Miroslav Brejcha
Ceskoslovenský diplomat JUDr. Robert Flieder
o Úvod ………………………………………………………………………….. 4
1 Fliederova cesta do československých diplomatických služeb ……………….. 6
1.1 Mládí a studium …………………………………………………………………………………………………… 6
1.2 Přípravná služba soudcovská ……………………………………………………………………………….. 8
1.3 Magistrátní úředník královského hlavního města Prahy ………………………………………. 12
1.4 První pokus o habilitaci na české právnické fakultě …………………………………………….. 14
1.5 Dospělost a zrání ………………………………………………………………………………………………… 17
1.6 Druhý pokus o habilitaci na české právnické fakultě ……………………………………………. 25
1.7 Ve službách Maffie a Českého svazu ……………………………………………………………………. 26
2 Diplomat první republiky ………………………………………………………………….. 30
2.1 Počátky d~lomatické kariéry ve Vídni. ………………………………………………………………. 30
2.2 Zástupce CSR v Rakousku …………………………………………………………………………………. 34
2.3 Švýcarsko a Společnost národů …………………………………………………………………………… 37
2.4 Polsko ………………………………………………………………………………………………………………… 41 v
2.5 Svédsko ……………………………………………………………………………………………………………… 46
2.6 Jugoslávie a Mal~ dohoda …………………………………………………………………………………… 48
2.7 První návrat do CSR ………………………………………………………………………………………….. 52 v
2.8 Spanělsko a Portu~alsko …………………………………………………………………………………….. 54
2.9 Druhý návrat do CSR …………………………………………………………………………………………. 57
2.10 Druhá republika ………………………………………………………………………………………………… 59
2.11 Úředníkem protektorátu a začátek odbojové činnosti.. ……………………………………….. 64
3 Diplomat v penzi ……………………………………………………………………………….. 67
3.1 V odboji ……………………………………………………………………………………………………………… 67
3.2 Poválečná léta 1945-1948 …………………………………………………………………………………….. 69
3.3 Poslední těžká léta ………………………………………………………………………………………………. 71
4 Závěr ………………………………………………………………………… 74
5 Summary: JUDr. Robert Flieder, the diplomat from Czechoslovakia ….. 75
6 Prameny a literatura ………………………………………………………. 76
7 Přílohy ……………………………………………………………………………………………… 80
OUvod
Tematem pfedkladane bakalafske prace je osobnost vyznacneho ceskoslovenskeho
diplomata Roberta Fliedra, jehoz zivotnim poslanim bylo: ,,verne a usilovne slouiit svemu
narodu”.¹ Toto tema jsem si vybral pfedevsim proto, ze jeho zivotni osud nebyl dosud v
literature dostatecne zpracovan. Jedinou praci o jeho zivote je studie Mileny Cerne, ktera se
vsak spise zamerila na Fliedruv podil na feci poslance Staiika v risske rade ze dne 2.
rijna 1918, o ktere pozdeji ministr Benes prohlasil: ,,Hlavne jsme potfebovali, aby
nekdo v Rakousku podepfel nasi praci, ponevadi cizina nechtela nam stale vefit, a to
proto, ie nas nepovaiovala za mluvcf celeho naroda. Tu ovsem byla dvoji moinost: bud’
se neco stane anebo prohrajeme. V nejkritictejsim okamiiku 2. fijna 1918 pronesl poslanec
Stanek ve Vidni svou pamatnou fee, kterou pfinesly vsechny svetove iurnaly a ktera byla signalem:
ted’ anebo nikdy”,² nez aby se zamerila na cely jeho zivot. V teto studii Cerne se naleza pouze
nepatrne shrnuti jeho celozivotni cinnosti, navic s drobnymi nepfesnostmi, z nichz za hlavni
povazuji nespravne uvedeni datajeho smrti.³ Z toho duvodujsem se rozhodl k napsani teto prace.
Cilem me bakalarske prace je pokusit se sestavit souhrnny a souvisly obraz jeho zivota, od jeho
narozeni v roce 1883 az po jeho smrt v roce 1957. Moje prace z vetsi casti zachycuje jeho
postupny vzestup mezi ceskoslovenskou diplomatickou elitu, a pfedevsim se zamefuje na okolnosti,
ktere mu to umoznily a jakou roli zde sehralo jeho okoli, pfedevsim jeho rodina a pfatele. Ve
sve bakalarske praci jsem se snazil poukazat na vsechny, podle meho mineni, vyznamne
udalosti jeho zivota, ktere mely primy vliv na utvafeni jeho charakteru a jeho
diplomatickou karieru.
Zakladem prace jsou archivni prameny, pfedevsim z Archivu Narodniho muzea, kde se
nachazi Fliedrova pozustalost, ktera obsahuje mnozstvi materialu k jeho osobe. Drobnym
nedostatkem teto pozustalosti je pak nedostatek pramenu o jeho rodinnem zazemi v zaveru
jeho zivota. Krome Fliedrova fondu se zde nachazi take pozustalost jeho tchana
Frantiska Veseleho, kde je rodinna korespondence pfevazne mezi nim a jeho dcerou
Miladou Fliedrovou, prvni manzelkou Roberta Fliedra. Dalsi archivni prameny k memu
tematu se nachazeji v Narodnim archivu, zejmena se jedna o Vystrizkovy archiv
Ministerstva zahranicich veci, ktery obsahuje novinove clanky tykajici se zahranicnich
vztahu mezi
¹ ANM, fond Robert Flieder, k. 10, inv. c. 728, dopis Fliedra Ctenafskemu klubu z 8. !’.mora 1954.
² Cerna, Milena, Epizoda z politickeho zivota Roberta Fliedera. Sbornfk k dejinam 19. a 20.
stoletf 12, 1991, s. 153.
³ Milena Cerna uvadf datum smrti dne 17. cervence 1957, spravne ma byt dne 16. srpna 1957. Srov.
ANM, fond Robert Flieder, k. 10, inv. c. 545, umrtnf oznamenf.; Cerna, Milena, Epizoda
z politickeho zivota Roberta Fliedera. Sbornfk k dejinam 19. a 20. stoletf 12, 1991, s. 152.
4
Ceskoslovenskem a ostatnimi staty v Evrope ve 20. a 30. letech minuleho stoleti. Mimo
tohoto fondu se v Narodnim archivu vyskytuji dalsi archivni fondy, ktere se vztahuji k osobne
Roberta Flieder, ale pfevazna cast techto fondu neni dosud zpracovana a tim padem neni
pristupna. Dulezitym zdrojem informaci z hlediska Fliedrova pohledu na situaci v zemich, ve kterych
pusobil jako ceskoslovensky vyslanec, jsou politicke zpravy nachazejici se v Archivu
Ministerstva zahranicnich veci CR. Ze starsi literatury bych chtel vyzvednout knihu Jaroslava
Jelinka Politicke ustfedi a Cemeho knihu Kfik koruny ceske, ktere jsou velmi prinosne
pfedevsim z hlediska sledovani Fliedrovy odbojove cinnosti behem valky. Z novejsim
praci, s vyjimkou jiz zmineneho clanku Mileny Ceme, je to pak Nemeckova studie zamefojici se na
likvidaci ceskoslovenske zahranicni sluzby, ve ktere se nachazi fada zajimavych
informaci o cinnosti Fliedra jako ,,spravce ministerstva zahranicnich veci v likvidaci”.
V ostatni literature, jak jiz bylo feceno, je osoba Robert Flieder spise opomijena nebo
zminovana pouze okrajove.
Diky uvedenym pramenum a kniham jsem byl schopen vytvofit svou bakalafskou praci. Doufam,
ze naplnim cil sve bakalarske prace a zfetelne objasnim jeho zivotni drahu, nejen z pohledu na
Fliedra jako diplomata a ucastnika odboje, ale take jako cloveka, ktery ve svem
zivote proziva na jednu stranu okamziky radosti a uspechu a na druhou stranu pocit trapeni a
marnosti.
Na zaver bych chtel velmi podekovat pani doc. Jane Cechurove za jeji pomoc a trpelivost pfi
zpracovani me bakalarske prace.
5
1 Fliedrova cesta do ceskoslovenskych diplomatickych sluzeb
1.1 Mladi a studium
Celym jmenem Robert Karel Flieder se narodil 28. kvetna 1883 v Pacove, jako prvorozeny syn, v
nepfilis bohate rodine mistniho soudce.⁴ 16. zafi 1889 nastoupil do mistni obecni skoly, kterou
navstevoval az do 15. cervence 1893.⁵ Jelikoz jeho otec ziskal misto soudce u zemskeho
soudu v Praze, pfestehovala se cela rodina do Prahy, kde si pronajali byt na
Kralovskych Vinohradech, v Sazavske ulici, cislo 16. Takto pozdeji vzpominal na sve detstvi v
Praze: ,,Byli jsme mensi ufednicka rodina, ktera v Praze obyvala byt o tfech pokojich.
V zime, aby se usetfilo topeni, by! posledni pokoj, vlastne nejvetsi se ctyfmi okny, a
proto teiko vytopitelny, uzavfen a stal se jakymsi skladistem nabytku spise paradniho a
veci nezbytnych k dennimu iivotu. Za okny pak byly uloieny lahve se zavafeninami a povidly, ktere
se nevesly do male spiie, a ktere matka dovedla tak vyborne pfipravovat”.⁶ V letech 1893 az 1901
navstevoval c. k. ceske statni gymnazium na Kralovskych Vinohradech, jelikoz jeho rodina
prokazala svoji nemajetnost, byl osvobozen od placeni skolneho.⁷ Byl spise
prumemym zakem a ani v oblasti jazykove nijak zvlast’ nevynikal, jak dokladaji
jeho gymnazijni vysvedceni.⁸ Dne 6. cervence 1901 slozil maturitni zkousku a byl
uznan dospelym ke studovani na univerzite.⁹
Jelikoz pochazel z pravnicke rodiny, bylo logicke, ze po maturitni zkousce
bude nasledovat studium prav. V roce 1901 byl pfijat na ceskou pravnickou fakultu
Univerzity Karlovy v Praze.¹⁰ Zde se na rozdil od studia na gymnaziu jeho studijni vysledky
zlepsily. V roce 1903 po tfech semestrech studia slozil historicko-pravni statni zkousku
z fisskych dejin rakouskych s vyznamenanim.¹¹ Nasledne se stal oddanym zakem profesora
Riegra.¹² Jakmile totiz slozil prvni statni zkousku, pfihlasil se na jeho seminar z
fisskych dejin
⁴ ANM, fond Robert Flieder, k. 10, inv. c. 542, zivotopis z roku 1945.
⁵ Tamtez, inv. c. 531, vysvedceni z let 1889-1908.
6 Tamtez, k. 8, ivn. c. 488, vzpominka na velikonoce v detstvi.
⁷ Tamtez, k. 10, inv. c. 531, vysvedceni z let 1889-1908.
⁸ Tamtez.
9 Srov. AMZV, osobni spis Roberta Fliedera.; ANM, fond Robert Flieder, k. 10, inv. c. 531,
vysvedceni z let 1889-1908.
10 ANM, fond Robert Flieder, k. 10, inv. c. 531, vysvedceni z let 1889-1908.
11 AMZV, osobni spis Roberta Fliedera.
12 Bohus Rieger (1857-1907), cesky pravni dejepisec, v roce 1880 se stal doktorem
prav, roku 1889 se habilitoval pro obor dejiny a teorie vefejne spravy, v roce 1893
byl jmenovan mimoi’adnym av roce 1899 i’adnym profesorem i’isskych dejin rakouskych
na ceske pravnicke fakulte. Navratil, Michal, Almanach ceskoslovenskych pravniku, Praha
1930, s. 373.
6
rakouskych, ktery pak jako jediny¹³ navstevoval az do konce sveho studia prav.¹⁴
Duvod, proc zustal jedinym posluchacem v seminafi, vysvetluje Flieder takto: ,,V osobnim
styku se svymi posluchaci byl profesor Rieger laskavy, ac jista uzavfenost a snad i
zdanliva drsnost tohoto ryziho cloveka zpocatku vzbuzovala dojem nepfistupnosti. Take
jista pfisnost pfi zkouskach mnohe odpuzovala. Daisi duvod spocival v tom, ie byla ucast
na jeho seminar vyloucena pro pravniky, ktefi se po ctvrtem semestru chteli podrobit
prvni stcitni zkousce. Seminar se totii konal prave v letnim semestru a byl pfistupny pouze
tern, ktefi fisske dejiny rakouske jii odposlouchali, a ti, ktefi jii byli ve tretim a ctvrtem
rocniku, ztratili zajem pro predmet, ktery nemaje vztahu k budoucimu praktickemu povolani
posluchacu prciv”.¹⁵ V roce 1904 se mu podafilo ziskat cenu za svoji seminami praci o
,,Pomeru Moravy ke korune Ceske”.¹⁶ V letech 1904 az 1905 pusobil V pravnickem spolku
Vsehrd, jako jeho starosta.¹⁷ V roce 1905 slozil judicielni statni zkousku z civilniho
fizeni soudniho a z prava fizeni trestniho opet s vyznamenanim.¹⁸ V temze roce byla
v ramci Riegrova seminafe vypsana cena¹⁹ za praci o tom, co statopravne znacil nazev ,,Corona
regni Bohemiae”, ve ktere Robert Flieder zpracoval obdobi az do roku 1526.²⁰ Tuto praci
dokoncil v cervenci 1906, ovsem nebyl si zcela jist, jak ji Rieger pfijme, coz
dokazuje jeho zapis: ,,ani ja sam, s ni nejsem spokojen, a je take vyloucena moinost, aby
se profesor Rieger k ni souhlasne vyjadril”.²¹ 0 ctyfi dny pozdeji, pres zminene pochybnosti
svou praci odevzdal.²² Jeho obavy z negativni reakce Riegra na jeho praci byly ovsem
zbytecne: ,,k memu nejvyssimu prekvapeni byl profesor Rieger docela spokojen”.²³ Nasleduji
den se dozvedel od Kaprase,²⁴ ze mu chce
13 V roce 1903 navstevovalo Riegruv seminal’ o rakouskych fisskych dejinach sedm
studentu, v nasledujicim roce pouze dva a zbyvajici dva roky uz jen Robert Flieder.
ANM, fond Robert Flieder, k. c. 3, inv. c. 134, politicke projevy.
¹⁴ ANM, fond Robert Flieder, k. 10, inv. c. 542, zivotopis z roku 1945.
¹⁵ Tamtez, k. 3, inv. c. 134, politicke projevy.
¹⁶ Tamtez, k. 10, inv. c. 542, zivotopis z roku 1945.
¹⁷ Navratil, Michal, Almanach ceskoslovenskych pravniku, Praha 1930, s. 101.
¹⁸ AMZV, osobni spis Roberta Fliedera.
¹⁹ Tyto ceny za semestralni prace vypisoval profesor Rieger a byly spojeny zfejme s financnim
ohodnoceni.
²⁰ ANM, fond Robert Flieder, k. 10, inv. c. 542, zivotopis z roku 1945.
²¹ Tamtez, k. 12, inv. c. 927, denikovy zaznam z 16. cervence 1906.
²² Tamtez, denikovy zaznam z 20. cervence 1906.
²³ Tamtez, denikovy zaznam z 20. cervence 1906.
²⁴ Jan Kapras (1880-1947), cesky narodne demokraticky politik a pravnik, absolvoval
gymnazium v Brne, studium v Innsbrucku av Praze, kde byl v roce 1903 prohlasen doktorem
prav, v roce 1905 se habilitoval pro ceske statni dejiny na Univerzite Karlove, pote v
roce 1910 jmenovan mimofadnym av roce 1917 fadnym profesorem. Zastaval take funkci
konzultanta, ve ktere se podilel na vytycovani hranic CSR, a to jednak v roce 1919 behem
pafizske mirove konference, jednak v letech 1920 az 1927 jako clen ceskoslovensko-polske
delimitacni komise. Nejdfive by! clenem Ceske strany statopravne pokrokove, v unoru 1918 s ni
pfesel do Ceske statopravni demokracie a od roku 1919 by! clenem Ceskoslovenske
narodni demokracie, dlouha leta reprezentoval stranu v zastupitelstvu hlavniho mesta Prahy,
v letech 1931 az 1935 byl senatorem, v letech 1938 az 1942 by! ministrem skolstvf a narodnf
osvety, v roce 1947 byl postaven pfed Narodnf soud, ktery ho vsak nejen osvobodil, ale
naopak uznal jeho spolupraci s odbojem. Srov. Navratil, Michal, Almanach
7
profesor Rieger navrhnout za tuto praci cenu rnirno:radne zvysenou,²⁵ kterou
nakonec opravdu ziskal. Vyznarnnou roli na ziskani techto cen rnel nepochybne Rieger a Flieder
mu byl za to velrni vdecny, coz doklada i jeho dopis Riegrovi: ,,Dozvedel jsem se prave,
jakou cenu jsem dostal za svou praci semestralni a tu osmeluji se vzdat Vam za tak velkou ke mne
laskavost svuj nejhlubsi a nejvfelejsi dik”.²⁶
Mezitirn slozil 9. ledna 1906 statni zkousku statovedeckou z narodniho hospodaistvi a z
prava statniho opet s vyznarnenanirn.²⁷ Robert Flieder popsal prubeh teto zkousky takto:
,,9. tohoto mesice byl kriticky den, moje tfeti statni zkouska. Ackolijsem byl dobfe pfipraven,
mel jsem presto strach z vysledku, nebot’ velke byly nadeje, ktere jsem daval v dobry vysledek.
Komise nebyla V iadnem pfipade lakava a V poslednim okamiiku nastala nepfizniva zmena.²⁸ Ale
presto to dopadlo dost dobfe, nebot’ vysledek byl vyznamenani z prava statniho a z
narodniho hospodafstvi”.²⁹ Po slozeni teto treti zkousky, byla jeho pravnicka studia
,,de facto” skoncena.
1.2 Pripravna sluzba soudcovska
Hned druhy den, po sve treti statni zkousce, byl prijat do pripravne sluzby soudcovske jako pravni
praktikant.³⁰ Bylo to zasluhou jeho otce, coz doklada sarn Flieder: ,,/ otazka volby
povolani byla I 0. tohoto mesice ve stfedu pfiznive vyfesena. Byl jsem totii ve stfedu
u vrchniho zemskeho soudu, abych se pfedstavil prezidentovi soudu, a abych poiadal o pfijeti
na soudcovskou pfipravnou sluibu. Exelence byla k memu otci, ktery me uvedl, nadmiru
laskava a vstficna a take mi doporucila, abych byl tak skvely jako je mu} otec, bez
dalsich okolku jsem byl pfijat a byl jsem dokonce vyznamenan podanim ruky”.³¹ Jelikoz
pripravna sluzba byla bezplatna, rnusel se jeho otec, v teto <lobe c. k. rada vrchniho
zernskeho soudu, zavazat, ze bude sveho syna financne podporovat az do doby, nez bude rnit
vlastni p:rijern.³² Na prezidiu c. k. zernskeho soudu v Praze vykonal prisahu dne 12. ledna 1906 a
tirn byl prijat
ceskoslovenskych pravniku, Praha 1930, s. 194; Politicka elita mezivalecneho Ceskoslovenska
1918-1938: Kdo by! kdo, ed. Frantisek Kolar a kol., Praha 1998, s. 122.
²⁵ ANM, fond Robert Flieder, k. 12, inv. c. 927, denikovy zaznam z 21. cervence 1906.
²⁶ Srov. ANM, fond Bohus Rieger st., k. 10, inv. c. 246, dopis Fliedra Riegerovi z
- fijna 1906.; AMZV, osobni spis Robert Flieder.
²⁷ ANM, fond Robert Flieder, k. 10, inv. c. 531, vysvedceni z let 1889-1908.
²⁸ ,,Nepfiznivou zmenou” me! na mysli obmeneni komise, ktera se puvodne mela skladat z
profesoru Ulbricha, Brafa, Riegera a Funka, avsak posledni dva profesofi byli nahrazeni Dokupilem
a Lukasem.
²⁹ ANM, fond Robert Flieder, k. 12, inv. c. 927, denikovy zaznam z 21. cervence 1906.
³⁰ Tamtez, k. 10, inv. c. 531, vysvedceni z let 1889-1908.
³¹ Tamtez, k. 12, inv. c. 927, denikovy zaznam, 19. ledna 1906.
³² Tamtez, k. 10, inv. c. 534, doklady o pravnicke a magistratni sluzbe.
8
do pffpravne sluzby soudcovske.³³ Od 12. ledna do 11. cervna 1906 byl pfidelen kc.
k. okresnimu soudu pro Homi Nove mesto v Praze. 0 toto pfideleni si pozadal sam: ,,Jako sve
prvni misto pusobeni jsem si zvolil okresni soud pro Nave mesto”.³⁴ Nasledujici den se byl
pfedstavit pfednostovi okresniho soudu, ovsem sluzbu u soudu mohl nastoupit teprve az po
obdrzeni prvni rigor6zni zkousky,³⁵ ktera probehla 17. ledna 1906. Flieder ji popsal
takto:
,,By! to pro me nestastny den, nebot’ jsem by! prave nachlazen a nasledkem toho jsem by!
rozmrzely… Presto jsem se driel statecne, dobfe jsem odpovidal profesoru Zuckerovi,³⁶ ktery me
zkousel z mezinarodniho prava. Obcanske pravo zkouseli Fiedler³⁷ a Rieger, Jeni posledne jmenovany
se mnou jednal velmi setrne, protoie videl, ie mi neni dobfe. Ale naproti tomu jsem mu
nijak zvlast’ dobfe neodpovidal, nebot’ se mnou projednaval teike otazky z ceskeho obcanskeho
prava… Mnohem lepe mi to slo u Brafa³⁸ z narodni ekonomie a zvlast’ z jinancniho
hospodafstvi. Vysledek by! jednohlasne uspesny, }eden hlas by! pro vyborny, ktery to opravdu
nevim”.³⁹ Druhy den nastoupil pffpravnou sluzbu u okresniho soudu. Takto popsal svoje prvni dojmy z
cinnosti u soudu: ,,Prace me zpocatku nijak zvlast’ nebavila, ale brzy jsem se do toho dos/al, a
tim me to zacalo bavit”. ⁴⁰ To ho vsak nedlouho pote pfeslo: ,,Je to }ii sest
³³ ANM, fond Robert Flieder, k. 10, inv. c. 531, vysvedceni z let 1889-1908.
³⁴ Tamtez, k. 12, inv. c. 927, denikovy zaznam z 19. ledna 1906.
³⁵ Podle studijniho fadu (zakon c. 68/93 f.z. a nafizeni ministerstva skolstvi c. 204/93
f.z.) bylo stanoveno, ze rigor6ra nenahrazuji statni zkousky, takze i graduovany
nositel doktorskeho titulu musel prokazat svoji zpusobilost pro statni sluzbu. Toto
nafizeni posililo pfedevsim pozici negraduovanych pravniku ve statni sluzbe a ucinilo z nich
privilegovanou skupinu nezavislou na akademickych titulech. Vysledkem byla dvoji zkouska z
jednoho pfedmetu – jednou statni, podruhe pfisne doktorska. Havranek, Jan, a kol., Dejiny
Univerzity Karlovy, 1882-1918, di! III., Praha 1997, s. 217.
³⁶ Alois Zucker (1842-1906), univerzitni profesor, v roce 1906 se habilitoval,
v roce 1874 jmenovan mimofadnym av roce 1881 fadnym profesorem trestniho prava, by! clenem
zkusebni komise judicialni, v letech 1885 az 1897 by! dekanem pravnicke fakulty av letech
1883, 1884, 1886 a 1898 by! prodekanem pravnicke fakulty. Navratil, Michal, Almanach
ceskoslovenskych pravniku, Praha 1930, s. 518.
³⁷ Frantisek Fiedler (1858-1925), cesky pravnik, po studiu prav pusobil u zemskeho
vyboru, kde se stal tajemnikem a pozdeji radou, v letech 1883 az 1891 byl profesorem narodniho
hospodafstvi a obchodni statistiky na obchodni akademii, v roce 1891 habilitoval na
zemedelske zakonodarstvi na ceske technice v Praze, kde nasledne pfednasel pravni a spravni
vedu politickou a narodni hospodafstvi, pote byl v roce 1899 by! jmenovan fadnym profesorem a
nasledne opustil misto u zemskeho vyboru, v roce 1905 byl jmenovan fadnym profesorem spravni vedy
a rakouskeho spravniho prava na ceske univerzite v Praze, v letech 1907 az 1908 byl
ministrem obchodu, byl take clenem komise pro zkousky statovedecke. V letech 1901 az 1913 byl
zemskym poslancem za stranu svobodomyslnou a zaroveii v letech 1901 az 1918 take fisskym
poslancem. Navratil, Michal, Almanach ceskoslovenskych pravniku, Praha 1930, s. 97.
³⁸ Albin, Braf(l851-1912), pfedni cesky narodohospodaf, roku 1874 doktor prav av letech
1874 az 1882 by!
profesorem narodniho hospodafstvi a obchodni statistiky na obchodni akademii v Praze, od roku 1877
jmenovan soukromym docentem narodniho hospodafstvi na technice a soukromy docent pro
politickou ekonomii na prazske univerzite, v letech 1879 az 1882 suplent narodniho hospodafstvi
na technice, od roku 1882 profesorem politicke ekonomie na prazske univerzite, od unora do
listopadu 1909 poprve rakouskym ministrem orby, v letech 1909 az 1911 honoramim
profesorem, od listopadu 1911 az do cervence 1912 podruhe rakouskym ministrem pro
orbu. Srov. Navratil, Michal, Almanach ceskoslovenskych pravniku, Praha 1930, s.
42.; Havranek, Jan, a kol., Dejiny Univerzity Karlovy, 1802-1918, di! III., Praha 1997, s. 229.
³⁹ ANM, fond Robert Flieder, k. 12, inv. c. 927, denikovy zaznam z 19. ledna 1906.
⁴⁰ Tamtez.
9
tydnu, co jsem u soudu a muiu fici, ie je to ztraceny cas”.⁴¹ Jeho nespokojenost lze
take vysvetlit tim, ze behem ledna 1906 obdrzel ,,lepsi” nabidku mista u financniho
statniho zastupitelstvi v Praze: ,,Jakrnile jsem nastoupil novou cestu, zdalo se, ie jsem neucinil
prave nejlepsi volbu. Vcera totii personalni referent z financniho statniho zastupitelstvi,
fekl memu otci, ie tam maji volne misto”.⁴² Zacatkem dubna 1906 si tedy podal zadost
o misto praktikanta u statniho financniho zastupitelstvi.⁴³
V cervnu 1906 skoncilajeho soudni praxe u c. k. okresniho soudu pro Homi Nove mesto a od 12. cervna
1906 byl na mesic pfidelen k c. k. okresnimu soudu pro pfestupky a pote slouzil u c. k. zemskeho
trestniho soudu v Praze, kde pracoval az do 11. ledna 1907.⁴⁴ Puvodne mel jeste nastoupit kc. k.
statnimu zastupitelstvi v Praze, kde mel setrvat do 11. dubna 1907 a od
- dubna 1907 definitivne nastoupit kc. k. zemskemu soudu v Praze do civilniho oddeleni.⁴⁵
Mezitim uspesne slozil druhou a tfeti rigor6zni zkousku.⁴⁶ Nasledne pak 9. listopadu 1906
zakoncil sva studia doktorskou promoci.⁴⁷ Pfi teto pfilezitosti podekoval svym profesorum a
nezapomnel ani na Riegera: ,,Budii mi dovoleno, abych s vrouci vdecnosti vzpomenul zde
slovutneho ucitele sveho pana prof Dra. Bohuse Riegra, Jeni s tak vzacnou laskavosti uvadel mne
V seminafi svem po !eta ve studium vefejneho prava rakouskeho, a tak ucinne
podporoval me v mych pracich “.⁴⁸ Do deniku si poznamenal: ,,Dnes jsem me! slavnosti den. Ve
12:30jsem se stal doktoremprav”.⁴⁹
Flieder se jeste pfed svou promoci rozhodl, ze bude ve svem studiu pokracovat, jelikoz se chtel dat
na drahu vysokoskolskeho profesora, k cemz se potfeboval habilitovat. Behem roku 1906 se proto
snazil ziskat podporu pro svoji habilitaci od svych profesoru, predevsim od Riegra a
Bra.fa. Jiz 7. bfezna 1906 navstivil profesora Bra.fa, aby se ho zeptal, zda je nadeje,
ze: ,,obdrii stipendium na studijni cestu”.⁵⁰ Braf mu sdelil, ze: ,,ano a krome toho mi fekl, ie
me docentufe ani profesor Fiedler ani Rieger nebudou de/at potiie a pfipojil, ie on take
ne” .⁵¹ Koncem bfezna 1906 ho navstiviljeste jednou a zeptal se ho, zda: ,Je pfecijen nadeje,
⁴¹ ANM, fond Robert Flieder, k. 12, inv. c. 927, denikovy zaznam z 24. unora 1906.
⁴² Tamtez, denikovy zaznam z 31. ledna 1906.
⁴³ Tamtez, k. 1o, inv. c. 534, doklady o pravnicke a magistratni sluzbe.
⁴⁴ Tamtez.
⁴⁵ Tamtez.
⁴⁶ Tamtez, k. 12, inv. c. 927, denikove zaznamy z 1. cervna a 31. fijna 1906.
47 Cerna, Milena, Epizoda z politickeho zivota Roberta Fliedera. Sbomik k dejinam 19. a 20.
stoleti 12, 1991, s. 149.
⁴⁸ ANM, fond Robert Flieder, k. 1, inv. c. 1, dekovny projev Roberta Fliedra pfi doktorske promoci.
⁴⁹ Tamtez, k. 12, inv. c. 927, denikovy zaznam z 6. listopadu 1906.
⁵⁰ Tamtez, denikovy zaznam ze 7. bfezna 1906.
⁵¹ Tamtez.
aby mohl byt habilitovan”.⁵² Na tuto otazku mu profesor Braf sdelil, ze ,,o tom
mluvil s Riegrem a Fiedlerem a tei prohlasil, ie oni me zcela urcite navrhnou”.⁵³ Nasledne
pak byl jeste v zari 1906 na navsteve u Riegra, pfi ktere mu byla pfislibena
vyrazna pomoc a podpora v jeho dalsim studiu a pfi habilitaci.⁵⁴ K teto navsteve si
Flieder poznamenal:
,,Ackoliv mi situaci novych docentu vefejneho prava vylicil, jako ne prave
slibnou, nezadrioval me, abych si vybral rakouske pravni dejiny nebo nemecke pravo a
abych eventuelne pozdeji pfesel na pole modernich statnich dejin”.⁵⁵ Pfi dalsi navsteve u
Riegra si zfetelne uvedomil povahove rozdily profesora Riegra a Brafa, ktefi byli svagfi,⁵⁶ coz
doklada jeho zapis v deniku: ,,Pfi teto pfileiitosti jsem poznal, jaky je rozdil mezi
nim a dvornim radou Brafem, jak jsou jejich sliby a zavazky seri6zni. Dvorni rada Braf zcela
spontalne, anii bych ho slovem o neco poprosil, vsechno moine by mi slibil…, kdyi
jsem ovsem jednou opravdu pfisel iadat o podporu, nepomohl mi”.⁵⁷ Tim narazel na sve
roztrpceni nad tim, ze mu Braf nepomohl pfi ziskani lepsiho mista. Vysledkem
rozhovoru mezi Fliedrem a profesorem Riegrem bylo ziskani jeho podpory pfi Fliedrove
habilitaci a dale se dohodli, ze po historicke pruprave pfejde pres vseobecne statni pravo k
pravu mezinarodnimu.⁵⁸
Pfelomem jeho zivota je 26. leden 1907, kdy ukoncil na svou zadost pfipravnou sluzbu
soudcovskou.⁵⁹ Duvodem bylo pfijeti jmenovani, od prazske mestske rady z 22. ledna 1906, aby
vstoupil do sluzeb magistratu hlavniho mesta Prahy jako prozatimni konceptni
praktikant.⁶⁰ Toto jeho rozhodnuti neni nijak pfekvapujici, jelikoz temef celou dobu
sve pripravne sluzby soudcovske se neustale snazil ziskat jine misto. Jeste tesne pfed
svou doktorskou promoci kvuli tomu navstivil profesora Brafa, aby ho pozadal o radu, v souvislosti
s vypsanym mistem na praktikanta u Hypotecni banky.⁶¹ Fliedrovu nespokojenost se sluzbou u
soudu a s budoucim profesnim uplatnenim dokresluje nejlepe jeho poznamka v deniku:
,,Situace u soudu na me pusobila pfimo depresivne, stejne jako ocekavane pfijeti u jinancniho
statniho zastupitelstvi me nenapliiovalo nijak zvlastnim nadsenim, nebot’ teprve ai za 3 roky
52 ANM, fond Robert Flieder, k. 12, inv. c. 927, denikovy zaznam ze 17. dubna 1906.
⁵³ Tamtez.
⁵⁴ Tamtez, denikovy zaznam z 24. zafi 1906.
55 Tamtez, denikovy zaznam z 24. dubna 1906.
⁵⁶ Profesor Braf si roku 1888 vzal Libusi Riegrovou, ktera byla sestrou profesora
Riegra. Navratil, Michal, Almanach ceskoslovenskych pravniku, Praha 1930, s. 42.
⁵⁷ ANM, fond Robert Flieder, k. 12, inv. c. 927, denikovy zaznam z I. prosince 1906.
⁵⁸ Tamtez, k. 10, inv. c. 542, zivotopis z roku 1945.
⁵⁹ Tamtez, inv. c. 531, vysvedceni z let 1889-1908.
⁶⁰ Srov. AMZV, osobni spis Robert Flieder.; ANM, fond Robert Flieder, k. 10, inv. c. 534, doklady
o pravnicke sluzbe.
⁶¹ ANM, fond Robert Flieder, k. 12, inv. c. 927, denikovy zaznam z 31. fijna 1906.
11
bych obdriel pfijem, coi neni nijak zavidenihodne”.⁶² Takze jmenovani prozatimnim
konceptnim praktikantem pro neho bylo do urcite miry vysvobozenim. Dale tu zfejme
dulezitou roli sehraly financni duvody, jelikoz jako prozatimni magistratni
konceptni praktikant mel narok na rocni pfijem 1 400 Korun.⁶³ Diky tomu mohl byt financne
nezavisly na otci, ktery ho do teto doby financne podporoval. Krome toho musel jeho
otec jeste financne podporovat i sveho mladsiho syna,⁶⁴ ktery v teto dobe jeste
studoval pravnickou fakultu, stejne jako pfedtim jeho starsi bratr.
1.3 Magistratni urednik kralovskeho hlavniho mesta Prahy
Pres vyhody sveho noveho mista, mel Flieder urcite obavy, zda vstup do sluzeb magistratu hlavniho
mesta Prahy byl spravnym rozhodnutim.⁶⁵ Dne 26. ledna 1907 vykonal slib
mlcenlivosti a pfisahu zapisovatelskou a o tfi dny pozdeji nastoupil drahu magistratniho
ufednika v ufadovne v Libni.⁶⁶ Z tohoto ovsem moc velkou radost nemel, jelikoz si
do deniku zapsal: ,,Zacatek nebyl nijak zvlast’ st’astny. Byl jsem pfidelen do Libne”.⁶⁷
Mezitim pokracoval ve sve snaze o ziskani cestovniho habilitacniho stipendia, kvuli
kteremu navstivil profesora Riegra: ,,Vcera jsem byl u neho a on byl ke mne
neobycejne vstficny, dostal jsem rady, co se tyce me iadosti o habilitacni cestovni stipendium a
opet mi mnoho fekl, z cehoi vidim, jak je mi velmi pfiznive naklonen a jak me v
me snaze podporuje”.⁶⁸ Presto mel pochybnosti, zda se mu podafi stipendium ziskat a jeho
obavy se zvysily po rozhovoru s ufednikem pravnicke fakulty Hoppem, ktery mu fekl, ze: ,Jii
nemuie doufat v kladne vyfizeni sve iadosti, kdyi ta zustala tak dlouho nevyfizena”.⁶⁹ Avsak
diky podpofe profesora Riegra nakonec pfece jen obdrzel habilitacni cestovni stipendium
od rakouskeho ministerstva skolstvi.⁷⁰ Ovsem kladne vyfizeni sve zadosti obdrzel teprve
az v roce 1908.⁷¹ Dalsim problem, ktery ho trapil, bylo je pracovni pusobeni v Libni: ,,Z
mnoha znamek musim soudit, ie zustanu v Libni, a tak vsechno moje usili dostat se
pryc, vyslo
⁶² ANM, fond Robert Flieder, k. 12, inv. c. 927, denikovy zaznam z 31. i’ijna 1906.
⁶³ Tamtez, k. 10, inv. c. 531, vysvedcenf z let 1889-1908.
⁶⁴ Karel Flieder, cesky pravnfk, v roce 1908 se stal doktorem prav na pravnicke fakulte v Praze, od
roku 1907 ve sluzbach soudnfch, v roce 1912 se stal soudcem, v roce 1913 byl povolan na
ministerstvo orby, po roce 1918 se stal radou u nejvyssfho spravnfho soudu. Navratil, Michal,
Almanach ceskoslovenskych pravnfku, Praha 1930, s. 100.
⁶⁵ ANM, fond Robert Flieder, k. 12, inv. c. 927, denikovy zaznam z 22. ledna 1907.
⁶⁶ Tamtez, k. 1o, inv. c. 534, doklady o pravnicke sluzbe.
⁶⁷ Tamtez, k. 12, inv. c. 927, denikovy zaznam ze 7. unora 1907.
⁶⁸ Tamtez, denfkovy zaznam z 18. prosince 1906.
⁶⁹ Tamtez, denfkovy zaznam z 28. dubna 1907.
⁷⁰ Tamtez, k. 10, inv. c. 542, zivotopis z roku 1945.
⁷¹ Cerna, Milena, Epizoda z politickeho zivota Roberta Fliedera. Sbomik k dejinam 19. a 20.
stoleti 12, 1991, s. 149.
12
naprazdno. Nyni jsem se jii uklidnil, nebot’ jinak bych se z toho musel zblaznit”.⁷² Daisi rana,
ktera ho v teto <lobe postihla, byla smrt⁷³ profesora Bohuse Riegra. K teto udalosti
si do deniku si zapsal: ,,Postupne budu opusteny. Muj nejlepsi a jediny pfitel v mem iivote
zemfel, muj ucitel, muj mistr, veliky a vzneseny Rieger…”.⁷⁴ Jedinou utechou mu mohlo
byt, ze opustil sluzbu v Libni, odkud byl dne 12. cervna 1907 pfefazen do zdravotniho referatu,
kde stravil nekolik let, a pote byl az do konce sve magistratni
kariery v referatu narodohospodarskem.⁷⁵
Zacatkem roku 1908 se rozhodl, ze slozi politicko-spravni zkousku,⁷⁶ kterou vykonal ve
dnech 5. a 6. unora 1908.⁷⁷ Nasledne si podal zadost, aby byl jmenovan definitivne. Mestska rada
jeho zadosti dne 25. unora 1908 vyhovela a 27. bfezna 1908 slozil sluzebni prisahu.⁷⁸
Jelikoz konecne obdrzel habilitacni cestovni stipendium, mohl vyjet na staz do Freiburgu
a Berlina.⁷⁹ V roce 1909, po svem navratu ze zahranici, uvefejnil ve Sbomiku ved pravnich a
statnich rozsifenou a pfepracovanou praci ,,Corona regni Bohemie”.⁸⁰ 0 teto praci pozdeji
profesor Kapras prohlasil, ze to byla jeho nejlepsi prace.⁸¹ Dne 15. ledna 1909
pozadal mestskou radu, aby byl jeho plat zvysen z 1 400 Kornn na 1 600 Kornn, se zpetnou platnosti
od 1. ledna 1909.⁸² Teto jeho zadosti mestska rada dne 26. ledna 1909 vyhovela.⁸³
Temef mesic na to byl mestkou radou jmenovan magistratnim koncipistou v I. platove tride s rocnim
sluznym 2 200 Kornn.⁸⁴
Zacatkem roku 1910 dokoncil svoji habilitacni praci, kterou nasledne vydal pod nazvem
,,Prispevky k dualistickym ustavam stavovskym”.⁸⁵ Tato jeho prace vsak nebyla profesory
pfijata prave priznive.⁸⁶ Flieder si k tomu do deniku zapsal: ,,To samozfejme znamena
rozsudek smrti pro moje habilitacni zamery”.⁸⁷ To mu vsak nezkazilo radost z vydani jeho
72 ANM, fond Robert Flieder, k. 12, inv. c. 927, denikovy zaznam z 28. dubna 1907.
⁷³ Bohus Rieger zemfel 29. kvetna 1907 v Poucnici pod Karlstejnem. Navratil,
Michal, A lmanach ceskoslovenskych pravniku, Praha 1930, 373.
⁷⁴ ANM, fond Robert Flieder, k. 12, inv. c. 927, denikovy zaznam z 15. ffjna 1907.
⁷⁵ Tamtez, k. 10, inv. c. 534, doklady o pravnicke a magistratni sluzbe.
⁷⁶ Podle ustanoveni §72 prazskeho obecniho i’adu a cisai’skeho naffzeni ze dne 10. i’ijna 1854 c.
262 i’.z. musel do ti’i let od nastupu do sluzby podrobit prakticke zkousce pro
politickou a spravni sluzbu, ktera je pro statni ui’edniky pi’edepsana. ANM, fond Robert
Flieder, k. 10, inv. c. 534, doklady o pravnicke a magistratni sluzbe.
77 AMZV, osobni spis Roberta Fliedera.
78 ANM, fond Robert Flieder, k. 10, inv. c. 534, doklady o pravnicke a magistratni sluzbe.
⁷⁹ Srov. Cerna, Milena, Epizoda z politickeho zivota Roberta Fliedera. Sbomik k dejinam 19.
a 20. stoleti 12, 1991, s. 149; Navratil, Michal, Almanach ceskoslovenskych pravniku, Praha 1930,
s. 101.
⁸⁰ ANM, fond Robert Flieder, k. 10, inv. c. 542, zivotopis z roku 1945.
⁸¹ ANM, fond Jan Kapras, k. 27, inv. c. 746, materialy k habilitacnimu ffzeni Roberta Fliedra.
⁸² ANM, fond Robert Flieder, k. 10, inv. c. 534, doklady o pravnicke a magistratni sluzbe.
⁸³ Tamtez.
⁸⁴ Tamtez.
⁸⁵ Tamtez, inv. c. 542, zivotopis z roku 1945.
86 Tamtez, k. 12, inv. c. 927, denikovy zaznam z 19. ledna 1910.
87 Tamtez.
13
prace: ,,Maje prvni samostatna kniha leii pfede mnou”.⁸⁸ Profesor Hanel⁸⁹ mu jeste predtim
doporucil, aby se na zaklade teto prace habilitoval na rakouske fisske dejiny a
nemecke pravo.⁹⁰ Flieder tedy navstivil profesora Stiebra,⁹¹ ktery se stal Hanelovym
nastupcem,⁹² aby se ho zeptal: ,,zda by by! ochotny pfijmout jeho praci jako zaklad pro habilitaci
z nemeckeho prava”.⁹³ Podle Fliedra ho Stieber privital nasledujicimi slovy: ,,Mel jste
mi vasi knihu venovat. Nemam cas, abych to nyni cetl”.⁹⁴ Z nasledujiciho rozhovoru se
Stiebrem ziskal Flieder dojem, ze: ,,on chce mes moji habilitaci alespo-fzjeste nejaky cas
zadriet. Proc, to mi neni zcela jasne, ale zda se mi, ie na tom ma jakysi zajem.
Snad to, aby kvuli pfebirani referatu o moji praci, nebyl rusen ve sve vlastni praci.
Kratce mi vytkl, zda chci vubec
habilitovat, protoie ostatne take muiu vedecky pracovat, anii bych byl docentem”.⁹⁵ Nakonec mu
profesor Stieber poradil, aby se nechal habilitovat z ceskeho prava.⁹⁶ Stieber to zduvodnil tim,
ze: ,,semi timto zpusobem snadneji podafi ziskat docenturu a kdyi ui budu na univerzite jii snadno
se muiu habilitovat z nemeckeho prava”.⁹⁷ K tomu si zapsal do deniku: ,,Z toho bylo jasne
videt, ie mujde Jeno to, abych nyni nehabilitoval z nemeckeho prava”.⁹⁸ Flieder se nakonec
rozhodl, ze poda habilitacni zadost, ale na obor fisskych dejin rakouskych a to i pres nesouhlas
profesora Stiebra.⁹⁹
1.4 Prvni pokus o habilitaci na ceske pravnicke fakulte
Dne 13. cervna 1910 odevzdal tedy svoji habilitacni zadost pro obor fisskych dejin
rakouskych.¹⁰⁰ Jiz 20. cervna 1910 byla ustavena habilitacni komise, ktera se skladala
z
⁸⁸ ANM, fond Robert Flieder, k. 12, inv. c. 927, denikovy zaznam z 31. bi’ezna 1910.
⁸⁹ Jaromir Hanel (1847-1910), cesky pravnik a univerzitni profesor, po prazske habilitaci odesel
roku 1874 jako profesor pravnich dejin na univerzitu do Zahfebu av roce 1881 po svem navratu se
stal profesorem rakouskych fisskych a statnich dejin v Praze, kde na ceske pravnicke fakulte
pusobil az do sve smrti. Havranek, Jan, a kol., Dejiny Univerzity Karlovy, dil III., Praha 1997, s.
226.
⁹⁰ Srov. ANM, fond Robert Flieder, k. 12, inv. c. 927, denikovy zaznam z 31. bi’ezna 1910.; ANM,
fond Robert Flieder, k. 10, inv. c. 542, zivotopis z roku 1945.
⁹¹ Miloslav Stieber (1865-1934), cesky pravnik a univerzitni profesor, v roce 1902 se
habilitoval, v roce 1908 jmenovan mimoi’adnym av roce 1911 i’adnym profesorem nemeckeho
prava na ceske pravnicke fakulte. Srov. Navratil, Michal, Almanach ceskoslovenskych pravniku,
Praha 1930, s. 420.; Havranek, Jan, a kol., Dejiny Univerzity Karlovy, 1802-1918, dil III.,
Praha 1997, s. 227.
⁹² Havranek, Jan, a kol., Dejiny Univerzity Karlovy, dil III., Praha 1997, s. 227.
⁹³ ANM, fond Robert Flieder, k. 12, inv. c. 927, denikovy zaznam z 10. dubna 1910.
⁹⁴ Tamtez.
⁹⁵ Tamtez.
⁹⁶ Tamtez.
⁹⁷ Tamtez.
⁹⁸ Tamtez.
⁹⁹ Tamtez, denfkovy zaznam ze zacatku listopadu 1910.
¹⁰⁰ ANM, fond Jan Kapras, k. 27, inv. c. 746, materialy k habilitacnfmu i’fzenf Roberta Fliedra.
14
profesoru Kadlece, ¹⁰¹ Celakovskeho¹⁰² a Stiebra.¹⁰³ Flieder tomuto profesorskemu sboru,
pfedal svoji praci k odbomemu posouzeni a k teto udalosti si do deniku poznamenal: ,,Mohl jsem
Jen doufat, ie si pres prazdniny moji knihu pfectou”.¹⁰⁴ Behem fijna 1910 navstivil
profesora Kadlece, jelikoz se ho chtel zeptat, kdy bude jeho habilitace vyfizena.¹⁰⁵
Flieder ovsem zjistil, ze si jeste jeho knihu nepfecetl.¹⁰⁶ Flieder totiz doufal, ze
se Kadlec stane referentemjeho habilitacni prace, ten mu vsak vysvetlil, ze: ,,nemohl pfijmout
misto referenta moji prace, protoie je totii velmi pfetiien jinymi pracemi”.¹⁰⁷ Pro
Fliedra to bylo velke zklamani, protoze misto referenta nakonec ziskal profesor Stieber.¹⁰⁸
Na novy rok se po temer dvoulete znamosti zasnoubil se svoji pfitelkyni.¹⁰⁹ V teto dobe mel
take urcite obavy, zda ziska misto magistratniho komisafe, jelikoz mel dlouhou dobu
dovolenou z duvodu studijniho pobytu v zahranici.I¹⁰ Jeho obavy rozptylilo az
jeho jmenovani magistratnim komisafem ve II. hodnostni trfde s rocnim sluznym 2 800 Korun,
ze dne 10. ledna 1911.¹¹¹ Jeho radost z jmenovani magistratnim komisafem vsak netrvala
dlouho, protoze se doslechl, ze jeho habilitace je beznadejna, jelikoz jeho obor
je jiz
dostatecne obsazen.¹¹² Z toto duvodu navstivil profesora Heyrovskeho, ¹¹³ aby se ho
zeptal, zda jsou tyto zpravy pravdive.¹¹⁴ Heyrovsky ho uklidnil a fekl mu, ze: ,,kdybych
me! opet nejake starosti, abych se na neho obratil”.¹¹⁵ Dne 18. bfezna 1911 se sesel profesorsky
sbor a
rozhodl o jeho habilitacni zadosti, referentem byl jiz drive zvolen profesor Stieber.¹¹⁶ Flieder
se o zasedani profesorskeho sboru, dozvedel az 4. dubna 1911: ,,Vi:era jsem se dozvedel, ie
¹⁰¹ Karel Kadlec (1865-1928), od roku 1891 byl tajemnikem narodniho divadla, v roce 1899 se
habilitoval av roce 1905 byl jmenovan mimofadnym av roce 1909 fadnym profesorem z dejin
slovanskeho prava. Havranek, Jan, a kol., Dejiny Univerzity Karlovy, dil III., Praha 1997, s. 227.
¹⁰² Jaromir Celakovsky (1846-1914), cesky pravnik a univerzitni profesor, v roce 1871 se stal
doktorem prav, v roce 1883 se habilitoval z dejin prava v ceskych zemich, v roce 1886
jmenovan mimofadnym av roce 1892 radnym profesorem na ceske pravnicke fakulte. Navratil,
Michal, Almanach ceskoslovenskych pravniku, Praha 1930, s. 60.
¹⁰³ ANM, fond Robert Flieder, k. 12, inv. c. 927, denikovy zaznam ze zacatku listopadu 1910.
¹⁰⁴ Tamtez.
¹⁰⁵ Tamtez.
¹⁰⁶ Tamtez.
¹⁰⁷ Tamtez.
¹⁰⁸ ANM, fond Jan Kapras, k. 27, inv. c 746, materialy k habilitacnimu fizeni Roberta Fliedra.
¹⁰⁹ ANM, fond Robert Flieder, k. 12, inv. c. 927, denikovy zaznam z 6. ledna 1910.
no Tamtez.
¹¹¹ Tamtez, k. 10, inv. c. 534, doklady o pravnicke a magistratni sluzbe.
¹¹² Tamtez, k. 12, inv. c. 927, denikovy zaznam z 15. ledna 1911.
¹¹³ Leopold Heyrovsky (1852-1924), cesky pravnik a univerzitni profesor, v roce 1878 byl jmenovan
soukromym docentem fimskeho prava, v roce 1882 jmenovan mimofadnym a v roce 1890 fadnym
profesorem, v roce 1904 ziskal titul dvomiho rady, byl clenem komise historicko-pravni a
judicielni, v letech 1896 a 1904 byl dekanem pravnicke fakulty a v letech 1908 az 1909
dokonce rektorem. Navratil, Michal, Almanach ceskoslovenskych pravniku, Praha 1930, s. 136.
4
ll ANM, fond Robert Flieder, k. 12, inv. c. 927, denikovy zaznam z 15. ledna 1911.
¹¹⁵ Tamtez.
n⁶ Srov. ANM, fond Jan Kapras, k. 27, inv. c. 746, materialy k habilitacnimu fizeni Roberta
Fliedra.; ANM, fond Robert Flieder, k. 12, inv. c. 927, denikovy zaznam z 5. bfezna 1911.
15
- bfezna, tedy vice jak pfed ctrnacti dny, bylo zasedani profesorskeho sboru, ve kterem byl
pfijat vysledek kontroly me habilitacni prace a pfislusny navrh. Tedy ani jediny profesor se
nenasel, ktery by mi oznamil, co se udalo, ze o mem osudu je jiz rozhodnuto “.¹¹⁷ Pri zasedani
komise, to byl profesor Stieber, jako referent Fliedrovy habilitacni prace, ktery ji
vytkl, ze:
,,prvni dve casti spisu jsou jakozto nesamostatne, na cizi praci zalozene. I ostatni
kapitoly nesvedci o samostatnosti autorove, nebot’ pfimkl se nadobro k ucebnici Riegrove.
Podal pouze pensum, ktere mu udavala Riegrova ucebnice. Nestudoval kralovskou radu v cele
jeji velikosti”.¹¹⁸ Dale pak jeste upozomil, ze: ,,uplne pominul vseho stopovani cizich
vlivu na vytvofeni se rady, ze jasne nerozezna kralovskou radu osobni a
kralovskou radu
stavovskou”.¹¹⁹ Pote podal profesor Stieber navrh, aby: ,,profesorskf; sbor se usnesl,
ze
habilitacni spis neuznava se za zpusobily, aby zadosti pro obor fisskf;ch dejin
rakouskf;ch venia docenti nebyla udelena, aby vsak bylo oznameno, ze jest mu dovoleno o
habilitaci novym spisem se uchazet. Doporucovalo by se, aby si k tomu vybral tema,
pfi jehoz
zpracovani by projevil vedeckou samostatnost. Proto by bylo nejlepe, aby se v praci te opiral o
prameny archivni”.¹²⁰ Tento navrh byl pfijat a vysledkem kontroly profesorskeho sboru
bylo, ze: ,,vedecka hodnota pfedlozeneho spisu nestaci, aby zadateli venia docenti mohla byt
udelena…, vsak autor dostatecnou pili pfi sve praci pfece prokazal, bylo mozno, ze pfi pfisti
sve praci vytknutych vad se vyvaruje a vice vedecke samostatnosti projevi”.¹²¹ Flieder v teto
dobe jeste nevedel, jak profesorsky sbor rozhodl, ovsem z chovani profesoru mohl usoudit, ze
vysledek pro neho nebyl pfiznivy: ,,Dnes jsem potkal Heyrovskeho a ten me ani neoslovil a
potom jsem potkal v elektrickem voze dekana Vancuru¹²² a profesora Drachovskeho. ¹²³ Ten
posledni byl dost rozpacity a dekan, ktery me jinak vzdy oslovil, snasel muj pohled s urcitymi
rozpaky a vubec kazdemu setkani s myma ocima se vzdy vyhnul”.¹²⁴ Konecne, dne 7. dubna 1911,
obdrzel ufedni rozhodnuti komise.¹²⁵ Vysledek jeho habilitace byl sice nepfiznivy, ale jak jiz
bylo feceno, dostal od profesorskeho sboru , druhou sanci na habilitaci. Flieder z toho
¹¹⁷ ANM, fond Robert Flieder, k. 12, inv. c. 927, denikovy zaznam z 5. bi’ezna 1911.
¹¹⁸ ANM, fond Jan Kapras, k. 27, inv. c. 746, materialy k habilitacnimu i’izeni Roberta Fliedra.
¹¹⁹ Tamtez.
¹²⁰ Tamtez.
¹²¹ Tamtez.
¹²² Josef Vancura (1870-1930), cesky pravnik a univerzitnf profesor, v roce 1893 se stal
doktorem prav, v roce 1894 by! jmenovan koncipistou zemskeho vyboru a od roku 1899 tajemnfkem,
habilitoval se v roce 1898, v roce 1905 byl jmenovan mimofadnym a v roce 1909
fadnym profesorem. Navratil, Michal, Almanach ceskoslovenskych pravniku, Praha 1930, s.
476.
¹²³ JosefDrachovsky (1876-1961), cesky pravnik a univerzitni profesor, v roce 1902 se habilitoval,
v roce 1907 jmenovan mimoi’adnym av roce 191li’adnym profesorem. Havranek, Jan, a kol., Dejiny
Univerzity Karlovy, dfl III., Praha 1997, s. 224.
¹²⁴ ANM, fond Robert Flieder, k. 12, inv. c. 927, denikovy zaznam z 5. bi’ezna 191I.
¹²⁵ Tamtez, denfkovy zaznam ze 7. bi’ezna 191I.
16
vsak nebyl nijak nadsen: ,,Kdyi se budu chtit habilitovat, musim pfedloiit novou praci, ktera bude
zaloiena na archivnim materialu. Jaka strasna nespravedlnost”.¹²⁶ Byl z rozhodnuti
komise, velmi roztrpcen a nejvetsi zasluhu na tomto vysledku, pfipisoval profesoru Stiebrovi, o
cemz nejlepe svedci jeho zapis v deniku ze dne 5. dubna 1911¹²⁷: ,,Maje halest je
nevyslovna. Sice jsem byl, pfi chovani profesora Stiebra proti me, pfipraven na vsechno, nyni mam
jistotu, ie je moje vec ztracena, vsechno ve mne vfe, proti bezcitnosti osudu, ktery me
potkal”.¹²⁸ Pote se sesel s profesorem Kadlecem, ktery byl jednim ze tfi clenu komise. Kadlec ho
pfijal velmi pfatelsky a fekl mu, ze: ,,on a Celakovsky sami o tom pfemysleli, co bych mohl delat,
abych nemusel jezdit do cizich archivu a abych se s tim nemusel hodne a dlouho
namahat”.¹²⁹ Kadlec mu pfedlozil nekolik temat, ktere spolecne s profesorem Celakovskym
vymysleli, z nichz si Flieder vybral Dejiny zemskeho snemu.¹³⁰
1.5 Dospelost a zrani
Nasledne, zfejme aby si odpocinul, se rozhodl, ze si vezme dovolenou. On sam ovsem
nevedel, kde svoji dovolenou stravi: ,,Jindy bych byl dal v takovem pfipade pfednost krasam
pfirodnim nei prostfedi, jei jest vytvorem kulturni cinnosti lidske, ale tentokrate jsem citil,
ie by se uprostfed pfirodnich kras razem probudil nepfemoiitelny stesk…, a v mem
nitru pfipravil tak cestu pro cerne myslenky. Kam tedy jeti? K rakouskym mestum nemeckym mam odpor,
v Nemecku by mne svadely univerzity…., Pafii, snad nepravem, nemela pro me
pfivetivosti, Italie a Recko mne jii davno vabily. Rozhodl jsem se jeti do Italie. A nebyla
to tentokrate Neapol, jei mela nejvetsi vliv na toto rozhodnuti, spise to byl Rim, Jeni se
svymi sbirkami antickymi a zachovanymi pamatkami starofimskych staveb mne lakal”.¹³¹ Z Prahy
odjel uz rano 13. kvetna 1911 a cestou se jeste zastavil v Benesove, aby navstivil
svou snoubenku.¹³² Pote se vydal pres Ceske Budejovice a Linec do Salcburku, kde pfenocoval.¹³³
Dale pokracoval k italskym hranicim. Ovsem jizda italskou zeleznici, pro neho
byla obrovskym zazitkem, coz sam vylicil: ,,Co jsem videl ve voze, to daleko nedostiine pfesahuje
vse, co u nas videt jest v nejhorsich vozech a mezi nejhorsim obecenstvem. Muii jeste take
126 ANM, fond Robert Flieder, k. 12, inv. c. 927, denikovy zaznam ze 7. bi’ezna 1911.
127 Tento denikovy zaznamje znacenjako 5. bi’ezna, spravne by vsak melo byt 5. dubna, stejna chyba
se vyskytuje u denikoveho zaznamu 7. bi’ezna. Srov. ANM, fond Jan Kapras, k. 27, inv. c. 746.;
ANM, fond Robert Flieder, k. 12, inv. c. 927, denikovy zaznam z 5. bi’ezna 1911.
128 ANM, fond Robert Flieder, k. 12, inv. c. 927, denikovy zaznam z 5. bi’ezna 1911.
129 Tamtez, denikovy zaznam z 20. cervna 1911.
130 Tamtez.
¹³¹ Tamtez, k. 4, inv. c. 172, vzpominky na cestu do Italie.
¹³² Tamtez.
133 Tamtez.
17
jaki se chovali slusne…., ale ieny! Div se nesvlekly…., pokud nespaly, pily vino z
velkych bafzatych lahvi…., a jedly, ale zpusobem vymykajicim se vsemu lidskemu. Pozdeji
vytahly lahve s kofalkou, a slovo pily by bylo zbytecnym eufemismem, aby se oznacilo
vyprazdfzovani jejich obsahu”.I³⁴ Konecne 15. kvetna 1911 dorazil do Rima, ale mesto bylo uplne
jine, nez jak si ho pfedstavoval: ,,A pak anticky Rim? Marne jsem hledel z mista na misto, nic
jsem z neho nenalezal… byl jsem zklaman”.¹³⁵ Pozdeji vsak svuj prvni usudek zmenil,
protoze ho uchvatily fimske kultumi pamatky: ,,Vesel jsem do muzea…, poklad vedle
pokladu. Chodil jsem od sochy k sose, jako od svatosti k svatosti. Kdybych vefil v nejakeho boha
nemohl bych s vroucnejsimi pocity obdivu, ucty a radosti stat pfed jeho symbolem, nei zde
pfed temito
,vytvory anti.ck e’h o umev m, ,, .I³⁶
Zpet do Prahy se vratil az 3. cervna 1911.¹³⁷ Jeho pobyt v Italii byl pro neho
velmi dulezity, jelikoz mu pomohl pfekonat trauma z jeho habilitacniho neuspechu. To
dokazuje i
jeho zapis v deniku: ,,Tata cesta mi vratila smelost a sebevedomi. Nyni vidim svoji poraiku
klidne”.¹³⁸ Dne 20. cervna 1911 byl navstivit profesora Celakovskeho. Jak z chovani Kadlece, tak
Celakovskeho soudil, ze: ,,se trochu stydi za sve rozhodnuti moji veci, ale ie nechteli
odporovat Stiebrovi.¹³⁹ Pfedevsim vsak Fliedra velmi pfekvapilo, kdyz zjistil, ze Celakovsky,
ktery byl clenem habilitacni komise, o jeho praci vubec nic nevi. Do deniku si zapsal: ,,Pekne
pomeryf “¹⁴°Flieder ho navstivil kvuli tomu, aby mu definitivne sdelil, ze ,,se rozhodl
pro tema Dejiny zemskeho snemu”.¹⁴¹ Celakovsky mu na to odpovedel, ze: ,,mi pfeje hodne
stesti”.¹⁴² Tim jejich setkani skoncilo. Flieder si toto tema vybral z toho duvodu,
protoze podle jeho nazoru: ,,tato vec souvisi s pfitomnosti, nei neco mrtveho”.¹⁴³
Nasledne se
dozvedel, ze byl doktor Wenig¹⁴⁴ jmenovan docentem, coz velmi tezce nesl.¹⁴⁵ Do deniku si
¹³⁴ ANM, fond Robert Flieder, k. 4, inv. c. 172, vzpominky na cestu do Italie.
¹³⁵ Tamtez.
¹³⁶ Tamtez.
¹³⁷ Tamtez, k. 12, inv. c. 927, denikovy zaznam z 6. cervna 1911.
¹³⁸ Tamtez.
¹³⁹ Tamtez.
¹⁴⁰ Tamtez.
¹⁴¹ Tamtez.
¹⁴² Tamtez.
¹⁴³ Tamtez, denikovy zaznam z 14. prosince 1911.
¹⁴⁴ Arnost Wenig, cesky pravnik a univerzitni profesor, i’adny profesor obchodniho a smenecneho
prava v Praze, v roce 1906 promoval na pravnicke fakulte v Praze, od roku 1907 vstoupil do sluzeb
magistratu hlavniho mesta Prahy, habilitovan v roce 1911, v roce 1919 se stal mimo:i’adnym av
roce 1924 i’adnym profesorem. Navratil, Michal, Almanach ceskoslovenskych pravniku, Praha 1930, s.
503.
¹⁴⁵ ANM, fond Robert Flieder, k. 12, inv. c. 927, denikovy zaznam z 31. srpna 1911.
18
zapsal: ,,Jaka ironie osudu”!¹⁴⁶ Duvod byl ten, ze to byl Flieder, ktery mu navrhnul, aby
se nechal habilitovat.¹⁴⁷
V teto dobe, byl take nespokojen se svoji praci na magistratu. Proto se snazil ziskat jine
misto. Doufal, ze by mu mohl se ziskanim mista pomoci jeho nekdejsiho profesor Braf. K
tomu si do deniku zapsal: ,,Zvlaste nyni by to pro neho bylo tak snadne,¹⁴⁸ obstarat mi nejake
skvele misto, ve kterem bych mohl uiitecneji pracovat…”.¹⁴⁹ Ovsem Braf mu stejne jako
v p:fedeslych pfipadech nepomohl. Mezitim zacal usilovne pracovat na sve nove
habilitacni praci. Ovsem jeho pocatecni nadseni se velmi brzy vytratilo, kdyz zjistil, ze: ,,tato
cast dejin bude vyiadovat delsi cas, nei je rok a s jinym tematem bych byl zcela
urcite }ii na }are hotov”.¹⁵⁰ Jeho prvotni nasazeni, ktere venoval sve habilitacni praci,
doklada popis jeho vsedni pracovni dne: ,,Do dvou hodin odpoledne musim sedet v kancelafi a
pracovat zde dost teice a skutecne, v referatu narodohospodaf skem, po cele ufedni hodiny
nepfetriite. A potom cele odpoledne sedim v archivu a ai do vecera pracuji”.I⁵¹ Kvuli sve
habilitaci navstivil profesora Heyrovskeho, ktery mu domlouval, aby: ,,to nebral tak tragicky a
aby se nevzdal po prvnim neuspechu”.¹⁵² Flieder se ho take zeptal, jaky nazor ma na
profesora Stiebra. Heyrovsky mu odpovedel, ze: ,,se nemuie vyslovit, vzhledem k tomu, ie je to
jeho kolega”.¹⁵³ Dalsim s kym se setkal v souvislosti se svoji habilitaci, byl profesor
Kadlec. Z jejich rozhovoru byl Flieder pfimo rozcilen, jelikoz Kadlec mluvil jen o rumunskych
a mad’arskych pravnich dejinach.¹⁵⁴ K teto rozmluve si poznamenal: ,,Nie zajimaveho pro
me a moji praci!”¹⁵⁵ Jelikoz potreboval ziskat dalsi archivni material ke sve praci, odjel
do videiiskeho archivu.¹⁵⁶ Po svem navratu se dozvedel, ze magistratnimu sekretafi
Svobodovi,¹⁵⁷ byla
schvalena docentura a take, ze magistratni sekretar Joachim¹⁵⁸ se habilitoval na technice.¹⁵⁹ K
¹⁴⁶ ANM, fond Robert Flieder, k. 12, inv. c. 927, denikovy zaznam z 31. srpna 1911.
¹⁴⁷ Tamtez.
¹⁴⁸ V teto dobe byl totiz Bnif ministrem orby. Navratil, Michal, Almanach ceskoslovenskych
pravniku, Praha 1930, s. 42.
¹⁴⁹ ANM, fond Robert Flieder, k. 12, inv. c. 927, denikovy zaznam ze 14. prosince 1911.
¹⁵⁰ Tamtez.
¹⁵¹ Tamtez, denikovy zaznam z 9. dubna 1912.
¹⁵² Tamtez.
¹⁵³ Tamtez.
¹⁵⁴ Tamtez.
¹⁵⁵ Tamtez.
¹⁵⁶ Tamtez, denikovy zaznam z 15. cervna 1912.
¹⁵⁷ Karel Svoboda, univerzitni profesor, pi’ibuzny ministra a univerzitniho profesora Randy,
studoval pravnickou fakultu a nasledne se venoval pojist’ovnictvi, pracoval u generalni
zastupitelstvi Assecurazioni Generali v Praze, pozdeji v Prazske mestske pojist’ovne, kde se
postupne stal namestkem i’editele a pi’ednostou zivotni pojist’ovny, v roce 1911 se stal honoramim
docentem pojist’ovnictvi na Ceske technice v Praze, pozdeji se habilitoval pro tyz obor, v roce
1927 by! jmenovan fadnym profesorem. Navratil, Michal, Almanach ceskoslovenskych pravniku,
Praha 1930, s. 431.
¹⁵⁸ Vaclav Joachim (1876-1945), cesky pravnik, po studiu prav, byl od roku 1901 u zemskeho soudu
a od roku 1902 vstoupil do sluzeb magistratu hlavniho mesta Prahy, v roce 1909 se stal
tajemnik Svazu ceskych mest v
19
teto zprave si zapsal:,, v prvnim pfipade pfibuzenstvo av druhem politicka protekce”.¹⁶⁰ Videl v
tom jen dalsi nespravedlnost, vzhledem ke sve neuspesne habilitaci. Do deniku si zapsal:
,,Snad moina pfece nekdy zvitezi seri6zni prace”!¹⁶¹ Tim hlavne narazel na Joachimovu
habilitacni praci, ktera byla podle jeho nazoru: ,,diletanskym clankem¹⁶² o vztahu pravniku a
techniku ve vefejne sprave”.¹⁶³ Podle Fliedra obdrzel Joachim habilitaci jen na zaklade: ,,sve
pfislusnosti k mladocechum a s jejich pomoci”.¹⁶⁴ Jeho pocity nejlepe vystihuje zapis
v deniku: ,,Jak me to vse boli!”¹⁶⁵
Po habilitacnim zklamani a nespokojenosti se svym mistem u magistratu, se dostavila
alespoii radost v osobnim zivote, jelikoz se dne 23. listopadu 1912 ozenil se svoji snoubenkou
Miladou Veselou,¹⁶⁶ dcerou Frantiska Veseleho,¹⁶⁷ benesovskeho advokata.¹⁶⁸ Se svoji
manzelkou se seznamil jiz v roce 1909 a k teto udalosti si poznamenal: ,,Jedna nova laska,
kteraje prvni st’astna laska V mem iivote”!¹⁶⁹
Toto manzelstvi otevfelo Fliedrovi, prostfednictvim jeho tchana, cestu k tehdejsi ceske
politicke elite a k jeho spisovatelskemu uplatneni. Dne 22. unora 1913 mel rozhovor s
Frantiskem Veselym, ktery mu fekl, ze: ,,realisticka strana ma na radnici a dokonce i
v presidiu, sve pfivrience. Dale mi vypravel, jak doktor Bum si sel k nemu steiovat na vztahy
na radnici”.I⁷⁰ Vesely dale Fliedrovi tvrdil, ze: ,,i Groh se stranou drii a doktor Joachimje
vlastne take pfivriencem strany”.¹⁷¹ Po tomto vypraveni, si Flieder zapsal: ,,Tedy
tak bezcharakterni, tak nicemne jednani lidi, ktefi jsou takfka na vrcholu nasi
spolecnosti. Vsichni tito lide jsou oficialne pfivrienci svobodomyslne strany, ktere oni slouii a
pro kterou
kralovstvi ceskem, v roce 1913 se habilitoval pro vefejne pravo na ceske technice v
Praze, od roku 1919 nastoupil na ministerstvo vnitra. Srov. Navratil, Michal, Almanach
ceskoslovenskych pravniku, Praha 1930, s. 182.; Vojtech Mastny, vzpominky diplomata. Ze
vzpominek a dokumentu ceskoslovenskeho vyslance, ed. Eduard Kubu, Petr Luiiak, Otto Novak,
Praha 1997, s. 258.
¹⁵⁹ ANM, fond Robert Flieder, k. 12, inv. c. 927, denikovy zaznam z 15. cervna 1912.
¹⁶⁰ Tamtez.
¹⁶¹ Tamtez.
¹⁶² Tento clanek vysel jiz v roce 1910 ve Spravnim obzoru a pfesny nazev znel Soucinnost pravniku
a techniku ve sprave vefejne. Navratil, Michal, Almanach ceskoslovenskych pravniku, Praha 1930, s.
182.
¹⁶³ ANM, fond Robert Flieder, k. 12, inv. c. 927, denikovy zaznam z 15. cervna 1912.
¹⁶⁴ Tamtez, denikovy zaznam z 22. unora 1913.
¹⁶⁵ Tamtez, denikovy zaznam z 15. cervna 1912.
¹⁶⁶ Milada Fliedrova, roz. Vesela (1893-1980), manzelka Roberta Fliedra. ANM, fond
Frantisek Vesely, k. 1, inv. c. 36, zivotopis Milady Fliedrove.
¹⁶⁷ Frantisek Vesely (1863-1935), cesky narodne demokraticky politik, od roku 1900 clen
vykonneho vyboru Ceske strany pokrokove, clen tajneho vyboru Maffie, v letech 1918 az 1918
poslanec Revolucniho Narodniho shromazdeni, v letech 1919 az 1920 ministr spravedlnosti, od roku
1921 starosta v Benesove, v letech 1920 az 1935 senatorem.Kolai’, Frantisek, a kol., Politicka
elita mezivalecneho Ceskoslovenska 1918-1938, Kdo byl kdo, Praha 1998, s. 280.
¹⁶⁸ AMZV, osobni spis Robert Flieder.
¹⁶⁹ ANM, fond Robert Flieder, k. 12, inv. c. 927, denikovy zaznam z 19. ledna 1910.
¹⁷⁰ Tamtez, denikovy zaznam z 22. unora 1913.
¹⁷¹ Tamtez.
20
se oni prosadili ve volbach a doktor Joachim rediguje v Narodnich listech rubriku Vefejna
sprava nebo pise tam temef vetsinu clanku pod vlastnim jmenem. Vsichni vdeci skvelemu a
velmi vynosnemu postaveni svobodomyslne strane, ke ktere se pfidali jen kvuli materialnim
vyhodam. Ale skryte chodi k realistickym pfedakum a oznamuji tam kompromitujici informace na
mladocechy a sice jen proto, aby v pfipade zaniku strany a vitezstvi pokrokafu mohli fict: My
byli vlastne jii dlouho vasi pfivrienci”.¹⁷² Vesely chtel zrejme timto vypravenim,
presvedcit sveho zete ke vstupu do realisticke strany, coz se mu nedlouho pote
skutecne podarilo. Ovsem svoji snahou udelal spise vice skody nez uzitku, protoze tim
pripomenul Fliedrovi jeho habilitacni neuspech, v porovnani s Joachimem, ktery podle
neho dostal habilitaci jen kvuli sve stranicke prislusnosti. Jeho pocity nejlepe vystihuje
jeho zapis: ,,Jak teice snasim potupu, ktera mi byla na univerzite zpusobena. Jak bych nyni
potfeboval, abych byl hrdy, sebevedomy, obdivovany. Kaidy, ktery se chopil jednat hanebne,
dosahl sveho cile. Me to bylo odepfeno, protoie jsem zvolil jen cestu prace “.¹⁷³
Z teto depresni nalady se ho snazil dostat prave Vesely, ktery na ni nesl svuj dil
viny. Frantisek Vesely proto sdelil Fliedrovi, ze: ,,me nechava poroucet profesor Masaryk,
abych pry mu psal clanky a referaty z oblasti statniho prava do Nasi doby”.¹⁷⁴ Vesely se
zrejme domnival, ze bude touto zpravou nadsen. U toho to vsak zadne velke nadseni nevyvolalo, coz
doklada jeho zapis: ,,Kdybych nato mel nyni jen casf “¹⁷⁵ Flieder jiz predtim psal
nlzne historicko-pravni clanky do Casu,¹⁷⁶ az do jeho uzavfeni, pote byl cinny take v
redakci Ceske demokracie.¹⁷⁷ Krome Casu psal pozdeji take do Unionu.¹⁷⁸
Vyznamnejsim povzbuzenim pro neho bylo setkani s profesorem Heyrovskym, s kterym se setkal zcela
,,nahodou” na prednasce Fliedrova stryce¹⁷⁹ v Pravnicke jednote.¹⁸⁰ Toto setkani zrejme zaridila
jeho rodina. Jednak byla tato prednaska urcena jen pro vybrane publikum a
¹⁷² ANM, fond Robert Flieder, k. 12, inv. c. 927, denikovy zaznam z 22. unora 1913.
173 Tamtez, denikovy zaznam z 21. dubna 1913. ¹⁷⁴ Tamtez, denikovy zaznam z 20. zafi 1913. ¹⁷⁵
Tamtez.
¹⁷⁶ Cas, byl casopisem realisticke strany, vychazel od roku 1886 do roku 1915, kdy byl
rakouskou cenzurou
zakazan, pote jeste kratce vychazel v letech 1920 az 1923. Soubigou, Alain, Tomas Garrigue
Masaryk, Praha 2004, s. 61.
¹⁷⁷ ANM, fond Robert Flieder, k. 1, inv. c. 4, zivotopis z roku 1919.
¹⁷⁸ Tamtez, k. 2, ivn. c. 98, clanky Roberta Fliedra v Unionu ze 7. a 20. ledna 1914.
¹⁷⁹ Karel Flieder (1853-1933), senatni prezident nejvyssiho soudu, v roce 1876 vstoupil do
soudcovske sluzby, v letech 1877 az 1882 byl askultantem a nasledne v letech 1882 az 1895
soudnim adjunktem, v letech 1895 az 1897 byl namestkem statniho zastupce v Chrudimi av
Praze, v roce 1897 se stal krajskym radou u soudu v Chrudimi, kde byl pfedsedou, pfipadne
mistopfedsedou odvolaciho senatu ve vecech civilnich, v roce 1907 byl jmenovan vrchnim radou v
Praze a byl pfidelen k ministerstvu spravedlnosti, v roce 1910 se stal dvomim radou nejvyssiho
soudu ve Vidni. Po vzniku CSR se vratil zpet do Prahy, kde se stal senatnim prezidentem nejvyssiho
soudu v Brue av roce 1921 byl povefen inspekci soudu v Cechach a na Morave, v roce 1928 odesel
do penze. Navratil, Michal, Almanach ceskoslovenskych pravniku, Praha 1930, s. 100.
¹⁸⁰ ANM, fond RobertFlieder, k. 12., inv. c. 927, denikovy zaznam z23. fijna 1913.
21
jednak pfedtim byl za profesorem Heyrovskym Fliedruv otec, aby si s nim promluvil o
synove habilitaci.¹⁸¹ Takto vylicil Flieder svuj dojem z jejich rozhovoru: ,,Po pfednasce
ke mne prise! profesor Heyrovsky, ktery… slibil svoji podporu pfi pfedloieni moji
knihy o ceskem zemskem snemu a vubec pro celou habilitaci, za coi jsem mu samozfejme
velmi vdecny”.¹⁸² Diky tomu pfekonal svoji krizi a opet se zacal plne venovat sve
habilitacni praci.¹⁸³
Usili Veseleho, aby se jeho zet’ zapojil do politickeho zivota, bylo take uspesne. Dne 5.
listopadu 1913 byl Flieder u Dubskeho,¹⁸⁴ ktery byl v teto <lobe vyznamnym pfedstavitelem
realisticke strany a zaroven mel na starosti jeji stranicky denik Cas.¹⁸⁵ Flieder mu sdelil,
ze:
,,Davam sve volne sily k dispozici realisticke strane”.¹⁸⁶ Dale fekl Dubskemu, co by vlastne
chtel ve strane delat. K tomu si do deniku zapsal: ,,Chtel bych dostat akutni otazky, jejichi
feseni je v programu strany a ty pak vedecky zpracovat, tak abych jako poradce v teto oblasti mah!
vidy zasahnout”.¹⁸⁷ Neda se fici, ze by do realisticke strany sel jen z vypocitavosti a
kvuli osobnimu prospechu, ktery pfedtim vycital doktoru Joachimovi. Do realisticke strany
vstoupil s jedinym cilem, kteremu asi opravdu vefil: ,,pro me je strana jen
prostfedkem, abych neco vykonal pro cely narod, kteremu jsem bezmezne oddan “.¹⁸⁸
Dalsim vyznamnym dnem v zivote Roberta Fliedra, bylo narozeni jeho prvniho ditete:
,,Dnes v osm hodin IO minut se moji choti narodila zdrava, silna a slicna
holcicka”.¹⁸⁹ Pokftena byla dne 28. prosince 1913, ale jak si zapsal jeji otec do deniku: ,,Jii
ad narozeni jsme ji fikali Milenka”.¹⁹⁰ Jmeno dostala po sve babicce, matce jeho
manzelky. Radost z narozeni ditete mu vsak pfekazila jeho tchyne, ktera k nim pfijela na
navstevu: ,,Matka Milky k nam pfijela v sestinedeli jen s asi 20 Korunami, ackoliv u nas hodlala
zustat osm dni”.¹⁹¹ Bylo logicke, ze matka jeho zeny pfijela, aby se postarala o svou dceru,
ktera prodelala velmi tezky porod, ke kteremu musela byt pfivolana lekafka.¹⁹²
Ovsem tato jeji navsteva poznamenala Fliedruv vztah kjeho tchyni: ,,ajeste k tomujsemji
muse! iivit dalsich ctrnact dni navic! A kaidou chvili pfitom musim poslouchat, jak by to
nebo ono jeji mui koupil,
¹⁸¹ ANM, fond Robert Flieder, k. 12., inv. c. 927, denikovy zaznam z 23. fijna 1913.
¹⁸² Tamtez.
¹⁸³ Tamtez, denikovy zaznam ze 4. listopadu 1913.
184 Gustav Dubsky (1868-1947), cesky nakladatel, vydavatel listu Cas, cinitel realisticke strany.
Korespondence:
T. G. Masaryk-Edvard Benes 1914-1918, ed. Dagmar Hajkova, Ivan Sedivy, Praha 2004, s. 341.
¹⁸⁵ ANM, fond Robert Flieder, k. 12., inv. c. 927, denikovy zaznam z 5. listopadu 1913.
¹⁸⁶ Tamtez.
¹⁸⁷ Tamtez.
¹⁸⁸ Tamtez.
¹⁸⁹ Tamtez, denikovy zaznam z 15. listopadu 1913.
¹⁹⁰ Tamtez, denik:ovy zaznam z 28. prosince 1913.
¹⁹¹ Tamtez.
¹⁹² Tamtez, denikovy zaznam z 15. listopadu 1913.
22
udelal atd., coi samozfejme znamenalo, ie to tak take musim udelat”.¹⁹³ Tehdy si
Flieder zretelne uvedomil rozdfl v chovani svych rodicu a Veselych, coz doklada zapis
v jeho deniku: ,,Moji drazi rodice! Teprve nyni vidim, co ve Vas mam. I pres Vase
skromne majetkove pomery, dostali jsme od Vas mnohem vice nei od rodicu Milky.”¹⁹⁴
Na zacatku roku 1914 obdrzel konecne nabidku z realisticke strany, aby byl jejich
poradcem ve statne-pravnich otazkach.¹⁹⁵ Krome toho se aktivne zapojil do klubu
konceptnich uredniku prazskeho magistratu. Jeho snahou bylo predevsim upozomit na
postaveni pravniku v mestske sprave, kteri podle neho misto, aby se zabyvali pravni cinnosti
museji delat tzv. konceptni praci.¹⁹⁶ Na schuzi klubu navrhl, aby: ,,Ve vyboru naseho klubu
byli Zide, ktefi budou schopni hajit a pfipravit nase pozice v organizaci mestske spravy Velke
Prahy”.¹⁹⁷ Do deniku si zapsal: ,,navrieny vybor jako vlastne cele toto hnuti je Jen
moje prace”.¹⁹⁸ Presto nemel jednoduchou pozici. Predevsim ho na plenami schuzi rozcilila
rec doktora Fridy,¹⁹⁹ ktery rekl, ze: ,,Od bitvy na Bile hare nestihla narod cesky takova pohroma,
jakoujest realisticka strana”.²⁰⁰ Nasledne pakjeste vyzval pritornne, aby: ,,tato rakovina byla
vyfezana z narodniho tela”.²⁰¹ Tato nepfatelska atmosfera na prazskem magistratu vuci
realistum byla zpusobena Masarykovym projevem, ve kterem kritizoval komunalni politiku
prazske radnice a na zaver prohlasil, ze: ,,skutecnou politiku radnice nevykonava, zato se tam
krade”.²⁰² Pres toto nepfatelstvi k realistum byl Flieder zvolen do vyboru klubu konceptnich
uredniku.²⁰³ Ovsem nemel jednoduchou pozici V ·urade, 0 cemz vypovida jeho zapis V deniku:
,,vytrpel jsem od vlastnich kolegu mnoho podlosti”.²⁰⁴ Povzbuzenim pro neho bylo setkani s
Masarykem, ktery mu nabidl, aby v casopisu Nase doba²⁰⁵ prevzal rubriku Pravo, kde
recenzoval predevsim publikace historicko-pravni.²⁰⁶ Krome toho byl ve vyboru klubu zvolen
obchodnim vedoucim. K tomu si do deniku zapsal: ,,Sice se na me prostfednictvim toho
navalily nave a ne zcela nepatrne povinnosti, ale diky tomu mam vets£ moinost realizovat sve
¹⁹³ ANM, fond Robert Flieder, k. 12., inv. c. 927, denikovy zaznam z 28. prosince 1913.
¹⁹⁴ Tamtez, denikovy zaznam z 30. prosince 1913.
¹⁹⁵ Tamtez, denikovy zaznam z 10. ledna 1914.
¹⁹⁶ Tamtez.
¹⁹⁷ Tamtez.
¹⁹⁸ Tamtez.
¹⁹⁹ Vladimir Frida, cesky pravnik a lekar, vystudoval prava v Praze, kde dosahl hodnosti doktora
prav v roce 1909, v roce 1922 se stal doktorem lekarstvi, od roku 1911 ve sluzbe magistratu
hlavniho mesta Prahy. Navratil, Michal, Almanach ceskoslovenskych pravniku, Praha 1930, s. 105.
²⁰⁰ ANM, fond Robert Flieder, k. 12, inv. c. 927, denikovy zaznam z 12. ledna 1914.
²⁰¹ Tamtez.
²⁰² Dvoi’akova, Zora, Nez se stal prezidentem, T. G. Masaryk a realiste 1882-1918, Praha 1997, s.
223.
²⁰³ ANM, fond Robert Flieder, k. 12, inv. c. 927, denikovy zaznam z 12. ledna 1914.
²⁰⁴ Tamtez.
²⁰⁵ Nase doba, by! casopisem realisticke strany, vychazel od roku 1883 az do roku 1949, kdy by!
zanikl. Soubigou, Alain, Tomas Garrigue Masaryk, Praha 2004, s. 61.
²⁰⁶ ANM, fond Robert Flieder, k. 10, inv. c. 542, zivotopis z roku 1945.
23
myslenky O ukolech a postaveni pravniku V samosprave a zvlaste V sprave
komunalni”.²⁰⁷ Presto zacal pochybovat o smysluplnosti sve habilitace a prace u magistratu, s
cimz se sveril svemu tchanovi. Ten se mu vsak snazil domluvit: ,,pro svoji habilitaci jsi
vykonal ui tolik a venoval ji tolik let a casu, ie by bylo pfece skoda vsecko opustit a
chapat se novych planu… Misto ve Vidni neni o tolik pfiznivejsi pro tebe, aby stalo za
opusteni dosavadni cesty tve…
Rozhodni sam, jak uznas za dobre, ale rozhodnes-li se zustat na dosavadni ceste, nechybis”.²⁰⁸
Nakonec zrejme rozhodla za Fliedra prvni svetova valka. On sam nemusel
nastoupit vojenskou sluzbu, jelikoz byl uznan nezpusobilym k jejimu vykonu.²⁰⁹ Nebylo to
snad zpusobeno tim, ze by nebyl schopen vojenske sluzby, coz objasiiuje sarn ve svych pozdejsich
vzpominkach: ,,Jeste za Rakouska byl jsem v dobe prvni svetove valky asi dvanactkrat u
obvodu, a vidy mne uznali nezpusobilym k sluibe vojenske, cili jak se fikalo v
rakouske ufedni mluve, untauglich. Byla to sice tenkrat trochu pfimluva, ale sam jsem k
tomuto vysledku musil take trochu pfispet”.²¹⁰ Zustal tedy behem valky ve sluzbach
magistratu. V teto dobe se take blizilo jeho povyseni, ktereho se dockal 21. ledna 1915, kdy byl
jmenovan magistratnim komisarem v VIII. hodnostni tride s rocnim sluznyrn 3 600Korun.²¹¹
Na konci roku 1915 se zacal opet plne venovat sve habilitacni praci, kdyz si do
deniku zapsal, ze: ,Jsem se rozhodl sve dilo napsat a dotahnout do konce”.²¹² Krome toho pokracoval
v psani historicko-pravnich clanku do Casu, Nasi doby a Unionu. Behem valky se take zhorsil jeho
vztah k rodicum jeho zeny. Nejlepe to vystihuje sam Flieder: ,,Objednali jsme si v
Benesove jablka. Muj tchan s moji tchyni maji sice plny sklep jablek, ale presto nam do Prahy
nepfivezli ani jedno. Protoie jsou v Fraze draha, vyptaval jsem se, zda by nam
nemohli nejaka poslat. Matka moji ieny je ochotne obstarala, ale abychom si nemysleli, ie je to
darek ihned napsala cenu tak jako naklady na dopravu a k tomu zduraznila, ie se musela
vzdat tfech postovnich pruvodek, aby jsme snad nechteli zaplatit, cimi pfisla o 24
halefu”.²¹³ Mezitim se mu podarilo dokoncit habilitacni praci.
²⁰⁷ ANM, fond Robert Flieder, k. 12, inv. c. 927, denikovy zaznam z 8. bi’ezna 1914.
²⁰⁸ Tamtez, k. 10, inv. c. 551, dopis Veseleho Fliedrovi ze 7. kvetna 1914.
²⁰⁹ Tamtez, inv. c. 533, domobranecka legitimace – hlasenf u obce z let 1915-1917.
²¹⁰ Tamtez, k. 1, inv. c. 3, vlastnf lfcenf pobytu v nemocnici.
²¹¹ Tamtez, k. 1o, inv. c. 534, doklady o pravnicke a magistratnf sluzbe.
²¹² Tamtez, k. 12, inv. c. 927, denikovy zaznam z 12. dubna 1917.
²¹³ Tamtez, denikovy zaznam z ledna 1916.
24
1.6 Druhy pokus o habilitaci na ceske pravnicke fakulte
Konecne na zacatku roku 1917 vyslajeho prace pod nazvem ,,Zemsky vybor v kralovstvi ceskem a
jeho organizace v letech 1713-1783″,²¹⁴ na jejimz zaklade se chtel nechat
habilitovat. Behem dubna 1917 dostal z vydavatelstvi otisk sve prace.²¹⁵ Hned odpoledne
tehoz dne byl za profesorem Heyrovskym, aby mu ukazal svoji novou habilitacni praci.
Heyrovsky mu fekl, ze: ,,tentokrat se mi urcite podafi ziskat docenturu a slibil mi
ucinit vsechno moine, aby mi byl napomocen v moji snaze”.²¹⁶ Jiz 18. kvetna 1917 si
podal habilitacni zadost pro obor ceskych pravnich dejin na zaklade sve nove prace.²¹⁷ Av
ramci toho byl navstivit univerzitni profesory: ,,abych jim prezentoval svou knihu a
zjistil jejich nazor”.²¹⁸ Prvni koho navstivil byl profesor Kadlec. Dojem, ktery
si Flieder z jejich rozhovoru odnesl, vystihuje jeho zapis v deniku: ,,byl velmi pfatelsky
a mluvil se mnoujako bych byl jii habilitovan. “²¹⁹ Pote byl za dekanem Krcmafem,²²⁰ ktery mu
sdelil: ,,Myslim, ie tentokrate to pujde”.²²¹ Dalsim profesorem, ktereho navstivil, byl
Kapras, ktery byl vsak o neco zdrzenlivejsi nez pfedchozi dva profesofi. Kapras mu hned na
zacatku setkani sdelil, ze:
,,bude mit cas ai o prazdninach, aby se mohl zabyvat moji praci”.²²² Pfi rozlouceni
ho Flieder zadal o podporu pro svoji habilitacni zadost. Profesor Kapras mu pouze fekl,
ze:
,,nemuie nic slibit, dokud si knihu nepfecte”.²²³ Mezim byl vybran profesorsky sbor, ktery se mel
zabyvat jeho habilitacni zadosti. Komise se skladala z profesoru Kadlece, Stiebra a
Kaprase.²²⁴ Nasledne pak Flieder pozadal profesora Kaprase, aby mu po pfecteni
knihy, sdelil svuj nazor najeho habilitacni praci. 7. prosinec 1917 byl dnem, kdy se dozvedel
jeho
²¹⁴ Spis Zemsky vybor V kralovstvf ceskem: jeho organizace V letech 1718-1883, byl vydan ve
Zpravach zemskeho archivu kralovstvf ceskeho. Srov. ANM, fond Jan Kapras, k. 27, inv. c. 746,
materialy k habilitacnimu i’izenf Roberta Fliedra.; ANM, fond Robert Flieder, k. 12., inv. c. 927,
denikovy zaznam z 12. dubna 1917.
²¹⁵ ANM, fond Robert Flieder, k. 12., inv. c. 927, denikovy zaznam z 12. dubna 1917.
²¹⁶ Tamtez.
²¹⁷ ANM, fond Jan Kapras, k. 27, inv. c. 746, materialy k habilitacnimu i’izenf Roberta Fliedra.
²¹⁸ ANM, fond Robert Flieder, k. 12., inv. c. 927, denikovy zaznam z 18. kvetna 1917.
²¹⁹ Tamtez.
²²⁰ Jan Krcmaf (1877-1950), univerzitnf profesor, v roce 1901 promoval na pravnicke
fakulte v Praze, v roce 1902 se habilitoval na pravnicke fakulte pro obcanske pravo rakouske,
v roce 1904 se stal feditelem kancelafe ceske univerzity, roku 1907 jmenovan mimoi’adnym a v
roce 1911 i’adnym profesorem, v letech 1916 az 1917 byl dekanem pravnicke fakulty, byl
clenerri komise zkusebnf judicielni a historicko-pravnL Po roce 1918 byl clenem
ceskoslovenske delegace na paffzske mirove konferenci, pote pusobil jako expert v
ministerstvu zahranicnich veci a financi, v roce 1926 a nasledne v letech 1934 az 1936
byl ministrem skolstvf a narodni osvety. Srov. Navratil, Michal, Almanach
ceskoslovenskych pravniku, Praha 1930, s. 230.; Vojtech Mastny, vzpomfnky diplomata. Ze
vzpomfnek a dokumentu ceskoslovenskeho vyslance, ed. Eduard Kubu, Petr Lunak, Otto Novak,
Praha 1997, s. 259.
²²¹ ANM, fond Robert Flieder, k. 12., inv. c. 927, denikovy zaznam z 18. kvetna 1917.
²²² Tamtez.
²²³ Tamtez.
²²⁴ ANM, fond Jan Kapras, k. 27, inv. c. 746, materialy k habilitacnimu i’izenf Roberta Fliedra.
25
mizor na svou habilitacni praci a jiz v tento den mu muselo byt zfejme, ze jeho
sance na habilitaci je miziva. Kapras mu totiz sdelil, ze: ,,procetl jsem svedomite Vasi praci
podanou jako habilitacnf spis… a sdeluji Vam svuj usudek: Spis se za habilitacnf podklad
nehodf. Dal jste si sice velikou praci se sebranfm materialu, ale to je vsechno… nesel jste
nikde veci na kloub a spokojil se s pouhym popisem, jak Vam ho prameny pfinesly”.²²⁵ Dale
mu profesor Kapras navrhnul, aby: ,,vzhledem k tomu, ie nerad bych Vam delal
nepfijemnost a halest zamftnutfm, radfm Vam, abyste vzal svojf iadost zpet. Rozhodnete-li se pro
tento zpusob stacf, kdyi oznamfte dekanstvf, ie jste si vec rozmyslil, a ie si
vyiadujete vracenf iadosti”.²²⁶ Flieder mu hned druhy den, napsal: ,,prosfm Vas, abyste se svym
rozhodnutfm poseckal, ai s Vami budu moci mluvit”.²²⁷ Snazil se Kaprase pfesvedcit, aby zmenil
nazor. Nasledne se dne
- kvetna 1918 sesla habilitacni komise, jejimz pfedsedou byl zvolen profesor Kadlec a
referentem profesor Kapras, tfetim clenem byl pak profesor Stieber.²²⁸ Flieder
byl z Kaprasova nazoru na svou praci velmi rozcilen a do deniku si zapsal: ,,Profesor Kapras
se nechal sly.set, ie moje archivnf prace nenf dost vedecka, abych mohl byt habilitovan. On v
nf nenaleza totii iadne konstrukce. To ffka on, jehoi prace jsou tak slabef “²²⁹ Ovsem v dusledku
udalosti roku 1918 bylo rozhodnuti habilitacni komise odsunuto na pozdejsi dobu.
1.7 Ve sluzbach Maffie a Ceskeho svazu
Mezitim na jafe 1918 si Fliedra pozval k sobe Pfemysl Samal,²³⁰ aby mu sdelil obsah
dopisu od Masaryka, ze: ,,valka zfejme potrva jeste dlouho…, abychom vytrvali i my zde
a necinili nic, z ceho by odpurci rozdelenf Rakouska-Uherska mohli dovozovat, ie narod nestojf za
svymi pracovnfky v cizine… Zejmena jest tfeba, aby se nic takoveho v rakouskem
parlamentu, kde vlady a snad i panovnfk budou nas ruznymi sliby lakat ke kompromisum,
ktere by pak mohly uplne zmafit to, co jii bylo dosaieno venku”.²³¹ Nasledne mu navrhl, aby:
²²⁵ ANM, fond Jan Kapras, k. 27, inv. c. 746, dopis Kaprase Fliedrovi z 6. prosince 1917.
²²⁶ Tamtez.
²²⁷ Tamtez, dopis Fliedra Kaprasovi ze 7. prosince 1917.
²²⁸ ANM, fond Jan Kapras, k. 27, inv. c. 746, materialy k habilitacnimu fizeni Roberta Fliedra.
²²⁹ ANM, fond Robert Flieder, k. 12, inv. c. 927, denikovy zaznam z 26. cervence 1918.
²³⁰ Pfemysl Samal (1867-1941), cesky pravnik a politik, spoluzakladatel Ceske strany lidove
(realiste), v letech 1908 az 1911 clen prazskeho obecniho zastupitelstva, clen tajneho vyboru
Maffie,jehoz byl pfedsedou, zaslouzil se O slouceni vetsiny sve strany S mladocechy a statnimi
pokrokafi V Ceskou statopravni demokracii, V cervenci
1918 by! clenem Narodniho vyboru av fijnu 1918 se ucastnil zenevskych jednanich delegatu domaciho
a zahranicniho odboje, v letech 1918 az 1920 clen revolucniho Narodniho shromazdeni, v letech 1918
az 1919
pfedseda spravniho sboru hlavniho mesta Prahy, v letech 1919 az 1938 by! kanclefem prezidenta
republiky, v letech 1939 az 1940 stal v cele odbojove organizace Politicke ustfedi, v roce 1940
zatcen gestapem. Galandauer, Jan, a kol., 0 samostatny Ceskoslovensky stat 1914-1918, Praha 1992,
s. 97.
²³¹ ANM, fond Robert Flieder, k. 4, inv. c. 155, vzpominky na Maffii a vznik CSR.
26
,,se pfestehoval do Vidne a tam vstoupil do Ceskeho svazu jako jeho sekretaf”.²³² Samal mu take
pfiblizne fekl, jake by byly jeho ukol/³³ ve Vidni a dal mu cas na rozmyslenou. Hned druhy den,
po porade s manzelkou, zasel za Samalem, aby mu sdelil, ze jeho navrh pfijima.²³⁴ Samal si ho
vybral i diky jeho znalosti jazyku, V teto dobe, jiz krome perfektni nemciny, ovladal
anglictinu, francouzstinu a italstinu. Ovsem hlavni Fliedrovou pfednosti byla jeho
oddanost Masarykovi, krome toho, ze byl dlouholetym clenem realisticke strany. V teto dobe byl
jiz clenem Ceske statopravni demokracie, ktera se vytvofila dne 9. unora 1918.²³⁵ Kam pod
vedenim Samala vstoupila vetsina clenu realisticke strany.²³⁶ Dale zde mohl sehrat
urcitou ulohu i jeho tchan Frantisek Vesely, ktery vedel, jak Flieder touzi odejit z magistratu.
Flieder ovsem nepfedkladal, ze by jeho prace u Ceskeho svazu mela trvalejsi
charakter. Zustal nadale zamestnancem magistratu, kde dostal bez vetsich problemu dovolenou.
Samal mu jeste doporucil, aby navstivil poslance Svehlu,²³⁷ ktery byl v teto
dobe zvolen mistopfedsedou Narodniho vyboru v Praze.²³⁸ Svehlu do teto doby Flieder osobne
neznal, pfi navsteve na neho pusobil dojmem: ,,cloveka velmi rozvaineho, muie pfirozene, ne
naucene bystrosti. Jii jeho zevnejsek, tvaf s kostenymi brylemi, ponekud americkeho typu,
rozeneho statnika. “²³⁹ Krome Svehly se seznamil take S poslancem Staiikem,²⁴⁰ ktery
byl V prave V Praze. Ten mu slibil, ze mu posle vsechny parlamentni tisky, aby se s nimi
seznamil. Flieder
²³² ANM, fond Robert Flieder, k. 4, inv. c. 155, vzpominky na Maffii a vznik CSR.
²³³ Flieder mel byt nekompromisni v nahlizeni na narodni stat, bezjakykoliv pouts Rakousko-Uherskem
a habsburskou dynastii, mel v parlamentu dohlizet na Cesky svaz, jeho poslanecke kluby a poslance,
aby nenastoupily cestu kompromisu, dale se mel snazit o rozklad parlamentu a shanet nadane lidi,
ktei’i byli oddani myslence Ceskoslovenskeho statu, pi’edevsim z rakouskych ministerskych ui’edniku
ceske narodnosti, ktei’i by se dali vyuzitjako budoucf ui’ednici noveho statu. ANM, fond Robert
Flieder, k. 4, inv. c. 155, vzpominky na Maffii a vznik CSR.
²³⁴ ANM, fond Robert Flieder, k. 4, inv. c. 155, vzpominky na Maffii a vznik CSR.
²³⁵ Tamtez, k. 12, inv. c. 869, stranicka prukazka.
²³⁶ Paulova, Milada, Dejiny Maffie, odboj Cechu a Jihoslovanu za svetove valky (1914-1918),
Praha 1937, s. 316.
²³⁷ Antonin Svehla (1873-1933), agrarni politik, v letech 1908-1913 poslanec ceskeho zemskeho
snemu, od roku 1909 pi’edseda vykonneho vyboru Ceske agrarni strany, v roce 1916 se
podilel na zalozeni Ceskeho svazu a Narodniho vyboru, jehoz se stal jednatelem, az do
roku 1917 stal na pozicfch prorakouskeho aktivismu a loajality, od jara 1917 pi’esel
na pozice nacionalne radikalni, za jeho podpory byla vytvoi’ena podpurna organizace Ceske
srdce. Od cervence 1918 mistopi’edseda Narodniho vyboru, byl jednim z mum tzv. 28. i’ijna, od roku
1918 poslanec Narodniho shromazdeni, prvni ministr vnitra CSR v letech 1918 az 1920, od roku
1919 pi’edseda Republikanske strany (agrarni strana), v letech 1922 az 1929 s kratkou
pi’estavkou v roce 1926 pi’edseda vlady CSR. Galandauer, Jan, a kol., 0 samostatny
Ceskoslovensky stat 1914-1918, Praha 1992, s. 115.
²³⁸ Srov. ANM, fond Robert Flieder, k. 4, inv. c. 155, vzpominky na Maffii a vznik CSR.;
Galandauer, Jan, a kol., 0 samostatny Ceskoslovensky stat 1914-1918, Praha 1992, s. 71.
²³⁹ ANM, fond Robert Flieder, k. 4, inv. c. 155, vzpominky na Maffii a vznik CSR.
24° Frantisek Stanek (1867-1936), agramf politik, od roku 1899 clen agrami strany, v
letech 1901 az 1905
zemsky a i’issky poslanec, v letech 1907 az 1918 i’issky poslanec, v listopadu 1916
byl zvolen pi’edsedou Ceskeho svazu i’isskych poslancu. Do kvetna 1917 v nem hajil rakouske
postoje, v roce 1918 clen Narodniho vyboru, v letech 1918 az 1935 poslanec, v letech 1932 az 1935
pi’edseda poslanecke snemovny, v letech 1918 az 1919 ministr vei’ejnych pracf, v letech 1919
az 1920 ministr post a telegram a v letech 1921 az 1922 ministr zemedelstvf. Galandauer,
Jan, a kol., 0 samostatny Ceskoslovensky stat 1914-1918, Praha 1992, s. 113.
27
mel vypracovat na vsechny vladni navrhy, navrhy zcela opacne. Cilem bylo, aby se do
projednavani vnesl, co mozna nejvetsi zmatek.²⁴¹
V srpnu 1918 odjel do Vidne, aby se ujal sveho noveho mista u Ceskeho svazu.²⁴² Prvni koho po
pfijezdu do Vidne navstivil byl poslanec Tusar,²⁴³ ktery byl zaroven mistopfedsedou rakouskeho
parlamentu, aby se mu pfedstavil.²⁴⁴ Podle Fliedra byl Tusar: ,,Jednim z
nejpilnejsich clenu ceske delegace”.²⁴⁵ Tento prvni dojem si vytvoril predevsim proto, ze byl
Tusar casto jediny z clenu parlamentu, ktery ufadoval jeste nez se parlament sesel.²⁴⁶
Podle Fliedra to byl take: ,,mui kompromisu”.²⁴⁷ V teto dobe cetl Flieder anglicke,
francouzske a italske noviny, ktere si tajne pujcoval v parlamentni knihovne a z nichz
vybiral dulezite zpravy, ktere pak pfekladal a nosil Tusarovi.²⁴⁸ Z teto nepfilis zajimave
cinnosti, byl vytrzen teprve rano 26. zafi 1918, kdy do snemovny dorazil vyssi ufednik
ministerskeho presidia, ktery hledal pfedsedu parlamentu Grosse, kteremu chtel rakousky
ministersky pfedseda Hussarek sdelit duvemou zpravu z rozkazu cisafe.²⁴⁹ Toho vsak v
budove parlamentu nezastihl.²⁵⁰ Hledal tedy aspon nekoho z pfedsednictva parlamentu.²⁵¹
Flieder se tedy snazil najit aspon mistopfedsedu parlamentu Tusara, coz se mu nakonec
povedlo.²⁵² Ufednik ministerskeho presidia to sdelil Hussarkovi a ten pozadal Tusara, aby
ho pfisel navstivit.²⁵³ Podle vzpominek Fliedera ministersky pfedseda sdelil Tusarovi, ze:
,, na Balkane prolomili spojenci frontu. Bulharsko kapitulovalo²⁵⁴ a utvofila se tak situaci, ie
Rakousko bude nuceno
²⁴¹ ANM, fond Robert Flieder, k. 4, inv. c. 155, vzpominky na Maffii a vznik CSR.
242 Srov. ANM, fond Jan Kapras, k. 27, inv. c. 746, materialy k habilitacnimu i’izeni
Roberta Fliedra.; Cerna,
Milena, Epizoda z politickeho zivota Roberta Fliedera. Sbomik k dejinam 19. a 20. stoleti 12,
1991, s. 149.
243 Vlastimil Tusar (1880-1924), cesky socialne demokraticky politik, novinai’, v letech
1911 az 1918 i’issky
poslanec, v listopadu 1916 byl jmenovan jednatelem Ceskeho svazu, v roce 1917 byl zvolen
mistopi’edsedou poslanecke snemovny, v letech 1918 az 1920 byl clenem Revolucniho Narodniho
shromazdeni, v letech 1920 az 1921 poslancem Narodniho shromazdeni za socialni demokraty, v letech
1919 az 1920 pi’edseda vlady CSR, pote ministr narodni obrany, v letech 1921 az 1924 vyslancem
CSR v Nemecku. Kolar, Frantisek, a kol., Politicka elita mezivalecneho Ceskoslovenska 1918-1938,
Kdo byl kdo za prvni republiky, Praha 1998, s. 274.
²⁴⁴ ANM, fond Robert Flieder, k. 4, inv. c. 155, vzpominky na Maffii a vznik CSR.
²⁴⁵ Tamtez.
²⁴⁶ Tamtez
²⁴⁷ Tamtez.
²⁴⁸ Tamtez, k. 5, inv. c. 256, vzpominky na 28. i’ijen 1918.
²⁴⁹ Tamtez.
²⁵⁰ Tamtez, k. 4, inv. c. 184, vzpominky na 28. i’ijen 1918 ve Vidni.
²⁵¹ Tamtez, k. 3, inv. c. 150, vzpominky na posledni dny Rakousko-Uherska.
²⁵² Tamtez, k. 4, inv. c. 184, vzpominky na 28. i’ijen 1918 ve Vidni.
²⁵³ Tamtez, k. 5, inv. c. 256, vzpominky na 28. i’ijen 1918.
²⁵⁴ Oficialni kapitulace Bulharska probehla dne 29. zai’i 1918.
28
uzavfit mfr. Coi nut£ cisafe uzavfit mfr za jakykoliv podminek11 255 Jakmile se tuto informaci
dozvedel od Tusara, snazil se ji telefonicky sdelit Sarnalovi, ovsem bezvysledne.²⁵⁶
Jeste pfed zahajenim schuze parlamentu byl Tusar pfedstavit Fliedra pfedsedovi Grossovi a pote
ho uvedl mezi parlamentni zpravodaje.²⁵⁷ Ti ho podle Fliedra uvitali takto: ,,Byl jsem jimi
pfijat velmi srdecne, ai na to, ie mne poloiertem, zdravili slovy: Opet }eden velezradce. Jinak
vsak se zachovali ke mne pekne. ¹¹²⁵⁸ 1. fijna 1918 se koneene sesel rakousky parlament a uvodni
fee mel ministersky pfedseda Hussarek, ktery oznamil kapitulaci Bulharska.²⁵⁹ Na druhy den
pronesl svou fee poslanec Stanek, ktery byl zaroveii pfedsedou Ceskeho svazu.²⁶⁰ Stanek V ni
pfedevsim fekl, ze: ,,budoucnost spociva V samostatnych narodnich statech a dale vyzval nemecky
lid, aby soudil ciny cisafe Vilema. ¹¹²⁶¹ Tato fee vyvolala v parlamente velkou boufi hnevu,
pfedevsim u nemeckych poslancu.²⁶² Flieder mel urcitou zasluhu na tomto projevu, jelikoz
ho pomahal Staiikovi sestavit.²⁶³ 12. fijna 1918 si cisaf Karel pozval eeske poslance
Tusara, Staiika, Fiedlera a Hurbana, kterym nabidl samostatnost eeskych zemich v ramci
Pfedlitavska, pokud se vyslovi pro habsburskou monarchii a dynastii.²⁶⁴ Na to ovsem eesti
poslanci nepfistoupili. Na zaver rozhovoru je cisaf pouze pozadal, aby: ,,se rozchod stal
v klidu a bez krveproliti11 265 Klofae a Habrman toto pozvani nepfijali.²⁶⁶ Udalosti
jiz
smefovaly k 28. fijnu 1918. Koncem fijna 1918 vyrazila z Vidne delegace Narodniho vyboru na cestu
do Zenevy, aby zde jednala se zastupci eeskoslovenske prozatimni vlady²⁶⁷ o budoucim
postupu k vytvofeni samostatneho eeskoslovenskeho statu.²⁶⁸ Tusar sdelil Fliedrovi,
ze: ,,byl zmocnen delegac[, aby zastupoval zajmy Narodniho vyboru ve Vidni11 269
²⁵⁵ Srov. ANM, fond Robert Flieder, k. 4, inv. c. 184, vzpominky na 28. fijen 1918 ve Vidni; ANM,
fond Robert Flieder, k. 5, inv. c. 256, vzpominky na 28. fijen 1918.; ANM, fond Robert Flieder, k.
4, inv. c. 150, vzpominky na posledni dny Rakousko-Uherska.
²⁵⁶ ANM, fond Robert Flieder, k. 4, inv. c. 155, vzpominky na Maffii a vznik CSR.
²⁵⁷ Tamtez.
²⁵⁸ Tamtez.
²⁵⁹ Srov. ANM, fond Robert Flieder, k. 4, inv. c. 184, vzpominky na 28. fijen ve Vidni.; Proks,
Petr, Politikove a vznik republiky 1914-1918, Jihlava 1998, s. 176.
²⁶⁰ ANM, fond Robert Flieder, k. 5, inv. c. 256, vzpominky na 28. fijen 1918.
²⁶¹ Cerna, Milena, Epizoda z politickeho zivota Roberta Fliedera. Sbomik k dejinam 19. a 20.
stoleti 12, 1991, s. 155.
²⁶² ANM, fond Robert Flieder, k. 4, inv. c. 155, vzpominky na Maffii a vznik CSR.
²⁶³ Srov. ANM, fond Robert Flieder, k. 5, inv. c. 258, dopis Fliedra Benesovi z unora 1929.; ANM,
fond Robert Flieder, k. 4, inv. c. 184, vzpominky na 28. fijen 1918.
²⁶⁴ Proks, Petr, Politikove a vznik republiky 1914-1918, Jihlava 1998, s. 178.
²⁶⁵ Srov. Proks, Petr, Politikove a vznik republiky 1914-1918, Jihlava 1998, s. 178; ANM, Robert
Flieder, k. 4, inv. c. 155.; ANM, Robert Flieder, k. 5, inv. c. 255.
²⁶⁶ Paulova, Milada, Dejiny Maffie, odboj Cechu a Jihoslovanu za svetove valky (1914-
1918), Praha 1937, s. 525.
²⁶⁷ Ceskoslovenska prozatimni vlada, byla vytvofena 14. fijna 1918, jejimi cleny byly
Masaryk, Benes a Stefanik. Galandauer, Jan, a kol., 0 samostatny Ceskoslovensky stat 1914-1918,
Praha 1992, s. 85.
²⁶⁸ ANM, fond Robert Flieder, k. 4, inv. c. 159, vzpominky na 28. fijen 1918 ve Vidni.
²⁶⁹ Tamtez.
29
- fijna 1918 byl Tusar pozvan na ministerstvo vnitra, kde mu bylo sdeleno, ze:
,,italska fronta je v ohroieni a ie jest nebezpeci italskeho vpadu nebo uteku vojska
z fronty”.²⁷⁰ Nasledujici den vznikla Ceskoslovenska republika. Fliedrovo rozhodnuti zustat ve
Vidni i po - rijna 1918 urcilo jeho dalsi zivotni etapu, ktera ho privedla do
ceskoslovenskych diplomatickych sluzeb.
2 Diplomat prvni republiky
2.1 Pocatky diplomaticke kariery ve Vidni
Vznikem samostatneho statu skoncila pro Fliedrajeho prace pro Cesky svaz. Mohl se tedy vratit
zpet do Prahy, kde byl stale zamestnancem prazskeho magistratu. Presto zustal ve Vidni,
coz zduvodnil takto: ,,Z celeho Ceskeho svazu zustal zde pouze Tusar, dosud
mistopfedseda poslanecke snemovny. Ponevadi tu nebylo nikoho, kdo by mu pomahal, zustal jsem s
nim ve Vidni”.²⁷¹ V teto dobe vsak povazoval sve setrvani ve Vidni pouze za docasne. Prvni dny po
- fijnu 1918 madoval Tusar spolecne s Fliedrem, ve sve pracovne a v mistnostech
Ceskeho svazu, ktere se nachazely v budove rakouskeho parlamentu. Jelikoz vsak se
jejich urednicky aparat neustale zvetsoval, prilivem rakouskych medniku ceske a slovenske
narodnosti, bylo treba najit vhodnejsi prostory. Z toho duvodu pronajal Tusar, po
konzultaci s Narodnim vyborem v Praze, mistnosti v hotelu Continental, kde zacal od 3. fijna
1918 ufadovat jako zastupce CSR ve Vidni, jehoz hlavnim ukolem bylo provest likvidaci
svazku s Rakousko-Uherskem.²⁷² Flieder byl prozatimne pridelen k Tusarovu ufadu
plnomocnika ceskoslovenske republiky ve Vidni, kde zatim pusobil jako
,,neoficialni” Tusaruv zastupce.²⁷³ Kvu.Ii tomu, mu byla take prodlouzena dovolena
od prazskeho magistratu.²⁷⁴
Mezitim dostal dopis od Kaprase, ktery mu sdelil, ze: ,,Je vylouceno, abych Vas na
zaklade Vasi prace habilitoval,… mel jste me poslechnout a vzit si iadost zpet… Kdyi si vsak
budete pfat, aby se vec projednavala, vyfidim Ji na jafe,… ovsem negativne”.²⁷⁵ Flieder vsak
stale doufal, ze se mu i pres nepfiznive stanovisko Kaprase podafi habilitovat. Mezitim bylo
²⁷⁰ ANM, fond Robert Flieder, k. 3, inv. c. 150, vzpomfnky na posledni dny Rakouska-Uherska.
²⁷¹ Tamtez, k. 13, inv. c. 928, clanek Roberta Fliedra ve Videiiskem deniku z 28. fijna 1919
k prvnimu vyroci samostatnosti CSR.
²⁷² Srov. ANM, fond Robert Flieder, k. 5, inv. c. 256, vzpominky na 28. fijen 1918.; ANM, fond
Robert Flieder,
k. 13, inv. c. 928, clanek Roberta Fliedra ve Videiiskem deniku z 28. fijna 1919 k prvnimu vyroci
samostatnosti CSR.
²⁷³ AMZV, osobni spis Robert Flieder.
²⁷⁴ Tamtez.
²⁷⁵ ANM, fond Jan Kapras, k. 27, inv. c. 746, dopis Kaprase Fliedrovi z podzimu 1918.
30
jeho hlavni cinnosti ve Vidni vytvofeni a organizace ufadu plnomocnika CSR. Mel na starosti
veskerou agendu prezidialni, zvlaste osobni, dale veci politicke a ze zacatku take
agendu likvidacni, ktera se tykala ufadu a civilnich instituci.²⁷⁶
Vyznamnym meznikem v jeho pusobeni ve Vidni byl 2. prosinec 1918, kdy byljmenovan
odbomym radou v VI. hodnostni tfide, ovsem jen po dobu pfideleni k madu plnomocnika.²⁷⁷ To zfejme
take rozhodlo, ze se v teto <lobe nevratil do sluzeb prazskeho magistratu, pfestoze ho k tomu
Samal vybizel: ,,Skoda, ie nejsou dva Fliedrove: potfeboval bych jednoho na
praiske radnici! “²⁷⁸ Avsak Flieder nebyl zcela se svym pusobenim ve Vidni spokojen, jelikoz se
jeho vztah s Tusarem, ktery mu byl zpocatku vdecny za to, ze s nim zustal ve Vidni, zacal postupne
zhorsovat. Jeho pohled na Tusara nejlepe vystihuje sam Flieder ve svem dopise:
,,Tusar se boji kaideho rozhodneho kroku. Podleha hrozne vlivu ministerskych ufedniku…
Bere si je do porad s vyslanci ostatnich statu vzniklych na pude byvaleho Rakouska radeji
neili mne. Ja jsem mu totii V nekterych vecech odporoval, ponevadi se mne zda to
vecne konferovanf a smlouvtini se s Nemci, kteff nas zapletaji do stalych porad, uplne zbytecnym,
ba skodlivym. Raznymjedntinfm docililo by se vice”.²⁷⁹
Dalsi veci, ktera ho trapila byli prave nove pfijati ministersti ufednici, ktere podezfival z
prospechafstvi a nektere dokonce z financnich podvodu. Pfitom prave Flieder mel od pocatku cinnosti
madu na starosti agendu osobni, ktera take zahmovala prijimani novych ufedniku do sluzeb ufadu
plnomocnika. Problem spocival v tom, ze mu do teto cinnosti vyrazne zasahoval Tusar, s cimz
Flieder nesouhlasil. Tyto byvale rakouske ministerske ufedniky zacal postupne nesnaset. Pfitom
paradoxne jednim z ukolu, kterym byl na podzim 1918 od Samala povefen a
ktery povafoval za pozitivni, bylo ziskat pro budouci Ceskoslovensky stat, prave
tyto rakouske ministerske ufedniky ceske narodnosti.²⁸⁰ Pfedevsim mu na nich vadilo, ze
pro
samostatnost ceskeho naroda neudelali nic, na rozdil od neho, ale presto ziskavali v novem
ufednickem aparatu Ceskoslovenskeho statu lepsi mista nez on. Exemplarnim prikladem za
vsechny byl pro neho doktor Peroutka,²⁸¹ ktery byl v teto dobe vedoucim
obchodne-
²⁷⁶ ANM, fond Robert Flieder, k. 13, inv. c. 963, zprava Tusara Prezidiu ministerske rady o
organizaci ui’adu plnomocnika z 23. ledna 1919.
²⁷⁷ Srov. AMZV, osobni spis Robert Flieder.; ANM, fond Robert Flieder, k. 10, inv. c.
535, pfestup ze sluzebniho pomeru k obci prazske do stavu ui’ednictva zahranicniho odboru
ministerske rady z I. dubna 1919.
²⁷⁸ ANM, fond Robert Flieder, k. 5, inv. c. 274, dopis Samala Fliedrovi z prosince 1918.
²⁷⁹ ANM, fond Frantisek Vesely, k. 2, inv. c. 38/1, dopis Fliedra Veselemu z 9. prosince 1918.
²⁸⁰ ANM, fond Robert Flieder, k. 4, inv. c. 155, vzpominky na Maffii a vznik CSR.
²⁸¹ Frantisek Peroutka (1879-1962), cesky narodohospodaf, od roku 1904 by! ui’ednikem
prazske obchodni a zivnostenske komory, od roku 1907 pusobil na ministerstvu obchodu ve
Vidni, po vzniku CSR by! kratce na vyslanectvi ve Vidni, odkud by! zacatkem roku 1919
povolan do Prahy na ministerstvo obchodu, pozdeji ministerstvo prumyslu, obchodu a
zivnosti, kde pusobil jako odborovy pi’ednosta a me! na starosti zahranicne obchodni
jednani. Od bfezna 1926 do dubna 1928 stal vcele tohoto ministerstva v druhe
ui’ednicke vlade
31
politickeho oddeleni.²⁸² Takto Flieder v dopise tchanovi shrnul svuj nazor na neho:,, U nds je
nejaky doktor Peroutka z ministerstva obchodu. Md povest odbornfka, ale zkusenosti s nfm
mdme spatne. Pfflis mnoho nedeld, hlavne se stard o sfly, ktere si nabere do sve kanceldfe a
ktere pracujf za neho… odjel si na tyden a shdnel v Fraze V hodnostnf tffdu a
dostal Ji.
Zac?”.²⁸³ Slabou utechou pro Fliedra mohla byt skutecnost, ze Peroutka byl velmi brzy
povolan na ministerstvo obchodu v Praze.²⁸⁴ Dalsim ufednikem, s kterym nevychazel byl
sekcni rada Tichy, ktery mel na starosti vyzivovaci oddeleni.²⁸⁵ Hned od zacatku byl
proti jeho prijeti, ovsem Tusar ho presto prijal.²⁸⁶ Duvod spocival v tom, ze Tichy
pozadoval od Tusara V. hodnostni tfidu, coz Flieder povazoval za drzost.²⁸⁷ Ovsem stejne jako
Peroutka tak i Tichy byl ve Vidni jen kratce, protoze byl taktez povolan na
ministerstvo obchodu do Prahy.²⁸⁸ Jednim z ma.la ufedniku, kterym Flieder plne duvefoval
byl stabni lekar Karel Cerny, ktery byl v te <lobe pfedsedou vojenske komise.²⁸⁹
Ani Tusar vsak nebyl v lehke pozici, nebot’ doplacel na svoji povahovou vlastnost,
kterou nejlepe vystihl Flieder: ,,chtel byt s kaidym za dobfe”.²⁹⁰ A tak se snazil vyhovet, co
nejvice zadosti o mista ufedniku ve svem aparatu. Typickym pfikladem je zadost Smerala,²⁹¹ ktery
mu napsal: ,,Mily Tusare, soudruh doktor Vorel by byl rad, kdybys ho mohl pouift ve
svych sluibdch. Nejradeji by byl tajemnfkem nebo nejakym jinym konceptnfm itfednfkem…,
neucinil bys nic nepatficneho, kdybys jeho iadost zvaiil”.²⁹² Posledni kapkou pro Fliedra
Cerneho a iv koalicnf vlade Svehly, v letech 1934 az 1945 by! vrchnfm feditelem Narodni banky.
Politicka elita mezivalecneho Ceskoslovenska 1918-1938: Kdo by! kdo, ed. Frantisek Kolar a kol.,
Praha 1998, s. 194.
²⁸² ANM, fond Robert Flieder, k. 13, inv. c. 963, zprava Tusara Prezidiu ministerske
rady o organizaci ui’adu plnomocnfkaz23. ledna 1919.
²⁸³ ANM, fond Frantisek Vesely, k. 2, inv. c. 38/1, dopis Fliedra Veselemu z 2. prosince 1918.
²⁸⁴ ANM, fond Robert Flieder, k. 13, inv. c. 963, zprava Tusara Prezidiu ministerske
rady o organizaci ui’adu plnomocnfka z 23. ledna 1919.
²⁸⁵ Srov. ANM, fond Frantisek Vesely, k. 2, inv. c. 38/1, dopis Fliedra Veselemu z 2. prosince
1918.; ANM, fond Robert Flieder, k. 13, inv. c. 963.
²⁸⁶ ANM, fond Frantisek Vesely, k. 2, inv. c. 38/1, dopis Fliedra Veselemu z 1. zafi 1920.
²⁸⁷ Tamtez, dopis Fliedra Veselemu z 2. prosince 1918.
²⁸⁸ Srov. ANM, Frantisek Vesely, k. c. 2, inv. c. 38/1, dopis Fliedra Veselemu z 1. zai’f 1920.;
ANM, fond Robert Flieder, k. 13, inv. c. 963, zprava Tusara Prezidiu ministerske rady o organizaci
ui’adu plnomocnfka z 23. ledna 1919.
²⁸⁹ ANM, fond Frantisek Vesely, k. 2, inv. c. 38/1, dopis Fliedrove Veselym ze 4. (mora 1919.
²⁹⁰ Tamtez.
²⁹¹ Bohumfr Smeral (1880-1941), cesky komunisticky politik, od roku 1897 clen CSSD, od roku
1898 studoval prava v Praze, ktera ukoncil v roce 1904, od roku 1899 spolupracoval s
redakci Prava lidu a v letech 1901 az 1918 by! jeho redaktorem av letech 1915 az 1917
sefredaktorem, v roce 1909 se stal clenem vykonneho vyboru strany a v letech 1911 az 1918 by!
i’isskym poslancem, v letech 1916 az 1917 by! dokonce pfedsedou strany, od listopadu 1916
zastupoval stranu v Ceskem svazu jako jeho mfstopfedseda, provadel loajalni prorakouskou
politiku, ktera se stala ne(mosnou po zmene stranickeho vedeni, proto se v zai’i 1917
vzdal vsech funkci, po rozdeleni strany se pi’idal ke KSC, az do roku 1924 by! clenem uzsiho
vykonneho vyboru KSC, v Ietech 1924 az 1929 clenem politbyra, v letech 1920 az 1929 poslancem
Narodniho shromazdeni za KSC, v letech 1936 az 1938 opet clenem politbyra av letech 1935 az
1938 senatorem. Politicka elita mezivalecneho Ceskoslovenska 1918- 1938: Kdo by! kdo, ed.
Frantisek Kolar a kol., Praha 1998, s. 248.
²⁹² ANM, fond Robert Flieder, k. 14, inv. c. 971, dopis Smerala Tusarovi z 1. prosince 1918.
32
bylo, kdyz zjistil, ze: ,,ma byt na pranf ministerske rady pfijat Tusarem do sluieb vyslanectvf
Herlinger”.293 Podle Fliedera stal za touto snahou Stanek, protoze: ,Jest mu
nejakym zpusobem zavazan, ponevadi by! s nfm zapleten do nejakych obchodu”.294 Flieder se
s tim nehodlal smffit a fekl Tusarovi, ze: ,,pfijme-li takoveho cloveka, odejde proste
z Vfdne”.295
Ten vsak chtel, aby zustal. 0 tom svedci i jeho zadost z 23. ledna 1919 presidiu ministerske
rady, aby byla Robertu Fliedrovi udelena V. hodnostni tfida ve statutu konceptniho ufednictva
ministerske rady.²⁹⁶ Ministerska rada ve sve schuzi z 23. ledna 1918 pouze rozhodla, ze jeho
jmenovani plati pro status ministerstva zahranicnich veci.²⁹⁷ Tusar ho vsak jiz 1. unora 1919
oficialne ustanovil sefem sve prezidialni kancelafe a svym zastupcem, v V. hodnostni tfide.²⁹⁸
Ustoupil mu take v oblasti fizeni a spravy ufednictva, kterou mel fidit vyhradne sam Robert
Flieder.²⁹⁹ Kvuli tomu se take Flieder 1. dubna 1919 definitivne rozhodl odejit ze
sluzeb prazskeho magistratu.³⁰⁰ Duvodem, proc se rozhodl zustat ve Vidni, spocival ve slibu
Tusara a prezidenta Masaryka, ze se stane Tusarovym nastupcem ve funkci plnomocnika
CSR.³⁰¹ Presto byl jeho pohled na Tusara a jeho manzelku cim dal tim horsi: ,,clovek
v peneinfm ohledu poctivy, ale slaboch a oportunista. To se mi pffcf. Jeho iena jest koketnf
Vfdenacka, ktera Milku a nynf i mne pffmo nenavidi, kdyi pfijde do kancelafe, poda vsem
ruku mimo
mne”.302
Mezitim se take sesla habilitacni komise, aby projednala jeho zadost na habilitaci pro obor ceskych
dejin. Profesor Kapras na zaver schuze komise fekl, ze: ,,nenaleza v praci pana
doktora Fliedra takoveho zlepsenf proti starsfm jeho pracfm, jakeho by bylo tfeba, aby studie
jeho mohla byt uznana za dostatecny podklad dalsfho ffzenf habilitacnfho”.303 Kapras vsak
nechtel pfimo zmafit Fliedrovy habilitacni nadeje a doporucil mu, aby si zazadal o odklad a
praci upravil podle jeho pfedstav. Ten se s tim nakonec smffil, o cemz svedci jeho
dopis Kaprasovi: ,,dovoluji si odkazat na dopis, jeji jsem zaslal na dekanstvf pravnicke fakulty,
kde jsem fekl, ie i dnes zustava draha vysokoskolskeho ucitele mym pranfm. Vy pane profesore,
²⁹³ ANM, fond Frantisek Vesely, k. 2, inv. c. 38/1, dopis Fliedra Veselemu z 2. prosince 1918.
²⁹⁴ Tamtez.
²⁹⁵ Tamtez.
²⁹⁶ ANM, fond Robert Flieder, k. 13, inv. c. 963, zprava Tusara Prezidiu ministerske rady o
organizaci ui’adu plnomocnikaz23. ledna 1919.
²⁹⁷ AMZV, osobni spis Robert Flieder.
²⁹⁸ ANM, fond Robert Flieder, k. 13, inv. c. 956, jmenovani sefem prezidialni
kancelafe a zastupcem plnomocnika CSR ve Vidni z 1. unora 1919.
²⁹⁹ ANM, fond Frantisek Vesely, k. 2, inv. c. 38/1, dopis Fliedra Veselemu z podzimu 1919.
³⁰⁰ ANM, fond Robert Flieder, k. 10, inv. c. 535, pfestup ze sluzebniho pomeru k
obci prazske do stavu ufednictva zahranicniho odboru ministerske rady z 1. dubna 1919.
³⁰¹ ANM, fond Frantisek Vesely, k. c. 2, inv. c. 38/1, dopis Fliedra Veselemu z 1. zai’i 1920.
³⁰² Tamtez, dopis Fliedra Veselemu z podzimu 1919.
³⁰³ ANM, fond Jan Kapras, k. 27, inv. c. 746, materialy k habilitacnimu i’izeni Roberta Fliedra.
33
ktery jste neprodelal tak trnitou cestu iivotem, nedovedete si pfedstavit, co bylo spojeno s tim,
abych se odhodlal k tomu, co jste po mne iadal a vzdal se tfebas jen na cas uskutecneni sve
habilitace… Nemohu se vsak zbavit dojmu, ie jste mi ukfivdil”.³⁰⁴ Tim padem byla
jeho habilitace odsunuta na neurcito.
2.2 Zastupce CSR ve Vidni
- cervence 1919 ho Tusar ustanovil svym zastupcem a poveril ho, aby vedl ufad
plnomocnika CSR ve Vidni.³⁰⁵ Po odchodu Tusara do Prahy, kde se stal ministerskym
pfedsedou, mohl tedy konecne fidit cely ufad sam, bez jeho vmesovani. Flieder vsak presto
nebyl spokojen, protoze byl ,,pouhym” zastupcem plnomocnika CSR ve Vidni a nebyl
jmenovan do funkce plnomocnika CSR. Videl zatim snahu Tusara, ktery podle neho: ,,si toto misto
pro vsechny pfipady schovava pro sebe”.³⁰⁶ Tyto jeho obavy rozptylilo az jeho
jmenovani charge d’affaires ze dne 13. ledna 1920.³⁰⁷ Krome toho doslo 13. ledna 1920
k dalsim dulezitym zmenam v dosavadnim ufadu plnomocnika CSR, ktery se od teto doby
nazyval vyslanectvim. Agenda likvidacni, kde pusobili pfevazne byvaly rakousti ministersti
ufednici, byla od vyslanectvi zcela oddelena a podfizena doktoru Zahradnikovi,³⁰⁸ ktery byl
jmenovan ceskoslovenskym zastupcem ve videnske sekci reparacni komise.³⁰⁹ V teto <lobe
byl Flieder take konecne hotov s upravarni sve habilitacni prace, ktere po nem
Kapras
vyzV ad
ov1a.310
Dalsim vyznarnnym okamzikem zivota ve Vidni pro neho bylo narozeni jeho druhe <leery dne 20.
unora 1920, ktera dostalajmeno Bozena, po jeho matce.³¹¹ Jeho manzelka, ktera s nirn byla ve Vidni
od uplneho zacatku, si postupne take zvykla na zivot ve Vidni, kde se snazila byt uzitecna
pfedevsim v socialni a vzdelavaci oblasti. Od pocatku roku 1919 zacala vyucovat cesky jazyk a
vyrazne se take angazovala v charitativni organizaci Ceske srdce, kde se stala
³⁰⁴ ANM, fond Jan Kapras, k. 27, inv. c. 746, dopis Fliedra Kaprasovi z 24. srpna 1919.
³⁰⁵ ANM, fond Robert Flieder, k. 5, inv. c. 229, jmenovani zastupcem Tusara a vedoucim
Afadu plnomocnika CSR ve Vidni ze 7. cervence 1919.
³⁰⁶ ANM, fond Frantisek Vesely, k. 2, inv. c. 38/1, dopis Fliedra Veselemu z 1. zai’i 1920.
³⁰⁷ AMZV, osobni spis Robert Flieder.
³⁰⁸ Bohdan Zahradnik (1864-1926), cesky agrami politik, v roce 1897 byl promovan doktorem
filosofie, v letech 1907 az 1918 byl poslancem i’isske rady za agrami stranu, od cervence 1918 clen
Narodniho vyboru, v letech 1918 az 1920 byl poslancem Revolucniho Narodniho shromazdeni za agramf
stranu, v letech 1918 az 1919 byl ministrem zeleznic, v letech 1920 az 1921 se stal zplnomocnenym
ministrem a zastupcem CSR v mezinarodni
reparacni komisy ve Vfdni, v roce 1925 se stal i’editelem Hypotecni banky ceske v Praze. Politicka
elita mezivalecneho Ceskoslovenska 1918-1938: Kdo byl kdo, ed. Frantisek Kolar a kol., Praha 1998,
s. 291.
³⁰⁹ ANM, fond Robert Flieder, k. 13, inv. c. 929, clanek Roberta Fliedra Z ceskoslovenskeho
vyslanectvi, Straz ceskoslovenskeho socialismu z 20. bi’ezna 1920.
³¹⁰ ANM, fond Jan Kapras, k. 27, inv. c. 746, dopis Fliedra Kaprasovi z 1. bi’ezna 1921.
³¹¹ ANM, fond Robert Flieder, k. 14, inv. c. 1059, odbomy genealogicky posudek Bozeny Fliedrove z
- cervence 1940.
34
starostkou.³¹² V teto <lobe se stal take clenem strany narodnich socialistu v Rakousku. Bylo to z
toho duvodu, ze v roce 1920 vstoupila vetsina byvalych realistu, stejne jako jeho tchan, do
te’to strany. 313
Ovsem tento kratky cas pohody brzy pro Fliedra skoncil, protoze ho vystridaly neshody s doktorem
Zahradnikem, s kterym se pohadal. Duvodem byly clanky ve Videiiskych listech, ktere
byly zamereny proti byvalym rakouskym ministerskym urednikum. Ti vsak
Zahradnikovi fekli, ze jsou proti nemu a autorem je prave Flieder.³¹⁴ On sam tyto
clanky nepsal, jak dokazuje jeho dopis Veselemu: ,,Clcinky ani nepochcizely ode mne, ani
nebyly mnou inspirovciny, ale pfizncivcim se, ie mne srdce tlouklo radostf, kdyi jsem
je cetl”.³¹⁵ Krome techto drobnych neshod se Zahradnikem, ho velmi rozladilo jeho jmenovani
legacnim radou I. tridy v V. hodnostni tride ze dne 29. dubna 1921.³¹⁶ Tim byl
pfesunut ze statutu ufedniku ministerstva do statutu legacnich ufedniku, zpetne se tak
jeho jmenovani z 2.
prosince 1918, kdy byl jmenovan odbornym radou, zmenilo na jmenovani legacnim radou II. tvn,dy.311
Konecne se take blizila ke svemu konci jeho habilitace. 11. kvetna 1921 se
sesel profesorsky sbor, aby rozhodl o jeho habilitaci. Habilitacni komise jeho upravenou
habilitacni praci posoudila takto: ,,prcice autorova jest zpracovcina velmi
svedomite na znacnem archivnim matericilu, jehoi sneseni vyiadovalo veskere prcice, autor
dovede si latku sebranou roztfidit a shrnout v obraz pfehledny… Komise uvaiivsi
tyto veci, navrhuje sboru profesorskemu, aby pfedloieny spis Fliedruv uzncin by! proto za
dostatecny podklad pro dais£ fizeni habilitacni a aby proto kandidat by! pfipusten ke kolokviu
habilitacnimu”.³¹⁸ Krome toho jeste Kapras navrhl, aby: ,,pro pfipad, ie take kolokvium
bude uzncino za vyhovujicf, upustil sbor profesorsky od poiadavku habilitacni pfedncisky
vzhledem k tomu, ie vetsine sboru jest pfednciskovci zpusobilost kandidatova
zncima”.³¹⁹ K tomu jeste profesor Heyrovsky navrhl, aby: ,,vzhledem k tomu, ie jde o
starsiho iadatele ve vyssim ufednickem postaveni,… bylo upusteno ad kolokvia”.³²⁰ Oba
tyto navrhy byly pfijaty, ovsem tfeti a
³¹² ANM, fond Robert Flieder,, k. 13, inv. c. 959, zapis ze schuze vykonneho vyboru
ceskoslovenske socialni pece v Rakousku z 16. srpna 1919.
³¹³ Tamtez, k. 12, inv. c. 870, clensky prukaz Strany ceskoslovenskych socialism v Rakouske
republice z roku 1920.
³¹⁴ ANM, fond Frantisek Vesely, k. 2, inv. c. 38/1, dopis Fliedra Veselemu z 1. zai’i 1920.
³¹⁵ Tamtez.
³¹⁶ AMZV, osobni spis Robert Flieder.
³¹⁷ Srov. AMZV, osobni spis Robert Flieder.; ANM, fond Frantisek Vesely, k. 2, inv. c.
38/1, dopis Fliedra Veselemu z I. zai’f 1920.
³¹⁸ ANM, fond Jan Kapras, k. 27, inv. c. 746, materialy k habilitacnimu i’izenf Roberta Fliedra.
³¹⁹ Tamtez.
³²⁰ Tamtez.
35
posledni navrh byl nejdiilezitejsi a rozhodl o neuspesnem konci jeho habilitacniho
snazeni, ktere zacalo jiz v roce 1906. Byl to navrh, aby: ,,vykon veniae docendi byl vazan na
pfeloienf bydliste doktora Fliedra do Prahy”, ktery byl po dlouhe debate nakonec take
prijat.³²¹ Jednomyslnym usnesenim profesorskeho sboru byla udelena Fliedrovi venia docendi pro
obor dejin prava v republice Ceskoslovenske, ovsem vykon tohoto prava, jak jiz bylo feceno,
byl vazan na prelozeni jeho trvaleho sidla do Prahy. Toto usneseni vsak nebylo potvrzeno, jelikoz
Flieder nesplnil posledni bod, aby mel trvaly pobyt v Praze.³²² Jeho jedinym pranim v
teto dobe bylo totiz odejit z Vidne na jine diplomaticke piisobiste. Ovsem jeste
nevedel, kam bude poslan, o cemz svedci i jeho dopis tchanovi: ,,Nynf bych si pral jen
rozhodnutf, kdy a kam pujdu… Budu cizinu pokladat za studijnf cestu, budu zase vedecky
pracovat… a pak po navratu do Prahy se trochu venovat politickemu iivotu”.³²³
V teto dobe urcite nepocital s tim, ze v zahranici ziistane dalsich jedenact let. Temer
po cele obdobi sveho piisobeni ve Vidni, mu bylo z ministerstva zahranici slibovano, ze
bude poslan do jine zeme. 0 tom svedci jeho dopis Kaprosovi: ,,pfi kaide navsteve Prahy se mi
ffka, ie ve dvou ai tfech tydnech pfijdu jednou do Rima
jednou do Paffie”.³²⁴
Diilezitym okamzikem, ktery patme urcil jeho dalsi diplomaticke
piisobiste, bylo II. shromazdeni Spolecnosti narodii v Zeneve, ktere probehlo v zari
1921 a jehoz se ucastnil jako clen ceskoslovenske delegace.³²⁵ Dalsimi vyznamnymi cleny
delegace byli ministr zahranicnich veci doktor Benes, Dusek,³²⁶ Osusky,³²⁷ Girsa,³²⁸ Baracek,³²⁹
ktery mel
³²¹ ANM, fond Jan Kapras, k. 27, inv. c. 746, materialy k habilitacnimu fizeni Roberta Fliedra.
³²² ANM, fond Robert Flieder, k. 10, inv. c. 542, zivotopis z roku 1945.
³²³ ANM, fond Frantisek Vesely, k. 2, inv. c. 38/1, dopis Fliedra Veselemu z 1. zafi 1920. ³²⁴ ANM,
fond Jan Kapras, k. 27, inv. c. 746, dopis Fliedera Kaprasovi z 1. bi’ezna 1921. ³²⁵ ANM, fond
Robert Flieder, k. 10, inv. c. 542, zivotopis z roku 1945.
³²⁶ Cyril Dusek (1881-1924), ceskoslovensky diplomat, v letech 1905 az 1907 redaktor Lidovych
novin v Bme, od roku 1908 odpovedny redaktor Casu, clen Maffie, behem prvni svetove
valky dvakrat ve vezeni, kde onemocnel tuberkul6zou plic, v letech 1917 az 1920 tajemnikem
vykonneho vyboru Ceske strany pokrokove, v roce 1918 clen Narodniho vyboru, v letech 1918 az 1920
clen Revolucniho Narodniho shromazdenf, v roce 1919 byl clenem ceskoslovenske delegace na
pafizske mirove konferenci, v letech 1920 az 1921 byl prvnim ceskoslovenskym vyslancem
ve Svycarsku, pote byl do roku 1924 vyslancem v Egypte. Politicka elita mezivalecneho
Ceskoslovenska 1918-1938: Kdo byl kdo, ed. Frantisek Kolar a kol., Praha 1998, s. 46.
³²⁷ Stefan Osusky (1889-1973), ceskoslovensky diplomat, v roce 1905 odesel do USA, kde v
letech 1908 az 1910 studoval teologii, nasledne pak v letech 191O az 1914 filosofii, prava a
pfirodni vedy, v roce 1915 se stal doktorem prav a zacal pracovat v advokatni kancelafi v
Chicagu, v roce 1916 se stal mistopi’edsedou Slovenske ligy v USA, ktera ho vyslala do Pafize, kdy
mel dohodnout spolupraci s ceskoslovenskym zahranicnim odbojem, zustal v Pafizi a stal se
spolupracovnikem Ceskoslovenske narodni rady, od roku 1917 fidil ceskoslovenskou tiskovou
kancelaf v Zeneve, v roce 1918 pomahal organizoval ceskoslovenske legie v Italii, v letech
1918 az 1919 zastupoval Ceskoslovensko ve Velke Britanii jako vyslanec, v letech 1919 az
1920 byl generalnim tajemnikem ceskoslovenske delegace na mirove konferenci v Pafizi, po
odjezdu Benese v roce 1919 pi’evzaljeji vedeni, od roku 1920 zastupoval CSR u Spolecnosti narodu,
byl odbomikem v oblasti reparaci, v letech 1920 az 1930 byl clenem reparacni komise, v letech 1922
az 1936 byl pi’edsedou kontrolniho vyboru Spolecnosti narodu, v letech 1921 az 1939 byl
ceskoslovenskym vyslancem v Pafizi, v bi’eznu 1939 odmitl vydat ceskoslovenske
36
na starosti sekretariat ceskoslovenske delegace.³³⁰ Nasledne byl pak Flieder v prosinci 1921
jmenovan mimofadnym vyslancem a zplnomocnenym ministrem na vyslanectvi v Bemu.³³¹
2.3 Svycarsko a Spolecnost narodu
Jeho pfedchudcem na vyslanectvi v Bemu byl Cyril Dusek, ktery ve Svycarsku pusobil jako
vyslanec v letech 1920 az 1921.³³² Avsak v dusledku sve nemoci byl Benesem pfelozen na
ceskoslovenske vyslanectvi do Egypta, kde take nedlouho pote zemfel.³³³
Krome funkce ceskoslovenskeho vyslance v Bemu byl Flieder zaroven jmenovan stalym delegatem
Ceskoslovenske republiky u Spolecnosti narodu a u Mezinarodniho uradu prace v Zeneve.³³⁴ Ovsem
stalym delegatem se stal az o nekolik mesicu pozdeji, jelikoz jeho jmenovani se
zdrzelo vinou ministerstva zahranicnich veci. Jeste pfed svym odjezdem do Egypta mu
Dusek radil: ,,Urgujte u doktora Benese svuj ovefovacf list pro generiilni
sekretariiit Spolecnosti niirodu, myslim, ie jinak kabinet na to zapomene”.³³⁵ To se take stalo, a
tak musel Flieder napsat na ministerstvo zahranicnich veci: ,,Ackoliv jsem zde jii
pfed dvema mesici nastoupil ufad vyslance v Bernu, nedostal jsem dosud listinu, kterou bych
by!
vyslanectvi a zacal organizovat ceskoslovensky zahranicni odboj, v roce 1939 byl jmenovan clenem
Narodniho vyboru v Parizi, v roce 1940 se Stal ministrem ceskoslovenske zahranicni vlady v Londyne
a clenem Statni rady, v roce 1942 byl Benesem zabaven vsech funkci kvuli svemu rozdilnemu
stanovisku k budoucimu postaveni Slovenska, v roce 1945 odesel do USA, kde se stal
profesorem na univerzite v Hamiltonu. Politicka elita mezivalecneho Ceskoslovenska 1918-1938:
Kdo byl kdo, ed. Frantisek Kolar a kol., Praha 1998, s. 186.
³²⁸ Vaclav Girsa (1875-1954), ceskoslovensky diplomat, vystudoval lekai’skou fakultu v
Praze, pusobil na klinikach v Praze a Kyjeve, v letech 1917 az 1918 pi’edseda Svazu
cesko-slovenskych spolku na Rusi, po navratu do Prahy zacal pusobit v ceskoslovenske diplomacii, v
roce 1921 byl jmenovan zastupcem ministra zahranicnich veci, v letech 1927 az 1935 byl
ceskoslovenskym vyslancem v Polsku, soucasne akreditovan v Lotyssku, Estonsku a Finsku, v
letech 1935 az 1938 byl vyslancem v Jugoslavii, v bi’eznu 1938 byl penzionovan, na
zacatku nemecke okupace se podilel na zalozeni odbojove organizace Politicke usti’edi,
pozdeji se vsak drzel stranou odbojove cinnosti. Politicka elita mezivalecneho Ceskoslovenska
1918-1938: Kdo byl kdo, ed. Frantisek Kolar a kol., Praha 1998, s. 47.
³²⁹ Pavel Baracek-Jacquier (1885-1969), ceskoslovensky diplomat, vystudoval vysokou baiiskou
skolu, pote v Praze zastupoval francouzskou hutni spolecnost, clen statopravni pokrokove
strany, v roce 1914 emigroval do Zenevy, kde organizoval pro ceskoslovensky zahranicni odboj
zpravodajske spojeni s Prahou, v roce 1919 se v Bernu jako vladni delegat podilel na navazani
diplomatickych vztahu, v roce 1921 se vratil do Prahy, kde na
ministerstvu zahranicnich veci vedl sifrovaci oddeleni, v letech 1925 az 1928 vyslanec v Haagu, v
letech 1928 az 1935 vyslanec v Athenach, po nemecke okupaci opet v emigraci, v letech 1942 az 1944
vyslanec ceskoslovenske
exilove vlady u i’ecke vlady v exilu. Politicka elita mezivalecneho Ceskoslovenska 1918-1938: Kdo
byl kdo, ed. Frantisek Kolar a kol., Praha 1998, s. 9.
³³⁰ ANM, fond Robert Flieder, k. 5, inv. c. 294, dopis Baracka Fliedrovi z 12. srpna 1921.
³³¹ Srov. AMZV, osobni spis Robert Flieder.; Cerna, Milena, Epizoda z politickeho zivota
Roberta Fliedera. Sbornik k dejinam 19. a 20. stoleti 12, 1991, s. 149.; ANM, fond Robert
Flieder, k. 5, inv. c. 299, udeleni titulu mimoi’adneho vyslance a zplnomocneneho ministra po dobu
pi’ideleni Roberta Fliedra jako spravce vyslanectvi v Bernu z 9. ledna 1921.
³³² Klimek, Antonin, Kubu, Eduard, Ceskoslovenska zahranicni politika 1918-1938, Praha 1995, s. 97.
³³³ Politicka elita mezivalecneho Ceskoslovenska 1918-1938: Kdo byl kdo, ed. Frantisek
Kolar a kol., Praha 1998, s. 47.
³³⁴ Srov. ANM, fond Robert Flieder, k. 10, inv. c. 542, zivotopis z roku 1945.;
Cerna, Milena, Epizoda z politickeho zivota Roberta Fliedera. Sbornik k dejinam 19. a 20.
stoleti 12, 1991, s. 149.
³³⁵ ANM, fond Robert Flieder, k. 5, inv. c. 322, dopis Duska Fliedrovi z 1. ledna 1922.
37
formalne povefen zastavat ufad staleho delegata u Spolecnosti narodu”.³³⁶ Takze teprve 19.
l’.mora 1921 byl oficialne povefen rninisterstvern zahranicnich veci, aby se ujal funkce staleho
delegata u Spolecnosti narodu a zaroveii, aby zastupoval ceskoslovenske zajrny
u Mezinarodniho ufadu prace.³³⁷ Jelikoz vyslanectvi se nachazelo v Bemu a ufad staleho
delegata u Spolecnosti narodu v Zeneve, byl mu z Prahy poslan doktor Nemec, ktery byl
poveren funkci jeho zastupce³³⁸ u Spolecnosti narodu.
Jednirn z duvodu, proc byl Flieder poslan na diplornatickou rnisi prave do Svycarska, byly jeho
predesle zkusenosti s vytvarenirn a organizaci diplornatickeho ufadu ve Vidni. Benes
totiz nebyl spokojen s dosavadni praci ceskoslovenskeho ufadu³³⁹ v Zeneve a uvazoval o jeho
zruseni.³⁴⁰ Jiz drive se Dusek snazil podavat navrhy na novou strukturu a
organizaci ceskoslovenskeho ufadu u Spolecnosti narodu. Duvodern bylo, ze Cyril Dusek
jako staly delegat, kteryrn byl povefen koncern roku 1920, nestacil na sledovani
rozrustajici agendy Spolecnosti narodu, proto chtel, aby ceskoslovensky ufad v Zeneve byl spise
razu pracovniho nez reprezentativniho.³⁴¹ Dalsirn problernern tohoto madu bylo, ze udrzoval
minima.Inf styk s bemskyrn vyslancernjako stalyrn delegatern u Spolecnosti narodu. Kvuli tornu
Flieder poveril doktora Nernce, aby si o fungovani zenevskeho ufadu prornluvil
se Slavikern,³⁴² Heidrichern³⁴³ a Reisserern,³⁴⁴ ktery se vsak ze schuzky ornluvil.³⁴⁵
Doktor Slavik byl pro zachovani madu, ovsern znacnou roli zde hraly finance. Nerncova
zprava vyznela v torn
³³⁶ ANM, fond Robert Flieder, k. 5, inv. c. 303, dopis Fliedra Zamini ze 6. unora 1922.
³³⁷ Tamtez, dopis Zamini Fliedrovi z 19. unora 1922.
³³⁸ Jeho povinnosti jako zastupce staleho delegata CSR u Spolecnosti narodu byly tyto:
ti’idit, registrovat a procitat denni korespondenci, vyhotovovat o ni zpravy a posilat
je jednak ministerstvu zahranicnich veci a jednak Fliedrovi jako stalemu delegatovi, dale
mel shromazd’ovat veskere tiskove zpravy Spolecnosti narodu, zastupovat staleho delegata
pi’i poradach a intervencich, ktere nevyzaduji pi’itornnost staleho delegata. ANM, fond
Robert Flieder, k. 5, inv. c. 303, dopis Zamini Fliedrovi z 19. unora 1922.
³³⁹ Zastupitelstvi Republiky Ceskoslovenske u Ligy Narodu, ktere bylo zi’izeno vynosem c. j. 23724
os. ze dne 1. i’ijna 1921. ANM, fond Robert Flieder, k. 5, inv. c. 303, dopis Zamini Fliedrovi z
- unora 1922.
³⁴⁰ ANM, fond Robert Flieder, k. 5, inv. c. 322, dopis Duska Fliedrovi, 1. ledna 1922.
³⁴¹ Tamtez, inv. c. 298, zprava o stalem ceskoslovenskem ufadu u Spolecnosti narodu ze 16 prosince
1921.
³⁴² Vladimir Slavik (1884-1852), ceskoslovensky diplomat, v letech 1920 az 1928 na
generalnim sekretariatu Spolecnosti narodu v Zeneve, v letech 1931 az 1939 vyslanec v Belgii
a Lucembursku, v letech 1940 az 1944 vyslanec u belgicke exilove vlady v Londyne, nasledne
pak v letech 1944 az 1945 opet vyslanec v Belgii. Dokumenty ceskoslovenske zahranicni
politiky. Ceskoslovenska zahranicni politika v roce 1936, ed. Jindi’ich Dejmek, Sv. I. a II.,
Praha 2003.s. 410.
³⁴³ Arnost Heidrich, ceskoslovensky diplomat, od roku 1933 pi’ednosta politicke sekce ministerstva
zahranicnich veci pro Spolecnost narodu, v letech 1938 az 1939 staly delegat CSR u
Spolecnosti narodu, v letech 1945 az 1948 generalni tajernnik ministerstva zahranicnich
veci. Dokumenty ceskoslovenske zahranicni politiky. Ceskoslovenska zahranicni politika v
roce 1936, ed. Jindi’ich Dejmek, Sv. I. a II., Praha 2003.s. 389.
³⁴⁴ Jan Reisser, ceskoslovensky diplomat, tajernnik zastupitelstvi CSR pfi Spolecnosti narodu v
Zeneve, pozdeji rada vyslanectvi v Bernu, charge d’affaires v Dansku a pote vyslance v
Brazilii. Dokumenty ceskoslovenske zahranicni politiky. Ceskoslovenska zahranicni politika v
roce 1936, ed. Jindi’ich Dejmek, Sv. I. a II., Praha 2003.s. 575.
³⁴⁵ ANM, fond Robert Flieder, k. 5, inv. c. 300, zprava Nemce Fliedrovi ze 17. ledna 1922.
38
smyslu, ze hlavnim vinikem³⁴⁶ neefektivni prace zenevskeho uradu je doktor Reisser, ktery by mel
podle neho dobrovolne odejit ze Zenevy.³⁴⁷ Reisser vsak nesel jen castecnou vinu na
spatnem fungovani tohoto ufadu. Jiz v pocatcich vzniku ufadu byly chyby, ktere
zavinilo ministerstvo zahranicnich veci. Jednalo se pfedevsim o to, ze zenevsky ufad
byl uplne oddelen od ceskoslovenskeho vyslanectvi v Bernu, takze byl zcela samostatny
a podfizeny pfimo ministerstvu zahranicnich veci.³⁴⁸ Dne 19. unora 1922 mel byt
z rozhodnuti ministerstva zahranicnich veci zenevsky mad ke dni 31. fijna 1922 zlikvidovan.³⁴⁹
Flieder byl povefen, aby stavajici ufad v Zeneve zlikvidoval, pficemz jeho veskerou agendu
pfevedl na ufad staleho delegata u Spolecnosti narodu, s cimz mu pomahal jeho novy
zastupce doktor Nemec.³⁵⁰ Po likvidaci zenevskeho uradu byl doktor Reisser pfidelen na vyslanectvi
v Bernu.
Daisi povinnosti, ktera Fliedrovi pfibyla, bylo jeho jmenovani clenem smiseneho
rozhodciho soudu ceskoslovensko-nemeckeho ze dne 22. fijna 1922.³⁵¹ Tuto funkci
vykonaval nepfetrzite az do roku 1928 a to i po svem odchodu ze Svycarska. Teprve koncem roku 1927
podal navrh na svoji resignaci, ktera byla zacatkem roku 1928 Benesem pfijata.³⁵² V roce 1927 byl
totiz jmenovan ceskoslovenskym vyslancem ve Stockholmu, takze cestovani mezi Svedskem a Svycarskem
by bylo pro neho velmi casove narocne.³⁵³
Poslednim jeho dulezitym diplomatickym poslanim ve Svycarsku bylo jmenovani jedinym
ceskoslovenskym delegatem na mirove konferenci v Lausanne, ktera probihala od
- listopadu 1922 do 24. cervence 1923.³⁵⁴ Toto jmenovani bylo celkem logicke,
jelikoz Ceskoslovensko nepatfilo mezi hlavni aktery teto konference. Proto byl Flieder, stejne
jako ostatni vyslanci ve Svycarsku, poslan na tuto konferenci jako pozorovatel.³⁵⁵
Jelikoz vsak bylo zbytecne, aby zustaval v Lausanne po celou dobu mirove konference,
ponechal zde pouze doktora Palivce z ceskoslovenske tiskove kancelafe, aby sledoval
prubeh jednani.³⁵⁶
³⁴⁶ Reisser v made fakticky nepracoval, vsechno bylo na Heidrichovi, dale neudrzoval
temei’ zadne styky s bemskym vyslancem jako stalym delegatem u Spolecnosti narodu,
pi’estoze ho k tomu vyzival doktor Slavik, jedinym Reisserovym zajmem byla reprezentace,
ktera stoji ohromne castky penez, nema valneho mineni o smysluplnosti Spolecnosti narodu.
ANM, fond Robert Flieder, k. 5, inv. c. 300, zprava Nemce Fliedrovi ze 17. ledna 1922.
³⁴⁷ ANM, fond Robert Flieder, k. 5, inv. c. 300, zprava Nemce Fliedrovi ze 17. ledna 1922.
³⁴⁸ Tamtez, inv. c. 316, dopis Zamini Duskovi z 23. cervence 1921.
³⁴⁹ ANM, fond Robert Flieder, k. 5, inv. c. 303, dopis Zamini Fliedrovi z 19. unora 1922.
³⁵⁰ Tamtez.
³⁵¹ Tamtez, inv. c. 312, jmenovani Roberta Fliedra clenem smiseneho rozhodciho soudu
ceskoslovensko nemeckeho z 22. i’ijna 1921.
³⁵² Tamtez, inv. c. 314, smiseny rozhodci soud ceskoslovensko-nemecky.
³⁵³ Tamtez, k. 1, inv. c. 5, zivotopis z roku 1935.
354 Srov. ANM, fond Robert Flieder, k. 10, inv. c. 542, zivotopis z roku 1945.;
Cerna, Milena, Epizoda
z politickeho zivota Roberta Fliedera. Sbomik k dejinam 19. a 20. stoleti 12, 1991, s. 149-166.;
Pecenka, Marek, Luiiak, Petr, a kol., Encyklopedie modemi historie, Praha 1999, s. 271.
³⁵⁵ ANM, fond Robert Flieder, k. 5, inv. c. 310, politicka zprava Fliedera Zamini ze 4. prosince
1922.
³⁵⁶ Tamtez.
39
Konference v Lausenne byla pfedevsim revizi Sevreske mirove smlouvy s Tureckem, kterou vsak
Turecko v dusledku kemalisticke revoluce odmitlo ratifikovat. Konference se ucastnily
delegace Spojencu vcetne Recka, Kralovstvi SHS, Rumunska a take Turecka a Bulharska.
Zpocatku byla na konferenci take sovetska delegace v cele se sovetskym
ministrem zahranicnich veci Cicerinem, ktera se zajimala pfedevsim o otazku cernomorskych
uzin a ktera zacatkem unora 1923 opustila konferenci.³⁵⁷ Ceskoslovensko zajimaly
pfedevsim hospodarske otazky, ktere mely byt na konferenci take projednavany.
Benes vyjadfil ceskoslovenske stanovisko, ktereho se mel Flieder drzet, takto: ,,vyhody,
ktere obdrii jine staty, mus£ byt zachovany i nam”.³⁵⁸ Zacatkem unora 1923 se zdalo,
ze ceskoslovenske zajmy³⁵⁹ budou na konferenci uspesne obhajeny. Ovsem vsechno zalezelo
na tom, zda navrzenou mirovou smlouvu turecka delegace podepise beze zmen nebo zda si
vymuze nektere ustupky. Turecke delegaci se dafilo jednani neustale prodluzovat a
teprve 24. cervence 1923 byla po dlouhych jednanich podepsana lausannska konvence, ktera
byla jednoznacnym uspechem³⁶⁰ pro Turecko. Typickym pfikladem lausannskych mirovych
jednani je rozhovor Fliedra s cleny delegace Velke Britanie. Flieder jim
sdelil, ze:
,,Ceskoslovensko chce ucasti na mirove konferenci dosahnout pro sve obcany a pro sve
hospodafske zajmy stejneho postaveni s mocnostmi na konferenci zastoupenymi”.³⁶¹ Ti se ho se
smichem otazali: ,,Myslim-Ii si, ie kdybychom jednali s Turky sami, byli bychom vubec
mohli dostat mene, nei poskytne mirova smlouva z Lausanne”.³⁶²
Pro Fliedra to bylo velmi narocne obdobi, jelikoz musel neustale cestovat mezi Bemem,
Zenevou a Lausanne, o cemz svedci jeho dopis tchanovi: ,,Jest to dosti unavujicf, ale to me
prave tesi. Nejsem jinak pro takove tiche misto jako jsou Svycary”.³⁶³ V Bernu ho zastupoval
Reisser, V Zeneve Nemec a V Lausanne Palivec. z techto duvodu byl velmi
casove
zaneprazdnen a zanedbaval svoji rodinu, ktera se spolu s nim pfestehovala z Vidne do Bemu. Jednou
z mala zajimavych chvil, jinak nudnych dni ve Svycarsku bylo, kdyz za nim do
³⁵⁷ Belina, Pavel, Moravcova, Dagmar, Kapitoly z dejin mezinarodnich vztahu 1914-1941, Praha 1998,
s. 47.
³⁵⁸ ANM, fond Robert Flieder, k. 5, inv. c. 310, telegram Benese Fliedrovi z 12. prosince 1922.
³⁵⁹ Podle navrzene smlouvy bude moci Ceskoslovensko bezjakehokoliv jednani s Tureckem, pouhou
notifikaci u francouzske vlady, pi’istoupit nejen ke konvenci o obchodu s Tureckem a ke
konvenci o postaveni cizincu v Turecku, nybrz i k vlastni mirove smlouve, pokud jde o jeji
ustanoveni financni a hospodai’ska. Ale i pokud jde o pi’istup k obema konvencim, ziska
Ceskoslovensko pi’istupem k nim smluvni stav v pi’edmetnych otazkach, kdezto dosud byl
tento stav bezesmluvni a mimoto bez zvlastniho jednani ziska Ceskoslovensko totez, co si
vymohly velmoci. ANM, fond Robert Flieder, k. 5, inv. c. 311, politicka zprava Fliedra Zamini z 2.
unora 1923.
³⁶⁰ Turecko ziskalo Vychodni Thrakii, Izmir, vetsi cast Armenie, pruh uzemi na hranicich se
Syrii obydleneho Kurdy a nektere ostrovy v Egejskem moi’i. Zbavilo se mezinarodni financni
kontroly, vojenskych omezeni a reparaci. Zachovan zustal jen mezinarodni dozor a
demilitarizace cemomoi’skych uzin. Belina, Pavel, Moravcova, Dagmar, Kapitoly z dejin
mezinarodnich vztahu 1914-1941, Praha 1998, s. 48.
³⁶¹ ANM, fond Robert Flieder, k. 5, inv. c. 311, Politicka zprava Flieder Zamini ze 17. cervence
1923.
³⁶² Tamtez.
³⁶³ ANM, fond Frantisek Vesely, k. 2, inv. c. 38/2, dopis Fliedrych Veselemu z 21. prosince 1922.
40
Lausanne pfijela jeho manzelka a sli spolu na vecefi. Pfi te prilezitosti zahledli
vedouciho sovetske delegace Cicerina, ktery prave vecefel. Takto vylicila jejich setkani
Fliedrova manzelka v dopise svym rodicum: ,,Robert mne polohlasne upozornil: to je on. Cicerin
hned vstal a vubec by! ve velkych rozpacich, poplasen a nejiste diva! se na nas a
zase na svuj odznak bolsevicky. Rozumel patrne Robertovym slovum, Jez asi zaslechl a
nebyl si jist, nebude-li to atentat”.³⁶⁴ Krome konference v Lausanne byla o neco drive zahajena
III. schuze shromazdeni Spolecnosti narodu. Clenem delegace byl opet Flieder, Benes,
Osusky, Nemec jako sekretaf delegace a Dvofacek,³⁶⁵ ktery byl expertem pro financni
otazky.³⁶⁶ Pfi te pfilezitosti se zde setkal take s Tusarem a jeho choti, ktefi byli
podle Fliedrovi manzelky:
,,velmi sladci”.³⁶⁷
Na jafe 1924 se blizil zaver jeho diplomatickeho pusobeni ve Svycarsku, ovsem nebylo zcela
jasne, kam bude poslan. 0 tom svedci i dopis jeho manzelky: ,,budeme nekde na
vyslanectvi v A.frice nebo v Australii”.³⁶⁸ Nakonec byl poslan jako ceskoslovensky vyslanec
do Polska, kde mel nastoupit od 1. cervna 1924, po skonceni sve dovolene.³⁶⁹ Jelikoz po celou dobu
pusobeni ve Svycarsku mel ma.lo casu venovat se rodine, vynahradil jim to dovolenou po
Stfedomori.³⁷⁰
2.4 Polsko
Behem kvetna 1924 rozhodlo ministerstvo zahranicnich veci CSR, ze Robert Flieder bude poslan jako
ceskoslovensky vyslanec do Varsavy. Z toho duvodu nafidilo 13. kvetna 1924
ceskoslovenskemu vyslanectvi v Polsku, aby pozadalo o agrement pro jeho osobu.³⁷¹ Teprve
³⁶⁴ ANM, fond Frantisek Vesely, k. 2, inv. c. 38/2, dopis Fliedrych Veselemu z 21. prosince 1922.
³⁶⁵ Jan Dvofacek (1887-1956), cesky narodne demokraticky politik a narodohospodai’, po
roce 1918 byl ui’ednikem ministerstva obchodu, v roce 1920 se stal pi’ednostou slovanske
skupiny v Ufadu pro zahranicni obchod, pote jmenovan legacnim radou ministerstva
zahranicnich veci, ale stale pusobil v obchodne-politicke sluzbe, v roce 1922 byl Ufad
pro zahranicni obchod zrusen a vedeni obchodni politiky pi’eneseno do
narodohospodai’ske sekce MZV stal se jeho pi’ednostou, take byl jmenovan zplnomocnenym
ministrem pro obchodne politickajednani s cizimi staty, v teto funkci pusobil az do roku 1925, kdy
byl zvolen poslancem za Ceskoslovenskou narodne demokratickou stranu, v jejimz usti’ednim
vykonnem vyboru pracoval, v letech 1925 az 1926 byl kratce ministrem prumyslu, obchodu a
zivnosti, v roce 1926 se vzdal poslaneckeho mandatu, protoze se stal jednim z i’editelu
Zivnostenske hanky, pozdeji byl dokonce jmenovan namestkem vrchniho i’editele a od roku 1938 do
roku 1945 byljejim vrchnim i’editelem. Politicka elita mezivalecneho Ceskoslovenska 1918-1938: Kdo
byl kdo, ed. Frantisek Kolar a kol., Praha 1998, s. 47.
³⁶⁶ Srov. ANM, fond Robert Flieder, k. 5, inv. c. 305, normalie schvalene pi’edsedou ceskoslovenske
delegace na
III. shromazdeni Spolecnosti narodu z 5. zai’i 1922.; ANM, fond Robert Flieder, k. 14,
inv. c. 976, III. shromazdeni Spolecnosti narodu: slozeni ceskoslovenske delegace z 24.
cervence 1922.
³⁶⁷ ANM, fond Frantisek Vesely, k. 2, inv. c. 38/2, dopis Fliedrove Veselym z 5. listopadu 1922.
³⁶⁸ Tamtez, dopis Fliedrove Veselym z 23. dubna 1924.
³⁶⁹ Srov. AMZV, telegram Zamini Bern ze 7. kvetna 1924.; ANM, Robert Flieder, k. I, inv. c. 5,
zivotopis z roku 1935.
³⁷⁰ ANM, fond Frantisek Vesely, k. 2, inv. c. 38/2, dopis Fliedrove Veselym z 23. dubna 1924.
³⁷¹ AMZV, telegram Zamini Varsava z 13. kvetna 1924.
41
az 3. cervna 1924 mu byl polskou vladou udelen agrement.³⁷² Jeho pfedchudcem ve funkci
vyslance byl Prokop Maxa,³⁷³ ktery byl poslan do ustfedi ministerstva zahranicnich
veci.³⁷⁴ Flieder byl tedy jmenovan az 7. cervence 1924.³⁷⁵ Behem srpna 1924 pfevzal funkci
vyslance v Polsku, jehoz hlavnim ukolem bylo zlepsit ceskoslovensko-polske vztahy.³⁷⁶
V teto dobe jiz probihala pfipravna ceskoslovensko-polska jednani o vzajemnych
smlouvach.³⁷⁷ Cesta k temto smlouvam a k urcitemu sblizeni vsak byla velmi dlouha a
provazena fadou pfedbeznych jednani. Na zacatku sve diplomaticke mise navstivil Flieder
celou fadu polskych pfedstavitelu, aby s nimi navazal osobni kontakty a zjistil
jejich stanovisko na ceskoslovensko-polske vztahy.³⁷⁸ Zajimavy rozhovor mel pfedevsim s Ratajem,
ktery byl marsalkem polskeho snemu, jelikoz tense ho pfimo zeptal: ,,kjake strane patfim a k Jake
strane patff ministr Benes”.³⁷⁹ Flieder mu odpovedel, ze: ,,slouiim nejen jako ufednik,
ale s celym srdcem i pfesvedcenim svemu statu a ponevadi jsem zfidka v Praze, nejsem
stranicky organizovan”.³⁸° K Benesovi mu pouze vylozil myslenky ceskoslovenske
socialisticke strany. Pfitom od roku 1920 byl Flieder temef po dobu tficeti let
clenem
ceskoslovenske narodne socialisticke strany, ke ktere patfil i Benes. Navstivil take
polskeho prezidenta, aby mu odevzdal sve povefovaci listiny. Tato navsteva probehla
ve velmi pfatelskem duchu a zvlastnosti bylo, ze Flieder pfedal povefovaci listiny s projevem v
ceskem jazyce a polsky prezident mu na tuto fee odpovedel polsky. Duvodem bylo vyslovne
pfani
³⁷² AMZV, telegram Varsava Zamini z 3. cervna 1924.
³⁷³ Prokop Maxa (1883-1961), ceskoslovensky diplomat, pi’ed prvni svetovou valkou
funkcionai’ Ceske strany pokrokove a profesor na obchodni akademii v Praze, v roce 1915 byl
zajat na ruske fronte, pote organizoval ceskoslovenske legie v Rusku, v roce 1917 zvolen
mistopi’edsedou odbocky ceskoslovenske Narodni rady na Rusi, pote jeji zplnomocnenec u
Ceskoslovenskeho sboru v Rusku, od roku 1918 vedl jednani se sovetskou vladou a zastaval
stanovisko dohody s ni i za cenu uplneho odzbrojeni legii, presto byl kratce zatcen, v roce 1919
clen Revolucniho Narodniho shromazdeni, v roce 1920 jmenovan vyslancem v Haagu, v letech
1921 az 1923 vyslancem ve Varsave, pote v ustfedi ministerstva zahranicnich veci, v letech
1931 az 1939 vyslanec v Sofii, pote odesel do emigrace v Londyne, od roku 1940 clenem a od roku
1941 pfedsedou Statni rady v Londyne, po valce pusobil ve Svazu narodni revoluce ave Svazu
ceskoslovensko-sovetskeho pfatelstvi, v letech 1951 az 1957 clen ustfedniho vyboru Svazu
protifasistickych bojovniku. Politicka elita mezivalecneho Ceskoslovenska 1918- 1938: Kdo by!
kdo, ed. Frantisek Kolar a kol., Praha 1998, s. 167.
³⁷⁴ Srov. Klimek, Antonin, Kubu, Eduard, Ceskoslovenska zahranicni politika 1918-1938,
Praha 1995, s. 97.; Politicka elita mezivalecneho Ceskoslovenska 1918-1938: Kdo by! kdo, ed.
Frantisek Kolar a kol., Praha 1998, s. 167.
³⁷⁵ Srov. AMZV, osobni spis Robert Flieder.; ANM, fond Robert Flieder, k. 14, inv. c.
983, udeleni titulu mimoi’adneho vyslance a zplnomocneneho ministra Robertu Fliedrovi po dobu
vedeni a spravy vyslanectvi CSR ve Varsave z 15. cervence 1924.
³⁷⁶Srov. ANM, fond Robert Flieder, k. 4, inv. c. 177, vzpominka na Svedsko.; Cerna,
Milena, Epizoda z politickeho zivota Roberta Fliedera. Sbomik k dejinam 19. a 20. stoleti 12,
1991, s. 150.
³⁷⁷ AMZV, telegram Flieder Zamini z 23. srpna 1924.
³⁷⁸ ANM, fond Robert Flieder, k. 6, inv. c. 325, rozhovory Roberta Fliedra s polskymi politiky.
³⁷⁹ Tamtez.
³⁸⁰ Tamtez.
42
polskeho prezidenta, ktery to zduvodnil tim, ze: ,,je zbytecne, aby se pfislusnfci slovanskych
narodu dorozumfvalijinak, neijazyky slovanskymi”.³⁸¹
Zajem na zlepseni pomeru mezi Polskem a Ceskoslovenskem mely v teto dobe obe strany, o cemz
svedci i fee polskeho ministra zahranicnich veci Skrzynskeho,³⁸² kterou pronesl v
poslanecke snemovne: ,,Ceskoslovenska a po/ska vlada pfipravily mnohe umluvy, ale iadna z nich
vsak dosud neprosla sborem zakonodarnym … Vysledek vsak je ten, ie fada vecf a zajmu nedoznala
normalni, vecne upravy. Tento stav veci nemuie dele trvat. V teto otazce jsem s
ministrem Benesem zajedno… Stanf zajmy vyiadujf toho, abychom se dostali ke konkretnf
praci se svymi sousedy a to s vfrou, ie nase vztahy tfm doznajf sblfienf. Vefim v rychly postup
zamyslenych pracf a v dorozumeni. Anglicke pfislovf pravf, ie kde jest vule, tam se najde
i cesta. Meljsem dojem, ie pan Benes ma tu vuli a ie miji mame, o tom vfme”.³⁸³
Nasledne 21. listopadu 1924 probehia ceskoslovensko-polska porada mezi Fliedrem a
zastupci polskeho ministerstva zahranicnich veci, ve ktere si ucastnici vyjasnili sva stanoviska k
ceskoslovensko-polskymjednanim, ktera rozdelili do tfech oblasti3⁸⁴. 0 tfi dny pozdeji pak
probehla informacni porada ve veci ceskoslovensko-polsko obchodni smlouvy mezi Fliedrem a zastupci
polske vlady. Ceskoslovensky vyslanec fekl, ze: ,,ceskoslovenska vladaje ochotna ponechat
obchodni smlouvu z 20. fijna 1921 s pffpadnymi dop!nky”.³⁸⁵ Na to mu odborovy feditel polskeho
ministerstva obchodu Tannenbaum odpovedel, ze: ,,uvedena smlouva jest pro polskou vladu neaktualnf
vzhledem ke zmenenym pomerum od roku 1921″.³⁸⁶ Flieder tedy na zaver jednani navrhl, aby:
,,vzhledem k tomu, ie po/ska strana nema iadne urcite navrhy k ustanovenf smernic nave
smlouvy, meli by se na nich dorozumet bezprostfedni cinite!e3⁸⁷ ve
³⁸¹ Srov. ANM, fond Frantisek Vesely, k. 2, inv. c. 38/2, dopis Fliedrove Veselym z 11. zai’i
1924.; ANM, fond Robert Flieder, k. 6, inv. c. 324, projev Roberta Fliedra pfi pfedavani
povei’ovacich listin u polskeho prezidenta. ³⁸² Alexander Skrzynski (1882-1931), polsky politik a
diplomat, v letech 1919 az 1923 vyslanec v Rumunsku, v letech 1922 az 1923 av letech 1924 az
1926 polsky ministr zahranicnich veci, v letech 1925 az 1926 polsky ministersky pfedseda.
Dokumenty ceskoslovenske zahranicni politiky. Ceskoslovenska zahranicni politika v roce 1936, ed.
Jindiich Dejmek, Sv. IL, Praha 2003, s. 409.
³⁸³ ANM, fond Robert Flieder, k. 6, inv. c. 327, mimoi’adna politicka zprava Fliedera Zamini z 29.
i’ijna 1924.
³⁸⁴ I. skupina smluv: Smlouva o pravni pomoci, Umluva o vzajemnem pfipousteni lekaiu a porodnich
babicek k praxi, Zdravotni umluva, Umluva o zamezenf dvojiho zdaneni; IL skupina
smluv: Obchodni smlouva a Likvidace Tesinske otazky; III. skupina smluv: Umluva ve vecech
socialni pece a Umluva O spolecnem postupu v pohranicnfch technickych zalezitostech,
tykajfcich se obou statu (udrzovanf cest, veci vodnich staveb atd.), Umluva o uprave
maleho pohranicnfho styku, Konvence turisticka, Umluva o ochrane pi’frodnich pamatek v
pohranicnfm uzemf, Umluva o statnim obcanstvf, pokud nebude upravena tato otazka
smlouvou o likvidaci Tesinska, Umluva veterinarnf, Ujednani o vymene vysledku
hydrologickych badanf, Ujednani o zi’izovanf a udrzovani onbrometrickych stanic v
pohranicnfm uzemf, Ujednanf o vzajemnem sdelovani dat statistickych, vyplyvajfcich ze
scftanf lidu. ANM, fond Robert Flieder, k. 6, inv. c. 326, zaznam porady z 21. listopadu 1924.
³⁸⁵ ANM, fond Robert Flieder, k. 6, inv. c. 326, zaznam informacnf porady z 24. listopadu 1924.
³⁸⁶ Tamtez.
³⁸⁷ Tim by! myslen Dvoi’acek za ceskoslovenskou stranu, ktery by! nepi’ftomen jednani a Tannenbaum
za polskou stranu.
43
vyjednawinf obchodnf smlouvy”.³⁸⁸ Tato jednani probihalajeste dalsi pulrok a vysledkem byly dve
hlavni smlouvy mezi Ceskoslovenskem a Polskem. Jednalo se o obchodni a arbitrazni
smlouvu, ktere 23. dubna 1925 podepsal za Ceskoslovensko ministr zahranicnich veci Benes behem
sve navstevy Varsavy ve dnech 19. a 23. dubna 1925.³⁸⁹ Flieder se aktivne ucastnil
jednani pfedevsim o ceskoslovensko-polske obchodni smlouve. Jiz 7. dubna 1925 byla
podepsana Prozatimni uprava obchodnich styku³⁹⁰ mezi Republikou Ceskoslovenskou a
Republikou Polskou, kterou ve Varsave za ceskoslovenskou stranu podepsal Flieder spolu
Dvofackem.³⁹¹ Podle Benese znamenaly tyto smlouvy: ,,Urcite sblfienf obou statu, novou
atmosferu spoluprace hospodafske a nezavazne spoluprace politicke vsude tam, kde zajmy
nase se nekffif”.³⁹²
V polovine cervence 1925 schvalil polsky snem vsechny smlouvy, ale zaroveii vyzval
polsky senat, aby nepfijal obchodni smlouvu dokud nebude zrusen naftovy vynos
ceskoslovenskeho ministerstva financi.³⁹³ Podle Fliedra tim hrozilo ze: ,,senat vazan pfanfm
snemu nebude se nasimi smlouvami zabyvat, dokud nebude otazka naseho nafioveho vynosu
vyffzena. Riskujeme tudfi, ie ratifikace bude odloiena na podzim, nebot’ zasedanf senatu
v sobotu koncf. Nutno znovu vzft v uvahu nedal-li se nafiovy vynos ujednanfm s Polskem tak,
aby cely ostatnf prumysl netrpel odloienfm platnosti smlouvy o dva ai tfi mesfce”.³⁹⁴
Jiz
pfedtim Flieder varoval ministerstvo zahranicnich veci, ze nastanou problemy s naftovym
vynosem z polske strany. Polsti naftafi se totiz obavali, ze: ,,Jim bude napffste
znemoinen dovoz destilatu do CSR”.³⁹⁵ Ministerstvo zahranicnich veci mu vsak odpovedelo, ze:
,,Nafiovy
vynos ceskoslovenskeho ministerstva financf nesmefuje proti bezcelnfmu dovozu skutecnych
polotovaru, nybri proti umyslne pfipravovany smesfm z rajinatu a rajinacf mineralnfch oleju, tak
upravenym, aby mohly byt povaiovany za nehotovy vyrobek. Vynos pfedepisuje pouze
destilaci polotovaru… Obavy polskych nafiafu jsou bezpodstatne…, proto vynos nemuieme
³⁸⁸ ANM, fond Robert Flieder, k. 6, inv. c. 326, zamam informacni porady z 24. listopadu 1924.
³⁸⁹ Srov. Brach, Radko, Ceskoslovensko a Evropa v polovine dvacatych let, Praha 1996,
s. 132.; Telegram Benese ceskoslovenskych vyslanectvim z 18. dubna 1925, Edvard Benes:
Cirkularni telegramy 1920-1935, ed. Jindfich Dejmek, Praha 2002, c. 79, s. 88.
³⁹⁰ Prozatimni uprava obchodnich styku vstupuje v platnost dnem vymeny ratifikacnich listin,
jez se provede v Praze, avsak bude uvedena v prozatimne v platnost dnem podpisu obchodni smlouvy a
zustane v platnosti az do uvedeni ucinnosti obchodni smlouvy mezi republikou Ceskoslovenskou a
republikou Polskou. Odkaz [online], [cit. 2006-07-24]. Dostupny z
www.senat.cz/zajimavosti/tisky/lvo/tiskyT2 l 40_00.htm.
³⁹¹ Odkaz [online], [cit. 2006-07-24]. Dostupny z www.senat.cz/zajimavosti/tisky/lvo/tiskyT2l40
00.htm.
392 Telegram Benese ceskoslovenskych vyslanectvim z 18. dubna 1925, Edvard Benes:
Cirkuhl.rni telegramy
1920-1935, ed. Jindfich Dejmek, Praha 2002, c. 79, s. 88.
³⁹³ AMZV, depese Fliedra Zamini z 15. cervence 1925.
³⁹⁴ Tamtez.
³⁹⁵ AMZV, depese Fliedra Zamini z 11. cervence 1925.
44
odvolat”.³⁹⁶ Sam ministr Benes mu sdelil, ze: ,,Jednani o naftovem vynosu }sou moina, ale
odvolani je nemoine… v nicem neporusujeme obchodni smlouvu… ostatni smlouvy budou
ratifikovany hned po svolani parlamentu v zafi”.³⁹⁷ V dusledku tohoto problemu ratifikovalo Polsko
najednou vsechny uzavrene ceskoslovensko-polske smlouvy vcetne smlouvy obchodni teprve zacatkem
roku 1926.³⁹⁸ Behem prvni polovinu roku 1926 byly temef vsechny umluvy a smlouvy potvrzeny take
Ceskoslovenskem, takze se zdalo, ze ceskoslovensko-polske vztahy jsou lepsi nez kdykoliv dfive.³⁹⁹
V kvetnu 1926 doslo v Polsku k pfevratu, kdy se k moci dostal marsal Pilsudski a zavedl v Polsku
autoritativni rezim, ktery zde vydrzel az do roku 1939.⁴⁰⁰ Pote bylo svolano 31. kvetna 1926
Narodni shromazdeni, ktere zvolilo za polskeho prezidenta Pilsudskeho, avsak ten jeste tehoz dne
odmitl funkci prezidenta pfijmout.⁴⁰¹ Pfestoze se nestal polskym prezidentem, ovliviioval
polskou politiku az do sve smrti v roce 1935.⁴⁰²
Konec Fliedrova diplomatickeho pusobeni v Polsku pfisel dne 14. ledna 1927, kdy
ministerstvo zahranicnich veci pozadalo prostfednictvim svych vyslanectvi ve Stockholmu a ve
Varsave o argrement pro Fliedra a pro Girsu, ktery ho nahradil ve funkci vyslance v
Polsku.⁴⁰³ Pro Fliedra nebylo lehke opustit Polsko, coz doklada je zapis: ,,Pfilnul jsem k zemi,
pfilnul jsem k jejim obyvatelum, do jejichi minulych i pfitomnych radosti i bolesti jsem
se uplne viii a pojednou jsem musil z duvodu mimo mou osobu leiicich na jine misto “.⁴⁰⁴ Dalsim
jeho diplomatickym pusobenim melo byt tedy Svedsko, kde mel funkci ceskoslovenskeho
vyslance nastoupit od 1. unora 1927.⁴⁰⁵ Funkce vyslance ve Stockholmu sebou zaroveii
pfinasela take povinnost zastupovat ceskoslovenske zajmy v Oslu a v Kaunasu. Z hlediska
vyznamu ceskoslovenskych zajmu byly vsak severske staty okrajovou zalezitosti, coz pro
Fliedra znamenalo odsunuti na ,,druhou kolej”. Jeste bolestnejsi pro neho bylo, kdyz zjistil, ze se
prezident Masaryk o nem nezminil pfi rozhovoru s novinafi o zmene ceskoslovenskych
vyslancu v Polsku. Flieder si k tomu poznamenal: ,,Na to nikdy nezapomenu”.⁴⁰⁶
³⁹⁶ AMZV, depese Zamini Fliedrovi ze 14. cervence 1925.
³⁹⁷ AMZV, radiotelegram Zamini Fliedrovi z 18. cervence 1925.
³⁹⁸ ANM, fond Frantisek Vesely, k. 2, inv. c. 38/3, dopis Flieder Veselemu z 13. bi’ezna 1925.
³⁹⁹ AMZV, politicka zprava Fliedra Zamini z 10. cervna 1925.
⁴⁰⁰ Pecenka, Marek, Lunak, Petr, a kol., Encyklopedie modemf historie, Praha 1999, s.267.
⁴⁰¹ AMZV, politicka zprava Fliedra Zamini z 24. cervna 1925.
402 Pecenka, Marek, Lunak, Petr, a kol., Encyklopedie modemi historie, Praha 1999, s.267.
⁴⁰³ AMZV, depese Zamini Varsava ze 14. ledna 1927.
⁴⁰⁴ ANM, fond Robert Flieder, k. 4, inv. c. 177, vzpominky na Svedsko.
⁴⁰⁵ Srov. AMZV, depese Zamini Varsava ze 14. ledna 1927.; ANM, fond Robert Flieder, k. 1, inv. c.
5, zivotopis zroku 1935.
⁴⁰⁶ ANM, fond Frantisek Vesely, k. 2, inv. c. 38/3, dopis Flieder Veselemu z 20. dubna 1927.
45
2.5 Svedsko
Dne 12. unora 1927 byl tedy jmenovan mimofadnym vyslancem a zplnomocnenym ministrem
ve Svedsku.⁴⁰⁷ Jeho pfedchudcem ve Stockholmu byl Radimsky,⁴⁰⁸ ktery zde stravil celych
sedm let ve funkci ceskoslovenskeho vyslance.⁴⁰⁹ Pfi pfflezitosti jeho odjezdu ze Svedska dne
- ledna 1927 mu svedsky kral udelil velkokfiz fadu polami hvezdy.⁴¹⁰ Pfitom Flieder
nemel o Radimskem vysoke mineni, podle neho to byl: ,,velmi malo inteligentnf
clovek a nad to nepracovity”.⁴¹¹ Tento jeho kriticky pohled na sveho pfedchudce byl zkreslen
pfedevsim jeho osobnimi antipatiemi k byvalym rakouskym ministerskym ufednikum
pfevzatych do sluzeb CSR, mezi ktere Radimsky patfil a nad to tim, ze: ,,Hrad ho povysiljii v roce
1920 a vysunul pfede mne”.⁴¹² Krome toho ho Flieder cinil odpovednym za nemoc sve druhorozene
<leery Bozeny, ktera ihned po pfijezdu do Svedska dostala tezkou anginu a soucasne se
ji udelal vfed na krku, ktery musel byt vyoperovan.⁴¹³ Zodpovednost Radimskeho na jeji
nemoci popsal Flieder v dopise svemu tchanovi: ,,Myslili jsme, ie clovek ktery tu pobyl sedm let
bez prace v pohodlnem iivote, alespon vypozoroval pocasf a klima. Zatfm dobajarnf pfflis vlhka
zde jest nejteisf pro aklimatizaci cizincu, a proto Boza zeslabena jeste po spalnickach…
podlehla pfi aklimatizacnfm procesu v tak nepffznivem rocnfm obdobf a dostala teikou angfnu”.⁴¹⁴
Pfitom jeste pfed jejich pfijezdem jim Radimsky fekl, ze: ,,to jest nejlepsf doba se
nastehovat”.⁴¹⁵
Koncem unora 1927 nastoupil Flieder svuj novy ufad ve Svedsku, ktery pro ctizadostiveho a
pfespfilis pracoviteho cloveka jakym byl, nebyl zrovna idealnim mistem. Jeho pocatecni
trpkost z pusobeni ve Stockholmu doklada i jeho dopis Veselemu: ,,Na
dovolenou nepfijedeme v lete, ponevadi leto jest to jedine, co tu jest krasne”.⁴¹⁶ Jak
Flieder tak jeho manzelka nebyli spokojeni s zivotem ve Stockholmu, jak ukazuje
jeji dopis matce:
,,Nemyslila jsem, ie moje psanf panf Benesove vyznf tak obzvlast’ smutne. Moc veselo nam tu
⁴⁰⁷ AMZV, osobni spis Robert Flieder.
⁴⁰⁸ Vladimir Radimsky (1880-1977), v letech 1904 az 1918 v zahranicni sluzbe Rakousko-Uherska
(konzulaty Bombej, Izmir, Teheran, Varsava, Belehrad atd.), v roce 1919 vstoupil do
diplomatickych sluzeb CSR, tehoz roku jmenovan vladnim delegatem ve Varsave, kde se podilel na
navazani diplomatickych sluzeb s Polskem, v letech 1920 az 1927 ceskoslovenskym vyslancem ve
Stockholmu, akreditovan iv Oslu, v letech 1927 az 1928 pi’ednosta prezidia ministerstva
zahranicnich veci, v letech 1928 az 1939 vyslancem ve Vatikanu. Politicka elita mezivalecneho
Ceskoslovenska 1918-1938: Kdo byl kdo, ed. Frantisek Kolar a kol., Praha 1998, s. 205.
⁴⁰⁹ Klimek, Antonin, Kubu, Eduard, Ceskoslovenska zahranicni politika 1918-1938, Praha 1995, s.
1O1.
⁴¹⁰NA, MZV-VA, k. 1170, Venkov z29. ledna 1927.
⁴¹¹ ANM, fond Frantisek Vesely, k. 2, inv. c. 38/3, dopis Flieder Veselemu z 20. dubna 1927.
⁴¹² Tamtez.
⁴¹³ Tamtez.
⁴¹⁴ Tamtez.
⁴¹⁵ Tamtez.
⁴¹⁶ Tamtez.
46
vsak neni: je-li agilni clovek jako Robert, mlady, plny sily, chuti k praci a schopnostf dan do
pense, tak totii vetsina statu obsazuje zdejsi mista, tak to neni vesele”.⁴¹⁷ Postupne si vsak on i
celajeho rodina na pobyt ve Svedsku zvykli, to ovsem podle Fliedra neznamenalo, ze: ,,bych se s
tim smifil jako s postem”.⁴¹⁸ Slabou utechou mu mohlo byt, ze byl 31. prosince 1927
jmenovan ministerskym radou.⁴¹⁹ Castecnou vyhodou pro neho byla skutecnost, ze byl
akreditovan take v Norsku a Litve, takze se co mozna nejvice snazil plnit take sve povinnosti
vyslance v techto ,,vedlejsich” zemich sveho svedskeho pusobiste, prestoze
mu ceskoslovenske ministerstvo zahranicnich veci casto odmitalo povolovat jeho sluzebni cesty
do Osla a Kaunasu. Vetsinou se zduvodnenim, ze je to piilis financne nakladne a zbytecne.
Behem roku 1929 se uz nemohl dockat az jeho pusobeni ve Svedsku skonci, o cemz svedci list jeho
manzelky jejimu otci: ,,bud’ tak laskavy a informuj se, jak to vypada v diplomaticke sluibe, co se
ted’ chysta. Pana maniela tady vsechno pali, ackoliv to neni nejhorsi, jelikoi ma jixni ideu
Belehradu”.⁴²⁰ Robert Flieder take pocital s moznosti, ze bude pfelozen do ustfedi ministerstva
zahranicnich veci v Praze, coz mu v lete 1929 nabidl sam Benes a on s tim
souhlasil.⁴²¹ Avsak pozdeji byl upozomen, ze: ,,podkladem teto nabidky nebyly organizacni
nebo sluiebni duvody, nybri akce jednoho⁴²² z itfedniku ministerstva zahranicnich veci proti
nemu”.⁴²³ Kvuli tomu pak svuj souhlas s navratem do Prahy odvolal.
V unora 1930 uplynuly uz tfi roky od doby, co nastoupil na post vyslance ve Svedsku a stale
nevedel, kam nebo zda vubec bude nekam poslan. Jeho manzelka vyjadfila jeho obavy
za neho v dopise svym rodicum: ,,Jsme zvedavi, kdy a co s nami bude. Ui se ta nejistota
tahne trochu dlouho”.⁴²⁴ Pfitom uz 24. bfezna 1930 bylo definitivne rozhodnuto
ministerstvem zahranicnich veci, ze bude poslan jako ceskoslovensky vyslanec do
Belehradu.⁴²⁵ Zacatkem dubna 1930 uz vedel, ze byl ustanoven vyslancem v Jugoslavii, ale teprve
- dubna 1930 se konecne oficialne dozvedel, ze ma ufad vyslance v Belehrade
nastoupit k 1. cervnu 1930.⁴²⁶ Flieder se nakonec dohodl s ministerstvem zahranicnich veci,
⁴¹⁷ ANM, fond Frantisek Vesely, k. 2, inv. c. 38/3, dopis Fliedrove Vesele z 16. kvetna 1927.
⁴¹⁸ Tamtez, dopis Fliedrovi Veselym z 28. zai’i 1928.
⁴¹⁹ AMZV, Osobni spis Robert Flieder.
⁴²⁰ ANM, fond Frantisek Vesely, k. 2, inv. c. 38/3, Dopis Fliedrove Veselemu z 28. ledna 1929.
⁴²¹ Srov. ANM, fond Robert Flieder, k. 5, dopis Fliedra ze 4. zai’i 1931.; ANM, fond Robert
Flieder, k. 1, inv. c. 39, dopis Fliedra Vojtfskovi z 13. dubna 1930.
⁴²² Podle Fliedra za tim stal ceskoslovensky diplomat Prokop Maxa, ktery spolecne se
svoji manzelkou tezce nesl, ze nebyl stejne jako oni poslan po sve diplomaticke misi v Polsku do
usti’edi ministerstva zahranicnich veci v Praze. ANM, fond Robert Flieder, k. 5, dopis Fliedra ze
- zai’i 1931.
⁴²³ ANM, fond Robert Flieder, k. 5, dopis Fliedra ze 4. zai’i 1931.
⁴²⁴ ANM, fond Frantisek Vesely, k. 2, inv. c. 38/3, dopis Fliedrove Veselym z 23. bi’ezna 1930.
⁴²⁵ AMZV, radiotelegram Benes Belehradu z 24. bi’ezna 1930.
⁴²⁶ AMZV, depese Zamini Stockholm z 30. dubna 1930.
47
ze nastoupi az 10. cervna 1930.⁴²⁷ Jelikoz musel jeste pfed svym odjezdem do
Belehradu navstfvit Norsko a Litvu, aby se zde oficialne rozloucil jako odchazejfci
vyslanec. Jeho nastupcem ve Svedsku se stal Hurban⁴²⁸, ktery zde stravil dlouhych sedm
let.⁴²⁹
2.6 Jugoslavie a Mala dohoda
- kvetna 1930 byl jmenovan mimofadnym vyslancem a zplnomocnenym ministrem v
Jugoslavii.⁴³⁰
Ve funkci vyslance v Belehrade vystfidal vyslance SV ebu,⁴³¹
ktery odtud
odchazel po sedmilete diplomaticke misi, jelikoz byl zvolen poslancem Narodniho
shromazdeni za Ceskoslovenskou stranu narodne socialistickou.⁴³² Flieder byl z noveho mista
nadsen, coz dokladajeho dopis Samalovi: ,,Po Stockholmu a Svedsku vubec, jest nynejsi moje mise a
prostfedf, ve kterem se kona, timer ve vsem kontrastem pomeru, V nichi jsem iii …, vse
⁴²⁷ ANM, fond Frantisek Vesely, k. 2, inv. c. 38/3, dopis Flieder Veselemu ze 4. kvetna 1930.
⁴²⁸ Vladimir Hurban (1883-1949), ceskoslovensky diplomat, v letech 1907 az 1909 pusobil ve Vidni,
Budapesti a Martine jako novinar, v roce 1909 odesel do Ruska, kde se stal profesorem mad’arstiny
na vojenskem gymnaziu ve Varsave, od roku 1913 pusobil jako tlumocnik ve sluzbach ruske armady,
po vypuknuti prvni svetove valky se prihlasil jako dobrovolnik do ruske armady, v roce 1915
vstoupil do Ceske druziny, od roku 1916 organizoval ceskoslovensky zahranicni odboj v Petrohrade,
od roku 1917 by! clenem pfedsednictva odbocky Ceskoslovenske Narodni rady v Rusku, bojoval tez u
Zborova, v letech 1917 az 1918 dustojnik ceskoslovenskych legii, v roce
1918 odjel do USA, kde pusobil jako vojensky poradce Masaryka, v letech 1918 az 1923
ceskoslovensky
vojensky atase v USA, v roce 1924 pfesel do diplomatickych sluzeb CSR, v letech 1924 az
1930 vyslanec v Egypte, pote v letech 1930 az 1937 vyslanec ve Svedsku, Norsku a Litve, od
roku 1937 pak v USA, v bfeznu 1939 odmitl vydat nemcum ceskoslovenske vyslanectvi v USA,
spolupracoval s Benesem a organizoval pomoc americkych krajanu ceskoslovenskemu zahranicnimu
odboji, v letech 1943 az 1946 vyslancem v USA, pote se vratil zpet do CSR, kde jeste rok
pracoval na ministerstvu zahranicnich veci. Politicka elita mezivalecneho Ceskoslovenska
1918-1938: Kdo byl kdo, ed. Frantisek Kolar a kol., Praha 1998, s. 104.
⁴²⁹ Srov. AMZV, depese Zamini Stockholm z 8. kvetna 1930.;Klimek, Antonin, Kubu, Eduard,
Ceskoslovenska zahranicni politika 1918-1938, Praha 1995, s. 102.
⁴³⁰ AMZV, osobni spis Robert Flieder.
⁴³¹ Jan Seba (1886-1953), ceskoslovensky diplomat, v roce 1907 absolvoval Ceske vysoke
uceni technicke v Praze, pote by! az do roku 1914 ui’ednikem banky Slavie, v roce 1914 byl zajat
na ruske fronte, od roku 1916 by! dustojnikem ceskoslovenskych legii v Rusku, pote byl pfidelen
Svazu ceskoslovenskych spolku v Rusku, ktery ze zajatcu organizoval ceskoslovenske vojenske
jednotky, v roce 1917 byl zvolen tajemnikem odbocky Ceskoslovenske narodni rady v
Rusku, pfedevsim zprostfedkovaval styk s ruskym generalnim stabem, v roce 1917 odjel do
Francie a pote v roce 1918 do Italie, kde organizoval ceskoslovenske vojenske jednotky, po vzniku
CSR byl sefem ceskoslovenske vojenske mise v Italii, jehoz ukolem bylo zajistit odjezd
legionaru do vlasti, v roce I 919 by! jmenovan generalnim konzulem v Terstu, v roce I 922 byl
generalnim tajemnikem ceskoslovenske delegace v Janove a pote prelozen na generalni konzulat v
Hamburku, v letech 1923 az 1929 byl vyslancem v Belehrade, v letech 1929 az 1932
poslancem Narodniho shromazdeni za Ceskoslovenskou stranu narodne socialistickou, v roce 1932
rezignoval na poslanecky mandat a vzapeti by! jmenovan vyslancem v Bukuresti, v roce 1937 by!
povolan do ustfedi ministerstva zahranicnich veci a nedlouho pote jmenovan vyslancem v Cine, v
bfeznu 1939 odevzdal ceskoslovenske vyslanectvi v Cine do rukou nemcu, behem valky zustal v Cine a
nabizel sve sluzby ceskoslovenskemu zahranicnimu odboji, ovsem mame, po roce 1945 nebyl pfijat do
diplomatickych sluzeb CSR, vyuzival proto svych znalosti jazyku, zvlaste cinstiny a cinskych
pomeru, jako ucitel na CVUT v Praze a hospodafsky expert pro Dalny Vychod. Politicka elita
mezivalecneho Ceskoslovenska 1918-1938: Kdo byl kdo, ed. Frantisek Kolar a kol., Praha 1998, s.
247.
⁴³² Srov. Klimek, Antonin, Kubu, Eduard, Ceskoslovenska zahranicni politika 1918-1938,
Praha 1995, s. 96.;
Politicka elita mezivalecneho Ceskoslovenska 1918-1938: Kdo by! kdo, ed. Frantisek Kolar a kol.,
Praha 1998, s. 247.
48
je nesmfrne zajfmave ajsem rad, ie opet mohu byt diplomatem nejen hlavou, ale i srdcem”.⁴³³ Mfsto
vyslance v Jugoslavii totiz pro neho bylo ve srovnanf se Svedskem daleko prestiznejsf
zalezitostf. Jeho ukolem jako ceskoslovenskeho vyslance bylo snazit se prohlubovat pratelske vztahy
mezi Ceskoslovenskem a Jugoslavif. Jiz V rfjnu 1930 zacala vzajemna jednanf O nove
ceskoslovensko-jugoslavske obchodnf smlouve, ktera byla uspesne uzavrena 30. brezna
1931.⁴³⁴ Dalsfm dulezitym okamzikem, ktery vsak predznamenal konec jeho pusobenf v
Belehrade bylo uzavreni tzv. Organizacniho paktu Male dohody,⁴³⁵ jehoz konecny navrh
Benes pripravil v lednu 1933, a ktery byl schvalen na schuzi ministru zahranicnich veci Male
dohody v Zeneve, ktera se konala ve dnech 14. az 16. unora 1933.⁴³⁶ Konkretni navrhy tohoto paktu
byly projednavany jiz v prosinci 1932 na belehradske konferenci Male dohody. Jako
ceskoslovensky vyslanec v Jugoslavii se podilel na navrhu vytvorit spolecne organy Male
dohody, jednak Stalou radu, ktera mela koordinovat zahranicni politiku a
jednak Hospodarskou radu, jejimz ukolem bylo prohlubovat ekonomickou spolupraci.⁴³⁷
Pres jeho uspesne pusobeni ve funkci vyslance v Jugoslavii dostaval jiz od zarf 1932
,,neoverene” informace o svem prelozenf z Belehradu, ackoliv zde byl teprve dva roky.⁴³⁸ Dne
- ledna 1933 narfdil Benes, ze Flieder bude odvolan do Prahy.⁴³⁹ Jeste ten samy den mu to sdelil
Krofta440: ,,z pffkazu ministra Benese dovoluji si Vam oznamit, ie budete podle jeho
rozhodnutf v ramci letosnfch pfesunu v nasf zahranicnfch sluibe pfeloien k 1. dubnu 1933 z
Belehradu do Prahy”.⁴⁴¹ Toto datum bylo pozdeji zmeneno na 1. kvetna 1933, jelikoz teprve
⁴³³ ANM, fond Robert Flieder, k. 1, inv. c. 35, dopis Fliedra Samalovi z 5. srpna 1930.
⁴³⁴ NA, MZV-VA, k. 1529, Narodni listy z 31. bi’ezna 1931.
435 Hlavnim pi’inosem Organizacniho paktu Male dohody mela byt zaruka, ze zadny z
clenu Male dohody
(Ceskoslovensko, Jugoslavie a Rumunsku) neuzavi’e s ti’etim statem smlouvu bez souhlasu
ostatnich. Sladek, Zdenek, Mala dohoda 1919-1938. Jeji hospodai’ske, politicke a vojenske
komponenty, Praha 2000, s. 121.
⁴³⁶ Sladek, Zdenek, Mala dohoda 1919-1938. Jeji hospodai’ske, politicke a vojenske komponenty,
Praha 2000, s. 121.
⁴³⁷ Srov. ANM, fond Robert Flieder, k. 8, inv. c. 476, navrh na organizaci spolecnych
organu Male dohody.;
Cerna, Milena, Epizoda z politickeho zivota Roberta Fliedera. Sbomik k dejinam 19. a 20.
stoleti 12, 1991, s. 150.; Klimek, Antonin, Kubu, Eduard, Ceskoslovenska zahranicni politika
1918-1938, Praha 1995, s. 68.
⁴³⁸ ANM, fond Frantisek Vesely, k. 2, inv. c. 38/3, dopis Fliedrova Veselemu z 5. i’ijna 1932.
⁴³⁹ ANM, fond Robert Flieder, k. 7, inv. c. 398, narok na zai’izovaci pi’ispevek do usti’edi.
44°Kamil Krofta (1876-1945), ceskoslovensky diplomat, po svych studiich pracoval v letech
1901 az 1912 v
Zemskem archivu v Praze, v roce 1905 se habilitoval na obor rakouskych dejin, od roku
1912 pusobil jako mimoi’adny profesor na ceske Univerzite Karlove v Praze. Byl clenem
mladoceske strany, ke konci valky se zapojil do domaciho odboje. V roce 1919 byl jmenovan
i’adnym profesorem ceskoslovenskych dejin, od roku 1919 pusobil na ministerstvu skolstvi a
narodni osvety, v roce 1920 vstoupil do diplomatickych sluzeb, kde se stal prvnim
ceskoslovenskym vyslancem ve Vatikanu, v letech 1922 az 1925 byl vyslancem v Rakousku,
v letech 1925 az 1927 byl vyslancem v Berline, po svem navratu do Prahy byl az do
roku 1935 pi’ednostou politicke sekce ministerstva zahranicnich veci, v letech 1936
az 1938 byl ceskoslovenskym ministrem zahranicnich veci, v roce 1943 se zapojil do
domaciho odboje, v roce 1944 byl zatcen a veznen az do konce valky, nasledne po osvobozeni
zemi’el na nasledky vezneni. Politicka elita mezivalecneho Ceskoslovenska 1918- 1938: Kdo byl kdo,
ed. Frantisek Kolar a kol., Praha 1998, s. 141.
⁴⁴¹ ANM, fond Robert Flieder, k. 1, inv. c. 20, dopis Krofty Fliedrovi z 15. ledna 1933.
49
- dubna 1933 bylo udeleno argrement pro jeho nastupce.⁴⁴² Novym ceskoslovenskym
vyslancem v Belehrade se mel stat po jeho odchodu Pavel Wellner,⁴⁴³ ktery se jiz od pocatku
tficatych let podilel na konsolidaci Male dohody, zvlaste jejiho organizacniho paktu z 1mora
1933.⁴⁴⁴ Pro Fliedra a jeho manzelku to bylo velke zklamani, coz dokazuje i jeji
dopis rodicum: ,,Nejmene nasi praci a postaveni ocenuje odjakiiva ministr Benes”.⁴⁴⁵ Znovu
zazil
,,obdobnou” bolest, jakou prozil v roce 1927, kdyz byl odvolan z Varsavy. Nejvice vsak
litoval toho, ze: ,,odchazime, vse slo nyni tak dobfe a Jihoslovane nam davaji opravdu
dojemnym zpusobem najevo, jak nas tu meli radi”.⁴⁴⁶
Behem 1mora a bfezna 1933 se vyrazne zhorsily osobni vztahy na ceskoslovenske
ambasade v Belehrade, jelikoz Flieder pficital castecnou odpovednost za sve
odvolani nekterym lidem na vyslanectvi a jejich intrikam vuci jeho osobe: ,,Jen
nasim, t. j. ceskoslovenskym klepafum jsme nevyhovovali a ti na nas zahajili pfimo
stvanice. Skoda, ie moje iena ve sve prostate duvefovala intrikanum, z nichi nejhorsi byli, myslim
Reisserovi”.⁴⁴⁷ Pfitom s manzely Reisserovymi se znali uz z Bemu a v Jugoslavii s nimi udrzovali
vzajemne pratelske vztahy. Podle Fliedrovy manzelky bylo za touto roztrzkou poradani
koncertu profesora Roussela⁴⁴⁸ pod zastitou ceskoslovenske ambasady, s cimz Flieder a
jeho zena nesouhlasili se zduvodnenim, ze: ,,My pfece musime propagovatjen sve umelce”.⁴⁴⁹ Mnohem
vaznejsim problemem byly vztahy s vysokym mednikem ambasady Szathmarym,⁴⁵⁰ ktery
⁴⁴² AMZV, telegram Zamini Belehrad z 11. dubna 1933.
⁴⁴³ Pavel Wellner (1878-1959), ceskoslovensk:y diplomat, v roce 1901 promoval na
pravnicke fakulte UK v Praze, pote by! az do roku 1919 Afednikem zemskeho vyboru v Praze, kde
pusobil s vyjimkou let, kdy bojoval na fronte v rakousko-uherske armade. Pote pi’esel na
ministerstvo vnitra, kde me! na starosti organizaci cetnictva, v roce 1921 byl jako schopny
ui’ednfk pi’eveden na ministerstvo zahranicnfch vecf, kde me! zefektivnit cinnost pravnf
sekce, kvuli tomu byl poslan na delsi studijni cinnost do Parize a do Londyna. V letech
1924 az 1928 pusobiljako ceskoslovensk:y vyslanec v Recku. V roce 1928 by! poslan do usti’edf
ministerstva zahranicnich vecf
do Prahy, kde v cele politickeho odboru pati’il mezi hlavnf projektanty konsolidace Male dohody na
pocatku 30. let, zvlaste jejiho organizacniho paktu z unora 1933. V letech 1933 az 1935 byl
vyslancem v Jugoslavii, kde se snazil upevnovat Malou dohodu a ceskoslovensko-jugoslavsk:y
spojeneck:y svazek, v Jugoslavii byl velmi
oblfbeny, zvlaste mezi cesk:ymi a slovensk:ymi krajany, v roce 1935 by! odvolan do Prahy, kde
znovu stanul v cele politicke sekce, v roce 1936 byl dokonce jmenovan zastupcem ministra
zahranicnfch vecf, v roce 1937 na vsechny sve funkce rezignoval z duvodu nemoci a rozhodl
se odejit do penze. Politicka elita mezivalecneho Ceskoslovenska 1918-1938: Kdo byl kdo, ed.
Frantisek Kolar a kol., Praha 1998, s. 287.
⁴⁴⁴ Srov. Klimek, Antonin, Kubu, Eduard, Ceskoslovenska zahranicnf politika 1918-1938,
Praha 1995, s. 96.; Politicka elita mezivalecneho Ceskoslovenska 1918-1938: Kdo byl kdo, ed.
Frantisek Kolar a kol., Praha 1998, s. 287.
⁴⁴⁵ ANM, fond Frantisek Vesely, k. 2, inv. c. 38/3, dopis Fliedrove Veselym z 1. dubna 1933.
⁴⁴⁶ ANM, fond Robert Flieder, k. 7, inv. c. 398, dopis Fliedra Kloudovi ze 4. dubna 1933.
⁴⁴⁷ Tamtez, dopis Flieder Kloudovi ze 4. dubna 1933.
⁴⁴⁸ Roussel byl francouzsk:y profesorem kompozice u nehoz pani Reisserova kazdy rok studovala.
⁴⁴⁹ ANM, fond Frantisek Vesely, k. 2, inv. c. 38/3, dopis Fliedrove Veselym z 18. i’ijna 1933.
⁴⁵⁰ Ladislav Szathmary, (1895-1946), ceskoslovensk:y a slovensk:y diplomat, v roce 1939
slovensk:y vyslanec v Polsku, nasledne ceskoslovensk:y charge d’affaires u norske exilove
vlady v Londyne, od roku 1941 jako vyslanec, od roku 1945 ceskoslovensk:y vyslanec v
Norsku. Vojtech Mastny, vzpominky diplomata. Ze vzpomfnek a dokumentu ceskoslovenskeho
vyslance, ed. Eduard Kubu, Petr Luiiak, Otto Novak, Praha 1997, s. 266.
50
dokonce poslal na jugoslavske ministerstvo zahranicnich veci zpravu, ze: ,,panf Fliedrowi
nemusf byt nikam zvana, protoie je s manielem v plnem rozvodu”.⁴⁵¹ Duvodem byla asi
skutecnost, ze pani Szathmaryova,⁴⁵² udrzovala s manzely Fliedrovymi pfatelske vztahy,
pfedevsim s Fliedrem. Jeste po letech v dopise Fliedrovi vzpominala na: ,,ta krasnci sveif rana na
tenise v Belehrade, na vecefe v Avale…”.⁴⁵³
Nakonec se Flieder vyrovnal se svym odchodem do Prahy, protoze dosel k zaveru, ze:
,,jest dobfe, kdyi budu urcity cas v Fraze a dam pffleiitost !idem, kteff mne zavidf nebo majf
pfedsudky proti mne, aby mne poznali”.⁴⁵⁴ Zadal vsak ministra Benese, kdyz uz musi odejit
do ustfedi ministerstva zahranicnich veci, aby: ,,nesel na podffzene mfsto, nybri jako sef sekce a
aby mohl v Belehrade zustat aspon do kvetna”.⁴⁵⁵ V teto veci pozadal take o pomoc sveho
,,vlivneho” pfibuzneho⁴⁵⁶ Kloudu⁴⁵⁷, aby se za neho u Benese pfimluvil. Ministr Benes
Kloudovi pouze sdelil, ze: ,,ohledne doby pfesfdlenf zustane pfi ufednfch opatfenfch
jii ucinenych a ujistil mne, ie ihned po pffchodu Vasem do Prahy si s Tebou rad
otevfene a upffmne o cele zaleiitosti prohovoff “.⁴⁵⁸ Flieder totiz doufal, ze by se
mohl stat sefem politicke sekce, kterou vsak mel jiz slibenou vyslanec Pavlu,⁴⁵⁹ ktery byl
namestkem ministra zahranicnich veci.⁴⁶⁰ Jelikoz se Flieder nasledne dozvedel, ze ma
odejit do zahranici
⁴⁵¹ ANM, fond Frantisek Vesely, k. 2, inv. c. 38/3, dopis Fliedrova Veselym z 18. i’ijna 1933.
⁴⁵² Viera Szathmaryova-Vckova (1900-1966), spisovatelka a pfekladatelka, manzelka ceskoslovenske
diplomata Ladislava Szathmaryho. Vojtech Mastny, Vzpominky diplomata, ed. Eduard Kubu, Petr
Lunak, Otto Novak, Praha 1997, s. 266.
⁴⁵³ ANM, fond Robert Flieder, k. 11, inv. c. 832, dopis Szathmaryova Fliedrovi z 18. prosince 1953.
⁴⁵⁴ Tamtez, k. 7, inv. c. 398, dopis Fliedra Kloudovi ze 4. dubna 1933.
⁴⁵⁵ Tamtez.
⁴⁵⁶ Klouda byl otcem jeho svagra, jehoz choti byla mladsi sestra Fliedrovi manzelky.
⁴⁵⁷ Antonin Klouda (1871-1961), cesky narodne socialisticky politik, studoval pravnickou
fakultu UK v Praze, odkud byl po procesu s Omladinou vyloucen, studia proto dokoncil v roce 1898 ve
Styrskem Hradci. Byl clenem radikalne pokrokove strany, od roku 1905 pusobil jako advokat v
Praze, v i’ijnu 1918 se stal clenem narodne socialisticke strany, v letech 1918 az 1920 byl
clenem Revolucniho Narodniho shromazdeni, pote byl senatorem, v letech 1926 az 1929 a pote jeste
v letech 1935 az 1938 byl s Klofacem spolupfedsedou senatorskeho klubu narodnich socialism, od
bmenskeho sjezdu strany v zai’i 1926 zastaval funkci mistopfedsedy strany, za okupace byl veznen v
koncentracnich taborech, v kvetnu 1945 se stal opet clenem pfedsednictva Ceskoslovenske strany
narodne socialisticke. V i’ijnu 1945 byl zvolen prezidentem advokatnf komory. Politicka
elita mezivalecneho Ceskoslovenska 1918-1938: Kdo byl kdo, ed. Frantisek Kolar a kol., Praha 1998,
s. 128.
⁴⁵⁸ ANM, fond Robert Flieder, k. 7, inv. c. 398, dopis Kloudy Fliedrovi ze 7. dubna 1933.
⁴⁵⁹ Bohdan Pavlu (1883-1938), ceskoslovensky diplomat, studoval prava v Praze, Vidni a
Budapesti, ale nedokoncil je. Od roku 1903 se zacal venovat novinai’ine, v letech 1907 az
1910 byl redaktorem Casu, v roce 1910 pfestoupil do mladoceskych Narodnich listu, v roce
1914 odesel na frontu, kde se nechal sam zajmout. Pi’ihlasil se do Ceske druziny, ale brzy
by! dan k dispozici Ceskemu vypomocnemu spolku v Petrohrade, v roce 1918 by! jmenovan zastupcem
prozatimni ceskoslovenske vlady v Rusku se sidlem v Omsku, v roce 1922
vstoupil do diplomatickych sluzeb, v letech 1922 az 1927 vyslancem v Bulharsku, pote do roku 1932
v Dansku, v letech 1932 az 1934 namestek ministra zahranicnich veci, v letech 1935 az
1937 byl jmenovan prvnim
ceskoslovenskym vyslancem v SSSR, od roku 1937 opet namestkem ministra zahranicnich
veci, na sluzebni ceste do Jugoslavie se smrtelne zranil pi’i autohavarii. Politicka elita
mezivalecneho Ceskoslovenska 1918-1938: Kdo by! kdo, ed. Frantisek Kolai’ a kol., Praha 1998, s.
190.
⁴⁶⁰ Srov. ANM, fond Robert Flieder, k. 7, inv. c. 398, dopis Fliedra Kloudovi ze 4. dubna 1933.;
Politicka elita mezivalecneho Ceskoslovenska 1918-1938: Kdo by! kdo, ed. Frantisek Kolar a kol.,
Praha 1998, s. 190.
51
Svagrovsky,⁴⁶¹ ktery byl sefem prezidia, vefil, ze se stane jeho nastupcem.⁴⁶² Tato jeho nadeje
vsak byla mama, jelikoz byl dne 25. dubna 1933 jmenovan ,,pouhym” vedoucim prvniho
oddeleni⁴⁶³ v politicke sekci.⁴⁶⁴ Urcitym prislibem na lepsi umisteni v politicke sekci
bylo
rozhodnuti prezidenta republiky, ze po dobu pfideleni k politickemu odboru muze uzivat
titul⁴⁶⁵ mimoradneho vyslance a zplnomocneneho ministra.⁴⁶⁶ Take se mu podarilo prodlouzit sve
pusobeni v Jugoslavii, ktere se protahlo o neco dele nez bylo planovano. Duvodem tohoto odkladu
nastupu na misto v Praze byla zfejme uspesna intervence u ministra Benese, ktereho sam rumunsky
ministr zahranicnich veci,⁴⁶⁷ pozadal, aby: ,,v zajmu politiky a spolecenskych povinnosti
nechal Fliedra v Jugoslavii alespon do podzimu”.⁴⁶⁸ Dalsim jeho malym vitezstvim
bylo, ze ziskal tzv. zafizovaci prispevek, ktery mu byl puvodne zamitnut.⁴⁶⁹
2.7 Prvni navrat do CSR
Temer po patnactiletem pobytu v ruznych zemich Evropy se vratil i s rodinou zpet do
Prahy. Jelikoz v Praze nemel od roku 1919 zadny byt, bydlel zpocatku s manzelkou v hotelu.
Vyhodou navratu do Prahy bylo, ze jeho dcery mohly navstevovat pouze jednu skolu, jelikoz pfedtim
chodily do ruznych zahranicnich skol a zaroveii dalkove studovaly skolu v CSR. Pro jeho manzelku
nezacal jejich navrat do Prahy prave st’astne, jelikoz ji 16. bfezna 1934
⁴⁶¹ Josef Svagrovsky (1878-1943), ceskoslovensky diplomat, studoval pravnickou fakultu UK
v Praze, kterou dokoncil v roce 1906, pote advokat v Praze a Melniku, v roce 1914 odesel na
frontu, kde po mesici pi’ebehl do ruskeho zajeti, v letech 1915 az 1919 by! v
ceskoslovenskych legiich, v roce 1918 by! kratkou dobu zajat bolseviky, v prosinci 1918 se
vratil do CSR a spolecne s Maxou organizoval pomoc legionai’um a zajatcum za hranicemi, v roce
1920 kratce pusobil v ceskoslovenske armade, jeste tehoz roku vstoupil do diplomatickych
sluzeb, by! legacnim radou na vyslanectvich v Haagu, Varsave a Belehrade, v letech 1923 az
1928 vyslanec v Tokiu, v letech 1928 az 1933 pi’ednosta prezidia ministerstva zahranicnich veci,
v letech 1933 az 1938 vyslanec v Brazilii, v roce 1938 se vratil do CSR a odesel do vysluzby.
Politicka elita mezivalecneho Ceskoslovenska 1918-1938: Kdo by! kdo, ed. Frantisek Kolar a kol.,
Praha 1998, s. 262.
⁴⁶² ANM, fond Robert Flieder, k. 7, inv. c. 398, dopis Fliedra Kloudovi ze 4. dubna 1933.
⁴⁶³ Prvni oddeleni politicke sekce zahrnovalo rozsahlou agendu, ktera se tykala politickych
zalezitosti vetsiny evropskych zemi s vyjimkou SSSR a baltickych statu, vedle toho
britskych dominii a kolonii evropskych mocnosti. Dejmek, Jindi’ich, Historik v cele diplomacie:
Kami! Krofta. Studie z dejin ceskoslovenske zahranicni politiky v letech 1936-1938, Praha 1998, s.
25.
⁴⁶⁴ ANM, fond Robert Flieder, k. 10, inv. c. 539, povei’eni Roberta Fliedra vest druhy odbor z 20.
cervence 1934.
⁴⁶⁵ Titul mimoi’adneho vyslance a zplnomocneneho ministra by! vetsinou udelovan pro vedouci
diplomatickych misi po dobu jejich pusobeni v zahranici, urcitou vyjimkou byly zamestnanci,
ktei’i byly pi’elozeni na vysoke pozice do usti’edi ministerstva zahranicnich veci a
tento titul si i nadale podrzely. Vetsinou to bylo
zduvodnovano tim, ze ve svych funkcich pi’ichazeji do velmi casteho styku s cizimi vyslanci a
diplomatickymi
zastupci cizich statu v CSR.
⁴⁶⁶ ANM, fond Robert Flieder, k. 10, inv. c. 536, povoleni pro Roberta Fliedra uzivat titulu
mimoi’adny vyslanec a zplnomocneny ministr po pi’ideleni k politicke sekci ze 4. srpna 1933.
⁴⁶⁷ NicoJae Titulesku (1883-1941), rumunsky politik, v letech 1927 az 1936 s vyjimkou
let 1929 az 1931
rumunsky ministr zahranicnich veci a Staly delegat Rumunska pi’i Spolecnosti narodu v
Zeneve. Dokumenty ceskoslovenske zahranicni politiky. Ceskoslovenska zahranicni politika v
roce 1936, ed. Jindi’ich DEJMEK, Sv. II., Praha 2003, s. 413.
⁴⁶⁸ ANM, fond Frantisek Vesely, k. 2, inv. c. 38/3, dopis Fliedrova Veselym z 1. dubna 1933.
⁴⁶⁹ ANM, fond Robert Flieder, k. 7, inv. c. 398, narok na zai’izovaci pi’ispevek do usti’edi.
52
zemfela jeji rnatka Milada Vesela a o rok pozdeji 24. zafi 1935 take jeji otec
Frantisek
Vese1y,.⁴⁷⁰
Zacatkern roku 1934 byl jrnenovan clenern vrchni disciplinami kornise ministerstva
zahranicnich veci na zbytek funkcniho obdobi, t. j. do 31. prosince 1934.⁴⁷¹ Dulezityrn
okarnzikem jeho pusobeni v Praze byl vsak az 21. cervence 1934, kdy byl povefen vedenirn
politicke sekce rninisterstva zahranicnich veci, pricernz zustal soucasne take
pfednostou prvniho oddeleni teto sekce.⁴⁷² Pritorn je dost nepochopitelne, ze nebyl jrnenovan
vedoucirn druhe sekce jiz v roce 1933, s pfihlednutirn k tornu, ze jeho pfedchudcern
a pozdejsirn nastupcern v teto funkci byl Wellner, ktery ho vystfidal ve funkci
vyslance v Jugoslavii. Pfekazkou byl zfejrne vyslanec Pavlu, ktery byl narnestkern rninistra a
jeste pfed Fliedrovyrn navratern do Prahy mu byla svefena politicka sekce. Rozhodnuti z poloviny
roku 1934, aby Robert Flieder vedl politickou sekci, bylo asi vysledkern vzajernne
dohody rnezi nirn, rninistrern Benesern a vyslancern Pavlu.
Uspechern Fliedrova pusobeni v ustfedi rninisterstva zahranicnich veci bylo, kdyz byl
prezidentern republiky dne 28. unora 1935 jrnenovan odbomyrn pfednostou rninisterstva
zahranicnich veci. V rarnci sve funkce pfednosty politicke sekce se take
podilel na ceskoslovensko-sovetskych jednani, ktere vyvrcholily podpisern pfatelske dohody
ze dne 16. kvetna 1935.⁴⁷³
Po roce a pul sveho pusobeni v politicke sekci na rninisterstvu zahranicnich veci v Praze, byl
Flieder dne 3. cervna 1935 jrnenovan rnirnofadnyrn vyslancern a zplnornocnenyrn
rninistrern ve Spanelsku av Portugalsku.⁴⁷⁴ Na tornto postu ,,vystfidal”⁴⁷⁵ vyslance Kybala,⁴⁷⁶
ktery zde pusobil od roku 1927.⁴⁷⁷ Funkce vyslance byla Fliedrovi zfejrne nabidnuta z
duvodu toho, ze vedeni politicke sekce rnel pfevzit vyslanec Wellner, ktery byl kvuli tornu v
cervenci 1935 odvolan z Jugoslavie. Jrnenovanirn vyslancern ve Spanelsku a v Portugalsku
⁴⁷⁰ ANM, fond Frantisek Vesely, k. 1, inv. c. 35, umrtnf oznameni.
⁴⁷¹ ANM, fond Robert Flieder, k. 10, inv. c. 538, jmenovani clenem vrchni disciplinami komise MZV z
- ledna 1934.
⁴⁷² Tamtez, inv. c. 539, povefeni Roberta Fliedra vest druhy odbor z 20. cervence 1934.
⁴⁷³ Klimek, Antonin, Kubu, Eduard, Ceskoslovenska zahranicni politika 1918-1938, Praha 1995, s. 71.
⁴⁷⁴ AMZV, osobni spis Robert Flieder.
⁴⁷⁵ Od roku 1933 nezastupoval ceskoslovenske zajmy ve Spanelsku a Portugalsku vyslanec, ale
pouze legacni rada jako charge d’affaires.
⁴⁷⁶ Vlastimil Kybal (1880-1958), ceskoslovensky diplomat, v roce 1911 se stal docentem av roce
1918 i’adnym profesorem stfedovekych a novovekych dejin na UK v Praze, v roce 1919
vstoupil do diplomatickych sluzeb CSR, v letech 1920 az 1925 byl vyslancem v Italii, v
letech 1925 az 1927 v Brazilii, pote byl vyslancem ve Spanelsku a Portugalsku, po kratke
sluzbe v ustfedi ministerstva zahranicnich veci se po roce 1935 vratil jako ceskoslovensky
vyslanec zpet do Latinske Ameriky, kde pusobil v Mexiku, Guatemale, Hondurasu atd. Politicka elita
mezivalecneho Ceskoslovenska 1918-1938: Kdo byl kdo, ed. Frantisek Kolar a kol., Praha 1998, s.
144.
⁴⁷⁷ Klimek, Antonin, Kubu, Eduard, Ceskoslovenska zahranicni politika 1918-1938, Praha 1995, s.
100-101.
53
nebyl pfilis nadsen, nebot’ vyznam vyslance posuzoval Flieder podle dulezitosti zeme, do
ktere je jmenovan.⁴⁷⁸
2.8 Spanelsko a Portugalsko
Jako ceskoslovensky vyslanec akreditovany v Madridu, byl soucasne povefen zastupovat tez
ceskoslovenske zajmy v Lisabonu. Kdyz v cervenci 1935 dorazil do Spanelska, jiste
netusil, ze tato jeho posledni diplomaticka mise bude zvlaste obtizna.⁴⁷⁹ Jakrnile
pfevzal vedeni ceskoslovenske ambasady v Madridu, pustil se ihned do prace, jelikoz v
teto dobe probihala ceskoslovensko-spanelska obchodni jednani a Flieder mel k dispozici
pouze jedineho diplomaticke ufednika Formanka⁴⁸⁰, ktery mel shodou okolnosti prave dovolenou.⁴⁸¹
Ve Spanelsku byl pouze se svoji mladsi dcerou Bozenou, jelikoz jeho manzelka zustala v
Ceskoslovensku, kde travila svuj cas bud’ u pfibuznych v Benesove nebo u sve starsi dcery Milady
provdane za advokata Frantiska Novaka, ktery vykonaval advokatni praxi v
Sedlcanech.⁴⁸² Funkce vyslance v Madridu ho moc nenadchla, o cemz svedci jeho dopis
Samalovi: ,,Pro lidi, kterym jde o pfijemny a pohodlny iivot, jest to rozhodne iadouci post. Ne pro
toho, kdo dava pfednost rusne praci… po Novem race zajedu do Prahy, kam bych se
ostatne s velkou chuti kaidou chvili vratil”.⁴⁸³ Koncem roku 1935 se rozhodl, ze
navstivi ceskoslovenske vyslanectvi v Lisabonu, kde ho zastupoval legacni rada doktor Jelen a pfi
teto pfilezitosti chtel pfedat sve povefovaci listiny. Ovsem tato cesta pro neho skoncila
jeste na spanelskem uzemi, jelikoz mel automobilovou nehodu, pfi ktere si zlomil nohu a jeho
mladsi dcera Bozena byla zranena na hlave a obliceji.⁴⁸⁴ Tim se pfedani povefovacich
listin pro Portugalsko odsunulo na pozdejsi dobu, jelikoz Flieder musel byt operovan. Teprve v
bfeznu 1936 se konecne uskutecnila jeho cesta do Lisabonu, toto zdrzeni bylo zpusobeno jednak jeho
zranenim ajednak prutahy z portugalske strany, ktere doklada dopis doktora Jelena: ,,Jednani s
diplomatickym protokolem nebylo snadne pres to, ie jeho sefa dobfe znam. Zdejsi
stanovisko je asi takove, ie datum a podrobnosti audience u hlavy statu chce protokol
vyjednat s nastupujicim vyslancem ai po jeho pfijezdu”.⁴⁸⁵ Na vine bylo take ceskoslovenske
⁴⁷⁸ ANM, fond Robert Flieder, k. 4, inv. c. 198, vzpominky.
⁴⁷⁹ AMZV, politicka zprava Madrid Zamini z 15. ffjna 1935.
⁴⁸⁰ Zdenek Formanek (1889-1962), ceskoslovensky diplomat, do roku 1939 charge d’affeires
ve Spanelsku. Dokumenty ceskoslovenske zahranicni politiky. Ceskoslovenska zahranicni
politika v roce 1936, ed. Jindi’ich Dejmek, Sv. II., Praha 2003, s. 386.
⁴⁸¹ ANM, fond Robert Flieder, k. 8, inv. c. 468, dopis Fliedra Samalovi z 6. prosince 1935.
482 Tamtez, k. 10, inv. c. 550, rodinna korespondence.
⁴⁸³ Tamtez, k. 8, inv. c. 468, dopis Fliedra Samalovi z 6. prosince 1935.
⁴⁸⁴ Tamtez.
⁴⁸⁵ Tamtez, inv. c. 464, dopis Jelena Fliedrov z, 16. bfezna 1936.
54
ministerstvo zahranicnich veci, jelikoz odvolaci listiny vyslance Kybala dorazily do Lisabonu az
- bfezna 1936.⁴⁸⁶
V prvni polovine roku 1936 vnitropoliticka situace ve Spanelsku natolik zhorsila, ze
vyustila v pokus o statni pfevrat z 18. cervence 1936, ktery vsak skoncil pro levicovou vladu i pro
povstalecke generaly nerozhodne a uvrhl Spanelsko do tfilete obcanske valky.⁴⁸⁷
Vyslanec Flieder, ktery byl v teto <lobe jiz zkusenym diplomatem, nechoval ani k jedne
z nepfatelskych stran obcanske valky zvlastni sympatie, ktere by ho v jeho diplomaticke
misi ovliviiovaly, o cemz svedci jeho pohled na spanelskou situaci: ,,neni moino tvrdit, ie
by na jedne strane stala vojenska diktatura a na druhe strane zapas o demokracii.
Bylo-li vubec moino mluvit o demokracii jii posledni dny pfed vypuknutim revoluce, tato
demokracie bezpecne zahynula v tom okamiiku, kdy vlada zdesena vybuchem povstani…,
dala rozdat zbrane bezjakehokoliv vyberu a omezeni proste ulici”.⁴⁸⁸ Kvuli obcanske valce ve
Spanelsku opustil Flieder Madrid a na pokyn ceskoslovenskeho ministerstva zahranicnich
veci se pfemistil do provizomiho sidla v St. Jean de Luz, ktere se nachazelo ve
Francii.⁴⁸⁹ Jeho zastupce Zdenek Formanek v <lobe jeho nepfitomnosti vedl ceskoslovenskou
ambasadu v Madridu a podaval informace o spanelske vnitropoliticke situaci. Komplikaci ve
vztazich mezi Ceskoslovenskem a Spanelskem se staly dodavky ceskoslovenskych zbrani, ktere
obe znepfatelene strany chtely ziskat pro sebe. To vsak nebylo tak snadne, jelikoz Velka Britanie
prosazovala politiku striktni neutrality ve spanelske obcanske valce, ke ktere se
nasledne pfihlasila fada statu. Jiz 9. zili 1936 vznikl v Londyne tzv. Neintervencni
vybor, ktery se sestaval z velmoci a ze zemi, ktere se Spanelskem obchodovaly.⁴⁹⁰ Tuto politiku
neintervence ovsem porusovaly jak velmoci Nemecko, Italie a SSSR, tak i dalsi zeme, at’ uz se k
politice striktni neutrality pfihlasily nebo ne.
Jak jiz bylo feceno obe nepfatelske strany spanelske obcanske strany, se snazily ziskat
ceskoslovenske zbrane. Jelikoz se vsak take Ceskoslovensko hlasilo k neintervencni politice ve
spanelskem konfliktu, snazily se obe strany ziskat tyto zbrane pres tfeti zeme. To se pak
nasledne negativne dotklo Ceskoslovenska a jejiho vyslance Fliedra, ktery
zastupoval ceskoslovenske zajmy take v Portugalsku. Behem srpna 1937 doslo totiz k vyostfeni
vztahu mezi Portugalskem a Ceskoslovenskem kvuli dodavce zbrani. Nasledne pak byly dne
19.
⁴⁸⁶ ANM, fond Robert Flieder, k. 8, inv. c. 464, telegram Jelena Fliedrovi z 10. bi’ezna 1936.
⁴⁸⁷ Belina, Pavel, Moravcova, Dagmar, Kapitoly z dejin mezinarodnich vztahu 1914-1941, Praha 1998,
s. 140.
⁴⁸⁸ ANM, fond Robert Flieder, k. 8, inv. c. 468, dopis Fliedra prezidentovi z 28. zAff 1936.
⁴⁸⁹ Cerna, Milena, Epizoda z politickeho zivota Roberta Fliedera. Sbomik k dejinam 19. a 20.
stoletf 12, 1991, s. 150.
⁴⁹⁰ Belina, Pavel, Moravcova, Dagmar, Kapitoly z dejin mezinarodnfch vztahu 1914-1941, Praha 1998,
s. 142.
55
srpna 1937 ze strany Lisabonu pferuseny diplomaticke vztahy s Prahou.⁴⁹¹ Obe strany vsak
nesly svuj dil viny.
Behem kvetna 1937 pozadalo Portugalsko ceskoslovenskou vladu o nakup zbrani.⁴⁹² Praha sice vedela,
ze se jedna pouze o kryti dodavky zbrani pro spanelskou povstaleckou armadu, ale presto
souhlasila, jelikoz se v teto dobe mela realizovat dodavka zbrani do Mexika, ktera vsak zase naopak
byla urcena pro madridskou vladu.⁴⁹³ Podle zprav portugalskeho vyslance v Praze mu ministr
zahranicnich veci sdelil, ze: ,,povolenf bylo asi odepfeno pro zavazek nezasahovat do
spanelske valky… a ie take byla zakazana dodavka zbranf pro Mexiko”.⁴⁹⁴ Dulezitou roli zde vsak
sehral prezident Benes, jehoz sympatie patrily spanelske vlade, a ktery se rozhodl, ze portugalskou
zadost zamitne.⁴⁹⁵ Tim vsak zaroveii rozhodl i o osudu zbrani pro Madrid, ktere po neuspechu
mexicke operace mela spanelska vlada ziskat tentokrat prostrednictvim Bolivie, ktera
vsak nakonec odmitla vydat oficialni stvrzeni, ze zbrane jsou pro jeji armadu.⁴⁹⁶ Nasledne
pak ceskoslovenska vlada rozhodla, takes ohledem na preruseni diplomatickych vztahu s
Portugalskem, ze Bolivie tyto zbrane nedostane.⁴⁹⁷
Behem cervence 1937 dorazil Flieder do Portugalska, jelikoz doslal dopis od Jelena, ze:
,,ministerstvo chce, aby pfijel do Lisabonu”.⁴⁹⁸ Po svem prijezdu se setkal s
generalnim tajemnikem portugalskeho ministerstva zahranicich veci, ktery mu rekl, ze: ,,si
Portugalsko velmi pfeje rozsffeni vzajemnych styku s CSR a V brzke dobe bude V
Paffii podepsana smlouva o dodavce ceskoslovenskych kulometu pro portugalskou
armadu”.⁴⁹⁹ Vyslanec Flieder byl timto sdelenim trochu udiven, jelikoz mu Jelen pfedtim sdelil,
ze: ,,se z nasf strany vyskytly nejake problemy”.⁵⁰⁰ Ovsem jeho dalsi setkani s
portugalskym generalnim tajemnikem se jiz podstatne lisilo od pfedchazejiciho rozhovoru.
Ten mu totiz rekl, ze:
,,Postup CSR V otazce dodavky kulometu jest takoveho razu, ie nebude-li vec urychlene
urovnana, odvodf z toho portugalska vlada vsechny dusledky pro vzajemny pomer nasich
zemf”.⁵⁰¹ Flieder byl toho nazoru, ze: ,,by mela byt tato vec s Portugalskem urovnana, jelikoi
⁴⁹¹ Forbelsky, Josef, Ceskoslovenska zahranicni politika a spanelska obcanska valka
1936-1939, in: SE, r. 13, 1997, s. 32.
⁴⁹² NA, MZV-VA, k. 582, Ceske slovo z 24. srpna 1937.
⁴⁹³ Forbelsky, Josef, Ceskoslovenska zahranicni politika a spanelska obcanska valka
1936-1939, in: SE, r. 13, 1997, s. 32.
⁴⁹⁴ ANM, fond Robert Flieder, k. 8, inv. c. 453, dopis Fliedra Kroftovi z 30. cervence 1937.
⁴⁹⁵ Forbelsky, Josef, Ceskoslovenska zahranicni politika a spanelska obcanska valka
1936-1939, in: SE, r. 13, 1997, s. 32.
⁴⁹⁶ Tamtez.
⁴⁹⁷ Tamtez.
⁴⁹⁸ ANM, fond Robert Flieder, k. 8, inv. c. 453, dopis Fliedra Kroftovi z 30. cervence 1937.
⁴⁹⁹ Tamtez.
⁵⁰⁰ Tamtez.
⁵⁰¹ Tamtez.
56
jako stat s obtiinou geografickou polohou a obklopeny ne prave pfateli, bychom si nemeli
znepfatelit dalsi cizi stat, a ie bychom meli nalezt nejake vychodisko, tak
abychom uspokojili tuto zemi… Snad by tu nejaka klausule pojata do smlouvy
o dodavce a zabezpecujici nase stanovisko ve veci nevmesovani se do spanelske obcanske valky
mohla byt pro nas postacujici, abychom dodavku povolili. “.⁵⁰² Jiz 1. srpna 1937 vydala vlada v
Lisabonu nafizeni, ze ceskoslovenske finny budou vylouceny z vefejnych zakazek a 18.
srpna 1937 odvolala sveho vyslance z Prahy.⁵⁰³ Flieder vsak setrval v Portugalsku a s
odjezdem nijak nepospichal, jelikoz byl pfesvedceny, ze: ,,nejpozdeji do dnesniho vecera
bude situace mezi Portugalskem a nasi republikou vyjasnena”.⁵⁰⁴ K obnoveni diplomatickych vztahu
doslo vsak az zacatkem roku 1939 za jiz zcela zmenenych podminek V CSR.⁵⁰⁵ To se vsak uz
Fliedra netykalo, jelikoz mu ministerstvo zahranicnich veci 27. listopadu 1937 sdelilo, ze od 1.
ledna 1938 bude spolecne s doktorem Formankem, ktery ho zastupoval v Madridu,
pfelozen do ustfedi v Praze.⁵⁰⁶ Jeho nastupcem se stal vrchni ministersky komisaf Nemecek,⁵⁰⁷
ktery se 1. unora 1938 stal docasnym spravcem vyslanectvi, ktere bylo pfemisteno z
Madridu do Barcelony.⁵⁰⁸
2.9 Druhy navrat do CSR
Zacatkem roku 1938 nastoupil do ustfedi ministerstva zahranicnich veci. Tentokrat vsak
nezamffil do politicke sekce, ale bylo mu svefeno organizovani nove sekce pravni a pro
mezinarodni vztahy.⁵⁰⁹ Po pfijezdu do Prahy musel take resit problems ubytovanim. Teprve
- dubna 1938 si pronajal byt v Praze IV. v Badeniho ulici.⁵¹⁰ Nejdfive se tam
chtel nastehovat az 15. cervna 1938, ale nakonec se s manzelkou rozhodli, ze se pfestehuji jiz - dubna 1938.⁵¹¹
⁵⁰² ANM, fond Robert Flieder, k. 8, inv. c. 453, dopis Fliedra Kroftovi z 30. cervence 1937.
⁵⁰³ NA, MZV-VA, k. 582, Narodni osvobozeni z 20. srpna 1937.
⁵⁰⁴ Tamtez, Vecemi lidove noviny z 20. srpna 1937.
⁵⁰⁵ Tamtez, Poledni list z 2. unora 1939.
⁵⁰⁶ ANM, fond Robert Flieder, k. 8, inv. c. 458, dopis Zamini Fliedrovi z 27. listopadu 1937.
⁵⁰⁷ Zdenek Nemecek (1894-1957), ceskoslovensky diplomat, prozaik a dramatik, v letech 1932 az 1936
konzul v
Marseille, v letech 1937 az 1938 legacni tajemnfk na ceskoslovenskem vyslanectvi v Madridu av
letech 1938 az
1939 charge d’affaires u spanelske republikanske vlady. Dokumenty ceskoslovenske
zahranicni politiky. Ceskoslovenska zahranicni politika v roce 1936, ed. Jindi’ich Dejmek, Sv.
II., Praha 2003, s. 401.
⁵⁰⁸ ANM, fond Robert Flieder, k. 8, inv. c. 458, dopis Zamini Fliedrovi z 27. listopadu 1937.
⁵⁰⁹ Srov. ANM, fond Robert Flieder, k. 10, inv. c. 542, zivotopis z roku 1945.; Dejmek, Jindi’ich,
Historik v cele diplomacie: Kamil Krofta. Studie z dejin ceskoslovenske zahranicni politiky v
letech 1936-1938, Praha 1998, s. 26.
⁵¹⁰ ANM, fond Robert Flieder, k. 10, inv. c. 606, dopis Klouby Fliedrovi z 12. ledna 1939.
⁵n Tamtez, inv. c. 549, dopis Bozeny Fliedrove rodicum zjara 1938.
57
Flieder nebyl dostatecne spokojen se svym novym postem na ministerstvu zahranicnich veci.
Pfilezitost ziskat lepsi postaveni se mu naskytla zcela nahodou, kdyz 12. kvetna 1938
zemfel pfi autonehode na sve sluzebni ceste v Jugoslavii vyslanec Bohdan Pavlu, cimz
se uvolnilo jeho misto prvniho zastupce ministra zahranicnich veci.⁵¹² Jeho nadeje na tento post
vzrostla, kdyz se dozvedel o rozhovoru ministra zahranicnich veci Krofty s jugoslavskym
vyslancem, ktery: ,,se ho zeptal kdo bude nastupcem vyslance Pavlu”.⁵¹³ Na tuto otazku mu
Krofta odpovedel, ze: ,,to bude Flieder”.⁵¹⁴ Jelikoz vsak byla otazka jmenovani noveho
zastupce ministra zahranicnich veci odsunuta na pozdejsi dobu, obratil se Flieder s zadosti o
podporu v teto veci nejen na senatora Kloudu, ale poprve take na mistopfedsedu
senatu Kloface⁵¹⁵, ktery byl jeho dlouholetym znamym⁵¹⁶ Jiz v roce 1928 mu Klofac psal:
,,Tvoje pfatelstvi zavazuje mne trvale a budu si vidy Tvoji laskavou pozornost
pfipominat”.⁵¹⁷ Duvody, ktereho ho vedly k tomu, aby se o toto mfsto uchazel objasiiuje
ve svem dopise Klofacovi: ,,z ufedniku pfitomnych nyni v ministerstvu zahranicnich veci
jsem sluiebne nejstarsi… rad bych tfeba trvale zustal v Praze, a misto tak duleiite by me
davalo moinosti k praci V sirokem rozsahu, odvaiuji se obratit se k Tobe S prosbou O
pfimluvu, ktere V takove veci jest vidy zapotfebi. Ponevadi pak konecne rozhodnuti veci
jest u prezidenta republiky, byl bych Ti nesmirne vdecny, kdybys laskave prezidentovi
dopsal, aby toto misto zastupce ministra zahranicnich veci bylo dano mne”.⁵¹⁸ Jelikoz
byl Klofac jiz vazne nemocen odpovedel Fliedrovi, ze: ,,Panu prezidentovi netroufam si psat
a nevim, kdy se s nim osobne setkam, proto psal jsem pfimo doktoru Kroftovi, ktery pfi
vhodne pfileiitosti muie na muj dopis pana prezidenta upozornit. Ze pfeji si pfiznive
vyfizeni Tve opravnene iadosti, je
⁵¹² Srov. ANM, fond Robert Flieder, k. 10, inv. c. 646, umrtni omameni; Politicka
elita mezivalecneho Ceskoslovenska 1918-1938: Kdo byl kdo, ed. Frantisek Kolar a kol., Praha 1998,
s. 190.
⁵¹³ ANM, fond Robert Flieder, k. 10, inv. c. 605, dopis Fliedra Klofacovi z 3. srpna 1938.
⁵¹⁴ Tamtez.
⁵¹⁵ Vaclav Klofac (1868-1942), cesky narodne socialisticky politik, v 90. letech 19.
stoleti byl stoupencem pokrokai’skeho hnuti a radikalniho proudu v mladoceske strane, v letech
1890 az 1899 byl redaktorem Narodnich listu. V roce 1897 zalozil Ceskou stranu narodne
socialni, v letech 1901 az 1918 byl poslancem i’isske rady, zaroven byl v letech 1908 az
1908 poslancem ceskeho zemskeho snemu, ucastnil se take vmiku Ceskeho slova, ktere pak bylo az
do roku 1938 usti’ednim tiskovym organem strany, nekolik let v nem pusobil jako jeho
sefredaktor, v roce 1914 tajne jednal s ruskymi vojenskymi a diplomatickymi kruhy a
navrhoval vybudovat v ceskych zemich ruskou spionazni sit’, po vypuknuti valky se skryval, presto
byl v roce 1914 zatcen av roce 1917 obzalovan z velezrady, avsak na zaklade amnestie byl
propusten na svobodu, pote se stal pi’edsedou ceskeho statopravniho klubu, nasledne pak
mistopi’edsedou Ceskeho svazu, v roce 1918 byl mfstopi’edsedou Narodniho vyboru, koncem i’ijna
1918 se ucastnil jednani zastupcu domac1bo a zahranicniho odboje, v letech 1918 az 1920
byl ceskoslovenskym ministrem obrany, soucasne byl take poslancem Revolucniho Narodniho
shromazdeni, v letech 1920 az 1939 byl senatorem, byl take dlouholetym mistopi’edsedou
senatu, v letech 1918 az 1938 byl
pi’edsedou Ceskoslovenske strany narodne socialisticke, byl vazne nemocen a po okupaci Nemeckem se
stahl do ustrani. Politicka elita mezivalecneho Ceskoslovenska 1918-1938: Kdo byl kdo, ed.
Frantisek Kolar a kol., Praha 1998, s. 127.
⁵¹⁶ ANM, fond Robert Flieder, k. 10, inv. c. 605, dopis Fliedra Klofacovi z 3. srpna 1938.
⁵¹⁷ Tamtez, dopis Kloface Fliedrovi z 29. zai’i 1928.
⁵¹⁸ Tamtez, dopis Fliedra Klofacovi z 3. srpna 1938.
58
samozfejme”.⁵¹⁹ Tato podpora vsak byla neuspesna, coz doklada dopis ministra Krofty, ktery
Klofacovi pouze sdelil, ze: ,,pro potiie technicke povahy v dohledne dobe nebudu moci resit
otazku zastupce ministra zahranicnich veci”.⁵²⁰ Nasledne na misto prvniho zastupce ministra
zahranicnich veci mohl Flieder zapomenout, jelikoz tuto funkci ziskal vyslanec Ivan Krno,⁵²¹ ktery
byl pfednostou politicke sekce.
Behem zari 1938 se jiz blizil konec prvni republiky. Flieder si to jasne uvedomil pri
navsteve britskeho vyslance v Praze u Krofty: ,,Sedel jsem s timto vyslancem, kdyi cekal na
pfijeti ministrem a cetl jsem snad prvni z Cechu ony dve strany pularchu, na nei si napsal v
poznamkach to, co chtel jmenem Anglie fici nasi Republice: anglicke branne sily jsou
v takovem stavu, ie pfed uplynutim dvou let by pomoc Anglie v nasem boji proti
Nemcum nemohla byt ucinnou a i V pfipade vitezne valky nemuie Anglie zarucit, ie by
Ceskoslovensko bylo obnoveno ve svych dnesnich hranicich”.⁵²² Koncem zari 1939 prisel zlomovy
okamzik pro budoucnost Ceskoslovenska, kterym byl Mnichov. Nasledne 4. rijna 1938 rezignoval na
svoji funkci dosavadni ministr zahranicnich veci Krofta a nasledujici den po nem podal
demisi i prezident republiky Benes.⁵²³
2.10 Druha republika
Novym ministrem zahranicnich veci se dne 7. rijna 1938 stal dosavadni ceskoslovensky vyslanec
v Rime Chvalkovsky,⁵²⁴ ktery byl zkusenym diplomatem.⁵²⁵ Flieder si i po zmene
⁵¹⁹ ANM, fond Robert Flieder, k. 10, inv. c. 605, dopis Kloface Fliedrovi z 30. srpna 1938.
⁵²⁰ Tamtez, k. 1, inv. c. 20, dopis Krofty Klofacovi z 2. zai’i 1938.
⁵²¹ Ivan Krno (1891-1968), ceskoslovensky diplomat, v letech 1909 az 1913 studoval prava
v Budapesti av Pai’izi, po vzniku CSR by! clenem ceskoslovenske delegace na mfrove konferenci v
Paffzi, v letech 1920 az 1928 pusobil n ceskoslovenskem vyslanectvf ve Francii jako legacni
rada, v teto dobe se take ucastnil i’ady diplomatickychjednani, v letech 1928 az 1934
pusobil u Spolecnosti narodu v Zeneve, v letech 1934 az 1938 byl ceskoslovenskym vyslancem v
Haagu, po navratu do ustfedi byl vedoucim politickeho oddeleni ministerstva zahranicnich
veci. Po okupaci CSR Nemeckem v bfeznu 1939 odesel do emigrace, kde spolupracoval s
Benesem, v letech 1945 az 1946 byl ceskoslovenskym vyslancem v Organizaci spojenych narodu
v Londyne, pote pusobil v OSN v New Yorku, kde zpocatku vedl pravni sekci a pozdeji zastaval funkci
zastupce generalniho tajemnfka, v zafi 1952 na sve funkce rezignoval a zustal v emigraci, nejdi’fve
v USA a pote ve Francii. Politicka elita mezivalecneho Ceskoslovenska 1918-1938: Kdo byl kdo, ed.
Frantisek Kolar a kol., Praha 1998, s. 140.
⁵²² ANM, fond Robert Flieder, k. 4, inv. c. 182, vzpomfnky.
⁵²³ Dejmek, Jindi’ich, Ceskoslovenska diplomacie v dobe Druhe republiky (rfjen 1938-bfezen
1939), in: AUC Phil-Hist, r. 1998/1, Studia Historica XLVIII, s. 9.
⁵²⁴ Frantisek Chvalkovsky (1885-1945), ceskoslovensky diplomat, od roku 1919 pracoval v prezidiu
ministerstva vnitra, v roce 1920 se stal prednostou politicke sekce ministerstva
zahranicnfch veci, v letech 1921 az 1923
vyslanec v Japonsku, pote do roku 1925 vyslanec v USA, v letech 1925 az 1927 byl
poslancem Narodniho shromazdeni za agrami stranu, v letech 1927 az 1932 vyslanec v Berline av
letech 1932 az 1938 v Rime, po odstoupeni ministra Krofty dne 4. i’ijna 1938 se stal
ministrem zahranicnfch veci, po nemecke okupaci se stal vyslancem Protektoratu Cechy a Morava v
Berline, kde v unoru 1945 zahynul pri leteckem naletu. Politicka elita mezivalecneho Ceskoslovenska
1918-1938: Kdo by! kdo, ed. Frantisek Kolar a kol., Praha 1998, s. 108.
⁵²⁵ Dejmek, Jindi’ich, Ceskoslovenska diplomacie v dobe Druhe republiky (i’ijen 1938-bfezen
1939), in: AUC Phil-Hist, r. 1998/1, Studia Historica XLVIII, s. 9.
59
na postu ministra zahranicnich veci zachoval svou funkci pfednosty sesteho odboru. Jeho
sekce byla povefena jeste ministrem Kroftou, aby provedla likvidaci vseho, co souviselo
s odstoupenim ceskoslovenskeho uzemi.⁵²⁶ Proto se ho dotklo, kdyz mu novy ministr odebral
vedeni nad casti jeho sekce, ktera mela na starosti likvidacni prace souvisejici z odstoupenim
uzemi Nemecku, ktera byla svefena vyslanci Kunzlu-Jizerskemu,⁵²⁷ ktery podle Fliedra vyuzil
situace, ze novy ministr je clenem agrami strany.⁵²⁸ Jeho vztah k Chvalkovskemu byl presto pomeme
dobry az na to, ze podle neho: ,,nektefi mladsf ufednfci z okruhu ministra
Chvalkovskeho, pfedevsfm Masafik,⁵²⁹ Cermak a Tomes, ktefi se asi pfipravovali k zmocnenf
klfcovych pozic na ministerstvu, intrikovali u ministra proti mne”.⁵³⁰
Behem fijna 1938 dostaval celou fadu zadosti o pomoc od obcaml a mest, jejichz uzemi melo
pfipadnou Nemecku a Polsku.⁵³¹ Pouze nepatma cast techto fadosti vsak byla uspesne vyfizena.⁵³²
Krome toho se take ucastnil jednani s polskym vyslancem v Praze Papeem⁵³³ o
⁵²⁶ ANM, fond Robert Flieder, k. 14, inv. c. 1057, vzpominky na likvidaci MZV.
⁵²⁷ RudolfKlinzl-Jizersky (1883-1954), ceskoslovensky diplomat, v roce 1902 absolvoval kadetni
skolu v Praze a pote nastoupil do rakousko-uherske armady, v letech 1907 az 1910 studoval na vysoke
valecne skole ve Vidni, potom pusobil jako dustojnik na generalnim stabu v Litomeficich a na
zahranicnim odboru ministerstva obrany ve Vidni, v letech 1913 az 1914 by! v Moskve, v
roce 1915 jiz v hodnosti majora nastoupil jako spojovaci dustojnik u bulharske armady,
v cervnu 1918 by! jmenovan rakousko-uherskym vojenskym pfidelencem v Bulharsku, po vzniku
CSR nabidl sve sluzby Narodnimu vyboru a byl p:i’idelen sekci etnograficke a geograficke v
komisi pro ptipravu mirovych jednani. V dubnu 1919 odjel do Sofie jako delegat
ceskoslovenske vlady u velitele spojeneckych vojsk v Bulharsku, po podepsani mirove smlouvy v
listopadu 1919 se podilel na navazani diplomatickych styku mezi CSR a Bulharskem,
nasledne pak bylo v zafi 1920 zfizeno ceskoslovenske vyslanectvi v Sofii, ktere
vedl jako charge d’affaires, v letech 1920 az 1926 pusobil v usti’edi ministerstva
zahranicnich veci V politicke sekci, V teto dobe se take ucastnil jednani odzbrojovaci
konference Spolecnosti narodu v Zeneve jako generalni tajemnik ceskoslovenske delegace. V
letech 1926 az 1932 byl vyslancem v Rumunsku, kde se mu podafilo ziskat u rumunske
vlady souhlas s pravidelnymi schuzkami ministru zahranici CSR, Rumunska a Jugoslavie. V
roce 1932 byl jmenovan ceskoslovenskym vyslancem ve Svycarsku, kde zaroveii vykonaval
funkci ceskoslovenskeho delegatu u Spolecnosti narodu a u Mezinarodniho ui’adu prace.
Zacatkem roku 1938 byljmenovan vyslancem v Rakousku, avsak temef vzapeti v bfeznu 1938 doslo k
pfipojeni Rakouska k Nemecku. Pote se vratil zpet do Prahy, kde mu byly p:i’idelovany zvlastni
ukoly jako napf. v srpnu 1938 provazel Jorda Rucinama pfi jeho navsteve CSR. Po okupaci
v bfeznu 1939 byl povefen likvidaci ceskoslovenskeho ministerstva zahranicnich veci, avsak
jiz koncem roku 1939 byl propusten do duchodu. Politicka elita mezivalecneho
Ceskoslovenska 1918-1938: Kdo byl kdo, ed. Frantisek Kolar a kol., Praha 1998, s. 143.
⁵²⁸ ANM, fond Robert Flieder, k. 14, inv. c. 1057, vzpominky na likvidaci MZV.
⁵²⁹ Hubert Masafik (1896-1982), ceskoslovensky diplomat, vystudoval prava a nasledne
vstoupil do sluzeb ministerstva zahranicnich veci, v letech 1937 az 1938 parlamentni
tajemnik ministerstva zahranicnich veci, v letech 1938 az 1939 pfednosta kabinetu ministra
zahranicnich veci Chvalkovskeho, v letech 1939 az 1941 vedl koordinacni odbor protektoratni
vlady a pati’il k nejblizsirn spolupracovnikum generala Eliase, v fijnu 1941 zatcen
gestapem, ale o mesic pozdeji opet propusten diky intervenci. Srov. Vojtech Mastny,
vzpominky diplomata. Ze vzpominek a dokumentu ceskoslovenskeho vyslance, ed. Eduard Kubu, Petr
Luiiak, Otto Novak, Praha 1997, s. 261.; Masafik, Hubert, V promenach Evropy. Pameti
ceskoslovenskeho diplomata, Praha 2002. ⁵³⁰ ANM, fond Robert Flieder, k. 14, inv. c. 1057,
vzpominky na likvidaci MZV.
⁵³¹ Srov. ANM, fond Robert Flieder, k. 10, inv. c. 561, dopis Berana Fliedrovi z 18.
fijna 1938.; ANM, fond Robert Flieder, k. 10, inv. c. 574, dopis Dubickeho Flidrovi z 24. fijna
1938.; ANM, fond Robert Flieder, k. 10, inv. c. 615, Dopis Kut’alkove Fliedrovi z 11. fijna 1938.
⁵³² Srov. ANM, fond Robert Flieder, k. 10, inv. c. 580, dopis Frieda Fliedrovi z 9. listopadu
1938.; ANM, fond Robert Flieder, k. 10, inv. c. 753, Dopis Fliedra Obecni rade v Hrusove nad Odrou
z 25. listopadu 1938.
⁵³³ Kazimier Papee (1889-1979), polsky diplomat, v letech 1932 az 1934 generalni komisaf v
Gdaiisku, v Ietech 1937 az 1939 vyslanec v Ceskoslovensku, pote az do roku 1958 polsky
vyslanec ve Vatikanu. Dokumenty
60
uzemnich pofadavcich Polaku.⁵³⁴ Flieder sve rozhovory s timto vyslancem charakterizoval
takto: ,,Pfi kaide sve navsteve zvetfoval poiadavky… Musil videt, ie mi pfitom puka srdce, ale
byl nemilosrdny”.⁵³⁵ Polska vlada si narokovala Tesinsko a oblasti na Orave a Spisi,
ktere polska armada obsadilajiz zacatkem fijna 1938.⁵³⁶ Krome polskych pozadavku, zde byly take
uzemni naroky Budapesti na slovenske a podkarpatske uzemi. Ministr zahranicnich veci
Chvalkovsky se rozhodl, ze mad’arske uzemni naroky vuci republice rozhodne tzv. Videiiska
arbitraz pod patronaci Nemecka a Italie.⁵³⁷ Rozhodnutim z 2. listopadu 1938 teto
arbitraze bylo, ze jizni cast slovenskeho a podkarpatskeho uzemi pfipadla Mad’arsku.⁵³⁸
Jeste pfed
odjezdem ministra zahranicnich veci do Vidne se stupiiovaly uzemni pofadavky varsavske
vlady.⁵³⁹ Vecer 31. fijna 1938 se Flieder setkal s ministrem Chvalkovskym, ktery mu fekl, ze:
,,druhy den pfijde s novymi poiadavky, ktere }sou pry poiadavky konecnymi”.⁵⁴°Kdyz se I.
listopadu 1938 polsky vyslanec dostavil k ministrovi s n6tou sve vlady, ktera obsahovala tyto
konecne pofadavky, zavolal si ministr k sobe Fliedra, aby mu sdelil, ze: ,,ma zhotovit prvopis
polske n6ty… a zaroven prvopis nasi odpovedi, ve ktere Polakum pine vyhovujeme … a to za
pul hodiny”.⁵⁴¹ Flieder se to snazil podle svych slov ministrovi rozmluvit, avsak
nebyl uspesny.⁵⁴² Jelikoz vsak pulhodinovou lhutu nebylo mozne dodrzet, vysvetlil
zpozdeni Chvalkovskemu, ktery mu prubezne kazdych 10 minut volal, takto: ,,pisici
itfednice to nemohla v uvedenou dobu stihnout a to i presto, ie to byla nejlepsi pomocna sila
nasi mirove delegace v Pafiii”.⁵⁴³ Ten mu na to odpovedel: ,,ale tato konference trvala dve Zeta a
ja jsem dal lhutu pul hodiny”.⁵⁴⁴ Podle Fliedra bylo duvodem tohoto ministrova rozhodnuti
toto:
,,chtel patrne polskou vec vyfidit jeste pfed arbitraii, aby ve Vidni mohl operovat s tim, ie s
Polskem jsme }ii dohodnuti”.⁵⁴⁵ Presto se Fliedrovi dostalo uznani za jeho cinnost
vuci polskym uzemnim narokum, o cemz svedci dopis z 12. listopadu 1938:
,,okresni starostensky sbor slezsko-ostravsky… usnesl se jednomyslne podekovat Vam co
nejupfimneji
ceskoslovenske zahranicni politiky. Ceskoslovenska zahranicni politika v roce 1936, ed. Jindfich
Dejmek, Sv. II., Praha 2003, s. 403.
⁵³⁴ ANM, fond Robert Flieder, k. 4, inv. c 182, vzpominky.
⁵³⁵ Tamtez.
⁵³⁶ Klimek, Antonin, Kubu, Eduard, Ceskoslovenska zahranicni politika 1918-1938, Praha 1995, s.
153.
⁵³⁷ ANM, fond Robert Flieder, k. 4, inv. c. 182, vzpominky.
⁵³⁸ Klimek, Antonin, Kubu, Eduard, Ceskoslovenska zahranicni politika 1918-1938, Praha 1995, s.
153.
⁵³⁹ ANM, fond Robert Flieder, k. 4, inv. c. 182, vzpominky.
⁵⁴⁰ Tamtez.
⁵⁴¹ Srov. ANM, fond Robert Flieder, k. 4, inv. c. 182, vzpominky; Gebhart, Jan, Kuklfk, Jan, Druha
republika 1938-1939: Svar demokracie a totality v politickem, spolecenskem a kulturnim zivote,
Praha 2004, s. 155.
⁵⁴² ANM, fond Robert Flieder, k. 4, inv. c. 182, vzpominky.
⁵⁴³ Tamtez.
⁵⁴⁴ Tamtez.
⁵⁴⁵ Tamtez.
61
za Vasi uspesnou praci pro zachovani statnich hranic. Svou cinnosti… ziskal jste si
plnou duveru nasich hranicafu, ktefijsou Vam za vse vdecni a hluboce zavazani”.⁵⁴⁶
Koncem listopadu 1938 se rozhodl pro vstup do strany Narodni jednoty.⁵⁴⁷ Jeho duvod pro vstup do
teto strany objas:iiuje jeho dopis Beranovi,⁵⁴⁸ ktery zastaval post pfedsedy strany:
,,byl bych opravdu st’asten, kdybych mohl jakkoli spolupracovat na budovani strany a
jeji cinnosti k st’astnejsi budoucnosti naseho naroda a tak teice zkousene vlasti”.⁵⁴⁹
Teprve 15. unora 1939 se stal clenem strany Narodni jednoty jako jeji zakladajici clen.⁵⁵⁰
Mezitim dne 11. ledna 1939 vypovedel najemni smlouvu z bytu v Badeniho ulici k 31. bfeznu
1939.⁵⁵¹ Planoval se totiz prestehovat s manzelkou a mladsi dcerou do sveho vlastniho domu v Praze
Kunraticich, ktery si koupil. Tento jeho plan mu vsak pfekazil manzel majitelky domu, ktery mu
napsal, ze: ,,Vasi vypoved’ nemohu vzit na vedomi, protoie jest dana opoidene. Pokud
se skutecne zamyslite se stehovat muiete nyni dat vypoved’ pouze ku 30. cervnu 1939.
Zadam Vas, abyste laskave obratem v tomto smyslu vypoved’ opravil, jeito bych jinak byl nucen
podat soudni namitky proti nespravne dane vypovedi”.⁵⁵² Fliedrovi tedy nezbylo nic jineho
nez tento byt vypovedet az 30. bfezna 1939, jelikoz v najemni smlouve
byla stanovena vypovedni doba na tri mesice, byl nucen platit najem za byt az do 30. cervna
1939.⁵⁵³ Krome toho zaplatil sve starsi dceri dum v Sedlcanech, ovsem s podminkou, ze se jeji
manzel doktor Novak vzda sveho naroku na tuto nemovitost a jedinym vlastnikem bude jeho dcera
Milada a po jeji pripadne smrti by dum zdedily jejich deti.⁵⁵⁴
Mezitim se blizil konec druhe republiky a jeji nasledne obsazeni, ke kteremu doslo 15.
bfezna 1939. Jiz vecer 14. bfezna 1939 byla nemeckou armadou obsazena Moravska Ostrava,
⁵⁴⁶ ANM, fond Robert Flieder, k. 10, inv. c. 764, dopis Okresniho starostenskeho sboru
slezsko-ostravskeho Flidrovi z 12. listopadu 1938.
⁵⁴⁷ Tamtez, inv. c. 561, dopis Fliedra Beranovi z 27. listopadu 1938.
⁵⁴⁸ Rudolf Beran (1887-1954), cesky agrami politik, v roce 1905 odesel do Prahy, kde
se stal pracovnikem Usti’edni jednoty ceskych hospodai’skych spolecenstev v Kralovstvi ceskem,
v roce 1906 se stal zamestnancem sekretariatu agrami strany, v letech 1909 se stal organizacnim
vedoucim a tajemnikem Svazu agramiho dorostu, v roce 1918 se stal usti’ednim politickym
tajemnikem agrami strany, diky teto funkci vybudoval rozsahlou sit’ stranickeho aparatu,
ktera se zamefila na obyvatelstvo na venkove, v roce 1935 byl zvolen pfedsedou agrami strany,
v listopadu 1938 agrami strana zanikla, z iniciativy agramiku se vedouci funkcionai’i
agrami strany, lidove strany, narodnich socialistu se rozhodli sve strany rozpustit a
sjednotit se ve Strane narodni jednoty, jejimz pfedsedou se stal Beran, v letech 1938
az 1939 byl ministerskym pfedsedou, po jmenovani prvni protektoratni vlady z politickeho
zivota odesel, v roce 1941 byl zatcen pro financni pomoc odbojovemu hnuti av roce 1942 odsouzen na
IO let k trestu odneti svobody, v kvetnu 1945 osvobozen, nasledne pak opet zatcen av roce 1947
odsouzen narodnim soudem k 20 letum odneti svobody. Politicka elita mezivalecneho Ceskoslovenska
1918-1938: Kdo byl kdo, ed. Frantisek Kolar a kol., Praha 1998, s. 17.
⁵⁴⁹ ANM, fond Robert Flieder, k. 10, inv. c. 561, dopis Fliedrovi Beranovi z 27. listopadu 1938.
⁵⁵⁰ Srov. ANM, fond Robert Flieder, k. c. 12, inv. c. 873.; ANM, fond Robert Flieder, k. 10, inv.
c. 768.
⁵⁵¹ ANM, fond Robert Flieder, k. 10, inv. c. 606, dopis Fliedra Kloubovi z 11. ledna 1939.
⁵⁵² Tamtez, dopis Klouby Fliedrovi z 12. ledna 1939.
⁵⁵³ Tamtez, dopis Fliedra Kloubovi z 30. bfezna 1939.
⁵⁵⁴ Tamtez, inv. c. 550, dopis Novaka Fliedrovi z 31. kvetna 1939.
62
cimz chtelo Nernecko pfedejit jejirnu pfipadnemu obsazeni Polskern.⁵⁵⁵ Kolem 18 hodiny
podalo policejni feditelstvi v Moravske Ostrave prazskernu feditelstvi dalnopisern
tuto zpnivu: ,,nemecke vojsko pfekrocilo u Hrusova sta,tnf hranici a pochoduje
po silnici Radvanice-Michalkovice smerem na Tesinsko. Nemecke vojsko cestou
odzbrojuje ceskoslovenske bezpecnostni organy…”.⁵⁵⁶ Flieder se podle svych vzporninek
dozvedel tuto informaci od policejniho feditele Baxy z Moravske Ostravy, ktery byl jeho
znamyrn, tesne pfedtirn, nez bylo telefonni spojeni pferuseno.⁵⁵⁷ Ministr Chvalkovsky a
prezident republiky Hacha se o obsazeni Moravske Ostravy dozvedeli az po svern pfijezdu do
Berlina, kde pod natlakern podepsali dokurnent o obsazeni ceskych zemi nerneckou armadou.⁵⁵⁸
V 6 hodin rano 15. bfezna 1939 pfekrocila nernecka vojska hranice republiky.⁵⁵⁹ Jiz kolern
9 hodiny rano obsadili Nernci Ceminsky palac, kde sidlilo ceskoslovenske ministerstvo
zahranicich veci, .⁵⁶⁰ Zvlastni povefenec nemeckeho rninisterstva zahranicnich veci Ritter,⁵⁶¹
jehoz ukolern bylo obsadit ceskoslovenske ministerstvo zahranicnich veci a zlikvidovat co
nejdfive celou zahranicni sluzbu, vstoupil do budovy provazen ozbrojenyrn doprovodern.⁵⁶²
Jeho pravou rukou byl nemecky charge d’affaires v Praze Hencke⁵⁶³ a legacni rada
Mitis, ktery byl byvalym rakouskym diplomatem v Praze a jehoz pfednosti byla znalost
ceskeho jazyka.⁵⁶⁴ Nasledne svolal vyslanec Kmo, ktery zastupoval v dobe nepfitomnosti
ministra Chvalkovskeho, na poradu pfednosty sekci ministerstva zahranicnich veci, aby jim sdelil,
ze:
,,cinnost ministerstva bude zastavena a nesmi byt likvidovan spisovy material”.⁵⁶⁵ I
presto byla cast spisoveho materialu ministerstva zahranicnich veci znicena na pokyn
nekterych vedoucich ufedniku ministerstva.⁵⁶⁶ Jednim z nich byl i Flieder, ktery obdrzel
zpravu o chystanern zaboru zbytku ceskych zerni jiz v rannich hodinach 15. bfezna
1939, z tohoto duvodu zajel ihned do sidla ministerstva zahranicnich veci, kde podle svych
slov: ,,od rana
⁵⁵⁵ Moulis, Miloslav, Osudny 15. bi’ezen, Praha 1979, s. 58.
⁵⁵⁶ Tamtez, s. 75.
⁵⁵⁷ ANM, fond Robert Flieder, k. 4, inv. c. 182, vzpominky.
⁵⁵⁸ Brandes, Detlef, Cesi pod nemeckym protektoratem: Okupacni politika, kolaborace a odboj
1939-1945, Praha 1999, s. 25.
⁵⁵⁹ Moulis, Miloslav, Osudny 15. bi’ezen, Praha 1979, s. 13.
⁵⁶⁰ Srov. ANM, fond Robert Flieder, k. 4, inv. c. 182.; Moulis, Miloslav, Osudny 15. bi’ezen, Praha
1979, s. 125.
⁵⁶¹ Karl Ritter (1883-1968), nemecky diplomat, v letech 1937 az 1938 velvyslanec v Brazilii,
v letech 1939 az 1945 zastupce nemeckeho ministerstva zahranicnich veci v protektoratu. Dokumenty
ceskoslovenske zahranicni politiky. Ceskoslovenska zahranicni politika v roce 1936, ed. Jindfich
DEJMEK, Sv. II., Praha 2003, s. 407.
⁵⁶² Moulis, Miloslav, Osudny 15. bi’ezen, Praha 1979, s. 125.
⁵⁶³ Andor Hencke, nemecky diplomat, v letech 1936 az 1939, rada nemeckeho vyslanectvi v Praze, v
letech 1938 az 1939 vedl zastupitelsky ufad jako charge d’affaires. Vojtech Mastny, vzpominky
diplomata. Ze vzpominek a dokumentu ceskoslovenskeho vyslance, ed. Eduard Kubu, Petr Lunak, Otto
Novak, Praha 1997, s. 256.
⁵⁶⁴ Moulis, Miloslav, Osudny 15. bi’ezen, Praha 1979, s. 125.
⁵⁶⁵ Nemecek, J., Likvidace ceskoslovenske zahranicni sluzby po 15. bi’eznu 1939, in: AUC
Phil-Hist, r. 1998/1, Studia Historica XLVIII, s. 143.
⁵⁶⁶ Tamtez, s. 144.
63
prohliiel vsechny spisy sve sekce pravni a pro mezinarodni vztahy a vse co mohlo
nejak kompromitovat nase zpravodajce nebo slouiit Nemcum jsem znicil”.⁵⁶⁷ Touto cinnosti
se zabyval spolu s nekterymi dalsimi kolegy z ministerstva az do vecera, kdy z
Ceminskeho palace zamiril primo ke kancleri Samalovi, cimz zacalajeho odbojova cinnost.⁵⁶⁸
2.11 Urednikem protektoratu a zacatek odbojove cinnosti
- brezna 1939 byl vynosem vudce a risskeho kanclere vytvoren protektorat Cechy a
Morava.⁵⁶⁹ Jeste predtim nez ministr Chvalkovsky odjel koncem dubna 1939 do Berlina, aby zde
prevzal post protektoratniho vyslance, poveril Fliedera spolecne s vyslanci Kiinzlem
Jizerskym a Kmem, provest faktickou likvidaci ministerstva zahranicnich veci, ktere bylo
mezitim pfemisteno do Toskanskeho palace.⁵⁷⁰ Vyslanec Kmo se vsak odmitl na likvidaci
ministerstva podilet, coz doklada i jeho pozdejsi prohlaseni: ,,Nevim o ni
iadnych podrobnosti, ponevadi jsem na ni nebral iadnou ucast” a jiz 22. cervna 1939
odjel do zahranici, kde se zapojil do protinemeckeho odboje.⁵⁷¹ Dalsim vyslancem
poverenym likvidaci ministerstva byl Kiinzl-Jizersky, ktery byl zase naopak koncem roku
1939 poslan do penze.⁵⁷² Tim padem zustal z teto trojice vyslancu poverenych likvidaci jen
Flieder, ktery se stal prednostou likvidacniho oddeleni a byl primo podrizen generalu
Eliasovi, ktery byl predsedou protektoratni vlady.⁵⁷³ Takto shmul sve nove poslani:
,,muj ukol v cele likvidujiciho ministerstva zahranicnich veci jest…, tuto byvalou
ceskoslovenskou sluibu uplne zlikvidovat”.⁵⁷⁴ Po skonceni likvidace ministerstva mel
odejit do Prazske mestske sporitelny.⁵⁷⁵ Krome Fliedra se likvidacnich praci na
ministerstvu ucastnil take vyslanec Rejholec⁵⁷⁶, ktery mel byt puvodne jiz v lete 1939 preveden
na ministerstvo vnitra, ale zrejme
⁵⁶⁷ ANM, fond Robert Flieder, k. 4, inv. c. 182, vzpominky.
⁵⁶⁸ Srov. ANM, fond Robert Flieder, k. 4, inv. c. 182, vzpominky.; ANM, fond Robert
Flieder, k. 14, inv. c. 1057, vzpominky na likvidaci MZV.
⁵⁶⁹ Srov. Brandes, Detlef, Cesi pod nemeckym protektoratem: Okupacni politika, kolaborace a odboj
1939-1945, Praha 1999, s. 26.; Moulis, Miloslav, Osudny 15. bi’ezen, Praha 1979, s. 137.
⁵⁷⁰ Srov. ANM, fond Robert Flieder, k. 14, inv. c. 1057, vzpominky na likvidaci MZV;
ANM, fond Robert Flieder, k. 10, inv. c. 780, dopis Chvalkovskeho Eliasovi z 27.
dubna 1939.; Nemecek, J., Likvidace ceskoslovenske zahranicni sluzby po 15. bi’eznu 1939,
in: AUC Phil-Hist, r. 1998/1, Studia Historica XLVIII, s. 153.
⁵⁷¹ Nemecek, Jan, Likvidace ceskoslovenske zahranicni sluzby po 15. bi’eznu 1939, in:
AUC Phil-Hist, r. 1998/1, Studia Historica XLVIII, s. 153.
⁵⁷² Srov. AMZV, osobni spis Rudolfo Ktinzla-Jizerskeho.; Nemecek, J., Likvidace
ceskoslovenske zahranicni sluzby po 15. bi’eznu 1939, in: AUC Phil-Hist, r. 1998/1, Studia
Historica XLVIII, s. 153.
⁵⁷³ Srov. ANM, fond Robert Flieder, k. 14, inv. c. 1048, navrh Chvalkovskeho Eliasovi, aby
povei’enim likvidace MZV byli povei’eni vyslanci: Flieder, Klinzl-Jizersky a Krno z dubna 1939.;
ANM, fond Robert Flieder, k. 10, inv. c. 637, dopis Nemecka Fliedrovi z 2. ledna 1941.
⁵⁷⁴ ANM, fond Robert Flieder, k. 10, inv. c. 681, dopis Fliedra Sadkovi z 27. kvetna 1939.
⁵⁷⁵ Tamtez, k. 14, inv. c. 1054, seznam zamestnancu MZV pfichazejicich v uvahu k pfefazeni do
jineho resortu.
⁵⁷⁶ Vaclav Rejholec (1886-1967), ceskoslovensky diplomat, v roce 1910 ukoncil sva
pravnicka studia na univerzite v Praze a pote nastoupil advokatni praxi, v roce 1914
nastoupil do armady a kratce na to padl do
64
vzhledem k odchodu Krna do emigrace zustal v ministerstvu az do jeho uplneho konce.⁵⁷⁷
Dohled nad likvidacf ministerstva zahranicich vecf byl svefen baronu Mitisovi, ktery se
stal Fliedrovym spojencem v jeho ilegalni cinnosti na ministerstvu.⁵⁷⁸ Zakladem teto
cinnosti v tzv. ministerstvu zahranicnich vecf v likvidaci bylo ziskavani tajnych nemeckych
dokumentu, jejichz cflem bylo poskodit Nemecko.⁵⁷⁹
Mezitim vypukla 1. zafi 1939 druha svetova valka. To se take ihned projevilo hromadnym zatykanfm
obcanu protektoratu, ktefi byli podezreli z protinemeckych postoju. Toto zatykanf postihlo take
Fliedra, ktery byl v rannich hodinach 1. zafi 1939 pfevezen pfislusniky gestapa do veznice, kde
byl drzen az do vecernich hodin.⁵⁸⁰ Pote ho odvezli do Peschkova palace, kde bylo sidlo gestapa.
Ufednfk gestapa mu pouze sdelil, ze: ,,prozatim muie jit domu, ale ie jest proti nemu teike
podezfeni, a ie se k veci budou muset vratit”.⁵⁸¹ Mel tedy stesti, ktere vsak chybelo jeho
svagrovi, ktery pak nasledne stravil celou valku v koncentracnim ta.bore stejne jako jeho
otec senator Klouda. Bylo nekolik pficin, ktere Fliedra pfed timto osudem
zachranily. Za prve proti nemu gestapo nemelo dostatek dukazu, ze by se ucastnil
nejake ilegalni cinnosti a za druhe byl vysokym ufednikem protektoratu, ktery mel dostatek
vlivnych pfatel, ktefi se za jeho propusteni pfimlouvali. Podle Fliedra mel nejvetsi
zasluhu na jeho osvobozeni jeho pfitel v ministerstvu zahranicnich vecf v likvidaci baron
Mitis.⁵⁸²
Ani toto zatceni Fliedra neodradilo v pokracovani jeho odbojove cinnosti. Take se vetsinou spise z
moralniho hlediska sve povahy snazil nektera protektoratnf nafizeni bojkotovat.
Pfikladem je formulaf o arijskem puvodu, ktery jako jediny z ufedniku
ministerstva zahranicnich vecf v likvidaci odmitl podepsat.⁵⁸³ Krome sveho zamestnanf na
ministerstvu byl
ruskeho zajetf, v roce 1916 vstoupil do ceskoslovenskych legii v Rusku av roce 1917 odjel se svoji
jednotkou do Francie, v roce 1919 se stal vedoucim vojenske kancelare prezidenta
republiky, v roce 1922 vstoupil do diplomatickych sluzeb, kde az do roku 1927 pracoval v
ustredi ministerstva zahranicnich veci v Praze, v letech 1927 az 1931 by! ceskoslovenskym
vyslancem v Bulharsku, pote pracoval v politicke sekci v ustfedi v Praze, v roce 1938 by!
pfednostou prezidia, po nemecke okupaci v bfeznu 1939 by! povei’en likvidaci
ministerstva zahranicnich veci, pote se stahl do politickeho ustrani. Politicka elita
mezivalecneho Ceskoslovenska 1918-1938: Kdo by! kdo, ed. Frantisek Kolar a kol., Praha 1998, s.
211.
⁵⁷⁷ Srov. AMZV, osobni spis Vaclav Rejholec.; Cerna, Milena, Epizoda z politickeho zivota
Roberta Fliedera. Sbornik k dejinam 19. a 20. stoleti 12, 1991, s. 150.
⁵⁷⁸ Nemecek, Jan, Likvidace ceskoslovenske zahranicni sluzby po 15. bfeznu 1939, in: AUC Phil-Hist,
r. 1998/1, Studia Historica XLVIII, s. 153.
⁵⁷⁹ Tamtez, s. 154.
⁵⁸⁰ Srov. ANM, fond Robert Flieder, k. 13, inv. c. 937.; Cerna, Milena, Epizoda z
politickeho zivota Roberta Fliedera. Sbornik k dejinam 19. a 20. stoletf 12, 1991, s. 151.
⁵⁸¹ ANM, fond Robert Flieder, k. c. 13, inv. c. 937, vlastni popis vezneni gestapem.
⁵⁸² Tamtez, k. 10, inv. c. 631, dopis Fliedra Zamini z 1 I. srpna 1947.
⁵⁸³ Tamtez, inv. c. 697, dopis Veverky Fliedrovi z 10. listopadu 1940.
65
take clenem spravnich rad akciovych spolecnosti Ceskomoravske dopravni a Monospolu, kde byl zvolen
dokonce pfedsedou spravni rady.⁵⁸⁴
Mezitim se koncem roku 1940 blizil zaver likvidace byvale ceskoslovenske zahranicni
sluzby, coz doklada Fliedruv dopis Chvalkovskemu: ,,likvidace ministerstva…, jeste trvci, ale ma
se skoncit timto rokem… zbylo zde asi 16 ufedniku, ktefi maji pfejit, do
ministerstva socialni pece k dokonceni drobnych veci, ktere se i dale povlecou. Ja sam
sve dosavadni spolupracovniky na tuto posledni stanici nasi zahranicni sluiby nasledovat
nebudu”.⁵⁸⁵ Podle vladniho nafizeni z 13. ledna 1941 ukoncilo ministerstvo zahranicnich veci
v likvidaci svou cinnost dne 15. ledna 1941.⁵⁸⁶ Jeho agendu mela podle
pfislusnosti pfevzit ostatni protektoratni ministerstva a zprostfedkujici ulohu zde hralo
pfedsednictvo ministerske rady, kde byl z tohoto duvodu zfizen docasny ufad tzv.
likvidacni referat, jehoz vedenim byl povefen Flieder.⁵⁸⁷ Nasledne pak byl dne 1. cervna
1941 Flider pfefazen formalne pod ministerstvo financi.⁵⁸⁸ Tim padem se stal jeho
nepfimym nadfizenym take tehdejsi ministr financi Josef Kalfus,⁵⁸⁹ ale pro Fliedra zustaval
nadale jeho nadfizenym pfedseda vlady Alois Elias, ktery byl v zafi 1941 zatcen za svoji odbojovou
cinnost.⁵⁹⁰
- cervna 1941 se provdala jeho dcera Bozena za majora Kastila, ktery byl pobocnikem zastupce
generalniho inspektora vladniho vojska.⁵⁹¹ Tato mladsi dcera vystudovala realne gymnazium
v Bme.⁵⁹² Nasledne studovala vysokou skolu, avsak vzhledem k uzavfeni vysokych
skol na podzim roku 1939 toto studium nedokoncila.
Dne 15. cervence 1941 likvidacni referat, jehoz byl pfednostou, zanikl.⁵⁹³ Jelikoz vsak
Flieder nebyl pro okupacni ufady pfilis duveryhodnou osobou, byl dan 31. fijna 1941 do
⁵⁸⁴ Srov. ANM, fond Robert Flieder, k. 10, inv. c. 628, dopis Masai’ika Fliedrovi z 27.
cervence 1940.; ANM, fond Robert Flieder, k. 10, inv. c. 623, dopis Maisnera Fliedrovi z 3. dubna
1941.
⁵⁸⁵ ANM, fond Robert Flieder, k. IO, inv. c. 779, dopis Fliedra Chvalkovskemu z 29. listopadu
1940.
⁵⁸⁶ Srov. ANM, fond Robert Flieder, k. 14, inv. c. 1052.; Nemecek, Jan, Likvidace
ceskoslovenske zahranicni sluzbypo 15. bfemu 1939, in: AUC Phil-Hist, r. 1998/1,
StudiaHistoricaXLVIII, s. 157.
⁵⁸⁷ Srov. AMZV, osobni spis Robert Flieder.; Nemecek, Jan, Likvidace ceskoslovenske zahranicni
sluzby po 15. bfemu 1939, in: AUC Phil-Hist, r. 1998/1, Studia Historica XLVIII, s. 157.
⁵⁸⁸ AMZV, osobni spis Robert Flieder.
⁵⁸⁹ Josef Kalfus (1880-1955), cesky financni odbomik, v roce 1920 nastoupil na
ministerstvo financi, v roce 1922 slozil maturitu av roce 1926 vystudoval prava, od roku
1933 pusobiljako pfednosta prezidia ministerstva financi, od roku 1936 s vyjimkou kratkeho obdobi
v roce 1937 byl ministrem financi az do roku 1945, behem okupace podporoval financne odboj,
po valce byl souzen v procesu s cleny protektoratni vlady, kde byl sice uman vinnym,
ale nebyl odsouzen. Politicka elita mezivalecneho Ceskoslovenska 1918-1938: Kdo byl kdo, ed.
Frantisek Kolai’ a kol., Praha 1998, s. 119.
⁵⁹⁰ ANM, fond Robert Flieder, k. 10, inv. c. 552, dopis Fliedra Kalfusovi a Eliasovi z 25. cervna
1941.
⁵⁹¹ Tamtez.
⁵⁹² Srov. ANM, fond Robert Flieder, k. 10, inv. c. 651, dopis Polaka Fliedrovi z, 9.
zafi 1938.; ANM, fond Robert Flieder, k. 11, inv. c. 815, dopis Fliedra Sichovi z 23. srpna
1938.
⁵⁹³ AMZV, osobni spis Robert Flieder.
66
pfedcasne penze, bez moznosti pfideleni k jinemu ufadu.⁵⁹⁴ Tim skoncila jeho dlouholeta
diplomaticka kariera, ktera zacala v roce 1918 ve Vidni vznikem Ceskoslovenske republiky.
3 Diplomat v penzi
3.1 V odboji
Po svem propusteni z protektoratnich sluzeb pokracoval i nadale ve sve odbojove cinnosti, ktera od
zacatku okupace spocivala pfedevsim v ziskavani dulezitych informaci pro Politicke ustfedi, jehoz
byl clenem. V roce 1942 mu bezprostfedne hrozilo, ze bude zatcen, avsak jeho osobni spis se na
policii ztratil.⁵⁹⁵ Po zatceni Richtra⁵⁹⁶ se stal zastupcem Ceskoslovenske strany narodne
socialisticke v Politickem ustfedi.⁵⁹⁷ Dalsimi cleny teto odbojove skupiny, s niz uzce
spolupracoval novinaf Jaroslav Jelinek, byli Ivan Derer⁵⁹⁸ za socialni demokraty, Josef
Nebesky za agramiky, Josef Novak za stranu lidovou, Vladimir Sis⁵⁹⁹ za narodni
demokraty a dale Eustach Molzer, ktery zastupoval narodni socialisty av pfipade Fliedrova
zatceni mel nastoupit najeho misto.⁶⁰°Flieder byl vyznamnym clenem teto odbojove skupiny, jelikoz
mel na starost jeji spojeni s Londynem.⁶⁰¹ Krome toho udrzoval take styk s ostatnimi
⁵⁹⁴ Srov. ANM, fond Robert Flieder, k. 10, inv. c. 542, zivotopis z roku 1945.;
Cerna, Milena, Epizoda z politickeho zivota Roberta Fliedera. Sbornik k dejinam 19. a 20.
stoleti 12, 1991, s. 150.
⁵⁹⁵ Cerna, Milena, Epizoda z politickeho zivota Roberta Fliedera. Sbornik k dejinam 19. a 20.
stoleti 12, 1991,
s. 151.
⁵⁹⁶ Ferdinand Richter (1885-1950), clen odbojove organizace Politicke ustfedi.
⁵⁹⁷ Cerna, Milena, Epizoda z politickeho zivota Roberta Fliedera. Sbornik k dejinam 19. a 20.
stoleti 12, 1991,
s. 151.
⁵⁹⁸ Ivan Derer (1884-1973), slovensky socialne demokraticky politik, studium prav
dokoncil v roce 1906 v Budapesti, pote se s pi’estavkami venoval advokacii az do roku 1939, v
listopadu 1918 se stal clenem Narodniho vyboru a Revolucnfho Narodniho shromazdenf, v roce
1918 byl kratce ministrem vojska a cetnictva, v letech 1918 az 1920 byl vladnfm
referentem v ministerstvu pro spravu Slovenska, pote by! dokonce kratky cas ministrem
tohoto ministerstva, v letech 1921 az 1922 a pak opet v roce 1926 byl ministrem pro
sjednocenf zakom1 a organizace spravy, nasledne byl pak v letech 1929 az 1934 ministrem skolstvf a
narodnf osvety, v roce 1934 by! jmenovan ministrem spravedlnosti av teto funkci vydrzel az
do roku 1938. V bi’eznu 1939 zustal v Praze,jelikoz na Slovensku nebyl vftan. Podflel se na
odbojove cinnosti pi’edevsim v oblasti zpravodajske, v roce 1944 by! zatcen gestapem a veznen az do
osvobozeni. V roce 1946 byljmenovan prezidentem Nejvyssiho soudu v Brne, po unoru 1948 odesel
do penze, v roce 1954 zatcen av roce 1955 byl odsouzen na tfi a pul roku do vezenf,
ale jeste v roce 1955 byl propusten v ramci vseobecne amnestie. Politicka elita
mezivalecneho Ceskoslovenska 1918-1938: Kdo byl kdo, ed. Frantisek Kolar a kol., Praha 1998, s.
39.
⁵⁹⁹ Vladimir Sis (1889-1958), cesky novinai’, pi’ed prvnf svetovou valkou byl
zpravodajem Narodnfch listu v Bulharsku, nasledne behem valky zajist’oval styk mezi
domacim a zahranicnim odbojem, v roce 1918 byl tajemnikem odbocky Ceskoslovenske narodnf
rady v Bulharsku a v letech 1918 az 1921 zastaval funkci tiskoveho atase v Sofii. Po
svem navratu do CSR vedl zahranichf rubriku Narodnich listu. Po okupaci se zapojil do ilegalni
odbojove organizace novinaru, v letech 1943 az 1945 byl veznen v koncentracnim tabofe.
Po osvobozeni byl v letech 1945 az 1949 jednfm z vedoucich redaktoru Lidove demokracie,
nasledne byl v roce 1949 zatcen a odsouzen k 25 letum vezenf, kde v roce 1958 take
zemi’el. Politicka elita mezivalecneho Ceskoslovenska 1918-1938: Kdo byl kdo, ed. Frantisek
Kolar a kol., Praha 1998, s. 223.
⁶⁰⁰ Srov. Brandes, Detlef, Cesi pod nemeckym protektoratem: Okupacni politika, kolaborace a odboj
1939-1945, Praha 1999, s. 384.; Jelinek, Jaroslav, Politicke ustfedi domaciho odboje:
vzpominky a poznamky novinai’e, Praha 1947, s. 185.; Cerna, Milena, Epizoda z politickeho
zivota Roberta Fliedera. Sbornik k dejinam 19. a 20. stoletf 12, 1991, s. 151.
⁶⁰¹ Jelinek, Jaroslav, Politicke ustfedf domaciho odboje: vzpomfnky a poznamky novinai’e, Praha
1947, s. 171.
67
odbojovymi organizacemi a take mel kontakty ve vladnim vojsku, jehoz prislusnikem byl
major Kastil, manzel jeho mladsi dcery⁶⁰² Dale ziskal zpravy z Londyna prostrednictvim
radioveho pfijimace, ktery mel tajne schovany doma.⁶⁰³ Hlavni cinnosti odbojove skupiny
Politickeho ustfedi bylo v teto dobe vypracovat plan na bezprostfedni dobu po osvobozeni, ve kterem
by byly obsazeny hospodarske, spravni a politicke otazky.⁶⁰⁴ Jiz na podzim 1943
odvysilali do Londyna pomocf vysilacky nektere body sveho planu. Avsak teprve 7. dubna
1944 se Fliedrovi podafilo poslat cely plan do Velke Britanie, prostfednictvim kuryra
pres Svedsko.⁶⁰⁵ K tomuto riskantnimu kroku se rozhodli kvuli tomu, aby se s
myslenkami⁶⁰⁶ obsazenymi v jejich planu, ktery byl rozvrzen na patnact dni po skonceni
okupace, mohl seznamit prezident Benes, ktery ho zacatkem kvetna 1944 odsouhlasil,
prostfednictvim radioveho vysilani z Londyna. V teto dobe vsak dochazelo k rozsahlemu
zatykani osob z odbojovych skupin, se kterymi byl ve styku take Flieder.⁶⁰⁷ Tentokrat vsak nemel
stesti jako v roce 1942 a tato vlna zatykani tim padem postihla take jeho.
Podruhe byl veznen od 7. cervna 1944 a to az do 5. kvetna 1945.⁶⁰⁸ Po svem zatceni 7. cervna
1944 byl podroben vyslechu gestapem v Petschkove palaci, kde mu bylo sdeleno obvineni:
,,zatcen pro ilegalni cinnost velezradnou a spojeni s nepfitelem v dobe valky11•609 Pote byl
pfevezen do Pankracke veznice, kde mu byla pfidelena cela c. 265, kterou ve svych vzpominkach
popsal takto: ,,Tata mala, neutulna komurka s poskrabanymi a zaspinenymi stranami, s malym
okenkem nahofe u stropu a se zachodem, z nehoi vychazel za teplych dnu nepfijemny zapach, stala se
mi na dlouhou dobu domovem, a clovek tak pokies!, tolik slevil ze svych poiadavku, ie se v
Petschkove palaci a jeho mucirnach nemohl dockat okamiiku, kdy se opet octne na cele”.⁶¹⁰ Behem
doby sveho vezneni prodelal fadu vyslechu, pfi kterych byl
⁶⁰² ANM, fond Robert Flieder, k. 15, inv. c. 1063, plan Derera, Fliedra, Jelinka a dalsich
odbojaru na pi’evzeti moci po nacistickem padu.
⁶⁰³ Jelinek, Jaroslav, Politicke usti’edi domaciho odboje: vzpominky a poznamky novinai’e, Praha
1947, s. 185.
⁶⁰⁴ Srov. Cerna, Milena, Epizoda z politickeho zivota Roberta Fliedera. Sbornik k dejinam 19.
a 20. stoleti 12, 1991, s. 151.; Jelinek, Jaroslav, Politicke usti’edi domaciho odboje:
vzpominky a poznamky novinai’e, Praha 1947, s. 173.
⁶⁰⁵ Srov. Cerny, Vaclav, Ki’ik koruny ceske, Pameti 1938-1945, Brno 1992, s. 337.; Jelinek,
Jaroslav, Politicke usti’edi domaciho odboje: vzpominky a poznamky novinai’e, Praha 1947, s. 183.
⁶⁰⁶ Hlavnimi myslenkami jejich planu, z kterych vychazeli bylo: cely narod je mozno sjednotit pouze
na zaklade principu kontinuity, legality a demokracie, k cemuz je nutno pouzit autority
prezidenta Benese, je nutne odmitnout kazdou diktaturu, je nutne vyuzit stranicky aparat
politickych stran a pote zredukovat pocet stran na dve az ti’i. Srov. Jelinek, Jaroslav,
Politicke usti’edi domaciho odboje: vzpominky a poznamky novinai’e, Praha 1947, s. 176-182.;
Cerna, Milena, Epizoda zpolitickeho zivota Roberta Fliedera. Sbornik kdejinam 19. a 20.
stoleti 12, 1991, s. 151.
⁶⁰⁷ Jelinek, Jaroslav, Politicke usti’edi domaciho odboje: vzpominky a poznamky novinai’e, Praha
1947, s. 185.
⁶⁰⁸ ANM, fond Robert Flieder, k. 13, inv. c. 937, vlastni popis vezneni gestapem.
⁶⁰⁹ Tamtez, k. 11, inv. c. 767, statni ui’ad pro valecne poskozence.
⁶¹⁰ Srov. ANM, Robert Flieder, k. 13, inv. c. 937, vlastni popis vezneni gestapem.;
NA, Ministerstvo vnitra londynske vlady, k. 302.
68
dotazovan na fadu lidi, ktere nasledne varoval, ze se o ne zajima gestapo. Tyto cenne
informace pfedaval jednak prostfednictvim svych spoluveziiu a jednak diky navstevam
manzelky a mladsi dcery .⁶¹¹ Ovsem nedlouho po jeho zatceni stihl stejny osud take jeho zenu a
mladsi dceru Bozenu, ktere byly zatceny jiz v zafi roku 1944 a zbytek okupace stravily
v Terezine.⁶¹² Jelikoz byl Flieder pfed valkou ceskoslovenskym vyslancem v Madridu, rozhodla se
spanelska vlada intervenovat za jeho propusteni prostfednictvim sveho vyslanectvi v
Berline, aby: ,,zakrocilo v jeho prospech a totei ucinilo i v pfipade jeho choti a
dcery”.⁶¹³ Avsak tato akce madridske vlady skoncila zcela bezvysledne.
3.2 Povalecmi leta 1945-1948
Vezeni sice nezlomilo jeho dusevni optimismus a vuli, ale podepsalo se na jeho zdravotnim stavu⁶¹⁴,
ktery byl v <lobe jeho osvobozeni tak spatny, ze musel byt hospitalizovan, nejdfive v provizomi
nemocnici mezinarodniho Cerveneho kfize ve Vrsovicich, odkud byl nasledne pfevezen do
Vinohradske nemocnice, kde se z nasledku vezneni lecil nekolik mesicu.⁶¹⁵ Jeho zdravotni stav se
sice postupne zlepsil natolik, ze mohl byt z nemocnice propusten, ale i pote musel byt opakovane
hospitalizovan.⁶¹⁶ Z toho duvodu, nemohl ihned po valce nastoupit zpet na ministerstvo
zahranicnich veci.⁶¹⁷ To take zapficinilo, ze nebyl reaktivovan v zahranicni sluzbe, ale
bylo mus ohledem na dovrseny vek potvrzeno penzionovani z roku 1941.⁶¹⁸ Tim pro neho
definitivne skoncila nadeje na navrat do diplomatickych sluzeb. Presto se nevzdaval a snazil se
najit vhodne misto pro sve uplatneni ve statni sfefe, avsak byl vetsinou odbyt slovy:
,,Dosud plat[ striktni zakaz pfijimani novych sil do statni sluiby. Tento zakaz plat[ i pro Vas,
nebot’ jste se po osvobozeni roku 1945 nevratil do statni sluiby”.⁶¹⁹ Ve sve snaze o
ziskani mista vsak pokracoval, jelikoz behem valky prisel o znacnou cast svych financnich
prostredku a ze sve penze nedokazal zit, proto se na zaklade rady od sve pfitelkyne Szathmaryove,
obratil
⁶¹¹ Srov. Cerna, Milena, Epizoda z politickeho zivota Roberta Fliedera. Sbornik k dejinam 19.
a 20. stoleti 12, 1991, s. 151.; Jelinek, Jaroslav, Politicke usti’edi domaciho odboje:
vzpominky a poznamky novinafe, Praha 1947, s. 186.
⁶¹² Srov. Jelinek, Jaroslav, Politicke usti’edi domaciho odboje: vzpominky a poznamky novinafe,
Praha 1947, s. 186.; NA, Ministerstvo vnitra londynske vlady, k. 302, seznam zatcenych osob.
⁶¹³ NA, Ministerstvo vnitra londynske vlady, k. 302, seznam zatcenych osob.
⁶¹⁴ Behem vezneni a vyslechu utrpel tato zraneni: vyvraceni palce na leve ruce, poraneni nartu a
kotniku na obou nohach po zmlaceni kovovym obuskem, plicni neduh, pupecni kyla, poraneni
jater a nasledkem toho choroba zlucniku. ANM, fond Robert Flieder, k. 11, inv. c. 767, statni mad
pro valecne poskozence.
⁶¹⁵ Srov. ANM, fond Robert Flieder, k. 11, inv. c. 767, statni ui’ad pro valecne poskozence;
Jelinek, Jaroslav, Politicke usti’edi domaciho odboje: vzpominky a poznamky novinafe, Praha 1947,
s. 206.
⁶¹⁶ ANM, fond Robert Flieder, k. 11, inv. c. 767, statni mad pro valecne poskozence.
⁶¹⁷ Cerna, Milena, Epizoda z politickeho zivota Roberta Fliedera. Sbornik k dejinam 19. a 20.
stoleti 12, 1991, s. 151.
⁶¹⁸ Tamtez.
⁶¹⁹ ANM, fond Robert Flieder, k. 11, inv. c. 725, dopis Kabinet ministra post Fliedrovi z 30.
i’ijna 1946.
69
zacatkem roku 1947 na ministra Drtinu⁶²⁰ s fadostf, aby mu obstaral ufad v nejake mezinarodnf
organizaci v zahranici.⁶²¹ V dubnu 1947 se take uchazel o mfsto redaktora v obnovene redakci Nasi
doby, ve ktere psal jiz za prvni svetove valky.⁶²² Jeho pfedstavy o obnovene spolupraci s redakcf
Nove doby osvetluje jeho dopis z 8. dubna 1947 vydavateli Janu Laichterovi, kteremu napsal:
,,Mohl bych Varn nabidnout napf. do kaide cisla pfehled zahranicne-politickych udalosti
za uplynuly mesic, nebo napf. pravni fad. V tom bych sledoval vse zakonodarne i
administrativni, co bylo provedeno nebo zavedeno k zabezpeceni demokratickeho zfizeni a
fadu”.⁶²³ Ten mu odpovedel, ze: ,,to rozhodnuti spada pod pravomoc redaktora a profesora
Macka⁶²⁴, kteremu Fliedruv dopis pf edal “.⁶²⁵ Profesor Macek mu sice odpovedel, ale
moc slibne to s jejich budoucf spolupracf nevypadalo: ,,budu o tom v pfisti schuzi redakcniho
kruhu mluvit, zdali by se nemohly trochu ztencit jine rubriky, aby alespon jednou za
dva nebo tfi mesice mohla byt vloiena stat’ o zmenach v oboru pravnich”.⁶²⁶
Mezitfm se take venoval politice, kterou kvuli svemu dlouhodobemu pobytu v zahranicf pfed
valkou zanedbaval. Jiz v roce 1945 vstoupil opet do Ceskoslovenske strany narodne
socialisticke, jejfmz clenem byl od roku 1920. Ve strane pusobil v fade komisf, ucastnil
se take ruznych pfednasek, ktere strana pofadala a psal clanky do obnovenych
stranickych
periodik.⁶²⁷ Jak uz vyplyvalo z povahy jeho byvaleho zamestnanf zabyval se nejvfce oblasti
zahranicne-polickou. Takto zhodnotil jeden ,,levicove zamefeny ucastnik” jeho pfednasku o
zahranicni politice, ktera se konala v srpnu 1947 v ramci skoleni mladych
narodnfch
⁶²⁰ Prokop Drtina (1900-1980), cesky mirodne socialisticky politik, v roce 1923 vystudoval
pravnickou fakultu v Praze, v letech 1924 az 1929 zamestnancem financni prokuratury, pote
byl az do roku 1938 zamestnancem Kancelal’e prezidenta republiky, v letech 1936 az 1938 by!
osobnim tajemnikem prezidenta Benese. V roce 1939 pracoval na Nejvyssim spravnim soudu, v
letech 1939 az 1940 se podilel na odbojove cinnosti, nasledne pak v roce 1940 odesel do Velke
Britanie, kde behem valky pusobil jako politicky referent Benese, v letech 1945 az 1948 by!
clenem pl’edsednictva a poslancem Ceskoslovenske strany narodne socialisticke, krome toho by!
take ministrem spravedlnosti, dne 28. unora 1948 se pokusil o sebevrazdu, nasledne by! v
letech 1948 az 1953 ve vysetfovaci vazbe, v roce 1953 by! odsouzen k 15 letum odneti
svobody za velezradu, v roce 1960 by! amnestovan. V letech 1961 az 1967 pracoval v knihovne
Narodniho technickeho muzea v Praze. Hodny, Martin, Ceskoslovensti politici 1918-1991, Praha 1991,
s. 23.
⁶²¹ ANM, fond Robert Flieder, k. 14, inv. c. 1058, dopis Fliedra Drtinovi z 1. zafi 1947.
⁶²² Tamtez, k. 10, inv. c. 606, dopis Klouba Fliedrovi z 12. ledna 1939.
⁶²³ Tamtez.
⁶²⁴ Josef Macek (1887-1972), cesky narodohospodaf a socialne demokraticky politik, studoval
filosofii a prava v Praze av Berline, v roce 1911 ziskal titul doktora prav, v roce 1912 se stal
ucitelem narodniho hospodafstvi na obchodni akademii v Praze, po vmiku CSR pusobil kratce na
ministerstvu zemedelstvi, v letech 1919 az 1921 pusobil na Statnim pozemkovem ufade, v roce
1921 se habilitoval, pote byl jmenovan mimofadnym a v roce 1926 fadnym profesorem Vysoke
skoly obchodni v Praze, v roce 1917 vstoupil k socialni demokracii, avsak jiz v roce 1919 z ni
vystoupil, do strany se vratil az v roce 1923 a stal se clenem obecniho zastupitelstva v Praze,
v letech 1928 az 1939 byl poslancem, v Ietech 1923 az 1949 vedl casopis Nase doba, v roce
1949 emigroval do USA, kde do roku 1960 pi’ednasel na univerzite v Pittsburghu, od roku
1952 by! clenem Rady svodneho Ceskoslovenska. Politicka elita mezivalecneho Ceskoslovenska
1918-1938: Kdo byl kdo, ed. Frantisek Kolar a kol., Praha 1998, s. 152.
⁶²⁵ ANM, fond Robert Flieder, k. 10, inv. c. 622, dopis Laichtera Fliedrovi z 10. dubna 1947.
⁶²⁶ Tamtez, dopis Macka Fliedrovi z 15. dubna 1947.
⁶²⁷ Tamtez, k. 11, inv. c. 715, ceskoslovenska stana narodne socialisticka.
70
socialistu: ,,vetsina jeho feci obsahovala utoky a demagogii a vedome Iii, tak jako
vsichni ostatni se snaiil naockovat mladym nenavist ke KSC a SSSR, zapadnicky smer a myslenky, ie
neni vlastne u nas demokracie, ie se museji bat mluvit, ie neni svoboda atd. “.⁶²⁸ Temer ihned po
komunistickem prevratu v (morn 1948 byla Ceskoslovenska strana narodne socialisticka
ovladnuta privrzenci komunistu. Tim skoncila pro Fliedra jeho prace pro narodne
socialistickou stranu.
3.3 Posledni tezka leta
Techto poslednich 12 roku zivota pro neho byly obzvlast’ obtizne. Jeho dosavadnf rodinny zivot
se rozpadl. Rozvedl se totiz se svojf prvnf manzelkou Miladou a vzal si Jaroslavu
Cadskou, ktera byla o 33 let mladsf nez on. Toto druhe manzelstvf vsak nebylo prflis st’astne,
coz dokazujf jeho pozdejsf slova: ,,Mel-Ii bych se ienit po tfeti, rozhodne si to
budu rozmyslet”.⁶²⁹ Jeho kucharka, ktera u neho ajeho byvale zeny Milady, slouzila od roku 1920
vymyslela pro jeho novou mladou zenu prezdfvku ,,kostra”, jelikoz podle nf byla az moc
sV1t’hla, .630
Jeste v roce 1948 dostal nabidku odjet prednaset na univerzitu do Uruguaye, kterou vsak
odmitl.⁶³¹ Svou roli zde sehralo nekolik okolnosti, ktere ho primely zustat v Ceskoslovensku.
Jednak byl jiz dost stary na to, aby si zvyknul na novou zemi a jednak vefil, ze se komuniste
dlouho u moci neudrzi. Pozdeji vsak tohoto sveho rozhodnuti litoval, coz doklada
jeho dopis: ,,Snad by mi pfece Jen byvalo tenkrate lepe v Montevidiu”.⁶³²
Kvuli svemu zdravotnimu stavu pobyval od roku 1945 velmi casto v Karlovych Varech. Jeho
nezdolnou vuli prosadit sve opravnene naroky i po zmene pomeru po unoru 1948 dokresluje
drobna prihoda pfi koupi listku na koncert Ceske filharmonie, ktery se konal v
grandhotelu Pupp v Karlovych Varech. Jako valecny poskozenec mel narok na slevu, kterou mu vsak
pokladni odmitla uznat a odkazala ho na reditele hotelu, ktery mu vsak odpovedel, ze: ,,My
jsme narodni podnik, my iadne slevy nedavame”.⁶³³ Flieder se mu podle svych vlastnich
slov snazil celou situaci objasnit, avsak feditel mu fekl: ,,Jana Vas nemam cas”.⁶³⁴ Flieder
nakonec vysel z tohoto boje vitezne, coz doklada dopis z feditelstvi hotelu: ,,Postou
⁶²⁸ NA, US-NSS AMY, k. 55, zprava o skoleni bojuvek MNS.
⁶²⁹ ANM, fond Robert Flieder, k. 11, inv. c. 832, dopis Fliedra Szathmaryove z 8. ledna 1953.
⁶³⁰ Tamtez.
631 Tamtez, inv. c. 803, konzulat Urugvay.
⁶³² Tamtez, inv. c. 810, dopis Fliedra z 28. ledna 1953.
⁶³³ Tamtez, inv. c. 722, dopis Fliedra Druzine ceskoslovenskych valecnych poskozencu z 12. cervence
1949.
⁶³⁴ Tamtez.
71
zasilame Kcs 70,- s omluvou, ie tuto slevu die §87 164/46 sb. si iadny z navstevniku od roku I 945
doposud nevyiadal, takie jsme nemeli pfileiitost ziskat informace o tomto zakone”.⁶³⁵
V roce 1949 ho velmi zarmoutilo rozhodnuti, ze firma Monospol, ve ktere v roce 1941 byl
zvolen pfedsedou spravni rady, bude zlikvidovana, o cemz svedci jeho dopis: ,,Sedim jeste
nekolik tydnu v likvidacnich mistnostech firmy Monospol a vyuiivam s rozkosi iluze, ie neco, co
jsem spoluvytvafel, jeste trva”.⁶³⁶ Nasledne pak nabidl sve sluzby
Druzine ceskoslovenskych valecnych poskozencu, jejimz clenem byl od pocatku roku 1947.⁶³⁷
Chtel zde pfedevsim uplatnit sve bohate znalosti cizich jazyku, jelikoz se uvazovalo o
zfizeni kancelafe pro pfeklady.⁶³⁸ Avsak i tato organizace nemela dlouheho trvani a v
roce 1952 ukoncila svoji cinnost.⁶³⁹ V teto dobe take exteme pracoval v narodohospodaiskym
ustavem pfi Ceske akademii ved a umeni, avsak tato spoluprace byla brzy ukoncena
vzhledem k likvidaci teto organizace.⁶⁴⁰ Jedinym jeho uspechem bylo, ze dne 17. bfezna
1952 byl jmenovan intemim clenem komise pro organizaci spravy Masarykovy akademie
ved.⁶⁴¹ Nasledne se take uchazel se o misto v pfirodovednem vydavatelstvi, avsak byl
odmitnut kadrovym oddelenim s oduvodnenim, ze: ,,v dusledku zavedene systematizace
jsou jii
vsechna mista obsazena”.⁶⁴² Podle neho bylo skutecnym duvodem odmitnuti to, ze: ,,propadl prV•z
1-,!.d , ,,, 643
Nasledujici rok se jeho uz tak dost tezka situace jeste zhorsila. Jeste koncem roku 1952
opatfil praci svym manzelkam, byvale i soucasne, kterym opatfil mista v
administrative.⁶⁴⁴ Flieder to charakterizoval slovy: ,,Jinym pomahal, sam sobe pomoci nemuie”.⁶⁴⁵
Nasledne byl oznacen za vykofist’ovatele pracujici tridy a z toho duvodu mu byla v cervnu 1953
snizena penze pod zivotni minimum, s cimz souviselo i zabrani vseho ostatniho
majetku.⁶⁴⁶ Jeho tehdejsi tezkou financni situaci a pocity nejlepe vystihuje jeho dopis
Ctenarskemu klubu, jehoz byl clenem: ,,S velkym politovanim musim Vas iadat, abyste mne
uvolnili z fad svych clenu. Ackoli jsem nic nespachal nei ie jsem vidy verne a usilovne slouiil
svemu narodu, by!
⁶³⁵ ANM, fond Robert Flieder, k. 11, inv. c. 722, dopis Reditelstvi grandhotelu Pupp Fliedrovi z
- zai’i 1949.
⁶³⁶ Tamtez, inv. c. 832, dopis Fliedra Szathmaiyove z 27. i’ijna 1949.
⁶³⁷ Tamtez, inv. c. 722, grand hotel Pupp.
⁶³⁸ Tamtez, inv. c. 721, druzina ceskoslovenskych valecnych poskozencu.
⁶³⁹ Tamtez, k. 15, inv. c. 1097, rozpusteni druziny ceskoslovenskych valecnych poskozencu ke
dni 15. bi’ezna 1952.
⁶⁴⁰ Tamtez, k. 11, inv. c. 711, ceska akademie ved a umeni v Praze.
⁶⁴¹ Tamtez, k. 10, inv. c. 744, dopis Masaiykovy akademie ved Fliedrovi z 8. dubna 1952.
⁶⁴² Tamtez, inv. c. 758, dopis Pi’irodovedneho vydavatelstvi Fliedrovi z 31. i’ijna 1952.
⁶⁴³ Tamtez, inv. c. 832, dopis Fliedra Szathmaiyove z 16. i’ijna 1953.
⁶⁴⁴ Tamtez, dopis Fliedra Szathmaiyove z 8. ledna 1953.
⁶⁴⁵ Tamtez.
⁶⁴⁶ Srov. ANM, fond Robert Flieder, k. 10, inv. c. 832, dopis Fliedra Szathmaiyove z - i’ijna 1953.; Cerna, Milena, Epizoda z politickeho zivota Roberta Fliedera. Sbomik k dejinam
- a 20. stoleti 12, 1991, s. 151.
72
jsem zbaven tak velke casti sve penze, ie musfm skrtnout vydanf na knihy, jejichi zakupovanf bylo
vidy mou velkou radostf”.⁶⁴⁷ Flieder se vsak ani presto nehodlal vzdat a snazil se brat
svuj zivot s nadhledem: ,,Nicfm se nedam zlomit. Chci ift a pracovat. Rozhodl jsem se tedy
bud’ cistit boty na Vaclavskem namestf nebo de/at pruvodcfho na elektrickych drahach”.⁶⁴⁸
Take si v pozitivnim slova smyslu dokazal zduvodnit zamitave zadosti o praci: ,,Zda se,
ie moje jmeno je proklete. Alespon ma clovek vedomi, ie nadarmo neiil”.⁶⁴⁹ Jeho zdravotni stav se
ovsem zacal velmi rychle zhorsovat a nakonec podlehl tezke nemoci dne 16. srpna 1957.⁶⁵⁰ Jeste
pfed smrti stacil vylicit sve pocity, ktere popsal takto: ,,Mel jsem pocit
uplne beznadejnosti do budoucnosti, uplne zbytecnosti vseho, co jsem dosud podnikal. Jii se mi
nic z toho, co jsem pfipravoval do budoucna a co jsem chtel v iivote jeste provest,
nezdalo duleiitym, naopak zdalo se to byt neduleiitym… A vubec nic nenf duleiite!
Jen Jakasi pronikava lftost nad celym mym iivotem mne mucila”.⁶⁵¹
⁶⁴⁷ ANM, fond Robert Flieder, k. 10, inv. c. 728, dopis Fliedra Ctenafskemu klubu z 8. (mora 1954.
⁶⁴⁸ Tamtez, inv. c. 832, dopis Fliedra Szathmaryove z 16. fijna 1953.
⁶⁴⁹ Tamtez, dopis Fliedra Szathmaryove z 8. ledna 1953.
⁶⁵⁰ Srov. ANM, fond Robert Flieder, k. 10, inv. c. 545, funrtni omameni Roberta
Fliedra.; Cerna, Milena, Epizoda z politickeho zivota Roberta Fliedera. Sbomik k dejinam 19. a
- stoleti 12, 1991, s. 152.
⁶⁵¹ ANM, fond Robert Flieder, k. 1, inv. c. 6, vlastni vyliceni poslednich dni a hodin pi’ed
smrti.
73
4 Zaver
Ceskoslovensky diplomat Robert Flieder byl velmi pracovity a ctizadostivy clovek, ktery byl
vecne nespokojeny a neustale touzil po ,,lepsim a vyznamnejsim” pracovnim uplatneni, coz
zduvodiioval vetsinou slovy: ,, chtel bych misto tak duleiite, aby me davalo moinosti k
praci V sirokem rozsahu,.,652
V prvni etape Fliedrova zivota bylo jeho cilem stat se vysokoskolskym profesorem,
cemuz obetoval mnoho usili a casu. Jeho nezdolnou vuli jit za svym snem, i pres pocatecni
neuspechy, doklada delka jeho habilitacniho snazeni, ktere trvalo plnych patnact let.
Jeho nadeje na habilitaci byla pohlbena spolu s umrtim profesora Riegra, ktery mu byl
jedinym pfitelem a radcem. Dalsim vyznamnym meznikem jeho zivota byl siiatek s dcerou Frantiska
Veseleho, ktery mu pomohl svymi styky v jeho diplomaticke kariefe.
Behem sve diplomaticke sluzby byl pouze dvakrat spokojen se svym
postem ceskoslovenskeho vyslance a to v Polsku a v Jugoslavii, jelikoz se mohl aktivne podilet
na sblifovani techto zemich s Ceskoslovenskem, coz povafoval za odpovidajici
poslani vzhledem ke svym ambicim To vyplyva zjeho nazoru na sluzebni postup diplomata, ktery by mel
vzdy dostat v nove funkci vyssi post nez zaujimal drive: ,,byl-li sekretafem muie se vratit jako
legacni rada, byl-li radou muie pfijit jako vyslanec, jinak se doiiva urcite zklamani”.⁶⁵³
Jeho zaverecnou cinnosti v ministerstvu zahranicnich veci byla likvidace tohoto
ministerstva, kterou mel na starosti. Jiz behem likvidacnich praci na ministerstvu byl zapojen do
odbojove cinnosti, ve ktere pokracoval i po svem penzionovani v roce 1941.
Zaverecna leta jsou spojena s jeho snahou ziskat praci, bez niz si nedokazal pfedstavit svuj
zivot, coz vystihuje jeho prohlaseni, ktere ho provazelo celou jeho zivotni cestou: ,,Chci iit a
pracova,ti.654
652ANM, fond Robert Flieder, k. 10, inv. c. 605, dopis Fliedra Klofacovi z 3. srpna 1938.
653 Tamtez, k. 4, inv. c. 198, vzpominky.
654 Tamtez, k. 10, inv. c. 832, dopis Fliedra Szathmaryove z 8. ledna 1953.
74
5 Summary
JUDr. Robert Flieder, the diplomat from Czechoslovakia
Robert Flieder ranked among the czechoslovakien diplomats, which took part on
establishment on Czechoslovakien diplomacy. After his study in the Faculty of Law in Prague he
became his carier as official on Prague municipal authorities, during it he try to habilitate in
the Charles Univerzity.
At the end of the first World war he become the Secretary of Czech association in
Wien. After the establishment of the independent Czechoslovakia he took part in
the likvidation of union with Austrian-Hungrian Empire. After that he entered diplomatic service.
During his diplomatic carier he worked as a czechoslovakien Ambassador in Switzerland
(1921 – 1924), in Poland (1924-1927), in Sweden, in Norway and Litvuania (1927-1930),
in Yugoslavia (1930-1933) and in Spain and Portugal (1935-1937).
After his return to Prague he become the head of the legal department in the Ministry of Foreign
Affaires. After German occupation he was entrusted with liquidation of the Ministry.
After that in 1941 he was sent to retirement.
For his resistence activity he was sent before the end of the war to prison., he was
taken ill and for the healthy reasons he didnt return back after the war to active service.
After the year 1948 he was oppressed and was not permited actively worked. This
sigmatized the end of his life.
75
6 Prameny a literatura
I. Archivni prameny:
Archiv Hlavniho rnesta Prahy:
Vestnik obecni – kralovskeho hlavniho rnesta Prahy, rok 1906, r. XIII, Praha 1907. Vestnik
obecni-kralovskeho hlavniho rnesta Prahy, rok 1907, r. XIV, Praha 1908. Vestnik obecni-kralovskeho
hlavniho rnesta Prahy, rok 1908, r. XV, Praha 1909. Vestnik obecni – kralovskeho hlavniho rnesta
Prahy, rok 1909, r. XVI, Praha 1910. Vestnik obecni – kralovskeho hlavniho rnesta Prahy, rok 1910,
r. XVII, Praha 1911. Vestnik obecni-kralovskeho hlavniho rnesta Prahy, rok 1911, r. XVIII, Praha
- Vestnik obecni-kralovskeho hlavniho rnesta Prahy, rok 1912, r. XIX, Praha 1913. Vestnik
obecni -kralovskeho hlavniho rnesta Prahy, rok 1913, r. XX, Praha 1914.
Vestnik obecni-kralovskeho hlavniho rnesta Prahy, rok 1914, r. XXI, Praha 1915. Vestnik
obecni-kralovskeho hlavniho rnesta Prahy, rok 1915, r. XXII, Praha 1916. Vestnik obecni –
kralovskeho hlavniho rnesta Prahy, rok 1916, r. XXIII, Praha 1917. Vestnik obecni-kralovskeho
hlavniho rnesta Prahy, rok 1917, r. XXIV, Praha 1918. Vestnik obecni -kralovskeho hlavniho rnesta
Prahy, rok 1918, r. XXV, Praha 1919.
Archiv Ministerstva zahranicnich veci (AMZV) CR: Kroftuv archiv
Odd. I/1-I/2, diplornaticky sbor 1918-1939 Odd. I/1-I/2, MZV v likvidaci 1939-1945 Osobni spisy
Protektorat 1939-1945
Politicke zpravy Viden 1918-1921 Politicke zpravy Bern 1931-1924 Politicke zpravy Varsava 1924-1927
Politicke zpravy Stockholm 1927-1930 Politicke zpravy Belehrad 1930-1933 Politicke zpravy Madrid
1935-1938
Archiv Narodniho rnuzea (ANM):
- Bohus Rieger st.
- Frantisek Vesely
- Jan Kapras
- Milada Paulova-Maffie
- Prernysl Sarna!
- Robert Flieder
Narodni archiv (NA) Praha:
- Ceskoslovenska strana narodne socialisticka – ustredni sekretariat (US-NSS)
- Ministerstvo vnitra loildynske vlady
- Ufad fisskeho protektora pro Cechy a Moravu
- Vystfizkovy archiv Ministerstva zahranicnich veci (MZV-VA)
76
II. Vydane prameny:
- Acta Occupations Bohemie et Moravie. Dokumenty z historie ceskoslovenske zahranicni politiky
1939-1943, ed. Libuse Otahalova a Milada Cervinkova, sv. I. a II., Praha 1966. - Anatomie okupacni politiky hitlerovskeho Nemecka v Protektoratu Cechy a Morava.
Dokumenty z obdobi fisskeho protektora Konstantina von Neuratha, ed. Miroslav Ka.my, Jaroslava
Milotova, Sbomik k problematice dejin imperialismu, sv. 21, Praha 1987. - Benes, Edvard, Deset let ceskoslovenske zahranicni politiky, Praha 1928.
- Dokumenty k historii mnichovskeho diktatu 1937-1939, ed. P. Stfezenec, Praha 1979.
- Dokumenty ceskoslovenske zahranicni politiky. Vznik Ceskoslovenska 1918, ed.
Jindfich Dejmek, Frantisek Kolar, Praha 1994. - Dokumenty ceskoslovenske zahranicni politiky. Ceskoslovenska zahranicni politika a vznik Male
dohody 1920-1921, ed. Jindfich Dejmek, sv. I. a II., Praha 2005. - Dokumenty ceskoslovenske zahranicni politiky. Ceskoslovenska zahranicni politika v roce 1938,
ed. Jindfich Dejmek, sv. I., Praha 2000. - Dokumenty ceskoslovenske zahranicni politiky. Ceskoslovenska zahranicni politika v roce 1938,
ed. Jindfich Dejmek, Sv. II., Praha 2004. - Dokumenty ceskoslovenske zahranicni politiky. Ceskoslovenska zahranicni politika v roce
1936, ed. Jindfich Dejmek, Sv. I. a II., Praha 2003. - Cechura, Jaroslav, Cechurova, Jana, Edvard Benes: diplomat na cestach, Praha 2000.
- Cerny, Vaclav, Kiik koruny ceske, Pameti 1938-1945, Brno 1992.
- Edvard Benes: Cirkulami telegramy 1920-1935, ed. Jindfich Dejmek, Praha 2002.
- Feierabend, Ladislav Karel, Politicke vzpominky I., Brno 1994.
- Jelinek, Jaroslav, Politicke ustfedi domaciho odboje: vzpominky a poznamky novinafe, Praha
1947. - Kopecky, Jaromir, Pameti diplomata, Praha 2004.
- Kunzl-Jizersky, Rudolf, V diplomatickych sluzbach CSR, Praha 1947.
- Masafik, Hubert, V promenach Evropy. Pameti ceskoslovenskeho diplomata, Praha 2002.
- Plesinger-Bozikov, Miroslav, Vzpominky na odboj, Praha 1997.
- Vojtech Mastny, vzpominky diplomata. Ze vzpominek a dokumentu ceskoslovenskeho vyslance, ed.
Eduard Kubu, Petr Luiiak, Otto Novak, Praha 1997.
III. Literatura:
- Becvar, Jindfich, a kol., Dejiny University Karlovy: 1918-1990, dil. 4, Praha 1998.
- Belina, Pavel, Moravcova, Dagmar, Kapitoly z dejin mezinarodnich vztahu 1914- 1941, Praha
1998. - Brandes, Detlef, Cesi pod nemeckym protektoratem: Okupacni politika, kolaborace a odboj
1939-1945, Praha 1999. - Brach, Radko, Ceskoslovensko a Evropa v polovine dvacatych let, Praha 1996.
- Bystricky, Valerian, Otazka garancii hranic Ceskoslovenska po mnichovskej konferenci, in:
Slovansky pfehled, 1990, c. 2., s. 115-125. - Dejmek, Jindfich, Ceskoslovenska diplomacie v dobe Druhe republiky (fijen 1938- bfezen 1939),
in: AUC Phil-Hist, r. 1998/1, Studia Historica XLVIII, s. 9-26. - Dejmek, Jindfich, Ceskoslovensko, jeho sousede a velmoci ve XX. stoleti (1918- 1992):
Vybrane kapitoly z dejin ceskoslovenske zahranicni politiky, Praha 2002.
77
- Dejmek, Jindfich, Historik v cele diplomacie: Kamil Krofta. Studie z dejin ceskoslovenske
zahranicni politiky v letech 1936-1938, Praha 1998. - Dejmek, Jindfich, Milan Hodza a ceskoslovenska zahranicni politika v tficatych letech
(1935-1938), in: Modemi dejiny 7, 1999, s. 65-82. - Dvofakova, Zora, Nez se stal prezidentem, T. G. Masaryk a realiste 1882-1918, Praha 1997.
- Cerna, Milena, Epizoda z politickeho zivota Roberta Fliedera. Sbomik k dejinam 19. a 20.
stoleti 12, 1991, s. 149-166. - Eliasova, Jaroslava, Pasak, Tomas, Heydrich do Prahy -Elias do vezeni, Praha 2002.
- Filipek, Jan, Mnichov 1938: Hra o Ceskoslovensko, Praha 2001.
- Forbelsky, Josef, Ceskoslovenska zahranicni politika a spanelska obcanska valka 1936-1939,
in: SE, r. 13, 1997, s. 23-33 a 91-104. - Gajanova, Alena, CSR a stfedoevropska politika velmoci 1918-1938, Praha 1968.
- Galandauer, Jan, akol., 0 samostatny Ceskoslovensky stat 1914-1918, Praha 1992.
- Gebhart, Jan, Kuklik, Jan, Druha republika 1938-1939: Svar demokracie a totality v
politickem, spolecenskem a kultumim zivote, Praha 2004. - Gebhart, Jan, Kuklik, Jan, Strana narodni jednoty – strana vladni a vladnouci, in: Modemi
dejiny 1, 1993, s. 219-255. - Havranek, Jan a kol., Dejiny Univerzity Karlovy, dil III., 1802-1918, Praha 1997.
- Hodny, Martin, Ceskoslovensti politici 1918-1991, Praha 1991.
- Hlavacka, Milan, Zlaty vek ceske samospravy, samosprava ajeji vliv na hospodarsky, socialni a
intelektualni rozvoj Cech (1862-1913), Praha 2006. - Jaros, Jan, Budovy zastupitelskych ufadu v mezivalecnem obdobi, strategie jejich vyberu a
ziskavani, Diplomni prace, FF UK, Praha 2006. - Ka.my, Miroslav, Logika Mnichova. K politice hitlerovskeho Nemecka vuci CSR od
Mnichova k Protektoratu Cechy a Morava, in: CsCH, r. 25, 1987, s. 189-213 a 371- 403. - Klatil, Frantisek, Republika nad stranami, o vzniku a vyvoji ceskoslovenske strany narodne
socialisticke (1897-1918), Praha 1992. - Klimek, Antonin, R.ijen 1918 – Vznik Ceskoslovenska, Praha 1998.
- Klimek, Antonin, Kubu, Eduard, Ceskoslovenska zahranicni politika 1918-1938, Praha 1995.
- Kubu, Eduard, Holasek, Petr, K navazani diplomatickych styku v ceskoslovensko zahranicne
politicke praxi v letech 1919-1939, in: CsCH, r. 35, 1987, s. 876-885. - Kvacek, Robert, Chalupa, Ales, Hejduk, Milos, Ceskoslovensky rok 1938, Praha 1988.
Liskova, Marie, Sbomik pfedstavitelu zemske samospravy v Cechach 1861-1913, Praha 1994.
Marsoun, Erik, Diplomat a politik Frantisek Chvalkovsky a vyslanectvi protektoratu Cechy a Morava,
Diplomni prace, FF UK, Praha 2002.
Nemecek, Jan, Likvidace ceskoslovenske zahranicni sluzby po 15. bfeznu 1939, in: AUC Phil-Hist, r.
1998/1, Studia Historica XLVIII, s. 143-158. - Michalek, Slavomir, Diplomat Stefan Osusky. Bratislava 1999.
- Moulis, Miloslav, Osudny 15. bfezen, Praha 1979.
- Navratil, Michal, Almanach ceskoslovenskych pravniku, Praha 1930.
- Nikodemova, Jifina, Odboj a nadeje: Vzpominky na leta 1939-1945, Praha 1985.
- Pasak, Tomas, Cinnost protektoratni reprezentace na podzim roku 1939, in: CsCH, r.
17, 1969,s.553-572. - Paulova, Milada, Dejiny Maffie, odboj Cechu a Jihoslovanu za svetove valky (1914- 1918),
Praha 1937.
78
Paulova, Milada, Tajny vybor Maffie a spoluprace s Jihoslovany v letech 1916-1918, Praha 1968.
Pecenka, Marek, Luiiak, Petr, a kol., Encyklopedie moderni historie, Praha 1999. Politicka elita
mezivalecneho Ceskoslovenska 1918-1938: Kdo byl kdo, ed. Frantisek Kolar a kol., Praha 1998.
Proks, Petr, Politikove a vznik republiky 1914-1918, Jihlava 1998.
Sladek, Zdenek, Mala dohoda 1919-1938. Jeji hospodarske, politicke a vojenske komponenty, Praha
2000.
Soubigou, Alain, Tomas Garrigue Masaryk, Praha 2004.
Tesar, Jan, K problemu nacisticke okupacni politiky v Protektorate v roce 1939, in: HaV, 1969, c.
1, s. 40-85.
Tomasek, Dusan, Denik druhe republiky, Praha 1988. Tomasek, Dusan, Z druhe republiky 1-2, Praha
- www.senat.cz/zajimavosti/tisky/1vo/tiskyT2 l 40_00.htm.
79
7 Prilohy
Seznam priloh:
c. 1 – Robert Flieder fotografie z roku 1919
c. 2 – Robert Flieder fotografie z roku 1927
c. 3 – Robert Flieder fotografie z roku 1935
c. 4 – Robert Flieder fotografie z roku 1948
c. 5 – Robert Flieder a Kamil Krofta fotografie z roku 1938
c. 6 – Cruzescu, Jina, Krofta, Smutny, Kilnzl-Jizersky, Dragutinovic a Flieder fotografie z roku
1938
c. 7 – Milada Fliedrova fotografie z roku 1927
c. 8 – Milada Fliedrova fotografie z roku 1933
c. 9 – Milada Fliedrova fotografie z roku 1936
c. 10 – Bozena Fliedrova fotografie z roku 1933
80
Priloha c. 1
Robert Flieder fotografie z roku 1919
81
Priloha c. 2
Robert Flieder fotografie z roku 1927
82
Pfiloha c. 3
Robert Flieder fotografie z roku 1935
83
Pfiloha c. 4
Robert Flieder fotografie z roku 1948
84
Pfiloha c. 5
Robert Flieder a Kamil Krofta fotografie z roku 1938
85
Priloha c. 6
Z leva rumunsky vyslanec Cruzescu, vyslanec Jina, ministr zahranicnich veci Krofta, vyslanec
Smutny, vyslanec Kiinzl-Jizersky, jugoslavsky charge d’affaires Dragutinovic a vyslanec Robert
Flieder fotografie z roku 1938
86
Priloha c. 7
Milada Fliedrova fotografie z roku 1927
87
Priloha c. 8
Milada Fliedrova fotografie z roku 1933
88
Priloha c. 9
Milada Fliedrova fotografie z roku 1936
89
Priloha c. 10
Bozena Fliedrova fotografie z roku 1933
90