczicce rn1d hlavnim oltafem je maly zvonek, kte

rym ministranti vyzvimi pri boho sluzbach.

V kostele jsou pohfbeni th lid6: olesnicky faraf Frantisek Ried!, alesnicky obchodnik Zacharias Jaros, jed.na zena z Obstova ptibuzenstva.

Kostel obklopuje hfbitO\’i ohrazeny vysokou kamennou zdi, pri

–:=?,./. .? ,.,…….�-.,…=<– ni na severozapade je stara mami,ce.

/;, .0 J,1,,..,;..-,,..� Schody ke kostelu, postavene r. 1710,

/>I stoupajici od stare fary, bylJ1

rl poskozeny, nektere slupne se vysinuly

/ z piwodnich mist, jine praskly a

I \ ·, : ·i\( zejmena V zime byly zcela neschudne.

j ! ‘.

i : \(

: · •..

>1,�fl P:?to k t_fan�o vka1:1enym schodim

··�•, pnlehaly uzke, drevene schody, ale ti

case:n shnily. Proto pri sta�be nove

1 ��= · �. , . …··•.. farm b1.1dovy r. 1912 byly oboJe schody

!fjji,iii�.–�l;.:�• ;.- • ·� 1 … odstrnncny. M{sto nich, pod k:1111 nnot

_·-�� ‘·’ klcnbou nad masivnimi zdmi,,

�1�.. • • .Y,..–…._ ,,. . !llli1�=1::1.jij opatrenymi oknem, byly zasazen)

‘:t––r’-.–..;;,··7-.:--:.�•.__-,_;,._:..;.,.;,_.:,,._.:;’,_;�j·-:-�.. ,_.,,. ..,,. .

1 rnmenn’e sc} 10d

yZ. avc�vsenaAlucerna pa\,

[ • • •• • • • • .. _;.;•, •., .. rN’;’: —-.:•:::,.,..Y:–.�·: .-·· ..�:, P•�,,,);,,:. �· y l I d k

�-· -·-�..::..c�.;.;;:-.-.!.· �=�·�/..;’;;,::(:.ra;f:z’;:.L:···�,·:�:.,�;t·, za tmy osvet ova a vcho ke ostelu.

Famf budo a.

Aby bylo umozneno planovane prcn isteni fary ze SedJ011ova do Olesnice

r. 1743, zakoupil oic�nicky kostel od dedicu po Mateji Obstovi se schvalcnbn duchovni i svetskc vrchnosti pod koste1cm stojid kamenny di.”.nn za 400 z!atych. K tomu zakoupila obec naproli prvnimu stojici dieveny dum s patricimi k tomu poJnostmi a h1kami po Adamu Mahclkovi za 300 zlatych.

yto oba domy byly i s prislusnymi pozcmky na ve�ne easy osvobozeny ad v�ech sluzebnosti, konlribuci a robot ajinych povinnosti. Domy byly v!novany fararum} bydlichn v Olesnici a byly povazovany za 11Patrimoniun1 ecclacsiae”.

Jelikoz kamenna budova byla spatnc! obyvatelna byla na mist� zchatralebo dfe .eneho

rollo eho domu postavcna r.1832 nova kamcnna fami budova. St.avebni na:k.lady hradil knizc Colloredo Mannsfold a famici pomahali pri stavbe. Vozili svym..i potahy stavebni

.11111alcrial. 0d te doby se ob ala nova budova a stara sc pouzivala jako hospodaiske staveni. Pn stavbe nove fami budovy se rovnez r. 1832 postavily nove kamcnue .schody.

rijna r. 1861 vypuld v Otdnici velky pozar, ktery v kostelc znicil vazbu stiechy i

vnitfni zarizeni a zvony se roztavily. Bohosluiby SC pak slouzily V byte; pana farare u prozatinm.iho oltMe a pozdeji sc po.stavila prkenmi bouda.. Roku 1862 s.e zafal ko tel opravovat. Vylohy se hradily z miloda . Zakoupily se nove varhany a nove zvony, ktere pak musely byt za prvni sv�tove valky odevzdany na vyrobu zbrani.

Duchovni pravci ad r. 1742-19’45

Josef Kittinger farar 1742-47 prvni spravce famosti Franlisek Riedel fadf 1747-49

Jindra Mikula� farar I7.50 od 17.1. farnost prel. do Sed.1011:ova Antonin Smrkovsky lokalista 1752

Ignac Krebs lokaUsta 1755-58 narozen v Opocne Frantgek Paiker lokaHsta 1758-66 narozen v Rychnove Ignac Kratochvil lokali�ta 1766-85 narozcn v Dobru�ce Jose Machacek lokalista 1785•86 narozen v hrasti JoscfNutz Vacl:1 Cejp Vaclav Smidbcrsky lokalista lokalista adminrstr. 1786-90 narozcn v Rychnovc 1790-95 naro➔Cn Hradci Kra 1795-98 Mateus Jiskra Iokalista 1798-04 Antonin Finger tokalista 180.5-11 narozen e Smificfch Frantisck Holis Vacla Vkh lokalista administr. 181 l-13 narozen v Opocne 1813 Antonin Obst Iokalista 1813-17 narozcn v Olesnici

Josef ReMk ·Iokalista 1752-55 narozen v Dobmke

lo e

Antonin Pribyl Vaclav Brandejs

‘ Ferd. [-fanousek Sebastilin Vebr Vaclav Ieskot Antonin Rohatek Antonin Rii:hrich

Iokalista facii farai farar farai faraf farai

1818-49 na.rozcn V Jicine

1849-75 narozcn v Malych Petrovicich

1875-98 narozen v Rychnov,e

1898..13 nar.v lasniclch, poch.v Olesnici

1913-27 narozen v Opatov:icich 1927-34 narozen·v Plumenau

1934-45

Ailtonin Rtihrich by] v tervenci r. 1945 pfi prftci v pekelskem udolf zastrelen na uteku, Byl tam i pocbovan. Pak pres protesty slavonovskych byl pohrbcn na jcjich hroitov�. Nas1y se l1 u�j zbran<:! gramhy a nacisticke letaky. ,

Pam1 il1odno ti jcdnoJtli • ch mist v historickem 1 1n1lm.. smcru.

Nejstarsf pfscmmi zprava o Ole�nici je z r. 1354, kdy zde jiz staval kostel a byla v tc dobejiz horskou osadou. _

fro.nit nAd(—>. Puvodni obyvatele mluvili tcsky, jak o

/· • tom svedci nejstarsi urbaie kdc se

vyskytuji smna i5cska jmena, jako

Matc.’.\ja, Jirku, Brandejs atd. Dlouho

prevladala teska rec jak pi’i beznen1

n,, or·m{ O’·:r •. stylm, tak pi’i bohosluzbach a pfi

!{:,)ma�ver.e..Jn1.;1.;.m. vi· i-v na poncxm1x..ova,m,

“..,,

Olefoice melo Pmsko, odk:ud se v

16.stoleti pristehovalo nmoho Nc!md’1. Bylo dost prace V hamrnch, !ctere postavil Jaroslav Trtka z Lipy.

Ta irna stavala v homi Olcsnici,I

vodni kola bylo pohaneno vodou

——————, z Homiho rybnika. Ruda se tezila

v polnanicnim Iese, vapuo se vozilo

I z nedalcke vapenky a drcvene uhlf se

palilo v mjlfficb.

Nejvetsi rozvoj nastal po tficctilete vatce. Zvla tnosti byla specializacae na vyrobu hrebiku, pilnfku, panv! a kamnovcu.. Dolni hamry• byly v dolni Ole§nici za ko amou,pi’i Dolnint rybniku, z nehoz SC odvadela voda propusti pod silnici do potoka Olesenky.

Racltli c – R. thau .

Byvala hlavni budova na namesti byla pcstave ia r. 1707 – 1709 za rychtafe Daniela Stonnera. Drive na tomco mistc vystr�na do nam�sti. stavala ovama Fr. Hofmana a nad nl masnc k:ramy rychtafo SLon-nera. Uprostrcd namcsti byl chlev s lmojmem a zahradka.

Pti stavbe rndnice r afidil hrabe Colloredo toto vse z namesli odkliclit a p.remfstit za radnici, aby se namesti uvolnilo pro jarmarky. Kovarna posledniho kova,rc Antonina Krejzy byla pfornfstena za radnici.

Masivni zdivo radnice se slav�ro z menc a. 2 nepalen ‘ch cihe[. Pfuemi bylo klcnutc, h.lavni ttverova mistnost mela obloukovou klcnbu a o¢rny piskovcovy sloup uprostfcd. V patfe byly drcvcne stropy, nad sindelovou stiechou byla vezicka s bicimi hodinanti, kterc na bra�ti vyprosil rychtaf Stonner. Puvodne byly na luade rymburku. P otoze byly p0roucha11c, dal je rychb’ir opravit hodinafi Antoninu Obstovi za 20 zlatych. Sly pak od r. 1718 do r. 1861 kdy za elikeho pozaru shofcla vez i s hodinami. Zbyle zdivo bylo prikryto jednoduchou strechou. V teto budove byl umist�n soud s rychtou a od r. 1938

,.Gemeindcamt”. Za Rakouska a prv.ni Ceskoslovenske republiky tu byl celni urad. Za alky v dome b dlel policajt Frantifok Schmidt a obecni p[sar, ktery padl ve valce a zena Anna Matinkova jez byla odsunuta do fi�c i sc svoji dcerou.

Ole.snicky pivovar.

Postavil na vychod od nam!-sli Oskar Migula, kt.ery prise! do Olc�nice z Praska r. 1869. Oi.enil se tu�19lctou Fr nti�ou Notigovou z Oles11ice a .zalozil akciovou spolcc11ostfS niz pak zacal stavet pivovar. Tata spolecnost mela ¢1en : sladek Oskar Migula. Alban Vondrejc, do a Franti� Jirkova, obchodnlk Josef Macbac) Frantisek Vondfejc, Josef Nolig a Jan Ciie z Dobrusky.

Se stavbou pivovaru: sc

– . zatalo 1.srpna r. 1869 a jiz

10.prosince sc varilo pivo.

31.!edna r. 1870 se oslavovalo otevfeni pivovaru pivo se � povafo zdarnta za pfitomn.osti pozvanych hostu z Lcv(na, Dusniku Dobrusky. .. rovcho Mesta 11./Met., Nachoda, Opocna Novel10 Hradku a okoli. Pri s1avbc pivovani sc vyplaccly deli,Lkum vys.si mzdy ncz byl.o obvykJe. To proto, aby c stavba urychliia. Nove vybu dovany pivova r se pale rycMe osvcdcil, Oskar Migula sc osamostatniJ.

Posta ii jeste edle pi ovaru obytnou a hospodai kou budovu, koupil 9 hektan’.i pozcm kii a zacai hospodarit. Choval dva p�ry koni as povozcn1 pak rnzvafol pivo. R. 1930 koupii

nakladni auto. Jeho pivo kupovali vsiclmj bospodsti v Olesnici, na Polomcch, v Sed.loifovc, Destnem, Piasnicich, Sedivinach, Kunstatu, Jedlove. Ve Rzech ho kupovali J. Andrs,

vRokoli Pabl, ve Slavmfove J.Efenberk a dalsi.

Roku 1902 postavil v dolni Olesnici .,,U svatych1’hostinec, zvany ,,V-zelcnem udoli’\ ke kteremu pozdeji pristavel tanecni sal. •

Za pivovaremj na strani nad silnici, si Oskar Migula postavil rodinnou vilku. Stal se olefoick:fm magnatem, zamestnaval hodne lidi. Narodily se mu tfi dcery: Frantiska, Laura a Albina a tri synove. Erdman, Walbert a Richard.

Frantiska se provdala ‘Za.Belohlavka, Laura za Fickerta, Albina za ucitele Fingrn. Syn

Erdman se ozenil. s Annou Soumarovou, Richard s Margaretou z Pnisk:a, Walbert s Herminou Goritzenovou z Decina. Richan:! .se staral o pivovar, Walbert od r. 1934 o

I·

objekt v Zelenem u.doli.

Stary Oskar Migu!a se stal r. 1928 cestnfm obcanem Olesnice a za tu poctu daroval obci 1500 Kc s tfru, aby byl s touto castkou zalozen chudinsky fond. Zemiel 7.dubna r. I929 ve st:iri 91 rokt”i., jeho zena v 86 letech, 26.srpna r. 1937.

Pivo se v pivovaru varilo do r. 1945,. kdy se stal pivovar majelkem Fondu narodn£ obnovy. Zarizeni se rozprodalo, sudy koupil dobrnssk:y pivovar a ostatnf pfislo do sberu. Po kon:fiskaci byl objekt pridelen obci a ta ho pfodala do uz.ivanf statnirn statkum…….

Hotel Jirku

byl postaven na tom miste, kde stavalo dievene staveni s podloubim. Sh_ofelo r. 1861 pti veikem pozaru. Na tom miste postaviI Fr. Jirkti kamenou pfizemni budov11, pak k ni pfistavel jeste Jed.no patro, v nemz pak bylo 8 hotelovych pokoju.

———·_ _ … -·—� V pfizemi byly hostinske mistnosti, tanecni sal a

•• – -::…?�·\.:,� . . , na_ ne_m napis”G�sthaus. zum Feldmars�h�l

11 • • LF·ll,.,�r� ,’It.’ kuchyt1, a dva lokaly. Oum byl pekne omitnuty. Byl

.. . •• •�:,. • Radetzky”. Za prvm repubhky byl tento nap1s

. odstranen a misto neho napsano ,,Hotel Jirku”. Za

�-�,.;1_:”:;< ·;;�,:, “. ..,..,i ‘. majitelu Jirkovfch zde bydlel a pronajal si hostinec

,!.1,.1.,’!-..’……;; ….�. -:— …_.�.=–::;.:…:;:— .; ·-� . •

J,;,”‘wr.\¥1��i};?.��il�::ii:.:,;j.. pan Franke, ktery mel syna profesorem na realce

“” –� v Nachode. Ten byl V)1bomym spisovatelem a

–r——…;.! pedagogem. Pod pseudonymem ,, Jaroslav Skalicky”

8g;·JB.·. _;�ffi.�. •l’f’.:,:�\;i pfelozil z italstiny ,,Zivot Kristuv”. Zemfel 12.3;

, ( :_.’;..; :., ‘;:”J’·•i’i 1947 a byl pohr’ben na olesnickem hrbitove.

,ft j ‘· …:::�,_:��w,I Hotelier Frantisek Jirku byl..,tcz staroston Qles,nice

1• : “.,,_�f)SI v letech 1921-1928, kdy zemrel. Byl synem vdovy

��· Jir�ove, rozene Vonfejcove a pc�he provdane r.

�_

,,. _·.;.,—,i,.�-, 18 ,o za Adolfa Soumara z Mez1les1.

..,’!. _, ,,,_

Hotel Narodni dum

byl od r. 1921 majetkern Narodni jednoty severoceske. Byd!elo v nem nekolik najemniki’i, vcetne Iekafo Julia Elbogena, Pozdeji; r. 1930., za pomoci pfiznivcu z Novello Mesta, se podafilo vybudovat spolecenske stteclisko, ccsk)’ do111ov a utulek turistu a pratel ceskc n1cnsiny v Olesnici. Narodni dum byl otcvf.cn pod n::’tzvern ,, Turisticky hotel”.

Prvni rnijemce byl v Olcsnici Josef Racek, i1slu:zny Mornvak, po nem , asi za 2 roky, r. 1933, nastoupil vyuceny kuchar

K. Ma11as, ktereho r. 1937 vystridal J. Praza z Prazovy boudy.

Za okupace vsak zn1izelo v�echno ceske a od rijna r. 1938 tu byl hostinskym Josef Hofman, teznik ze Sedlol1ova. Slouzil u Wehnnachtu, ne:vratil se z valky. Jeho zena a 5 deli bylo po r. 1945 odsunuto. Po dvou Ietech se stal hostiuskym Fri.tz Kellner, ale rnusel rovnez na vojnu a talce se nevratil. Po osvobozeni ved:la podnik jeho fona, ale pak odesla sama do rise.

Po znarodneni Narod11iho domu r. 1945 se stali spravci: Jindfich Sotola do r. 1950 z Tisu

Jan Jindra do r. 1952 musel pro manko odejft Frantisek Stulik do r. 1953 ptivodne financ JosefKubec do r. 1954 pochazel z Hronova Vaclav Macek do r. 1955 odesel do Sobeslavi

Marie Soumarova do r.1956

Otto Kuchar do r. 1957 Frantisek Rysavy do r.1961 Oldfich Pott1cck do r. 1961 AmostCubon dor. 1962

byl z Opocna

opravil hotel za 1,500.000 Kcs z Roztok

odesel do Kunstatu

Vaclav Vasata do r.1966 pochazel z Librantic Josef Vasata do r.1967

JosefHouzvicka do r.1968 JosefVasata do r.1969

Jan Stepanek do r.1974

Josef Svetlik do r.1975

Josef Pabl do r.1975 Vaclav Vasata do r.1978 Josef Bilek do r.1978

Rozmaizl do r.1978

Telocvicna j,ednota Sokol

., nalez1a svuj utuJek v Narodnfm dome i v hotelu Jirkt1 na namesti. Pofadaly se tu schuze ‘a ruzne kulturoi akce.

Historie Telocvicne Jednoty Sokol pod Vrchmezim.

14.a 16.kvetna 1921 se pfihlasilo 36 Cechu z Olesnioe za pfispivajici cleny T.J.Sokol v Novem Hradku. Jeste tehoz roku v prosinci a pak v led.nu 1922 se zacalo uvaiovat o zalozeni samostatneho Sokola v Olesnici. Zajemci svolali na 29.ledna r. 1922 predporadu, na k:tere se dohodli, ze pozadaji TJ Sokol Novy Hradek, aby zridila v Olesnici pobo6ku. Jeji starosta slibil nave pobocce vsestrannou podporu. Na ustavujici schuzi v Narodnim dome byli zvoleni prvni olesnicti funkcionari:

Jos�f Velinsky starosta

Emil Vodicka inistostarosta Adolf Soumar ml. nacelnik Bretislav Novotny jed.natel Amost Kiivkz vzdelavatel Kate! Ctvrtecka pokladnik

Josef Vala§ek hospodat

Josef Boruvka knihovnik

nahradnici

l.zena 2.zena

V. Stehlik Fr. Hradecky Jan Hartmen

Emilie Jankova Marie Smidova

Velkou za.sluhu na zalozeni a t’1spesich TJ Sokol mel predevsim Adolf Soumar ml.

7.srpna usporadala sokoiska zupa podkrkonosska vylet do Olssnice, kde se konala schuze predsedti.ictva s 111istnf m pofadatelem ohledne priivodu a povoleni proslovu na namesti. Tehdejsf starosta Vendelin otig to nechtel dovolit a tepn1e po zasahu starosty 3.okrsku a A Soumara 1111. se tato akce mohla uskutecnit.

Pruvod byl zahajen ve dve hodiny odpoled.ne u mostu pres Olesenk:u,vedle Mafikm’Y tk.1lcovny. V pruvodu sli ncjdrive :hid zdejs’i ceske skoly, pak dorostenk:y, z.eny,- muzi, lcgionari, obcansti hoste a nakonec krojovani Sokolove. Ti se po ukonceni pruvodu sefad.ili na namesti do sestistupti; vyslechli pros!ovy J. Velinskeho a zupniho jed.natele H. Doleza1a a pak se pn.\vod sbromazdil na cvicisti, jez b_ilo vyzdobeno ceskoslovenskymi vlajkami.

Nejd:Hve cvicily zacky s panenkami a s kocarky za vedeni ridiciho ucitele a starosly J. Velinskeho, pak cviciJo 16 zaku: s tycemi za vedeni bratra A.Soumara ml., po nich

nastoupil dorost, zeny, muii a cvicili prostna a na nafadi

Po celou dobu koncertovala novomestska kapela bratra JeHnka. V hotelu Jirku pak byla spolecna vecefe a po ni venecek. , • _

Daisi akci Sokola bylo zapaleni hranice na Novakove Vrchu na pam:ilku upaleni mistra Jana Husa, pn nemz mel proslov bratr Amost Krivka. 12.rijna r. 1922 byl v hotelu Jirku

usporadan Fugneruv vecer, na nemz pfodnasel ‘VZdelavatel Soko1a na Novem Hradku a i’cditel skoly Fr. Kuchar.

.Za velike ucasti byla uspofadana telocvi6na akademie na pocest pamatneho 28,rijna, pfi ktcre vypomohli Soko!ove z Hronova. •

16.unora se olesnicka pobocka z(1castnila valne hrornady III.ok.rsku Jiraskovy fopy podkrkonosske v Novem Mcste nad Metuj.i a 26.brezna valne hromady nachod.ske zupy .

Dale pak mnoha zajezdu, na ktere ochotne pujcovala sve mikladni auto firma A. Soumara, majit.ele texti!ni tovarny.

Cinnost olesnickeho Sokola byla od zacatku llSpesna, ale chybely vhodnc mistnosti. V Narodnim dome se cvicila prostna, na dvore Soumarova domu bylo zrizeuo letni cviciste, ktere si Sokolove vhodnc upravili a umis-tili tu hrazdu, zapujccnou • matefskou novohradeckou jednotou. Dne 7.lcdna r. 1921 se konara v porad.i druha valna hromada, na n[z byli zvoleni;

Jsef Velinsky Starosta Vaclav Stehlik Mfstopfodseda Adojf Soumar ml. Nacelnik

Jana Potockova Nacelnice

Adolf Soumar Josef Boruvka Josef Polak

Josef Valasek

vzdelavatel jedttatel pokladnik

hospodar

Clenove vyborn: Karel Ctvrte6ka, Jan Nye, Emil Vodicka, Adolf St’ovicek a Marie Smidova.

Naluadnici: Stanislav Miler, Josef Krejci, Antonie Piskorova. Frant. Ulrichova. Revisori uctu: Karel Piskora, Frantisek Balcar a Emilie Hejzlarova.

Dne 27.lcdua r. 1921 byl usporadan v hotelu Jirku vchni uspesny venecek, ktcrcho SC

zucastnilo nmoho teskech i nemeckfch hostu.

Sokoiska Jednota navstevovala ok.rskove schu.ze v Novem Meste a Ohnisovc. Na zupni valnc hromade v achode byla odsouhlasena samostatnost TJ Sokol v Olesnid. Do hotclu Jirku byla svohina 23.dubna ustavujici scluh:e, ktcre se z11castnili i f-unkcionafi okolnich

:fop. Po ccly rok byla TJ Sokol nesmirne citma n spolupracovala na akcich obce i ostatnich

sokolskych iup. Ani dalsi leta jeho _cinnost neochabla.

I 1′.,:rwit::.. -�’if'”1/dmi/ro ,,,,jrm,.

Na navrh bratra St’ovicka postavili Sokolove dva po1m1iky, jeden na mistnfm ltrbitove, kam pochovali mrtveho zmrzleho ruskeho zajatce, drnhy v mfste, nyni zvanem ,,Ruskc 1′.idoli”, kde byl neznamy znu-zly voj1n nalezen. Na mosazne desce jc napsano:

,,Pamatnik neznamemu voj(nu postavila

TJ Sokol Olesnice pod Vrchmezfm. Buctiz Ti ceska zeme lehka.!

Pak Sokolove zakoupili louku za tkalcovnou tovarnika Bubenicka, aby na ni upravili ,,Tyrsuv sad”. Ccla

plocha se rozdelila na m hlavni casti:

hristc, vclkc cviciste a koupalistc, lctcrc

dalo nejvic prace. a hristi sc pak pofadaly ruzne sokolske akce. Muselo

se vykopat hluboke dt10, pak byla postavena hraz. Stavebni plan

…..,.-.•–.–,-�—

v;ypracoval ing. Friml, odbornik na

vod11i stavby.

7.rfjna bylo koupaii:ste napusteno. Bylo na nem odpracovano 1000 hodin zdanna. Zapocato bylo 9.srpna a skonceno 7.fijna 1933. Koncem roku doslo k roiporr1m mezi Sokolem a majitelem sousedniho vod.niho dila bratrern Bubcnickem, prestoze pi’i

. vodopravnim fizeni minuleho roku mu bylo pfifceno pravo nadr:fovat vodu v sokolske nadrzi. Dokonce se dohodli,

ze Sokolove budou vysekavat led a prod.a.vat ho, ze postavf kabiny na

betonovych pilfrich, zapustenych do brehu. nadrze. Ka-biny zhotovila finna Spry11ar v Novem Mtsle, cot opet zpusobilo z.lou krcv. Zlobil se mistni trnhlar, pan Hamersky, nle nemcl suchc drevo a nepredlozil ztivazny rozpocet.

30.rijnn r. 1934 se starosla Sokola Karel Marsik vzdai fi.mkci v Sokolc pro nervoye onemocne11i. Koncem roku 1934 zjist’uj1 Sokolove, fo jejich cinnost ochabla, ze chybi

upfinme sokolske·brntrstvi. Jen se zlcpsil hospodarsky s1av. Jc vsak trebn, aby Jcdnota tndy • byla sobest8cna, prntozc riziko podnikrini Jc v Ole�n.ici vctsi, n0z. v jinfch Jcdnorach ktcrc maji jcn c�ske spoluobcany.

Roku 1936 svobli Sokolove sv.oji patnactrn:.1 :valnou hromadu, jiz se z(rc:astniio 22 clenu, zastupci Sokola z Kostelce a nacdnik Sokola na Novem Hr,}dku J. Vondfejc. Zvoleni byli: Josef Semerak starostou, Rudolf Spacek nacelnikem, uaceh1ici Ru:zena Smolova, vzdelavateiem Josef Poricsky, mimestkem starosty Frantisek Nechutny.

Cleny 0boru byli: JosefBubenicek, Vaclav Kos, Karel Vesely, Vaclav Drasnar, Antonin Hcjlek a Josef Kubin. Nahradnid: Emil Vodicka, Josef Ma-lek, Eduard Ptacek, Anna Hamersk.1. Ucetnimi dozorci byli: Jan Sedlacek, Karel Ctvrt:ecka a Augustin Hejzlar. Pn dalsi schuzi vyboru byl pokladnikern zvolen Josef Bubenicek a rezisfrem divadelniho souboru Antonin Hejlek..

Kronika:r TJ Sokol, Josef Kubin, napsal·do kroniky:

,,Osud urcil, abychom ziH jako strnici svobody nasi milovane repubhky na mistech nejvic ohrozeni1ch – .na hranidch. Stali jsme se tak vykonavateli tezkeho a mnohdy trpkeho ukolu, k 11emuz jc trcba vie nez kdy jindy zd.ravi a mravni i rozumove sily kazdeh9 z nas! Je tfoba tech statku, kt:erc rozmnozuje a ostriha Sokolstvo.

Jako jeho prislusnfci js1ne si toho vedonti!

Josef Kubin.

31.kvetna 1937 oslavila TJ Sokol 15.vyroci zalozeni. V telocvicnc ceske skoly se konal velky vecerni koncert peveckeho souboru ,,Smetana” z Prahy 8, spojeny s odevzdanim v.lajky dorostu Sokola, kterou v�noval vlastenecky klub )lip”,

28.fijna se slavilo 20.vyroci nasi Ceskoslovenske republiky. 0 vanocich byla besidk11 s nadilkou a divadlent v sale hotelu Narodni dum. Ve skole si pripomneli vyroci narozeni a fonrti presidenta T.G. Masaryk.a. Organizovaly se lyzarske zavody spolu se skolou.

V roce 1938, po obsazeni Sudet nemeckou armadou, uschovali Sokolove svoji kroniku spolu s vlajkou a tak vse sokolske, vcetne uboru zactva i dorostu, obrazy a mnoho jinych

veci bylo odeslano do zaze1ni. Dne 22.rijna r. 1938 gestapo a pfislusnfci oddilu SS zaU<li vetsinu funkcionaru Sokola. V bytech vytrhali podlahy, demolovali nabytek, hledali ukryte zbrane. I kdyz nic nena�li, museli se Sokolove rozloucit se svobodou. Zatcen byl obchodnfk

Stanislav Smola,. truhlaf Josef Hamersky, feznik Hugo Stepan a delnik Josef Kubin. V tc

dobe se z Olesnice vystehovalo pres 50 ceskych rodin a spolkova cimrnst nadobro ustala. z tkalcovny Jana Semeraka se odvez:1 do Cerveneho Koste1ce vesk�ry material, zbozi a strojni zafizeni. Lide tak ztratih zarnestnani a obzivu.

Po osvobozeni byla cinnost mistni TJ Sokol opet ozivena a 27.zari se kouala ustavujici schuze, ktere se zufast11iio 34 dfivejsich Sokolu a novi osidlenci pohranici. Tuto scht1zi v Narodnim dome zahajil byvaly vzdelavatel Jednoty, bratr Josef Poncsky.

Byl zvolen vybor:

starosta Frantisek Hejlek, inspektor financni straze, namestek Jaroslav St’ovfcek, posmistr,

nacelnik Karel Jelinek, zemedelec, nac:elnice Milk.a Stepanova, delnice vzdelavatel Josef Poifcsky, ucitel.

Clenove V)100ru:

Frantisek Sorm, respicient fiuancni straze, Stanislav Smola, obchodnik,

Miroslav Hartman, obch0dni priruci Arnost Ki’ivka ml,

Hugo Stepan ml., Josef Kubin, delnik

Nahradnici:Josef Hamersky, Vaclav Potucek, Evzen Ota.

Hospodarskymi a ucetnimi dozorci byli ustanoveni: Vaclav Dolezalek, clen :financni straze a Adolf Soumar, host.insky.

Na teto schuzi se Sokol.eve dohodli spolu.s vojcnskou posadkou a obcany O1csnice, ze poslou smutecni tryznu do Prahy za mucedniky naroduiho odboje v dobe stanneho prava po atentatu na zastupuji’.ciho protektora Reinharda Heydrycha.

Dojednalo se znovuzfizeni obecni knihovny, obou koupalist’, letniho cviciste Sokola a obnova divadelniho spolku. V cervnovem vyboru si vsak vedouci stefovali na mal)’1 zajem. clenu. Dohodli se, ze pozadaji o naropni spravu bfvalcho hostince ,,Zur Krone”. Clenove Sokola se zucastni svych akci i Vsesokolskeho sletu. Na poslcdnim Vsesokolskem sletu r. 1948 cvicili prostna bratri Jelinek, Stepan, Stepar, Novak a Kubin. Z zen cvicily: B.

Sttpafova-Novotna. Novakova, Zahourkova fiserova Lavickov:i Pribylova, Lu.kaskoy:.I, Menuikov a Hoskova.

Na tcnto Vsesokolsky stet prijeH take gynmaste z Ruska a po�ctna skupina Sokolu a·

lake vojaci z Jugosla ie.

Celkove se nckolikadcnni program podafH svou mohutnosti a pestrosti ai. na ne1ctere

rusive udalosti pri slavnostnim pnivodu Prahou. Zrej_me jcdnfmi nclcterych jedttollivcu by!o pricinou, ze TJ Sokol za�ala byt diskriminovfina a zacalo sc propagovat heslo” okol palri

pracujidm”. M11ozi Sokolove pravem nesouhlasili se .zabiranim obetave vybudovanych

sokotoveu, sezrusenim tradicnich krojll a prot�zovan£m dotasnych primadon.

Roku 1949 i!ita olefoicka Jednotu 59 �lenu. Naoelnik K. Jelinek vsak byl tivale zamcstnan mimo sve bydJiste. 0d r. 1951 – 5 se T Sokol zutasti\ovala i jinych verejnych vystoupeni, napr. v Dobruscc a na prvni celost tni spartakiadc v Praze. V kr6inske so olovn� e provadel nacvik prostnych a narotnych vlozek. Misto slavnostnfch sokolskych krojC1 nosili muzi zluta tilka, �novky a bledemodre cvitky. Take zeny m�ly zvltistni cvitebni i’.Jbor.

V le dobe se pomery v pohranici normalizovaly. t<!’lesna “cho a se vyvijela klidncji. Ve skolc se :i:ici utiH plaval, lyzovat, hrala sc odbijena a kopana. Pfedseda TJ na clenske schuzi oznamil, ze vznikla znkladna mladS,ch clem1 kteri se pfihlasil i do Sokola. Byli z mistniho Svazu mladcze. Cclkem 60 cviccncu trenoval Josef Frinta, Helmuth Hofman, Josefa Pitrova a Edita Vondiejcova. Cvicilo take 30 dospelych. Muze vcdl Hugo Stepan, zeny Libuse Hiklova. Cleny vyboru byli:

Karel Jelinek Prcdseda

ugo St�pan Natelnik Libuse Hiklova Na�elnice Josef Kubin Jednatel

Vaclav Kubec sportovni pracovnlk

Hugo St�pan ml. Hospodaf

Na okresni konferenci byti zvoleni dcleg,Hi: L. Hiklova a H. Hofman. Roku 1958 cltala Jednota 2,8clen . Roku 1960 byla dvakra.t svohina clenska scluize, ale pro maly potct i1castnikii se nckonala. Jedinc zactvo bylo cinnc a zu�stnilo se okrcsnf a oblastni spartakiady i lyzarskych zavodu.. Pionyrskou skupi11u vedl Bruno Schmoranz. Tehdy bylo v Sokole oelkem 60 zak\1 17 muiu a 13 zen.

Hasicsky bor

byl stejn� jako TJ Sokol dobrovo1nou organizaci. ByI zaJozen 4.6. 1839 jako

,Frciwillige Feucrn,ehr” v dobe kdy bylo v Olesnici 1600 obyvatcl z toho 1273 Nemcu, 321 Cechu a 6 ob atel jinc narodnosti.

V dii 1cj�ich dobach nebyly ustaveny pozarni sbory, ale fukci pri pozarech a zivelnycl1

pohromach zastavaly obce, jc:2 vedl rychtar a pozdeji voleny tarosta. 3.kv!tna 1843 zakoupilo obecn[ zasnipitelstvo stfikacku, kterou uplatnili pozamici jiz 9.kvetna. Toho dne vypukl v,elky pozar na ovem Hrad.ku, ktery 1.ntcil 45 donut Ha�eni po:hfru se zt’.tcastnilo mnoho lidi. I z Olesnicc piijeli se stnkackou a pomocnf1n nafadim.

Olesnici postihl velk)-‘pq:t:a1· 21.rijna 1861, kdy vyhofelo celkem 29• domu., hospodarskyc 1 budov � kostel. Usetfena zustala jen kamenna fara. Ohe11 tc-hdy vypuk! ve stodole Josefa Snltka, nedaleko zakladt1( skoly. Silny vitr napomahal jeho rychlemu rozsireni. Na namcsti tehdy shofeiy vsechny drevene dom,y. Mnozi se stali fobraky. Stara strikacka a vedra lUl tak dravy zivel nestacily.

One 16.prosince vyhofel Zelinkuv mlyn, pfestoze by[ nahon pf i potoce v blizkosti mlyna. Hospodirska usedlost Benedikta St01tjeka vyhofela r. !903. Pricina pozaru se nezjisti1a.

Oct roku 1905 vlastnil olesnickf Fcuerwehr tri stfikacky, ktere se pfemist’ovaly ko1’iskym spfezettim. Pro znacnou rozlehlost O!esnice 17km dlouh6/a moznost rychlejsiho zasahu pri pozaru, byla umistena strikacka i s pornocnS·m materialem ve zbrojnici v horni Olesnici, ncdaleko obchodu a hostince ,,U Cernych”. Dne 1.kvetna r. 1922 vyhofolo neobyvanc

staveni na Lufanech) majetek Bolmmila Hactmana. Pricinu pozaru se nepodafHo zjistit. Pri oslavach 50.trvani hasicskeh.o sboru bylo konstatovano, ze pozarnici zasahovali u 36 pozaru v Olefoici a u 36 mimo obec.

Prvni hasicsky sbor po valce mel toto obsazeni:

Starosta Josef Poncsk:y jednatel Vzdelavatel Karel Jelinek martikar Hospodaf Jaroslav �t'<ivicek zast.:.velitele Velitel Ludvik Novotny pokladnik

Jaroslav Lukasek Frant. Seidl

Hugo Stepan

Stanis1av Smola

V unoru r.. 1947, za vichfice a silneho mrazu, vyhofolo staveni Hynka Debiase as nim i sousedni neobydleny dornek. Pri likvidaci pozaru nebylo mozno pou.zit strikacku pro veJkj, mraz. Proto se pohazovaly snehem okolni domky, aby take neshofoly. Pficinou poza.ru byla pfetopena kanma. Hynek Dobias byl popa1eny a muse! bft osetfovan naproti u Hiava�ku, protoze nemohl byt prevezen do opocenske ncmocnicel dok:ud neprestaia vichrice. Tenkrat jeste V Olcsnici nebyl Cerveny kfrz a veskerou samaritanskou sluzbu obstarav.ali hasici.

V noci, z 16.na 17.kvelna 1948 vyhorel ,,Cernf mlyn”, jehoz narodnim spravoem byl

Adolf Mach. 29,11.1948 sc pfi poz.aru stodoly u Soumanl nepodafilo nastartovat strikack:u.

I Museii vypomoci hasici z Noveho Hradku.

Toho roku take iadiii zloq.eji. Na ochranu obyvatel byly utvoreny hHdky z fad hasicu. Pak byli dopaden1 polsti zlodeji, prechazejici hranice za chatou v Zelenem udolL Krome toho organizovali hasici i tzv. :hlove. hlidk:y. Take pri pozaru V BartorioV)1Ch vila.ch na D1ouhem, v noci z 29.na 3_0.ledna 1954_nebylo mozno pouzit 1echniku pro velky mraz a vitr. Byly opet pouzity lopa’ty a s11.1h. V to.mto roce ve zprave cinnosti hasicu je zapsano, ze

by nadiizene organy mely zajist’ovat vice teclmickeho vybavcnf a nezaplavovaly hasice ad ministrativou.

Roku 1956 byl Sbor vybaven novou hasicskou stfikackou a zbourala se rozpadavajJci se zbrojnice v horni Olesnici. Cihly z ni byly pouzity pri vystavbe garaze u stare zbrojnice.Po valce slouzila hasicum jako dopravni auta hlavne ta, jez vyfadila annada. Udrzba dala hodne prace, ale tato auta odvazela nase deti na plavani do Nachoda a na ruzne sportovni a kulturni akce.

6.2. 1956 vyhorela provozovna Detechy, jez byla umistena v mfste, kde jsou nyni pos taveny garaze.Vybuchio mnoho hoflavych latek a tfi delnici byli tezce popaleni.

Roku 1957 pro naprost)1 nezajem o praci ve sboru odhlasili hasici svych 12 clenu a clern;ik- pokladni hotovost pri vyrocni schuzi byla nahlasena – cinila 9)20 Kc. Rolrn 195,9• se odl1lasilo dalsich 10 clcnu. Hasici pomahali pri vfstavbe vodovodu v obci a mJadez pomohla pfi dostavbe garaze. Roku 1962, p.ri soutezi zakovskfch druzstev, obsadili chlapci

l. misto t.12 soutezidch sbori’1 a divky take z 5 soutezicich .sboriL Soutczilo SC V Cance.

29.zafi 1965 vyhorela stodola Rudolfa Stonjeka. Zapalily ji deti, ktere si hraly ve stodole sc zapalkami. Stodolu a shhnu sejiz nepodariio uhasit, ale zachraniiy se sousedni budovy.

Roku 1969 horelo dvalcrat ve Velorexu. Foprve byla rozvodna skrh\ ulmsena minimaxem, podruhe zachranila strikacka doutnajici krovy1 kdyz explodovaiy pary v eiektricke peci ve smaltovne.

Na chate Klarovka vznikl pozar od vadneho komina, ale byi vcas uhasen. Take horela• s(rM1 a lesni porost na horni Olesnici a pascka u Cihalky. Roku 1971 se poprve zucastnHo druistvo zen z Olesnice souteze pozamich sboni V Bacetine. Toho roku se na I\1NV

v Olesnici projed.navala vystavba nove pozarnf zbrojnice.

Na vyrocni schuzi sboru 9.led.na 1972 prislo 60 clenu a 15 zaku. Nase zeny zvitezily

v okresnim kole pozarni ochrany v Ledcich. Postoupily do krajskeho kola v Novem Meste, · kde ufoijily dmhe mfsto.

Roku 1973 se nahradilo auto Aero 150 vozem Tatra 805 a byl zakoupen navy osobni “Gazik”. 14 elem’.’! ziskalo odznak, Vzomf pozamik III.stupne.” Na stadionu za budovou zavodu Snezka probehlo r. 1975 ukazkove cviceni civilni obrany za ucasti znstupcu rychnovskeho olaesu a rnfstnich obcanu. Byl take zakoupen pojfzdny vysuvny zebi’ik.

21:2.1976 se vybrnlo nove staveniste pro pozarni zbrojnici na hasicske Iouce mezi domy Josefa Cejnara a Miroslava Lulclska. Nakonec se jen opravila stara zbrojnice. Toho roku dostali hasici novou moderni strikacku PPS-12. Zasahovali dvakrat. Jednou v Polsku, kde za dlouhotrvajiciho sucha hofela trava. Ohei1 se uhasil udupanim a vetvemi. Za tento uspcsny zasah pak poslala podekovani polska pohranicni straz

V cervnu 1977 mel hasicsky sbor nejvice clenu za sveho dosavadniho pusobeni – 189. V te dobe dochazi k serii lesnich pozartt. Ukazalo se, ze je nutna cisterna na vodu, Jez rnusi

stat plna ve vytapene garazi.

Po dlouhem jednani s ONV byla konecne povolena qprnva stare zbrojnicc a slibena dotace. Akce zacala, i kdyz bylo jasne, ze se budc stavet nova. V unoru 1989 byla .stavba

zkolaudovana a jiz v led.nu, pred kolaudad, v ni probehla prvni vS,rocni sclulze. Toho roku dostal sbor sice starsi, ale plne vyhovujici cisternu z VPS Dobro.ska.

0d tc doby byli ole�nicti hasici zvani k Ii idaci pozan’.’t v sirokem okoH. Nov. zbrojnice take slouii siroke vefejnosti svym zasedacim salem v prvnhn patfo. Poradaji se tu verejna zasedanf Va drobnc kuUumi akce s pobostenim. N�jvyznamnejsimj cleny basic:skeho sboru byli: Josef Pori¢sk.y, Ludvik Novotny, Frantisck Seidl, Jaroslav acek, Jan H�nl, Josef V •mctalek, Josef Suchanek, Jaroslav St’ovioek, Josef Ksamir Karel Jelinek, Stanislav Smola, Helmut Hofman, Helmuth Bartsch, Oldiich Potucek, Josef Frinta, Fridolin Novotny, Josef Parizek, Marie Hlavatkova, Ludmila Stonjekova a Josef Malek

Seznam namenanych na schuzi dne 14.10.1994:

Pametni list dostali:Jindfiska Bachurova, Vftt!zslav Novotny, Josef Pabcl, Dietmar Lichy, Rudolf Stonjek:; Franti§ka Duskova, maniele Subrto i, Jan. Vinlera, Miroslava Bohaco a, Vaclav Kloucek, manzele Martinkovi, Josef Cejnar, Jifina Kubrtova, Josef Brych.

Vecny dar dostali: fo1diBka Bachurova Vaclav Kloucek, Adolf Martinek, Irena Vinterova,

vu.ezslav Novotny, Bfelislav ovotny Josef Cejnar.

Jeste je tfeba zverejnit podekovani hasicskemu sbo.m za likvidaci po:z:aru v koteine

mistni �koly v noci z 3.2. na 4.2. roku 1994:

Mily pratelc,

do olle pod�kovat Vam za obeta ou pomoc v noci z. 3.2. na 4.2. r. l994 pfi pozaro V nasi kotelne. Nikdo .nemuze lepe ocenit Vasi obctavosl nez ten, ktery zazije lll hruzu a bezrad.nost pri takovcto nahle vznikle situaci. Z.de je zcela ua 11iste prislovi ,.V nouzi pozmis pfitele!’ Pozar se na �t�st:i obe�el bez vetsich nasledku a to diky rychle pomoci, za ktcrou Varn d�kujeme. Bylo nam v�em jasne. ze ad velkeho ne�testi mis d�Ii1y pouM mjnu .

Prejeme Yam, aby siroka verejnost dovedla ocenit Vasi obetavost a bez podobnych

zku�ensoti a aby Vase zasahy dopadJy vzdy t.ak st’astne.

S pozdravem rodina Hubalkova,

Ole�nice V Orl. .horach

Oicsnicc v dobe novejsf,

V l6.s1oleH mestecko ueobyccjn� trpelo v tezkych valccnych letech. Lide b u odvadeni jako rukojmi a mnoho jich zctnfe!o pri hladomorcch. Po odstoupeni k.ladskeho hrabslvi a celeho Slczska pruskcmu krali Fridrichovi II. po tfech mirovych jednanich vc Vralis1avi, Draid’at ech a Hubertsburku se Olefoicc staJa pohranitnim mcsteckem. Byla ustavena pohranicnl straz. a celni ufad s vybercim.

V Ole nici byly 4 hospody 8 vinaren a l viuopalna 3 rezn:ici, 2 kovaf.i, l klempir 1

kozeluh, 3 obchodnici> 3 pekafi, 5 mlynan1. Jeden zid obchodivaI se strizt1im zbozim.

V race 1857 bylo narizeno vseobecne scitani lidu. V te dobe zilo v Ole�nici 697 obyvatel c I 27 domech vc stredu Olcfoice, v liomi Olesnici 723 obyvatel vc 128 domech, v dolni Olcfoici 526 obyvatel v 98 domech. Ce1kem tedy zilo v Olefaici 1946 obyvatel.

Roku 1869 za rakouske monarchi.e bylo dam s�itanl lidu a tehdy zilo v Ole�nici 2400

obyvaatel. V prifafene Msti Polo!nuje�te 309.

Skola v Olcsnici od nejstar�i doby..

Neda se presne zjistit, kdy byla v Olesnici zalozena sko1a, protoze skolni kronika jine ‘zapisy shofely p�i velkem ohni 21.rijna toku 1861.

Ve farni kronice je zapsano, ze prvnf skola by1a otevrena kolem roku J.700 v budove na namesti./tam. ,kde je dncs obecni Madi. Tehdy choclilo do skoly malo deti a postacovala jedna ucebna. Pozdeji, jak pribyvalo obyvatel, rostl pocet de.ti. Ucitel Josef Vondiejc musel vyucovat sve zaky ve svem byte.

Navrh na postaveni nave skoly dal cisaf Josef II. pri navsteve Olesnice 5.zai’i 1779.

Roku 1786 koupila obec dum na namesti. Byla to ucebna, obytna mistnost a pnstresi. Teprve r.l 789 se do nave skoly nastehoval poducitel Ignac Rolecek a zai::al tu ucit. Nova

�kola byla zrejme pncinou, ze se pfihlasilo vice detL Skolu r. 1790 navstlvovalo celkem

180 zaku, z toho 90 chlapcu a 80 divck.

Roku 1800 bylo celkem 210 zaki1, z toho 100 chlapcu a I 10 divek Roku 1810 bylo celkem 225 zaki’t, z toho 115 chlapcu a 110 cUvek

Roku 1820 bylo celkem 265 zaku, z t:oho 112 chlapcu a 133 divek

Zala’.’1 .stale pfibyvalo a proto si musel vzit ucitel pomocnika, preceptora. Oba pak ucili v jedrte mistnosti.

Roku 1841 navstivil Olesnici gubernialni rada a ok:resni hejtman Hrdlicka z Hradce

Kra!ove v doprovodu vyssich ufed.n{ku. Po prohlidce skoly narfdili, aby se postavila nova

skola, ale obec na to nemela penizc. Muselo se nouzove ucit daL Obec si pak vypomohla tim, ze prvni tfida byla umistena v mfstnosti, ve ktere puvodne bydlel obecni sluha.

Roku 1861 vsak o desate hodine v nod vyhofola skola pfi veikem pozaru i s celym zarizenim, poimlckami a spisy. ‘Shoi’elo vsechno.. Nasledkem pozaru bylo zniceno 32 domi’.’1, vyhore1a radnice i kostel. Proto vime jen z frstniho podani, ze se vyucovalo jiz pfed r. 1700. Prvnhn ucitelem byl Matl1ias Vondrejc. Puvodnhn vyucovacim jazykem by1a cestina.

Vyufovalo se ale jen psani, ctenf a pocltani. l.Mathias Vondrejc ucitel liter.sk.		Vyucovaci 1696-72	personal Nar.v Olesnici, tez rychtarem
2.Jos.Vondfojc	skolni pomocnfk	1772-96	personal Nar.v Olesnici, tez rychtarem
Frant. RolecekDominik WeinbrichIgnac Rolecek	skoln:i poinoonfk skolni pomocnik ucitel	1782-83 1784-’86 1736-96	ptiv.ucil v Sedlo1fove
6.Ant Stenner	ucitel	1813-14	nar. v O1esnici
7Jos, Grulich	ucitel-pomocnik	1814-16
8Jos. Groll	ucitel-pamocnik	1816-17
9.Jan Matena	ucitel-pomocnik	1817-19
10.?	ucitel�pomocnik	?
11.Jan Novotny	ucitel-pomocnik	1833-38
12.Alois Jirsak:	ucitel-pomocnik	1838-43
		44

13.Ant. Merfk

4.Ant. Wclzl

151.Ignac Lipsky

16.Jos. chmidt

17.J n Fiser

8. r nl. Brandej

an Obst
Fid lis . onncr
Jan Mo�nicka
lzidor c
.dolf Kricgle!
J s. K suer
Jos. ruda
Frant NctusiI

7..En a Fcl ano ra

l arel Kafon’3k
Josef Las
Lcopoid Dumck
Frant. ovak
Jos. K rbuc 1
Fnmt. Jani�ta J4.Os\ Id Krau 35 Vaci . Henisch 36Vacla Gurtlcr 37 Ferdin d Amir 43 RudolfRubaut

i el

uOitel-pomocn ik ufi – moc ik utitel-pon ·ocnik pro izorni i cl utitel pomocnik ufi ci .

pro ·:zorHi ul!ilcl provizomf u�ilc! pro i orni u�itc def. nadueilel utitcl•

pomoc.m�itc def. m1du�ilel indus r.u itclk:3 def, ucit I
- I oc.u it I

de. ufi I def. uf’ccl def. podu ile

�lei def, u�itel pro i . uti cl

pro 1z. u i el

1843-62

L862-63 64-66

66-67

I 67-68

1866-70

186 -73

1868-73

1870

l 70-77

‘I?

187 J 79

1877• 2

1877-

1877-78

L 79- 9

l 9-19

880-20

J 8

1883-84

I – 9

l 84- 9

l 4

l 8

‘7

byl prvnhn uf ‘telem propu�t n 16.lcdna pak cdJOl 0

p fc ‘tel •c

bojo al 1.1 Solfcrina

pak v Scd1011ov<!: propu!c

na odpotinku

fed.n UL. Rokytn”ci insp. e •dla t

pak v okytnici

Edmund Baumetr def. u itct

Matylda Fimnuovd podu�itclk
Klcmn . Hofl anov �itclka
Lud ik Fmmc ling poducilel
Rudolf Finger � podutitcl
J. n rgo· uci c a
Josscfa Dytr.lova utitc1ka
R B:.1in ro a industr. it lka

52 E. Hofmanovd pomoc. uchclka Josef Lux proviz. fitcl

5 Edua d Ham c k def. u itcl

.55 Fcli.• Fra.nc odbor. ucitc1

-6 Uh 11 Ho man odbor. uci cl 57 Leopold Rischcr proviz. ucitc} S Jindt. Sindlcr pro iz. ufit I

.59 Vilcmina Radcck.i utitclka I. tr.

60 Auna Langrova ucitclka H. Tr.

189.2-19

l 82..0

l 98-0

1&99-04

19 0-05

1901-10

901-27

1904-05

1905-20

I 0 -20 1905eQ(j

1906-23

1906-07

1907-17

1907-08

pak nadutil I zemrel v Olcsnici pak Kralikacl

pak ve Schvade bachu

p

n a pocinku

padl c svcL valcc z mrcl r. 1943 pak:1mducitcl

pak odbor. ucitel provd mi Slo1ikova pro dami o Bcrlh a

6 l Antonin Franke ucitel 1907-08 pak odb. ucitcl

62 Roman Verner def. odb. uciteI 1907-12

;s3 E. Fischerova ucitelka I. tr. 1910-22 pak V Kralikach

Rudolf P!icka proviz. ucitel 1911�12 pnk prof. tc1ocviku
Ortvin Ohnhdfer zastupce 1912 padl ve 2.svet.valce

66″ Herman Wilde ucitel I.tridy 1912-14 . pak prof. Praha

Rudolf Knobloch proviz. ucitel 1912-13
Simon Proschel defin. cdb. uc. 1912-17 pak redi.tel mest’anky

69F. Kussel zast11pce 1913-14 pale odb..ucitel

Richard Hilbert ucitel II.tr. 1913al4 pak spravce skoly
Marketa Novakova zastupce 1914-15 proydana Knoblochova
Oskar Martin proviz. ui’.:’itel 1915-17 pak spravce skoly
Z. Sklenafova ucitelko I. tr. 1917-20 pak mest’ansk::i skola
M. Hamackova zast. ucitele L tr. 1917-22 pak v Teplidch
J. Tcunerova ucitelka l. tr. 19l7-2l p;rovctana svarcova
Rudolf Fleischer def. odb. ucitel 1918-19 pak v Ceske Lrp!
Adolf Vihan proviz. ucitel 1919-20 pak ve Falknove
Vaclav Kuhn zastupce 1920 pak Neutischen
79 Augustin Smid zastupce odb, UC 1920-25 pak pomoc. ucitel
Vi’!em Dietrich def. ucitel 1920-29 pak pomoc. ucitel
S. Sindkr odb. ucitel 1921 nevratil se z valky
Evzenie Kopka zastupkyne 1922-23 pak v Gaiesbergu 83, Emil Fischer zast. odb. UC. 1923-24 pak odbor11y ucitel
Ota Stonjek zast. odb.. UC. 1924-25 pak profesor
Adolf Anders def. odb. uc. 1925�27 pak odbor. ucitel
Marie Raabova zast. odb, UC. 1925
F. Hartvichova zast. ind. UC. 1925
Marie Watzova zast. ind. UC. 1926-27 pak v Chomutove
Vaclav Fulmer vypomoc. ucite! 1926-,27 pak na Serlichu
M. Luftnerova zast. ind. UC. 1927 pakvPraze
E. Ohnheizerova def. ind. uc. 1927 r. 1945 zmizeia
S.Ohncizerova uc::itelka ?
Alois Preisler vypomoc. ucitel 1927-28 pak v·Petrovicich
Fr. Seidl vypomoc. ucitel 1928 pak V Destnem

Ncbylo pomyslen! na stavbu nove skoly. Obcc nasledkem pozµni vehni zchudla. Pak si vypomohln tim, ze si pronajala d(1m Antonina Mullera v tjolni Olesnid. Na -podzhn se tarn pan ucitel nastchoval, ale nemel zndnezanzeni, vsechno se muselo znovu porizovat. Pocet zaki:�, neust:ilc stoupal, r. 1862 bylo 247 zaki1. Proto obec najmuln dalsi dum, patnci panu

Svarcovi. Ucitcl se tam nastehoval se svym pomocnikem Antoninem Welz.km. Prvni tfida byla v podkrovi, dmha v prizemi, kde zarove:11 bydlel ucitel. Rocni najem IO0 zlat)1ch zaplatila obcc polovinu, druhou platil hrabe Colloredo Mannsfeid.

R. 1866 proz-ila Olesnice mnoho tczle;’.•ch chvil pro valecne udalosti. Vzhledc1u kc svc l_X>loze pfimo na hranicich a u silnice, ktera vede z Kfadsk:a do Cech; drive zvana ,,Polska stezka”. Pnkhody vojsk, rekvizice potravin a krmeni pro kone, pruchody ranenycl1 nemocnych,._ cholera, tim vsim Olesnice strafac trpela. Nasledkem techto zlych udalosti se neuci_lo.

Jeste pred vypu.lamtim va1ky zemrel ucitel Al1toniu Stenner a dmhy rok se musefa skola

vystchovat, protoze dum koupi! Antonfn Ctvrtecka a nastehoval se do n�j. Tezko se pak hl.edal nahradni prostor. Pak se prvni tfida umistila v dome, kde je d11es posta. Druha trfda byla v dnesni raclnici a ucitel mel byt u A.4tonlna Ctvrtecky. Pak se sice obec rozbodia postavit novou skolui budovu, ale stale ota’.lela az do doby, kdy byl 10.zafi 1864 vydfm navy skolsky zakon. Podle neho byly obce nuceny starat se o skolni budoyy a “\:’)’Ucovaci personal Projekt stavby nove �koiy obstaral starosta Antonin Ctvrtecka. V pametnim spise, ufozenem v zakladnim kameni, je napsano:

,,Kdyz vyucovacr mfatnosti se stale m.enily a vyucovani’. mladez.e tim neobycejne trpclo, byl jsern nucen s pornoci skolniho vyboru tyto neprijemnosti odstranit. M�stske sdruzeni otcu se usneslo postavit rnasivni trojtridni skolu s bytem pro ucitelc a s dvema byly pro JX}dutitele.” Pak koupila obec spalenisti’.\ od Vincenta Stonjeka za 700 zlatych. Stavbu ridil Josef Hofman z Levina.Na stavbu dohliz.ela obecni rada. Jeste n,;1 podzim r. 18-67 byly vykopany zaklady pro pfisti zd.L Zakladni lcimen by1 polozen 2.cervencse 1868 o pate hod.ine odpo!edlie. Stavba trvara dva roky a 21.zari dopoled.ne bylo slavnostni. otevreni nave

skolni budovy za pHtomnosti zastupce �kolskfch uradu a Theodora Bohma z Noveho

Mesta. Siavnostni fee pronesl pfedseda mistnf skolni rady Albin Vondrejc.

kvetna 1869 vydal fissky �olni rada novy skolni zakon,. kterym Rakousko uciniio velky laok kupfedu. Pfin•es1 nejen nove pfedpisy pro fizeni a udrzeni .skol. Naridil i povinnou osmiletou skolni dochazku. Docl1azka se pnsne sledovala, skoly se dostaly pod statni dozor. Vysledky prace se rychle u!Qzaly. Obce pak byly nuceny stavet skoly s vetsim pottem tiid. Tak tomu bylo i v Olesnici. Radice byii nyili nuceni posilat sve deti do skoly, Pocet Zikl°l. v jednc tfide nesmel pfesahnout cislo 80, Na to se pfi stavbe olesnicke skoly pamatov.alo a mohla tu byt i tfeti tffda. Pocet zaku stoupl na 400, takze se zridila jestt ctvrtii tfidai kterou vsak nebylo learn umistit. Prvni patro se tedy pfestavelo a 16.5. 1880 se ucilo jiz ve ctvrte lride.,

Pocatkem skolnfho roku 1883 � 84 stoupl potet zalcl, vcetne det[ z Polomu na 449. Na fadost 1nfstni skolni rady a obce, dala zemska skolni rada svo1enf, aby se od ledna 1.884 vyucovalo v pate tride. Vyucovani probfhalo prozatim v mistnosti feditele skoly, ktery zatim bydlel v privatu dote doby, nez se provede pnstavba ke skolni budove. Dle nafiz.eni zcmske skolni rady se pak musela p:ita tfida rozdeliLna tfidu pro divky a tfidu pro chlapce. Deti z horni Olesnice mely d.o skoly 4km daleko, proto se v homi Olesnici postavila ,,zimni skola”, v niz se vyucovalo tfi dny v t)·dnu.

Pod.le fisskeho zakona z r. 1869 byly nove ustaveny Mcst’anske skoly, do ktcryc.h pfcchazcli Mei z pos!ednich rolnfku. Jejich uk.olem bylo vzdelavat zaky na vyssim stupni, nez dosud bylo na obecnych skolach. Tim mi!li predbezne vzdelanf pro nastup do vyssich strednich �kotProto sc obec rozhodla postavit novou ncmeckou mest’anskou skolu. Okresni inspektor ji povolil na doporuceni i’editele Hanisty,

……;, 29,12. JJ(96 yydaia ze1rtska sk.ohµ qda

-spolu se zeirtskym vyborem vynos, aby se v Olefoici zridila m��t’arnska tko!a pro chlapcc, spojena s obechou skolou. Stara skoln..i budova :vsak nepostacovala, proto se hlusela postavit skola nova. Nastaly

vsak fr(rnncnf starosti a tak sc mohlo zacft

stavet at kdyz vypomoh.lo ,,Deutsche

·1′!I Schutzvereiu”. Bylo : to Ochranne

– -. zdruzc1:ii. Poze�nek pro postav�ni skoly

ven0val majitel meclilinicke tkakovny Adolf Soumar.

5.kvctna 1905 byl polozc1t zakladni ktimcn kc s!avbc budovy a jiz lG.ijfi sc zridila jedna tfida pro 52 za.l,ru,_ Umislila se v budove cp. 113. Stavba rychle-pokrnlavala, tilic sc mollla otevfit skola jiz 9.zai’i 1906 a tez vysvctH Olcsniclci mMt’anska skola byla jedina v telem okoli. Od r. 1912 byla do ni pi’ijimany i divky, ale chodilo jich malo. Pak r.1924 nafidila zemska .skolni rada, aby olesnicka nicst’anska skola byfa smisena. – •

ZavrazGio11i 11asiednika trfmu r. 1914, jd. zpµsobilo prvni svetovou valk:u, melo i pro olesniGkou, �’koh1 ‘Iieblahe n{1slcdky. Ucitel6 museli narukovat a starsi_ ucitele sc museli starat o zasobovahi, osevni plauy, shanet valecne pujcky atd. Vyucovaci doby se zkracova.ly, slufovily se skoli1i tfidy.

-I•

Jiz pred tll)<ou s-rabl pocet zakfi, ale v do� v�lky to bylo jestc-110rsi.

—=-., ._———–�:–,–• Po vzniku Ccskoslovenske

: ·

I .-};,·¼.,. republiky byla pro skolni rok·1919 – 1920 otevfena ceska meruinova skola.

l , , ·, :, . Tenkrat, Z �1afizeni zemske skolni rady j ◄M� ‘-:: •. 16.6. 1919,musela obec k tomu dat potrebne 111istnosti a zafizeni.

Nasledkem ubytku zaku naf idilo

presidium zcmske skolni rndy tohoto roku, aby se rozpustily dve tridy

obccne skoly, ctvrta a pala. V obccne skole pak zbyly jen ctyri tfidy.

Zacatkem skolniho roku 1920 � 21 SC otevrela v ccske mei1sinove skole druha tfida a zrusila se V ne!Jlecke skole dalsi ctvrta trida. Pozdeji SC rozpustlla i tfoti trida, ktera se pak spojila s druhou tfidou.

Pak se zatal poce·tzaku opet zvysovat. Skola mela pet rocniku a starsi z�ci navstevovali

. chlapeckou a divci mest’anskou skolu. –

I .zafi 1927 byla otevi’ena materska skoUca, ktcrou prvni rok navstevovalo 34 deti. Obcc dostala na provoz skolky od s�atu dotaci. Pro postaveni nove skoly byl zpocatku maly pocet zaku> ale ten stoupl po valce na I 00 zaku.

Pocet z:.iku na ll1Mt’anske skolc v Olesnici r. 1905-193 0:

�kolni pocd. l.’.:e-:hu Skolni

rok zako rok

1905-06 52 12 1913-14

1906-07 69 15 1914-15

1907-08 68 14 1915-16

1908-09 67- 21 1909-10 72 18 1910-1l 92 28 l9I1-l2 84 19 1912-13 82 lG

1916-17

1917-18

1918-19

1919-20

1920-21

Skolui pocct. Ccd1u

Pocct �ku Ccx:hu 82 21 69 15 72 10 72 13

rok zaku

1921-22 95 6

1922-23	93	9
1923-24	103	7

89 7 90 9 96 10 97 12 68 12

1924-25

70 20 82 19 59 7 G6 4

1925-26

1926-27

1927-28

1928-29

Inspckcc na ncmcckc �kolc v Olcsnici

Zdcjsi skolu pravidclnc kontrolova!i zastupci drkcvniho t1fadu, hlm·n[ prcdmct bylo naboicnslvi. Pfi ncm sc z.kouscly deli i L. ostatnich pfodmclt1. V)’tslcdk.y ncjlcpsich-:i.aktl sc zapisovaly do tzv. ,,Ccstnc knihy”. Po vydani rHskeho skolniho zikona v kvetnu r. 1869, mcli doz.or nad vyufov6nim zcmsti a okrcsni �kolni inspckloi’i, kccri k to.mu by1i urfoni. NavstevovaH ji kazdy rok stejne jako ceske skoly. Tak r. 1870 kontroloval olesnickou skolu zemsky skoln1 inspektor, ktcr)” vc skolnf kronice zaznamenal:

Ones odpolcd.nc jscm navstivil v pruvodu okresnfho skolniho inspcktora Rudolfo Flajsera vscchny tfidy obccnc i mcst’anskc likoly a byl jscm. spokojen. Zjist’uji, fo zdcj�i skoly jsou vzomc a jsou jcdny z nejlepsich V Cechach.

V Olesnici, 21.dubna r..1925

Vi!helm Spachovsky

c.k. Landsschulinspektor

Ccska zcmska skoJa V Olcsni�i.

V popredi celeho pocatecniho jednani o ceskou mensinovou skolu byli vlastenci Antonin Marsik, majilel tkalcovny, Emil Vodicka, zasiJatelstvf, Josef Uirych, obchodnik , Adolf SL’ovicck, mistr kominicky, za Narodni jednolu sevcroceskou berni spr�h·cc J. Tesar l Novcho Mesta i] Ferdinand Jirsa i’idicf ucilcl V Krcinc.

Die znkona, schvalcncho v dubnu r. 1919 ccskoslovenskym nirodnim shromic,dcnim, bylo 23 ccskfch dct[ v Olcsnici doslatecnym duvodem k tomu, aby se ccsld skola umistila v nemcckc skole na namcsti. To bylo schvaleno 16.6 1919 zemskou skolni radou. Byt dostal ucitel v budove Narodni jed.11oty severoceske, dnes Narodni dum.

Ceslci zcmska skola byla otevfena 13.5 1919 se souhlasem ministerstva skolstvi a narodni osvct-y. Byla jednotrid.ni a jejim spravcem byl jmenovan Josef Velinsky. Pfi zapisu bylo 48 deti, mezi nimi 13·nemeck)rch.

Rozhod.nutim zemske skolni rady v Praze 16. cervence r.1920 byla povolena drnha postupna trida ceske skoly na skolnf rok 1920-21 JJro 86 dcti. Komisionclnf f izcni o umistcni druhc tfidy, st.anovcne na 24.srpen, bylo vchni rnsnc. Zucastnil se ho hejlnrnn Skorepa, skolni inspektor Brtoun a ol<resni lekaf IvruDr. Sykora. Obcc svolala vscchuy cleny obecniho zastupitelstva sc sturostou Vcndclinem rottigem a mistni skolnf radou. Ncmecti zastupei byli v opozici, nechleli postoupit mistnost pro ceskou skolu. Okresni

hejtman ji pak zabral v tehdej�i obecnc skole na namesti. Byt pro ucitele nabid.1 ve svcm

dome na namcsti pan Ulrych. Kdyz se melo zacit vycovat ve druhe tride, starosta nevydal

, klic od dve.ri. Teprvc na zakrok policie z Noveho Mesta nechala �ctnicka stanice otevfit ‘1ridu zamecnikem.

Dne 28.fijna 1920, o st.Hnim svatku osvobozeni, vlaly po Oicsnici vlajky, ale na obecnim uradcji museli vyvcsit Cesi.

6.kvetna 1921 se volit cesk:y skolni V)’bor, jehoz cleny se stali: Antonin Marsik, majiteI mcclrnnickc tkakovny, darovul skolc 5000Kc, Ota Soumar, majitcl mechanicke lkalcovny, Emil Vodicka, zasHatelstvf bavlneneho zbozf, Josef Ulryh, obchodnik Nahradnici: Adolf

�t’ovicek, mistr kominicky, knizeci hujny Ferdinand Valasek a truhlar Josef Hamersky, Za

ccskou skolu byli zvoleni Josef Velinsky a Josef Vichte. Proli vuli red.itclc Hofmana se pak

zabrala jeste ti’eti mistnost pro ccskou skolu.

One 28.fijna. 1921 se slouiila v kostcle mse s ceskymi zpevy. 28.Iistopadu se konecnc rozhodlo, ze bude postavena nova cesk{t �kola, jez by mi!la 3 ti’idy, kabinet, 2 pokoje s kuchynf pro skolnika, mfstnost pro skolni knihovnu a pro rucni prace, zahradku a letni cvicistc. Po schvaleni stavebniho povoleni byla stavba skoiy zadana stavitelum Jirs{1kovi z Dobru�ky a Bednarovi z Nachoda za celkovou castku 521.144 Kc.

20.cervna 1924 byl polozen zak.Iadm’. kamen ke stavbe ceske skoly; kterczto slavnosti se zi1castni! okresni hcjtman z Noveho Mesta J. Volf a mnoho dalsfch hosti.

l.zai’i r. 1925 byla v Olesnici zrizena skolka a opatrovna, do niz zatalo chodit 22 dW.

z,ifi 1925 byla nova skolni budova zkolaudovana a slavnostne otevfena. 5.fijna se do nove skoly nastehovali zaci. Ve skole bylo zrizeno jeviste a kolem budovy vysazeny

stromky. 28.iijna zahrali zaci prvni divadlo ,,Za tatfckem”. Stejne radostna byla ve skole i

vnnocni riadilka, pfi niz dostaly dcti darky a vkladni knizku se zacatecnim vkladem.

V zari r.1929 odclu’izi feditcl skoly Jos. Vetinskf do Bolehoste a misto neho nastupuje Vaclav Kos. V r. 1934 byl obnoven mfstni skoini vybor, jehoz cleny jsou: Jos. Kubin, Hugo Stcpim, reditel ‘Vaclav Kos, Jos. Poflcsky, Pavel VymetMek a Jos. Prauze.

Ve skolnim race i 934-35 se ve druhe tride vyucovala nepovinna nemcina.

Na vyuku nabozenstvi ztratila skola dobreho Cecha, farare Antonina Rohacka. Misto n�ho nastupil zaryty nadsta Antonin Ruhrich. ·

U sk:oly byl postaven kovovy stozar, na nemz zavlala ceskoslovenska statni vlajka. Kdyz

zaff 1936 zemfol president T.G. Masaryk, byla spustena na pul zerdi.

0 vanocich r. 1937 byla na jevisti uspafadana skolni bcsidka s nadilkou. Tu z velke cnsti zaplatila Narodni jednota severoceska a castetne byla z dam verejnosti. V prosinci prispclo ministerstvo skolstvi castkou 3.000 Kc na zakoupeni 2 rad.iopi’ijimacu pro skolni rozhlas.

Vyucovani ve skolnim roce 1937-38 bylo v cervnu ukonceno za velmi napjate sinrnce pro olesnickc Cechy. Nemci jsou stale sebevedo1ncjsi a agresivnejsi. Na hrnnicich pod Olesnici jc cily stavebni n1ch, opcv11uj1 se hrnnice, ale samotna Olefoice zustava ncchrancn{i. Opcvneni se s_tavi daleko od ni.. Vpolovinc zuri sc znovu povolavali voj:ici a zaloznici. U rozes.tavcneho opevneni sc obsazuji hranice.

Za 1eto situace byli :zaci 14.z{i.ri poslimi domt°1 a ucitele byli povolani na vojnu. Ncktcre ceske rodiny odesly. Uc3itet Poiicsky odesel i rodinou·na Novy Hrade’l<, ucitcl Vaclav Kos odejcl autem do Skuhrova a vzal ssebou administrativni material ze skoly-vykazy,matrilru a

kroniku. Ostatni zmizelo neznamo kam by[ to shon a chaos. Ceska �kola byla vystchovaua, ulitele��_?_io_p_u_s_ti_li_.

10..rijna pfivedl nemecky ucitel Schi11dler

Nemce. Velilcle s vojskem vsechno obsazuji,

�ude jsou nemecke napisy a hakove kfiie. Nemci prinutil’ o,lefaickeho Cecha zednika Vaclava Potu�ka> aby ze zebfilru oUoukl relief sc znaky ceske republiky-¢eskeho lva. Byl umist�n na cesk6 skole, kteroll Nemci• obsadili. V byte pro uc·tele se zabydlel nemecky ucitel Patzelt s _rodinou.

Do ceske statn{ skoly se nastehovala

n!mecka ,,Volkschulc”. Svou puvodni skolu na namesti postoupili Nlnici , Gemeinde:amtu”, ktery se prcst�hoval z radnice. Ve skole se opet ucilo nemecky a

jcn ve vyssich tndach se 2x tydne vyucovala

�estina. Bylo to vclke pokorenL Po case stradani, mimahy, obeH a umome pdce

hraniU1rskych pracovnik:u a cleni1 Jcdnoty Sokolske se v!echno muselo opustit.

Kdyz vypukla drul1a svetova valka’, pusobj[i V Olefaici V nemecke obccni a mest’anske

skolc tito ufitele:

I.Emil Blaschke odborny ucilcl

Marta Blaschke utitelka
Affred Patzelt ucitel
Rudolf Finger ucitel
Ema Ohnciser industr.utitel
Valerie Re!chcrt ucitclka
Vilem Hofmann feclitcl

m1rozen

1905 slouzil u Webrmechtu padl 190& vdanar zmizela is ditetem 1899, slouzil u Wehrmachtu, padl

? pusobil na ·skolnim urad� V Liberci

1896 Zmizela

1913 odsunuta se d. ema syny 1879 zemf. 1943

Teprvc po r. 1945, po �esti dlouhych fetecb, se v�c teske opet vracelo do ceskych rukou, n6metti u�itcle zmizeli. Je vsak treba pripomenout, zc se jiz od tricatfch let nemecti ucitele ujimali propagace nacizmu.

Cetniclca stanice v Olcsnici zjistila, ze 26.cervna r. 1932 v dopolcdnich hodimkh,

Tumverein pod vedenim ucitclc Rudolfa Knoblocha a za dozom mfstn[bo nacistickcho fonkcionarc Rudoffa Kosscka provad�l cviceni, jez sc melo uplatnit v boji. Rudolf Kossck byl vcdoucim funkcionarcm Sicherheistdie11stu. Pochazel z Olesnice, kdc po smrti svcho olce ved1 se svym bratrem stolaiskou :zivnost. Stal se agentem a predaval Jpionazru material do Vratislavi. Brnlr Rudolfa Kosseka Josef, okresni vedoud •SDP, spa.chai scbevraz:du ve vy�etlovaci vaz� u krajskeho soudu v Opave 21.i’ijna r. 1937. Al:,y pfi

pohr’bu nedoslo k V)trznostem, dostavi•l se do Olesi).ice pohotovostni ceFni�ky o�dil z Hrad ‘ ce Kralove a B:roumova.

Sluzebna Abwehru se zam�rovala zejmena na Olesnici s pocetnym nimeckym obyvatelsktvcm, organizovanym v Hen!einove stran�. Kazdy sudetsky N�mec mobl do svych 50 let zadat o pfijeti do Freikorpsu, pokuq. si opatiil dva rul:itele. OstatnJ byfo vsc

podle radu. Cerna cepice s hakovym kfizem z bileho kovu a s cemo-<:ervenou kokardou.

Hnedy kabat a cerne holinky, pochodove boty, semi nebo hn&la kosile a cetvena vazanka, opasek •s pouzdre111 pro pistoH a brasnu pr-0 nejzakladnejsi potraviny. Krome toho mcli hnedy zimnf kabat s paskem a hakovym kfiiem na levtfo1 pfedlokti. Po zalozeni Freikorpsu

17.zafi r.1938, se rozsi:rily teroristicke akoe, kdy napr. 2I.Zari; kratce pi’ed patou hodinou ranni, se pokusila skupina ordneru ztiicit vyletnt cha� na Serlichu. �1oqili do okJ1a rucni granaty a ke stenam dievene budovy pfilozil1 zapalne lahve.. Vznikajfci poiar by! vsak uhasen. Shofelo jen osobnf auto mijemce chaty. Daisi teroriste pfepadli pozd� veter 21.zafi celnici v Bartosovicicb stfelbou a granaty. Kdyz se jim neJX)dafilo zapalit budovu svetlicemi, zalo:zi!i pozar zapalcnin1 baliku slamy.

Rok 1945 – 1946

Po osvobozeni se vsechno ceske vracelo zpet. Skala v Olesnici byla uvolnena vcetn� nemecke mest’anske skoly. ncmecti ucite!e zmizeli. •. •

3..zari 1945 bylo zahajeno vyufovani na leskc obecne i me�t’anske skole. Jejich spravou byl poveren byvaly Olesnicky ucitel Josef Pofitsk)\ ktery za okupace bydlel na Novem Hradku. Dne 26.unora 1946 byl pfodvolan ucitel Poricsky pred ocistnou komisi do N. Mesta. Na Novem Hradku ho obvinili nektefi clenove ucitelskeho sboru, zc se provinil proti narodni ctL Pfi preliceni mu vsak byla prolcizana cinnost v od.boji po cclou dobu okupace.

Byl zprosten viny v ce!em rozzsahu.

Po provedeni zapisu se zjistilo, ze obecna skola ma celkcm 49 zaku a mMt’anska skola

43. Reditelem obecne skoly byl ustanoven V{iclav Potucek, narozeny v Olesnici r. 1922 a feditelkou mest’anske skoly Jamtila Sprachalova. Narozena r. I922 v Novern Meste.

Druhym ucitelem byl Josef Stepan, syn listonose, narozeny r:. 1923, Vyucovalo se v budove byvale ncmecke mest’anske skoly, jez byla pr.evzata ve velmi spatnem st.avu. Do obecniho

smetnilrn se odvezlo 10 vozu smeti. Hodn� prace dalo tez uspofadani skolniho inventafe.

VylouWo se vsechno nemecke. •

14.zan 1945 bylo ve skole vzpomenuto vyroci umrti prezidenta osvoboditele T.G. Masaryka, svatek -0svobozeni, 28.rijen: 1945 se oslavil skolni besidkou. Projev mel pan ucitel Poricsky.

l .listopadu by.I ustanoven zatimnim feditelem obecne skoly Bohuslav Novak, narozcny

r. 1926 v Hradci Kralove. Zemska skolni rada pak povolila otevfeni n1ate:fskc skoly, jez byla umistena v mistnostcch byvale nemecke skolky, Ucila tu Marie Zelcna, narozena r. 1926 V Novem Meste.

V nedeli 23.prosince 1945 mely deti spolecnou vanoc11i besfdku. Kaz.de dite dostalo sacek s cukrovim v cene 100 konm. Vyd.1.ni bylo celkem za 7050 komn. Zap1atilo se z daru mistnich i okolnich pfiznivcu.

Pi�c Q tom i casopis ,,Jiraskuv kraj” z Nachoda:

,,Pestrou vanocnJ besidku usporadalo :factvo ceskych skol v Olesnici v hotelu .,U Soumaru”. Za vedeni reditele mest’anske skoly Josefa Poricskeho a spoluprace Mistnfho ulitelskeho sboru vfoch 17 ciscl programu pfedvadely dcti ad nejmcnsich z materske skolky at po velke, z mest’anske skoly s jistotou a 11enucenosti. Byly to basnicky, k.oledy, vesele i vazne vystupy, tanecky divek V krojich a narodni pfsne.

HranicMi, zijid zde fadu let i ti, ktefi ncdavno prisl-i, mohli se pi’esvedcit o pfikladnem vedeni nasich �kol.”

Ke konci viinocni bes!dk:y pi’ccetl u<‘:itcl Poricsky dopis Hany Benesovc, choti prczidcnla repubiiky, ktery zaslala spavc skoly. Patfi vsak nam vsem na hranicich. Besfdku navstivilo hodne ceskfch. obyvatel. .

Sum a radost deti kolem vai1ocniho stromu a rozdelo,:ani darku naplnil vsedmy radosti a vdecnosti k tern, ktefi se zaslouzili o uspoi’ada11i teto besidky s bohatou nadilkou.

Dopis panf Hany Benefove, choti prezidenta republiky mest’anske skole V Olesnici V Orl. Hora.ch.

Vazeni panove. Dne 20.pro_since 1945

V fade dopisu� doslych mei’nu muzi, pfisel i Vas dopis. Pouzivam prQto ra<la teto pfilezitosti, abych Vam jmenem sveho muze fekla, ze i my jsme po cela leta zili v cizine ve vzpomin.k�ch i obavach o vsechny u nas doma, zejmena o nase deti a nas dorost, aby

pomery a jejich vychova za doby utlal’11 nezanechaly z lfch stop. Proto dnes s takovou radosti sledujeme zpravy o tom, ze nase ceska skola spolupfispenim povolanych ucitelu

poskytne nasim detem vse, echo je treba, aby z nich vyriistali nejlepsi obcanc statu a

naroda.

Pi’cji Vam, Vazcni panove, ve Vasi vdecne praci pro nase deti hodne zda.ru a take v.sechnu radost, Icterou jim skola muze p.i’inaset

Vase Hana Benesov.i

P.S.

Dnesni postou bude poukazan pi’ispevek na Vasi vanocni akci.

14.unora se ustavilo rodicovske sdruzeni. Ustavujici schuzi ridil reditel mest’anske skoly

J. Poncsky. Predsedou vyboru 0 ctyrech clenech se Stal inpelctor financni Strate Jaroslav Limbursky, pro skolu mett’a.nskou a obecnou Ladislav N�·c. One 4.kvetna 1946 nastoupil do zdejsi skoly ucitel Rudolf Chalupa z Hradce Kralove.

Roku 19.46 uspofadali ucitele vanocn( nadilku. Pfijem byl 37,200 korun, vyd.ani cin.ilo

21.443 konm. Cisty vytezek 15.766 Kc byl rozdel.en takto; matcrsl.cl skola dost.ala 2.955 Kc, obecna 5. 910 a mest’anska 6.910 konm.

Po vykonu vojenske p.resencni sluzby se vratil do skoly r. 1947 ucitel Vaclav Kubec.

Ucitelka Kveta Nerneckova odchazi na vlastni ztidost do Ceskeho MeziricL

Behem skolnich prazdnin r. 1947 se znacnym nakladem provedly vnit.rnf upravy budov a oprava strechy. Do vsech uceben byl zaveden vodovod. Reditel skoly na techto uprav{1ch odpracoval bezplatne 456 ltodin. Pak ale onemomel .a po uzdraveni byl prelozcn na

mesl’anskmi skolu v Dobrancch. V Olesni�i pi,sobil od r. 1932, met s olcfo.ick)·mi obcany spojeni i pfos okupaci, kdy vyucoval na Novem Hriiclku. Zastaval mnoho odpov�dnych funkci, po osvobozcni byl v Oldnici pov�rcn vojenskym i ci ilnhn zaborem zahaji.l pnici v novc ustavenem MNV a ve spravni komisi, byl n:ipontoc11y pri odsunu Ncrncu a pri udelov:ini dekretu narodnim spravcum. Odesel do,Brozan u Terczina.

Novym zatimnim i’edilc1em skoly byl jmenovan Bohuslav Novak, dosavadni utitel na obecnc skole. arodil se r. 1920 v Hradci Kra!ove, kdc potom vyutoval po absolvovani

�oly.

V zafi �- 1949 se zafalo jen ve tfoch tridach pro maly potet deti. Byl spojen ti’eti a ctvrty rocnik.

Materska �kola se prestehovala r. 1949 dq prizcmf byv£Jleho hostin.ce ,,Ukorun.y” a tfm ziskala skoJ vie prostoru pro zavedeui celodenni pe6e, spojene s u.plnym oeloden11fm stravovanim. Kuchafkou byla A Kubcova, ixstounkou Mifoslava Tofovsk.1 z Novello Hradku. Od 1.5. 1950 prev.rnla pcti a kuchyui dosavadni §koln.ice Anna Dudkova.

Zaku v� ve �kole ncustalc ubj-valo, stejn� jako obyvateJ. Proto se zatalo jednat o existenci olefoickc stredni §koly se dv�ma ti’idnmi a triclennym utitelskym sborem. V. Kubec, J. ovak a . Zcmanova. Koncem roku 1949-1950 bylo vc �olejen 45 zaku.

Ve �oluini rocc 1951-52 mela stred11i �kola dve tridy s 53 zaky. Odescl feditel stredni

skoly J. Novak do Ncchanic. Na jeho misto p:richazi LL 952 Josef Frinta, dosavadni feditel skoly v Sedlonove. Narod.ii se t. I. 1920 v Novem Mes:tc nad Metujl.

Ve .skohlfm.roce 1952-53 jsou ve stfodni skole dve Hidy se 49 zaky a 3 ucitelskc sfly.

kolni r<,k 19 4 – 95

zafal 1.9. 1954. Toho roku se premfstilo zactvo prvniho a patella postupneho rocniku z budovy b, ale ceske skoly do stredni mest’anske skoly, takze ma �esk.a §kola ctyli ilidy s 96 iflky. 0d 1.9. Lu vyucovali Jarmila Kubankova, Milada Ptackova, Josefa Pitro a, Vaclav

Kubec. Rcditel Josef Frinta vyucuje telesnou .a hudebni vychovu a kresleni. Ucitclka Anna a ratilova je na materske do olene a J. Kubanko a, jei ji zastupovala, vyucujc n

Destnem. Konce1n �olniho rolru se 12 z:ik:u zu�astnilo celost{itni spartakiady v Praze.

Rozmistcni zakO po prazdninach:

Erika Ponerova, pedagogicke gymnazium, etr Martinek, TOS Dobruska, Karel Kiivka, Gerhard Mach a Erich Schwa.rl. CS T, Al.zbeta Netikova Dagmar Nycova, Helena Solco ‘a, Otto Schonfeld Velorc, Monika Brychova. a Kveta Haartmano a se ly ucit

vemeslu, Ja:roslava Skodova a Marie Pohlova nastupuji do zemedclstvi a Jan Lukasek Milo§ Bachura a Bruno Stoujek dobro olnc opakuji 8.rocnik.

Skolni rok 9– -56

Byla ziizena druzina mladezc a vychovatelkou byla jmenovana va Turkova z Hronova.

V prvni trid� jc 24 iaki’1, ve druhe 41, ve t-feti 20 a ve ttvrte 11,

Za.ci odpracovali celkcrn ctyri dny pfi vysazovani smr�ki, v lesc. �kolu opousti celk.cni 11 deli Do zemed�lsM nastuppuji 2, do uteni a skolu III. stvpne 2. Aida Ho�kova bude studovat11ajedenactiletce a A. Fger na pedagogicke skole. •

kolni rok 19 6 – 57

Utiteisky sbor jc stejny, do prvniho ro�niku nastoupi]o 9 &ti, takze je ve skole celkem 94 z.ili. M�li brigadu na vybirani brarnbor v cclJoiiove , po 6 dni na vysazovani stromku

V ,

v Iese. Odpr:tcovali celkem 99 I hodin. Rcditel Josef Frinta byl zvolen do Okrcsniho mirodniho vyboru. ‘Ze skoly odchazi 6 zaku: Bmno Schmora11z do uceni do Adastu, Michal LaschtoviLZ do uceni elektro, Jan Demer jako chovatel koni v Kladrubech, Helena Popelkova a Jiri Pola do zemede!stvi a Petr Dok.ladal jde studovat prfunyslovou skolu strojnickou do Noveho Mesta nad Metuji.

Skolm rok 1957 – 58

:weal 2.z:afi. Ucitelsky sbor je stejny, jen dnuinu povede nova vychovatelka Maruska Ptatkova. Do prvnf ho rocniku nastoupilo 21·zaku. Zaci odpra:co·nli pro CSSTS na vybirani brambor 1620 hodin. Na konci-rolm opousti skolu 21 zakii:

Fr. Ctvrteckajde do Svatonovic jako hornik, J. Suchanek Eram Dobruska, Jiti Marvan a

H. Zeipeit lesnicka skola v Knezickach, J. Popelka chovatel koni v Kl.adrubech. Dva zaci

jdou do Chronotechny, dva do Jasny v Novem Meste nad Metuji, dva do zemedclske uci’fovske skoly’ jednai do Vkusu V Dobrusce na siti.

Skolni rok 1958 – 59

Do I.rocniku nastoupilo 10 prvii..ackii. Ve skole je,celkem 108 detL Ucitclsky sbor: Josef Frinta ieditel skoly,ucitelky Josefa Ftrova, A. Navratilova a Jana Zah01,ukova, ucitelky 1 – 5 post. rocniku, Milada Nckova a Vaclav Kubec 6 – 8. post. rocnik. Vychovatelka Marie Ptackova.

zafi navstivili skolu clenove Narodlliho divadla, mistr Otto Masak, Robert Visek a soprauistka N.K.ejfova. Zpivali 11ejslavnejsi arie z oper Srnetanovych, Dvorakovych, Vag.nerovych , atd.
listopadu koncertovali ve skole tvlirka Pokoma, Vlasta Prokfova, Josef Suk a Emil Suchner.

V fijnu odpracovaly deti 9 dni na sMru brambor v Olesnici, Bacetfne a Sedlo1fove.

20.prosince Milan Marvan jako Dcda Mraz rozdaval detem darky. Na konci skolniho roku odchazi ze �koly 17 zaku. Rozvita Snajruova na zdravotnickou sko!u do Hradce

Kralove, J. Marvan na stavebni skolu v Nachode, Hana Hrazdirova: na dvanactiletku V Dobrusce, Eva Pitrova 11a prumyslovou slmlu V Novem Mcste, kam nastupuje i Zd. Slavik. Dva jdou do zemedeistvi, ti’i na zednitinu, jedcn na postu, jeden do Vclodruzstva, dva do Chronotechny.

Skoh1f rok 1959 – 60

V tom to skoln.im roce ziskala skola dalsf ti’idu, takze 6, 7; &. Postupny rocnik bude samostatny. Nove nastoupilo 16 detf, takie je ve skole celkem. 110 deti a 6 trfd. Prvni tridu vyucuje J. Pitrova, 2. A 3. tfidu J. Zahourkova, 3. A 5. tfidu A. avratilova, 6.tr!du Zd. Michlova, 7Jrfdu Vaclav Kubec. •

Koncem zari odpracovaly deli 1400 hod.in pfi sberu brambor v Sedlmfo’i,e, sebraly 2450 zavafovadch sklenic pro zavod Fruta v Novem Mestc nad Metujf.

19.prosince dostaly deti k Mikulasi jablka.

12.cervna byl zvolen ucitel Vaclav Kubec za cfcua MNV Olesnice.

Olesnickou skolu opousU 13 deti. 9 jicb !X)Stupuje do 9. Rocniku. na Novy Hradek, do zemcdclstvf nastupuji Vladimir Migi1la a Vaclav Tousek, Vincenc Gasparek do lesnickeho uciliste, Ladislav Hofman do Adastu v Dobrusce a Petr Malek do postovni skoly v Novem Meste

Nove uzemni rozhodnuti.

Nasledkem novych uzemnich zm�n se m�i okres-Dobruska a cast tohoto okresu byla pridclena okresu Nachod a cast k okresu Rychnov nad Kneznou.

Skolnf rok 1960 – 61

byl zahajen v sale mistniho kina za pritomnosti zastupcu MNV a mistnkh zavodu Velodruzstva a Snezka; ve znamen.i. vyznamnych udalosti na�i republiky:

Byla schvalena nova ust.ava, probehla zdafila IL Spartakiada, Ceskoslovensk.1. repubiika se stala republikou .,,socialistickou”. Zaci dostali zdanna skolni pomucky a uccbnice. Misto

Z. Michlove nastoupila Marie Zatloukalova, nusto Jany Lavickove-Zahourkove na materske dovole11e, Marie Ptackova. V listopadu se stala vychovatelkou Anna Dudkova.

\Do prvniho rocniku nast_oupilo 15 deti, ucila je Jana Pitrova, do druheho rocniku s 27 dctmi A. Navratilova, tiet1 ti’fdu s druhj·m rocnikem M. Lavickova s 31 dctmi, 6.tfidu, prvni rocnik Vaclav Kubec se 14 dctmi, Marie:Zatloukalova 7.tfidu s prvnfm rotnikem B dcti a 8.tfidlll s prvni1n rocnikem a 13 detmi Milada Ptackova. Celkcm bylo ve skole 1B dcti, 60·chlapcu a 53,divek..

I. I. 1961 vysel novy skolsky zakon.

15.2 1961 blahoprali skolaci k sedmdesatym narorzeninam lidove basnirce Frantisce Scmerakove. 30.cervna skoncil skolni rok 1960 – 6t. Pfisti skolui rok bude take prndlouzeny o jcden rok, jak:o tento – byl devaty rocnik. Ze skoly ode�li jcn tfi :z.aci. Vaclav Hosek .sel do hornictvi, Sona Mihalikova do uceni na kadernici a Emilie Stepanova sla pracovat do Chrono1echny

.Skolnf rok 1961 -·62

zahajila olesnicka skola pod novym mizvem Zakfadn..i devitileta skola – ZDS a to proto, zc letos absolvuje jiz devaty rocnik.Ve �kole bylo celkem 117 deti. Pnsly nove u6telky: Blan.lea Bosakov{1 a Hana Beranovi z Hradce Kralove.

Zac� druheho stupnc navstivili cine 5- 22.rijna Praln1. 13.listopadu se vrfnila z matcfske

dovolene ucfteJka Marie Zatloukafova. Prevzala 8.tridu a uoitelka H. Stcp:inova byla pielozena do Tf,1iste nad Orlici na ZDS.

17.listopadu se tez vratila z materske dovolene ucitelka Jana Lavickova, rozena Zahour

kova: a pre:vzala 2.trfdu. Blanka Bosakova pak byla pfelo:zcna do Ceskeho Mezifici.

10.cervna konci sk.rok 1962 a 11 zila’• opousti 9.rocnik. Marie Ksan.drova.a Alena Ne jedli jdou na pedagogickoµ skolu do Jaromere, do prumyslove: skoly Jar. Martfoek a Jan Mayer, Jan P0la do Iesnickcho uciliste v Knezickach, Josef Malek chovatel koni nebo zcdn[k u CSSST, Miroslav Skoda do elektrotechnicke sko1y v Semikch, Rudolf Ga�parek zednik u CSSST, Milan Pribyl do elcktrotechnickych staveb Hradec Kralove, Lioor Maliisek do Adastu Dobrnska, Jana Hartmanova do tovarny na pocitaci.stroje v Hradci

!Kralove. Ctyii zad odchazi do zemMelstvi ajimi pi’ekracuje Olcfoice plan naboru mladei.e do tohoto povolani.

Skolni rok 1962 – 63

Skola ma. na ni.zsim stl’lpni 2 tfidy a na vy�sim 4. Niisi stupe1l se skolni druzinou a dilnou bude opet v budove puvodni ceske mcnsinove· skoly a vyssi stupei”-1·je v budove byvale mest’anske skoly. Reditelem je opet J. Friuta, skolnid L. Cvejnova, ve: skolni dru.zine Anna Dudkova. Cclkem 121 deli uci tyto ucitcle: Josefa Pitrova, Hana Bcranova,

Milada Ptackova, Anna Navr:itilov{1, Vaclav Kubcc a Marie Zatloukalova. Devaty rocnik opousti celkem 14 zakii. • •

Skolni rok 1963-64

Tebdy bylo v ZS v Olesnici 112 deti, navstevujicich 6.tfid. Slozeni ucitelskeho sboru:

od 1. tridy-J. Pitrova, Vaclav Poti’1cek, Marie Zat1oukalova, Milada Ptackova, Anna Navratilova, Vaci. Kubec. Redilelem skoly je Jos. Frinta, Dmzinarka A Dudkova, skolnice

L. Cvejnova.

B. Kratochvilova Lina N. M�sto Z. Pribylova

0. Nejedla SWS Dobruska V. Polova

Stuha Dobruska Ped. sk. N. Mesto

Vlad. Broz SZTS Kukleny

L. Bachura OSP Dobruska

J. Zahourek St.avostroj N.M.

Skolni rok 1964-65

J. Demer

V. Kubec

J. Martinek

OSP Dobruska Chronotechna N.M. CSAD Rychnov n/Kn

Ve skole bylo 109 deti, slo:;teni ucitelskeho sboru od 1. tffdy:V: Potucek, Blanka Bosakova, Vaclav Kubec, M. Zatloukalova, Vaclava Panzkova. Ostatni se nemeni.

Alena Hrazdirova Stu11a Dobruska Petr Falta opr.zern.stroju Clirad Frinta homfk Havifov Jaroslav Linhait SWS Dobrnska Zdenek Martinek Adast Dobruska Jaroslav Ptacek Adast Dobmska Jaroslav Reh””lk Adast Dobruska Bozena Andrsova SVVS Dobruska Alena Freivaldova SVVS Rychnov Renata D1,1dk.ova Chronotechna Helena Duskova Chronoteclrna Marketa Zeiplova Jednota

Skolni rok 1965-66

Do skoly dochazelo 110 deti. Z 9 rocnlkii bylo utvoreno 6.trfd. Slozenf ucitelskeho sbom od 1. trfdy: V. Po1:ticek, Anna Hrdinova, zast. 11a mat. dov. Kohoutkova, Ivana Novotna z Nachoda, Yael. Kubec, M. Zatloukalova a Milada Ptatkova. Reditelem je J. Frinta: druzinafka Bianka Nemelkova a skolnici L. Cvejno 1a.Umisleni deti z 9. tridy: Dalibor Bachura kuchaf RaJ Jos. Efenberk topenar OSP Dobr.

Jos. Linhart automech. CSAD Jin. Malek hornik Havifov Vf t Mihalik SWS Dobruska Bfotisl. Novotny st.r. zam. Velorax Adolf Soumar opr. zem.str.CSST Rud. Stoitjek vcelar CSST Zdenek Smola lesnik Svoboda/CT Mil. Stepan instalater OSP Hana Balcarova – SVVS Dobrusk1l H. Dobiasova Snezka Olesnice Boz. Gasparkova zem.uc.Opo<!no Eva K lbcov.i ek. sk. Hr. Kral. Eva Kristenova SVVS Dobmska Bar. Honzikova st.konzer. Praha

Eva Martfo.kova Jedn. Kostelec/Orl Helena Polova konzervarka Fruta Eva Svetlikova str. zam. Adast Jar. Stepanova Hrackarna Novy

Hiadek

Skolnf :rok 1966-67

Toho roku vyucuji ve skole od prvni tndy tito ucitele:Vacl Potucek, Alena Prcbalova z opocna, Mil. Ptackova, Ivana Viesnerova, Va.cl. Kubec a M. Zatloukalova.Zmena je u druzinark:y, kt.emu dela Dana Dejdarova.. Umisteni de.ti z 9. tridy:

Jifi Kubrt chov.koni Kladrnby Stan. Stojka Automechanik Stan. Vasata zem.uc. Opocno Irena Skodova SWS Dobruska

Vlad. Linhart dast Dobru§ka

Marie Smolova • Potr. Nachod

Vlad. Stonjek

Marie Du�kova

Adast Dobm�ka

Jednota Kost./Orl.

Boz. Ruzicko a tkadlena Lin:1

�kolnf rok 1967-68

Ludmila Jirkov Kovodruzstvo

Skolu nav te ovalo 103 deli. Z 9 rocni bylo Opel 6 trid Slozen:i utitel-skcho sboru od l.tffdy; Vact Potucek, A. Hrdinova, M. ZaUouk.alova, . Ptackova, B. Matoulkova, V.

ubec..Redit.elem skoly je stale .L Frinta, druzj-narkouje M. Dolezalova a skolnici L.

Cvejnova. Materskou {kolu 1,a ·�ti!vuje 25 deli a ,afi e 00 obedu i pro ciz(. Bianka Fiserova cldkola Nachod Lada Hil<lova SWS Dobruska

Andela ochova Prum. sk. De.cf n M. Ct rteckov zS litomy I

lrcna Vinterova Rygie Nachod Helena Bohatova Sn�zka Olc�nice Jan Hofman SPS Dobruska Helena Jirkova Snezka Olesnice Jar. JeUnek Zem.u<!.Kralfky Vlad. Savan Stavostroj

Skolni rok 1968-69

Skolu nav tevuje l08 deli je utvoreno 7. trid. Slozeni ucile[skeho sboru od Uridy je nasledujici: V. Poti’:�ek, J. Cvrckov�� A Novakov{tMHrdinova, V. Ku-bee, M. Zatloukalovt\,

M. ptacko A a B. Matoulko a. Ost tni se nemeuLUmistcni de i 9. tridy:

JJr. Cejnar Stavostroj Karel Martinek Stavostroj Vladimir VcjMra Stavostrnj Marta Lukaskova SWS Dobmska Olga molo • WS Dobru�ka Stan. Stepanov syv§ Dobruska Kamil Stonjek OSP Dobruska Frant. Du�ek ZOV Kraliky

Jar. Gafpare OSP Dobruska M. Kratochvilova Ello esto Milan Nejcdiy ZOU Opocno

Skolni rok 1969-70

Do kofy dochazefo I00 deti. Pfibyia pouze jedna nova ucitelka Jana Ma-lou�kova a je

nova druiinarka M. Dolezalova. Sl olnici je pi. Lirthartova.

Jan Vint.era automcch. CSAD Milan Hofinan Mir. Bohacova �vadleu, Pleas Stan. Davidova Alma Dernerova odb. sk. Zambcrk Mil. Hermanova Smia Salacovli proda- acka Jedn.

Zednik OSP Dobr. Hygie Nachod Servirka Jednota

0d. noveho skolnfho roku 1970-71 veslo v platnost nave na:rizeni-pokud si roclite pfeji, aby jcjich dff chodily na nabozen tvf, musi to ohlasil editeli ko-ly. ude·se vyufovat od trcti do osme tNdy.

kolni’ rok 1970671

Ve �kote je 101 diW. Slozen1 uc. sboru od 1. tridy je naskdujici:Vftcl. Potu<!ek, Luctmifa Cvrckova, lv.(arie Poclzimkova M. Pta6kova_.B. Matoulkova, V. Kubc’c a M. Zatloukalova. RediteJcm je stale J. Frinta, druzinarkou Anezka Punaro a ska nici M. Linhartova.

Rozmisteni di!t[ z 9. tfidy:

Mir. umaj zemed!lstvi

Petr Arvaj

Kucha,Cr

SST

Marie Jirkov Snezka Olesnicc Kvetoslav Brych OSP Dobruska Vit No otny lcsnicke ucilitte S\•atopluk Stepan OSP Dobmska

Jar. Ruzicka Zdenek Hejzlar Jo . Kloucek Nndez. Cvejnova

Zamecnik na dole SVVS Dobn.IBka• Automecl1anik Prodavatka Jedn.

Milada Duskova krejcova Skutcc M. Salacova Gymnazium Eva Sedlackova gymnazimn

Skolni rok l971-72

Skolu navstcyuje 97 dctf, ucitelsky sbor je nasleduj!ci: V. Potucek, J. Matouskova, M. Kubickova, M. Zatloukalova, Rt’12ena Smikova, Bozena Matoulkova, Vaclav Kubec, rcditel

J. Frint.1, vych. E. Pfibylova, skolnice M. Linhartova. Rozmisteni deti z 9.tfidy:

Jifi Bos	zcnl. UC, Opocno	Lad. Falta	zem. uc.Opocno
Mir. Klarnta	malif pokoju	Pavel Malek	Zednik OSP
Ludvik Sedhicek Marie Vasatova	zednik OSP kucharka Jednota	Radomir Soumar	Lesnickc uciliste

Civilni a cirkevni pamatky.

Pomnik padlym. Dne 26.srpnal 925 byl v Olesnici za velike slavnosti odhalen pomnik 88 padlym a nczvcstnym vojakum z Olesnice ve valce 1914 – 1918. Pomnik byl postaven t1prostfed namcsti V renovovanc kasne. Kvadr pfskovcc o obsahu 2111:;, vazici 75q, byl pfivezen koi1skymi potahy z piskovcovych Iomu v Kladske Hejso� vine. Darovnl ho baron Scher-Tohs z Ncmcckc Cerrnne u Chudoby. Byl to zbytek kamene, dodavaneho na stavbu rfsskcho parlamentu V Berline, ktery SC stavcl r. 1880.

Pomnfk zpracoval akademicky sochar Emil Schwantner z Trutnova behem tri mesicu. Zmizoriioval skupinu vojaku v objeti smrti. Na soklu pomniku byly ctyri medenc desky se jmeny padlych. Vylohy za ponmik cinily 40.000Kc a pri slavnosti byl ·vynos 7.000Kc.

Dne 28.10. I946 byl tento ponmik odstrnnen pod zaminkcu, ze jiz nenf aktuelni. V kasne, zhotovene r. 1819 kamenikcm Weiscrem z Fridrichsdorfu v Kladsku, zustal jen i:ulovf podstavec bez desek. .

Uprostfed namcsti, nad kasnou. stoji barokni misijni kfiz 9m vysoky, ma 11.apis ,,Tento pomnik postaven 7.listopadu r. 1718 zakladatelem spolu s nmohymi dobrodinci. Byl opraven r.1913.

Dole na namesti je barokni socha sv. Jana Nepomuckeho z r. 1826 s napisem ,,V milostiplnem jubilejnim svatku r. 1926 dali .zfidit olesnicti dobrodinci tento pomnik z vdecnosti a ku ctl sv. Janu Nepomuckemu.”

Ph krytych schodech ke kostelu, proti fare, stoji kamenny kHz :s !elem Kristovym a pod nfm klec{ci Panna Maria. Na podstavci je relief’obetnH10 beranka a datuni 1813.

-.: :·.: V pohraniCllim Iese na pasoce, v homl Olc�1 ici na Cihalkou je piskovco ; ·iz pod

ni1d111z je po chov}1bn: s�eds ky ‘ general, ktery cu

��3.’.� • z ‘f., ‘.�IIU pa po pro11rane 1tvc r.1 63�9.

Prcd domcm cp. 138 je marianska socha na 2m vysokem sloupu z r. �889.. Nad domem cp. 160 je kffz, v�novany sv. Janu Kttitcli. Postaven r. 1922.

” V homi rnefoici, u lesika stoji kiiz z. r. 1899 po.rfzeny .AJ1tonihe1n a Josefem Starack0V)’mi. •

Prcd hor kym slatkem nad silnici, je masi ni barokni kiiz. pod t1hn dv� placid ie�1y: Maria, matk:a Jezgov·t a Maria Kleofasova, sestrn pa1111y Marie. 1apis v pickladu: ‘6 Pane Jezu Kriste, skrze 11 e llorke ut:rpcni a smr1, nech na stati sc dcdici :;hvota vecneho!” R.

1850 Josef Starace •.

Kriz z r. 1916 n spalencho st�1reho mlyna J.Cerncho. Nai,is:”Postaven na pamatku na�i mile manzelky a malky Jolla 1y Ceme od Josefa Cemeho /mlymHc/ a rodiny. Zhoto il sochar Hartman z Olesnice.

Kriz u Ccmeho hostincc 1Cp. 204, SC dvema soskami sesly a sih16 J;)OSkOZCll)’. Lctopodct i napjs jsou t�zko �itelne. Obnovcn Vilemem Sintakem. .

Masivni kriz u Klimsovy vilkv cp. 176 se dv�ma sochami na podstavci.

Pred mcstanskou skolo 1 cp. 138 vedfe silnice vzahrade, u cp. 101, je t.elezny kriz ha

kamennem podstavci.

Masivni. pekne yypracovany km u Storucova domu cp. 88, pr:i silnici k Polomum s reHcfy sv. Anlonina, sv. Frantiska, sv. Juliany. sv. Trojice a svrfoni sv. Jana Ncpomuckcho do Vltavy • s napisem:”Postaven r. 1836 manzely Frantiskcin a Juli{mou Roubalovymi”.

pred �P- 71 a reHefem jeho svrz.cni do Vltavy a sv. Frantiska z Asisi. N{1pis:’ Postavil Jan tonjek r. 1873. Oprave11 r.1900. Citat z bible

,,Ml�ici a moudry budes ctcn t¹‘

U Stonjekoyych dolni Ole§uJci pri i!. 36, u vj zdu do dvora, je novcjsi marianslcl. socha bez ctopoclu.

V Zelenem udoH jsou pfi silnici dve sochy – pri Olcsence je socha sv. Josefa

s letopoctem 1722 a na drulle strane silnice na kamcnncm podstavci Bolestna matka Boli m{L nn k.lin� polozcno mrtve t�lo Jezisovo. Letopocct r. 1726, Rika SC tez lJ svatych. Tyto soch. poridil s �m nakladcm Bcdrich Kl.imcs majitcl uscdlosti. na pamMku n::irozcni

svycl1 sym v !etcch 1722 – 1726, kteii sc narodili po d1ouMm m,ntlclstvi.

Pod namestin1 pri silnlci, pkd domcm cp.29 jc se�ly· Iehky khz s lctopoc!cm l 842.

U no c silnicc z mim�sti do Kutlu stoji v ohybu silnice na poli, zcleznj”• kiiz na

kamcnnem podstavci.

a kopci, pfi ceste k zadnim Po_lomih 1, a Brandach, je u cp. 232 velky kamcnny krif s nemeckym napisem”Ku cti Jczge a jcho matky Marie”. Tato socha byln postavena od

polomskych a olesnickych dobrodincu r. 1859 pod ve-denim Josefa Jarose z Polomu cp.

25. Zhotovil H. Rasch z Konradwa!du u Landeku v Kladsku.

Vysazcni lip na mimesti V Ole�nici

bylo .provedcno v dubnu r. 1880 na pocest zasnoubeni belgicke princezny Stefanie s habsburskym korunnim princem Rudolfem, kterc se slavilo 1O.kvetna r. 1881. V Olesnici bylyvclkc oslavy, spojenc s lampionovym pruvodem a slavnostni bohosluzbou.

Rekapitulacc statistiky obyvatel Olesuice v letech v�\Jefoych

a poyalccnS·ch,

V roce 1939 mela Olesnice 1280 obyvatel po vystehovani mnohych _ceskych rodin z pohranici.

Behem valky zem.relo v Olesnici 63 dospelfch osob.

Na vojnu bylo povoiano r. 1939-45 262 muzu z 205 roclin.

Z valky se vratilo domu 40 osob, v rm ZLtstalo 180 lidl, ve valce padlo 42, z Olesnice

bylo odsunuto 803 lid:i, do zazetni 52, do Rise 751 a neodsunuto bylo 256 osob.

Volksturm.

Kdyz se ve va1ce jiz schylovalo kjejinm zakonceni, sahli jeste Nemci kposledni

zachrane, k zadrieni sve porazky. Zridili tzv. ,,Volksturm” – ozbrojili stare muze, dali jim zbrane, ustrojili je do sedych uniforem a cvicili je ve strelbe a hazeni granaru. Tito starci

pilne cvicili, chodili s italskymi kvery odebranymi zajatdnn na straze po okoli Olesnice a zasli az na hranice protektoratu, coz se stalo osudnym pro posled.ni obet’ okupace.

Kvetnovc dH)’ roku 1945.

V sobotu, 5.kvetna, byla pohranicni straz ve sve strazni budce pri silnici u obce Dlouhe odzbrojena a straznfci, jmenem Sten.lee a Tauche byli poslani po silnici k Olesnici, ze ktere pfisli.

V ncdcli 6.kvetna sc prochazela.straz olesnick:eho Volksturmu po silnici od Olesnice. Dva muzi zasli .azdoh1 ke stdzni budce ·na hranidch• protelctonHu, Jez byla minuly den obsazena ceskymi obcany. Jakmile se Nemet priblizili, vyskocili Cesi z budky a uamfnli na Nemce zbrane. Ti je odhodili a zdvihli ruce na znan1e11i, ze sc vzdavaji. Bezbrane posl.:ili

Cesf zpet, od.lo.1d prisli a pak zapalili boudu nemeckych celniku. Tehdy byl zastrelen nemcckymi vojaky Hugo Fogl, rolnik z Dlouheho, ktetemu bylo 67 let. Sel se ze zvedavosti podivat k dohorivajicf boudc\ koiem niz byl ininuly den takovy rozruch. Pospichal se po silnici ukryt, ale byl zastielen.

Tlupa nemeckych vojaku pale vedla 12 mladiku, ktere pri pfepadcni pocl1ytali u

zapalene ceJnice. Za obyd.li, pod silnici je postavili do p11lkruhu) rnce museli mit vzadu a

Nemci, z nichz jeden umel cesky, jim deiali lcizanL Zajatce nazyvali mladymi bolseviky a pritom stale k.lapali samopaly a puskami, nabijeli je a predstira1i, ze je chteji postrilet.

Chteli tak chlapcum nalmat strach. Nekte.H se jiz loucili se zivotem. Nakonec na pfim.luvu olesnickych Nemcu byli propusteni na sv.obodu.

V pondeH 7.kvctna se uprchlici z Nemecka stehujf zpet do sv-e vlasti. 8 pfislusnikii SS pfijelo vojenskfm autem z Noveho Mesta. Byl vyhla.scn vyjimecny stav � Stanne pravo.

Nernecko podepsalo kapitulaci a stahuji se transporty nemeckf,ch vojaku. Po silnicf ch ‘ projizdi mnoho nemeckych vozidel. •

Ve stfedu 9.kvcna zatalo po siln:ici projizdet ustupujici n!mecke vojsko v pine zbroji. Vzhledem k tomu, ze bylo muistvo dlouholetou valkou, straru\nim a vycerpanfm citelne

oslabeno a ztratilo nadeji na vitezstvi, vyuz.iva,lo kazde priJezitosti zbavit se zbrnni. Ustupovali od Levina a Dusniku, ponejvice na naklad.nich autech spolu s delostfelectvem, pcsimi formaccmi, vozatajslvem a jizdou. Projizdi bez prekazky Olesnici, ale u tkalcovnicky p.ini K1\ourkovc je nasi zastavujf a odebirnji jim zbranc a vojenskc vcci a skladaji jc mi hrornadu, odkud je pak odvazi autobus pana Rybina do Noveho Mesta. Tam jirni vyzbrojuji nase voj,1ky, nastupujici vojenskou sluzbu. Bylo to vitane, protoze nas ob novovany stat byl bez ozbrbjenych sbont. Tak bylo odvezcno 25 aurobusi’1 plnfch zbrani.

Rudft ai·mada 10.kvetna.

Silnice byla v noci 9.kvetna plnii ustupujiciho nemeckcho vojska. Po celonocnim lxlcni nadesel 10.kvetcn 1945.

Jii rano bylo videt prvni hlidky Rude armady mezi prchajichni nemeckymi vojaky. Mnohemu se podarilo zbehnout do okolnich prilehl)’Ch lesu, tam se odstrojit, odhodit vfzbroj a mnohy pak hledal itlayt i u nasich obyvatel. Rozklad nemecke armady byl velky. Jcden dustojnik pri l’.1teku odbocil u Zelinkova mlyna do lesa, kdc si vzal zivot. Lehi si a dal si pod hlavu rucni granat.

Po p1vnich h.lidlcich Rude annady se hnmlo ruske vojsko, jez Nemce predj(:z;delo a spechalo k:upredu. Hloucky nemeckych utvarii odchazcli do zajeti.

Patek 11.kvctna

Jezdiio jiz mene vojska. Odborni dobrovolnici chodih sbirat gramHy a vybus1tiny, strelivo, nejiste vybusniny hued odstre!ovali. Po sHnici jezdily mensi i vetsi houfy ruske annady. Noci byly neklidne v obave, aby nektery vojak, ubirajici se neregulemi cestou, nenav£tivi1 nekterou chalupu v nocL Stale se to na mnoha mistcch, baly se zejmena mlade

.zeny a divky. Pry se to trestaio,ale ncbylo dovol.inf.

V sobotu 12.kvetna

bylo na silnici jiz volneji, lide sbi’.rnli I,X)hazene veci. Kluci dychtili po pistolich, sbirali deky, casti od�vu, atd. Nekteri si chytili kone, ale zvlaste m!adici se propujcili k toinu, ze

sli rabovat v Olesnici a v Tasove. Takto ziskany majetek vsak museli vr.itit, protoze to byl

,,narodni majetek”. Pakjiz nastalo ul<lidnenf.

V nedeli 13.kvetna

a jeste.dalsi den jde Ruda armada zpet po silnici pres Olesnici. Po 14 dni se zde jeste pohybovaly ruske jednotky, prohledavaly okoli a Iesy a zbavovaly uas nenavidenych nemeck:ych nacistii.

Ozivena OlesnJce.

Jak jii bylo uvedeno v r. 1938, Olesnice byla obsazena risskonemeckym vojskem, vsechno oeske z Olesnice zmizelo, vsude vladl hak:ovy kfiz. z Cechu zustali V Olesnici jen ti nejpevnejsi, ostatni se· radeji vystehovali. Nastala doba strasne valley, hruzneho pronasledovani. Koncentracni tabory, mucirny a popraviste nici wahocenile zivoty. Ze strachu pred Gestipem se ti·slabsi stavaji Hitlerovymi sluhy, Ale zdrave jadro naroda posiluje podzemnf hnutf a take ceske rozhlasove zpr,Ivy z New Yorku, Moskvy a Lonctyna,

kde je vede mis prczident v cxilu, Dr. Eduard Benes. Mimochodcm – poslouchani ciziho rozhlasu se trestalo smrti.

Se ztrncenou Ole�nici udrzova1 spojeni byvaly ucitel ceske mensinove sk:oly Josef Pori�skf, ktcry pfovzal likvidaci olesnickc ceskc z{1lozny, ale drobni vklaclate!e obdrlcli vcas SVC uspory. Pfinasel ceskym lidem posilu.

V Ulrychove trafice na namesti, v malem koutku za kramem, mivali dostavenicko zbyH Cesi, lam cerpali posilu a v.zajemne si pomahali. Tam odhadovali, kdy ,to rupne”. Dockali se, i kdyz to trvalo celych 6 let.

Slwlko svobody se vyhouplo 1,ad Vrclunezim a ozanlo vitcznou cestu Rude annade i

celou nasi porobcnou vlast.

Olesnici pr-Bel zabirat ucitel Poncsky, ktery byi vojenskfm velitelstvim a Olaesnim narodnim v;fborem v Nachod� poveren vojenskym a civilnim zaborem. Bivalf nemech.-y starosta Antonfr1 Kluger byl zavolan do ,,Zeleneho udolf!’,kde mu bylo sdeleno, ze

Ceskoslovcnska republika sc obno’\’11je v bS:·valj’ch hranicfch,

ze vsiclmi oby:vatele jsou odpovedni za to, ze nedojde k zadnym nepredlozenym cinum. Cesi, ktefi po celou dobu valky zili V Olesnici, se shromaidili V Olesnici na namesti a se

slzarni V ocich ocekavah sve lidi.

Byl ustaven cesky aroch1i vfbor V cele S Hugou Stcpanem a zacato se ufadovat cesky. Jako tajemnik neunavne praooval bratr Josef Kubin. VeUtelem cetnicke stanice byl jrnenovan praporcik Josef Kmoch, kterf za okupace zil na Novem Hradku. Byl legionafe1n a proto byl jako cetnfk suspendovan. Velitelem oddilu financni stra�e se stal porucik V zaloze Josef Pavlu.

Nave Mesto nad Metuji poslaio do Olesnice rotu prvnich ceskosloveuskfch vojaku

s velitelem porucil<em Ochranou a nadpomcikem V. Alinou.

Postu prebir{i Jaroslav St’ovicek.

Nastava vysiychimi a zajist’ovani, vqjaci provadeji dornovni prohlfdky, zastanci hitlerismu jsou odsunovani za hranke.

Hlasi se prvni koloniste: Arnost Kfivka, ktery prebira obchod Antonina Stepana a Adolf Soumar z Jestrebi, hotel Jirl<l’1 na namesti.

Ustaveni prvniho c-eskeho narodnfho vyboru

v Olesnid a prvni jeho schdze 12.kvetna 1945..

Do teto prvni schuze MNV, ktcra se konala v bi·vaie obecne skole, se dostavilo 13 ceskych mistnich obcani1, kten zast11povali bcz voleb prozatimni cesk}, m1rod11i vybor:

Fraritisek Baicar Josef Kubin Vaclav Potul:ek Hugo Stepa.11	nar. nar. nar. nar.	1885 v Borove 1895 v Hlukach 1$85 v Zitltornici 1891 V Olesnici
Josef Ulrich	nar.	1882 ve Vrchovinach u N. Mesta
Jan Hartman	11,at.	1888 na Dlouhem
Adolf Linhart	nar.	1885 v Luzanech
Antonin S.to1tjek	nar.	1894 v Olcsnici

Josef Bos nar. 1889 na Dlouhem Jan Hanl nar. 1904 na Dlouhem Karel Mihalik nar. 1893 ve Sneznem Frantisek Svare nar. 1897 v Lufanech

Teto schuze se zi1castnil i dosavadni nacisticky starosta Antonin Kluger s obecnimi zamestuanci, H. Wondrcjcem a Tr. Scheftnerovou. Schuzi zahajil H. Stepan o 11.hod.ine dopoledni a J. Kubin vylozil pritomnym ucel ustaveni mistniho narodniho vfboru podle ziskanych dosud nepresnych informaci. Pak byla provedena volba za vseobccncho souhlasu pritomnych. Starostou byl zvolen jednomyslne Hugo St�pan, mistopi’edsedou Josef Ulrich a jednatelem Josef Kubin.

Predseda Hugo Stepan pak oznamil pfitomnym, ze jeste neni dost pokynu, jak bude

upravena sprava obce. Bylo proto usneseno, aby dosavadni starosta Antonin Kluger vedl spravu obce jako starosta dal. Rovnez obecnf zamestnanci H. Wondrejc a Tr. Scheftnerova budou prozatim vykona.vat sve pnke, jelikoz nejsou zapracov{my jine pracovni sily.

Starosta podekoval za duveru a uvedl, ze je treba predevshn resit problem zasobovani

mistnfch obyvatel potravinami. Bylo pak usneseno, aby dosavadni zpusob vydavani potravin na listky zustal .v platnosti a prodavani bez nich bude zalcizano. Dosavadni ceny potravin budou .zachovany. S ohledem na stale projizdejici vojsko bude odvadeni mleka zastaveno a rolnici je budou prodavat pfimo spotrebitelum, jakoz i maslo a to podle dosa vadnich prideiu na listky.

Uprchlici, bydHci v obci, se musi vystehovat, rovnez projiidejid se nesmi zdrlovat v obci. Dale bylo narizeno, ze musi byt odvedeny vsechny streine zbranc, naboje a jina vojenska vyzbroj na obecni urad.

Narizen0 s okamzitou platnosti zastavit cin11ost obecni knihovny. Dale se jcdnalo o tom,

:ze jcdnotlivci ze sousednich vesnic rabovali v Olcsnici a bude to oznameno cetnictvu. Ohrazovat se proti cinnosti roskeho vojska nema V}’Znam, protoze oni na Rusi stradali pod nemeckou invazL Dale bylo schvaleno, aby se pocct clem1 V)1boru snii:il na 10. Zased.aji tedy po teto uprave v mistnim narodnim vyboru tito clenove: Josef Ulrich, Josef Kubin, Jan Bani, Vaclav Potucek, Antonin Stonjek, Hugo Stepan, Jan Hartman, Frantisek Balcar, Adolf Linhart a Vendelin C¥jnar.

Z uvedenych byl zvolen predsedou H. Stepan, mistopfedsedou J. Ulrich a jednatelem J. Kubin. To vse bylo nahlMeno na ONV N:1chod.

Drnha schuze nov� ustaveneho MNV se konala za dva dny po prvni schuzi a zucastnili se ji: Jos. Poricskf, ucitel na 6eske skole v O!esnici za prvni republiky/ od r. 1932-38/, Hugo Stepan, Jos. Ulrich, Jos. Kubin, Jan Hartman, Vaclav Poti’1cek, Frnnt. Balcar Jan Hanl, Adolf Linhart, Ant. Stonjek, Vendelin Cejnar a byvaly nemecky starosta A. Kluger.

Schuzi zahajil J. Poricsky timto proslovem:

,, Pfisel jscm do OlesnJce spolu s cetnickym strazmistrem Kmochem z Noveho Mesta1 poveren plukovnikc:::rn Jos. Slajsem.J ktery pres valku bydlel i s rodinou ve stat.kn pana Bartone na Dlouhem/, abych spolu s :tvfNV zatidil prvni k:roky ve sprave obce, k ochrane ceskeho obyvatelstva, zajisteni ceskeho majetku a jinfch nalehavj’tch zalezitosti.” Dale vc svem proslovu pfipomnel hruzovladu nacistu V Cechach a na jejich plany na likvidaci ceskeho naroda. Byli js1ne urceni k uplncmu vyhubeni. Musime dekovat za

osvobozeui spojencum :fo pfisli vcas. Nove Ceskoslovensko bude statem. narodnim, nikoli narodnostnim. Zmizi t. zv. mensiny a take Sudetsti nemci nmsi nest svuj dil viny na rozbiti Ceskoslovenska. Musi s nimi byt jednano tvrde, jak si zaslouzi a jak jednali s nami. Sudety se postupne zabiraji, pravni stav vsakjeste neni vyjasnen. Nutno vyckat, az spojcnci opusli nase uzemi. Zalezitosti se budou vyfizovat cesk’Y, jen s Nemci ktcri se cesky jeste nenaucili se bude jen v •nejnutnejsich pripadech mJuyit nemecky.

Verejne budovy budou co nejdfive opatfeny cesh.-ymi napisy, obchodnici a zivnostnici omaci sve podniky ceskymi napisy. Nernci a lide, kteri se jakkoliv proti ceskemu narodu provinili, musi ceskoslovenske prap.Jry vynienit za bile.

S okantlitou platnosti je zakazano zdravit nemeckym zpusobem. Obyvatele budou vyzvani k odevzctani vsech spisu, knih, obrazu a tiskovin, pfipo1ninaj{ci hitlerovske Nemecko a Sudety. Do toho spada i odevzdani vsech skolnich ui’.:ebnic z obdobi Hitlerova rezimu. Bude vydano narizeni vyklidit foskou �kolu a Narodni dum. Nemci jsou povinni

tyto budovy vycistit.

Bude vydano narizeni, ze ukr)’.’Vani uprchlych vojaku, nebo jejich zasobovani bude

pfisn� stihano. Dale, zc ponechani si soucastek vojcnske vy-zbroje a vystroje bude mit rovnez za ni1sledek co n�jprisnejsi tresty. Budou pfisnc prohlidky. Hajny Rail, vtidce mistniho Volksturmu, bude lman k zodpovednosti, nebot’ neuposlechl vyzvy aby ukazai mista, kde jsou uschovany zbrane. Je potreba zakazat detem vstup do lesu a koupani V rybniku a V koupalisti, jelikoz jsouy nich nahazene zbrane.

Majetek hitlerovske strany NSDAP a jej.ich slozek se musf okamiite zabavit a porfdit jeho soupis.

Nutno pofidit soupis drivejsiho majctku cesk:ych spolku i cesky majetek soukromy, zajistit ho a zjistit veskere skody, ktere utrpel. Tento majetek se bude spravovat az do

dalsiho ustanovcni MNV.

Obyvatele budou vyzvani k rychlemu obdelavanl poli, seti, sazeni brambor. Nutno pocitat s obtizemi, protoze nrnohe zasoby zrckvirovalo n1ske vojsko a lide se boji na polich pracovat s potahy, aby jim nebyly odebrany. Ucitel Poficsk:y pnsllbil, ze se postad. o to, aby

odjizdejici vojska sla brzy za hrnnice. Pobihajici kone, zanechane zde Rusy, musi mfstni

, sedlaci vzft do opatrovtmf az do da1si110 rozhodnuti. Vedouci rnistni nemecke zalozny

zhotovi bilanci. Jednatel lvfNV J. Kubfnjc poveren ufadovat stile 11a obecnim Made.

Pn’Ili MNV byl rozpusten

a ONV byla jrnenovaua t. r.v. ,,Spravni komise”,

Jez mela 4 cleny: pfedsedu J: Porfcskeho, J. Kubina, J. Ulricha ·a Fr. Balcara. Projcdmivaly se prvni zadosti o prideleni niznych zivnosli nebo pfideleni usedlosti do narodni spravy. Z nich byla kladnt vyrizena jen z.adost Jincliicha Sotoly z N. Hradku o prideleni spravy

,,Narodnf ho domu”.

Druha a tfeti spravni kornise,

svolarni na 26.cervence 1945 projednala, krome ruznych drobnosti, hlavne evakuacni seznamy, . nebot’ clenove mistni spraVl}l komise dobre znaji cinnost zdejsich Nemcu.

Jindi’ich Sotola, clen ONV, byl ustanoven timto ufadem na zajist’ovani opusteneho nemeckebo majetku v Olesnici. Ohledne zavedenf obecni pokladny zada pi’edseda Poricsky

o vyslani ufednlka, ktery by dal potiebne instrukce o pokladnich vtcech a dal je do pofadku. Projednavaly sc .zadosti o pfideleni konfiskaci. Nejzajimavejsi zprava Je o zadosti Frantiska Skody z Boroveho o nristo varhanika v oles11ickem kostele. Zadosti bylo vyhoveno, prijetf bude oznameno biskupske konzistori v Hradci kralove. Pro zajimavost tuto funkci vykonaval jeste v r. 1997 ledy 52 let.

Valn.i schuzc obyvatel

ceske narodnosti probehla v sale hotelu Jirku dne 15.srpna 1945. Pfltonm)’.’ch volicu bylo 75 a na programu byla volba MNV. Byli zvoleni:

Hugo Stepan Jos. Malik Jos. Pofitsky

Vaclav Dolezalek Jos. Ulrich

Jos. Malik Nahradnici: Adolf Linhart JanHartmen

Stanisl. Vacek Ant. Stonjek Adolf Soumar Jos. Kubin Mir. Hartman

Frnnt. Sann

Ant. Hcjlek Frant. Hejlek Frant. Balcar Jindrich Sotola Jan Hanl

Jar. St’ovicek .

Byly ustaveny komise: financni, hospodafska, zemedelska, socialni, zdravotni; osvetova a vysetfovaci.

Do financni konlise byli z;voleni: Ant. MarWc, majitel tkalcovny

Stan. Smola, obchodnik Vendelin Cejnar, d�Inik Jar. St’ovicek, postmistr

Do komise hosp. a zemed�lske: Marie Stonjekova,Jos. Bos, Rob. Martinek

a Frant. Waltera

Do komise socia1ni a zdravotni: Anna Stepanova, Anna Stonjekova, Karel

Cejnar a . Vaclav Potucek

Do komise osvetove a kulturni: Zdenek Kiivka, Marie Ulrichova, Karel

Mihalik a Marie Pribylova

Do vysetfovaci komise: Arnost Kfivka, Karel Krnach, Hugo Stepan

Nakonec predsedajfoi Jos. Poncsky pozadal prito1m)e, aby nabadali sve zname

k nastehovanf do Olesnice, kde jim mfrze byt pndelen objekt k lepsi existenci

Ustavujicf schuze nove zvolcneho MNV 15.8.1945

Byla zahajena v hotclu Jirki1 za pritomnosti vsech clenu nove zvolcneho narod11iho v$1boru.

Predm�tem jednani bylo: Volba pfedsedy NV, volby mistopredsedy NV, ustaveni

jednotlivych kornisi a volne navrhy.

Predsedou byl zvolen J9sef Poricsky, m!stopredsedou Fran1gek Hejlek, do rady Josef Malik, Adolf Soumar, Hugo St�pan a Miroslav Hartman.

T to no sta ac obecni organy k01 solido a1y pomery v Olc�nici po tr.asne valce a

protektoratu Ccchy a Mo.rava. •

Mezi cleny rvtNV se objevuje jmeno Josefa Kubina, ktery byl zvolen tajcmuikem. Byl obctnvy vlastcncc, kronikM TJ SokoJ, knihovn.ik a muzikanL O knilmvnu se zaslouzil zejmena tim, ze za ol-..’Upacc odvczl teske knihy do u chm’Y do Noveho Mesta nad Metujf,

nby je talc zach.ranil pred znicen[m. Zachranil pred jistym zanikcm ve stoupe arcbiv lrndcbnin nalczenych na kt,ru kostcla sv. Mari Magdnlcny v O1csnici. Tcnto archiv tital 99 cirke nich hudcbnin, psanfch v!tsinou rucnc. Vyzmmmy b I objcv dosud ne–.wam’ch skladeb. Majitelem v nekterych pripadecbje uvad6n fami urad v Olesuici.

Pan Josef Kubin sc odstcho,,al 13.unora i97 do Trutnova, aby mo,hl zarldit b dlcni pro

svoji rodinu.

istO[).: 01 …nice

t. dob prcdvalccne, vc valce a po vilcc 1939 – 1945

Konfiskace dle dckretu presidcnta republiky 108/45 je ob dli ch.alupa, domck dum bez poz.enikt1 a padlcha ,,Fondu narodni obnovy· , pobockn Trutnov. Nemovitosl sc _po pridelcni zaplati na zadost z vnzaneho vkladu na vkladni kn1zcc. V{lZane vklady byly potom menovou reformou r. 1953 upln zruscn .

Konfiskacc die dckretu ie dnc 21.cervna 1945 c.12 jsou rolnickc usedlosti s pozemky a podlehaji ,Pozemkovemu fondu pobocka Hradcc Kralo e””. Plidelen6 pozem1cy je mozno splacet 15 roku. Jakmile se za�ala zakladat ,.Jednotna zemcdelska dn1zstva”, prestali vsichni, kterym byly podobne uscdlosti pndelen splacet h.194 /.

Zapis

podle § l, odst. 4, dekrctu prczidenta rcpubliky �- 10 /45 a pod.le pravoplat-neho konfisk. vymeru, b’ aleho Okr. nar. :,lxm1 v l ovem Meslc nad Metuji se vyznacuje konfiskat nepratelskcho majetku ve sloz�lch pozcmkove knihy Olesnicc:20 22, 35,48, 53, 61., 72, 79, 83, 85 00, 109, 115 I 6, 127 159, 172 183, 202, 214. 238 251 260, 264,

265,273,275,280 282,312,313,337,693,342,345,350,644,712,798,804,807,

S okamii1ou plat.nosti a bez nahrady se konfiskuje pro ucely pozemkove reformy

zemM.elsky majetek,jenzje vc vlastnictvi:

l. Vted osob n!meckc a mad a.rske narodnosr bez ohledu n stat ni pnslusnos

Zradcf1 a nepr�tel r publiky jakekoliv narodnosti a sta.lni pfish1�nosti, projevivsi toto

nepratelstvi zejmcna za krizc 1939 – 1945

Akciovych a jinych s1xi1eenostf a korporaci, jejicbi sprava slou.i.ih u.myslnc a

zam�rn� netncckenrn vcde11i valky nebo fa�istickym a nacistickym t’.tcchim.

Osobam n6meckc a mad’arskc narodnosti, ktcrc sc al<livnc (tcnsu1ily bojc za zachov,ini Ceskoslovcnska, sc zcrnedclsky mnjclck 11eko11fiskuje. ouvislc les11{ plochy, konfiskovanc nad 50 ha pfovczmc stat .Zcmcdclskym majetkc1 1 se rozumi zcmcdel ka. n lesni piidu a k 11i patfici budovy ·1 z i’fzeni, jakoz i movit.c pfislu�enstvf, zivy a mrlvy invent.if a vSechna prava kiera jsou spojcna s (1drlbou konfisko ancho rnajctku.

Transfer Nemcu za hranice. ,

Jeste za valky, v r. 1943, kdyz prezident Eduard Benes prodleval v USA, jednal tam s vyzna6nfm’ sJatnimi ciniteli, zejmena s prezidentem Roosweltem, o .·obnoveni a

znovuvybudovfmi Ceskoslovenska.Po slavnostni vecen ve Bilem dome ve Waschingtonu, dne 12.5.1943, jiz se zucastnila v�t�ina. clenu americkc vla.dy, senatoru a n!ktefi vojcnsti po.radci, odesel prezident Benes s prezidentcrn Roosweltem do jeho pracovny a setrvali tu do dvou hodin po pulnoci v zive a otevrene diskusi o vsech otJzkach vojcnskych a diplomatickych.

Hned po revoluci , v k:vetnu 1945 bylo nanzeno, aby Nemci nosili na ruka-vu 15 cm sir0:ke bile pa.sky. Mimo to pobira!i zvla�tni potravinove listky s mensimi pndeiy potravin. S takovym1, jake oni prizn{lvali ·za okupace Zidunt. –

Pracovni schuzc 22.8. 1945

:MNV v Olesnici v hotelu Jirku byla di’ilezita tim, fo na ni melo byt rozhodmito o poqanych zadostech na spravu z�baveneho nemeckeho rnajetku a prioelu pudy vc smyslu dekretu prezidenta republiky ze d11e 21.cervna 1945 o nrychlene konfiskaci a rozdcleni pudy nepratcl ccskoslovcnskeho narnda. Nemci z pohrnnici, tedy i z Oldnice, budou jako zivel podvratny a statne nespoleblivy, vystehovani.

;Voj�nsky zpravodajsky di’1stojnik sdeiil, ze priltlaseni cesti uchazeci se mohou stehovat po sch\’.aleni dp zabrn11-S,ch nemeckych nen1ovitosti. Bylo usneseno,.aby vsechny zadosti, ktere se vyiizuji klac!ne, byly odlozeny do te doby; at se vyridi dotazy na uchazec.c u prislusnS”rch sbon1 nar. bezpccnosti.

Schuze obnovene s1lravnf komise.

bne 14.zafi 1945 za pntornnosJi zastupce noveho ciena ONV Adolfa Cinrra z Dobfan a obcanu z Olesnice Miroslava Hartmana a Josefa Malika, kten byli jmenovani bez Josefa Poricskeho, jcnz byl zvolenjako voHtel do Narodnfho shromaideni.

Dale se vyrizovaly :2adosti uchazet:i’1 o 11cmecky majetek. Predscdal nove zvoleny Adolf

Cimr z Dobfan.

Spravni kocni.sc 2, rij 9a 1945

za pfitomnosti Adolfa Cimra z Dobfan jako predsedy, projednala :z.adosti rnistnich

1 cmcu, kterl zustali, aby jejich deti mohly chodit do ceske skoly. To bylo postoupeno

�,pravc skoly. Ta ted’ podava z:idost o ovoce z obc.cnich stromu pro skol.nf deti 11a vanocni nadilku a o pfideleni psaciho stroje.

By1a ustaveua �

Jinancni komise – pokladnikcrn Adolf Cimr, ucetnim Josef Rysavy, cleny S tanislav Sn,10la,

JosefUlrych a Josef Bubenicek

hospodarska a zemedelska komis<.;: – predsedou Frantisek Sann, clenove Adolf Sonmar,

Karel Jelinek /dalsi mohou byt jeste navrzeni/

socia.Ini ,zdravotni, osvctova a stavebni komise – predsedou Jaroslav St’ovicek, clenove,. Vaclav Pot11cek, Laclislav Ny9, Zd�nek Kfrvka s ukolem, aby J. St’ovicek zridil co nejdfive obecni inventaf spo1u s obecnim tajerrtnikem.

vysetfovaci komise – Antonin Hejlek Riedsedou, cleny, Karel Krnach, Frantisek Balcar a Hugo Stepan. Jejich jmena byla ohlase1{a okresnimu narodiu11.1u vfboru.

Byiy stanoveny uredni hodiny na l’v1NV:

V pond�li – patek do – 12 a od 13 -17 hod.in

V sobotu od 8 – 13 hodin. Uredni hodiny pro trany vzdy cele dopoledne. Pfitom se upozornuje, ze se musi pracoval do vyfizeni cele agendy. Pro zam�stnance Mistnf spravni

komise byla mzdelena prace. Tajemnik Rysavy jako spravce kancelare vykonava vsechnu spravni agendu, pokud neni vyhrazena jednotlivym clenum MSK, ruci za spra rne vedeni jednaciho protokolu a vypraveni vsech spisu, dozira na o tatni kancelarske sily MS . Je po inen zucastnovat se �cell schuzi K.

Do zasobovacfho odd�leni byl prid�len Hugo Vondiejc jako vypomocna sna, pose!

Adolf Martinek m.\ \iypomahat tajenmlkovi.

Byl vyp an verejny konkurs Ocl misto obecniho tajemnika, uvcrcj1i.en’ V ured.nfm Hste a ve .,VyltJMce”, vyvMene V obci. Podminky pto prijeti lajenmika: N.\rod.nl a statru spolehlivost, bezuhonnost, znalost obecni agendy. Vek a vzdeiani nerozhodujc plat dle – dohody. Zatirn byl prijat Josef Rysavy z OhnHova s vyhrazenim schvalcni ONV v Novem

�le nad Mehiji s rn�si�nim platem L700 Kc. 13 la piijata uklize&a Marie Hlavackova.

J.SCovfcek a J. Rysavy provedou soupis inventMe a zai’izc tl na MNV a pfekontrolujc se skladlstc. Tajemn[k sepisc seznam narodnich spravcl’.’1, zavedena e:videncc koni a dobytka.

emci truce podlehali riiznym omezenim. Podobne. jako oni kdysi zakazo ·ali i:idtim jcz.dit autobusy,, nynije mohli pouzivatjen V pflpad� nutnosti,·na zvlasttu pov0ICil( spravni komise obci. Zduvodnovalo se to d:m, ze je malo autobusu ajson proto ve�inou preplnenc.

Odsuny Nemcu se provadcly po etapach. Nemci odjizdeli s povolenymi zavazadly na vozech do Noveho Mesta nad Metuji kde sc shromazd’ovali a pak transponovati hromadne ml statni ncbo za ‘Statni hranici. Rodina si sm�la s sebou ‘t jen to nejnutnejsi – zavazad!o do 25 kg vahy, n�ktere rodiny si ale odvazely vice.

Prvni odsun emcu byl proveclen e ctvrtek 11.dubna 1946, dalsi na pondeli

velikono�n[ 22.dubna,. pak 11.kvetna osi 50 osob. 20 srpnn byla odsunuta 1·odi11a Walbcrta Miguly. Walbert Migula, nar. 1878 manzeJka Hermina, nar. 1891, 2 synove, Oskar nar.

1913 a Siegfried, nar. 1916 padli vc valce. Dva synove a dve dcery byli nrimo domov. Roland, nar. 1911, Hans, nar. 1918 a Ema, nar. 1914 a Walburga, nar. 1920. Dccra Rot.raut zii tala zde. Migu]ove, mimo pan1 Hem1inu, mluvili dobre resky. Mimo tuto znamou roclinu byly odsmmty dalsi rodiny, ktc.re se stykaly s Cechy.

Obchodnik Emil Richter, nar. 1&75 s manzelkou a dcerou Hedvikou a vnufkou, kar Adolf Scheftner, nar. 1888 a jeho manzelka Pav1a, majitelka hotelu na namtsti Marta Jirkova, n r. 1897 vdova. Povoznik Anton.in Hrad cky, nar. 1902 by1 odswmt se fonou MarHt jeji matkou a tremi detmi, pekar Antonin Kluger, nar. .1.895, posledni

,,Burgem1cister” v Olesnici byl odsu1 ut sc ienou a dvcma detmi, povoznfk a ho·stinsky Antonin chmoranz, nar. 1900 manfelka Hilda/Radccka/ a ctyii d�ti. Rolnik a obchodnik s ublf m Benedikt Schtvcrtetska, nar. l 98, odsunut se zenou a dv�ma detmi, Josef Klamta, nar. 890 s m.anz.elkou arii. Syn se ncvratil z valky.

. oku 1946 b)’Io odsunuto celkem 803 osob a to do ff,�c 751, do zftzemi S2.

Starousedlych z�stnlo v Olesnici 256.

a vojnu bylo za alky po olano 262 muzu, vratilo se jich 40 a 42 muzi padJi. ,To

znamena fo 180 muzu zustalo nczvestnych, nevratili se.

Qdsun N’en1cu mel P}’t ukouce1i do l.srpna, ale trval � do podzimu 1946. K Llistopadu 1946 zbyly 11a okrcse Nove M�sto 11ad Metuji 4bJ osoby nhnecke narodnosti Jestliie byl v�emecke rodine jeden z ma1tlelu Cech, pak tato rodina nebyla odsunuta, ale muse[a se octstehovat do zazemi a jeji majetek byl zkonfiskovan.

Dal�f roky plati jeste potravinove Hstky, listky_,na odev, obuv, toaletni potfoby; kurivo atd. Ke konci r. 1949 qyly pfeohodne zrusc;1y listky na chleb.

Jc vyhlasen petilety plan, nova petiletka, ktera klade vetsi pozadavlq• na odvadcni zem¢delskych produkttt Malorolnici, ktei’i nestaci plnit kontingent, nedostanou poukazy na odev a zemedelci od 2 ha pudy nedostanou Hstky na maso.

Je vyd:an zakon o zem�delskych druzstvech.

Dlouhj· las se vcdl spor o sidlo okres1.1. 17.unom se o tom hlasovalo a 70% obcanu, vcetr1,e olesnickych hiasovalo, fo ma zustat ck.res v Novcm M�st� nad Mctuji. Ale vulc lidu se nerespektovala.

V poliraniti pokracuje lajdacke plnen.f dodavek a splaceni pfidelenfch nemovilosli. Mnozi zemedelci nedodciuji vyrobni plany i financni zavazky vuci Narodnimu

pqzetnkovemu •fond� a n�kdy d,okonce opousteji pfi.delene usedlcsti. Proto rozhodlo ministe.rstvq zernedclstvi spolu s minlsterstvem vnitra a socialni pece, ze se prosctfi vsechny pfipady a ONV provede .rizeni, 11ebo zahaji soud, na jehoi: pod.net mute byt pak tilozen trest odn!ti pfidelene nemovitosti. Sa.1�1,ovolne opustenl pfidelu jc pokladano za sapctaz a bude stj.hano die zakona na ochranu repub1ikY,. S kazdym odchazejici1n ma byt prov�deno vyuctovani.

S(dlo okresni�o ufaduje l.(mora 1949 pi’elozeno do Dobrusky. Znarodnuji se tkalcovny. ustavu.ji se novi politicti tajenuucj, je vyh.lasen tndni !J?j.

V Olesnid bylo 25 novyc:h osidlencu s majetkem pres 5 ha, pozemku bylo 8. VsicJu1i,

lcrome jednoho, plnili dodavky i financni zavazky. Pozentky vfak postupne mely byt pi:’ed4vany CSSJS, proto zemedelci prestali platit.

· . Dalsf rok 1950 se provadeji rozpisy zeme!ielciim, co kdo ma pestovat a odv,ldet. Po.dpisuji se nove smlouvy, planujijarni prace, vymlat a vykup obili a brambor. Kdo nestatf pl�1it, tohrn se predepise ,,Vseobecmi dm1″. Zavadeji se mleci vykazy. Kdo ma vice jak 2 ha po;zei.nku, nedostane llstky na maso a chleb. Kdyz vsak pritorn chodi do tovarny do prace, ddstane je. Propaguje se zcelovani pozemku a Jednotna zemedelska druzstva – JZD. Rolntkfim se odebiraji stroje a pfideluji se strojnim a traktorovym stanicim. Propagujf se 1�1irnve akce. Omezuje se soukrome ·vlastnkke pravo; zastavuji se tkalcovny. Provadi se

stitani lidu-.

Na rade MNV, konane na horske chate Cihalka ch1e 13.lednu 1950 bylo rozhodnuto, ze

pfipadne Zavodnimu vyboru Smichovske vagonky Tatra, v Praze 16, Plzeriska 6. SmloU’vll podepsali A Pola, F. Skoda, F. Bachura, L. Novotny a J. Skoda.

Dale obec prop4jcila bezplatne 4 mistnosti v I. patre budovy MNV pro zrizeni zdravotniho stfediska.

Zvolcni clenovc. Mistn{ho 11:1r. vj1borµ r! 1950

Antonin Pora, t1ra!scda1•tlerrqve1Adolf $oum�r, Antopitt Fiser, Josef Nye, Jn11 Pola; Josef Malek, ferdinanp. Vanm�s, Boln’t�lay Novi� Alois Balcar, L,a�vfk “Novotny; M�ri� Hlavickova, Jan Hanl. •

Na schuzi, ktera �e k<>nala ra obecnim ufacje, byly projedh(tv4nY tyto ialezitqsth Bude dobudovano koupaliste za 15000�c

z’ricti s� v�nove Ifizn� se sPrchou za 3QOOOKc

Opt-?vi se fasada do1’nu cp, 1 r1,a nan;1esti

Dokon�i se vetejrt� o��tleµf za 30000Kc

Zakoupi se potreby pi;o pozµrniky 1·10 poHr. hl{l�icu Zakoupi se auto pro prvili po)noc, •

H.radec�e energcticke znvody, okre�ni sprav’a V Nathode, zasila pnpi!� s pod)nipkamf prQ umisteni rozhlasoveho vedenl na elektricke slcfo.py, •

Adolf Sournar, najemce hotelu jirku oznamuje, ze je ochoteh opustit hotel a preqat ho

jinenlu zajemci. ,

Byly rozde)eny funkce V in1$tllint lcine, lctere veq.e :K:lre1 r::tt1oqh.

Na scht12i 1v.l,:NV , dne l.srpqa 19�0 , bylq Iq-ot11e jineho t1s1tesepo obnovit vdpcn� V l)omi Oles�ci Md Cih�lkou. DMe bude·5’\lo1ana, brig4da 11* upravu kQU�?listt mi’ 19.9, 1950, • •

Skolnik pap Ksandr �I vypov�d’ ��s�o qeh6 by1 pnJat J. �ubftt

Usnesetto proµajmqut za 11drzbu ¢st, Svatu zetl. a tasicsJcoiml sborti ,, ot�stticl K’.:ql�rnf

d{1m v dolni Olesnici. • ‘

Usneseno posiat z,idost ha mit1isterstvo zdravotnictv! o pridelenl lekafe do blesnice.

Poprve se take objevuje zmlnka pri jedna11i IvfNY 24.rijna 1950_o diva�elnim souboru

Jirasek, ktery �e zavaz�l sehrat jedno pre�tavenf v� ptos¢ch tJOrizeni �ni�tti.!bo rozhla�u.

Na schuzi 9.Jistopadu pl”9ntluv·il s. Zahourek, zastu1�e fir\ancniho �ridu v Dob1’1.lsCe, q rozpoctovani, p1anovani, sestavov�ui rbzpqch1�ktere se pfediiva ONV,ktery sestavf za cely oktes planovn�e prijnty ;l V),’danL Ty se pak zasilaji ]qaJskem:U li�rodnintu.vyboru V H1’adci Kralovc, kterj je stlmariz.1,1je za cely kraj.

Aclolf Martinek opet novrhuje, zda ‘by se ne111ohla znovu vyuzivat vaptnk:a, ‘v horn(

Olefaici. Drive se ji vyuzivalo a pn11asela obci zisk:.

1.Iedna 1950 nabirva’platnosti navy zakon o matrikach. /ze dne 7.12. 1949/ a zakon o rodine. Dosavadni matriky se odebiraji drkvfm .- fonskokatolicke, •Ceskoslovenske a cvangelick:e a znv11deji se j�notne niatriky, ktere s� vedou u rvfN’V pro t1;1atrH::ni obvoci neko1ika· obct. Pro Olefoici byl urcen Sed1011c;:iv. Dosavad1� n1-atriky se �oustied’nji do Statniho archiv11 v Km;su u Dvora Krtilov�. Na famfch 4i’adech se 11y1,f vedQu jet1 cirkevnf m�triky pokrtenych deti, cfrkevne oddanycl1 a cirk;e�i1e pokftenyoh bbyyatyL Nyni se citkevni snatel,c provadf bez 9hlasek, l(tere dn\1e predc.\uize1y snatek o tn lydny cllive,

Vy�rane z11ravy z jcdnaM MNV r…19si

ledua so sesla ptvni SC�lll.Ze MNV a projetinaval� Se 11a,ni napf. zado�t kNV Hrlldec; KraJove o zaslani pbsudku o tont; zda a ‘-vjakem t9zs�h1J se Arnost Dudek zabyva

ovocnarskym vyzkumein. Rada MNV odpovida, ze j1nenovany zadnou vyzkunuuckc ciruiost ·nevyviji a svou- 11.abf*6u chc� pro sebe zachranit konfislclt – velky dum,pro sebe nadmerny byt V nent

Josef Sktiva11, htldebn.i sk:ladatel v Oles1tici ozna:rpuje1 ze slozil a zinstrumcntoval t

skladby, ktere venuje Olefaici. MNV mu za to posle podekovimf.

V ranwi akce Skola otevfonych dvefi se 1,.1snc·s�a: racta opravit plot u narodni sk:oly hristl! u mat�rske �kollfy.

Odsou.hlasilo SC jtneu.ovuni plukOVl’lli¥1 v.v. frantiska Trutnovskeho ovocnafskyr duven,ikem.

13.unora, na zascdaui MNV, oz11amil zdravQt.ni ref�rent Antonin F(ser, ze bud uspofadan pracovni kurs pro idravotniky, ktery pov¢ou manzele Brozovi.

27.unora dosel od ONV Dobruska pripis) zadajici zpopularizovanl hasicskcho sboni

¢1e�1ovc :MNV slibili, ze se stauou cleny Hasicske jedJ.1oty a budou se snazit ziskat dais

cleny pro tuto dobrovolnou organizaci.

Sberne s.uroviny Hradec Kralove oznamujf, ze bude provedena sberova akce pod heslen

,.Jami uk!id v domacnosti’1•

J2.brezna ust:anovilfl. rada 1v1NV A. Stonjek;a vedoucim kina, vyhlasila sbirl,cu meL qbcauy na pofize11i vcfejneho osvetle:ni. ,

dubna agttoval 1,a �Y Bohuslav Novak k 11ca�ti na akd .,Pochod. mfru,”,.qsla,1· l.m�je a 6,vyroqf osvob9zeni C�skoslovenskc republiky. Bude proveden jami uklid, organizovany mfstnimi hasici. Svaz ceskych zahradka� daroval 2.610 Kc na vystavb stromu na obecni�h pozemcich. Jan Hanl byl ustanoven odpovednym fidi�en1 hasicskeho aut”” a Rudolf Stonjek byl zvolen mistnitn zootechnikem.

:74.dubncl ozna111uje na schtizi !V!NV Bohuslav Nqvak, ze si bere na starost ,,Besedy

s ob61ny o mim1′, Mfstnost) ve kl;ere bude tato beseda, vyzdobi �koia a deti pfedvedou

h�tunri vio!ky.

22.kv�tn�-do�la zadost Rybafskeho.spolku v Novem M!st� nad Metuji o pronajem ryblliku a stm�oveni najemneho. ONY Dobruska oznamuje pficleneni povodi Olesnice

�rybarskemu spolku v Novem M�st� nad Metuji.

Z1.cervna byla pfoctena zadost ministerstva v11itr1tiho’ obchodu o scitan( skotu a prasat dle vahovych skupii1.

Rok 1952

.Mnoho �e i10vo�lo po Olesnici o praci MNV a jeho predsedy Antonina Pola� syna rolnika z Dlouheho, narozeneho r. 1906. Byl vyu6eny reznik., vlastnil zkonfiskovanou zeined�lskou U$Cdlost po kolari Frant. Wolfovi.

Roku 1950 byl zvolen pfedsedou :tvfN:V, funkci vykonaval velmi obetave a s ochotou. Zasazoval Se O obnoveni zanikle vapenky, zavedl V Olcsnici na deseti m:istech amp!iony mistuiho rozhlas1l, staral se obsazeni mista obvodniho lekafo v Olesnici, po odsunutem lekari M1,1dr. Helmutu Petschovi a dosaM toho, ze byl do obce ustanoven V)’bomf lekaf MUDr. Ludvik Lorek. •

. Dal opravit radnic1 a 11ekolik obecnich domu. Zfldil garaze pro auta, ncchal opravit koupalist�·u silnice k Polomu. Zasazov�l, se, bohuzel niarne, aby nebyla zastavena prace v mechanicke tkalcovrte u byvaleho Kinzlova mlyna. Chtel zajistit alespor”i jiny nuhradui

prumysl. Mel vyjcdnano, ze bude do Olclnice pfostehovi111 B�rto11uv pkresni chorobinec, ale nenasia se vhodna budova. Upr,wovalo se namesti, do hort1i Olesnice dal zavest elektricke prmid a snazil se· povznest v Olesnici rekreacni ruch. Byla zrizena druzstevni pradelna.

Obec odkoupila od 0. Vfcha zanikly a zpustli· hostinec u mostu pres Olese(tla.t v dolni Olesnici. Vich tuto oudovu pouzival jako stodolu, mlatil tu obili a choval dn1bez, U$klad- noval tu seno a slamu. •

A. Pola dal objekt zn�cnymi n,1klady do pofiidku. Nechal polozit podlahy, vytlu�ena okna zasklit, zdi opravit a vybilit. Zak:01.1pil potrebny nabytek, nadobi a s]4o. Krome hlavniho salu tu byl zfizen vycep, kuchyn, jidelna, :sat-na a socialni zaHzeui. Opravy staly

Kc, zanzen( is.O00Kc.

Tento navy ,,Kultumi dum” zahajil svoji �i1111ost pout’ovou zabavou o svatku sv. Mat£ Magdaleny 27.i::ervence r. 1950. Od te doby se ln poradaly dalsi vesele � velmi navstevovane zabavy pro hosty z Oles11ice i okolL 6.ledna 1951 tu meli hasici svuj reprezentatni plcs a mezi dalMmi ak:cemi tu byla 26.brezna pomlazkova zabava. Pfednimi poracmteh tu byli pfodseda :M:N’V Antonin Pola, listonos Josef M�Uek a Jan Hanl, A. Martinek, Jan Lukasek, Antonih Fiser, Jaros:lav• Liz11er s manzelkou, F. Novotnf, F. Bachura a J. Stonjekova a bratr predsedy Jan Pola.

Lide si zacaH povidat, ze takova cirtnost neni jen tak, 1.e nemtd:e byL vse v poradku.Af

nakonec volalo 11.ledna 1952 S IB, aby se predseda MNV A. Pola dostavil na stanici. Tam byl vy�lychan a pak eskortovan na stanici do Dobrosky k vysleclrn. Krome neho byli vysly·chanijeste dalsi clei1ove lvlNV. J. Malek, A Soum.ar, J, Ha11I, A. Martinek, J. Macek,

J. Stonjekova a J. Pola, btatr pfedsedy. Anto1tin Pola a Josef Maiek zustal1 ve vazbe.

Pro uklid11eni obcaml a vysvetie11i sit1rnce necllal lvfNV spolu s SNB a okresni orgartizaci KSC svolat do Soumarova hostince na namesti verejnou schi’izi na vecer

22.ledna. Recttici na teto schuzi vysvetlovnli zahadnou afem v niz A. Pola a ,,smecka qstanich zaskodrtiku” harusovala petilety plan a budovani soc.ialismu.

Rychle se take roznesla zprava, i:e Julie Stonjekova se pnotravila a odvezli ji do

nemocnice v Opocne. Udelala to proto, ze pfi vyslechu obvinila nepravem plukovnika v.v. Frantiska Trutnovskeho, vystehovancho z Prahy, ze organizuje v Olesnici podzernni hnutUv Novem Mcste nad Metuji ji:z. pro nej byla ve veznici pripravena cela/. Zfojme svym

obvinenim cht�la odpoutat pozornost od stares�, A Poly a za.vdecit se KSC.

Mnoho se na msne scht’izi projednalo. Zaverecny projev prednesl recnik KSC, k!eremu se vsnk nclibil klid, s jakym lide pfijimali refer{tty, ma.lo kritizoval.i. Vysvetloval Marx Leninskou nauku, ale obecenstvo to moc nezajimalo. Jen pani Pniizkova se ptala, proc Mednfci nudrize1lych organu pfijimali pohosteni, lctere se tady Iuitizuje.Pro uplnost je ti’eba podotknout, ze A Pola byl od po6i.tku organizovan a stoupenoem KSC, ke ktere se vefcjne hlasil, a se kterou take sel ve volbach 1946 a 1948. A Pola mel nekolik soudnich preliceni

pro cerne poraiky. Na poslcdnim soudu, 22.cervcnce 1951, byl odsouzen na dva a pul roku vczeni. Tehdy dostal J. Malek jeden rok, J. Stonjekova sest mesicu a J. Hant tez sest

mesicu. A Pola s J. Malkem byli od 10.ledna ve vezeni.

MlmoNdnit por da

‘ byla svolana na ti.tedn� 1952 do uJccµti mistnosti 11NV. Byli ptitomni Fddolfn o otoy, Jai1 !-Jani, Jaroslav Lukasek, Bohuslav Novak, Fra:nti�ck YejWrn a pred.seda KSC Ruqolf Vrany. Na n.i bylo dohodm.no, ze po dobll ncpritomnosti uvhn�neho A. Poly, bude jebo zastupcem nynejsi mfi;topfedscda a.fi111:u16ni referent Jan Hant.

Obecni 1loliticti tajcrQrtfci

byli ustano ovani o(l l.Ie�Da 19 i nfi MNV. aby konlrolovaJi, z� j-e �e pofad.ku a

zachov{tv�ji se naffzeni , zvl��t� na Ctseku zemedelske \’Yfoby q vykupu, aby \,yla stal� vfoe i:ozvijQna masQ e politic!¢ prnce. Piijmut ‘ tajemnfk inusel byt organizovanym clenem

KSC.’ TaJenmicl byli k tomu \ry!kolel\i v ku�ech k tom\1 zfizcnych. Mno,zi m�li jen zakladni vtdelanl a ukazalo SC, ze ni!kteri n uineti anl dob.re psat,

V Olesnlci ,,U Jirku” je novy hostinsky.

B.-‘ ala n1ajitelka arta Jirkova. nar. 1 97. vdo a

, hosti11.ska a rolnlcc i:x,, Karlu Jirkovi, ktery se r. L933 utopil pfi koupani, byla jako Nenlka odsunuta

do RHe a jejl majecek b l podle dekretu prezidcnla republiky c. l 08 v r. 19o+5 zkonfiskovnn a prid�Icn

do rnirodni spravy Adolfu Sooumaro ·i z Jcstrcbi ktcry tu provozoval pohostinstvi se svoji manzclkou. Po 7 letech 30.r(jna, ournar odchazf hotel do zamy�lenel o vlastnictvi nepfevzal, poniNadz byl ocernhl prili� ,1ysoko. Budova byla vclmi zchatrain a opra,,a bf V)'”lado ala ptilii velk.c milclad .

Dais( hostinsti pal{ bylj jGn zai11cstnanci Jef.l11oty, ktera jiiu vyplacela mzdu a prf9avk-y dl trzby. Po A Soumarovi ptevzaJ hostinec V�icla Minich z Prahy, kdc·mel zavod na �itf prad.Ia se 100 zam�stm:mci. Byl mu v�ak odcbran a znarodn�n.

V steho anl ing. Dr. Karla Ratbou:keho

zc Sei:ncchnic.

V nooeli 24.srpna 1952 jet� po Ol�nici teike povozy nalozene nabytkem a ostatnim zarizeoim domacnosti. Na sedmi povozech, tazenymi konmi, bylo tez diivi, n�co pice, seno

a slama. To st�hovali vcUcostatkaie K. Ra(houskcho s rodinou do Ol�nice do chalupy o jednc sv�tnici a bez pozemlrn v niz drive bydlel Se zenou delnik Jan Pabl Ictery byl odsunut.V Semechrtidch byl p.. Rathouskemu zkonfiskovan vclkostatek s z.ivym. i mrtvym i1went:rem.K.R thOusky se narodil r. 1901, jeho manzelka Marie Kanska r. 1912. McH Iii deti. Hclem-1, provdanou Capovou, syi-ta Karla a dcern Marii. Syn pozdeji cmigroval do

S ‘car ka.

Utajerte z,i ·oby.

V utery 20.’\cv”etna 1952 provedl!y bezpec:!nosmi O.fgany u Jana Hartmana v doh’l[ Ol�’nici domcvn( prohlfdlru. Zrcjrnc ll’l udan”I. Sebrali mu pine nakladni auto zbozL Bylo to 11.500

m textilii: damasky, latky ua hubettusy, ru¢niky, hodiny, sperky, 4 pytle mouky, kachle do koupelny atd. Janu Hartmanovi bylo 64 rokt\ jeho manzelce 54. •

19.cervence 1952 mel u Krajskeho soudu v Hradci Kralm-‘e prellceni; na kterem byl

odsouzen na 5 let vezeni, jeho ma11.ielka na 3 roky a oba ke ztrate veskereho majct.ku. Jejich dum pak koupili za 6000 Kc Smolovi.

Hartmanovi Se po odpykani treslu nesrneli vratit do Olesnite, v nJz zili od r. 1918. Nas!i si podnaje1h v Drasnorove chalupe na Novent Hradku.

27.kvetna r. l952 stihl podobny osud Karla Ctvrteck.11 v Novem Meste nf]d. Mctuji, pfedvalecneho olesnickeho obcana. V jeho dome v Kla�terske ulici 1,1delali problidku a

nasli u neho 15.000m latek. Byl 095ouze11 na 4 roky vezeni a kc ztrate veskereho µiajetku: obytneho domi.1 V Novem Meste n. Met., chalupy na Rzecll a rozestav�ne tk;]lcovny na Novem Hradku.

Tkalcovna v Olesnlci byla zastavena.

V tkalcovne na dolni Olesnici, zfuene za prvni republiky Antoninem Marsikem z Ceske Cemme, stale pracovalo 70 me,chanickfch stavu a za,mcstnavalo 50 lidi, SC koncem

r. 1951 zastavila prace, ztichla tkalcovna, v niz to doposud t�k vcsele hlucelo.

J?ostovni a 1t0vinova shttha.

l3y)a znzena 1.ledna 1952. V Olefofci se odebiraji tyto tiskoviny; Rude pravo, 1;’tnce1

ZcmMeiske novin)\ Svooodne slovo” Prakopnik.

Orlicke hory se YyUdnuji

V roce 1890 bylo v Olesnici 2282 obyv&tel, r. 1900 2180 obyvatel, 1910 2003 obyvateli

r. 1921 1579 obyvatel, r. 1930 1425 obyvatel, za valky r. 1940 1400 obyvatel, r. 1950 jiz jen 550 obyvatel,/ na ubytku se podt.lel odsun/, av roce 1958 580 obyvatel.

Rok 1953

Tabule cti a hanby byly umiste11y ve vetsich vesnicich na mivsi nebo na namesti. Na ttich se zverej110valo, jak ktery zemedelec plni ko11tingcnty. U nas v pod1111ri byli vetsi11ou rotnici 11a tabuli hallby, mene na tabuli cti. Malo lidi si vsak toho vsfmaio, pomijeli to.

Mcnova reforrna.

Byla vyhlascna v sobotu 30.kvetna odpoledne. Stat ucinil v pcnezicl1 narovnani,pod!e nckterych okradeni, za 100 Kc starych penez se \,YPlati 2 Kc v novych penezich. Vymena penez se provadela na 1X)stovnim Made. Za po�tmistra. Ant. Dyntara v Olesnici ·vymenili lide necele 4 miliony za nove penize. Lide tady v horach pfisli o hodne penez., n�kdy o vsechny. Byli postizeni zvlaste baracnici, chalupnici, rnensi rolnki a zivnostnki, ktcri setrili ce]y zivot na staff a caslo jsou na tom hufo, nez dtl:lnici v tovarnach, ktefi byli alespoi”i pojisteni na nemoc a stafi. Kdezto lide samost.atne vydelecne cinni tuto pfilezitost nemcli. Nemaji proplacena leta, df1chod neberou, anebo jen nepatmy, na pf. 190 az 245 Kc 111es1cnc.

Rok 1954.

Zacaly se vyskytovat v okoli prvni televize, prod:ivajf je obchody Jednoty. l.trnijc jsou Vsllde velke oslavy, Olesnice je vyzdobena, vsude vlaji prapory. V nedeli 16.kvetna byly ve vsech obcich volby do mistnkh, okresnich a kntjsk)1ch narodnich vybont Kandidati jsou jlz vybrani a jejich jmena jsou psana na kandidatkach. Kdo nepfisel volit, prislo se k nemu s truhlickou do bytu. Volilo sc od 18 Jet.

75 •

Po okresnfho narodnfho vyboru by). zvolen Frantisek BaJcar, do krajskeho MUDr.

.Ludvik Lon�k. Do tela MNV byl zvol”n Fra.11,tis�k Vej�ra, byvaly pfislu�nfk utvaru SNB

dqchod�.

Po Natqdniho shromazd,eni se volilo v nedel’i 28.listopadu ve vyzdobcne mislnosti v Olcsi1ici. Pos]ancem byl ivolen J. Hronovsky z B9lmslavic, prislvfoik est. Strany lidove.

niigady

$C $vol:ivaji na bezpJatne pr�ce mi�tn.im roiltlasem. Organi:zuj� je l½NV dle potreby, na upr<;ivq nam¢sH, koupaliste, hiisf, �Btenl kanaJu �pod. ‘

Dctecha-Sn�z”a.

Mi�to tkakov<:;11 v Ole�11ic;i, Se<;ilo11ove, ve Rzech t\ v Tisu se zfidilo chemicke vyrobni druzstvo Pe(echa, ktcra vyrabi batvy, mydla, qehtove natery atd. sve provozovny.

Dal� zde bylo :iaiofeno drnzstvo ,,Snezka”, kde je vhodlui. prace zajmena pro deh1ice, k;tere tu sijf kabelky, tasky, penezenky, vazaru k lyzim atd. Zatnestnano je tu ko.lem 30 ze11.Toto druzstvo ma sve ustredi ve Studnici za Nachodem a ma tam take sve pobocky.

Ve veku 72 let; i6.8.1954· zemi’el Josef Ulrich, obchodnik v 01esnici. Narodil se ve

Vrchovinpch 26.srp!’)a 1882. Nuvst�voval me�fanskoq sl<olµ v Novem Meste nad Metuji,

vyucil se kupeQtvi V Dobrµsc;e, NcjakS, ?as byl vc Vidi1i, pak o:pet V Dobrusce, az V roce

1906 prevzal v Old11ici kupccky obchod od Frantisky Machackovq..Dne 2.listopadu 1909 se ozeni1 s Fr�ntiskou Franlcovou z Olesnice, se�trou prQfe5ora fra.nka z Nachoda. Mel v olesnkkein kostele ceske oddavk)\ cot n.e teh4ej$i dobu bylo podjvuhodnou uddlostl. J. Olrich byr” tehdy v Olesnici dQbrym, Cechein, za$i.aval zde funkci mestskeho radniho. Ac1’oliv jeho odberatcle byli predevsim Nemci, hlasil se vidy 11eohrozelle k ceske narod nosli a byl cinny ve vsech ccskych spo!cich.V roce 1929 k podzimu, ho stihla bolestna rana, kdyz mu 27.zafi zemrela po kri:iticke nemoci 19 leta clc�ra Olga. Sotva tu doprovodil ke hrobu, zentrt!la jeho milovan(l manzelka Frantiska ve 45 !etech . Obe zemfely na paratyf Ulrich, jako vctovec r;e 14-li letou dcerou Irenou, se o;:tenil podruhe, s Marii Maisnerovou

�Dobmsky. Za sveho fivqta hodne nas�tfil, aby mohl vybavit sve .qcery a neco usctrit na staff , ale prise! o vseyclmo nesvedomitosti svych spol119bcat1u. 0 30 {isfo phtel u tovarnika Marsik:a, a o 30 tisi(:: u finance Kfivey. AJc J. Ulrich v dl(;:snici vydrlcl. Svuj obchod se smisen)’.•m zbozim premenil na trafiku av ni s�trval az do sve sntrti. Roku 1945 ho pi’evzal v Olcs11ici do nModni spravy, az kdyz mu byl znarodnen, prestchoval svuj obchod do vclsich mistnosti, kde ho vc vcdeni obchodu vyslrfdaly pozustala manzclka a dcera Irena. By! pohfben na olcsnickc1n hrbitt1vk:u po bok.1i sve m.anzelky a decry.

Rok 195S

Konc�rn bfezna vypukla panika a nakupni horecka. Die vseho asi po zprµvach o kon,,.ultaci lidove demokratickych statf1 a SSSR, na ktcr5·ch bylo ujcdiu\no spolccnc vcdcni. K Lomu si lide pfidali, ze prijdc spolecna mena-ruble. A zacali nakupov::1!, co sc dalo.

unora 1955 zahrljila v Ceskos1ovensku sve prvni vysiiani Ceskoslovenska tclevize. V ccrvnu, L?.. – 26.. se valcuje sih1ice k Rokoli, protoze na ni byly vymoly a ani na kole se po ni \IZ i1edalo jezdit. Naposlcd byla upravovana r. 1930. Take se rozs[fil most v Rokoli, protoze jiz nevyhovoval zvyse11emu provozu a stala se tu jiz mnoha nehoda. Od 1.cervna

1955 zafal jczdit do Snefocho auLobus. Vlastne zajizdf z linky Olefoice•Novy Hradck Nove Meslo, takze se pro olesnkke zdrazilo jizdne.

Rok 1956

d.ne 6.unora o 11 hodine se vzr’\al vafici se pfipravek horlavych latek v kotJi v pfipravn� 11a mydlo Detechy, v casti byvaic tkakovny nad n{tmestlm. Ohci’t se rychle rozsiril po dUnc a znacne byli pap.ilcni delnici Josef Smola, Josef Ksandr a bulharsky dclnik, nazyvany Teodor. V§iclrni tfi postizeni byli ihncd dopraveni sanitou do nernocnice v Opocne, kde si pak dclsf dobu polei.cli. Ncjdele pan Smola, mcl popalcne ru.ce. J. Ksandr mel ozehnuty oblfcej, stcsti, zc nepfisel o zrak. Budova byla zasazena ccla, strecha prohorcla a take stropy se propadly. Objekt byl pozdl!ji zbourau, dnes najeho miste stoji garaze.

Statni statek V Olesnici

byl zalofon v po!ovine dubna 1956. Zcmedelci postoupili sve pozemk-y k obhospodafovani a CSST jim ncchal zahwnenky. Odebrany dobytek byl odveden do Scdlonova a na jatky.

Rok 1957

Toho rolm probehly opet volby do mistniho, okresniho a krajskcho narodniho vyboru. VO!esn.ci jsou vsiclmi tkuovc TvINV nevi. V dolJ1i Olesuici byla na kandida.tce napsana Marie Smolova, ale stala se na tehdejsf dobu siroko dalcko ncvfdana vec�nebyla zvolcna. Z 35 hlasu dostala jen 5 hlasii. Za 14 dni byly v tomto obvodu volby nove a byl zvolen Josef Efenberk. Dosavadni tajemnik Salac jiz neni vc vyboru, m1sto n�l10 je J. Mihalik a predscdou za Lad. Vejbcru Lad.islav Stulik, byvaly clcn firnmtui straze.

Do Okresnfilo rnirod.niho vyboru byl zvolen Josef Frinta a do Krajskcho nar. vybon.r Josef Falta z Dlouheho za C:s1. stranu lidovou. Volby probehly v ncdeli 19.kvetna.

Koncem srpna financni komise shledala na MNV manko 9.600 Kc z minulebo vyboru. za vcdeni tajemnfka Salace, lctcry byJ dosazcn v roce 1952 jako politicky tajcmn:ik. Pak chodil pracovat do Vclodruzstva.

Dne 16.prosince byla na podnet odboru kolstvi a ku.Hury ONV Dobruska svolana porada 0 kultume osv�tove pmci V Olesuici. Zucastnili se .ii ua MNV L. Stulik, J. Mihalik, J. Frinta, J. Kubec, J. Andrs, J. Svetlik, B. Balcar, J. Pitra, F. Balcar A Bos, J. Kubfn, J. Stonjckova, L. Storikova. Za ONV prije1 inspck:tor Nemec, zastupce KNV a vyprava

z Prah.y, z ministerstva skolstvi a osvcty. Bylo konstatovano, ze Olefaice vyviji zna�nou

kultum� osvetovou cinnost poradanim d.ivade1, konccrtu, zabav, luaje tu kino, je tu vefojny rozhlas atd.

Akce dosud poradaly v hotelu Jirku, ale ten pfevzal CSST, ktery pfislibil provest

planovane upravy, ale zdraha se je podepsal, protozc naplni slalku neni osvetova cinnost.

K tomu jc tfeba pripomenout, ze vyhovujid a pekne upravena budova Ku.Hurnfho domu v dolni Olesnici, zrestaurovana velk:ym nak.ladcm byla predana pfodsedou KSC Rudolfom Vranyrn vyrobnimu druzstv1J Velorex. Hotel Nurodni du:m. byl proc!an J. Efcnberkovi,

fczniku a hostinskemu ve Slavo11ove s podminkou. ze pfi tavi k budove novy sal. Lee

k tomu z.:isluhou soudruha R. Vraneho nedoslo.

Rak 1958

Pri nejstarsim scitani lidu v r. 1G5 l mela Olesnice 281 obyvatel. Pod1e Pnlackcho mela v r. 1843 1840 av r. 1857 1943 obyvatel.V r. 1890 bylo v Olesuki 2282 obyvatcl, v r. 1900

77 ,

2180, v r, 1910 2003 obyvatel, v r. 1921 1579, r. 1930 1425, za valky v r. 19.40 tu zilo

, 1400 obyvatel, av r. 1950 ruky odsunu Ncmcujiijen 550 obyvateI.

Rok 1959

Roli. 1960

Ve stfodu 20.kvetna bezpetnostni organy vypatr”!:IY a zabavily v byvale Utzove tkalcovne V Olesnici dve auta ba\’lneneho zbozf. Majitele teto tkalcovny, kde sc delalo rm osmi m(X;hanlckych stavech, jsou jiz oba mrtvi. Josef Utz, narozeny r. 1896, zemrel r. 1944 a zena Marie, rozemi Matejova z Polomu, zemrela r. 1953 v Olesnici. Tkaicovna byla v konfiskaci, ale M. Utzova si vyzadaia polovinu a dostala ji zpet. Tu pak padedila jeji sestra Vlckova,. zijicf v Praze. Zbozi bylo snad ulozeno na pude. Kdo

tu :zbozi ukryl, nebylo zjisteno. Klic ad pudy 1rttl u sebe bfvaly inistr tkalcovsh.j Ferdinand Vondiejc, tense vsak k nicemu nehlasiL

Pan Utz byl vynikajici fezbflr, vyrabel ve sve dilnicce vdkf mcclutnick)’.· Bct!em vysokc umcleckc hod11oty, avsak prcd dokoncenim sc smrtelne zranil pri fozani drcva na cirkularce.

V nedeli dne 12.cervna 1960 se konaly volby do mistnich , okresnich a krajskych 1\firodnich vyboru a take do Narodniho-shromizden:i.

V Olesnici byl v pat.nacticlennem !vfNV zvolen predsedou Bohumil Pitra, bfvaly clen

finai1cni straze, pozdeji SNB. Soutasn6 do noveho okresniho ufadu byio zvoleno 6.0 11.avrienych kandidatu.. Za obvod Olesnice, Sedlo1ibv a Snezne byl zvolen Vladimir Smola, predsedaJZD Snezne. Za pos1ance·do Narodniho shromazdeni byl zvolen pfedseda JZD ve Valu Josef Zima.

Po vo1bach, d.nem 30.cervna, korici cinnost okresniho mirodltiho vyboru v Dobrusce a nase obec1 zastrceny cip Orlickych hor, se dostala pod Ryclmov nad Kneznou, kt_ery ma 90 obci a jsou k nemu pfidelena 111.esta Castolovice, Dobruska, Kostelec nad Orlid, Opocno,

Tyniste nad Orlici, Vamberk a Rokytnice. Pro nas tradicni soudni okres novomestsky me! sve utady v Novem Meste a skladal se ze 49 obci. Tento okres byl nyni rozdelen mezi <0kres n{ichodsky a ryclmovsky. Nekteri rozumni obcane proti Lomuto rozhodnutt protestovali casove n.frocne dojizdeni na ONV do Rychnova nad Kneznou, od pradltvna byla Olesnice svaz’ana kontakty s Novym Mestem a okolim, ale m,ilem z nich byli udeMni ncpfatele pracujiciho lidu.

Rok 1961

bfozna bylo vyhlaseno scitimi lidu, domu a bytu. Byla to nejrozsahlejsi akce statistickeho, politid;:eho a hospodafskeho vyznamu. Uvadely se z,iznamy o velikostl bytu, jakjsou vybav�ny, kolik kazda rodina uziva mistnosti, stari domu, osobni udaje a pod.

Prvni scitaoi liduje zaznamenano v r. 1857. Za Rakouskajich bylo jeste pet: v r. 1880, 1890, 1900, 1910 a za prvni rcpubliky dvoje: 1921.a 1930. Pcisledni bylo v r. 1950.

V Oiesnici byl scitacim komisafem ustanoven starousecilf olefaicky lmih.ovnik Josef Kubin. Tchdy zilo v Oiesnf ci 592 obyvatel, z nichz 471 jc ceske narodnosti, 90 n�mecke, JO sfovcnske a J Jugoshivec.

Tohoto rok:u opustil vclky vlastenec a kulturni pracovnik pan J. Kubin Olesnici. Pristehoval sc s mani.elkou po prvni svetove valce v r. 1923 jako mlynafskf Bylo mu 23 let a sta.I se hued spolupracovnfkem pri ccske olesnicke men.sine. Pomahal pfi zaklad{1.ni NarodJ1i jednoty severoceske, telocvicne jednoty Sokol. Olesnici neopustil ani za okupace; ncbot’ veril, ze zasc prijde do ceskyclt mkou. Po valce SC podilel na znovuvybudovani ceske Ole�nice jako svolavatel a ucastnfk prve zahajovaci schuze Cechf1, na nit byl zvolen

jednatelem a tejenmikem nove prozatimne u(vofoneho MNV. Pracoval ve skole jako skolnik. Stal se knihovniken a odbornym znalcem literatury obecni knihovny az do tc doby, nez ho nyni jiz jediny syn) strojni inienfr Miros.Jav, vybfdnuJ, aby sel k nemu do

Trutnova. Tak po 38 letech sluzby a prace pro Olesnici se od.stehoval se .svoji manzelkffu do noveho domova. Zemtel 30.ledna 1975.

Zavod Velodmzstvo.

Bylo ztizeno v r. 1953. Zhotovuji se zde kovove soucastk:y ke kolum a dvoukolove voziky. Je tu zarn.estnano kol. 60 lidi. Horni provozovna je vybudovana :z byvale Marsikovy

tkalcovny a pracuji zde svarcci, soustruznici, lis:1ri. Vdolni provozovne, byvalem ,.Kulturnim dome”, jc mon{aini hala, V niz SC vyrobky komplctuji.

Rok 1964.

Na. ned�li 14.cervna byly vypsany volby, lctere se jiz od brez.na pripravovaly.Byly to

volby:

do mistnich narodnich vyboru do okresnfoh mirodnich vyboru do krajskeho narodniho vyboru do narodniho shromazdcni

soudcu z lidu

Pfi obsahlf·ch pripravach k volbam byly zrizeny volebni komise Narodni fronty. Na vyhlaskach jsou uvedena jmena 19 kandid.atu do l\.1NV. Tyto volby jsou v Ceskoslovensku jii dvac’ate. Volby dosta1y slavnostn( niz hudcbn:imi vystupy dechovky a vojenske kapely, lctera s sebou vozi i piano a vojaci zpivaji vesele pfsne. Pckne po�asi pfalo; na namesti 6cinkoval oblibeny pevccky soubor pionfrske organizace ZDS v Olesnici s 20 61eny a doprovodem harmoniky.

Kand.iditi do :tv!NV:

Franmka Nejedla nar. 1923 A1rna Svetlikova nar. 1923 Lad. Nyt nar. 1938

Jos. Parizek nar. 1905

Mirosiav Bo� nar. 1935

Jos. And.rs nar. 1929

Jaroslav Lizner nar. 1914

Jos. Mihalik nar. 1921

Josef Cejnar nar. 1928

Helmut Bartsch nar. 1934

Jos. Frinta nar. 1920

Vaclav Kubec nar. 1920

Bruno Stonjek nar. 1941

Jos. Navratil nar. 1911

Jos. VIiitny nar. 1919

Zdenek Smfd nar. 1932

Lubomir Pola nar. 1938

sicka ve Snezce prodavacka Jednoty

vfvojovy pracovnik Velodrnzstva di’ichodce�krejci

svarec Velodruzstvo svarec Velodruzstvo Kuchar

tajemnik :tvfNV . fidic uheinych skladu fidic Jednoty

reditel ZDS ucitel ZDS

udrzbar Velodruzstva Lesnik

opravar stroj1\

vedouci rostl. Vyroby CSSST ovcak:CSSST

Vincenc Gasparek nar. 1921 ovcak CSSST Frant. Rysavy nar. 1919 ucetni ve sklade

Po volbach byl predsedou zvolen Jos: Mihalik, tajemnikem Fr. Ry.faV}’

Rok 1965.

Skolska a kultumi komise pfi :rvrnv od r. 1965 bude vydavat svuj mesicni casopis ,,

Z Kladskeho pomczi”. Uzaverka bude kazdy mesic dvacateho pateho. Prispcvky bude pi’ijimat Frant. Rysavy. ,

V prvnim lednovem cisle byly zpnivy o vysledcich v zemedelstvi. Za rok 1964 bylo u CSSST v Olesnici dosafono nasl. vysledku: obiH splneno na 114%, brambory na 135%, mleko na l 00%, telata na 221%, jatecny skat na 200%, ovce na 152%, vcjcc na 125%, med na 175%avlnana 110%.

Mistni skola uzavfcla stnlouvu o spolupraci s CS8ST Sedlo110v� Olesnicc.

Problemy s hotelem Jirku, ktcry b l nejzi ejsim a nejlcpwirn hotelcm Olclnici nastaly jiz lchdy, kdy! byl v r. 1945 zkonfiskovan. 0 ten.to objckt se hned od zacatku uchazel l ostinsky z Jestfobi Adolf Soumar. Byl take·fondem narodniho majetku hned jmenovan mirodnim spravcem. M�l v umyslu hotel odkoupit a slat se jeho vlastn cm. Kdyz sc ate po

case dozvcdel, te mu hotel do vlastnictvi pf-edan byt nemofe, ztratil o nej pochopitclne

z�jem a koncem ffjna 1952 od�el. i s n1anzclkoll, dobrou uchaikou.

Po A. Somnarovi pfisli jinl nastupci ale byli to jiz jen zamestnanci Jednoty, kterft hote( od V prozatinme pievzala. Budo a bez oprnv a udrlby slouiila pohostinstvi at do 30.�ervna 1956. Pak zustala opustena, az tu byla ztfzetta z.ivodni kuchyne pro slatnf statlcy. Za tu dobu, asi 5-6 let budova zpustla. Ochotnicky spolck priscl o jcviste a spolkovou

mistnost, nebyl sal pro poradan.i tanecnich zabav a plesu. Poniceny objekt pak koupil Vyt;kumny ustav akadcmie vM a zrckonstruoval Ji velkS,mi naklady pro sve laboratofc. Tim bylo ztraceno ncjlep�{ mist.o v Ol�nici pro spolete 1sky ,;,i ot, ale na druhot stranu byla chatrajicf budova zachranena. Jinak by asi spadla.

V Olesnici roku 1965 odcllo na vl�nost 6 lid.i. :t: nich vzpo111c11emc 7:ejmena pani any Frankov61 vdov� po profesoru Frankovi. Zcrnrda v patck 26.unora 1965 v Olesnci v 90 lctech sveho zivota.

Narod.ila sc r. 1875 v Otesn.ici, deem r. 1930 zemfcleho dolfa ournara a r. 1922 zemrele Franti�ky, rozcne Vondfojcove, ovdov�le Jirkovc. Scznamila se s profcsorcm J::iroslavcm Frankem ktery vyuco ·al na rdtlce v Nachodc., narozenS•m r. L867 v Ceskc Skalici, se kterym sc ncchab 26.kv�tna 1896 odd.at. Bydlcla v-achode s manzefem ktcry od r. 193I vyucoval d�jepis a .zemcpis. Kratce pred smrti se i,. profcsor odsteho 1al do Olesnice, kdc zemrel 12.brczna 1947. Pani Frankova bydlela v dome na namfsti sc svou nctefi /ncter prof. Fran.k:a/ Ircnou Ulrichovou. Posledni leta flvota nikam nevychazela, jen se clivala oknem na nameslt Byla poh.fbena na olesnickem hibitovc edle svcllo man:te1a. Manzelc Frankovi byli bezdfo1i, tcdy byli posledni zde v Olefo.ici z rodu Frankovych a oumarovych.

Rok 1967

V Olefoici bylo ke dni 21.ledmi 1967 610 obyvatcl, z nich 37 vdov,. 6 vdovcu 112

diid10dcu. Z 234 popisnych ti sci je v Ol�nici 66 rekreatnfch, JO dornu je majetkem MNV, 26 cisel je CSST a st. lest”!, 1 po�ta, l fara,6 patn po&tikum, 124 popisnych cisel je obsazeno majitel i. OstatnI jsou pronajaty a pied odne ob dleny v lete a v uedcli. Ale nejen Oldnicc, 1ez i jine vcsnice V llUSi oblasti se vylidt-)t�ii.

Pricinou (1bytku obyvatcl jc take to, ze SC velka cast mladych lidi stelrnje do mest, ubyva d ti nove narozcnych. Neni dostatek byru a hfavm; zamtstnani z lctcrym se musi dojizdet do mest coz stoji cas a pcnizc.

V roce l967r 18.unora sc za :id.i vseclm: sobo(y volnc a to 11a ·sech skolach a postupnc i ha vkch prncovi�tich. Zavcdly se volne soboty na post..ich, !istonosi ncroznaseji, v ol:k:l odech c omczuje sobotru prodej, slejne jako jizdy autobusu ne·vychazeji n�lcterc novmy.

Rok 1968

Tento rok pfinesl mnoho pronikavych zmen v obcanskem zivote v nasich vesnicich. ‘Zmeny castecrte sympaticke, ale nektere i .nesympaticke. Zck11o se, ze se situace zlepsi spolu se zivotni urovni. Ale 1nisto toho jsou tu vylid.I1ene vesnicc, hospodarsky jsme na dne,

pokladna je pnizdna. Nakonec byl prezident Novotny donucen vzdat se v bfeznu sveho Madu. Napachane kiivdy po strance ):Xlliticke a .pravni jsou Clistecne napravovany tzv. rehabilitacemi a maji byt hrnzeny.

� .

V noci z 20. na 21.srpna obsadila na zadost byvaleho komu1tistickeho vedeni sovetska armada spolu S am1adami jejich vazalul nasi viast. Dlouhe kolony aut projizdely od Levina a Kutlu silnici pod _postou, kterou cllteli polsti vojaci obsadit a odzbrojit SNB, coz se jim neP9dar1Io. Vedouci posty rekl, ze nema klice, protozc je na dovolene a klioe jsou na Novem Hradku. Na S IB se m\hodou znali s polskymi vojaky z pohranicniho styku, a kdyz

na organech SNB pozadovali zbram\ pohrozil pfislusnik SNB Freiwald, ze proti Polakovi

vystreli. J?ak vysvetloval Polakum, ze cely narod nechape, proc k nam jedou, protoze se u ni1s nic ned�je, ze nikdo z naseho naroda o pomoc nevolal. Na�i psali ntlpisy v polskem jazyku po cestach a na tabulich. Prekvapeni Polaci tomu nemohli uverit a odjizdeli smcrem

ua Dobru�ku.

V techto srpnovych dnech se u nas v Olesn.ici objevily letaky, VLtahujici se k hlsnym

udalostc,m. Lide je prinesH z Noveho Mesta a z Nachoda, kde je rozdavali.

Ruskc vojsko zacalo obsazovat Ceskoslovensko 1X)d zaminkou, ze je u 11:is

kontrarevoluce. Vsechny noviny pfostaly vychazet. Do Olcfoice chodilo denne 13 prazskfch denih”i a najednou nep.fislo .nic. Jen omezene ·se tiskl v Hradci Kra.love denik

Pochode11..

. .Olesnice v srpnovych dnech 1968

Dne 22.srpna ve tfictwte na dev�t. jelo 145 povozu v kratsich intervalech pres n{untstf dal k Polomu, Sneznemu a Bystremu. Stehovali se k nain Rusov�. sovetska anuada. Olesnice byla vy1-dobena, mladez udelala slavobranu s napisem ,,At’ zije svobodna rcpublika”, ale naptic silnice byly bile a barevne napisy, napsane azbukou:”Proc?”, ,,Jdete domu!”,” 1938 fosisti, l 968 bratri!” Pomod bagnl byly pfom:seny si1nice, porazeny stromy a nadelany zaseky. Ruske povozy posilali Iide na Cihalku k Dusnildun, z·epry je to spravna cesta.. Obracely se silnicni uka.zatele opacny111 smerem. Nie to samozrejme nepomaha, je to “jen bezmocny projev zoufalstvi a bezbrannosti. Soveti totiz byli odhodlani nasi zmenu politiky utopit tieba i v krvi. Preti takovemu gigantu, jako je Sovetsky svaz se nelzc branit se zbran.i v ruce.

MNV drzi stalou s1uzbu, ve dne je tu pritomen tajenmik Mihalik, v noci 2 muzi dobrovolufci, nmozi dvakrat: Rysavy, K.ubec, Zatloukalt Lizner, Smida, Cejnar a jinf. U kasny na namesti vlaje ccskoslovenska vlajka na piil zerdi, na autobusech jsou ceme prapory a uvnitr jsou vyiepeny letacky proli okupantum. Take namesti je polepeno plalcity.

Rezoluce lidoveho druistva ,,Velorex” v Olesnici v Orlickych horacn:

,,My, pracujici lidovcho druzstva Velorex, zavod Olesnice v Ori. Horach,. povazujerne v techto tezkych dnech nasi zeme a jejich narodu za nutne rici nasledujici:

Stavime se bezvyhradnc za prezidenta CSSR Ludvika Svobodu, legalni vhidu, vedcnou ing. Cernikem, Narod.n1m shromM;denirn v cele s A Smrkovskym a predsednictvo UV KSC, vedene A. Dubc.ekem.

Odsuzujeme obsazeni nasf republiky vojsky Varsavske smlouvy. Tento akt povazujemc za hrube porusovani suverenity na�i republiky a naruseni jeji pokojne cesty k demokra tickemu socialismu.

Zadame proto durazne odchod spojeneckych armad, jcjichi prislusnici se stali ze stx,jencu.okupanh’, znesvedcuji naso nejvyss-i prava a zakladn[ svobody.

Nase vlada a Narodni shromaldeni maji dostatek sil a prostredku, aby vyre�ily n:1fc vnitfni zalezitosti samy :t:a pine podpory vsech pracuj[cich nasiclt narodu.

Prye s potupnou okupaci, za svobodu. suverenitu a socialismus!

Nasledovalo 60 podpisu

Po obsazeni cizim vojskem byl pres hranicc st.a.tu udrzovan neust:aly provoz. Po s,il ·ci • od Olesnice k Rokoli, jezdi polska voje11skt vetsinou nak:ladni auta. Jezdi dote doby� 1. 1. si Rusove berou okupaci na sebe a obstaravaji ji sami.

V Olesnici se s nami tento rok rozloucilo 7 obcami, mezi nimi i znamy truhlar Ludvik Novotn�1, dne 31.prosinee 1968 ve veku 71 kt.

Narodil sc 30.zari 1897 v Nov,em Hradku, syn Anezky Novotne, kterou ale-brzy ztratiL

Zfistal vsak u dcdy Novolneho, na Hradku vychodll obecnou skolu a deda Novotny, fruhlar, vyucil sirotka truhlafine.. Ludvik pracoval staie u stryce Jana, delnika a take se tu ozenil s Annou Pfibylovou. Kdyz pfisel po valce rok 1945 a v pohranici se uvolnovala po odsunutych Nemcich mista, Ludvik Novotny tu obsadil uprazdenou pilu a vodn! dilo.. Objek:t mu byl pfidelen. A tak se st.al v 48 letech po prideleni bfvaleho starodavneho mlyna, elektrarny, tkalcovny a take truhlarske dllny a pily, majitelem vcikeho ncmoviteho rnajetku, ve kterem rnohl provadet sve truhlarske femesio.

Snazil se byt V Olesnici take vefcjue citUlyi:n V ko111isich lv.(NV, byl od]1adcem a znalcem konfiskovaneho nabytku a nafad1 pristehovalym zajemoum.Po i!as nedokonceneh0 obdobi v r. 1952 zastupova1 A Polu v jeho neptitomnosti, by! zamestnan nejaky cas jako udrzb,ii’ ve Velod.ruzstvu a V duchodu si privydelaval jako hlidac U Ceskoslove11ske akademie ved ve Rzech. Mel vsak nemocne plfce, musel do nemocnioe v Nachode, kde r. 1968 zemtel. Narodily se mu dve cjeti. Dcera Bozena, provdana za Jaroslava Stepafo na Novem Hradku a Vitezsiav, ktery zustal doma.

Rok 1969

Po roce 1968, plnem vznichuJ nam tento novy rok nepfinesl zlepsenf. Mladi lide se stehuji za prad do vnitrozemi, stari umiraji, deti se nerodi. Vesnice se -vy1idl1uje, Iouky a pole pustnou, zanlstaji kfovim. Prijfzdeji sem jen rekreanti, zJizuji se re!aeacni tabory pro pionyry. Cet1y zbctfi se ZV)’Suji a zvysujf se i poplatky. Tento rok by se dal nazvat rokem t. zv. ,,Normalisace”. Jednalo se v podstate o vyi’lzovani ucti:1 za udajnou kontrnrevoluci v r. 1968. Kdo se jakkofiy, angazoval, musel pocitat s nemalf’mi nasledky. Studenti byli vyhazovani ze skol, nelcteri uiednici muscli nastoupit na deinicke profe.se, jako by delnicka prace byla za trest. Jen delniky ncbylo karn vyhodit.

Rok 1971

, prinesl v politlckeni zivote s provedenymi volbami na konci roku trochu uklidneni, ale v nasi oblasti pokracuje Vylidifovani. 0 praci na poii nikdo nestojf, tu pfovzaly statni statky s n1echartizaci, lesy zabraly lesni sprava Opocno. Poradani zabav temer prestalo, cirkevni zvyky a obrady, na nez byli.lide zvyl<li, jako Vzkriseni na Velikonoce,.ijozi telo a Pulnocni msc na Va11oce by SC udrzely, ale jsou omezov,foy, poute a posvicctii SC drzi jen podle nazvu. Mnoho psani, proslovu a priprav si vyzadaly volby do zastupitelskych sboru a vys1y

talc, ze vsiclmi kandii:iati1 i v Olesnici, byll samozrejme zvoleni. Volby se totiz staly jako

obvykle jednou velkou fraskou.

0d 1.rijna byly zvyseny castecne nektere duchody.

Verejni schuzc MNV v 01csnici

11NV v Olesnici svolal na 26.ledna 1971 verejnou schuzi v Naro�i m dome. Predseda MNV Josef Mihalik a tajemn1k Rysavy zahajili schuzi v 8 hod.in vefor. Byla malo navstivcna. Mimo obcam1 byl pritomen reditel skoly Josef Frinta a z ONV socialni referent Albrecht s ufednicf.

Predseda vypocitava akce, ktere MNV 1ninuly rok vykonal a jedna se o planech na pnsti rok. Debatuje se o zfizeni zubni ambulai1ce a doph1kove pecei po�kytovane opravdu slabym a potreb1)ym duchodcum. K to1nu pfiponmel s. Albrechtt ze nejvy�si duchod u dvojice muze dosahnout pouze 980 Kc. O�anc pfipominaji, ze pripojeni k Na�hodu by bylo lepsi a

blizsi, k tomu pnpomina predseda Mihalik,.ze byla sveho casu pod.<11w.zadost o tuto zmenu,

ale odpovcd1 zrtela: ,,Konecne rozhodnutije, ze bys tinl vznikly vylo,by jdouc{ do milionu a

ze se to jednou provzdy zamita.” Pak se Jednalo jeste do 11 11ociin v noci o beinych zalezitostech, jako osvetlerti Olesnice, i.’.iprava cest apod.

Sluzby pro obyvatele

Pri obstaravani zivotnich pot.fob slouii Olesnice i pro sirsi Q�oli. Je zde r. 1962 zavedena smnoobsluha Stauislava Sntoly na mirnesti, kterou po jeh<) .odchodu do duchodu pie’vzal r. 1964 Zdenek Runstuk z 1enikovic se svoji manzelkou. D4le je na namesti v dome

c. 2 umistena trafika, tex:til a skolni potreby, ktery do sv� smrti vedla Irenka Ulrichova. Pak se prodavacky meni. Ve:dlc, V tomt�z dome, je mlek.irna s prodejetn peciva, vedouci je Anna Sedlackova. Maso a vyrobky z masa Ize·obdriet v prodejne Jed11oty pod rnimestim u vdovy Marty Mackove, rozenc RMickove z Dobmsky.

Dale: poh.ostinstvi je v Narodnim dome za namestim, kde je ved9u_d Irena E;tep{tnkova. HostiMc prevzala po Josefu Vasatovi I.prosince 1969. Jinak je na 11amcsti otevfon bufet a otx:erstve11i Jcdnoty, zrizene r. 1960. Prvni vedouci v nem byla vdova LU:dniila Stonjekova do konce fijna 1968, Kdyz odesla do dttchodu, podnik pfevzal Vacl�w Vasata z Librantic.

V Olesnici na 11amesti jc postovni Mad, kde byl po valce postmistrem foroslav St’ovicek

aZ do di\chodn r. 1968, kdy po ncm prevzal postu Zdenek Fara z horni O!efoice.

Lek.are O1efoice nema, ..dojizdi sem v tydnu lekaf z Dcstneho, :tvruDr. Fajman. Jen lcratce po osvobozeni r. 1952 tu ordinoval MUDr Ludvik Lorek. ‘

Remeslnici:

Truhh’lfi: byli po r. 1945 dva. Josef Hamersky a Ludvik Novotnf. Nahrada nenL Obuvnik: Vaclav Dyntar, ze111fel r. 1965, jiny tu nenf.

K.roj.<“::l: byi Vaclav Hofn1an, zemtei r. 1953, z’dstal Josef Parizek, kterj· provacli men�i

1.akazky a opravy.

Kovar tu byl Franmek Cvej11, stal se vbk je1\ i1dri.b�fein n s1at�-rkh statku. Klcp1�if: Vacla·v Pribyl, zemte r. l962, meusi prace provacli Emil Bohac. Zednik: byl Jan Hradecky, zemrci r. 1960. Pozd�ji prBel Ludvik Ruiii!ka Rezt1i’k: byl tu slarousedly Hugo �tepa11, zemfel r. 1966.

Holic: je ti,i holic�1 a kadernice dojizdi d akrat tj•dJ.1c.

HociinM: 1;,yl tu take po roce I9451 jmenoval se Vadav Burinrt teu se v�ak odstfhoval

do ovcho Mesta.

Drogista: Pan Broz n��l po r. 1945 v don1� pro ozo ·nu tam kde je dnes bilfct Odstehovdl sc dd Novtho Mestn.

Vet�ini teclHo sluzeb dnes Schazi a musi se za njlni dojifdet do okolL

Dlouh_opripravovanc volby

0d 5e1vna r. 1971 se provadel.y dwdadnc pfipravy k scstavcn[ nov,cho volcbniho zakona a fadu, ktery by vyhovoval. Af. .zafi SC KSC s arodni frontou dobodli. ze SC olby budou koirnt po scdmi letech dne 26. a 27.lis(opadu 1971. Volit se zachmlo v patck

26.lis opa�u ve 4.hodin odpoledne a kom!il.o se ·e 22.hodin a druhy den sobotu od 7 do

14 hc,din..Vp1eb111 pravo ine! kazd)°’ dd 18.lct. Jmcna kaJ1didatl byJa vytistcna na

kandi�t1q1ch a cclkem ad10zrej1he byH vsiclmi kandidaH zvole11i 100% platnyc11 hlasu.KdyJ.. Se toti.z nckdo n·echt�Ivoleb zu�stmt, dosli si vo1ebtti komisari za nim tieba az

dOl\lU.

-�-Brti zarcgistrovani tito kandiclati:

I<‘i§er A,lltonin: 57 let

Frintu Jos. 51 let

Hilclov4· Libn�e 46 let

Kubec Vaclav .5 J le,t

Kfiiala,Vilcfav ?

Lizner Jatoslav 7

Ll.lkM’ek Miroslav ?

Mihalik Jose!f·. ?

Nejedla FtanU�ka 7

Nye Ladislav . 7

Pctrova Monika 30 let

Pfib)’I Fra1�U�elc 34 let

Stonjck BrluiQ 30 let

Svato.11 \la lay 68 let

Sonn Ftaflti�ck 60 let

�mid ZdeM 39 let

Stulikova E • 33 let

Stepanovi Irena 28 let

�ubrtova Marie 24 let

D�lnik reditcl ZD Delnice ucit I ZDS

st zan1estnanec

za.t11. CSAV

st zamestnancc predsedaMNV Delnice

Delnik Deinice OdrzMf R.idit Duchodce Skladnik

ved. zem. vyroby CSSST

Delnice vedouci holclu Delnice

Prcdseda volebhf koniisc.. Frant. Baclmra,

Tajemnik v0Ieb1• komise-Marie Zalloukalov

« Pfodsedou.MNVbyl o¢t zvolen JosefMihalik

V tomto _roce zemreli:Alzbeta Barborkova.. 26.l., Jan Laschtowitz-30. Li Marie Pnbylova� 4.3. Vlastimil Cejnar- 12.4., Ludmila �tonjekova- 7.5.• Franti�ka R.uiitkova-

15.6. Jana Schonfeldova-17.6., Josef Semerak-26.6., Frantiska Rysava-10.8.• Rudolf Stonjek-�0.12.

Spisovatelka pani Franli� Semerakova zemrela 17.kvetua

,,Svi tila laskou, jak hvezdu jasna, protla du�i. jak pohadka lmisnj zcsnula tgc, jak hvezda ,kdyz pada, vzpominku nam ncchala jez neuvadn

Franli�ka Semerakova, roz. Jiraskova sc narodila 19. i’.mora 1891 v Male Cermne. Jej{ babicka pochazcl z Jakubovic, druba otcova malk.a z Cermne.Tady v t�ch kopcich, mczi Jakunbo icen i a Cermnou za Hronovcm, prozHa basntrka svc mMdl. Prav� v to do� se v okoU 0110 a Police,a Ccrveneho Kosteke rozrustal tkaJcovsky pnimysl vystavbou mcchanickych tkalcovcn. Svobodna Fr:mt. Jiraskova se stala tovarnf tkadlcnou.

V tomto povolani se sezrui11i1a s t.kalcovskym rnistrem Josefcm Semerakcm z Ccrveneho Kostelce, za ktereho se pozd�ji vdala.

Manzeie Se111erakovi byli z po�atku zamestnani .na kostelecku, kde take hydleli. Ve tricatych letcch koupili od A. ovotneho v Oleinici zdfoy dum, do ktereho se zprvu jen castetne,•ale pak natrvalo na tehovali. Brzy se tu stali znarnyrni.

Pan.i F.ran iska nezabafola a vse,chny sve vzpominky zaziUcy z mJadf ulozila do svych basni, kter·epredala v r. 1950 nakl. ,. Mladt\ frontn” v Praze, kterc je pak vytisklo ve dvou c:Lilech: , Tkalcovskc srdce’ a ,Sousedskc kolo’ . Kuih· se nazyvaJa ,,Slunetnj den ,, a obsahova1a 66 basni. Na jeji literarni vyvoj mely nepochybn! vliv jejf babicky, pochazejici z pismack:ych rodin. Byla.ncsntlmt·vnimava. Na louchala ru.zn.ym pohadkam a povestem. Tyto ji naphi.ovaly zvlMtnimi pocity, je:z. se pozd di projevity. Byto to v dobc, kdy louzila na ruznych mJstech, kdy chtela studovat na utitelskem t’.tstavu, aie pro nedostate mista nebyla pfijata. Kdyz chleia zno u zkusit slesti, zemfol jeji otcc a tak n studium nezbyly penize. Pokracovala ve sluzbe l�nich Landek v Kladsku. Tam zt1stala �tyri roky. Ve volnych chviHch za�ala p at det ke versicky, jez pale byly otistcny v nedehd. priloze Ccskcho slova:. ,,Slovicko l a jcji pohadk.y vychazely V se�itcich. ,,Koralky”. V�eskem rozhlasc vypravela OLylie Beuiskova dnc 2.12.1959 jcji pohadku ,,Smetanove jezirko”.

Po provdAni za tkalcovskeho n1islra byl jeji zi ot jen sama tkaloo ina. Krome tol10 vsak ncsmfrne nrilovala prirodu, lesy, louky, cltladne horskc potoky, opcvovala krajinu pod Vrchmezilll. Napsala povid.ky ,V zeknem udolicku”, , 0 sta ce v t x.Lilni to am� fimiy Soumar’ , ,,Pckafskc di-Ze”, ,,Trpaslfcck v zajetf’, atd. Psala take clanky do okresnich 11.achodskych novin ,.Novy cas” a .a do rychnovsk,c ,,Jiskry”. •

Kc konci zivota hodne churavcla a zen rela v nemocnici 17.kvetna 1971 e eku O let. Sernerakov11111se narodily dve dcti, dccrn V1asta a syn Zden�k.

Za pouhy mesic po smrli pani Semerakove zamiel tci jcji manzeL

Rok 1972

Co stale chybf Olefoici je nedostatek spolefenskych mistnosti a hotel. Byvalj\ kdysi prvotrfdni hotel Jirku, posi veny [PO velikein pozaru r. 1862 dosloufil. Byla zde zrizena pro,zatimni kuchyn� tsSST, ale tyto vsak znitenou budovu brzy opusHly. MNV postoupil misto stavebnf mu podnik:u mesta Prahy a budova byla u�-etla k demolici.

Budovu pak: prevz.ala Ceskoslovenslcl akademie v<!d, budova b la pfesla ena zev�c i zevnitr. PriUi remeslnici z Nachoda, Hronova, m(stni a take ru!ti vojaci z ·tehdejsfbkupacni annady. Ce.Jou tuto rozsahlou akci, ktcra stab 14 rniliionu korun r!dil docent MUDr V. Kusak. Nasltsti pro Olesnici mi!.J v horni Olefaici rekrcacnf cbalupu a tak se do prestavby anga:?.oval. •

Byva!y kullumi du.m doh1i Olcsnici zabralo Velodru:i.stvo, a zrklilo tu svoji montilni halu. Tim ubyly dam spolecenskc prostory. Zustal tu sice jdte Narodni dum s mensim salem, jidelnou a vyccpem al.e nmobo lidi se sem L11ev,ejdc.

Ma�karni pJcs v Narodnim dom� byl usporadan v sobctu 26.tinor:i 1972. Hostinskymi jsou V tc dobc Irena j] Jim Stcpankovi. Naskdujic[ den byl pak usporddan dctsky ma�karni karneval za ui!asti 40 dett Jejich pruvod se ubiral od rcznictvf pi Mackovc) obesel namcsti a odtud ho harmonilclr s eselou muzfkou a pisnicknmi dovedl do Narodniho domu, vc kterem si dl’!li zaskotatily a poclmtnaly ua poho�t«!ni.

T ke okifaicti duchodci se. koncem Iistopadu sesli nn vecirku v Narodnfm dome. Zatan:�

cili si pojed.Ji a popili. pobavili sc pi’i pffjemne hudbe.

0d roku 1990 �ak tento hotel nes1ouzi olesniske vei’ejnosti, ale pouzfva se :spolccensld mistnost v prvufrn patre haslcskc 2.broj11ice. Vyhovuje ale pro pofadani men�ich ukcl.

Schuze t�locvicne jednoty ,Start”, plcsy a tanecn{ zabavy se nyui pofadaji y-budo e pfi fotbalovem hristi vedl� tovamy llax. V tornto objelctlt je pomeme vell<)• spoletertsky sal, knd1 11 a soc. zafizeru. Vse je 1baveno potrebnym nabyfkem a nadobim. I O·ivystavbu tohoto spoic�enskcho centra se ncjvke zasJouzil podnikavy a pracovity vedouci TJ 11Starl’ Jaroslav Cejnar. . (: .

Je psano pfi W:cni vzniku Olefaice, ze se stavely podel po,toka Olesenk1′ roubene cha lupy. Ty dncs sloui:i z velkc Msti k rekreaci a byly take vctsinou k toi1\bto ucclu pfestavcny.

V Zelenem itdoli

:id.aptavala ccln[ spravu Ryclmov nad Kncznou puvod.ni hospodu1 jcjii. majitclcm byl majitcl pz o aru Oskar Migula.

V i1doli ,,Kuti” by!:.i Haslerova hospoda ,, U v·nncho 11rozn1r•. Blizc k Olefaici je clrnta

RampuWc s pfilch! ‘mi chatickami..

V horni Oles1,ici jsou pri silnioi clraty Technomatu Hradec Kralove/ drive hostincc 1,Pod Vrchmczim”’/.

Nedaleko sihiice k pc,lskym hranidm Jsou chat)• Klarovka a Juraska. Naproti nim je chata Pascrak/ drive ,,Fra112

– Czerny’t/.

Daleke hranic(m v nadmorske vfsce _760 m postavil zacatkem 20.sto1e�i pan Josef Moschnitzka rekreac11i chatu s viruimou. Jn1e11ovala sc ,,Die Schnappc bei Bad Reinert”. Di1es se nnzS,va Cihalka. Chata byla ve·Imi oblibe11a, hdjnc 11av�tevovnna i hosty z blizkycJ1 l.izn1 v Poisku.V nc deli tu byvaly riiwe koncerty. Dobre prosperujici chata byla zrejme trnem v okt1 skupinc mladilal z Novello Mesta 11ad Metuji,

a tak mnjite1c chaty zasti-e!i1i a v Iese u c:esty k Cetnemu kifzi jej pohrbili.

r-· · ·-·… •-._.-… – ··-· 1

I 111111111-� I

��- ;�

– • , I

Knihovna a muzeum.

Obccni knihovna byla puvodn<! urnistcna v prizemi domu tp. 19. Tu af do r. 1961 spravoval .k.nihovnfk pan Josef Kubin. Pak se odstehoval za synem do Trutnova a vcdenf kniho ny se ujala Jaroslava Lcmfcldo _.a. Ca cm sc obje •Iy ncvyui.itc proslom ��i misu1osti v nejstarsim dome na Olesnici, byvale radnici, cp, L. Bylo ale nutne je dilld::idne

zrcnovo,vac.• ncbot’ dosud slouiily jako skladi�tf sb<!:myclt surovin a zadni prostocy pouzivilly najemn.ici pro u1ozcni uhli a difvi. Mistnosti byly bez okcn a dveri. N,ejdrive bylo vyve.zcno mnoho vlcku odpadu, opadanc omH.ky a vybouranfch cihlovych pri�el . Byla zhotovena no • dubova olma a d ere. V dalsi etape byla pro cd na nova e!ektroinstalace. Zcdnicke prace provcdlo byvalc JZD Ohrtisov, ale mnoho pracf se muselo ud�lat svepo moci. Diley pochopent edcni by·vatelm VD Velorex bylo moino, za mboliclou cen 100 KC zholovit :z jcjich materialu ragaly na knihy. Dale se podarilo za poskytnlltou financni po111oc prostor knihovny rozsifil o dais! mistnost. Tam byla umfstcna cast regalu sJcnihan i, aby se uvolnila hla ni mistnost na pocldani rw.nycb. kultumich akci. Ta nakonec byfa vybavena scoly a zidlcmi. Rovnez. by1 v pfilchle chodbiccc zrizen pfirucni sklad a socialni 1.afi.zeni. V dalsi etapc ok:res doporuci] a ptovat celj areal s tim, fo pfispejc I financn.e. Byia proto vybour::ina daBi pfick’t a prorafen novy otvor pro dvere. Smnozfejmc to predscavovalo i odvoz datsiho mnozstvi stavcbui sute a nmoho z dnick� prace. Obloukovity vchod do muzea b l zpevnifa sHnSrm kovany1n ramem. Do n/5110 byla upev11ena kdsn� kovana mnz. Tu vykovali umelecli kovafi v Nachode. Dale by1o nutno i dod�lat dagi iiova dubova okna a d ere.

V zadnich prosto:rach byly zprvu wuisteny diky pochopenl okresniho muzea V Rychnove nad Kncznot1 nlzne expom’tty. Jednalo se pfodevlim o skle11enou iLrinu s 21 figurkami a cl1levcm-bcllcm, ktery i lipaveho di’e ::i vyrczal mistni tkadkc pan Josef

Utz. igurk–y byly vystaveny jako ukazka rezbars e pr�icc. Udajnc jc v depozitancb jest! uschovarto na 60

fig11rck. Bylo prislibeno, ze SC betlem po oprave a dohotoveni nektecych figurek vrati na nfsto sveho vzniku–do Ote�nice.

V prvni muzcjni mistnosti je umistcn funkc11f mcni tkalcov ky stav, na kterem. si kd si mist1 i (kale· :dclavali na

.zivobyll. KdyZ se j�j podafilo ziskat, chybclo mnoho drobnejsich dilu. Vsc sc ale podafiio bud’ oputfit odjinud a nebo e ncktcrc drobne dily nn scli vyrobit

ll!OVC.

Byvaly majitel mechan.icke tkalcovny pan Svetlik jej pracne uvedl do provozu. Dokonce

se podanlo opatrit cervenobilou osnovu. Stav opet zacal vydav.at ony zname zvuky-,,na cula na kafe”. Dale jsou v mistnosti umist!ny predmety, ktere se svym vyuiitim dotykaji tkalcoviny. Na pf.: kolovraly, sten$1re,.snovadlo, slcrobak, clunky a civky.

Jc zde i hfeben na cesani lnu., karta.c na ccsani ovci vlny apod. pro dokreslen.i atmosfery jc zde i stara petrolejka a 3 podmalby na skle, ktcre se prodavaly na trzich v Olesnici. Na sten� vpravo je umisten panels !iteraturou o Olesnici.

V dalsi muzejni mistnosti jsou l1t11istcny panely s informaccmi o historii Olesnicc i o krasne prirode, ktera ji obk:lopujc. Na dalsim panelu je dokumentace o budovani teto krasne lmihovny a muzea. Po obou stranach okna jsou ve dvou sklenenfch vitrinach umisteny ruz1\e sbirkove predmcty, shromazdcne z Olesnice. Voll1e jsou umistfoy: kanmovec s letopoctem 1783, krosna, maselnice, lis nR tvaroh, Iopaty na prohazovani obili, brus, dvoje stare drevi!ne a kovove sai’iky, nekolik kusii zensk:ych odevu a jin�.

Prakticky vsechny sbirkove pi’edmety, • ktere se nachazeji v muzeu shromazdila knihovnice pani Jaroslava Lemfeldova. Drtivou vetsinu z nich vykoupila od mistnich obyvatel na kupnf s1nlouvy za sve vlastni financni’. prostredky a je dodnes zahadou; jak se dostali do inventarni knihy, kdyz nebyly nijak darovany ani odkoupeny.

Knihovna byla po odpracov{mi llllloha set hod.in zdarma sJavnostne otevfona cine

28.unora 1975 koncertem opotenskeho komorniho sdruz.enf. Dokonce jeste pfed otevrcnim pfijela ?:eskoslovenska televiz� a natorna o lmihovne kratky program. Byl vysilan 7.a 15.brezna.

0d te doby byly v knihovne poradany ruzne, vetsinou dobfe navstevovane akce. Nekdy bylo dokonce potteba si od MNV vypujcit zidle, aby navstev11ici meli kdc sedet. Rovnez cte11{1ru mela Imihovna hodne.

Vysledk:u pdce knihovn:ice a. sberatelky inuzejnich predmctu pani Jaroslavy Lemfeldove .

vsimli dokonce az v daleke Praze a dvakrat j( byl ministrem ku!tury ve Waldstejnskem. paiad udelen diplom za vzornou lmohovnu. Skutecne za ni jezdilo mnoho knihovnik:u z cele republiky. Bohuzel vsak leta nikdo nezastavi.

Divadelni soubor ,,Jirasek”.

Soubor byl zalozen r. 1954.

J�µco prvni se predstavcni se hralo Molierovo:

,,Jcho milost pan mcst’ak”. ReHe B. Pf-ibyl, hudba F. Sann a B. Bd.zda, sccna Fr. Bachura text J. Stonjekov:1. Hrali: L. Hiklova, J. Lizner, P. Bachurova, B. Vondfejc, B. Hikl, A. Fiser a 1. Ulrichova. Bylo sehrano celkem 13 rcpriz a to v Olcsnici, Bystrem, Kostelci a ve Lhote.

,,Hejtrnan Talafus”, ve:rsovane drama z 15.stoleti. Rezie B. Pribyl, text J. Stonjekova, scena Fr. Bachura, masky V. Grim. Hrali: M. Prochazkova, B. Hikl, Fr. Pribyl a I. Ulrichova.

V roce 1956-58 se hnilo

,, Jcdenacte prikazani” od Samberka. Rezie J. Macek.

,,Vrah jscm ja”,detektivka. Rezie B. HikJ, scena Fr. Bachura, text J. Stonjekova. Hrali:L. Stulik, B. Andrsova, J. Amiri, J. Vanicek, B. HikJ a J. Lizner.

,,Selsk:i valka4’i rezie B. Hild, l€xt J. Stonjekova, scena Fr. Bachura. Hrali: J. Lizncr, J. An<irs, K. Jelinek, B. Hikl, H. Hrazdirova, K. Hrazdira, S. David aj.

,,Periy pani Scrafinky”,.rezie J. Frinta a VL Broz.

,,Marjanka matka pluku”, rezie J. Frinta a Vl. Broz.

,, P:riklady tadnou”, napsal Snizek. Rc:zie J. Navratil, hrali: M. Houstecka, M. Kafkova,

A. Stepaf, B Hild, L. Hildova, J. Navratil a dalsi.

,, Marina havranova”, napsal Stodola. Rezic B. Pribyl, hruli: M. Houstecku, 0. Pribyl, Frant. Bachura, A. St�paf, B. Hild, L. Hiklova, H. Hrazdirova, J. Lizner.

,, Lucerna”, A Jirasek. Rezie B. Pribyl, text J. Stonjekova, masky V. Grim, scena Fr. Bachura, svetla J. Suchanek. Hrali : H. Hrazdirova, L. Hi.klova, M. Liznerova, B. Pribyl, J. Stepaf, K. Jelinek, J. Lizner, J. Haul, I. Ulrichova, B. Hikl, K. Martinek, L. Novotny aj. Svetlik. Hralo se v Olesnici, v prir. divadle v Tisu av Kralove Lhot�.

,, Hratky s fertem”, J. Drda. Rezie B. Pribyl, text J. Stonjekova, masky V. Grim, scena F. Bachura, svetla J. Suchanek. Hrali : J. Lizner, K. Martinek, J. Svetlik, B. Hikl, H. Bartsch, J. Han!, J. Ksaudr, F. Pribyl, H. Hrazdirova, L. Hiklova.

,,Panf mincmistrova’\ L. Stroupeznicky. Re.lie B. Pribyl, masky V. Grim, te:t J. Sto11iekova. Hrali: B. Pribyl, H. Hrazdirova, J. Lemfeldova, B. Hild, K. Martinek, F. Bachura. Hralo se v Olesuici av p:rirodnim divadle v Tisu.

,, Mistr Jan Hus”, J.K.Tyl. Reiie B. Pribyl, masky V. Grim, taxt J. Sdtonjekova, hrali: A Stepaf, L. Stulik, H. Hrazdirova, I. Ulrichova, K. Hrazclira, L. Hiklova, B. Hild, B. Pribyl, F. Bachura, 1-L Stepan) J. Hanl, l Ksandr, J. Smola aj. Hralo se v 01esnici, V prir. clivadle V Tisu a V Novem Meste nad Metuji V sokolovne V Krcine.

,, Ncbe na zemi”, Va W. Rezie B. Pribyl, masky V. Grim, scena F. Bachura, text J. Stonjekova, svetla J. Suchanek, hudba F. Sorm a Z. Brazda. Hrali: J. Lizner, J Bos, B, Hild, J. Svetlik, F. Bachura, I. Ulrichova, Z. Ksandr, L. Hiklova, Hraio se v Olesnici, V pi’.ir. divadle ve v�ru a V Sokolovne V Novem Meste nad Metuji.

,,Babicka”, podlc dila B.-Nemcove upravil pro jeviste J. Pleskot. Rezie J. Frinta, hudba B.

Smetana a K. Kovafovic. Pnlvodni slovo mel a vypravu ridil Vl. Broz, masky V. kubec, osvet1eni L.. Nye a A. Svoboda, text M. Ptc1ckova, tech. spoluprace ucitelsky $bor a J.

Kubrtova, kostymy p11jcovna kroju Kostelec nad Orlici. Babicku lmila M. Smolova, kneznu A. .Zahourkova

Rodicovske sdruzeni sehralo s detmi tyto hry:

,,Z.Iaty plak, Liliomphy► Strakonicky dudak, 0 domecku na paloucku, Princeznu Sedmikrasku a veselohm Kdyz hrozny zraji”.

Pak divadlo v Olesnici zaniklo, protoze nebylo kde hrat. Hotel na namesti-, kde se hralo divadlo, byly zde estrady, plesy a tan.ecni zabavy zpustl talc, ze se uva:fovalo o demolici. Mistni zaklad.nf skola ale nacvicuje a hraje �a jevisti ldua hry pro deti.

Historii ochotnickeho soubom ,,Jirasek” zpracovala na zadosI Starosty Olesnice v Orl. hor. Pana 0. Skody pomoci zapisu Kronokafe pana A. Bose z r. 1954-1958 a zapisu man.zelu Hiklovych Jarcislava Lemfeldova, kronilcirka a knihovnice

V Ole�nici a byvala jednatelka ochotnickeho souborn, Jirasek”.

, …

Zaver.

t Prosim Jaskaveho ctenare, aby muj spis historie Olesnice v Orl’ickych horach posuzoval se shovivavostL Dosud tuto historii nikdo nenapsal a my·m umyslem bylo zachytit slovern a trochu i obrnzem vse, co se mi pod.arilo zjislit z rozlic11ycl1 pramenii, nekdy i protichud nych, ale predevsim z kronik pa.na A. Bose, kter:eho si pro je110 nezmemou pili velicc vazim. Pan Bos zit na sa111ote, ktera nalezi k osade Dlouhe, v zemedelskc uscdlostL Do Olesuice dojizdel, aby se zucastnil bohosluzeb v mistnim kostele. Po nich zasel do hospody rnezi sousedy, pobesedoval s nirni a tim se dozved�I, co je noveho. Mel ufasnou pamet’. By! mu take umoznen pristup do starych archivti a tak mohl za.psat nejstarsi zapisy, tykajfci se Olesnice a jejiho okoli. Kdyz pan Bos ve veku 85 let zemrel, nikdo si po nem netroufal prevzit psani do olesnicke kroniky. Jeden rok ji psala pani Hazerova, ale pak jsem se. psani kronoky ujala ja. Nedoved.la jsen.1 si ptedstavit, co psani takove kroniky da prace. Nejen priprava materialu, ale i samotne psanL Ale stejne me psani kroniky bavilo. Tim jsem se take dostala k historii Olesnice a mohla jsem z jejich pramen.u cerpat. Bohuzel se ne.zachovaly stare kroniky, nekteie znicil velkc pozar a nektere se v rus11ych letech proste ztratili.

Textjsem doplnila i udaji z jinych materialu.:

Ze sokolske a pozarnicke kroniky, fami k:roniky, ktarou mi laskave zapi:1jcila pani Klarova, stejne jako rychetni knihu. Z knih J. Bileho ,, Kon.:ias”, J. Kmonicka ,,Zpretrhane sitf\ udaje z Ottova naucneho slovniku a Palackeho ,,Dejin narod.a ceskcho”.Zaznamenala jsem tez zpravy z vychodoceskych novin, ktere se tykaly udalosti tehdejsi. historie.

‘ Letopocty z historic Olesnice. Uvadlm pro .lep.s-f pf ehled.

Roku 1354 Nejstarsi pisemna pamatka o Olesnici:,,Mathias de Frideuburk presentuje ke kostelu v Ollesne far.He Martina”.

1454

1503

1607

1639-42

1700

1705

1706

1710

1716

1718

1726

1741

1742

1753

Vypalila husitska vojska, vedena knezem Ambroz.em, olesnicky dieveny kostelik

Posta’i’en novy dreveny kostelilc

Olesnice povysena na mcstecko a dostala crb od cisare Rudolfa ll.

Pienila �vedska vojska Olesnici, vznikl hladomor Zalozena prvni skola

Vystaven kamenny kostel na miste stareho dreveneho Zrizen u kostela hrbitov

Znzeno ke kosteiu ka.menne schodi�ti:’.:

Dal cisar Josef I pnivo konat rocni trhy a to na svatck sv. Mari

Magdaleny a sv. Jakuba a·Filipa, tez se smely kazdy ctvrtek

konat tydcrmf trhy.

D�tno pravo soudnictvi, na namesti byl postaven pranyr. Dale byl na m’unesti postaven misijni kfiz.

Zrusena robota za rocni IlO}llatck 400 zlatych, Olesnice se stala

svobodnym mcsteckcm.

Vpad pruskych vojsk pfijejiclt tazeni do Kladska

Vytycena hranice se.sousednim.Kladskem po ztrat� tohoto uzemi Znzen fanti ui’ad se stalym fararem

1775 Vypuklo organisovane sclske povstani vc vych. Cechach 1779 Nafidil cisaf Josef II vystavbu silnice podel pot,oka Olesenky 1805 Vrcholiia velka bida v Olesnici, vypukl hlad a mar

1813 Tahlo Olefoici ruske a pruske vojsko proti Napoleonovi 1819 Postavena uprostred namesti kamenna kafoa

1832 Postaveny nove kryte schody ke kosteiu

1861 Vypukl vclky pozar, shorelo 29 domu i kostel, na namcs·H zustala

usetfona jen fara

1863 Opraven vyhorely kostel vcetne vnitfniho zarizeni 1866 Pnichody prusk}’ch vojsk Olesnici

1868 Polozen zaklad11i kamen budovy �koly na namesti; d.nes obecni ufad 1869 Postaven pivovar

1880 Vysazeny lipy na namesti

1905 Polozen zakladni kamen pro stavbu �ko-ly Postavena nova silnice podel potoka do Rokole

1908 Zavedeno elelctricke osvetleni

1914 Vybudovana t.zv. ,,Nova sHnice” do udoli ,,Kutl” 1921 Jel prvni autobus z Novello Mesta nad Metuji

l 937 Byla zalozena mMt’a:nslcl skola

1938 Uzemi Olefaice se stalo soucasti nacistiskeho Nemecka 1945 Olesnice vracena Ceskoslovensku

Venovani.

Kroniku bych chtcla venovat pamatce svcho o_tce, plukovnika v. v. Frantiska Trutnovs keho. Byl legionafom v Rusku, zucastnil se alctivne boju proti bolsevikum. Pak vystudova[ francouzkou valecnou skolu a za cas se stal plukovnikem ceskoslovcnske armady a clc nem jcjiho generalniho stabu v rusnych letech pfed okupad nemeckymi nacisty. Po valce byl komunisty degradovan a pronasledovan jako ,,pfisluhovac burzoazn.iho rezimu”. Dokonce byl zashihou jedne aktivni konmnistky z Olesn.ice zatcen a vysly-chan ,,pro organizovani podzcmniho hnutt v Olesnici”. S1nesny dtivod. Nastesti f)ro nej se nakonec udavacka priotravila a sve udani odvolala. Tim ale pronasiedovani neskoncilo, mel jeden cas diichod 270 Kc pro sebe a svoji manzelku.

Rovnez bych chtcla vzpomenout pamatky meho bratra Jiriho, ktery nastesti pro nej v r. l 948 utek.l z nasi zem!, nebot’ bojoval proti komunistum. Hrozil by nm vysoky trest. Jeho snoubenka byla ve stabu Dr. Horakove. Pak pracoval dlouha leta ve vysilaci ,,Svobodna evropa”, nejcllive v N�mecke spolkove republice a pozdeji v USA Nejaky cas delal i jednoho z nmoha poradcii prezidenta USA Cartra, nekolik. let byl v Peru jako poradce pro rozdeleni zahranicni pmnoci vlady USA Bohuiel v r. 1997 v USA zem:rel a je tam i pohr’ben.

93 ‘

Predi’ivl’ini hranic V Kutlu

Bunkr na Polomcch

Pfodkladamc tenlo prehled historie Olesnice• v Orliceych hodclt vsem, lcten v ni

zijcrc, nebo sc- chystatc ji 11avstivit. Historic jc �pracovana co ncjzodpovedncji pri

mcrenc k piistupu k informacin.1. Obrazov:’t i tcxtova dokumentace ma znacny rozsah a

byla pro p6tfebu ,;,:ytisku historie pfimerene uprnvena.

Nq pfedni stmne.obalky:

Znak Oiesnice a vzorek pisma,. kteiym je psan prvni pisemny zaznam o Olesnici z roku 1354. Za obccni knihovnu v Olesnki v Orlickych honi.ch roku 1997-99 napsala knihovnice a kronikarka Jaroslava Lemfeldova. Pocitacove zpracovani a celkovou t’1pravu vcetue ob{1lky provcdl za vclkcho pfispeni sve mani:elky syn pmli Lemfeldove Petr

FENOMEN VOJENSKE ZRADY V MEZIVALECNEM

CESKOSLOVENSKU NA PRIKLADU ZIVOTNICH OSUDU SUDETSKEHO NEMCE HELMUTHA BARUSCHKY

yesUniverzita Palackeho v Olomouci Filozoficka fakulta

Katedra historie

FENOMEN VOJENSKE ZRADY V MEZIVALECNEM

CESKOSLOVENSKU NA PRIKLADU ZIVOTNICH OSUDU SUDETSKEHO NEMCE HELMUTHA BARUSCHKY

BAKALARSKA DIPLOMOV A PRACE

Radim Kohoutek

Vedouci prace: PhDr. Pavel Kreisinger, Ph.D.

Olomouc 2022

Cestne prohlaseni:

Prohlasuji, ze bakalafskou diplomovou praci jsem vypracoval samostatne s vyuzitim uvedenych pramenu a literatury.

Radim Kohoutek

Na tomto miste bych chtel podekovat vedoucimu me diplomove prace Dr. Pavlu Kreisingerovi za jeho cenne rady, trpelivost, vstficny pfistup a ochotu byt napomocen. Dale me podekovani patfi pracovnikum vsech archivu, ktere jsem behem vyzkumu navstivil, jez ke mne byli vzdy mili a vstficni. V neposledni fade chci podekovat take sve rodine zajeji podporu pfi psani prace.

Obsah

Uvod……………………………………………………………………………………………………………………. 7
1. Literatura……………………………………………………………………………………………………….. 8
1. Prameny………………………………………………………………………………………………………… 9
Dosavadni stav badani………………………………………………………………………………………….. 10
1. Prvni okruh………………………………………………………………………………………………….. 10
1. Druhy okruh…………………………………………………………………………………………………. 11
  1. Polska historiografie………………………………………………………………………………… 11
  1. Ceskoslovenske badani……………………………………………………………………………. 11
Pfedstaveni zpravodajskych sluzeb………………………………………………………………………… 13
1. Abwehr………………………………………………………………………………………………………… 13
1. Ceskoslovenska zpravodajska sluzba……………………………………………………………….. 14
Rekonstrukce Baruschkovy spionaze……………………………………………………………………… 15
1. Rodinne zazemi Helmutha Baruschky……………………………………………………………… 15
1. Sternberk na Morave – Baruschkovo rodne mesto…………………………………………….. 16
1. Prvni etapa spionaze………………………………………………………………………………………. 18
1. Osoba majora Helma……………………………………………………………………………………… 19
  1. Agent A-54……………………………………………………………………………………………. 20
1. Holm vs. Helm……………………………………………………………………………………………… 20
1. Prvni opisovani listin…………………………………………………………………………………….. 22
  1. Baruschkova cilena bagatelizace……………………………………………………………….. 23
1. Pfideleni k VTLU…………………………………………………………………………………………. 24
1. Vychytralost Baruschky…………………………………………………………………………………. 25
1. Prvni fotografovani spisu……………………………………………………………………………….. 26
1. Druhe fotografovani spisu………………………………………………………………………………. 28
1. Baruschkuv vydelek………………………………………………………………………………………. 29
  1. Plat……………………………………………………………………………………………………….. 30
  1. Pfilepseni k platu……………………………………………………………………………………. 31
  1. Porovnani s vydelkem Josefa Krejsy…………………………………………………………. 32
1. Odmena……………………………………………………………………………………………………….. 32
1. Pfelozeni Baruschky………………………………………………………………………………………. 33
1. Druha etapa spionaze…………………………………………………………………………………….. 34
  1. Ota Karel Knahl……………………………………………………………………………………… 34
  1. Setkani s Arnostem Bruchem…………………………………………………………………… 35
  1. Pokracovani spionaze……………………………………………………………………………… 36

Dodatky k trestnimu oznameni………………………………………………………………………………. 38
- Spisy od Bohuslava Lezaka……………………………………………………………………… 38
- Pomoc vojina Altera……………………………………………………………………………….. 38
- Styky s Karlem Vlckem………………………………………………………………………….. 39
- D01nluva sabotaze…………………………………………………………………………………… 39
Trestni fizeni s Baruschkou a spol…………………………………………………………………………. 40
- Hlavni pfeliceni…………………………………………………………………………………………….. 40
- Obvineni a vyse trestu Baruschky……………………………………………………………………. 40
  - Porovnani vyse trestu s trestem u Josefa Krejzy…………………………………………. 42
- Obvineni a vyse trestu Bohuslava Lezaka………………………………………………………… 42
- Zprost’ovaci cast rozsudku……………………………………………………………………………… 43
  - Zprosteni urcitych bodu obzaloby…………………………………………………………….. 43
  - Zprosteni Bedficha Altera……………………………………………………………………….. 45
  - Zprosteni nadporucika Polanskeho……………………………………………………………. 46
  - Nabyti prava rozsudku…………………………………………………………………………….. 47
  - Propusteni z vazby………………………………………………………………………………….. 47
- Tresty byvalych spolupracovniku…………………………………………………………………….. 48
  - Anna Baruschkova………………………………………………………………………………….. 48
  - Pavel Baruschka……………………………………………………………………………………… 48
  - Arnost Bruch………………………………………………………………………………………….. 49
  - Walter Czech…………………………………………………………………………………………. 49
  - Karel Endl……………………………………………………………………………………………… 49
  - Armin Fischer………………………………………………………………………………………… 50
  - Arnost Jankowsky…………………………………………………………………………………… 51
  - Ota Knahl……………………………………………………………………………………………… 51
  - Jan Lach nit……………………………………………………………………………………………. 52
  - Otto Meckel…………………………………………………………………………………………… 53
Osudy Baruschky ajeho spolecniku……………………………………………………………………….. 53
- Helmuth Baruschka……………………………………………………………………………………….. 53
- Ota Karel Knahl……………………………………………………………………………………………. 55
- Ostatni spolupracovnici………………………………………………………………………………….. 55
Zaver…………………………………………………………………………………………………………………. 57
Pfehled pouzitych pramenu a literatury…………………………………………………………………… 58
- Prameny………………………………………………………………………………………………………. 58
- Monografie…………………………………………………………………………………………………… 59

Studie………………………………………………………………………………………………………….. 59
- Elektronicke a internetove zdroje……………………………………………………………………. 59
Summary………………………………………………………………………………………………………… 60
Pfilohy……………………………………………………………………………………………………………. 61
- Fotografie Bedficha Altera…………………………………………………………………………….. 61
- Fotografie Helrnutha Baruschky……………………………………………………………………… 62
- Fotografie Amosta Brueha…………………………………………………………………………….. 63
- Fotografie Waltera Czecha…………………………………………………………………………….. 64
- Fotografie Karla Endla………………………………………………………………………………….. 65
- Fotografie Armina Fischera……………………………………………………………………………. 66
- Fotografie Arnosta Jankowskeho……………………………………………………………………. 67
- Fotografie Jana Lachnita……………………………………………………………………………….. 68
- Fotografie Otto Meckela……………………………………………………………………………….. 69

1. Uvod

,,Kdo za valky opatfuje nepfiteli nejaky prospech nebo zpusobi skodu branne moci nebo vojenskym podnikum republiky nebo jejiho spojence, [… ] za okolnosti zvlaste pfitezujicich tezkym zalafem od peti do dvaceti let nebo na dozivoti. Stejne se tresta: kdo vyzradi cizi moci nebo nepfimo skutecnost, ze opatfeni nebo pfedmet, jez maji zustati utajeny pro obranu republiky, kdo vyzvida takovou skutecnost, opatfeni nebo pfedmet, aby je vyzradil pfimo nebo nepfimo cizi moci, kdo za temito ucely s nekym se spolci nebo vejde ve styk pfimy nebo nepfimy s cizi moci nebo s cizimi ciniteli, zejmena vojenskymi nebo financnimi.”¹

Takhle je v zakone c. 50/ 1923 Sb. specifikovano, jaky trest hrozi za vojenskou zradu provadenou proti zajmum Ceskoslovenske republiky, a to pfesneji napomahanim cizi moci. Vojenska zrada velmi uzce souvisi se spionazi, protoze prave ty ciny, ktere se pak takto odsuzuji, jsou zamysleny a provedeny jako spionaz.

Spionu mohlo byt nekolik druhu, ale nejcasteji se delily na dva druhy. Profesionalni, ktefi pracovali ve zpravodajskych agenturach, operovali pod diplomatickym krytim a byli vysilani do zemi plnit konkretni ukoly.² Ke splneni techto ukolu si pote v dane zemi nachazeli svoje informatory a spolupracovniky. Tito se rozhodli zradit svou vlast z ruznych duvodu, a to zejmena ideologickych ci peneznich.³ Je otazkou, jake konkretni duvody dovedly tyto lidi ke zrazeni statu a praci proti nemu. Ktery z uvedenych duvodu mel pfevahu, jestli napfiklad nenavist k zemi, ve ktere dany spion ci informator zil nebo vidina vlastniho penezniho obohaceni, nam neni znamo. Co bylo naplni prace takovych lidi uvadi kniha Michala Lukese:

1 § 6 zakona c. 50/1923 Sb. odst. 1,2. Dostupne online: https://www.beck-online.cz/bo/chapterview document.seam?document1d=onrf6mjzgizv6njqfuya [cit. 15. 10. 2022].

² Lukes, Michal: Spionazni pfipady. Praha, 2016, str. 7-8.

3 Lukes, Michal: Spionazni pfipady. Praha, 2016, str. 7-8.

,,Podstatou prace tajnych sluzeb ajejich spionuje ziskat co nejvice informaci, ktere se protivnik naopak snazi utajit.”⁴

Tato prace si klade za cil rekonstruovat spionazni pfipad sudetskeho Nemce Helmutha Baruschky a pote pfibeh zanalyzovat. Helmuth Baruschka se nechal najmout pro vyzvidani informaci z vojenskych dokumentu. Za penezni odmenu je pote pfedaval do nacistickeho Nemecka, a temito ciny se dopustil vojenske zrady.

1.1 Literatura

Literatura pouzita V teto praci se ve vetsine pfipadu vaze kjednotlivym pfikladum cinnosti ceskoslovenskych zpravodaju a jejich vysledkum. Prvnim napomocnym materialem, k analyze pfipadu Helmutha Baruschky, je kniha Michala Lukese Spionaini pfipady. Tato kniha byla vydana V roce 2016 a pojednava O vice nez deseti pfipadech spionaze V dobe prvni republiky. Publikace vsak neuvadi jen pfiklady spionazi, ktere se deli z Lukesova pohledu na zavazne, ale i nezavazne.⁵ Obsahuje i uvedeni do situace v Ceskoslovensku, kdy napfiklad po roce 1930 uz nebylo pro ceske zpravodajce nejvetsim nepfitelem Mad’arsko, ale ceskoslovenska zpravodajska agentura zacala reagovat na vznikajici nemecke nebezpeci.⁶ Tato prace slouzi jako dobre uvedeni do tematu, je ctiva a dostupna siroke vefejnosti.

Dalsi dulezitou knihou, kterou pouziji zejmena v uvodu prace, je kniha Karla Straky Rekonstrukce ceskoslovenske agenturni site a jejich vysledku z let 1933-1939.⁷ V teto knize stoji za vyzdvihnuti bohate uvedeni do dosavadniho badani v uvodu publikace. Tato kniha byla vydana v roce 2017, cimz se jevi jako velmi aktualni.

⁴ Tamtez, str. 7.

5 Tamtez, str. 131-133.

6 Tamtez, str. 125-127.

⁷ Straka, Karel: Rekonstrukce ceskoslovenske agenturni site ajejich vysledku z let 1933-1939: Zpravodajske itstfedi. Praha, 2017.

Dalsi knihy, ze kterych budu cerpat urcite informace, jsou tyto: Spar o Agenta A-54. Kapitoly z dejin ceskoslovenske zpravodajske sluiby od Jaroslava a Stanislava Kokoskovych, dale take z knihy Admiral Canaris od Jaroslava Kokosky.

V uvodnich kapitolach mi budou napomocny dalsi dve knihy. Encyklopedie tajnych sluieb ve

20. stoleti. Helmuta Roewera a kolektivu autoru a Dejiny Sternberka od Davida Papajika a kolektivu autoru.

V ramci literatury take pouziji nekolik clanku, ktere mi budou slouzit jako pfiklady analyz pfipadu spionaze ajako dalsi uvedeni do tohoto tematu. Budu cerpat informace ze studie Jifiho Placheho Hrdelni procesy u praiskeho Divisniho soudu v letech 1937-1938. Clanek Pavla Kreisingera a Milana Vyhlidala Neznama kapitola z dejin mad’arske zpravodajske cinnosti proti CSR: Olomoucky spionaini pfipad kapitana v. v. Leopolda Katzerna a jeho synovce Wilhelma Katzera mi bude napomocen v ramci zaveru, kde se budu zamyslet nad osudem Helmutha Baruschky.

1.2 Prameny

Pramenu, ktere vyuziji jako zaklad sve bakalafske prace, je nekolik. Prvnim zminenym je soudni spis v trestni veci Helmutha Baruschky a spol. z Vojenskeho ustfedniho archivu v Praze. Tento spis zachycuje rozsudek nad nekolika lidmi, mezi kterymi je Helmuth Baruschka a dalsi, jmenovite Karel Vlcek ci Bedfich Alter. Spis obsahuje obzaloby i opis rozsudku.

Dale to budou jednotlive protokoly obzalovaneho Helmutha Baruschky a jeho komplicu, konkretne napfiklad Jana Lachnita, spisy o Amostu Bruchovi, Karlu Endlovi i o drive zminenych a dalsich. Slozky s temito spisy jsou dostupne ve fondech v prazskem Narodnim archivu v Praze. Z tehoz archivu budu cerpat informace z trestnich oznameni na Baruschku a jeho spolupracovniky, ze zprav o zatcenich vyse zminenych, z ufednich zaznamu k temto osobam a take z korespondence ministerstva vnitra a presidii ufadu.

Dalsi pramen, ktery pouziji v teto praci je soudni spis Jana Lachnita, ktery je ulozen ve Statnim okresnim archivu v Olomouci.

Dale pouziji Baruschkovu policejni pfihlasku ze Statniho okresniho archivu v Liberci.

Tato pfihlaska mi bude napomocna pfi rekonstrukci Baruschkovych povalecnych osudu.

Jako posledni archivni material, se kterym budu pracovat, je kopie kmenoveho listu Helmutha Baruschky, ktery je ulozen ve Vojenskem historickem archivu v Bratislave.

Analyzou pramenu chci zrekonstruovat Baruschkovu spionazni ,,karieru”. Analyza bude probihat od pocatku, a to pfesneji otazkou, jak se mohl dostat ke spionazi, jak probihala as kym byl ve styku, a nakonec jak byl Helmuth Baruschka odsouzen.

2. Dosavadni stav badani

Na zacatekje nutno pfedstavit dosavadni stav badani. Informace k teto casti budu cerpat z knihy Karla Straky Rekonstrukce ceskoslovenske agenturni site a jejich vysledku z let 1933- 1939. Autor z obecneho hlediska deli badani o zpravodajstvi na dva okruhy.

2.1 Prvni okruh

Prvnim okruhem je vetsina zapadniho svobodneho sveta do roku 1990, autor v nem vyzdvihuje historiografii Velke Britanie, severoamerickeho prostoru spolecne s Kanadou a francouzskou historiografii.⁸ V ramci tohoto okruhu je nutno podotknout, ze prvni vedecky koncipovana dila zacala vznikat v letech 1979-1986.⁹ Z anglickeho vyzkumu lze uvest zejmena

,,sbornik studii venujicich se tematu vztahu vlad a zpravodajskych slozek ve 20. stoleti” Anglicana Christophera Andrewa. ¹⁰ Jako zatim nejvyznamnej si text francouzskeho vyzkumu mezivalecneho zpravodajstvi autor pfedstavuje objevnou praci Oliviera Forcada.¹¹

8 Straka, Karel: Rekonstrukce ceskoslovenske agenturni site ajejich vysledku z let 1933-1939: Zpravodajske itstfedi. Praha, 2017, str. 7. (Dale jen Rekonstrukce ceskoslovenske agenturni site)

9 Straka, Karel: Rekonstrukce ceskoslovenske agenturni site, str. 7.

¹⁰ Tamtez, str. 8.

¹¹ Tamtez, str. 9.

Druhy okruh

Druhy okruh se tyka zemi byvaleho vychodniho bloku, zamefuje se na polskou a ceskoslovenskou vedu.¹² Oproti zapadnimu smeru, badani v ramci vychodniho bloku zacalo prokazatelne drive, i kdyz byl pfistup k pramenum vyhrazen jen uzke skupine badatelu. ¹³

2.2.1 Polska historiografie

Ze starsich dob jsou uznavana dila Leszeka Gondeka a Wladyslawa Kozaczuka o polskem vojenskem zpravodajstvi proti Nemecku z mezivalecnych dob.¹⁴ Z pozdejsi etapy vyzkumu Karel Straka pfipomina jmena nekolika historiku, jez se venovali tematum zpravodaj ske cinnosti proti Sovetskemu svazu a aktivitam polske rezistence na zapade mezi lety 1939-1945, jako napfiklad Andrzeje Misiuka.¹⁵

2.2.2 Ceskoslovenske badani

V ramci ceskoslovenskeho badani pfed rokem 1948 se muzeme zminit o pametnicke stati plukovnika generalniho stabu Josefa Fetky z roku 1947. Josef Petka tehdy shrnul dostupna fakta ,,o vojenske hodnote nemecke branne moci v dobe zafijove krize roku 1938.”¹⁶

Na nasem uzemi se v druhe polovine 60. let probudil zajem o fadu temat. Bohuzel byla vedecka pracoviste dosud ,,vazana cetnymi ideologickymi ohledy”.¹⁷ Z autorskych kruhu, ktere byly z vetsi casti publicisticke, se v novych pracich z te doby zrodil nekriticky fenomen Paula Thummela, coz byla jedna z nejdulezitejsich postav ceskoslovenske agenturni site.¹⁸ Z obdobi

60. letjsou hodnotne pametnicke state plukovnika generalniho stabu Emila Strankmullera, jez byl nekdejsim velicim dustojnikem ofenzivniho zpravodajstvi. Jeho state se nejspise snazily

¹² Tamtez, str. 7.

¹³ Tamtez, str. 10.

¹⁴ Tamtez, str. 10.

¹⁵ Tamtez, str. 10.

¹⁶ Tamtez, str. 12.

¹⁷ Tamtez, str. 12.

¹⁸ Tamtez, str. 13.

pfedstavit zpravodajsky mechanismus armady jako celek a jejich vyznam Je hlavne v informativni hodnote a moznosti komparace s novejsim vyzkumem.¹⁹

V obdobi 70. a 80. let ozila historizujici publicistika. Timto typem psani se zabyval Ota Holub, avsak kvalitativne byly tyto prace historizujici publicistiky na vyssi urovni nez v 60. letech, a pojednavaly o obrane proti aktivitam nacistickeho zpravodajstvi z 30. let.²⁰

Pocatek vedeckeho vyzkumu v otazce ceskoslovenskeho zpravodaj stvi mezi 1. a 2. svetovou valkou lze najit v druhe polovine 80. let pfedevsim v pracich Jana Gebharta, Jana Kuklika a Jaroslava Kokosky. Je nutno pfipomenout, ze texty z teto doby nepfekracovaly rozsah studii z casopisu ci pfispevku do sbomiku. Jan Gebhart se s Janem Kuklikem hlavne zamefovali na praci ,,ceskoslovenskeho zpravodaj stvi vuci fisskonemeckym zpravodaj skym strukturam”. ²¹ Jaroslav Kokoska oproti tomu sledoval vyvoj struktur a organizacnich bazi vojenskeho zpravodajskeho systemu.²² Karel Straka nam take fika, ze ceskoslovenska historiografie pfed rokem 1989 dlouho pfehlizela vyznam zpravodajstvi v dejinach mezivalecne republiky. Toto je pote dolozeno zminkou o edicnim projektu Vojenskeho historickeho ustavu z 80. let pod nazvem Vojenske dejiny Ceskoslovenska. V teto knize najdeme bohuzel jen par okrajovych zminek o vojenskem zpravodaj stvi.²³

Po padu rezimu v roce 1989 se zajem o vojenske mezivalecne zpravodajstvi ocitl v pozadi, protoze se pozomost obratila k cinnosti Statni bezpecnosti a dalsich organu byvaleho rezimu. I presto historiografie od roku 1990 dokazala nejlepe zpracovat ,,organizacni vyvoj zpravodajskych struktur ceskoslovenske branne moci z let 1918-1939″.²⁴ Na state Jaroslava Kokosky uspesne navazal Zdenek Titl.²⁵ Velky dil pozomosti se take zamefil na vojenske i

¹⁹ Tamtez, str. 13.

²⁰ Tamtez, str. 14.

²¹ Tamtez, str. 14.

²² Tamtez, str. 14-15.

²³ Tamtez, str. 15.

²⁴ Tamtez, str. 15.

²⁵ Tamtez, str. 15.

bezpecnostni zpravodajstvi mezi lety 1933-1939, coz souvisi se zajmem o mnichovske tema. Toto dokladaji texty Stanislava Kokosky.²⁶ Dale se v polistopadove dobe objevilo nekolik studii, ktere se venuji zpravodajskym kontaktum se spojenci, zejmena s Francii, Sovetskym svazem a z urciteho hlediska i s Polskem.²⁷

Od roku 1990 pokracuje trvaly zajem o defenzivni mezivalecne zpravodajstvi, historiografie se snazila o objektivitu a rozhodne nevycerpala tuzemskou pramennou zakladnu, coz je dolozeno pracemi Pavla Kreisingera, Michala Lukese, Jifiho Placheho, Karla Straky ci Frantiska Vaska.²⁸ Starsi texty si napfiklad ponechaly svou hodnotu v otazce zivotopisu Frantiska Moravce, jehoz biografii napsal Jin Sole. Prace trpi nevyvazenym zajmem o jednotliva obdobi Moravcova zivota.²⁹ Za nejzdafilejsi a soucasne nejvice pfinosny text o ceskoslovenskem zpravodajstvi do roku 1939 je povazovana kniha Jaroslava a Stanislava Kokosky Spar o agenta A-54, se kterou take pracuji v teto bakalafske praci. Autofi poprve pfistoupili k fenomenu agenta Paula Thummela kriticky, bez pfikras a s maximalni snahou o objektivitu. Dale take pracovali s velkym poctem pramenu a literatury.

3. Predstaveni zpravodajskych sluzeb

3.1 Abwehr

Na tomto miste je nutno objasnit, co to vlastne abwehr byl, ajakym zpusobem pracoval. Abwehr je zkracene oznaceni nemecke vojenske zpravodajske sluzby. Tato organizace byla pficlenena k ministerstvu valky a pozdeji k vrchnimu velitelstvi branne moci (OKW). Zmineni dustojniku a pracovniku pod abwehrem v teto praci znamena, ze to byli lide patfici k sekci

,,Zahranici/Abwehr”.³⁰ Abwehr se jako takovy zamefoval nejvice na pfislusniky

²⁶ Tamtez, str. 16.

²⁷ Tamtez, str. 16.

²⁸ Tamtez, str. 17.

²⁹ Tamtez, str. 17.

30 Roewer, Helmut – Schafer, Stefan – Uhl, Matthias – Dvofacek, Petr – Kopplova, Petra: Encyklopedie tajnych sluzeb ve 20. stoleti. Praha, 2006, str. 12.

sudetonemecke mensiny. Agenti nemecke zpravodajske sluzby meli zajem o dustojniky z narodnostnich mensin, nebo vojaky s nemeckymi ci mad’arskymi pfibuznymi.³¹

Je potfeba podotknout, ze se nemecke zpravodajske organy snazily ziskat co nejvice materialu, spisu a podkladu, ktere se tykaly ruznych odvetvi, napfiklad: podklady o vyzbroji ceskoslovenske armady, plany na stavbu opevneni, podklady narodnostnich pomeru armady, fakta o zajisteni hranic vojaky a samozfejme fakta o mobilizacnich pfipravach.³² Jak se ctenaf muze docist v knize Admiral Canaris, abwehru neslo jen o ty nejdulezitej si plany a materialy a nejtajnejsi zalezitosti. ,,Abwehr pracoval tzv. mozaikovym zpusobem, tj. sbiral vsechna, i ta nejnevinnej si fakta, ktera ovsem mohla v dalsich souvislostech poskytnout pomeme pfesny obraz rot, praporu, a dokonce i pluku.”³³

3.2 Ceskoslovenska zpravodajska sluzba

Take bych chtel na stejnem miste kratce pfedstavit protejsek abwehru, a to konkretne ceskoslovenskou zpravodajskou sluzbu. Vojenske zpravodajstvi nalezelo do kompetence 2. zpravodajskeho oddeleni Generalniho stabu (od roku 1920 Hlavniho stabu) ceskoslovenske branne moci.³⁴ Ukolem 2. oddeleni bylo ziskavat mnoho informaci, jakozto slozeni nepfatelskych vojsk, jejich rozlozeni, pohyb, operacni zamery, materialni stav apod.³⁵ Zpravodajove se take snazili ziskat informace a dukladne poznat organizace armad, vyzbroj, informace ohledne vycviku, dale take strategicke zasoby statu, jejich zdroje, surovinovou situaci a jine. Jejich zpravodajska cinnost se delila na ofenzivni a defenzivni.³⁶ V dobe nejvyssiho dosazeneho vykonu vojenskeho zpravodajskeho systemu v roce 1938 se 2. oddeleni delilo na 4 skupiny, a to konkretne A – studijni a planovaci, B – patraci, C – zahranicni a D –

³¹ Kokoska, Jaroslav: Admiral Canaris. Praha, 1968, str. 61.

³² Tamtez, str. 61-62.

³³ Tamtez, str. 62.

³⁴ Straka, Karel: Rekonstrukce ceskoslovenske agenturni site, str. 29.

³⁵ Tamtez, str. 29.

36 Tamtez, str. 30.

vseobecnou. ³⁷ Pro vyhledavani informaci byla nejdulezitej si skupina B, ktera se jeste dale delila na sekci ofenzivni P-1 a sekci obrannou P-2.³⁸

4. Rekonstrukce Baruschkovy spionaze

V teto casti bakalafske prace se pokusim podle prostudovanych dostupnych archivnich materialu zreprodukovat prubeh spionaze Helmutha Baruschky a jeho komplicu. Hlavnim spisem bude trestni oznameni na Helmutha Baruschku a jeho nektere spoluviniky, ktery lze najit v Narodnim archivu.³⁹ K doplneni obecneho ramce celeho prubehu pfipadu mi poslouzi jednotlive vypovedi Baruschky a jeho komplicu pfi vyslesich.

4.1 Rodinne zazemi Helmutha Baruschky

Nyni pfedstavim rodinne zazemi Helmutha Baruschky. Informace budu cerpat z kmenoveho listu Helmutha a z kapitoly Sternberk v letech 1918-1938 od Jany Buresove, Amosta Skoupeho a Milose Trapla z knihy Dejiny Sternberka, ktera je nyni v tisku.

Helmuth Baruschka pochazel ze Stemberka, kde se narodil v nemecke ufednicke rodine dne 30. cervna roku 1914.⁴⁰ Jeho rodice byli Franz Baruschka a Augustina roz. Kleinova.⁴¹ Matefska fee Helmutha byla nemecka a byl fimskokatolickeho vyznani. Dle kmenoveho listu umel slovem i pismem cesky, nemecky a francouzsky.⁴² Baruschka odchodil 5 tfid obecne skoly, 1 tfidu obcanske skoly a 7 tfid nemecke realky, kde i maturoval.⁴³ Informace o realce

³⁷ Tamtez, str. 33.

38 Tamtez, str. 34.

39 Narodni archiv Praha, fond Zemsky Mad Praha – Prezidium zemskeho Madu v Praze – fond 207, karton c.

673, signatura 207-673-9, Spis trestniho oznameni na Helmutha Baruschku a spol.

40 VHA Bratislava, Sbirka kmenovych listu, kmen. list H. Baruschky (nar. 1914), str. 1.

⁴¹ Franz Baruschka se narodil 11. 10. 1886 v Budapesti, ve Stemberku u pusobil od 1. 1. 1908 jako kancelai’sky

oficiant, od 26. 2. 1919 pracovaljako soudni kancelai’sky asistent a od 1. 7. 1935 soudni kancelai’sky revident, 1.

4. 1939 jako Justizinspektor. Dne 1. 3. 1943 penzionovan. Jeho dalsi osudy jsou nezname. Viz BIMAN, Stanislav a kol. Kdo byl kdo v Risske zupe Sudety: biograficka pfirucka A-Z. CD-ROM. SOA Litomei’ice 2008, heslo Baruschka, Franz.

⁴² VHA Bratislava, Sbirka kmenovych listu, kmen. list H. Baruschky (nar. 1914), str. 1.

43 Tamtez, str. 1.

dokladaji vypovedi jeho spolu.faku Karla Endla⁴4,Waltera Czecha⁴⁵, Arnosta Jankowskeho⁴⁶ a Armina Fischera⁴⁷. Walter Czech ve svem protokolu uvadi, ze s Baruschkou dokonce maturoval.⁴⁸ Je zajimave, ze pozdeji v ramci rozsudku soud dosel k pfesvedceni, ze byl

Baruschka sveden ke svym cinum chybnou skolni vychovou spolecne se svymi spolu.faky. Ti mu totiz ochotne pomohli pfi provadeni jeho trestne cinnosti a soud usoudil, ze slo ,,zfejme o chybu v kollektivni, tedy skolske vychove”.⁴⁹

4.2 Sternberk na Morave – Baruschkovo rodne mesto

Nyni bych pfedstavil misto, kde vyrustal a jeho prvorepublikovou historii. Sternberk se nachazi na Morave nedaleko Olomouce. Mesto melo pres cele obdobi prvni republiky zasadni problemy, a to konkretne pfevazujici nemecke obyvatelstvo.⁵⁰ Povalecna situace ve Sternberku byla jedna z nejvice napjatych a nejvice vyhrocenych v celem Ceskoslovensku. Nemci na severni Morave se nechteli zaclenit do noveho statniho utvaru a spise se pfiklaneli ke vzniku provincie Sudetenland se sidlem v Opave. K teto provincii mel byt pfipojen i Sternberk.⁵¹ Ve Sternberku byl 30. 10. 1918 vytvofen Vykonny vybor nemeckeho narodniho shromazdeni, ktery zacal fidit veskerou spravu Sternberka ajeho okresu. Dne 31. 10. tehoz roku byl svolan

,,Volkstag”, na kterem starosta Johann Langer ohlasil jmenem provincie Sudetenland pfevzeti moci ve meste i V okrese. Nemci ze Sternberka vubec nebrali V potaz otazku ceskeho

⁴⁴ Narodni archiv Praha, fond Policejni feditelstvi Praha II – Zpravodajska ustfedna pi’i policejnim feditelstvi Praha -AMY 200, karton c. 81, signatura 200-81-19, Protokol s Karlem Endlem, folio d-1, str 2.

⁴⁵ Narodni archiv Praha, Policejni feditelstvi Praha II – Zpravodajska usti’edna pi’i policejnim feditelstvi Praha – AMV 200, karton c. 55, signatura 200-55-5, Protokol s Walterem Czechem, folio d-1, str. 1.

46 Narodni archiv Praha, Fond Policejni feditelstvi Praha II – Zpravodajska usti’edna pi’i policejnim feditelstvi

Praha -AMV 200, karton c. 149, signatura 200-149-14, Protokol s Amostem Jankowskym, folio d-1, str. 2. 47 Narodni archiv Praha, Fond Policejni feditelstvi Praha II – Zpravodajska usti’edna pi’i policejnim feditelstvi Praha -AMV 200, karton c. 149, signatura 200-93-30, Protokol s Arminem Fischerem, folio d-1, str. 1.

48 Narodni archiv Praha, Policejni feditelstvi Praha II – Zpravodajska usti’edna pi’i policejnim feditelstvi Praha – AMY 200, karton c. 55, signatura 200-55-5, Protokol s Walterem Czechem, folio d-1, str. 1.

⁴⁹ Yojensky usti’edni archiv Praha, fond Divisni soud Praha, karton c. 141 a, inventami cislo 1115 a, Dtr 163/36, Opis rozsudku v trestni veci vojina Helmutha Baruschky a spol., folio 4, str. 15.

50 Buresova, Jana – Skoupy, Amost-Trapl, Milos: Prvni Ceskoslovenska republika (1918-1938). In: Papajik, David a kolektiv: Dejiny Stemberka, 2022, rukopis v tisku.

⁵¹ Buresova, Jana – Skoupj, Amost-Trapl, Milos: Prvni Ceskoslovenska republika (1918-1938). In: Papajik, David a kolektiv: Dejiny Stemberka, 2022, rukopis v tisku.

obyvatelstva. Dokonce byla na uzemi nemeckych provincii vytvafena i ozbrojena domobrana

,,Volkswehr”. Po neuspesnem jednani ceskoslovenske vlady se zastupci rakouskych provincii, zacala ceskoslovenska armada s obsazovanim pohranici.⁵² Obsazovani probehlo hladce, jednotky ceskoslovenske armady z Vysokeho Myta obsadily 16. prosince Unicov a Sumperk, o dva dny pozdeji Stemberk a Opavu. Ceska vojenska deputace po pfichodu na radnici po.fadovala, aby byl rozpusten Volkswehr, odevzdano jejich vybaveni a pfedany statni budovy a vojenska skladiste. Jednotky Volkswehru nekladly odpor, starosta pouze vydal jmenem mestske rady prohlaseni na protest proti obsazeni mesta.⁵³ Nemecke obyvatelstvo zareagovalo tim, ze nasledujici den probehla demonstrace, pfi ktere se dokonce odvolavali na 14 bodu prezidenta Wilsona. Nejhorsi protesty se odehraly v roce 1919, k narodnostnim problemum se pfidavala otazka hladu, cen a nezamestnanosti. V lednu av unoru tez probehly demonstrace, ale nejvice se do dejin zapsaly masivni protesty 4. bfezna. Stemberske politicke strany se chystaly k volbam do rakouskeho parlamentu, ktere se konaly prave 4. bfezna, ale ceskoslovenska vlada jim ucast nepovolila. To vyvolalo bouflive protesty v eelem pohranici, ve Stemberku doslo k napadani a zaroveii odzbrojovani ceskych vojaku. Pfi potyckach bylo zabito celkem 18 lidi z toho 2 ceskoslovensti vojaci a bylo raneno 23 civilistu a 5 vojaku. Tento incident byl jednim z nejkrvavejsich narodnostnich a socialnich stfetnuti za doby prvni republiky. V ramci dejin 30. let se znovu rozhofely nacionalni vasne kvuli nastupu Adolfa Hitlera. Pfiklon k nacismu ovlivnila take svetova hospodafska krize, ktera zapficinila nezamestnanost a bidu. V pfipade potravinovych poukazek tzv. ,,zebracenek” se v roce 1932 ukazalo, ze je polovina obyvatel pobirala neopravnene.⁵⁴

Muzeme videt, ze Helmuth Baruschka vyrustal v prostfedi, ktere bylo naprosto ovlivneno nemeckym nacionalismem. Nelze popfit, ze na Helmutha dane prostfedi, kde

⁵² Tamtez.

⁵³ Tamtez.

⁵⁴ Tamtez.

vyrustal a kde se stalo mnoho zavaznych udalosti, velmi zapusobilo a ovlivnilo ho v jeho zivote a rozhodnutich.

4.3 Prvni etapa spionaze

V roce 1934 v mesici (moru se Helmuth Baruschka a Jan Lachnit domluvili, ze odcestuji do Nemecka a nabidnou se k vyzvedne cinnosti proti Ceskoslovensku.⁵⁵ Je zde nutno podotknout, ze je k tomu vedly ideove duvody, pfesneji jejich nemecko-nacionalni pfesvedceni.⁵⁶ V dusledku teto konverzace odjel Lachnit po nekolika dnech do Kladska a tam

mel diky zpravodaj skemu agentu Grohsovi zprostfedkovany styk s fisskonemeckym zpravodajskym dustojnikem z Breslau, udajne s majorem Helmem.⁵⁷ Baruschka toto tvrzeni

potvrzuje ve sve vypovedi, ktera slouzila jako kontrastni vuci originalni Lachnitove vypovedi, kde se snazil veskery kontakt s Baruschkou zapfit. Tvrdil, ze ho nezna, ze nikdy nebyl v kontaktu s fisskonemeckou zpravodaj skou sluzbou a podobne. ⁵⁸ Baruschka ve sve vypovedi

take uvadi udajne oznaceni osoby majora Helma, konkretne ,,Der Alte”.⁵⁹ Pote odjel na Lachnitovo vyzvani Baruschka v dubnu roku 1934 do Kladska, kde se mel setkat s Grohsem.

V ramci cesty do Nemecka ilegalne pfesel hranice za pomoci sve sestry Anny Baruschkove. Ta ho pfevedla pres hranice z Mladkova do Mittelwalde (dnes polske Miydzylesie).⁶°K setkani s Grohsem Baruschka ve sve vypovedi dodava podstatne informace. Udajne se setkal

s Grohsem v jeho vlastnim byte. Grohs se Baruschky ptal na ruzne informace, jako napfiklad na jeho pomery, osobni data a jestli by chtel Baruschka pracovat pro Nemecko. Dale se samozfejme ptal hlavne na otazky armadni tematiky, konkretne kde nastoupi povinnou

55 Narodni archiv Praha, fond Zemsky Mad Praha – Prezidium zemskeho Madu v Praze – fond 207, karton c.

673, signatura 207-673-9, Spis trestniho oznameni na Helmutha Baruschku a spol., folio 9.

56 Tamtez, folio 9.

⁵⁷ Tamtez, folio 9.

⁵⁸ Narodni archiv Praha, fond Policejni feditelstvi Praha II – Zpravodajska ustfedna pfi policejnim feditelstvi Praha -AMV 200, karton c. 195, signatura 200-195-21, Protokol s Janem Lachnitem, folio c-5, str 1–4.

⁵⁹ Narodni archiv Praha, fond Policejni feditelstvi Praha II – Zpravodajska ustfedna pfi policejnim feditelstvi Praha -AMV 200, karton c. 195, signatura 200-195-21, Baruschkuv policejni protokol k pfipadu Jana Lachnita

folio 6, str 2.

60 Narodni archiv Praha, fond Zemsky Mad Praha – Prezidium zemskeho Madu v Praze – fond 207, karton c.

673, signatura 207-673-9, Spis trestniho oznameni na Helmutha Baruschku a spol., folio 9.

prezencni vojenskou sluzbu. Na to mu Baruschka odvetil, ze od 15. cervence 1934 bude slouzit u 151. delostfeleckeho pluku v Praze. Obratem Grohs Baruschkovi nabidl, aby i spolecne s Lachnitem pfijeli 5. 5. 1934 znovu do Kladska, a na tuto nabidku Baruschka pfistoupil.⁶¹ Toho dne se Baruschka s Lachnitem skutecne vydali opet do Kladska, kde jim Grohs zprostfedkoval schuzku s jiz zminenym fisskonemeckym zpravodajskym dustojnikem. Baruschka a Lachnit mu slibili, ze budou ,,vyzvedacstvi” provozovat z ideovych duvodu ve prospech Nemecka. Take pfistoupili na to, ze jim budou hrazeny jen ,,fakticke vylohy vznikle touto cinnosti”.⁶² Navic Baruschka sdelil zpravodajskemu dustojnikovi, ze 15. 7. 1934 nastoupi sluzbu u 151. delostfeleckeho pluku v Praze a bude poslan do skoly pro zalozni dustojniky. Pote dostal nekolik ukolu: ziskat informace o technickych novinkach u pluku, novem protiletadlovem zamefovaci, malem tanku maleho typu a ziskat ucebni latku ze skoly pro zalozni dustojniky delostfelectva. Zaroveii bylo Baruschkovi feceno, aby se snazil ziskat zpravy o vyzbroji ceskoslovenske armady. Bylo domluveno, ze ziskany material bude Baruschka pfedavat Lachnitovi a ten se pote postara o jeho doruceni fisskonemecke zpravodajske kancelafi v Breslau pomoci Grohse v Kladsku.⁶³ Je zajimave, ze udajne Helm nechtel zpravy o organizaci ceskoslovenske armady, protoze to pry jiz vedi a spise podotkl, aby se snazil Baruschka ziskat zpravy o vyzbroji ceskoslovenske armady.⁶⁴

4.4 Osoba majora Helma

V ramci badani jsem vznesl hypotezu na zaklade cetby knihy Jaroslava a Stanislava Kokoskovych Spar o agenta A-54. Hypoteza zni: Shoduje se osoba majora Helma zminena

⁶¹ Narodni archiv Praha, fond Policejni feditelstvi Praha II – Zpravodajska ustfedna pi’i policejnim feditelstvi Praha -AMV 200, karton c. 195, signatura 200-195-21, Baruschkuv policejni protokol k pi’ipadu Jana Lachnita

folio 6, str 2.

⁶² Tamtez, folio 6, str 2.

63 Narodni archiv Praha, fond Zemsky Mad Praha – Prezidium zemskeho Madu v Praze – fond 207, karton c.

673, signatura 207-673-9, Spis trestniho oznameni na Helmutha Baruschku a spol., folio 9.

64 Narodni archiv Praha, fond Policejni feditelstvi Praha II – Zpravodajska ustfedna pi’i policejnim feditelstvi Praha -AMV 200, karton c. 195, signatura 200-195-21, Baruschkuv policejni protokol k pi’ipadu Jana Lachnita, folio 6, str 3.

Baruschkou s osobou doktora Holma? Toto kryci jmeno byla jako jedno z mnoha pouzivano znamym agentem dublerem Paulem Thummelem, na ceskem uzemi znamym spise pod zkratkou A-54. Nejprve pfedstavim ve zkratce osobu Paula Thummela.

4.4.1 Agent A-54

Paul Thummel, znamy jako Jochen Breitner, Voral, Franta, Rene nebo prave Dr. Holm, pochazel z Neuhausen v Sasku. Jako zamestnanec abwehru pod krycim jmenem Bar budoval od roku 1932 agenturni sit’ v pohranici. Najafe roku 1936 se nabidl pro spolupraci 2. oddeleni hlavniho stabu v Praze, kterym byl take evidovanjako znamy agent A-54.⁶⁵ A-54 fungovaljako agent dubler. Podle encyklopedie tajnych sluzeb jde o oznaceni agenta, ,,ktery je cinny ve prospech dvou proti sobe pracujicich tajnych sluzeb”.⁶⁶

4.5 Holm vs. Helm

Jak se muze ctenaf sam pfesvedcit podle vyse zminene encyklopedie, jedno z mnoha krycich jmen agenta A-54 bylo prave doktor Holm.⁶⁷ Prvni informace, ktera me vedla k teto hypoteze bylo velmi blizka podobnostjednotlivychjmen. Druhou informacijsem ziskal z knihy Spar a agenta A-54. Na strane 31 autofi pisou, ze ,,Baruschkovu vyzvednou skupinu nefidily organy abwehru ve Vratislavi, jak naznacoval agent A-54, ale v Drazd’anech!”⁶⁸ Dle spisu trestniho oznameni, ze ktereho jsem jiz cerpal informace vyse, muzeme videt, ze udajne mel Baruschka s Lachnitem pracovat prave pro abwehr ve Vratislavi. Toto mi bylo vyvraceno nejen zminkou k Baruschkovi ve vyse zminene knize Spar a agenta A-54, ale take dalsi informaci o nekolik stran dal ve stejne knize. Na strane 41 se pise, ze Thummel si zacal vytvafet sit’ svych

⁶⁵Roewer, Helmut – Schafer, Stefan – Uhl, Matthias – Dvofacek, Petr – Kopplova, Petra: Encyklopedie tajnych sluzeb ve 20. stoleti. Praha, 2006, str. 470.

66 Roewer, Helmut – Schafer, Stefan – Uhl, Matthias – Dvofacek, Petr – Kopplova, Petra: Encyklopedie tajnych sluzeb ve 20. stoleti, str. 16.

⁶⁷ Tamtez, str. 470.

68 Kokoska, Jaroslav – Kokoska, Stanislav: Spar o agenta A-54. Kapitoly z dejin ceskoslovenske zpravodajske sluzby. Praha, 1994, str. 31.

stalych agentu na pfelomu let 1933 a 1934.⁶⁹ Nejvice dulezita mi pfisla zminka o Johannu Lachnitovi, ktereho mohl A-54 pokladat za svuj prvni opravdovy uspech, protoze ho ziskal pro spionaz. Spolu s Lachnitem zkontaktovali Thummela dalsi sudetsti Nemci, ktefi byli take ochotni provozovat spiona.z.⁷⁰ Za pfedpokladu, ze Johann Lachnit je tataz osoba jako Baruschkuv komplic jmenem Jan Lachnit, muzeme potvrdit, ze byl Jan Lachnit s Thummelem opravdu v kontaktu. V ramci badani v Archivu bezpecnostnich slozek jsem zjistil v seznamu informatoru Drazd’an, ze Thummel pracoval pro Abwehrstelle Drazd’any a stykal se s vojinem Baruschkou a Janem Lachnitem, ktefi byli odsouzeni pro vyzvedacstvi.⁷¹ Kdyz vezmeme v potaz, ze Paul Thummel, ktery pracoval pro abwehr v Drazd’anech, byl v kontaktu s Janem Lachnitem, muzeme vyvratit skutecnosti uvedene V trestnim oznameni, a to konkretne, ze Baruschka pracoval pro vratislavske oddeleni nemecke zpravodaj ske sluzby. Po uvazeni velke podobnosti jmen Holm a Helm, skutecnosti, ze Thummel pracoval prave pro jiz zminene oddeleni abwehru v Drazd’anech a byl v kontaktu s Janem Lachnitem a dalsimi sudetskymi Nemci, mezi ktere musel urcite patfit i Baruschka, jsem pfedpokladal, ze se Baruschka dne

5. 5. 1934 nesetkal s jen tak ledajakym zpravodajskym dustojnikem nemeckeho abwehru, ale prave s agentem A-54 Paulem Thummelem alias Dr. Holmem ci pplk. Helmem. Tato hypoteza mi vsak byla vyvracena po prostudovani dalsich spisu k pfipadu Helmutha Baruschky. Moji hypotezu definitivne vyvratil spis dodatku k trestnimu oznameni k Otovi Knahlovi. Zde je uvedeno, ze se Knahl prostfednictvim Thummela stykal s komisafi gestapa v Saske Kamenici (nem. Chemnitz), konkretne s Baierem, Jostem, dr. Dorrem a Kirchbachem z Drazd’an.⁷² Navic je zde uvedena informace, ze ,,Kirchbach je kryci jmeno fisskonemeckeho zpravodajskeho

69 Kokoska, Jaroslav – Kokoska, Stanislav: Spar o agenta A-54. Kapitoly z dejin ceskoslovenske zpravodajske sluzby. Praha, 1994, str. 41.

⁷⁰ Tamtez, str. 42.

⁷¹ Archiv bezpecnostnich slozek, fond Hlavni sprava Vojenske kontrarozvedky- fond 302, signatura 302-1-346, Informace o Paulu Thiimmelovi, folio 227.

⁷² Narodni archiv Praha, fond Zemsky ufad Praha – Prezidium zemskeho Madu v Praze – fond 207, karton c. 1387, signatura 207-1387-13/78, Dodatek k trestnimu oznameni na Otu Knahla a spol., str. 77.

dustojnika podplukovnika Arnosta Helma, z Drazd’an.”⁷³ Spolecne s informacemi z trestniho oznameni na Helmutha Baruschku, kde je jmeno podplukovnika Helma zmineno dvakrat, jednou V pfipade Baruschkovy navstevy Kladska 5. 5. 1934⁷⁴ a podruhe V pfipade informaci k vyse zminenemu Paulu Thummelovi. Zde je feceno, ze Paul Thummel je ve sluzbach fisskonemeckeho zpravodajskeho dustojnika podplukovnika Helma v Drazd’anech.⁷⁵ Navic jsem v knize Mata Hari z Chebu nasel zminku prave o Ernstu Helmovi, konkretne, ze dana ceska ,,Mata Hari” -Anna Dienelova (nar. 1910) byla velka pfitelkyne a milenka prave majora Helma, ktery byl v te dobe sefem pobocky vojenske zpravodajske sluzby v Dra.zd’anech. Je nutno dodat, ze tato informace pochazi z novin Ceske slovo z listopadu 1935.⁷⁶ Dle vypozorovanych informaci usuzuji, ze osoba podplukovnika Helma byla opravdu realna postava, ktera se ale neshoduje s osobou agenta A-54, Paula Thummela.

4.6 Prvni opisovani listin

K pocatkum Baruschkova vyzvidani se take vaze nasledujici cast. Spis trestniho oznameni vypovida, ze Baruschka zacal svou spionaz jiz v roce 1934 v prosinci, a to pfesneji v byte Arnosta Jankowskeho a Armina Fischera, kde opisoval tabulky stfelby o balistice granatu protiletadlovych del.⁷⁷ Tato skutecnost je podpofena vypoved’mi jednotlivych komplicu, ktere nasleduji.

Arnost Jankowsky uvadi, ze zacatkem prosince 1934 pfisel pozde vecer do bytu na prazske Korunni tfide 12, a tam uz se nachazel Baruschka, Fischer a Karel Endl. Jankowsky se od dotycnych dozvedel, ze zde byli Baruschka s Endlemjiz od 20 hodin, i kdyz on nebo Fischer doma nebyli, protoze je pustila sluzebna bytne. Pote si Baruschka s Endlem rozprostfeli na stole

73 Tamtez, str. 77.

74 Narodni archiv Praha, fond Zemsky Mad Praha – Prezidium zemskeho Madu v Praze – fond 207, karton c.

673, signatura 207-673-9, Spis trestniho oznameni na Helmutha Baruschku a spol., folio 9.

⁷⁵ Tamtez, folio 11.

⁷⁶ Hruska, Emil: Mata Hari z Chebu. Pfispevek k historii ceskoslovenske zpravodajske sluzby. Praha, 2020, str. 9.

77 Narodni archiv Praha, fond Zemsky Mad Praha – Prezidium zemskeho Madu v Praze – fond 207, karton c.

673, signatura 207-673-9, Spis trestniho oznameni na Helmutha Baruschku a spol., folio 10.

ruzne vojenske dokumenty, ktere Baruschka pfinesl a zacali s opisovanim.⁷⁸ Armin Fischer, ktery pfisel okolo 21 hodin 30 minut, jak sam uvadi ve sve vypovedi, jim po svem pfichodu s opisovanim pomahal.⁷⁹ Kdyz se dostavil Jankowsky, tak take vypomohl a opisoval, jak sam uvadi ,,asi 4 listy”. Pote hotove opisy a originaly sbaloval do svitku.⁸⁰ Po skonceni prace si chtel Baruschka opisy uschovat v byte, proti cemuz byl Jankowsky proti. Baruschka si pote vzal

originaly i opisy a podotkl, ze uz si ostatni zafidi a odesli s Endlem z bytu.⁸¹ Tuto celou udalost

potvrzuje i tfeti jmenovany komplic Karel Endl ve sve vypovedi. Endl potvrzuje, ze pfisli na byt okolo 20. hodiny a spolecne opisovali dane listiny, ktere Baruschka pfinesl. Uvadi ale, ze po pul hotline, co byli na byte, pfisel Jankowsky s Fischerem a oba zacali s opisovanim pomahat.⁸² Po porovnani vypovedi nam vznika urcita casova nesrovnalost v protokolu Karla Endla, ktera je ale vykompenzovana pfesnejsimi casovymi udaji ve vypovedich Armina Fischera a Arnosta Jankowskeho.

4.6.1 Baruschkova cilena bagatelizace

I kdyz vime, ze si Baruschka opsal v prosinci roku 1934 urcite dokumenty, sam tvrdi,

ze mu o Vanocichjeho nadfizeny vytykal absenci jakychkoli dodanych materialu. Zde se tedy informace ze spisu trestniho oznameni a z Baruschkovy vypovedi neshoduji. Baruschkova vypoved’ na druhou stranu uvadi, ze o Vanocich v roce 1934 se Baruschka sesel s Lachnitem

ve Sternberku, kdyz byl na dovolene. Lachnit Baruschkovi vytykal, ze do nynejsi doby od neho

neobdrzel zadne spisy a materialy, ,,a ze Grohs jest netrpelivy a zejiz chce zpravy”.⁸³ Baruschka

⁷⁸ Narodni archiv Praha, Fond Policejni feditelstvi Praha II – Zpravodajska ustfedna pi’i policejnim feditelstvi Praha -AMV 200, karton c. 149, signatura 200-149-14, Protokol s Amostem Jankowskym, folio d-1, str. 3-4.

⁷⁹ Narodni archiv Praha, Fond Policejni feditelstvi Praha II – Zpravodajska ustfedna pi’i policejnim feditelstvi Praha -AMV 200, karton c. 149, signatura 200-93-30, Protokol s Arminem Fischerem, folio d-1, str. 1.

80 Narodni archiv Praha, Fond Policejni feditelstvi Praha II – Zpravodajska ustfedna pi’i policejnim feditelstvi Praha -AMV 200, karton c. 149, signatura 200-149-14, Protokol s Amostem Jankowskym, folio d-1, str. 4.

⁸¹ Tamtez, folio d-1, str. 4.

⁸² Narodni archiv Praha, fond Policejni feditelstvi Praha II – Zpravodajska ustfedna pi’i policejnim feditelstvi Praha -AMV 200, karton c. 81, signatura 200-81-19, Protokol s Karlem Endlem, folio d-1, str 2-3.

⁸³ Narodni archiv Praha, fond Policejni feditelstvi Praha II – Zpravodajska ustfedna pi’i policejnim feditelstvi Praha -AMV 200, karton c. 195, signatura 200-195-21, Baruschkuv policejni protokol k pfipadu Jana Lachnita,

Lachnitovi odvetil, ze bez fotoaparatu nemuze provadet vyzvidani a Lachnit mu slibil, ze mu aparat opatfi. Pote v lednu 1935 dostal Baruschka prostfednictvim Arnosta Jankovskeho⁸⁴ od Lachnita fotoaparat znacky Leica vzor 3 nejnovejsiho typu, navod kjeho pouziti a 350 Kc na opatfeni metrafotu k fotografovani spisu pfi umelem osvetleni.⁸⁵ Tento pfistroj mel slouzit k reprodukci spisu. Baruschka ve sve vypovedi uvedl, ze pfedal Lachnitovi opisy, ale az kdyz jel domu na vanocni dovolenou v roce 1935.⁸⁶ Tyz vsak neuvedl, kde a kdy je zhotovil.

To, co Baruschka ve sve vypovedi uvadi ohledne jeho promluvy s Lachnitem, ktery podotykal, ze o Vanocich roku 1934 od Baruschky zadny material nedostal, je nejspise lez, kterou se snazil zatajit aspoii cast ze sve spionaze. Ve spise trestniho oznameni muzeme najit skutecnost, ze prave o Vanocnich prazdninach 1934 pfedal Baruschka Lachnitovi spisy zhotovene v byte Jankowskeho a Fischera,⁸⁷ proto si osobne myslim, ze uvedena Baruschkova vypoved’ je lziva, protoze se neshoduje s informacemi, ktere jsou uvedene ve spise trestniho oznameni ajednotlivych vypovedich komplicu. Nejspise chtel svuj zlocin bagatelizovat.

4.7 Prideleni k VTLU

Je na miste uvest na pravou miru to, kdy vlastne Baruschka do Leteckeho ustavu nastoupil. V protokole Baruschky muzeme najit informaci, ze byl pfidelen k Vojenskemu ustavu ,,asi v lednu 1935″.⁸⁸ Tato informace koresponduje i se spisem trestniho oznameni, kde

⁸⁴ Jankovskeho, nebo i Jankowskeho, viz Narodni archiv Praha, fond Policejni feditelstvi Praha II – Zpravodajska usti’edna pi’i policejnim feditelstvi Praha – AMV 200, karton c. 149, signatura 200-149-14,

fotografie se jmenem Jankowskeho a spisy k osobe Jankowskeho.

85 Narodni archiv Praha, fond Zemsky Mad Praha – Prezidium zemskeho Madu v Praze – fond 207, karton c.

673, signatura 207-673-9, Spis trestniho oznarneni na Helmutha Baruschku a spol., folio 10.

⁸⁶ Narodni archiv Praha, fond Policejni feditelstvi Praha II – Zpravodajska ustfedna pi’i policejnim feditelstvi Praha -AMV 200, karton c. 195, signatura 200-195-21, Baruschkuv policejni protokol k pfipadu Jana Lachnita, folio 6, str 3.

87 Narodni archiv Praha, fond Zemsky Mad Praha – Prezidium zemskeho Madu v Praze – fond 207, karton c.

673, signatura 207-673-9, Spis trestniho oznarneni na Helmutha Baruschku a spol., folio 10.

88 Narodni archiv Praha, fond Policejni feditelstvi Praha II – Zpravodajska ustfedna pi’i policejnim feditelstvi Praha -AMV 200, karton c. 195, signatura 200-195-21, Baruschkuv policejni protokol k pfipadu Jana Lachnita,

je uvedeno, ze ,,v mesici lednu 1935 Baruschka byl sluzbou pfidelen VTLU”.⁸⁹ To ovsem nezapada do celkoveho prubehu jeho spionaze. Jak by mohl Baruschka opisovat spisy a materialy uz v prosinci roku 1934 v byte Jankowskeho a Fischera, kdyz jeste nepracoval ve Vojenskem ustavu a nemel by sanci se k temto materialum dostat?

Vysvetleni nam pfinasi odsuzujici cast opisu rozsudku v trestni veci vojina Helmutha Baruschky a spol. V teto casti rozsudkoveho spisu je uvedeno, ze se Baruschka plne doznal ke vsemu, co spachal, a zde je take potfeba vyzdvihnout nasledujici informaci: ,,ze kdyz byl od podzimu 1934 do jara 1935 pfidelen ve VTLU, vzal ze stolu, pfipadne skfine nadporucika Polanskeho ruzne spisy, jez jednou opsal a pozdeji, kdyz dostal z Nemecka prostfednictvim Lachnita fotograficky aparat Leicu, po dvakrate ofotografoval a Lachnitovi k dodani do Nemecka dodal”.⁹⁰ Tento text vysvetluje nesrovnalost informaci, ktere jsou uvedene v trestnim oznameni a vypovedi Helmutha Baruschky. Dle rozsudku byl Baruschka ve VTLU jiz od podzimu 1934, coz by vysvetlovalo, ze se mohl dostat ke spisum, ktere pote opisoval v byte Jankowskeho a Fischera. Pfiklanim se k pravdivosti informaci z opisu rozsudku, protoze si osobne myslim, ze prave v ramci soudniho fizeni a rozsudku jiz musely tehdejsi statni organy mit naprosto pfesne informace, aby mohly odsoudit viniky za to, co udelali.

4.8 Vychytralost Baruschky

Dle analyzy v pfedeslem odstavci byl Baruschka pfidelen ke sluzbe VTLU⁹¹ na podzim roku 1934, kde pracoval v kancelafi nadporucika letectva Polanskeho. Baruschka vypozoroval, ze v hlavni zasuvce psaciho stolu nadporucika jsou uchovany ruzne vojenske spisy.⁹² Na tomto miste se spis trestniho oznameni a Baruschkova vypoved’, vztahujici se k Lachnitovu pfipadu,

89 Narodni archiv Praha, fond Policejni feditelstvi Praha II – Zpravodajska ustfedna pi’i policejnim feditelstvi Praha -AMV 200, karton c. 195, signatura 200-195-21, Baruschkuv policejni protokol k pi’ipadu Jana Lachnita, folio 6, str 3.

90 Vojensky usti’edni archiv Praha, fond Divisni soud Praha, karton c. 141 a, inventarni cislo 1115 a, Dtr 163/36, Opis rozsudku v trestni veci vojina Helmutha Baruschky a spol., folio 4, str. 11.

⁹¹ Vojensky technicky a letecky ustav. In: http://www.vhu.cz/stavba-budovy-vtu-vojensky-zpravodaj-c-5/

⁹² Narodni archiv Praha, fond Zemsky ui’ad Praha – Prezidium zemskeho ui’adu v Praze – fond 207, karton c. 673, signatura 207-673-9, Spis trestniho oznameni na Helmutha Baruschku a spol., folio 10.

neshoduji. Ve spise trestniho oznameni se pise, ze si Baruschka zhotovil otisk klice k teto zasuvce do mydla a pote si nechal zhotovit nahradni.⁹³ Na druhou stranu Baruschka ve sve vypovedi uvadi, ze se mu podafilo odemknout do poloviny skfiii, ktera mela sklenena kfidla dvefi. Baruschka vypozoroval, ze nadporucik klice od teto skfine uschovaval v zasuvce sveho psaciho stolu. Jednou vyuzil nepfitomnosti nadporucika, klice si vypujcil, skfiii odemkl a vzal urcite pfedpisy, patrne o balistice a stfelbe.⁹⁴ V tomto pfipade nemuzeme pouzit zadnou vypoved’ od Baruschkovych komplicu, protoze ocividne s nim v kancelafi nadporucika Polanskeho nikdo nebyl. Na druhou stranu, jak jsem jiz vyse uvedl, Baruschka se ve sve vypovedi snazi sve ciny bagatelizovat. Osobne se tedy pfiklanim k verzi s otiskem klice v mydle, protoze je jiste, ze Baruschka bral ze zasuvky nadporucika Polanskeho spisy opakovane a dle meho usudku nemohl cekat az bude jeho nadfizeny pryc, aby mohl dane spisy vzit a druhy denje bez povsimnuti vratit.

4.9 Prvni fotografovani spisu

Prvni fotografovani spisu se svym nove nabytym fotoaparatem znacky Leica provedl Baruschka brzy pote, co byl pfidelen do VTLU, pfesneji v unoru 1935.⁹⁵ Dle spisu trestniho oznameni mel Baruschka fotografovat ,,spisy pojednavaci o zamefovaci pro delostfelectvo, o nejakem leteckem pluku a obsahujici tabulky stfelby o balistice protiletadlovych granatu”.⁹⁶ Baruschkova vypoved’ vsak neuvadi tolik spisu, ale jen spisy o leteckem pluku a zamefovaci. Je nutno podotknout, ze Baruschka ve sve vypovedi tvrdi, ze dane fotografie zpravy o leteckem pluku a spis o zamefovaci fotografoval az zacatkem unora 1936.⁹⁷ Zde jiz muzeme videt, ze

93 Narodni archiv Praha, fond Zemsky Mad Praha – Prezidium zemskeho ufadu v Praze – fond 207, karton c.

673, signatura 207-673-9, Spis trestniho oznameni na Helmutha Baruschku a spol., folio 10.

⁹⁴ Narodni archiv Praha, fond Policejni feditelstvi Praha II – Zpravodajska ustfedna pi’i policejnim feditelstvi Praha -AMY 200, karton c. 195, signatura 200-195-21, Baruschkuv policejni protokol k pi’ipadu Jana Lachnita,

folio 6, str 3.

95 Narodni archiv Praha, fond Zemsky Mad Praha – Prezidium zemskeho Madu v Praze – fond 207, karton c.

673, signatura 207-673-9, Spis trestniho oznameni na Helmutha Baruschku a spol., folio 10.

⁹⁶ Tamtez, folio 10.

⁹⁷ Narodni archiv Praha, fond Policejni feditelstvi Praha II – Zpravodajska ustfedna pi’i policejnim feditelstvi Praha -AMV 200, karton c. 195, signatura 200-195-21, Baruschkuv policejni protokol k pi’ipadu Jana Lachnita, folio 6, str 3.

Baruschka uvadi nepfesne datum spionaze. K fotografovani techto dokumentu mu byl k dispozici byt nemeckych studentu Karla Reichela a Jana Rudowskeho. Byt mu zafidil spolecnik Walter Czech.⁹⁸ Tato skutecnost je potvrzena ve vypovedi Waltera Czecha. V protokolu, ktery s nim byl sepsan, uvadi, ze chtel Baruschka u nej doma fotografovat nahe zeny. To mu ale Czech nepovolil, a proto ho Baruschka po.fadal, aby mu zafidil pokoj nejakeho kolegy. Pote se Czech obratil na vyse uvedene studenty lekafske fakulty nemecke univerzity Karla Reichela⁹⁹ a Jana Rudowskeho¹⁰⁰. Pod zaminkou fotografovani nahych zenje po.fadal o pfistup do pokoje a oni mu to pfislibili. 0 nasledujici nedeli odpoledne se sesel Czech s Baruschkou a sli do daneho bytu. Z aktovky, kterou mel Baruschka s sebou, vyndal fotoaparat Leicu a ,,mapu obsahujici nekolik vojenskych listin, mezi nimi se nachazel grafikon balistickych dat”.¹⁰¹ Czechovi se dokonce svefil, ze si dokumenty vzal ve vojenske kancelafi

,,a ze jejich fotosnimky odevzda jistemu panovi, ktery dojizdi z Nemecka do Prahy, fotosnimky pfevezme a odveze do Nemecka”.¹⁰² Czech uvadi, ze ze zacatku fotografovani Baruschkovi pfimo nepomahal, stal pfed klicovou dirkou, aby nebylo videt do pokoje. Baruschka udajne pofidil snimky asi 6 az 7 vojenskych spisu as fotografovanim dvou poslednich dokumentu mu Czech jiz pomahal pfimo.¹⁰³ Je nutno podotknout, ze Czech na konci spisu fika, ze zpocatku nechtel s Baruschkovou cinnosti mit nic spolecneho. Po zjisteni, ze chce fotografovat vojenske spisy bylo mu totiz jasne, ze jde o vyzvedacstvi, a dokonce pfed tim Baruschku varoval. Nejspise chtel, aby vypadal v ocich vysetfovatelujako dobry obcan, ale osobne si myslim ze to

⁹⁸ Narodni archiv Praha, fond Zemsky ufad Praha – Prezidium zemskeho Madu v Praze – fond 207, karton c. 673, signatura 207-673-9, Spis trestniho oznameni na Helmutha Baruschku a spol., folio 10.

99 Karl Ludwig Reichel (nar. 4. 6. 1916 v Sumperku) studoval na LF nemecke univerzity od ZS 1934/35 do 29.

6. 1940, kdy byl promovan doktorem mediciny (Dr. med). Viz Archiv Univerzity Karlovy Praha, fond Matriky Nemecke univerzity v Praze, inventarni cislo 7, Matrika doktoru Nemecke univerzity v Praze (1940-1945), str 58.

¹⁰⁰ Hans Georg Rudovsky (nar. 12. 4. 1915 v obci Hermesdorf) studoval na LF nemecke univerzity od ZS 1934/35 do 8. 11. 1941, kdy byl promovan doktorem mediciny (Dr. med). Viz tamtez, inventarni cislo 7, Matrika doktoru Nemecke univerzity v Praze (1940-1945), str 158.

¹⁰¹ Narodni archiv Praha, Policejni feditelstvi Praha II – Zpravodajska ustfedna pi’i policejnim feditelstvi Praha – AMV 200, karton c. 55, signatura 200-55-5, Protokol s Walterem Czechem, folio d-1, str. 1-2.

¹⁰² Tamtez, folio d-1, str. 2.

¹⁰³ Tamtez, folio d-1, str. 2.

nemelo zadny ucinek, protoze byl nakonec Baruschkou pfemluven a svolil s asistenci fotografovani.¹⁰⁴ Czech svou vypovedi potvrzuj e to, ze Baruschkovo fotografovani skutecne probehlo v unoru roku 1935, a ne v roce 1936, jak uvadi Baruschka.

Lze zde videt, ze Baruschka nejspise cilene neuvadel skutecny pocet spisu, ktere fotografoval a take uvadel jiny rok. Duvodem k tomuto jednani mohlo byt, ze nejspise chtel svuj zlocin bagatelizovat a zatajovat skutecnosti za stejnym ucelemjako vyse u opisovani V byte Amosta Jankowskeho a Armina Fischera v prosinci 1934.

4.10 Drube fotografovani spisu

Nyni popisu dalsi cast Baruschkovy spionaze, a to konkretne jeho v pofadi jiz druhe fotografovani spisu. Spis trestniho oznameni uvadi: ,,asi v bfeznu v 1935 odnesl Baruschka z kancelafe nadporucika letectva Polanskeho opet nejake spisy tykajici se stfelby a balistiky protiletadlove zbrane, ktere ofotografoval v byte Karla Endla v Praze XVI, Hlubocepich, Pod Barrandovem cp. 331, pfi cemz mu pomahal Endl”.¹⁰⁵ Tato informace je kupodivu potvrzena Baruschkou pfi jeho vyslechu ve veci Jana Lachnita a informace se shoduji. Je vsak nutno podotknout, ze Baruschka uvadi rok 1936 misto roku 1935.¹⁰⁶ Pfimym vypravecem teto udalosti je komplic Karel Endl. Ten fika, ze jednu nedeli odpoledne k nemu pfisel Baruschka s fotografickym aparatem, stativem a sesitem v sedych deskach.¹⁰⁷ Endl se Baruschky ptal, co chce delat, na coz mu Baruschka odvetil, ze si chce vyfotografovat onen sesit, ktery si spolecne s ostatnimi vecmi pfinesl v tasce na spisy. Na Endlovu otazku, proc to Baruschka potfebuje, odpovedel, ze to jsou stejne veci jako posledne. Endl svolil k fotografovani v jeho byte, ale fikal, ze s tim nechce mit nic spolecneho. Baruschka si pote ofotografoval dane spisy, Endl take

¹⁰⁴ Tamtez, folio d-1, str. 2.

105 Narodni archiv Praha, fond Zemsky Mad Praha – Prezidium zemskeho ufadu v Praze – fond 207, karton c.

673, signatura 207-673-9, Spis trestniho oznarneni na Helmutha Baruschku a spol., folio 10-11.

¹⁰⁶ Narodni archiv Praha, fond Policejni feditelstvi Praha II – Zpravodajska ustfedna pi’i policejnim feditelstvi Praha -AMV 200, karton c. 195, signatura 200-195-21, Baruschkuv policejni protokol k pfipadu Jana Lachnita, folio 6, str 3.

¹⁰⁷ Narodni archiv Praha, Policejni feditelstvi Praha II – Zpravodajska ustfedna pi’i policejnim feditelstvi Praha – AMV 200, karton c. 81, signatura 200-81-19, Protokol s Karlem Endlem, folio d-1, str. 3-4.

uvadi, ,,ze fotografoval kazdou jednotlivou stranu”.¹⁰⁸ Po dokonceni fotografovani, opustil Baruschka Endluv byt.¹⁰⁹

4.11 Baruschkuv vydelek

V Endlove vypovedi take muzeme vycist, ze samotnemu Endlovi bylo divne, ze Baruschka pouzival fotoaparat znacky ,,Leica nejnovejsiho vydani”.¹¹⁰ Na dotaz ohledne puvodu fotoaparatu Baruschka odpovedel, ze si ho sam zakoupil. Endl se vsak dale zeptal na penize, na coz mu nebyla dana odpoved’. Skutecne je potfeba se zamyslet nad tim, proc byli schopni nemecti dustojnici abwehru tolik investovat do vojina Baruschky. K zodpovezeni teto otazky nam je napomocen opis rozsudku. Soucasti odsuzujici casti jsou take posudky vojenskych znalcu, ktere obsahuji, nam znamou, informaci, ze Baruschka dostal od nemecke zpravodaj ske sluzby velmi nakladny aparat znacky Leica. ,,Nemecka zpravodaj ska sluzba [… ] ucinila tak dle nazoru soudujen v dusledku toho, ze Baruschkaji vykonal dobrou sluzbu a byla nadeje, ze tak ucini i pfiste.”¹¹¹ Pfiklanim se k nazoru Prazskeho divisniho soudu, ze Baruschka dostal fotoaparat, protoze odvedl dobrou praci uz v ramci ,,rucnich opisu” materialu. Druha strana veci jeta, ze zpravodaj ske sluzby byly schopne zaplatit mnoho penez za informace, ktere jim pomahaly udelat si ,,obrazek” o vybaveni armady daneho statu, pfipravenosti armady apod. Na pfikladu Helmutha Baruschky muzeme videt, ze mu byly vyplaceny opravdu jen fakticke vylohy jeho spionaze. Jak muzeme zjistit ve spisu trestniho oznameni, Baruschka udajne od Lachnita dostal ,,celkem asi 5200 Kc”.¹¹² Neni mozno urcit, zdaje do teto castky jiz zavedena cena nejnovejsiho fotoaparatu Leica, ktery Baruschka dostal take od Lachnita. Pfi blizsim prozkoumani tohoto spisu muzeme zjistit, kolik penez Baruschka udajne obdrzel. Konkretne

108 Tamtez, folio d-1, str. 4.

¹⁰⁹ Tamtez, folio d-1, str. 4.

¹¹⁰ Narodni archiv Praha, Policejni feditelstvi Praha II – Zpravodajska ustfedna pfi policejnim feditelstvi Praha – AMV 200, karton c. 81, signatura 200-81-19, Protokol s Karlem Endlem, folio d-1, str. 4.

¹¹¹ Vojensky ustfedni archiv Praha, fond Divisni soud Praha, karton c. 141 a, inventarni cislo 1115 a, Dtr 163/36, Opis rozsudku v trestni veci vojina Helmutha Baruschky a spol., folio 4, str. 13.

¹¹² Narodni archiv Praha, fond Zemsky Mad Praha – Prezidium zemskeho ufadu v Praze – fond 207, karton c. 673, signatura 207-673-9, Spis trestniho oznarneni na Helmutha Baruschku a spol., folio 11.

350 Kc v lednu 1935, ktere Baruschka dostal k zakoupeni metrafotu k fotografovani s novym fotoaparatem Leica¹¹³, dale 200 Kc zjara 1935, kdy pfedal Lachnitovi fotosnimky zpravodaj skeho materialu, ktere doposud vyfotografoval v byte Reichela a Rudowskeho spolecne s Walterem Czechem.¹¹⁴ Nasledne obdrzel dalsich 200 Kc za material ofotografovany v byte Karla Endla v bfeznu 1935.¹¹⁵ Nakonec dostal Baruschka od Lachnita pfiblizne v kvetnu roku 1935 dalsich 200 Kc.¹¹⁶ Po secteni vsech techto uvedenych castek se dostavame ke konecne castce 950 Kc. Pfiklanim se k verzi, ze do teto castky je jiz zapocitana cena fotoaparatu ajeho pfislusenstvi, protoze na nekolika mistech ve spise je uvedeno, ze Baruschka dostal urcity obnos penez, ktery se ale po secteni nerovna jiz vyse uvedene castce 5200 Kc. Ve spise vsak dale neni sdeleno, jestli Baruschka dostaval penize i pozdeji, i kdyz byl jeho spolecnik Lachnit jiz ve vazbe, a Baruschka byl znovu ziskan pro vyzvedne sluzby doktorem Otou Knahlem.¹¹⁷

Dle meho uvazeni a pfedchoziho badani musely byt Baruschkovi vyplaceny dalsi penize, i kdyby jen mensi castky na dane fakticke vylohy k fotografovani a podobne. Dle hypotezy a zjistenych informaci byl nejspise Baruschkuv celkovy vydelek vetsi nez 5200 Kc, i kdyz to nelze dolozit informacemi ze spisu.

4.11.1 Plat

V tomto odstavci bych rad porovnal Baruschkuv vydelek s pfibliznou mzdou z te doby. K tomu mi bude napomocen casopis Ceskeho statistickeho ufadu Statistika&My. V roce 1930 byla prumema mesicni mzda podle ovefenych zdroju 789 Kc.¹¹⁸ Autor clanku se zmiiiuje i o platech v armade. Baruschkove hodnosti vojinaje nejblize mzda rotmistra ve vojenskem ustavu

¹¹³ Tamtez, folio 10.

¹¹⁴ Tamtez, folio 10.

¹¹⁵ Tamtez, folio 10-11.

¹¹⁶ Tamtez, folio 11.

¹¹⁷ Tamtez, folio 11.

118 Hortig, Pavel: Sladky zivot prvorepublikovych itfedniku. Statistika&My, 11, 2021, c. 6, str. 48. Dostupne

online viz: https://www.statistikaamy.cz/wp-content/uploads/2021/06/18042106.pdf [cit. 15. 3. 2022].

v Praze, ktera cinila 1400 Kc.¹¹⁹ Baruschka samozfejme nemel stejny platjako rotmistr, urcite mel nizsi plat, ktery se spis blizil k vyse uvedenemu prumeru. Je nutno dodat, ze autor pracuje s hodnotami a castkami z roku 1930. Lze proto pfedpokladat, ze mzdy byly o par let pozdeji alespoii O cast vyssi nez V onom roce.

Muj osobni pfedpoklad byl, ze se Baruschkova mzda mohla byt kolem 1000 Kc mesicne. Vime, ze Baruschka od Lachnita dostal udajne 5200 Kc, pfedpokladam take, ze od Oty Knahla dostal urcite obnosy penez. Moje hypoteza, ze Baruschka mel tak vysoky plat mi byla vyvracena odpovedi na dotaz na internetove strance Armada a vojenstvi. Na teto strance cerpali autofi odpovedi z knihy Rukovet’pro aspiranty a dustojniky v zaloze dil 1. z roku 1937. Bylo mi odpovezeno, ze denni fold vojina byl 1.50 Kc.¹²⁰ Jak si muzeme spocitat, kdyz zaokrouhlime Baruschkuv mesicni fold, vyjde nam asi 50 Kc mesicne.

4.11.2 Prilepseni k platu

Nyni budu pracovatjen s obnosem 5200 Kc, ktery Baruschka dostal od Lachnita. Kdyz vezmeme v potaz skutecnost, ze Baruschka nastoupil 15. cervence 1934 sluzbu u delostfeleckeho pluku 151¹²¹, a jeho spolecnik Jan Lachnit byl zatcen na podzim roku 1935, muzeme videt, ze byl Baruschka s Lachnitem v kontaktu pfiblizne rok a par mesicu. Jak jsem jiz uvedl vyse, Baruschka se s Lachnitem nekolikrat setkal a on mu osobne vyplatil urcitou castku, konkretne tfikrat 200 Kc a jednou 350 Kc, dohromady udajne dostal 5200 Kc. Jak muzeme videt, kdykoliv kdy se sesli a Baruschka dostal urcity obnos, nejcasteji tedy 200 Kc, znamenalo to pro Baruschku urcite mnoho, protoze se tato castka rovnala jeho ctyfmesicnimu foldu. Za pfedpokladu, ze Baruschka nebyl nemocny a nebyl v nemocnici, protoze pote se

119 Hortig, Pavel: Sladky zivot prvorepublikovych itfedniku. Statistika&My, 11, 2021, c. 6, str. 49. Dostupne

online viz: https://www.statistikaamy.cz/wp-content/uploads/2021/06/18042106.pdf [cit. 15. 3. 2022].

120 Dotaz ohledne platu prvorepublikove armady c. 2035, dostupne online viz: https://armada.vojenstvi.cz/vase

dotazy/136.htm [cit. 19.3.2022].

121 Narodni archiv Praha, fond Zemsky ui’ad Praha – Prezidium zemskeho ui’adu v Praze – fond 207, karton c.

673, signatura 207-673-9, Spis trestniho oznarneni na Helmutha Baruschku a spol., folio 9.

denni fold zmensil az na 0.25 Kc denne¹²², si dle danych informaci muzeme spocitat, ze mel Baruschka dostat asi 600 Kc rocne. Kdyz vezmeme v potaz udajnou celkovou castku 5200 Kc a zaokrouhlime jeho styky s Lachnitem jen na jeden rok, muzeme videt, ze Baruschka v podstate dostal skoro desetinasobek sveho rocniho zoldu.

Pfedpokladam, ze pomerne velkou cast obdrzenych penez, musel pouzit ke koupi materialu, ktere potfeboval k provedeni spionaze, jako napfiklad filmu do fotoaparatu apod., ale urcite si Baruschka danou sumou velmi pfilepsil.

4.11.3 Porovnani s vydelkem Josefa Krejsy

Zde uvedu mensi porovnani financnich odmen stabniho rotmistra Josefa Krejsy a vojina Helmutha Baruschky. Jak jiz bylo feceno, Baruschka dostal pfiblizne za rok vyzvidani asi 5200 Kc. Josef Krejza nepracoval pro nemeckou vyzvednou sluzbu, ale pro mad’arskou a delka jeho prace pro sluzbu cizi moci pfesahovala 10 let, pfesneji asi od leta 1926 do jeho zatceni v fijnu 1936.¹²³ Za tu dobu udajne dostal od mad’arske sluzby asi 40 tisic Kc. Jeho sluzebni pfijem se pohyboval mezi 1000-1200 Kc.¹²⁴ Baruschka dostal skoro desetinasobek sveho celeho rocniho zoldu za jeden rok, oproti tomu Krejsa dostal v prumeru kazdy rok 4 mesicni vyplaty navic. V porovnani s Baruschkou je to u Krejsy dost maly pfijem, kdyz vezmeme v potaz jeho vyssi postaveni a jeho mnohem delsi praci pro mad’arskou sluzbu.

4.12 Odmena

Hned druhy den pote, co Baruschka vyfotil materialy u Karla Endla, je vratil na jejich misto.¹²⁵ Informace z Baruschkovy vypovedi nam fikaji, ze se po teto udalosti Baruschka ozval

122 Dotaz ohledne platu prvorepublikove armady c. 2035, dostupne online viz: https://armada.vojenstvi.cz/vase dotazy/136.htm [cit. 19.3.2022].

¹²³ Plachy, Jin: Hrdelni procesy u prazskeho Divisniho soudu v letech 1937-1938. In: Historica Pragensia, 2, 2005, str. 167-168.

¹²⁴ Plachy, Jin: Hrdelni procesy u prazskeho Divisniho soudu v letech 1937-1938, str. 168.

¹²⁵ Narodni archiv Praha, fond Policejni feditelstvi Praha II – Zpravodajska ustfedna pi’i policejnim feditelstvi Praha -AMY 200, karton c. 195, signatura 200-195-21, Baruschkuv policejni protokol k pfipadu Jana Lachnita, folio 6, str 4.

Lachnitovi, ze ma pro nej pfipraveny material a ze si pro dany material ma Lachnit pfijet do Prahy. Lachnit si pro dany material pfijel a vyplatil Baruschkovi 200 Kc.¹²⁶ Tento text se shoduje s informacemi, ktere jsou uvedene ve spisu trestniho oznameni. Navic nam vypoved’ Baruschky dopliiuje text trestniho oznameni, protoze uvadi, ze kdyz si Lachnit pfijel pro material a vyplatil Baruschkovi 200 Kc, tak mu take slibil ,,za kazdy podobny film 200 Kc”.¹²⁷

4.13 Prelozeni Baruschky

Asi v mesici kvetnu roku 1935 byl Baruschka pfelozen z Vojenskeho leteckeho ustavu k 1. delostfeleckemu pluku v Ruzyni. Samozfejme o tom napsal Lachnitovi, ktery se pote dostavil do Prahy, dal Baruschkovi 200 Kc a vyzval ho, aby se snazil zjistit nejake zpravy o danem pluku.¹²⁸ Informace se shoduji s Baruschkovou vypovedi, avsak nekoresponduji s kmenovym listem Helmutha Baruschky. Dle kmenoveho listu byl Baruschka pfidelen 16. cervence 1934 k delostfeleckemu pluku 151.¹²⁹ Toto se shoduje se spisem trestniho oznameni is Baruschkovou vypovedi. V kmenovem listuje ale dale napsano, ze byl Baruschka pfemisten k 1. delostfeleckemu pluku v listopadu 1934.¹³⁰ Jak jsem jiz vyse uvedl, dle trestniho oznameni a Baruschkovy vlastni vypovedi byl pfelozen k 1. del. pluku az v mesici kvetnu roku 1935. Jedine vysvetleni, ktere se mi jevi jako adekvatni je to, ze Baruschka byl skutecne od 30. listopadu roku 1934 pfidelen k 1. delostfeleckemu pluku v Ruzyni¹³¹, ale byl k nemu pfemisten az pote, co byl propusten z VTLU v kvetnu 1935. Formalne byl tedy nejspise u 1. delostfeleckeho pluku jiz od listopadu 1934, ale oficialne byl k pluku pfelozen po propusteni z VTLU v roce 1935.

¹²⁶ Tamtez, folio 6, str 4.

¹²⁷ Narodni archiv Praha, fond Policejni feditelstvi Praha II – Zpravodajska ustfedna pi’i policejnim feditelstvi Praha -AMY 200, karton c. 195, signatura 200-195-21, Baruschkuv policejni protokol k pfipadu Jana Lachnita, folio 6, str 4.

¹²⁸ Narodni archiv Praha, fond Zemsky Mad Praha – Prezidium zemskeho ufadu v Praze – fond 207, karton c. 673, signatura 207-673-9, Spis trestniho oznameni na Helmutha Baruschku a spol., folio 11.

¹²⁹ VHA Bratislava, Sbirka kmenovych listu, kmen. list H. Baruschky (nar. 1914), str. 2.

¹³⁰ Tamtez, str. 2.

¹³¹ Narodni archiv Praha, fond Ministerstvo vnitra I – prezidium, Praha – fond 225, karton c. 1295, signatura 225-1295-4, Zprava o zatceni Jana Lachnita, Helmutha Baruschky a dalsich, folio 32.

4.14 Druha etapa spionaze

V temze roce Baruschka ztratil sveho spolupracovnika Lachnita, protoze byl na podzim roku 1935, pfesneji 15. zafi, zatcen cetnickou stanici ve Sternberku pro zlocin vojenske zrady.¹³² Ve vlastni vypovedi Baruschka fika, ze ,,byl o tom clanek v dennim tisku a napsali mi to take rodice V dopisu”.¹³³

4.14.1 Ota Karel Knahl

Po tomto incidentu ziskal Baruschku znovu pro vyzvednou cinnost Ota Knahl¹³4,celym jmenem Ota Karel Knahl¹³⁵. Jak se dale muzeme docist ve zprave k osobe jeho manzelky Pauly Rittove Knahlove z roku 1935, byl Ota “horlivym hakenkreuzlerem, nyni jest pfislusnikem S.

D. P”.¹³⁶ Trestni oznameni dodava, ze byl Ota Knahl posluchacem lekafske fakulty nemecke university v Praze¹³⁷ a take spolupracovnikem redakce byvaleho casopisu ,,Der Aufbruch”.¹³⁸ Ve spise trestniho oznameni se dale muzeme docist, ze Knahl byl v kontaktu s jiz znamym Paulem Thummelem v Neuhausen v Sasku.¹³⁹ Na tomto miste bych rad uvedl mensi zminku o Otovi Knahlovi. V dodatku k trestnimu oznameni na Otu Knahla a spol. jsou uvedeny informace, ze Knahl neni jen clenem SdP, ale take nekolika spolku, konkretne ,,Bund der Deutschen” a ,,Deutscher Turnverein” .¹⁴⁰ Dale je ve spise uvedeno, ze Knahl zacal

¹³² Narodni archiv Praha, fond Ministerstvo vnitra I – prezidium, Praha – fond 225, karton c. 1295, signatura 225-1295-4, Zprava o zatceni Jana Lachnita, Helmutha Baruschky a dalsich, folio 32.

¹³³ Narodni archiv Praha, fond Policejni feditelstvi Praha II – Zpravodajska ustfedna pi’i policejnim feditelstvi Praha -AMV 200, karton c. 195, signatura 200-195-21, Baruschkuv policejni protokol k pfipadu Jana Lachnita, folio 6, str 4.

¹³⁴ Narodni archiv Praha, fond Zemsky Mad Praha -Prezidium zemskeho Madu v Praze -fond 207, karton c. 673, signatura 207-673-9, Spis trestniho oznarneni na Helmutha Baruschku a spol., folio 11.

¹³⁵ Narodni archiv Praha, fond Ministerstvo vnitra I – prezidium, Praha – fond 225, karton c. 1295, signatura 225-1295-4, Zprava presidiu zemskeho Madu o trestu Oty Knahla a spolecniku, folio 29.

¹³⁶ Narodni archiv Praha, fond Policejni feditelstvi Praha II – prezidium – 1931-1940, karton c. 841, signatura 42/K-21/251, Zprava o Pavle Rittove, folio 5.

¹³⁷ Otto Karl Knahl (nar. 12. 12. Sous Tschausch) studoval na LF nemecke univerzity od ZS 1927/1928 do 9. 12. 1939, kdy byl promovan doktorem mediciny (Dr. med) Viz Archiv Univerzity Karlovy Praha, fond Matriky Nemecke univerzity v Praze, inventarni cislo 6, Matrika doktoru Nemecke univerzity v Praze (1936-1939),

str. 562.

¹³⁸ Narodni archiv Praha, fond Zemsky Mad Praha – Prezidium zemskeho Madu v Praze – fond 207, karton c. 673, signatura 207-673-9, Spis trestniho oznameni na Helmutha Baruschku a spol., folio 11.

¹³⁹ Tamtez, folio 11.

¹⁴⁰ Narodni archiv Praha, fond Zemsky Mad Praha – Prezidium zemskeho Madu v Praze – fond 207, karton c. 1387, signatura 207-1387-13/78, Dodatek k trestnimu oznarneni na Otu Knahla a spol., str. 75.

spolupracovat s Paulem Thummelem od konce roku 1934 nebo pocatkem roku 1935 ,,a od podzimu roku 1935 byl definitivne pfevzat do sluzeb fisskonemeckych vojenskych zpravodajskych ufadu”.¹⁴¹ Thummel udajne nalehal na Knahla, ze kazdy Nemec v Ceskoslovensku musi vyzvidat informace a ziskal ho pro vyzvednou cinnost. Dale mu take ulozil mnoho ruznych ukolu, napfiklad aby zjist’oval informace o tovarnach, planech benzinovych skladist’, vojenskych objektu a dalsich.¹⁴²

4.14.2 Setkani s Arnostem Bruchem

Ota Knahl, pote co ziskal Baruschku znovu k vyzvedne cinnosti, zprostfedkoval Baruschkovi schuzku s Arnostem Bruchem, ktery pracoval jako vyzvedac pro Thummela v Neuhausen.¹⁴³ Kratce zde pfedstavim osobu Arnosta Brucha. Bruch pracoval pro abwehr z ideovych duvodu, byly mu jen hrazeny cestovni a fakticke vylohy spojene s vyzvednou cinnosti.¹⁴⁴ Bruch se diky Josefu Christofovi seznamil s Paulem Thummelem, se kterym byl take nasledne v kontaktu.¹⁴⁵ Sam Bruch vyzradil Thummelovi urcita fakta, napfiklad organizacni data automobilniho praporu, u ktereho slouzil, a jakekoliv dalsi informace vojenskeho razu.¹⁴⁶ Ve spise Arnosta Brucha se vyskytuje urcita casova nesrovnalost se spisem trestniho oznameni na Helmutha Baruschku a to konkretne ohledne mesice, kdy se mel udajne diky Otovi Knahlovi setkat s Helmuthem Baruschkou, ktereho mel pote ktereho mel pote ziskat k vyzvedne sluzbe, a dokonce jej zvat k navsteve Thummela v Neuhausen.¹⁴⁷ Dle tohoto spisu se mel Bruch s Baruschkou dle nafizeni Thummela sejit asi v cervnu 1935.¹⁴⁸ Ve spise trestniho

¹⁴¹ Tamtez, str. 75.

142 Narodni archiv Praha, fond Zemsky Mad Praha – Prezidium zemskeho Madu v Praze – fond 207, karton c.

1387, signatura 207-1387-13/78, Dodatek k trestnimu oznarneni na Otu Knahla a spol., str. 75.

143 Narodni archiv Praha, fond Zemsky Mad Praha – Prezidium zemskeho Madu v Praze – fond 207, karton c.

673, signatura 207-673-9, Spis trestniho oznarneni na Helmutha Baruschku a spol., folio 11.

144 Narodni archiv Praha, fond Ministerstvo vnitra I – prezidium, Praha – fond 225, karton c. 1289, signatura

225-1289-3, Spis trestniho ozruimeni na Amosta Brucha, folio 131.

¹⁴⁵ Tamtez, folio 131.

¹⁴⁶ Tamtez, folio 132.

¹⁴⁷ Tamtez, folio 132.

¹⁴⁸ Tamtez, folio 132.

oznameni na Helmutha Baruschku se objevuje pfiblizne datum fijen 1935.¹⁴⁹ Spis rozsudku potvrzuje pravdepodobne datum, kdy se udajne spolcil s Knahlem a Bruchem, konkretne podzim 1935.¹⁵⁰

Za pfedpokladu, ze ve spise rozsudku jsou vsechny informace pravdive, se pfiklanim k verzi, ze se Baruschka s Knahlem a Bruchem zacal stykat az na podzim roku 1935. Ve spise trestniho oznameni se dale pise, ze se sesel Baruschka s Bruchem ve smichovske restauraci

v Ruzyni a Bruch se ho ptal na mnoho otazek: ,,zda na letisti v Ruzyni jsou podzemni hangary,

jak jsou vybudovany, na jejich pocet, co vi o ostatnich vojenskych letistich, na novinky ve vyzbroji cs. armady, zda delostfelectvo pouziva noveho zamefovace a jina zafizeni voj. razu”.¹⁵¹ Dle opisu rozsudku Baruschka odpovedel, ,,ze u pluku zadne novinky nejsou a zamefovac je uzivan stary”.¹⁵² Bruch dal Baruschkovi za ukol, aby se snazil ziskat informace k temto problematikam a dal je Bruchovi k dispozici. Navic po Baruschkovi zadal, aby se snazil fotografovat vsechny duverne vojenske spisy, ke kterym by mel pfistup ci alespoii zhotovit jejich opisy. Dale pak aby Bruchovi sehnal plany v mefitku 1: 25 000 z pohranicniho pasma v Cechach. Dane materialy mel Baruschka odevzdat Knahlovi.¹⁵³

4.14.3 Pokracovani spionaze

Pocatkem roku 1936 Baruschka fotografoval kasarny 1. delostfeleckeho pluku v Ruzyni, a fotky pote odevzdal Knahlovi.¹⁵⁴ Knahl mu znovu pfipomnel, aby mu podaval zpravy podle toho, co mu ulozil Bruch na jejich schuzce, a take aby Knahlovi ,,opatfil

¹⁴⁹ Narodni archiv Praha, fond Zemsky Mad Praha – Prezidium zemskeho Madu v Praze – fond 207, karton c. 673, signatura 207-673-9, Spis trestniho oznarneni na Helmutha Baruschku a spol., folio 11.

¹⁵⁰ Vojensky ustfedni archiv Praha, fond Divisni soud Praha, karton c. 141 a, inventarni cislo 1115 a, Dtr 163/36, Opis rozsudku v trestni veci vojina Helmutha Baruschky a spol., folio 4, str. 3.

¹⁵¹ Narodni archiv Praha, fond Zemsky Mad Praha – Prezidium zemskeho Madu v Praze – fond 207, karton c. 673, signatura 207-673-9, Spis trestniho oznameni na Helmutha Baruschku a spol., folio 11.

¹⁵² Vojensky ustfedni archiv Praha, fond Divisni soud Praha, karton c. 141 a, inventarni cislo 1115 a, Dtr 163/36, Opis rozsudku v trestni veci vojina Helmutha Baruschky a spol., folio 4, str. 11.

¹⁵³ Narodni archiv Praha, fond Zemsky Mad Praha – Prezidium zemskeho Madu v Praze – fond 207, karton c. 673, signatura 207-673-9, Spis trestniho oznarneni na Helmutha Baruschku a spol., folio 11.

¹⁵⁴ Tamtez, folio 11.

topograficke plany pohranici V Cechach, novinky voj. vyzbroje, opisy duvemych voj. spisu, kterezto veci Baruschka pokusil se vyzvedeti”.¹⁵⁵ Pokud se to Baruschkovi podafilo, tak dane informace pfedal Knahlovi. Dale v bfeznu tehoz roku udajne Baruschka zhotovil nacrty ruznych objektu delostfeleckych kasaren v Ruzyni spolecne s dilnami a pfilezitostne je odevzdal Knahlovi.¹⁵⁶

Zde pouziji informace z opisu rozsudku. Z odsuzujici casti rozsudku, kde se Baruschka plne doznava ke spionazi, muzeme vycist, ze opravdu mel ziskane materialy, at’ se jednalo o fotografie spisu duvemeho razu, opisu ci informaci o letisti, odevzdat Knahlovi, ktery by se pote postaral o dodani za hranice do Nemecka.¹⁵⁷ Dle jeho doznani pry do doby zatceni mu nestihl nic odevzdat, i kdyz mel pfipraven k pfedani opis vykazu pocetniho stavu sveho pluku. S Knahlem take pry vyjednaval, aby mu ,,obstaral mistnost a kreslici potfeby, aby mohl obkresliti plan kasaren, k nemuz mel pfistup”.¹⁵⁸ Baruschkovo doznani je zavrseno tim, ze si byl vedom, ze dane veci byly utajene pro obranu republiky a ze jen ono zatceni mu zabranilo dokoncit celou akci.¹⁵⁹ Nelze pfesne fici, jestli Baruschka stihl Knahlovi dat nejake spisy ci fotografie a podobne, protoze si spis rozsudku a trestniho oznameni na Helmutha Baruschku protifeci.

V trestnim oznameni je uvedeno, ze jiz Baruschka odevzdal fotografie kasaren 1. delostfeleckeho pluku v Ruzyni, spolecne is vyse zminenymi nacrty ruznych objektu.¹⁶⁰ Oproti tomu Baruschka dle sveho doznani nic Knahlovi nestacil pfedat. ¹⁶¹ Za pfedpokladu, ze se

¹⁵⁵ Tamtez, folio 11.

¹⁵⁶ Tamtez, folio 11.

¹⁵⁷ Vojensky ustfedni archiv Praha, fond Divisni soud Praha, karton c. 141 a, invent:arni cislo 1115 a, Dtr 163/36, Opis rozsudku v trestni veci vojina Helmutha Baruschky a spol., folio 4, str. 11.

¹⁵⁸ Tamtez, folio 4, str. 11.

¹⁵⁹ Tamtez, folio 4, str. 11.

¹⁶⁰ Narodni archiv Praha, fond Zemsky Mad Praha -Prezidium zemskeho Madu v Praze -fond 207, karton c. 673, signatura 207-673-9, Spis trestniho oznarneni na Helmutha Baruschku a spol., folio 11.

¹⁶¹ Vojensky ustfedni archiv Praha, fond Divisni soud Praha, karton c. 141 a, inventarni cislo 1115 a, Dtr 163/36, Opis rozsudku v trestni veci vojina Helmutha Baruschky a spol., folio 4, str. 11.

Baruschka opravdu pravdive doznal, se pfiklanim k tvrzeni, ze mel pfipravene jen ty veci, ktere jsou uvedene ve spise rozsudku.

5. Dodatky k trestnimu oznameni

5.1.1 Spisy od Bohuslava Lezaka

Na konci trestniho oznameni na Helmutha Baruschku a spol. je dodatecne uvedeno nekolik dalsich zasadnich informaci. Jednou z nich je, ze u Baruschky ,,byl nalezen arch konceptniho papiru obsahujici ruzna data tykajici se pocetnich stavu delostfel. pl. I se zahlavim

oznacenym ,duveme’, vypocet muzstva presencni sluzby, ktery je nezbytny v obdobi od propusteni 11. roe. do 31/12 kazdeho roku k zajisteni sluzby a poplachovych ukonu”.¹⁶² V lednu tehoz roku Baruschka pracoval v manipulacni kancelafi velitelstvi pluku na opisovani teto tabulky. Dany ukol dostal Baruschka od desatnika Bohuslava Lezaka. Baruschka si samozfejme

zapsal dana data, ktera byla V tabulce a odnesl si je z kasaren. Pote si je schoval V byte rodicu vojina Bedficha Altera. ,,Lezak touto nedbalosti zpusobil, ze skutecnosti, opatfeni a pfedmety, ktere mely zustat utajeny pro obranu republiky, staly se znamymi cizi moci.”¹⁶³

5.1.2 Pomoc vojina Altera

Na stejne strane je take zmineno, ze si Baruschka nechaval zasilat dopisy na adresu

rodicu vojina Bedficha Altera. Na stejnem miste si take uschoval fotoaparat, ktery pouzival k vyzvedacstvi, kdyz mu to Alter odsouhlasil. Baruschka ho take zadal, aby mu sehnal topograficke plany okoli Stemberka a Prahy a specialni plany uvedenych mest. Vojin Alter se pokusil tyto plany opatfit. Baruschka take Alterovi pujcoval penize.¹⁶⁴

162 Narodni archiv Praha, fond Zemsky Mad Praha – Prezidium zemskeho Madu v Praze – fond 207, karton c.

673, signatura 207-673-9, Spis trestniho oznarneni na Helmutha Baruschku a spol., folio 12.

¹⁶³ Tamtez, folio 12.

¹⁶⁴ Tamtez, folio 12.

5.1.3 Styky s Karlem Vlckem

V temze spise je odstavec venovan vojinu aspirantovi Karlu Vlckovi, ktery se stykal s Otou Knahlem a udrzoval s nim pisemne styky. Vlcekjako takovy popira vyzvednou cinnost, ale toto tvrzeni je vylouceno Otou Knahlem. Ten fika, ze mu Vlcek dodal informace, ktere byly vojenskeho razu, a onje pote pfedal ve prospech cizi moci.¹⁶⁵ Dokonce je zde napsano, ze Vlcek udrzoval styky s vojinem Baruschkou¹⁶⁶, coz ale nemohu nijak dolozit, dokonce ani v opisu rozsudku neni uvedeno, ze by se stykali.

5.1.4 Domluva sabotaze

V zaveru trestniho oznameni je uvedeno, ze v lete roku 1935 vyzval Ota Meckel Baruschku, zda by nebyl ochotny v pfipade, ze by byla valka provadet sabotazni akce ve prospech Nemecka. Baruschka to Meckelovi pfislibil.¹⁶⁷ Tato skutecnost je potvrzena v protokolu s Ottou Meckelem, kde se Meckel pfiznal.¹⁶⁸ Pokusim se kratce pfedstavit osobu Otty Meckela.

Otto Meckel byl student nemecke techniky v Praze, byl krajne nemecky nacionalisticky orientovany a byl take byvalym pfislusnikem rozpustene nemecke narodne socialisticke strany v Ceskoslovensku (DNSAP).¹⁶⁹ Byl take clenem,,Volkssportu” a vylepoval plakaty politickeho obsahu v duchu hakenkreuzlerskeho smeru v roce 1932.¹⁷⁰ V ramci studia pramenu jsem zjistil, ze vyse zmineny Volkssport byl spolkem, ktery se mel venovat cestovani, jizde na kole, hram a sportu vseho druhu.¹⁷¹ Tento spolek vsak byl v roce 1932 rozpusten, protoze jeho ucel byl jiz od zalozenijen pfedstiran a cilem zakladatelu bylo vytvofit spolek, ktery by mel stejne cile jako

165 Narodni archiv Praha, fond Zemsky Mad Praha – Prezidium zemskeho Madu v Praze – fond 207, karton c.

673, signatura 207-673-9, Spis trestniho oznarneni na Helmutha Baruschku a spol., folio 12.

¹⁶⁶ Tamtez, folio 12.

¹⁶⁷ Tamtez, folio 12.

¹⁶⁸ Narodni archiv Praha, fond Policejni feditelstvi Praha II – Zpravodajska ustfedna pfi policejnim feditelstvi Praha – AMV 200, karton c. 219, signatura 200-219-72, Protokol s Ottou Meckelem, folio d-1, str. 1.

169 Narodni archiv Praha, fond Policejni feditelstvi Praha II – prezidium – 1931-1940, karton c. 960, signatura

42/M-30/27, Sdeleni statnimu zastupitelstvi v otazce udeleni milosti Ottu Meckelovi, folio 4.

¹⁷⁰ Tamtez, folio 4.

171 Narodni archiv Praha, fond Zemsky Mad Praha -Prezidium zemskeho Madu v Praze – fond 207, karton c.

1379, signatura 207-1379-5, Spis informaci o spolku Volkssport, folio 286.

politicka strana ,,Deutsche nationalsozialistische Arbeitepartei”.¹⁷² Dale je take uvedeno, ze

spolek, ktery mel byt pouze urcen k turistickym a sportovnim ucelum ,,byl vybudovan ve forme organisace pfedevsim vojenske a tudiz statu nebezpecne”.¹⁷³

6. Trestni rizeni s Baruschkou a spol.

Vojin Baruschka byl zatcen v Praze dne 18. bfezna 1936 spolu s Arnostem

Jankowskym, Arminem Fischerem, Walterem Czechem a Karlem Endlem.¹⁷⁴ Tuto informaci jsem cerpal ze spisu ze dne 23. kvetna 1936, proto je zde take napsano, ze se Baruschka v tu dobu nachazel ve vazbe divisniho soudu v Praze.¹⁷⁵ Dle opisu rozsudku byla zaloba vojenskeho prokuratora cj. 0-271/36 podana 29. zafi 1936. Hlavni pfeliceni se konalo az ve dnech od 9. do

11. listopadu 1936.

6.1 Hlavni preliceni

Hlavni pfeliceni nebylo vedeno jen s Helmuthem Baruschkou, ale jako dalsi obzalovani zde byli pfitomni: vojin aspirant Karel Vlcek, vojin v zaloze Bedfich Alter, desatnik Bohuslav Lezak, nadporucik letectva Jan Polansky, nadporucik delostfelectva JosefBurianek a praporcik delostfelectva Vaclav Kubka.¹⁷⁶ V me praci se budu zabyvat jen samotnym Baruschkou a vyse explicitne zminenymi lidmi, se kterymi mel Baruschka co do cineni, pfesneji Bedfichem Alterem, Bohuslavem Lezakem a Janem Polanskym.

6.2 Obvineni a vyse trestu Baruschky

Baruschka byl obvinen pro zlocin vojenske zrady podle § 6 cislo 2 odstavce 1, 2, 3 zakona na ochranu republiky a dale z nedokonaleho svadeni ke kradezi podle §§ 17, 457 a 482

¹⁷² Tamtez, folio 286.

¹⁷³ Narodni archiv Praha, fond Zemsky Mad Praha -Prezidium zemskeho Madu v Praze -fond 207, karton c. 1379, signatura 207-1379-5, Spis informaci o spolku Volkssport, folio 286.

¹⁷⁴ Narodni archiv Praha, fond Ministerstvo vnitra I – prezidium, Praha – fond 225, karton c. 1295, signatura 225-1295-4, Zprava o zatceni Helmutha Baruschky a spol., folio 32.

¹⁷⁵ Tamtez, folio 32.

¹⁷⁶ Vojensky ustfedni archiv Praha, fond Divisni soud Praha, karton c. 141 a, inventarni cislo 1115 a, Dtr 163/36, Opis rozsudku v trestni veci vojina Helmutha Baruschky a spol., folio 4, str. 1.

trestniho zakoniku.¹⁷⁷ Podle zaloby byl Baruschka vinen tim, ze se spolcil se zahranicni zpravodajskou sluzbou a pfedaval ji informace, coz jsem jiz popsal v ramci celeho prubehu spionaze. Navic byl take obvinen z toho, ze se snazil svest Bedficha Altera k odcizeni planu Prahy a Sternberka v mefitku 1: 25000 z mistajeho pfideleni, ale nakonec jeho snaha zustala bez vysledku.¹⁷⁸ Na zaklade techto obvineni byl Baruschka odsouzen dle vyssi trestni stupnice podle § 6:1 odstavec 3 zakona na ochranu republiky s pouzitim §§ 97 a 92 trestniho zakoniku

,,k tezkemu zalafi 10 roku, zostfenemu kazdy mesic jedenkrat tvrdym lozem a po cely sesty a dvanacty mesic kazdeho roku trestni vazby samovazbou” .179 Dale Baruschka ztratil cestna obcanska prava podle § 32 zakona na ochranu republiky, ajejich zpetne nabyti bylo stanoveno

na dobu 5 let. Nasledne dle § 31:2 zakona na ochranu republiky propadly statu Baruschkovy fotograficke zafizeni, diky kterym pachal trestne ciny. Na uplny konec teto odsuzujici casti je uvedeno, ze se mu podle § 127 trestniho zakoniku zajist’ovaci a vysetfovaci vazba zapocitava od 13. bfezna 1936 do dne rozsudku.¹⁸⁰ Soud odsoudil Baruschku podle vyssi trestni stupnice z nekolika duvodu. Pfitezovalo mu, ze se cinu dopustil jako vojenska osoba, a ze ve svem cinu pokracoval i pres zatceni spolecnika Lachnita. Baruschka take svedl fadu lidi k napomahani jeho cinum. Navic byla kradez spachana na vojenskem majetku. Pfitezujici okolnosti uznal soud tak dulezitymi, ze trest vymefil podle vyssi trestni stupnice § 6:1 odstavce 3. Vzal vsak take v potaz urcite polehcujici okolnosti, napfiklad, ze spachal svuj cin pfed 20. rokem veku, kradez nebyla dokonana a ke vsemu se plne doznal a ze se cinu ,,dopustil v zaujeti nevyspeleho mladika svedeneho chybnou skolskou vychovou”.¹⁸¹

¹⁷⁷ Tamtez, folio 4, str.1-2.

¹⁷⁸ Vojensky ustfedni archiv Praha, fond Divisni soud Praha, karton c. 141 a, invent:arni cislo 1115 a, Dtr 163/36, Opis rozsudku v trestni veci vojina Helmutha Baruschky a spol., folio 4, str. 3–4.

¹⁷⁹ Tamtez, str. 5.

¹⁸⁰ Tamtez, folio 4, str. 5.

¹⁸¹ Tamtez, folio 4, str. 14-15.

6.2.1 Porovnani vyse trestu s trestem u Josefa Krejzy

Na tomto miste uvedu porovnani opet s osobou Josefa Krejzy. Ten byl odsouzen dle zakona c. 130/1936 Sb. § 6 odstavec 2.¹⁸² Zakon na ochranu republiky z roku 1923 byl doplnen

13. kvetna 1936.¹⁸³ Krejza byl zatcen 6. fijna 1936¹⁸4,a proto mohlo byt v tomto pfipade pouzito

nove doplneni zakona. V pfipade Baruschky toto mozne nebylo, protoze svuj cin spachal pred platnosti tohoto zakona a zatcen byl jiz 18. brezna 1936. Baruschka byl obvinen podle zneni zakona na ochranu republiky z roku 1923, a proto ho soud nemohl odsoudit k trestu smrti stejne jako Krejzu. V ramci § 6:1 odstavce 3 mohl Baruschka dostat az dozivotni trest, ale s pfihlednutim k polehcujicim okolnostem soud nejspise neshledal takovy trest potrebnym.

6.3 Obvineni a vyse trestu Bohuslava Lezaka

Lezak byl obvinen dle § 6:3 zakona na ochranu republiky.¹⁸⁵ Dle zaloby z jara 1936 svefil Baruschkovi opsani detailniho vykazu pocetniho stavu sveho pluku, aniz by zjistil, o jaky vykazjde a ze ho vojinu svefit nesmi. Baruschka vyuzil pfilezitosti a opsal si vykaz pluku i pro sebe, aby ho pozdeji mohl predat cizi moci. Lezak hrubou nedbalosti zpusobil, ze informace, ktere mely zustat v utajeni ,,se mohly stati znamymi cizi moci”.¹⁸⁶ Baruschka si pofidil opis vykazu, kdyz mu Lezak dal koncept daneho vykazu opsat nacisto. Za timto ucelem mu nechal Lezak listinu pres noc. Lezak pfiznal, ze Baruschkovi opravdu svefil listinu pres noc, a na svou obhajobu navic uvedl, ze v navalu prace se na vykaz nepodival a jen udel opsani prenesl na Baruschku, ktery byl prechodne pfidelen na stejnem velitelstvi.¹⁸⁷ Opis nalezeny u Bedficha Altera dokazoval, ze se dany opis mohl stat znamym cizi moci. Lezak byl dle oduvodneni soudu

¹⁸² Plachy, Jin: Hrdelni procesy u prazskeho Divisniho soudu v letech 1937-1938. In: Historica Pragensia, 2, 2005, str. 169.

¹⁸³ Dostupne online: https://www.aspi.cz/products/lawText/1/6550/0/2/zakon-c-130-1936-sb-jimz-se-meni-a doplnuje-zakon-na-ochranu-republiky [cit. 12. 4. 2022].

¹⁸⁴ Plachy, Jin: Hrdelni procesy u prazskeho Divisniho soudu v letech 1937-1938. In: Historica Pragensia, 2, 2005, str. 168.

¹⁸⁵ Vojensky ustfedni archiv Praha, fond Divisni soud Praha, karton c. 141 a, inventarni cislo 1115 a, Dtr 163/36, Opis rozsudku v trestni veci vojina Helmutha Baruschky a spol., folio 4, str. 2.

¹⁸⁶ Tamtez, folio 4, str. 4.

¹⁸⁷ Tamtez, folio 4, str. 13-14.

povinen uchovat tento vykaz v tajnosti. Dle doznani Lezaka a udaju nadporucika Burianka ale byly Lezakovi zadavany i prace duverne povahy, a proto mohl pfedpokladat, ze se jedna o ukol, ktery nesmi nikomu zadat. Tim byla podle soudu skutkova podstata trestnych cinu ve vsech smerech naplnena beze zbytku.¹⁸⁸ Lezak byl podle § 6:4 zakona na ochranu republiky a § 94 trestniho zakoniku odsouzen k posadkovemu vezeni o delce tfech tydnu, ktere melo byt zostfeno posledni tyden samovazbou. Stejne jako u Baruschky je i u nej uvedeno, ze se mu dle

§ 127 trestniho zakoniku zapocitava zajist’ovaci a vysetfovaci vazba od 16. bfezna do 7. dubna 1937. Trest si timto Lezak odpykal a dale, podle § 1 zakona cislo 562/1919 Sb., se odsouzeni prohlasilo za podminene se zkusebni dobou jednoho roku.¹⁸⁹

6.4 Zprost’ovaci cast rozsudku

6.4.1 Zprosteni urcitych bodu obzaloby

V dalsi casti rozsudku je oduvodneno obvineni Bedficha Altera, Jana Polanskeho, ale i Helmutha Baruschky.

Baruschka byl dle zaloby obvinen znovu ze zlocinu vojenske zrady podle § 6:2 odstavce 1, 2, 3 zakona na ochranu republiky, protoze ,,cizi moci podal zpravy o dustojnicke skole, v niz byl pfidelen, o sve tehdejsi posadce, o plucich u nichz postupne slouzil, o kasarnach, letisti, krytech na nem a navsteve cizich dustojniku, ze pro cizi moc v techto smerech i vyzvidal, ze i plany, kjichz odcizeni Altera svadel, chystal pro ni a ze za ucely vyzvednymi se spolcil s Otto Mecklem”.¹⁹⁰ Baruschka vsak popfel, ze by podal jakekoliv informace o dustojnicke skole, kasarnach a plucich, u nichz slouzil. Tvrdil, ze se ani nesnazil vyzvedet o nich informace. Doznal se k tomu, ze se s Knahlem a Bruchem prosel kolem letiste v Ruzyni a bylo mu ulozeno, aby ho prohledl a zjistil udaje o krytech, ktere se tam budovaly. On vsak pry nic v tomto smeru

¹⁸⁸ Vojensky ustfedni archiv Praha, fond Divisni soud Praha, karton c. 141 a, invent:arni cislo 1115 a, Dtr 163/36, Opis rozsudku v trestni veci vojina Helmutha Baruschky a spol., folio 4, str. 14.

¹⁸⁹ Tamtez, folio 4, str. 6.

¹⁹⁰ Tamtez, folio 4, str. 7.

nepodnikl.¹⁹¹ Proti tomuto tvrzeni vsak svedcila jeho vlastni vypoved’ u policejniho vyslechu, kde doznal vinu i v techto smerech, a navic zprava velitele skoly. Baruschka pry projevoval velky zajem o opticky, spojovaci a delostfelecky material, coz by korespondovalo s instrukcemi, ktere dostal pfed nastupem vojenske sluzby. Mel za ukol vsimat si technickych novinek. Posleze ale tvrdil, ze se pfiznal, aby vyhovel dotazum lidi, ktefi ho vyslychali. Bruch k tomuto uvedl, ze se Baruschky na zadne informace o letisti neptal, a navic Knahl popfel, ze by dostal od Baruschky plany kasaren a ze spisy, ktere pfed zatcenim znicil, nemely s osobou Baruschky nic spolecneho.¹⁹²

I pres to, ze se obzalovany jevil soudu jako vysoce podezfely nemohl naprosto vyloucit pfipadnou pravdivost jeho hajeni a toho, ze nic nevyzvidal a nevyzradil ohledne dustojnicke skoly, o kasarnach a o plucich.¹⁹³ Stran spolceni s Ottou Meckelem se Meckel doznal, ze s Baruschkou mluvil o jeho planech po vojne a ze byl rad, protoze Baruschka dostal misto ve svem domove. Popira vsak, ze by s obzalovanym mluvil o sabotazi proti Ceskoslovenske republice. Meckel svoje doznani u vyslechu oduvodnil tak, ze byl na nej kladen velky natlak.¹⁹⁴ Baruschka tuto skutecnost u policejniho vyslechu take pfiznal, ale dodatecne se opravil, ze se o <lane veci Meckel vubec nezminil a ,,ze pouze on sam si jeho fee o spolehlivych lidech vsude takto vysvetloval a proto take tak na policii do protokolu udal, zatim co Meckl mel na mysli patrne spolehlivost ve smyslu nacionalnim oproti marxismu”.¹⁹⁵ Soud se za danych okolnosti rozhodl Baruschku v obou smerech zaloby zprostit.¹⁹⁶ Pro nedostatek dukazu byl zprosten i zaloby ve veci planu I: 25000, protoze soud pfihledl k tomu, ze takove plany jsou ve volnem prodeji a cizi sluzba by si je mohla jednoduse opatfit legalni cestou. Vzal take v potaz, ze

¹⁹¹ Vojensky ustfedni archiv Praha, fond Divisni soud Praha, karton c. 141 a, invent:arni cislo 1115 a, Dtr 163/36, Opis rozsudku v trestni veci vojina Helmutha Baruschky a spol., folio 4, str. 16-17.

¹⁹² Tamtez, folio 4, str. 17.

¹⁹³ Tamtez, folio 4, str. 17.

¹⁹⁴ Tamtez, folio 4, str. 17-18.

¹⁹⁵ Tamtez, folio 4, str. 18.

¹⁹⁶ Tamtez, folio 4, str. 18.

Baruschka shanel plany mist, k nimz mel urcity osobni vztah a z danych planu se jen jeden tykal pohranici. Soud proto neshledal Baruschkovo oduvodneni, ze chtel plany pro cizi moc, a ne pro sebe, dost pfesvedcivym ,,a zprostil jej pro nedostatek dukazu iv tomto smeru zaloby”.¹⁹⁷

6.4.2 Zprosteni Bedricha Altera

Bedfich Alter byl obvinen ze zlocinu spoluviny na vojenske zrade podle § 6:2 odstavce 1, 2, 3 zakona na ochranu republiky a § 11 trestniho zakoniku spolecne s kazeiiskym pfestupkem¹⁹⁸, protoze a) vedel o vyzvedne cinnosti Helmutha Baruschky a pomahal mu umyslne, kdyz mu zprostfedkovaval korespondenci s Janem Lachnitem na svou soukromou adresu, dale ze pfechovaval fotoaparat s pfislusenstvim, a i opisy a fotosnimky spisu ve svem byte. Timto umyslne Baruschkovi opatfil prostfedky a bez pfekazek mu pfispel k bezpecnemu vykonani zlocinu vojenske zrady, dale za b) ze do 6. bfezna 1936 pfechovaval ve svem soukromem byte ufedni spisy, konkretne sluzebni listek, listek o ziveni osob a 2 potvrzeni ustavu, kde byl pfidelen.¹⁹⁹ V ramci casti a) Alter pfiznal, ze poskytnul Baruschkovi ,,jako kamaradu z vojny pohostinstvi ve svem pokoji v byte svych rodicu”.²⁰⁰ Alter popfel, ze by mel tuseni o jeho vyzvedne cinnosti a ze veci, ktere u sebe pfechovaval, blize nezkoumal. Vefil Baruschkovi, ze klic dle otisku patfil k jeho kufru a tez vefil, ze plany 1: 25000 chtel pro sebe. Usoudil tak, protoze po nem Baruschka zadal plan Prahy, kde slouzil a Stemberka, odkud pochazel. Baruschka udajne popfel, ze by Altra do sve cinnosti nejak zasvetil. Soud dle uvedenych informaci zvazil i to, ze byl Alter zidovskeho puvodu a komunistickeho pfesvedceni. Tyto okolnosti by mu stezi dovolily spachat podobnou cinnost a vysvetlovaly by Baruschkovu reservovanost se svefenim se se svym konanim. Soud take nemohl pfehlednout moznost pravdive obhajoby Altra, a proto jej nakonec v tomto smeru zprostil obzaloby pro nedostatek

¹⁹⁷ Tamtez, folio 4, str. 18.

¹⁹⁸ Tamtez, folio 4, str. 9.

¹⁹⁹ Tamtez, folio 4, str. 8.

200 Tamtez, folio 4, str. 21.

dukazu.²⁰¹ V casti b) Alter vysvetlil drzbu zminenych listin tak, ze mel listek o ziveni za ztraceny a po ohlaseni obdrzel novy. Ostatni listiny si pry ponechal, protoze je po nem nikdo nechtel.²⁰² V tomto pfipade nemel soud duvod proc Alterovi nevefit a ,,neshledal proto v jeho jednani zadneho provineni”.²⁰³

6.4.3 Zprosteni nadporucika Polanskeho

Jan Polansky byl obvinen z pfecinu vojenske zrady podle § 6:4 zakona na ochranu republiky.²⁰⁴ Dle obzaloby se Polansky dopustil tohoto pfecinu tim, ze pfed Vanoci 1934 se vzdalil ze sve kancelafe a nechal klic v zasuvce sveho psaciho stolu. Timto umoznil Baruschkovi kradez spisu o protiletadlove obrane, Baruschka si je opsal a originaly vratil do zasuvky. Navic si udajne zhotovil nahradni klic podle mydloveho otisku, ajeste dvakrat vyuzil pfistupu ke spisum, ktere fotografoval a pfedal cizi moci. Svym jednanim Polansky a hrubou nedbalosti zapficinil, ze informace ve zminenych spisech, ktere mely zustat utajene pro obranu republiky, se staly znamymi cizi moci.²⁰⁵ Nadporucik Polansky vsak popfel, ze by kdy zapomnel nekterou zasuvku sveho stolu zamknout a nekdy nechal klic v zamku a vzdalil se

,,byt’ na sebe kratsi dobu”, protoze byl na veci tohoto typu zvlaste opatmy.²⁰⁶ Polanskemu pomohla i vypoved’ porucika inzenyra Tuhacka, ktery byl u Polanskeho ,,z casti i v kriticke dobe pfidelen”.²⁰⁷ Ten potvrdil, ze Polansky vzdy svuj stul zamykal a klic si odnesl. Ocividne mluvil z vlastni zkusenosti, protoze kdyz u Polanskeho pracoval, musel nekolikrat Polanskeho vyhledat, aby mu potfebne listiny ci materialy vydal a az pote mohl pokracovat ve sve praci.²⁰⁸

Soud na zaklade tohoto svedectvi uvefil nadporuciku Polanskemu, ze vzdy stul a zasuvky zamykal a neuvefil Baruschkovi, ze by se ke spisum dostal nedbalosti Polanskeho.

²⁰¹ Tamtez, folio 4, str. 21.

²⁰² Tamtez, folio 4, str. 21.

²⁰³ Tamtez, folio 4, str. 22.

²⁰⁴ Tamtez, folio 4, str. 10.

²⁰⁵ Tamtez, folio 4, str. 8-9.

²⁰⁶ Tamtez, folio 4, str. 22.

²⁰⁷ Tamtez, folio 4, str. 22.

208 Tamtez, folio 4, str. 23.

Navic slo, dle Polanskeho, o obycejne zamky, ktere se daly snadno pfekonat. Dle jeho vlastni zkusenosti si stacilo vypujcit klic od kufru nejakeho vojina, kdyz si svoje vlastni klice zapomnel doma. Baruschka se tedy mohl do stolu dostat i jinak, a otisk si zhotovit podle ciziho klice, ktery byl schopny otevfit stul. Dle rozhodnuti soudu byl nakonec nadporucik Polansky zprosten obzaloby pro nedostatek dukazu.²⁰⁹

6.4.4 Nabyti prava rozsudku

Rozsudek ohledne desatnika Lezaka nabyl moci prava uz 15. listopadu roku 1936.²¹⁰ Oproti tomu nabyl rozsudek ve veci Helmutha Baruschky, Bedficha Altera, Jana Polanskeho

spolecne s Josefem Buriankem a Vaclavem Kubkou moci prava dne 9. dubna 1937. Stalo se tak proto, ze se Baruschka i vojensky prokurator odvolali. Jejich ,,opravne prostfedky” byly rozhodnutim nejvyssiho vojenskeho soudu zamitnuty.²¹¹

6.4.5 Propusteni z vazby

Podle § 417 trestniho fadu se Baruschkovi dalsi vysetfovaci vazba zapocitala od 11. listopadu 1936 do 30. dubna 1937, kdy nastoupil svuj trest.²¹² Trest si odpykaval v terezinske veznici od 25. kvetna tehoz roku.²¹³ Ve veznici vykonaval trest az do 14. fijna 1938, kdy byl Baruschkovi, podle rozhodnuti divisniho soudu v Praze prominut zbytek trestu z duvodu zaniku prvorepublikoveho Ceskoslovenska a nasledne amnestie vlady ceskoslovenske republiky ze

7. fijna 1938.²¹⁴ Uplne propusten byl az 17. fijna tehoz roku.²¹⁵ I pres snahujeho rodicu V lete 1938, kdy 2. cervna pfedlozili kancelafi prezidenta republiky zadost, aby byljejich synovi trest

209 Tamtez, folio 4, str. 23.

²¹⁰ Tamtez, folio 4, str. 25.

²¹¹ Tamtez, folio 4, str. 26.

²¹² Tamtez, folio 4, str. 26.

²¹³ Vojensky ustfedni archiv Praha, fond Divisni soud Praha, karton c. 141 a, invent:arni cislo 1115 a, Dtr 163/36, Koncept hlaseni o dodani Helmutha Baruschky do vazby, folio 12.

²¹⁴ Vojensky ustfedni archiv Praha, fond Divisni soud Praha, karton c. 141 a, inventarni cislo 1115 a, Dtr 163/36, Usneseni vojenskeho soudu I. stolice ze dne 9. kvetna 1947, folio 2.

²¹⁵ Vojensky ustfedni archiv Praha, fond Divisni soud Praha, karton c. 141 a, inventarni cislo 1115 a, Dtr 163/36, Koncept ve veci propusteni z vazby H. Baruschky, folio 28.

ajeho nasledky prominuty²¹⁶, nepodafilo z vezeni dostat drive nez diky amnestii o par mesicu pozdeji.

6.5 Tresty byvalych spolupracovniku

6.5.1 Anna Baruschkova

Sestfenice Helmutha Baruschky, Anna Baruschkova, ktera pomahala Janu Lachnitovi a svemu bratranci pfi ilegalnim pfechodu hranic do Mittelwalde v Nemecku, byla obvinena pro zlocin vojenske zrady podle § 6:2 zakona na ochranu republiky. Udajne byla v kontaktu s agenty fisskonemeckeho zpravodajstvi a vyzvidalajim informace, ktere mely zustat utajene pro obranu republiky.²¹⁷ Trestni fizeni v teto veci bylo proti Anne Baruschkove pro nedostatek dukazu zastaveno.²¹⁸ Baruschkova ale take spachala trestny cin dle § 12:1 odstavce 2 zakona na ochranu republiky. Neoznamila totiz ceskoslovenskym ufadum, ze se dozvedela o spachani trestneho cinu dle § 6:2 zakona na ochranu republiky. Baruschkova vsak byla zprostena obzaloby dle § 259:2 trestniho fadu.²¹⁹

6.5.2 Pavel Baruschka

Stryc Helmutha Baruschky, Pavel mel byt udajne take napomocen svemu synovc1. Poskytl pry Lachnitovi a svemu synovci nocleh, kdyzjmenovani dochazeli do Nemecka. Kdyz se z novin dozvedel o Lachnitove zatceni, jel ihned do Prahy varovat sveho synovce a radil mu, aby byl opatrny. Od Helmutha mel pry take pfedat urcity material a fotoaparat fisskonemecke zpravodajske sluzbe z Mittelwalde.²²⁰ Pavel Baruschka byl pro nedostatek dukazu obzaloby zprosten.²²¹ Dale soud Pavla Baruschku zprostil obzaloby dle § 259:2 trestniho fadu, protoze

²¹⁶ Vojensky ustfedni archiv Praha, fond Divisni soud Praha, karton c. 141 a, invent:arni cislo 1115 a, Dtr 163/36, koncept protokolu ve veci zadosti o prominuti trestu Helmutha Baruschky.

²¹⁷ Narodni archiv Praha, fond Zemsky Mad Praha -Prezidium zemskeho Madu v Praze -fond 207, karton c. 673, signatura 207-673-9, Spis trestniho oznarneni na Annu Baruschkovou., folio 6.

²¹⁸ Narodni archiv Praha, fond Ministerstvo vnitra I – prezidium, Praha – fond 225, karton c. 1295, signatura 225-1295-4, Zprava presidiu zemskeho Madu o prominuti trestu Anny Baruschkove, folio 27.

²¹⁹ Tamtez, folio 27.

²²⁰ Narodni archiv Praha, fond Ministerstvo vnitra I – prezidium, Praha – fond 225, karton c. 1295, signatura 225-1295-4, Dodatek k trestnimu oznameni na Otu Knahla a spol., folio 40-41.

²²¹ Narodni archiv Praha, fond Policejni feditelstvi Praha II – Zpravodajska usti’edna pi’i policejnim feditelstvi Praha -AMV 200, karton c. 19, signatura 200-19-2, Karta Jana Lachnita.

opornenul neodkladne oznarnit ceskoslovenskyrn ufadurn, ze byl spachan cin dle § 6:2 zakona na ochranu republiky, cirnz se dopustil zlocinu podle § 12:1 odstavce 2 tehoz zakona.²²²

6.5.3 Arnost Bruch

Arnost Bruch byl odsouzen 6. bfezna krajskyrn trestnirn soudern v Praze roku 1937. Dle

§ 6:2 odstavce 1-3 zakona na ochranu republiky byl odsouzen k tezkernu zalafi o delce 10 let, ktery rnel rnit zostfen jednirn pastern ctvrtletne. Podle § 29 stejneho zakona byl odsouzen k peneziternu trestu o vysi 1000 Kc.²²³ Pfedpokladarn, ze byl Bruch take propusten z duvodu vseobecne fijnove arnnestie roku 1938 jako vsichni ostatni, i kdyz to nernohu dolozit prarneny.

6.5.4 Walter Czech

Walter Czech byl take odsouzen krajskyrn trestnirn soudern v Praze dne 6. bfezna 1937

,,pro zlocin neoznarneni trestnych podniku” podle § 12:1 odstavec 2 zakona na ochranu republiky k trestu zalafe v trvani deseti rnesicu a k nahrade nakladu trestniho fizeni podle § 389 trestniho fadu. Walter Czech trest odpykal.²²⁴

6.5.5 Karel Endl

Karel Endl byl odsouzen ve stejny den jako Walter Czech a Arnost Bruch, 6. bfezna 1937 dle zakona c.50/23 Sb. ,,k trestu tezkeho zalafe v trvani 5 rokujednirn pastern ctvrtletne zostfeneho”, a dale podle § 29 zakona c.50/23 Sb. k pokute 1000 Kc.²²⁵ Endl podal dne 16.

dubna 1938 zadost o prorninuti trestu z duvodu rnladicke nerozvaznosti. Tvrdil, ze byl

k trestnyrn cinurn sveden.²²⁶ Avsak jeho zadost byla zarnitnuta se zduvodnenirn, ze je vysokoskolsky vzdelany rnuz, a proto si byl plne vedorn toho, zavaznosti Baruschkovych cinu

222 Narodni archiv Praha, fond Ministerstvo vnitra I – prezidium, Praha – fond 225, karton c. 1295, signatura 225-1295-4, Zprava presidiu zemskeho ui’adu o trestu Oty Knahla a spolecniku, folio 29.

²²³ Narodni archiv Praha, fond Ministerstvo vnitra I – prezidium, Praha – fond 225, karton c. 1289, signatura 225-1289-3, Zprava presidiu ministerstva vnitra ve veci vojenske zrady Amosta Brucha, folio 129.

²²⁴ Narodni archiv Praha, Policejni feditelstvi Praha II – Zpravodajska ustfedna pfi policejnim feditelstvi Praha – AMV 200, karton c. 55, signatura 200-55-5, Ufedni zaznam ve veci Waltera Czecha, folio 1.

²²⁵ Narodni archiv Praha, fond Policejni feditelstvi Praha II – Zpravodajska ustfedna pfi policejnim feditelstvi Praha -AMV 200, karton c. 81, signatura 200-81-19, Zadost o prominuti trestu ve veci Karla Endla, folio 3. 226 Tamtez, folio 3.

a dobrovolne mu napomahal.²²⁷ Na svobodu byl propusten az diky vseobecne amnestii, stejne jako Baruschka z rozhodnuti vlady 7. fijna 1938. Spolecne s prominutim zalafe byl Endlovi prominut i penezity trest.²²⁸

6.5.6 Armin Fischer

Armin Fischer byl odsouzen spolecne s vyse zminenymi Bruchem, Czechem a Endlem. Podle § 6:1 odstavce 3 zakona na ochranu republiky pro zlocin vojenske zrady byl Fischer odsouzen k trestu tezkeho zalafe o delce 5 let zostfeneho pastern kazde ctvrtleti, navic dle § 29 zakona na ochranu republiky k penezitemu trestu o vysi 1000 Kc.²²⁹ Fischer take podal zadost o prominuti trestu cestou milosti prezidenta republiky, protoze tvrdil, ,,ze svuj cin spachal z mladistve nerozvaznosti, naprosto nahodou,” ze byl k cinu sveden kamarady, odvolaval se na svuj spatny zdravotni stav a take uvedl, ze sveho cinu lituje.²³⁰ Ministerstvo narodni obrany znovu, stejne jako u Endla zaujalo zamitave stanovisko. Vedel, co Baruschka provadi a napomahal mu. S jeho a s pomoci Arnosta Jankowskeho byl dorucen Baruschkovi fotoaparat. Tez nechtel pfed zatcenim v bfeznu roku 1936 otevfit statni policii dvefe. Zamitnuti zadosti bylo take argumentovano jeho vysokoskolskym vzdelanim.²³¹ Stejne jako u Endla a Baruschky byla Fischerovi prominuta cela delka trestu i penezni trest z vyse zmineneho fijnoveho rozhodnuti vlady roku 1938.²³²

²²⁷ Narodni archiv Praha, fond Policejni feditelstvi Praha II – Zpravodajska usti’edna pi’i policejnim feditelstvi Praha – AMY 200, karton c. 81, signatura 200-81-19, Odpoved’ ministerstva narodni obrany ve veci zadosti o

prominuti trestu Karla Endla, folio 4.

²²⁸ Narodni archiv Praha, fond Policejni feditelstvi Praha II – Zpravodajska usti’edna pi’i policejnim feditelstvi Praha -AMY 200, karton c. 81, signatura 200-81-19, Zprava ministerstvu narodni obrany o propusteni Karla Endla, folio 6 a.

²²⁹ Narodni archiv Praha, Fond Policejni feditelstvi Praha II – Zpravodajska ustfedna pi’i policejnim feditelstvi Praha – AMV 200, karton c. 149, signatura 200-93-30, Ufedni zaznam ve veci Armina Fischera, folio 1.

²³⁰ Narodni archiv Praha, Fond Policejni feditelstvi Praha II – Zpravodajska ustfedna pi’i policejnim feditelstvi Praha – AMV 200, karton c. 149, signatura 200-93-30, Zadost o prominuti trestu ve veci Armina Fischera,

folio 5.

²³¹ Narodni archiv Praha, Fond Policejni feditelstvi Praha II – Zpravodajska ustfedna pi’i policejnim feditelstvi Praha – AMV 200, karton c. 149, signatura 200-93-30, Odpoved’ ministerstva narodni obrany ve veci zadosti o

prominuti trestu Armina Fischera, folio 6.

²³² Narodni archiv Praha, Fond Policejni feditelstvi Praha II – Zpravodajska ustfedna pi’i policejnim feditelstvi Praha – AMV 200, karton c. 149, signatura 200-93-30, Zprava ministerstvu narodni obrany o prominuti trestu Armina Fischera, folio 10.

6.5.7 Arnost Jankowsky

Baruschkovi pomahal take Amost Jankowsky, ktery byl take odsouzen se vsemi vyse zminenymi dne 6.3.1937. Pro zlocin vojenske zrady byl odsouzen podle § 6:1 odstavce 3 zak. na ochranu republiky k trestu tezkeho zalafe o delce 5 let zostfeneho pastern jednou ctvrtletne a dle § 29 stejneho zakona k penezitemu trestu 1000 Kc.²³³ Jankowsky se take snazil dostat z vezeni drive cestou milosti prezidenta republiky, a svou zadost oduvodnil tim, ze ,,cin spachal z mladistve nepfedlozenosti, byl k nemu sveden a trpce a upfimne ho lituje”.²³⁴ Stejne jako u pfedchozich spolupracovniku Endla a Fischera mu byla zadost zamitnuta, protoze podporoval Helmutha Baruschku a pomahal mu v jeho cinnosti, protoze mu opatfil fotoaparat a dovolil mu vyzvednou cinnost provadet ve svem byte. Dle ministerstva obrany byl Jankowsky vysokoskolak, ktery trestnou cinnost provadel ,,ze zasti vuci ceskoslovenskemu statu a jeho demokratickemu zfizeni”.²³⁵ Z zalafe se Jankowskemu podafilo dostat az diky vseobecne amnestii v fijnu 1938.²³⁶

6.5.8 Ota Knahl

Jako posledni, kdo byl odsouzen 6. bfezna 1937 je Ota Karel Knahl. Ten byl dle § 6:2 odstavce 1-3 zakona na ochranu republiky odsouzen k tezkemu zalafi o delce 15 let, ktery mel byt zostfeny jednim pastern za ctvrtleti a dle § 29 stejneho zakona k penezitemu trestu 3000 Kc. Dale podle § 389 trestniho fadu byl odsouzen k nahrade nakladu trestniho fizeni a dle § 32

233 Narodni archiv Praha, fond Policejni feditelstvi Praha II – Zpravodajska ustfedna pi’i policejnim feditelstvi Praha -AMV 200, karton c. 149, signatura 200-149-14, Ufedni zaznam ve veci Amosta Jankowskeho, folio 1. 234 Narodni archiv Praha, fond Policejni feditelstvi Praha II – Zpravodajska ustfedna pi’i policejnim feditelstvi Praha -AMV 200, karton c. 149, signatura 200-149-14, Zprava Policejnimu feditelstvi v Praze, folio 4.

²³⁵ Narodni archiv Praha, fond Policejni feditelstvi Praha II – Zpravodajska ustfedna pi’i policejnim feditelstvi Praha -AMV 200, karton c. 149, signatura 200-149-14, Odpoved’ ministerstva narodni obrany ve veci zadosti o milost Amosta Jankowskeho, folio 7.

²³⁶ Narodni archiv Praha, fond Policejni feditelstvi Praha II – Zpravodajska ustfedna pi’i policejnim feditelstvi Praha -AMV 200, karton c. 149, signatura 200-149-14, Ufedni zaznam ve veci Amosta Jankowskeho ajeho zlocinu vojenske zrady, folio 9.

zakona na ochranu republiky ke ,,ztrate cestnych prav obcanskych na dobu 5-ti let”.²³⁷ Jako i ostatnim pfedeslym byl trest Knahlovi prominut dle fijnove amnestie v roce 1938.²³⁸

6.5.9 Jan Lachnit

Baruschkuv prvni spolecnikLachnit byl zatcen uz 15. zafi 1935 ve Sternberku pro zlocin vojenske zrady.²³⁹ Hlavni pfeliceni s Janem Lachnitem probehlo u krajskeho soudu v Olomouci

24. cervna 1936.²⁴⁰ Jmenovany spachal zlocin vojenske zrady podle § 6:2 odstavce 1 zakona na ochranu republiky. Ve Sternberku i jinde v srpnu a zafi roku 1935 vyzradil cizi moci pfimo ci nepfimo opatfeni a pfedmety, jez mely zustat utajeny pro obranu republiky.²⁴¹ Lachnit byl obvinen, protoze si v tuto dobu roku 1935 objednaval plany nekolika pohranicnich mest, jako napfiklad Krnova, Moravske Ostravy, Opavy, Bfeclavi a jinych a mel tyto dane plany vyzradit cizi moci.²⁴² Jmenovany byl odsouzen dle § 6:1 zakona na ochranu republiky a dle § 29 stejneho zakona k trestu tezkeho zalafe o delce tfi let, ktery mel byt zostfen jednim pastern ctvrtletne, spolecne s penezitym trestem o vysi 2000 Kc.²⁴³ I kdyz v dobe rozsudku Jana Lachnita jiz byly znamy nove skutecnosti ohledne pfipadu Helmutha Baruschky a jeho role v danem pfipadu, vefejny zalobce nevyhradil stihani Jana Lachnita pro nove skutecnosti a ani nerozsifil obzalobu.²⁴⁴ Z tohoto duvodu bylo trestni fizeni proti Janu Lachnitovi v pfipadu Baruschky

²³⁷ Narodni archiv Praha, fond Ministerstvo vnitra I – prezidium, Praha – fond 225, karton c. 1295, signatura 225-1295-4, Zprava presidiu zemskeho ui’adu o trestu Oty Knahla a spolecniku, folio 29.

²³⁸ Narodni archiv Praha, fond Ministerstvo vnitra I – prezidium, Praha – fond 225, karton c. 1295, signatura 225-1295-4, Zprava presidiu zemskeho Madu o prominuti trestu Oty Knahla a spolecniku, folio 25.

²³⁹ Narodni archiv Praha, fond Ministerstvo vnitra I – prezidium, Praha – fond 225, karton c. 1295, signatura 225-1295-4, Zprava o zatceni Jana Lachnita, Helmutha Baruschky a dalsich, folio 32.

²⁴⁰ Statni okresni archiv Olomouc, fond Krajsky soud Olomouc I, signatura Tk 2067/35, Zprava vrchnimu soudu v Bme ohledne zadosti o prominuti trestu Jana Lachnita, folio 222.

²⁴¹ Tamtez, folio 222.

²⁴² Statni okresni archiv Olomouc, fond Krajsky soud Olomouc I, signatura Tk 2067/35, Opis rozsudku ve veci Jana Lachnita, folio 184-185.

²⁴³ Statni okresni archiv Olomouc, fond Krajsky soud Olomouc I, signatura Tk 2067/35, Zprava vrchnimu soudu v Bme ohledne zadosti o prominuti trestu Jana Lachnita, folio 222.

²⁴⁴ Narodni archiv Praha, fond Policejni feditelstvi Praha II – Zpravodajska usti’edna pi’i policejnim feditelstvi Praha -AMV 200, karton c. 195, signatura 200-195-21, Zprava zpravodajske usti’edne v Praze ohledne stihani Jana Lachnita, folio 9.

z formalnich duvodu podle § 263 trestniho fadu zastaveno. ²⁴⁵ Do Lachnitova trestu se zapocitala prozatimni zjist’ovaci vazba od 15. 9. 1935 do 22. 12. 1935 a fadna vysetfovaci vazba

od 4. 3. 1936 do 24. 6. 1936.²⁴⁶ Pfi odpykavani sveho trestu v trestnici v Plzni-Borech si Lachnit podal .fadost o milost prezidenta republiky v dubnu 1938, ktera mu byla zamitnuta.²⁴⁷ Lachnit byl stejne jako ostatni propusten az na fijnovou amnestii v roce 1938.²⁴⁸

6.5.10 Otto Meckel

Meckel byl obvinen dle § 6:2 a 3 zakona na ochranu republiky pro podezfeni z vyzvedacstvi ve prospech Nemecka. Obvineny byl ve vysetfovaci vazbe krajskeho soudu trestniho v Praze.²⁴⁹ Trestni fizeni vedene proti Meckelovi skoncilo podle § 109 trestniho fadu dne 5. 11. 1937 zastavenim, protoze rozhodnutim prezidenta republiky ze dne 26. 10. 1937 bylo trestni fizeni proti Meckelovi cestou milosti zastaveno.²⁵⁰

7. Osudy Baruschky a jeho spolecniku

V teto casti prace se pokusim uvest z na zaklade dochovanych pramenu dohledatelne informace o osudech Helmutha Baruschky ajeho spolupracovniku.

7.1 Helmuth Baruschka

Dle dochovanych pramenu nelze pfesne net, co se s Baruschkou hned po prominuti jeho trestu delo. Ze spisu bohuzel nelze vycist, jestli se nakratko vratil do rodneho Stemberka. Jedina pfedvalecna zprava o nemje, ze byl udajne dle zaznamu ve Stemberku odhlasen dne 14. 9. 1939

²⁴⁵ Narodni archiv Praha, fond Policejni feditelstvi Praha II – Zpravodajska ustfedna pi’i policejnim feditelstvi Praha -AMV 200, karton c. 195, signatura 200-195-21, Zprava statnimu policejnimu Madu v Litomei’icich

ohledne pi’ipadu Jana Lachnita a spol., folio 16.

²⁴⁶ Statni okresni archiv Olomouc, fond Krajsky soud Olomouc I, signatura Tk 2067/35, Opis rozsudku ve veci Jana Lachnita, folio 184.

²⁴⁷ Statni okresni archiv Olomouc, fond Krajsky soud Olomouc I, signatura Tk 2067/35, Zprava krajskemu soudu

V Olomouci O propusteni Jana Lachnita.

²⁴⁸ Statni okresni archiv Olomouc, fond Krajsky soud Olomouc I, signatura Tk 2067/35, Zprava vrchnimu soudu v Bme ohledne zadosti o prominuti trestu Jana Lachnita, folio 222.

²⁴⁹ Narodni archiv Praha, fond Policejni feditelstvi Praha II – Zpravodajska ustfedna pi’i policejnim feditelstvi Praha – AMV 200, karton c. 219, signatura 200-219-72, Ufedni zaznam ve veci trestniho oznarneni na Otu Meckela, folio 1.

²⁵⁰ Narodni archiv Praha, fond Policejni feditelstvi Praha II – Zpravodajska ustfedna pi’i policejnim feditelstvi Praha – AMV 200, karton c. 219, signatura 200-219-72, karta Meckel Otto.

do Liberce.²⁵¹ Zde je nutno podotknout, ze tato zprava je ale z povalecneho obdobi, kdy se ufady snazily Baruschku dostihnout, aby si odpykal zbytek trestu. Stihali ho kvuli odpusteni zbytku trestu, ktery mu byl odpusten ,,v <lobe nesvobody”.²⁵² Podle encyklopedicke pfirucky sestavene kolektivem autoru pod vedenim Stanislava Bimana byl v te <lobe jiz clenem NSDAP, kam byl jako spolehlivy sudetsky Nemec pfijat jiz 1. 11. 1938 (clenske cislo 6 526 432). V Liberci pote bydlel od 18. 9. 1939 na adrese Kranichgasse²⁵³ 7.²⁵⁴ V temze meste mel pracovat na pozici tzv. Gaustellenleitera v Gaupropagandaamt. Tak jako mnozi jini spi6ni a vyzvedaci²⁵⁵ pakjako uznani za sve sluzby obdrzel tzv. sudetonemeckou osvobozovaci medaili (Medaile na pamet‘ 1. X 1938).²⁵⁶ Dle policejni pfihlasky ze Statniho okresniho archivu v Liberci Baruschka udajne narukoval 18. 5. 1940 do Wehrmachtu.²⁵⁷ Dle dalsich dostupnych informaci ze slozky s opisem rozsudku z Vojenskeho ustfedniho archivu v Praze a po resersi v databazi Invenio berlinskeho Bundesarchivu musim konstatovat, ze dalsi patrani nebylo uspesne a bohuzel se jiz pravdepodobne nedozvime, jaky byl pfesny povalecny osud Helmuta Baruschky. Podle intemetovych genealogickych databazi Ancestry zemfel ve veku nedozitych 67 let 7. unora 1981 ve svabskem meste Mindelheim v zapadnim Nemecku. Jeho manzelkou mela byt rodacka z Gunzburgu Eleonore Kleindienst (1924-2012).²⁵⁸ Ze zaznamu neni bohuzel

²⁵¹ Vojensky ustfedni archiv Praha, fond Divisni soud Praha, karton c. 141 a, inventarni cislo 1115 a, Dtr 163/36, Zprava velitelstvi stanice SNB ve Stemberku, folio 8.

²⁵² Vojensky ustfedni archiv Praha, fond Divisni soud Praha, karton c. 141 a, inventarni cislo 1115 a, Dtr 163/36, Usneseni soudu I. stolice v Praze, folio 2.

²⁵³ Dnesni Slavickova ulice. Dostupne online viz: https://reichenberg.de/die-geschichte-reichenbergs/werfen-sie einen-blick-nach/ [cit. 3. 5. 2022].

²⁵⁴ SOkA Liberec, Archiv mesta Liberce, IV. cast, Evidence obyvatel 1938-1945, inv. c. 268, kartoteka c. 4, heslo Baruschka Helmut.

²⁵⁵ Viz pi’ipad Wilhelma Katzera ajeho manzelky, ktei’i pfesidlili rovnez do hlavniho mesta sudetske zupy – do Liberce. Kreisinger, Pavel – Vyhlidal, Milan: Neznama kapitola z dejin mad‘arske zpravodajske cinnosti proti CSR. Olomoucky spionazni pfipad kapitana v. v. Leopolda Katzerna a jeho synovce Wilhelma Katzera. Historie a vojenstvi, 69, 2020, c. 4, s. 90-109.

²⁵⁶ BIMAN, Stanislav a kol.: Kdo byl kdo v Risske zupe Sudety: biograficka pfirucka A-Z. CD-ROM. SOA Litomei’ice 2008, heslo Baruschka Helmut.

²⁵⁷ SOkA Liberec, Archiv mesta Liberce, IV. cast, Evidence obyvatel 1938-1945, inv. c. 268, kartoteka c. 4, heslo Baruschka Helmut.

²⁵⁸ https://www.ancestry.com/genealogy/records/helmut-baruschka-24-3yg6rh; adresa platna k 28.4.2022.

zfejme, zda meli manzele Baruschkovi deti. Z toho duvodu jsem se nemohl pokusit kontaktovat Baruschkovy potomky, ktefi by mohli vydat svedectvi o jeho valecnem a povalecnem zivote.

7.2 Ota Karel Knahl

Co delal Ota Knahl hned po svem propusteni roku 1938 nelze pfesne net. Podle matrik Nemecke univerzity v Praze promoval 9. prosince 1939, tedy hned nasledujici rok po svem propusteni.²⁵⁹ Za 2. svetove valky ale slouzil Tfeti fisi jako lekaf, protoze si v roce 1941 koupil objekt Sanatoria Praha Veleslavin. ²⁶⁰ Doktor Knahl toto sanatorium dale provozoval jako ustav pro dusevni a nervove nemoci do roku 1943, kdy se z ustavu stal ,,reservelazaret”.²⁶¹ Bohuzel dale z pramenu nelze vycist, jestli zustal v cele sanatoria az do konce valky cine. Jak se osudy Oty Knahla odvijely po valce neni z dochovanych pramenu a ani z reserse v databazi Invenio nemeckeho Bundesarchivu bohuzel zfejme.

7.3 Ostatni spolupracovnici

Karel Endl dostal stejne jako Helmuth Baruschka Medaili na pamet’ dne 1. 10. 1938. Tyz pracoval pro fisskou pracovni sluzbu na pozici tzv. Amtswaltera.²⁶² Jan Lachnit take obdrzel Medaili na pamet’ dne 1. 10. 1938. Lachnit pracoval jako tzv. Stellenleiter na okresnim vedeni NSDAP ve Stemberku.²⁶³ Otto Meckel vstoupil 23. 3. 1939 do SS, kde obdrzel hodnost SS Unterssturmfohrer.²⁶⁴ Dalsi osudy spolupracovniku Helmutha Baruschky Amosta Brucha, Waltera Czecha, Karla Endla, Armina Fischera, Amosta Jankowskeho, Jana Lachnita a Otto

²⁵⁹ Archiv Univerzity Karlovy Praha, fond Matriky Nemecke univerzity v Praze, inventarni cislo 6, Matrika doktoru Nemecke univerzity v Praze (1936-1939), str. 562.

²⁶⁰ Narodni archiv Praha, fond Ministerstvo zdravotnictvi, karton c. 46, signatura 15-25/2, Informace pro pana ministra zdravotnictvi ohledne Sanatoria Praha Veleslavin, folio 4.

²⁶¹ Narodni archiv Praha, fond Ministerstvo zdravotnictvi, karton c. 46, signatura 15-25/2, Zprava pro pana rninistra zdravotnictvi v ot:azce sanatoria Praha Veleslavin, folio 1.

²⁶² BIMAN, Stanislav a kol.: Kdo byl kdo v Risske zupe Sudety: biograjicka pfirucka A-Z. CD-ROM. SOA Litomei’ice 2008, heslo Endl Karl.

²⁶³ Tamtez, heslo Lachnit Hans/Johann.

²⁶⁴ Tamtez, heslo Meckel Otto.

Meckela nelze dle dochovanych pramenu rekonstruovat. Dalsi pokus o reserse v databazi Invenio berlinskeho Bundesarchivu byl bohuzel opet neuspesny.

8. Zaver

Hlavnim cilem teto bakalafske prace bylo rekonstruovat spionazni pfipad sudetskeho Nemce Helmutha Baruschky, pfedevsim na zaklade archivnich pramenu. Helmuth Baruschka spionaz provozoval mezi lety 1934 a 1936, kdy v rozmezi techto let nekolikrat opsal a ofotografoval spisy, ktere mely zustat utajene pro ochranu Ceskoslovenske republiky, a pfedal je cizi moci.

Prace take ukazuje, jak mohl byt nebezpecny, byt’ i jen jediny vojin, ktery nemel demokraticke smysleni a byl naverbovan zahranicni zpravodajskou sluzbou. Baruschka vyuzil svych vlastnich moznosti, aby ziskal co nejvice jemu dostupnych informaci a pfedanim techto informaci pak zradil svou zemi.

Behem sve spionazni kariery se Baruschka setkal s mnoho lidmi. Ti se delily na dve skupiny. Prvni byli lide, ktefi mu zadavali ukoly. Druzi byli ti, ktefi mus jeho ukoly pomahali a snazili se, aby ve svych cinech uspel. Z druhe skupiny to byli zejmena jeho byvali spoluzaci z realky ze Sternberka, kde Baruschka studoval.

Prace take pfedstavila, co se s Baruschkou a jeho komplici delo po zatceni, jak byli odsouzeni a take informace o jejich propusteni. Z dostupnych pramenu se pokusila rekonstruovat osudy jednotlivcu pfed i behem 2. svetove valky.

Upfimne doufam, ze tato prace bude slouzit jako dobry pfiklad rekonstrukce spionazni kariery jednoho z mnoha ,,obycejnych” ceskoslovenskych Nemcu, ktefi se z ideovych a

financnich duvodu rozhodli zradit svuj stat, a pracovat pro nacistickou tfeti fisi za ucelem rozbiti demokratickeho Ceskoslovenska.

Prehled pouzitych pramenu a literatury

9.1 Prameny

Archiv bezpecnostnich slozek Praha

Fond 302 (Hlavni sprava vojenske kontrarozvedky)

Archiv Univerzity Karlovy Praha

Fond Matriky Nemecke univerzity v Praze²⁶⁵

Narodni archiv Praha

Fond Policejni feditelstvi Praha II – Zpravodajska ustfedna pri policejnim feditelstvi Praha Fond Ministerstvo vnitra I – prezidium Praha

Fond Zemsky ufad Praha- Prezidium zemskeho ufadu v Praze Fond Ministerstvo zdravotnictvi

Statni okresni archiv Liberec Fond Archiv mesta Liberce

Vojensky historicky archiv Bratislava

Sbirka kmenovych listu (Kmenovy list Helmutha Baruschky)

Vojensky ustfedni archiv Praha Fond Divisni soud Praha

Zemsky archiv v Opave, pobocka v Olomouci Fond Krajsky soud Olomouc

²⁶⁵ Dostupne online pres https://is.cuni.cz/webapps/archiv/public/books/bs/1201577654060565/?lang=cs; adresa platna k 28. 4. 2022.

9.2 Monografie

Buresova, Jana – Skoupy, Amost – Trap1, Milos: Prvni Ceskoslovenska republika ( 1918- 1938 ). In: Papajik, David a kolektiv: Dejiny Sternberka. Olomouc, 2022, v tisku.

Hruska, Emil: Mata Hari z Chebu. Pfispevek k historii ceskoslovenske zpravodajske sluiby.

Praha, 2020.

Kokoska, Jaroslav: Admiral Canaris. Praha, 1968.

Kokoska, Jaroslav – Kokoska, Stanislav: Spar o agenta A-54. Kapitoly z dejin ceskoslovenske zpravodajske sluiby. Praha, 1994.

Lukes, Michal: Spionaini pfipady. Praha, 2016.

Roewer, Helmut – Schafer, Stefan – Uhl, Matthias – Dvofacek, Petr – Kopplova, Petra:

Encyklopedie tajnych sluieb ve 20. stoleti. Praha, 2006.

Straka, Karel: Rekonstrukce ceskoslovenske agenturni site ajejich vysledku z let 1933-1939: Zpravodajske itstfedi. Praha, 2017.

9.3 Studie

Kreisinger, Pavel – Vyhlidal, Milan: Neznama kapitola z dejin mad’arske zpravodajske cinnosti proti CSR. Olomoucky spionaini pfipad kapitana v. v. Leopolda Katzerna a jeho synovce Wilhelma Katzera. Historie a vojenstvi: casopis Vojenskeho historickeho ustavu, 69, 2020,c.4,s.90-109.

Plachy, Jifi: Hrdelni procesy u praiskeho Divisniho soudu v letech 1937-1938. In: Historica Pragensia, 2, 2005, 163-182.

9.4 Elektronicke a internetove zdroje

BIMAN, Stanislav a kol.: Kdo byl kdo v Risske iupe Sudety: biograficka pfirucka A-Z. CD ROM. SOA Litomefice 2008.

Dotaz ohledne platu prvorepublikove armady c. 2035. In: https://armada.vojenstvi.cz/vase dotazy/136.htm [cit. 18. 3. 2022].

Genealogicka databaze Ancestry In: https://www.ancestry.com/genealogy/records/helmut baruschka-24-3yg6rh

Hartig, Pavel: Sladky iivot prvorepublikovych itfedniku. In: https://www.statistikaamy.cz/wp content/uploads/2021/06/18042106.pdf [cit. 15. 3. 2022].

Invenio Bundesarchiv In: https://invenio.bundesarchiv.de/invenio/main.xhtml

Seznam nemeckych ulic v Liberci ajejich ceskych pojmenovani In: https://reichenberg.de/die-geschichte-reichenbergs/werfen-sie-einen-blick-nach/

Stranky Vojenskeho historickeho ustavu In: http://www.vhu.cz/stavba-budovy-vtu-vojensky zpravodaj-c-5/

Summary

The main aim of this bachelor thesis was to reconstruct one process of espionage from the time of the first Czechoslovakian Republic. The espionage was done by a Sudeten German, Helmuth Baruschka, between the years 1934 to 1936. Between these years, he photographed and copied the files that were to remain secret for the defence of the republic several times and handed them over to the German Abwehr service. The thesis is divided into seven different chapters. First two chapters summarize up to date research. The upcoming chapters from four to five reconstruct the process of espionage, the sixth chapter deals with the punishments of Helmuth and his companions. The seventh chapter shows available information about the fates of Helmuth and his associates. This work also shows the amount of danger that a single private posed, when he betrayed his own country, because of his ideological reasons that corresponded with German intentions.

Prilohy

11.1 Fotografie Bedricha Altera

Zdroj: Narodni archiv Praha, Fond Policejni feditelstvi Praha II – Zpravodajska ustfedna pfi policejnim feditelstvi Praha – AMY 200, karton c. 18, signatura 200-18-41, Karta Bedficha Altera.

11.2 Fotografie Helmutha Baruschky

Zdroj: Narodni archiv Praha, Fond Policejni feditelstvi Praha II – Zpravodajska ustfedna pfi policejnim feditelstvi Praha – AMY 200, karton c. 18, signatura 200-18-41, Karta Helmutha Baruschky.

11.3 Fotografie Arnosta Brucha

Zdroj: Narodni archiv Praha, Fond Policejni feditelstvi Praha II – Zpravodajska ustfedna pfi policejnim feditelstvi Praha – AMY 200, karton c. 50, signatura 200-50-15, karta Arnosta Brucha.

11.4 Fotografie Waltera Czecha

Zdroj: Narodni archiv Praha, Fond Policejni feditelstvi Praha II – Zpravodajska ustfedna pfi policejnim feditelstvi Praha – AMY 200, karton c. 55, signatura 200-55-5, karta Waltera Czecha.

11.5 Fotografie Karla Endla

Zdroj: Narodni archiv Praha, Fond Policejni feditelstvi Praha II – Zpravodajska ustfedna pfi policejnim feditelstvi Praha-AMV 200, karton c. 81, signatura 200-81-19, karta Karla Endla.

11.6 Fotografie Armina Fischera

Zdroj: Narodni archiv Praha, Fond Policejni feditelstvi Praha II – Zpravodajska ustfedna pfi policejnim feditelstvi Praha – AMY 200, karton c. 93, signatura 200-93-30, karta Armina Fischera.

11.7 Fotografie Arnosta Jankowskeho

Zdroj: Narodni archiv Praha, Fond Policejni feditelstvi Praha II – Zpravodajska ustfedna pfi policejnim feditelstvi Praha – AMV 200, karton c. 149, signatura 200-149-14, karta Amosta Jankowskeho.

11.8 Fotografie Jana Lachnita

Zdroj: Narodni archiv Praha, Fond Policejni feditelstvi Praha II – Zpravodajska ustfedna pfi policejnim feditelstvi Praha – AMY 200, karton c. 195, signatura 200-195-21, karta Jana Lachnita.

11.9 Fotografie Otto Meckela

Zdroj: Narodni archiv Praha, Fond Policejni feditelstvi Praha II – Zpravodajska ustfedna pfi policejnim feditelstvi Praha – AMY 200, karton c. 219, signatura 200-219-72, karta Otto Meckela.