Nemecka vojenska kontraspionaz V Praze Refercit III F Abwehrstelle Prag a jeho cinnost proti spojeneckym zpravodajskjm sluzbcim na Balkcine (1941-1944)¹

Stanislav Kokoska

Stav vjzkumu a pramennd zdkladna

Problematika kontraspionazni cinnosti nemecke vojenske rozvedky a kontraroz vedky (abwehru) stala az do po6itku devadesat:ych let na pokraji zajmu ceskych historiku a historizujfdch publicistu. Zcela jasne to doklada prfpad nejznamejsiho ceskoslovenskeho agenta z let druhe svetove valky Paula Thiimmela. Teto vskutku rozporuplne postave bylo od roku 1964 venovano jiz nekolik sarnostatnych publi kad,² z nichz nektere se dockaly sveho vydani v zahranicL³ Thiimmel pro ceskoslo venskou zpravodajskou sluzbu pracoval od roku 1936. I v seri6znfch zahranicnich pradch je oznacovan za dustojnika abwehru, kterydikysvemu sluzebnimu postaveni a osobnimu pratelstvi s risskym vedoudm SS Heinrichem Himmlerem dodal ces koslovenske zpravodajske sluzbe nejenom dulezite informace o chystane okupaci ceskych zemi, ale i o vojenskych pripravach proti Polsku, Francii, Velke Britanii

V ponekud jinem zneni vychazf tato studie soubezne pod mlzvem ,,Das Referat III F der Abwehrstelle Prag im Kampf gegen alliiene Nachrichtendienste 1941-1944″ ve sbomiku: SCHAFRANEK, Hans – TUCHEL, Johannes (ed.): Krieg im Ather: Widerstand und Spionage im zweiten Weltkrieg. Wien, Picus Verlag 2003, s. 335-365.

AMORT, Cestmfr – JEDLICKA, Ivan M.: Tajemstv{ vyzvldale A-54: Z nezncfmjch aktit druhe’ho

oddllen{. Praha, Vydavatelstvi rasopisti MNO-SPB 1964; rozJffene vydan!: TiZ: Hledcf se zrcfdce

X. Praha, Na!e vojsko 1968; STROBINGER, Rudolf: Stopa vede kRenemu. Praha, Nakladatelstvi Lidove demokracie 1964; doplnene vydanf: TYZ: A-54: Stopa vede k Renemu. Brno, Moravska

Bastei 1994. “

AMORT, C. -JEDLICKA, I. M.: The Canaris File. London, Wingate 1970; STROBINGER, Rudolf:

A-54: Spion mit drei Gesichtern. Miinchen, Paul List Verlag 1966; TYZ: Die unheimliche Jagd.

Landshut, VPA 1977.

466 Soudobe dejiny X / 4

a SSSR.⁴ Ve skutecnosti se vfak jednalo o civilniho zamestnance, ktery nejpozdeji

od roku 1937 pusobil v kontraspiomH.nfrn referatu III F drazd’anske ufadovny ab wehru. s timto dvojitym agentem se V tomto prfspevku jeste setkame, protozc

v breznu 1939 byl preloien k nove znzene prazske ufadovne abwehru (Abwehrstelle

Prag, oficialne uiivana zkratka Ast Prag) a jako zkuseny hlavniduvemik (Hauptver trauensmann, zkratka H-V-Mann) stal v cele zdejsi ,,Hauskapelle”.5

Obrat v dosavadnim historickem badani nastal koncem osmdesatych let, kdy zacaly bye ke studiu postupne uvolnovany archivnf fondy duleiite pro poznani cinnosti nemecke zpravodajske sluiby v letech druhe svetove valky. Zhlediskadaneho tematu nejvetsi vymam majifotokopie mesfcnkh hlasenf prazske ufadovny abwehru, respek tive jednotlivych referatt’.i tfetiho oddeleni, ktera souvisle pokryvaji obdobi od zarf

1941 do dubna 1944. Tento material se sice podanlo ziskat ui v sedesatych letech z byvaleho Sovetskeho svazu, byl vsak uloien v Ustavu marxismu-leninismu UV KSC a naprosta vetsina badatelu tak k nemu nemela pnstup.⁶ Mesicni hlaseni referatu III F

byla zpracovavana pouze ve dvou exemplanch, z nichi jeden se postupoval refera tu III F v berlfnskem ustfedi nemecke zpravodajske sluiby (Amt Ausland/Abwehr) a druhy se zakladal v registrature jeji praiske ufadovny. Slo o pevne strukturovany dokurnent se dvema zakladnimi body: ,,Situace” (Lage), v nii se uvadelo nasazeni vlastnich agentt’.i proti nepratelskym zpravodajskym sluibam, a ,,Obecne zaleiitosti” (Allgemeines), kde se zachycovaly hlavni udalosti ve sluiebnim obvodu ufadovny ab wehru, at ui se jednalo o sledovani zahranicnich konzulatt’.i nachazejicich se v Pra ze, dopadeni nepratelskych ,,padakovych agentt’.i”, radiove obranne zpravodajstvi (Funkabwehr) nebo sluiebnf cesty pracovnfku referatu III F. Od brezna 1942 byla zavedena nova forma mesicnich hlaseni, ktera obsahovala nasledujfci hlavni rubriky: Spoluprace s jinymi slufobnami, Sluzebni navstevy, Dt’.ivemici (V-Leute), Zvlastnf zpravy a Ruzne, kde se uvadely dovolene, sluiebni cesty a odveleni. Nejduleiitejsf cast mesicnich hlaseni predstavovaly udaje o nasazeni vlastnich agentt’.i. Pomeme obsaine popisovaly prubeh kontraspionainfho nasazenf jednotlivych dt’.ivernfku, je

jichi pravou identitu je vsak nutne zpetne rekonstruovat. V mesicnfch hlasenich se totiikoznaceni agentu pouzfvalo evidencnich cfsel,⁷ V pfipadekmenovych duvemikt’.i a prileiitostnych informatoru pak jejich krycich jmen.

Srv. napr. DEAR, Ian – FOOT, M. R. D. (ed.): The Oxford Companio11 to World War II.Oxford – New York, Oxford University Press 1995,s. 1108; HINSLEY, F. H. -THOMAS, E. E.-RANSOM,

C. F. G. – KNIGHT, R. C.: British Intelligence in the Second World War, sv. 1: /cs Influence on Strategy and Operations. New York, Cambridge University Press 1979, s. 58; MACDONALD, Callum: The Killing of SS Obergruppen)iihrer Reinltard Heydrich. New York, The Free Press 1989,

s. 54-55; WALLER, John H.: TheUnseen War in Europe: Espionage and Conspiracy in the Second World War. New York, Random House 1996,s. 66-67.

Pod dmco mlzvem se rozumela men { skupina dtivemlkti, ktera ptisobila pfi kazde Abwehrscelle

a pod vedenim pfideleneho hlavnfho dtivemlka (takzvany Kapellmeister) provildela nalehave operativni ukoly. Viz MADER, Julius: Hitlers Spionagegenerale sagen aus. Berlin (Ost), Verlag der Nation 1970, s. 212.

Ones jsou tyto dokumenty ulozeny ve Vojenskem ustfednim archivu v Praze (dale jen VUA)

v archivni sbirce Abwehrstelle Prag (dale jen Ast Prag).

Prafska ufadovna ptivodne pouzivala obecne znameho znai!eni agentti slofeneho z kombinace

Nemeckci vojenskd kontraspiondz v Praze 467

Daisidulezitypramen propoznanicinnosti prazske ufadovnypredstavuji povalecne vypovedi jejich zamestnancu a agenru. Ceskoslovenskym bezpecnostnfm organum se podaiilo uz 11. cervna 1945 dopadnout kapitana Alfreda Klausnitzera, ktery byl v lednu 1942 prelozen z drazd’anske ufadovny abwehru do Prahy a osm mesicu nato zde prevzal vedeni referatu III F.⁸ Zadrzena byla rovnez Ludmilla Ascherova, ktera od cervna 1939 pracovala v tomto referatu jako sekretarka.⁹ Vypatrat se podafilo i svobodnfka Antonina Blatneho (Blatny), jeni zde pusobil od rfjna 1943. Nez vsak mohl byt organy ceskoslovenske kontrarozvedky fadne vyslechnut, opustil uzemi Ceskoslovenska a zmizel ve Vfdni. Z americkeho zajeti by! naopak predan v cervenci 1946 podplukovnfk Robert von Tarbuk. Jeho zpravodajska kariera zacala uAbwehr stelle Wien, behem valky vystrfdal nekolik dalsfch sluzeben abwehru a v listopadu 1944, jiz po zacleneni casti abwehru do Hlavnfho ufadu fisske bezpecnosti (Reichssi cherheitshauptamt – RSHA), byl prevelen k takzvanemu Kommando Meldgebiet Prag, kde prevzal vedenf Sekce VI Z – Ost (byvaly referat III F).¹⁰ Obdobne dokumenty

vzesle z cinnosti americke vojenske kontrarozvedky jsou k dispozici i v Narodnim archivu ve Washingtonu D.C.11

Spolecnym jmenovatelem vyse uvedenych povalecnych dokumenni je jejich po vsechnost, nepfesnost v udajfch, a pfedevsfm zjevna snaha vysetfovanych zatajit nektere dulefae momenty z cinnosti abwehru. Napffklad kapitan Klausnitzer vesvem prvnim vyslechu 11. cervna 1945 tvrdil, ze po svem pfidelenf do Prahy pusobil ve stabu zplnomocnence branne moci u ufadu rfsskeho protektora, kde v ramci kuryrnf sluzby jezdil do Vidne, Belehradu, Sofie, Budapesti a Berlfna. V pozdejsfch vyslesich

pak sice celkem podrobne hovofil o uspesich abwehru proti britske a americke zpra vodajske sluzbe v Turecku, vytrvale se vsak vyhybal vsem temarum, ktera souvisela s jeho cinnosti proti Ceskoslovensku.

Pozici vysetfovacich organu ztHovala skutecnost, ze nemely k dispozici dostatek puvodniho dokumentarnilio materialu. Tento problem se nejvyrazneji projevoval pfi pokusech zdokumentovat cinnost agentu prazske ufadovny abwehru a V prfpadevaz nych provinenf je postavit pfed mimofadny lidovy soud. Celkem se po skoncenf val ky podarilo vypatrat pet techto agentu, kterf pusobili V zahranici. Alexander Brabec,

p(smen a cisel, ve kterem pocatecn( velke pismeno oznacovalo d111h agenta (E = Erkunder, U = Umschlagstelle apod.). V lednu 1942 by!u pratske ufadovny zaveden novy evidentnl system. Pocatecn( velke plsmeno zustalo zachovano, dale nasledovalo vlastnf evidencn( cislo, uvadene

od jedne, ktere bylo doplneno o male pfsmeno .,p” (napf. E 19p). Puvodni znacenf se po tomto datu pouiivalo jen u agenni, ktefi kmenove pi’islu!eli k jinym ufadovnam a do Prahy byli jen docasne pfevedeni.

Vyslechove protokoly kapitana Klausnitzera jsou ulozeny v Archivu ministerstva vnitra CR

v Praze (dale jen AMV CR), ve fondu Hlavni spn\va vojenske konrrarozvedky (dale jen 302), 302-49-16.

Jej( vyslechove protokoly jsou ulozeny camtiz, 302-1-10.

Io Vypovedi Roberta von Tarbuka jsou ulozeny ve Statnim oblastnim archivu v Praze (dale jen SOA

Praha), ve fondu Mimoi’adny lidovy soud Praha (dalejen MLS Praha), Tk XX 15119/47.

Srv. svazek zde vydavane edicnf fady faksimilf dokumenni Covert Warfare, c. 13 (1988), kde jsou mj. pi’eruteny vytahy z vyslechu podplukovnfka Roberta von Tarbuka, nadporucfka Rudolfa Pandera a nekolika dal!ich dustojnfku abwehru, kteff pusobili v jihovychodnl Evrope.

468 Soudobe dejiny XI 4

jenz pracoval hlavne pro sofijskou pobocku nemecke zpravodajske sluzby, vsak za zady abwehru prokazatelne pusobil jako kuryr domadho odboje, a tak proti nemu nebylo ani zahajeno nzenf podle povalecnych retribucnich dekreru.¹² Dam dva

agenty, bratty Antonfna a Bruno Kratschmera (E 392 a E 18p), pfedaly do Ceskoslo venska organy americke vojenske kontrarozvedky. Soudni process Bruno Kratschme rem probfhal od 6. unora do 28. brezna 1947 a skon61 osvobozujicfm rozsudkem, protoze se nepodai’ilo dostatecne prokazat, ze by obzalovany by! agentem nemecke zpravodajske sluzby.¹³ Naprostym paradoxem skoncilo pffpravne soudni vysetfovanf Antonina Kratschmera, jednoho z uspesnych agenru prazske ufadovnyabwehru, ktery

by! mimo jine nasazen na balkanske kurymf !inky ceskoslovenskeho odboje. o jeho

vine nemohly existovat zadne pochyby, protoze jako agent nemecke zpravodajske sluzby byl veden UZ za valky V dokumentech orgami ceskoslovenske exilove vlady, a vysetfovanf americke vojenske kontrarozvedky (Counter Intelligence Corps – CIC) v lete 1945 skoncilo zaverem, ze sve cesty do Istanbulu v letech 1942 a 1943 vy konaval v zajmu abwehru s diem proniknout do britske a dalsfch spojeneckych zpravodajskych sluzeb. Naprosta vetsina ceskych svedku vsak vypovidala v jeho pro

spech, snad proto, ze si nechteli pfipustit, ze za valky bezelstne uverili ,,nemeckemu provokaterovi”. Nelze ovsem ani vyloufo, ze za Kratschmerovym pripadem staly za jmy nektere z ceskoslovenskych zpravodajskych sluzeb. V kazdem pnpade 31. bi’ezna 1947 verejny falobce u Mimoradneho lidoveho soudu v Praze podal navrh na za staveni trestnfho stihanf Antonina Kratschmera s tim, ze pro ne neshledal zadne duvody.¹⁴

Jedinymi agentyprazske ufadovnyodsouzenymi po valcese takstaliAntonin Krizek (E 1288, pozdeji E 3p) a Mirko Smat (E lOp). V pnpade Krizka se jednalo skutecne o nebezpecneho agenta, ktery pusobil na balkanskych kurymich linkach ceskosloven skeho a srbskeho odboje. Tlumocnika a pomocnika mu na techto cestach delal Cech Mirko Smat, ktery zil az do roku 1941 v Belehrade. I kdyz o vine obou muzu ne existovaly zadne pochybnosti, jejich pnpad se tahl tri roky. Teprve v rfjnu 1948 Mimo radny lidovy soud v Praze vynesl rozsudek, kterym odsoudil Krfzka k dvaceti a Smata

k peti letum vezeni.15

Na zaklade dokladu, ktere Brabec pn setreni predloiil na svoji obhajobu, dospela Oblastni uradovna Statnf bezpecnosti v Praze k nasledujicimu zaveru: ,,Brabec nijakym zpusobem nepo skodil zajmy reskeho odbojea naroda, a naopak,jak vysvfta ze vsech potvrzenf, bylajeho cinnost

ve prospech ceske veci velice uspesna.” VizAMVCR, 302-110-2, pfipis OU StB z 19.2.1947.

SOA Praha, Ml..S Praha, Lsp XXXIV 5062/46. Bruno Kratschmer, spolumajitel velkoobchodu

s kvetinami, s abwehrem spolupracoval pi’edevsim proto, aby se vyhnul sluzbe ve wehrmachtu. V roce 1943 vykonal dve cesty do Vatikanu, kde se neuspesne pokusil vzbudit zajem papezske kurie o tajne koncakty do protektoratu. Vzhledem k romu, ie kapitan Klausnitzer byl jii predan

do SSSR a nemohl byt protoveveci dodatecne vyslechnut, mohl se soud opfit pouze o svedectvi Ludmilly Ascherove. Ta sice potvrdila, zevysetfovany by!veden v registrature prazske ufadovny

a ie vykonal nekolik zahranicnich cest, avfak neznala zadne podrobnosti. Podle jejlho nazoru

,.Bruno Kratschmer by! celkem neskodny a pro svoje poslanf se vubec nehodil”.

Tamtc!t, Ml..S Praha, Ls XXXIII 6216/46.
Tamtc!z, Ml..S Praha, 660/48. V zafi 1956 by!Kfiiek podminecne propu ten na svobodu s odu vodnenfm, ie ve vykonu trestu se choval fadne a je jii pokro<‘!ileho vc!ku.

Nemeckd vojenskd kontraspiondi V Praze 469

Prestofo po skoncenf valley se podafilo odsoudit pouze dva agenty, spisy Mimo radneho lidoveho soudu v Praze jsou dtilezirym pramenem k historii prazske ufa dovny abwehru. Vedle vyslechovych protokohi obvinenych osob jsou zde ulozeny jejich pasy, nizna vyjadreni odbomych znalcti a vypovedi lid!, kteris temito agenty prisli do kontaktu, respektive s nimi v dobre vire spolupracovali.

Zpnstupneni faoke skaly archivnich pramenti po roce 1989 se samozrejme po zitivne odrazilo i V historickem badani. V teto souvislosti je nutne na prvnim miste jmenovat monografii Vaclava Kurala Vlastenci proti okupaci, jez je venovana dejinam domaciho odboje v letech 1940 az 1943. Prace vsak obsahuje i rozsahly exkurz o cin nosti referatu III F prazskeho abwehru pfi odhalovani ceskoslovenskych, polskych a srbskych kuryrnfch spojti na Balkane.¹⁶ Vojensky historik Bretislav Tvanizek na zaklade dochovanych mesicnich hlaseni zpracoval obsafoy prehled o organizacni strukture prazske ufadovny a jejich ukolech.¹⁷ A konecne, odbome historicke revize se dockaly i zivotni osudy Paula Thiimmela¹⁸ a Bedficha Laufera,¹⁹ dvou nejznamej sich agentti prazske ufadovny abwehru, kten na Balkane ptisobili.

Pocdtky cinnosti prazske ufadovny

Prazska ufadovna abwehru se zacala formovat hned v prvni den okupace ceskych zemi. Uz 15. brezna 1939 muselo byt pro jeji podebu vyklizeno cele jedno patro v budove hlavniho stabu ceskoslovenskearmady na Viteznem namesti. Podle ptivod nich zamerti viceadmirala Wilhelma Canarise mela ptisobit .,ve smeru na vychod a jihovychod a ve stredomorskem prostoru”.²⁰ v jejim cele stanul kapitan Otto Heymer, ktery stejnou funkci zastaval jiz v mnichovske ufadovne abwehru. Vzhle dem k tomu, ze az do roku 1943 uzemi protektoratu netvorilo samostatny branny obvod (Wehrkrei.s), byla nova sluz.ebna priclenena k ufadu zplnomocnence branne moci u risskeho protektora. Struktura noveho pracoviste nemecke tajne sluzby odpovidala tradicnimu schematu: oddeleni I. (spionaz.) s referaty pro pozemnf voj sko, letectvo, zbrojni prtimysl a s fotografickou a chemickou laboratori, oddeleni II. (sabotaze a podvratna cinnost), ktere vsak bylo brzy zruseno, a oddeleni III. (ob ranne zpravodajstvi), jemuz vcdle befoe obrany jcdnotlivych slozek branne moci

KURAL, V:klav: V/astenci proti okupaci: Ustredn{ veden{ odboje domcidho 1940-1943. Praha, Karolinum 1997, s. 167-181. Pr.Ice sice poprve vy la v sarnizdatove podobe jiz v race 1985, nicrnene vznikla za vyuzitf vsech klifovych prarnemi k dejimlrn prazske ufadovny abwehru.
1VARUZEK, Bfetislav: Abwehr v Protcktorate C:echy a Morava (1939-1944). In: Historie a vo jenstv{, roe. 42, e. 3 (1993), s. 110-141; e. 4, s. 95-119.
KOKOSKA, Jaroslav – KOKOSKA, Stanislav: Spor o agenta A-54: Kapitoly z dejin ceskoslovenske

zpravodajski s/uiby. Praha, Nafo vojsko 1994.

BAUER, Yehuda: Jews for Sale? Nazi-Jewish Negotiations, 1933-1945. New Haven – London, Yale University Press 1994, s. 128-144; ZUDOVA-LESKOVA. Zlatica: Obrana mlroda na Slo

vensku: Cesi v cs. dernokratickom odboji na Slovensku 1939-1941. In: Historie a vojenstv{,

roe. 42, e. 6 (1993), s. 77-131; SKORPIL, Pavel: Pnpad Bedi’icha Laufera. In: Terez(nski studie a dokumenty 1998. Praha, Academia – Nadace Terezfnska iniciativa 1998, s. 364-374.

BUCHHEIT, Gen: Der deutsc/1e Geheimdienst. Mi.inchen, Paul List Verlag 1967, s. 151.

470 Soudobe dejiny X / 4

a zbrojnich zavodu pfed cinnosti nepfitele pfipadlo v ramci referatu llI Fi provadeni aktivni kontraspionazes tezistem V zahranici.

Pokud slo o referat Ill F, jeho zformovani bylo svefeno zkusenym expertum na ceskoslovenskou zpravodajskou sluzbu, kten byli pfelozeni do Prahy z drazd’anske ufadovny abwehru. Vedoudm noveho referatu se stal kapitan Schi:inherr, alias,,Falk”, jenz nejpozdeji od roku 1937 vedl stejny referat v Drazd’anech. Spolu s nim pfisel sonderfilhrer Alfred Petermann, alias ,,dr. Franz”, a hlavni duvernik Paul Thilmmel, alias ,,dr. Holm”. Pfestoze Thilmmel, vyuceny pekaf a nositel zlateho odznaku NSDAP, Stai V hierarchii prazske ufadovny fakticky nejnfze, byl vseobecne povafovan za du leziteho pracovnfka referatu III F a jako takovy zaujfmal zvlastni postaveni. Podle povalecne vypovedi Roberta von Tarbuka vrchni velenf nemecke armady pfikladalo Thilmmelovym zpravam velky vyznam a take vedouci referatu III F ve Vidni major Heinz Schmalschlagerho jiz v roce 1938oznacil za nejlepe informovaneho muzev za lezitostech ceskoslovenske zpravodajske sluzby. Thiimmel me! proto pfistup k nejtaj

nejsfm informacfm a mohl pro SVOU cinnost cerpat bez omezeni potfebne financni prostfedky.21

Soubezne s prazskou ufadovnou vznikala i pobocka v Brne (Abwehrnebenstelle Brunn). Zpocatku se pocitalo s tfm, ze bude podlehat ufadovne abwehru ve Vidni. Proto zdejiz od 15. bfezna 1939 pusobil kapitan von Tarbuk z vfdenskeho referatu III Fspolu se dvema dalsimi dustojniky. Vdubnu 1939, vsouvislosti se zrusenim vo jenske spravyv protektorate, vfak bylo rozhodnuto, ze ffzeni bmenske pobocky bude pfedano do Prahy.²² Jejfm novym vedoucim se stal kapitan Zeha referat III Fpfevzal kapitan Mimra, ktery o dva roky pozdeji pfesel ve stejne funkci do Prahy.

Hlavni pozornost abwehru zpocatku patfila ceskoslovenske zpravodajske sluzbe. V Haagu a Curychu zustavaly i nadale V cinnosti jej{ zahranicni expozitury, a navfc jedenacti dustojnfkum druheho oddeleni hJavniho stabu ceskoslovenske armady v cele s plukovnikem Frantiskem Moravcem se vpfedvecer okupace podafilo odletet do Velke Britanie. Do pokracovani protihry se jako prvni pustil major Schmalschla ger, jehoz duvernikum se jeste v bfeznu 1939 podafilo v Praze dopadnout Wemera Mikkelsena, alias ,,Mi:irze”. Slo o byvaleho policejniho ufednika z Hamburku, ktery by! stoupencem takzvane Cerne fronty Otto von Strassera, a soucasne jako spolu pracovnik protispionafoisekcc druheho oddelenf pfispel k odhalenf nekolika agentu v fadach nemecke emigrace. Za slib, ze nebude vydan gestapu, pfesel na druhou stranu a se svolenim viceadmirala Canarise odjel do Svycarska. Uspesne kontaktoval zdejsi ceskoslovenskou zpravodajskou expozituru a vzapeti se dostal i do Londyna a Haagu. Jeste v lete 1939 s nfm vsak ceskoslovenska zpravodajska sluzba pferusila vsechny kontakty, protoze vysly najevo nektere podezfele okolnosti jeho ,,uteku” z protektoratu.²³

Viz Excerpts from an Interrogation Report of Lieutenant Colonel Robert von Tarbuk, Chief of

VJ 2-Ost ofKdM Prague, 19 January 1946. In: Covert Warfare, c!. 13, nestr.1nkovano.

SOA Praha, MI..S Praha, Tk XX 15119/47, vy etfovad protokol s Robertem von Tarbukem z 9.8.1946.
KOKOSKA, J. – KOKOSKA, S.: Spor oagenta A-54, s. 142-143.

Nemeckd vojenskd kontraspiondz v Praze 471

Vyrazne lepe se vedlo druhemu Schmalschlagerovu agentu, vfdei’lskemu obchod nfkovi Erichu Wenderovi. Pro abwehr zacal pracovat kratce po anslusu Rakouska a zahy se mu podarilo proniknout do agentumf site ceskoslovenske rozvedky, v nfz by! od 20. cervence 1938 veden pod znackou A-1101 (ktycf jmeno ,,Venda”). Uz pocatkem kvetna 1939 se objevil na zachytne adrese v Curychu a znovu se prihlasil ke,,spolupraci”. By!proro vyslan do Parfze, kde dekonspiroval navevznikajfcf zpra

vodajskou expozituru a zrejme i nektere agenty, se kterymi chteli ceskoslovensti zpravodajsti diistojnici obnovit spojeni. Hned na dalsicestu ho majorSchmalschlager vybavil mikrofilmy dvou vojenskych predpisii, aby tak povzbudil zajem ceskosloven ske rozvedky. Koncem srpna, tedy kratce pred vypuknutim valky, Wender znovu prijel do Parfze a oznamil, ze se uz do Vfdne nevrati. Protoze tvrdil, ze za sebe nasel nahradu, obchodnfho cesrujiciho s povolenim k cestam do zahranici, by! premfsten ke svycarske expoziture, aby odtud i nadale udrfoval spojeni se svymi udajnymi zdroji: stenotypistkou zamestnanou u sedmnacteho armadnfho sboru veVfdni (Frau lein XVII) a pracovnfkem spisovny sedmeho armadniho sboru ve Vidni (Freund VII). Jeho cinnost o rok pozdeji ukoncila svycarska policie, ktera ho zrejme vzhledem k jeho francouzskemu pasu mylne povazovala za agenta francouzske zpravodajske sluzby a zatkla jej pro porusovani svycarske neutrality.²⁴

Mnohem jednoduseji obnovoval kontakty s ceskoslovenskou zpravodajskou sluz bou refer.it III F v Praze. Paul Thi.immel od roku 1936 udrfoval spojenf pfimo s dru hym oddelenim hlavniho stabu a v ramci ceskoslovenske vyzvedne site by! veden v kategorii nejdiilefaejsich agentii pod znackou A-54. Plukovnfk Frantisek Moravec by! presvedcen, ze se jedna o dobre informovaneho a soucasne i uplatneho dustoj nika z drazd’anske ufadovny abwehru. Na tomto mfste je nutne pripomenout, ze Thi.immel byl ve skutecnosti dvojity agent a ceskoslovenske zpravodajske sluzbe pre dal fadu informaci, ktere vysoko presahovaly ramec zpravodajske protihry. Uz v dubnu 1939 pomoci kontaktnf adresy obnovil spojenf s ceskoslovenskymi zpravo dajskymi diistojnfky v zahranici. Pocatkem cervna 1939 se pak s nimi poprve sesel v Haagu a pro referat Ill F dekonspiroval tamni expozituru ceskoslovenske zpravo dajske sluzby.²⁵ Na sve treti haagske schiizce, ktera se konala ve dnech 25. az 27. li stopadu 1939, Thi.immel mimo jine obsahle popisoval pomery vladnouci v prazske ufadovne abwehru: ,.Ofenzivne se uz temer nepracuje, Polska odpadlo, Rusko se uz

Erich Wender po svem vyho teni ze Svycarska nadale pokracoval v cinnosti pro vfdenskou ufadovnu. Pozdeji byl vyslan do lstanbulu, kde nav.1zal spojeni k americke zpravodajske sluzbe a soucasne pracoval i pro Jewish Agency. K jeho osudum blize viz MEYER, Winfried: Unter nehmen Sieben: eine Rettu11gsaktion fiir vom Holocaust Bedrohte aus dem Amt Aus/and/Abwehr im Oberkommando der Wehrmacht. Frankfurt/M., Verlag Anton Hain 1993, s. 183-185, 429 a 431. Autor nepfesne uvadi, ze Wender pusobil ve Francii a Svycarsku pod jmenem Reitmaier. Jeho nhkonl!mecky pas znel na jmeno Franz Reithoffer, v Parm pak olxlri:el francouzsky pas na jmeno Ernst Wellner.
Schuzky probfhaly v obchode s uml!leckymi pfedmety De Favoriet, jejz vlastnili manzele Karel

a Eli a Jelinkovi. Popis schuzek ceskoslovenskych zpravodajskych dustojniku se .,zpravo dajskym agentem dr. Holmem” je popsan ve spise nl!meckeho lidoveho soudu znacka 12 J 268/ 42g, krery oba manzele (s ohledem na rasove ukony byli forn1alnl! rozvedeni) odsoudil

29. kvetna 1943 k tresru smni.

472 Soudobe dejiny X / 4

nesmi delat, jihovychodnf staty se zpracovavajf z Vfdne, Klagenfurtu, Vratislavi a z novych zahranicnfch sluzeben v techto zemfch. Ast plnf predevsfm ukol obrany (proti spionazi – pozn. autora). (…) Ofenzivni oddelenf (nem[ecky] Abt[eilung] I,

Wi[rtschaft]) je personalne velmi nepatmea temer se nezmenilo, jakjsemje nahlasil drive. Pomery V protektoratu nakupily takovou premiru papfrovani, ze je take

prakticky videt, ze se nic jineho nedela. (…) Praci Ast Prag je mozne z valne casti povafovat za cistestatnepolicejnipraci (Stapoarbeit),z cehoz take [pramenf] trvajici spor s gestapem. (…) Prace lII F, vlastni kontraspionaz,se skoro vyhradne omezuje na zjisfovani byvalych agenni [nasazenych] proti Nemecku a patrani po sftich za hranicnfch zpravodajskych sluzeb pracujfcich v Praze. Vlastnf agenti vysilani do ciziny temer zadni. (…) Jediny utvar, ktery pracuje ofenzivne, je udema ceta (Stofi trupp) proti konzulatiim, zde jsou ziskavani agenti a duvemfci. (…) Vedle toho ma Ast Prag stab spolupracovniku z okruhu mfstnfch Nemcu, vetsinou studentii, ktefi

slidi po Praze av okolf. Dostavajf drobne ukoly, jako vypatrat nejakou adresu, zjistit nektere styky, pozorovat podezrele dustojniky a jine osoby.1126

,,Stapoarbeit.”, jak se Thiimmel ve zprave s despektem vyslovil o cinnosti prazske ufadovny, tvorila z valne casti pracovnf naplnjim nzene ,,Hauskapelle”.Jestlize V roce 1938 ,.domaci kapely”sledovaly predevsim osoby podezrele ze spionaze, tak po oku paci ceskych zemi cinnost prazske ,,Hauskapelle” dostala zcela nove rozmery. Nekdy v prvnf polovine roku 1942zpracoval Thiimmel pro prazskou n’.did ufadovnu gestapa ctrnactistrankovyelaborat o organizovanf ,,politicke zpravodajske sluzby”, do ktereho vtelil, jak vyslovne uvedl, sve vlastnf zkusenosti ziskane ve funkci vedouciho ,,domaci kapely”. Hned v uvodu vypocftal nasledujfcich sest hlavnich ukolu:

,,1. Dozor nad politickymi organizacemi a spolky v oblasti Protektoratu Cechy a Mo- rava, prevazne Velka Praha;

spojeni k ternto skupinam a boj proti jejich cinnosti namffene proti Hsi;
dozor nad ceskymi kultumimi a hospodarskymi organizacemi;
dozor nad jinymi nenemeckymi spo)ky, jako jsou ruske emigrantske skupiny, slovenska, svycarska, italska kolonie atd.;
spojeni ke skupinam a stranam organizovanym v zahranici; infiJtrovani duvemf ku za ucelem boje proti jejich cinnosti namffene proti risi (ve vetsine prfpadu vydavajfcfch se za zmocnence domacich ilegalnfch skupin);
dozornad politickymi zastoupenfmi cizichstatii (konzulaty); bojprotizneuzfvanf jejich extericorialnich pr.av ke skode rise.”

Konkretni priklady ,,nasazenf na ruzne skupiny” pak ukazovaly, ze prazska ufa dovna abwehru pojfmala kontraspionaz skutecne siroce a mela sve jednotlive duver niky i v okruhu osob spojenych s protektoratnf vladou, v ceskych kulturnfch kruzich a V jedine povolene ceske politicke organizaci – V Narodnfm sourucenstvf.²⁷

0 poctu osob pracujfcich v prazske ,,Hauskapelle” nemame zatfm k dispozici zadne

presnejsi udaje. Pro svou potrebu sice mela mestskou kancelar pod krycim oznacenim

AMYCR, 302-195-4, nedatovany strojupisny zaznam pofizeny v Haagu Paulem Thiimmelem.
Tamrez, 302-1-346, Bericht, wie ich mir aufgnmd meiner Erfahrungen einen politischen

Nachrichtendienst denke, bezw. aufziehen wiirde (nedatovany elaborat).

Nemeckci vojenskci kontraspioncizV Praze 473

finny Chlorosan, ale jeji clenove se vet:sinou schazeli se svym ridicim organem V sou kromych bytech, pokavamach, vimirnach av jinych verejnych podnicich. Overbovani vhodnych duvemiku a poskytovani potiebnych informaci se staral fasf okruh osob, ktere vetsinou ani nemusely byt v prfmem rfdicfm vztahu k prazske ufadovne abweh ru. Podle Thiimmelova claboratu zajfmave tipy mohli dodavat duvernici, ktefi byli cinni v Praze pfed valkou, nemecti a cesti pravnici, do jejichz kancelari befoe pficha zeli vhodni lide, cinovnici Narodniho sourucenstvi a ceske fasisticke organizace Vlajka, pnslusnici ruznych ceskych policejnich slozek a nemecke osoby, ktere se pred okupaci stykaly s takzvanou lcpsi ceskou spolecnosti. Z organu nemecke okupacnf spravy se pak jednalo o rakzvane Devisenschutzkommando a pobocku Zahranicniho ufadu (AuswiirtigesAmt), ktera poskytovala informace o zahranicnich zastupitelskych ufadech.²⁸

To, ie praiska ,,Hauskape/le” v tomto ohledu pripominala informacnf aparat Bez

pecnostni sluzby (Sicherheitsdienst-SD), nebylo zrejme pouze dflem nahody. Thum mel byl ve ti’icatych letech funkciomirem mismi pobocky NSDAP v Neuhausenu a do jeho kompetence spadalo sledovani politickych odpurcu ajine zpravodajske ukoly.²⁹ V race 1933 byl pfevelen do zpravodajskeho oddeleni Skupiny SA Saska, a teprve potom, kdyz po nekolika mesicich byla tato provizomi zpravodajska sluzba SA za stavena, presel k draid’anske ufadovne abwehru.

Prazska ,,domaci kapela” se skladala ze dvou casti, z nichz jedna, v Thummelove haagske zprave oznacovanajako Stofitrupp, sledovala zahranicnf konzulaty a prova dela bezna setieni. Jejim clenem se stal i Rudolf Chruma, okresnf vedouci Mladeze Narodniho sourucenstvi v Praze X:V, ktery byl naverbovan typickou policejni provo kaci. Na jare 1940 se dostal do kontaktu s jednim muiem, ktery se vydaval za pra covnika britske Zpravodajske sluiby (Intelligence Service), a zacal pro neho plnit ruzne patraci ukoly. Asi po tfech mesicich byl predvolan na gestapo, kde dostal na vyber: bud’ bude pracovat pro prazskou ufadovnu, anebo pujde do vezeni. V ramci zdejsi

,,domaci kapely” pak mel za ukol sledovat navstevniky svedskeho konzulatu a podle dodanych seznamu provefovat ty, ktefi ,,se jako Cesi hlasili k nemecke mirodnosti”, respektive byli podezreli z ilegaln( cinnosti.³⁰

Druhou cast ,,domaci kapely” tvofili zkuseni duvernici nemecke zpravodajske sluiby, ktefi dokonale ovladali cesky jazyk. Venovali se naboru novych agenru, pro vefovali jejich cinnost a rovnez vyjiideli do zahranici, kde V souvislosti s nasazenfm agentu rcferatu Ill F provadeli pomocne kontraspionazniukoly. Patfil k nim napfiklad dr. Otto Knahl, alias ,,Kratky’, ktery jeste pfed rozbitim Ceskoslovenska jako naciona listicky oricntovany nemecky vysokoskolak pracoval pod fizenim Paula Thiimmela pro drazd’anskou sluzebnu abwehru a v roce 1937 byl za tuto cinnost odsouzen

Tamtiz.
Srv.10Jalire1927-1937: Ortsgruppe Neuliauscn derNSDAP.Sayda- Neuhausen 1937,s. 31-32, 43.
AMYCR,302-44-3, vyslcchovy protokol s Rudolfcm Chrumou z 8.3.1946. Tuto cinnost Chruma

vykonaval do konce rokn 1941, kdy do lo k reorganizaci .,Hauskapelle”. V roce 1943 se stal konfidentem prazskcho gestapa av ramci referaru IV N plnil idcntickt! ukoly.

474 Soudobe dejiny X / 4

k patnacti lenim vezenf.³¹ Dulezite ukoly vfak plnil zejmena Augustin Seidl, alias

,,Sedlacek”, ktereho Thiimmel nechal dosadit na misto reditele znameho prazskeho zabavniho palace Lucema. V roce 1941 Seidl prokazatelne asistoval v Bratislave a Budapesti pri odhalovani kuryrniho spojeni a pozdeji pracoval pro prazske gestapo, kde v ramci referatu IV N pomahal organizovat chod konspiracni kancelare ,,Glawa” ve Stepanske ulici.³²

Rychlost, s jakou se abwehr v protektoratu etabloval, dokladaji i denni hlaseni, jez podavalo policejni Einsatzkommando Prag. Uz 30. brezna 1939 nemecti vojensti zpravodajci informovali sve kolegy z nemecke tajne policie, ze ,jeden jejich spolu pracovnik v Brandyse narazil na sic tajne organizace, namirene proti Protektoratu Cechy a Morava, kteraje prevazne slozena z mladych ceskych dustojniku”. Vdubnu se v dennich hlasenich gestapa objevilo nekolik daBich prfspevku, ktere pochazely od duverniku prazske ufadovny abwehru a cykaly se vytvareni odbojovych skupin, ilegalnich letaku a odbojnych naiad v ceske spolecnosti. Sedmnacteho kvetna 1939 v nich bylo zmfneno i to, ze ,,na zaklade duvemych hlasenf bylo zatceno devet pri slusniku jedne ilegalni skupiny, ktei’i se chteli venovat teroristickym cinum, jakoz i zpravodajske cinnosti”.³³

Prazska ufadovna abwehru stala rovnez V pozadi jednoho z prvnich skutecne vyznamnych uspechu nemecke kontraspionaze, ktery byl v dokumentech gestapa veden jako,,Pripad CTI<” a nemeckym lidovym soudem nakonecsouzen jako ,,Trestni vec Zdenek Schmoranz a spol.”. Slo o skupinu byvalych dustojnfku, ktenpo 15. brez nu 1939 byli zamesmani jako urednici tiskove dozorci sluzby. Podlehali vedoucimu tiskoveho odboru predsednictva ministerske rady Zdenku Schmoranzovi a ve sku tecnosti tvoi’ili tajny informacnf aparat, ktery pro predsedu protektoratni vlady generala Aloise Eliase shromazd’oval informace o politickem, hospodarskem a vo jenskem deni v ceskych zemich. Dalsimi kanaly pak byly tyto zpravy pi’edavany domacimu vojenskemu odboji a soucasne i odesilany ceskoslovenskym exilovym predstavitelum v zahranicf. Pi’fpad se gestapu podarilo otevrit koncem cervna 1939 po hlaseni byvaleho agenta abwehru Karla Prokopa, ktery od roku 1936 pracoval V Praze pro vyzvednou sic drazd’anske Abwehrstelle, na jejimz nzeni se vyznamne podilel Paul Thi.immel.³⁴ Gestapo, ktere prevzalo dalsi patrani, pravidelne informo valo prazskou ufadovnu abwehru o prubehu vysetfovani a po dohode s ni stanovilo i datum zatceni cele skupiny. Slo o dulezity uspech, ktery nejenom kompromitoval

Bliie viz Stcitn{ ustfedni archiv, Praha (dllle jen SUA), fond Prezidium ministerstva vnitra, 225-1295-4, trestn!oznllmen! policejn!ho feditelstv! Praha na Otto Knahla z 30.3.1936.
VUA, archivni sbirka 308, 308-56-1, Zpravodajskll sluzba a duvemicky aparat gestapa v Praze

(nedatovany elaborllt).

SUA, fond Ufad filskeho protektora (dale jen URP), 114-303-1, denni hlasenr Einsatzgruppe

Biihmen z 30.3.1939 a 17.5.1939.

Za jednoho z ufedniku tiskove dozon!isluzby by!vybran i byvaly kapitan Vaclav Mennen, ktery byl Prokopovym svagrem. Mennert, jenz pozdeji pfijal nemecke oboinstvi, vystupoval pak v procesu jako svedek obfaloby.

Nemeckci vojenskci kontraspiondz V Praze 475

protektoratnf vladu, ale otevrel gestapu i cestu k nejvyznamnejsf vojenske ilegalnf organizaci – Obrane naroda.³⁵

Kompetencn{ spory a afera ,,zrcidce X”

Uzka spoluprace prazske ufadovny abwehru s gestapem pri potfranf ceskeho odboje pokracovala i V nasledujfcim obdobf. Nekolikrat byla vyslovne zminena V obsahle zprave, kterou 2. dubna 1941 u prflezitosti vyroci sve dvoulete existence pripravila sluzebna zplnomocnence branne moci u ufadu nsskeho protektora. V kapitole ve novane cinnosti abwehru v protektoratu se k tomu uvadelo: ,,Od jara 1939 vznika mezi ceskym ob}vatelstvem, zejmena mezi inteligenci, hnutf odporu proti risi. ( )

Proti nemu je vojenskym abwehrem V uzke spolupraci s velitelem Bezpecnosmi policie planovite postupovano, zejmena formou kontraspionaze. Uspechy teto sy stematicke prace abwehru se velice brzy projevily. Jiz v lete 1939, pred vypuknutim valky, mohla bytznicena jedna rozvervena zradcovska skupina (,,Prfpad CTK”- pozn.

autora). v dalsim prubehu valky se velmi rychle darilo odhalovat ceske skupiny

odporu a jejich zradcovskou cinnost a cemymi zasahy, ktere vedlyk mnoha srum za tceni, je rozbijet, nebo alespon ochromovat. Dale byly rozkryty opeme body nepra telske zpravodajske sluzby na Balkane a jejich spojeni do protektoratu, a tak prove dena cenna pripravna prace pro zpravodajske zajisteni nadchazejfciho nasazeni wehrmachtu na jihovychode. Pritom se prokazalo, ze ceska emigrace na Balkane ajejispojenf do protektoratujsou hlavnioporou nepratelske, zejmena anglicke, zpra vodajske sluzby. ( ) Soucasne lze vyzdvihnout, ze vojenskemu abwehru se podarilo

v uzke spolupraci se sluzebnou velitele Bezpecnostni policie, ucelnymi opatrenimi a intenzivni cinnosti zabranit V obvodu protektoratu cetnym skodam, zejmena na

rusovani vojensky dtilezicych oblastf.”3⁶

Znacne rozdilne vnimal vzajemnou spolupraci velitel Bezpecnostni policie (Sicher heitspolizei – Sipo) a SD v Protektoratu Cechy a Morava SS-Oberfiihrer Walter Stah lecker. Uz 12. unora 1940 zpracoval pro ufad rfsskeho protektora obsahlou stiznost,

v niz podrobne dokazoval, ze general Erich Friderici, zplnomocnenec branne moci u ufadu risskeho protektora, a jemu podrizene slozky nalezite neplnf sve povinnosti

a fakticky tak z:ezuji policejn( praci. Na konkretnfch pi’tl<ladech dokladal, ze pn

Iikvidaci ceskoslcvenskearmadywehrmacht nedokazal zabranit vzniku silnevojenske odbojove organizace a ze liknavy prfstup Fridericiho podi’izenych usnadnil utek ces kym dustojnikum stihanym gestapem. Pokud slo o prazskou uiadovnu gestapa, konstatoval prede,·sim to, ze nemecka vojenska zpravodajska sluzba fakticky pi’ekra cuje dohodu o rozdeleni kompetenci a vzajemne spolupraci z roku 1936:,,Spoluprace

BHze viz KOK0 KA. Stanislav – PIVCOVA, Zuzana: General Eli.I a Scl1moranzova skupina tiskovycll dtiv :nfkti. In: Historie a vojenstvi, roe. 45, c. 6 (1996), s. 138-158.
VUA, fond Der Wehrmachtbevolmachrigte beim Reichsprotekror in Bohmen und Mahren (WB

8.u.M.), Zusammenstellung iiber die Aufgaben und Arbeiten der Dienstelle des Wehrmacllt bevollmachtigtm wahrend des zweijiihrigen Bestehens, zprava c. 22/41Gdos z 2.2.1941.

476 Soudobedejiny X / 4

je drahnou dobu stanovena ustfedni i’Hskou dohodou mezi admiralem Canarisem a SS-Gruppenfiihrerem Heydrichem, pncemz Bezpecnostni policii byla pfiznana vy

lucna pnslusnost v politickopolicejni oblasti. Co se tyka spoluprace odehravajid se v oblasti abwehru, nejsou vznaseny ani uradovnou abwehru branne moci, ani mym vedoucim ndid ufadovnygestapa nejake stiznosti. Naopak!V politickeoblastije tomu jinak. Zde si Ast pocina zpusobem, ktery nutne mus{ vest k rozporu s Tajnou statni policii a take s Bezpecnostni sluzbou. Chtel bych zde v zajmu porozumeni odhlednout od jednotlivych pnpadu a mfsto toho navrhnout, aby zplnomocnenec branne moci se zrel<l cinnosti V teto oblasti, a ackoli se to melo stat, zrusil pokyny dane Astu. Ze sve stranyse budu starato to, abyzplnomocnenec branne moci byl informovan o rozsahu

probiliajid spoluprace v oblasti abwehru, jakoz i o aktualnich politickych otazkach v ceskomoravskem prostoru.”37

Spar, o jehoz dalsim pnibehu zatim mnoho nevime, se pravdepodobne podstatnym zpusobem dot:ykal i prazske ,,Hauskapelle”. Uz v race 1936se Heydrichovi nelibilo, ze tyto zpravodajske slozky vysetfuji na vlastni pest a vykonavaji kvazipolicejnf funkce. Heydrichuv pozadavek na zruseni .,domacfch kapel” vsak Canaris tehdy odmiti.³⁸ Vprotektoratu se cely problem znovu otevfel, protoze V podminkach okupovane zeme zjevne neslo dost dobfe urcit, kde konci kontraspionaz a zacina ,,politickopolicejni oblast”, respektive boj protidomacimu hnutiodporu. Ostatne i gestapohranicidanou takzvanymi deseti pfikazanimi z roku 1936 prekracovalo a pracovalo v oblastech, ktere mely tvorit domenu abwehru. Sia napriklad o rozkryvani zpravodajske site ceskoslovenske zpravodajske sluzby z dobypi’ed okupad. Prazska ufadovna abwehru, respektive jeji referat III C, sice pro tento ucel analyzovala spisovy material cesko slovcnske annady, avsak zjisiovacf vyslechy byvalych zpravodajskych dustojniku provadelo gestapo, jez pak predavalo abwehru jeden exemplar protokoh’.i k dammu vyuziti.³⁹ Obdobny piipad pi’edstavovalo i nasazeni agenta Augustina Preucila, kte re neslo vsechny znaky aktivnfho kontraspionaznilio opati’eni. Sia O byvaleho svo bodnika letectva, jenz by!v cervnu 1939 zatcen gestapem pri pokusu zfskat brazilske

vizum a pak donucen ke spolupraci. o mesk pozdeji ho kontraspionaznf oddeleni

prazskeho gestapa vyslalo do Polska, aby zde zjisioval podrobnosti o forrnovani ces koslovenskych zahranicnkh jednotek.⁴⁰

Byla to vsak prazska uradovna abwehru, ktera musela postupne vykllzet sve pozicc. Podle povalecne vypovedi SS-ObersturmbannfiihreraWaltera Jacobiho, jenz za valky rfdil prazsky vedoucf usek Bezpecnostni sluzby (SD-Leitabschnitt Prag), byla nekdy

SUA, fond Urad n skeho pro1ektora – snltnl tajemnik (dale jen URP-ST), 109-4-343, Sicher heirspolizei und Wehrmacht im Protektorat.
HOHNE, Heinz: Canaris: Patriot im Zwielicht. Bindlach, Gondrom Verlag 1993, s. 202-203.
SOAPraha, MLSPraha,Ls XVIII 2480/46, vyslechovy protokols majorem Josefem Kratochvilem, nedatovano.
Pfeucil zas!lal sva hlafonl pornocl smluvcneho k6du na krycl adresu v Praze. Postupne se dosral ai do Velke Britanie, odkud 18.9.1941 pi’eletl ve stlhacim letounu Hurricane II do okupovane casti Francie. I po svem navratu pusobil jako konfident prazskeho gestapa a zavinil zatceni nekolika lid{. One14.4.1947 byl odsouzen k rresru smrti a popravcn. Jeho prib<!h v beletristicke podobe zpracoval FrantHek Koucky v knize Zrada na ki’fdlech Hurricanu, 2. doplnene vydani. Praha 1992.

Nemeckd vojenskd kontraspiondz V Praze 477

v roce 1940 uzavfena dohoda o vymezeni kompetenci, v n{z se wehrmacht zi’ekl zpravodajske cinnosti vevnitropolitickychotazkach. Tato umluva se vsak pry inadale porusovala, az doslo k odhaleni velke spionazni afery pffmo v fadach pffslusnfku prazskeho abwehru. Tcprve potom se situace ,,normalizovala” a zdejsi Abwehrstelle se nadale angafovala uz jen V ciste vojenskych otazkach.⁴¹

Afera, kterou mel Jacobi na mysli, byla ve spisech gestapa vedena jako prfpad

,,Neznamy zradce X”. Najejfm zacatku stalo nekolik radiotelegrafickychdepesi, ktere

se podarilo nalezt 4. njna 1941 pfi pfepadeni vysilacky Ustredniho vyboru odboje domaciho v Praze-Jinonicich. Po jejich rozlusten{ se poMdilo podezfeni gestapa, ze

cesky odboj ma v nemeckych kruzich dobfe informovaneho agenta. 0 identite teto osoby se vsak z depesi dalo vycist pouze to, ze ,,zradce” pouziva kryci jmeno ,,Rene”, pracuje v abwehru a v lete 1941 byl na sluzebni ceste v Istanbulu. Jeste v fijnu 1941 byli proto zatceni ctyri duvemici prazskeho abwehru vcetne Paula Thiimmela, ale protoze dukazni material by! pnlis slaby, museli byt v nasledujicim mesici opet propusteni na svobodu.⁴² Uz V teto fa:li se spionafoi afera i’esila na nejvyssf urovni a jeji dusledky postihly prazskou ufadovnu. Sesteho listopadu 1941 pfijel admiral

Canaris spolu se sefem kontraspionazniho oddelenf berlinske ustfedny abwehru plukovnfkem von Bentivegnim do Prahy, kde na pracovnfm obede jednal s SS-Ober gruppenfiihrerem Reinhardem Heydrichem, velitelem Bezpecnostni policie a Bezpec

nostni sluzby v protektoratu SS-Standartenfuhrerem Horstem Bohmem, vedoucim prazske rfdici ufadovny gestapa SS-Standartenfuhrerem Hansem Geschkem a zpl nomocnencem wehrmachtu generalem Rudolfem Toussaintem.⁴³ 0 obsahu porady se sice nedochovaly zadne podrobnosti, ale ze slozen{ ucastnfku je zi’ejme, ze se projednavaly otazky souvisejfci s cinnosti abwehru v protektorate. Bezprostfednim dt’1sledkem aferyse pak stalo odvolani vedouciho prazske ufadovny abwehru podplu kovnfka von Komatzkeho, krereho 26. listopadu 1941 nahradil podplukovnfk von Engelmann.

Nove kolo spionazni afery se zacalo roztacet 22. unora 1942, kdy gestapo znovu

zatklo PaulaThiimmela. Tcntokrat melok dispozicijiz dostatek usvedcujicich dukazu, a tak by! Thiimmel nucen pfanat, ze prave on je tim hledanym agentem s krydm

jmenem ,,Rene”, alias ,,Franta”. Jeho obhajoba spocfvala v tvrzeni, ze hraci material

uvoliiovany abwehrem pro protihru s ceskoslovenskou zpravodajskou sluzbou ,,by! tak podfadny, ze by s nim nikdy nemohl navazat spojeni, natozpak takova spojeni

uddet”. Soucasne prohlasoval, ze i informace, kten pfedal ceskoslovenske rozvedce

z vlastni iniciativy, prepracoval tak, aby neobsahovaly zadne statni tajemstvi. Slo pry o zalezitosti, ke kterym met bezny pristup anebo o kterych slysel od dustojnfku abwehru. Gestapo proto 27. brezna 1942 navrhlo vyslechnout v teto zalezitosti ne jenom vsechny Thiimmelovy dffvejsf a nynejsi nadi’izene, ale i sedm dalsich osob, mezi nimiz by!i major OttoWagner, vedoud takzvane Kriegsorganisation v Sofii, jeho pomocnfk kapitan Richter, sonderfiihrer Alfred Petermann, dustojnfk abwehru v Bu-

SOA Praha, MLS Praha, 1..5 VI 560/47, vypoved’ W. Jacobiho z 29.10.1946.
SUA, fond URP, 114-3-6, Unbekanter Verrater X, zprava c. 432/4lgRs.-lll z 27.3.1942.
Tamtiz,114-9-77, Heydrichuv denni program.

478 Soudobe dejiny XI 4

kuresti, a kapitan Erdmann, ktery od ledna 1942 pracoval proti Sovetskemu svazu ve frontovem stabu abwehru, takzvanem Walli III.⁴⁴

K tomu, aby z celeho pffpadu vznikla rozsahla afera, meli cinitele gestapa i sve osobn( duvody. Vprotektoratu od roku1940 probfhalo intenzivni pat:rani po byvalych ceskoslovenskych dustojnfcich – Josefu Balabanovi, Josefu Masinovi a Vaclavu Mo ravkovi, kteri patfili k prednfm cinitelum vojenske odbojove organizace Obrana na roda. Na teto akci se podfiela i ,,domaci kapela”, jejfz vedoucf, tedy Paul Thiimmel, se ucastnil pravidelnych koordinacnfch porad poradanych kontraspionaznim oddele nim prazskeho gestapa. Svym kolegum v cemych uniformach sice pi’edal nekolik vyznamnych informaci o ceskem hnuti odporu, ale to nejdulezitejsf zamlcel: od

ceivence 1940 udrzoval spojen{s ceskoslovenskou zpravodajskou sluzbou v Londync prave prosti’ednictvim techto ttf dustojnil<u. A nutno zduraznit, ze zvlaste patrani po

stabnim kapitanu Moravkovi prineslo nejednu blamaz gestapa. Ve zprave o nezna mem zradci ,)(” se v teto souvislosti proto objevila i nasledujfd veta: ,,Thiimmela … je nume povafovat neprfmo za zodpovedneho za zranenf, ktera utrpeli 20. 11. 1941

krirninalni komisar Binge!, kriminalni tajemnfk Lingner a krirninalni zamestnanec Jager pn pokusu zatknout Moravka.”45

Thiimmeluv prfpad se resil v dobe, kdy Canaris a Heydrich intenzivne jednali o zmene dosavadni upravy kompetenci mezi obema jejich resorty. Uz 1. brezna 1942 byly podepsany nove zasady spoluprace, ktere znamenalyJi’esun nekterych pravo moci do rukou Bezpecnostni policie a Bezpecnostni sluzby. Thilmmelova spionafoi afera se vsak zi’ejme promitla do Ujednan( o sluzebnf instrukci pro domaci kapely vojenskych ufadoven abwehru, ktere Canaris a Heydrich podepsali 10. kvetna 1942. I uprava tohoto jiz letiteho neuralgickeho bodu skoncila pro Heydrichuv resort vf tezne. Hned V prvnfm odstavci bylo receno, ze oznacenim ,,Hauskapelle” se rozumi

,,organ pro vnitrosluzebnf zpravodajske ucely”. K jejich konkretnimu ukolu se pak uvadelo nasledujfd: ,,Ukolem domacich kapel je dohled nad vlastni agentumi siti vojenskych zpravodajskych sluzeben. Vzhledem knedostatku personalu Bezpecnostni policie a Bezpecnostnf sluzby v dusledku valecne situace mohou ui’adovny abwehru branne moci V dohodes pffslusnymi sluzebnami Bezpecnostni policie a Bezpecnostni sluzby ve vyjirnccnych prfpadech povei’it domacf kapely ukolem provefovat vero hodnost hlaseni zachycenych u ufadoven abwehru. (…) Pi’islusnfktim domacich kapel je kazda exekutivnf cinnost prekracujicf jejich ukoly zakazana.”⁴⁷

Pokud slo o prazskou ufadovnu abwehru, reorganizace ,,domaci kapely” referatu III F zacala hned po zatceni Paula Thiimmela. Persona.Inf zemetreseni pi’eckali bez uhony pouze dva duvemici, ktere 24. t’.mora 1942 pi’evzal referat III C 2. Cinnost

Tamtiz,114-3-6, Unbekanter Verrater X, zprava c 432/4lgRs.-III z 27.3.1942.
Tamtiz. One 20.11.1941 osm pfislusniku kontra pionazniho oddeleni gesrapa zaskotilo Mo· r.lvka v jeho ileg:ilnim byte v tinzovnim dome v Karlove ulici 25. Pfestoze v dobe pnchodu zatykadho komanda Moravek je te spal, reagoval bleskurychle a dokazal si prostn1et cestu na svobodu.
Slife viz HOHNE, H.: Canaris, s. 448-449.
SUA, UR.P-ST, 109-5-61, Vereinbarung iiber die Dienstanweisung fiir die Hauskapellen der militiirischen Abwehrdiensrellen, zprava c. JVE-936 g.Rs. z 13.5.1942.

Nemeck<i vojensk<i kontraspion<iz V Praze 479

teto slozky byla zamerena na evidovani pffpadu spionaze, provefovani osob a spo lupraci s gestapem. A k tomuto ucelu meta i SVOU sir duvemiku, kteraje V nekterych kusych pramenech oznacovana jako ,,Hauskapelle Stadt und Land”.⁴⁸ Tyto reorga:i.i zacnizmeny se odrazily iv cinnosti referatu III F. PoThi.immelove afefe, ktera ovsem nikdy nebyla dovedena az do soudnf sfne,⁴⁹ se prakticky jedinou pracovnf naplnf tohoto referatu stalo provadeni kontraspionaznich operad V zahranici.

V boji proti kurjrn(m spojiim na Balkdne

V jiz citovanem elaboratu z roku 1942 Paul Thi.immel popsal, jak kontrolovat obchodni finny, aby pod jejich krytfm mohli byt do zahranici vysilani agenti. Konkretne uvedldva pffpady: Pri arizacifirmy,,Te-Ta” Beck &Co., ktera obchodovala na Balkane, se treuhander vyhledal z fad duvemfku, a to tak, aby byl v teto branzi skutecnym odbornikem. V pffpade Cenrrokomise, jez byla znamou ceskou obchodni firmou a jejiz kontakty sahaly az do Orientu, byl dosazen novy feditel, protoze se podarilo vyuzit skutefoosti, ze slo o akciovou spolecnost. Thi.immel sice dodaval, ze tyto kroky je nejlepe provest v dobe miru, protoze ,,dnes podniknout prvni cesry do ciziny je velmi obtizne a dotycny zastupce je posuzovan velmi neduvefive”,so avsak jeho skepse rozhodne nebyla namiste. Jmena dvou Thi.immelovych agenru – Bedfi cha Laufra, alias ,,Lauterbacha”, a Antonina Kffzka, alias ,,Korfa” – si v sovetskem zajeti vybavil i vedoud kontraspionaznfho oddeleni berlinske ustfedny abwehru general von Bentivegni,⁵¹ a rovnez nektere dam agenty vysilane z Prahy je mozno s odstupem let hodnotit jako vicemene uspesne.

Referat III F prazske ufadovny abwehru zaznamenal prvni uspechy na takzvane

ceske lince (Tschechische Linie). Timto nazvem se v mesicnich hlasenich oznacovalo spojeni ceskeho odbojoveho hnutis exilovymi stfedisky na Balkane. Jednim z prvnich agenru nasazenych na tuto ,,linku” se stal nemecky student z Prahy Oskar Glazowski (GV 1281, kryd jmeno ,,Oskar”).⁵² V roli redaktora novin Varsavsky kuryr se v listo padu 1939 vetrel do ilegalnf skupiny, ktera organizovala uteky osob ohrozenych

Srv. napr. VUA, Ast Prag, Referat llI F, mesitni hi.Ben! za unor 1942.
Jdte vkvemu 1942 byl Thiimmel tajne vylouten z NSDAP. Uzavfeni jeho pnpadu vJak bnlnil nedostatek piscmneho materialu, ktery gestapo ziskalo a! v roce 1944 v souvislosti s reo: ganizad abwehru. Teprve na podzim 1944 by) pnpad pl’ipraven pro l’iJsky valetny soud, a!e Thiimmel byl nakonec poslan do veznice gestapa v Terezine, kde by! 20.4.1945 na zaklade

zvlaJmil10 pnkazu k likvidaci (Sonderbehand/ung) popraven.

AMV CR, 302-1-346, Bericht, wie ich mir…
MADER, J.: Hitlers Spionagegenera/e, s. 223.
Podle kusych zmlnek v pramenech se puvodne jednalo o agenta ufadovnyabwehru ve Vratisla,i, jehoz fizeni bylo pl’edano do Prahy. v zai’i 1940, kdy jiz cescoval jako zastupce obchodnf firrr.y

,,Te-Ta”, byla na jeho cinnost upozomena jugoslavska policie a vzapeti i teskoslovenska zpra

vodajska sluzba v Londyne, kterou v ramci sve dvojf hry varoval Paul Thiimmel. Glazows:O pozdeji vykonal nekolik cest do Svedska, kde mel za ukol kontaktovat polskou zpravodajskcu sluzbu.

480 Soudobe dejiny XI 4

gestapem. Glazowskemu se tak podaiilo odhaiit tajne spojenf do Budapesti, kde na francouzskem vyslanectvi zacalo vznikat ceskoslovenske zpravodajske a odsunove stfedisko. Jeho cinnost vsak sledoval i kontraspionazni referat videnskeho abwehru, jehoz vedouci, major Schmalschlager, dohodl v unoru 1940 zatcenf zjistenych osob mad’arskou policii.

Po tomto zasahu se pozornost nemecke vojenske rozvedky sousti’edila na Belehrad, kde vedle jinych ceskoslovenskych exilovych organu od ledna 1940 pusobila i expo zitura Moravcovy zpravodajske skupiny. Do Jugoslavie prazska ufadovna abwehru vyslala postupne nekolik agenru, kten jiz zpravidla cestovali jako obchodni zastupci ruznych exportnich a importnich spolecnosti. Jednim z prvnfch se zrejme stalobchod nik zidovskeho puvodu Bedfich Laufer (GV 1283, pozdeji GV lp, krycijmeno ,.Lau terbach”), ktereho ke spolupraci ziskal Paul Thi.immel. V lednu 1940 Laufer opustil Prahu a usadil se v Budapesti, odkud podnikal sve obchodnf cesty po Balkane. V Be lehradese mu podafilo zfskat duveru slovenskeho advokata Michala Zibrfna, jenz zde po svem uteku ze Slovenska pusobil v ramci ceskoslovenske zpravodajske odbocky. Zibrfn pak od bfezna 1941 pouzival Laufra jako kuryra ke svym spolupracovnikum na Slovensko, coz referatu III F umoznilo odhalit Vladimira Veleckeho a dalsi pfedni cinitele ilegalnf skupiny Demec. Vlastnf zasah provedla v cervenci 1941 slovenska policie, aniz bypochopitelne znala podrobnosti o tom, jakse podafilo ziskat informace o Zibrfnovych spolupracovnfdch. Referat III F soucasne fingoval Laufriiv utek z Bra tislavy do Budapesti, respektive Sofie, odkud v srpnu 1941 GV 1283 odcestoval do

Istanbulu, aby zdejsiceskoslovenske zpravodajske expozitufe znovu nabidl svesluzby. Uspesnemu pokracovanf protihry napomohla i skutecnost, ze GV 1283 figuroval in contumaciam mezi tfiactyficeti osobami, ktereKrajsky soud v Banske Bystrici odsoudil V listopadu 1941 k tresn1 odneti svobody V rozpeti od sesti mesfcu do patnacti let.⁵³ VBelehrade rovnez zacala spionaznf karieraAntonina Kffzka (E1288, pozdeji E 3p, krydjmeno ,,Korf’). Slo o cetnickeho strazmistr ve vysluzbe, ktery se po svem od chodu do civilu nepfilis uspesne pokousel podnikat a v roce 1938se zabyval i ilegal nim pfevadenim Zidu z Rakouska do Ceskoslovenska. V fijnu 1939 se zacal venovat dovozu konf z Jugoslavie, ale po nekolika cestach mu byla koncese zrusena. V teto souvislosti se seznamil s ,,doktorem Holmem”, tedy Paulem Thi.immelem, ktery mu

nabidl zajistit mfsto nakupciho u jiz zmfnene Centrokomise. Kfizkovy prvnf jugo slavske cesty ve sluzbach abwehru zfejme zadny velky kontraspionaznf efekt nemely. Mezi ceskoslovenskymi krajany a fadovymi pffslusniky exilu si ale postupne ziskaval povest dobrosrdecnehoobchodniho cestujiciho, ktery je vzdy ochoten vyfidit pfibuz nym v protektoratu ruzne vzkazy a neboji se ani dorucit soukrome dopisy. E 1288 si tak vyrrvale budoval pozici pro sve pozdejsi uspechy.⁵⁴

Moznost rozehrat na balkanskych kuryrnich linkach velkorysou zpravodajskou protihru se referatu III Fotevfela po skoncenf balkanskeho tazeni. Vojenska porazka Jugoslavie a Recka vazne narusila cinnost spojeneckych sluzeb na Balkane a zpfe-

ZUDOVt\-LESKOVJ\, Z.: Obrnna naroda na Slovensku, s. 122-130; KOKOSKA, J. -KOKOSKA, S.:

Spar o agenta A-54, s. 252-253, 308.

SOA Praha, MLS Praha, Lsp XI 660/48, vyslechove protokoly Antonfna Kffzka.

Nemeckd vojenskd kontraspiondz V Praze 481

trhana byla i vetsina dosud pouzivanych kurymfch spojenf. V centru pozornosti referatu Ill Fstal ted’Istanbul, ktery uz v lete1940docasne poslouzil ceskoslovenskym zpravodajskym dustojnikum jako zalozni stanovme, kdyi jim v Belehradu hrozilo zatceni jugoslavskou policif. Uz v cervnu 1941 dorazil do Turecka Bedfich Laufer a setkal se s doktorem Zibrfnem, ktery mu potvrdil, ze ceskoslovenska rozvedka bude nynipracovat zesve istanbulske zakladny. Laufrovi se postupne podafilo identifikovat dalsi cleny zpravodajske skupiny vcetne jejiho vedouciho, plukovnika Prokopa Kum posta, takze uz 3. zafi1941 mohl vedoucf referatu Ill F major Mimra osobne referovat v Berline o ,,nove organizaci anglicko-ceske zpravodajske sluzby”.⁵⁵

V zafi 1941 provefoval v Jstanbulu Laufrovy poznatky agent F 1289, ktereho doposud nejsme schopni zcela bezpecne identifikovat.⁵⁶ Z mesicnich hlaseni je vsak zrejme, ze se rovnez tesil duvefe ceskoslovenskych exilovych cinitelii. Oba agenti byli proto zrejme doporuceni polskym diistojnikiim v Istanbulu,⁵⁷ kteri hledali vhodne osoby pro obnoveni kuryrnfho spojeni k prepazkam v Bukuresti (Baza ,,Bolek”) a Bu dapesti (Baza ,,Romck”). ,,Rozpracovani” nove,,polske linky”se delovelice rychle, byt’ od njna 1941 se na ni podflel jen Bedrich Laufer. Zasifrovanou postu pfebiral v Bu dapesti ,,ing. Grodzicki” av Bukuresti ,,dr. Chrzanowski”. Do akce byly pochopitelne

zapojeny i referaty lJI F v obou metropolfch, ktere sledovaly polske prepazky. Uz v rijnu abwehr vedel, ze spojeni slouzi predevsim k preprave objemnych zpravodaj

skych hlaseni z Generalnilio gouvernementu a ze polska strediska na Balkane se ra diotelegraficky informuji o doruceni zasilek. Pote co Laufer uspesne splnil kontrolni ukoly, po ti diistojnfci jej poverili kuryrn1m spojenfm mezi Budapesti a Sofii, kde prepazku vedl muz vystupujfcf podkrycimjmenem ,,Kowalewski”.Jeste dokonce roku 1941se podarilo zjistit, ze z bulharske metropole jsou zasilky dopravovany prostred nictvim argentinskeho a americkeho konzulatu do Istanbulu. V lednu 1942 bylzatcen

,,ing. Grodzicki” a postupne se zacala pripravovat likvidace i zbyvajfcfch dvou pol skych prepazek. Zasah, ke kteremu doslo v kvetnu 1942, probehl soucasne v Sofii a Budapcsti, kde zahy prerostl do rozsahleho zatykanf.⁵⁸

VUA, Ast Prag, refer.it Ill F, mesicni hlaseni za zan 1941. Agennim E 1283 a F 1289 se sice podai’ilo identifikovat l’adu osob, ale udaje o jejich sluzebnfm zarazeni a vnitfnf organizaci exilovych organu vetsinou neodpovidaly skutecnosti.
Podle udaju Vaclava Kurala pod tfmtooznatenfm pracovala slovenska statnl prislufoice Zuzana

Haneskova. Ta podle archivnich pramenu pnjela do lstanbulu v srpnu 1941 jako obchodnf zastupkyne finny ,.Te-Ta”. Zde s nf z povei’eni majora Jaroslava Kaspara-Pareho jednali pi’ede vsfm civilnf spolupracovnici teskoslovenske zpravodajske expozitury, novimli’i Karel Jlse a Jin Witaz. Jeji tinnost vsak vzbudila podezi’enf, a u:l 22.8.1941 seti’enf domacfho odboje vyustilo v zaver, ze je nespolehlivou osobu stykajfd se s Nemci. Haneskova skutecne pracovala pro abwehr a v evidenci referatu Ill F od ledna 1942 figurovala jak agent GV 2p. I kdy:l nektere vecne souvislosti naznatuji, ze v pfedchozim obdobi mohla byt vedena pod zna&ou F 1289, nelze tuto skutecnost zatfm ani potvrdit, ani vyvratit.

Ceskoslovenska a polska diplomaticka mise v Turecku navazaly oficialnl spolupraci v tervnu

1941. Vzajemne kontakty se pak odehravaly i na urovni zpravodajskych expozitur.

Tamtez, mesicn{ hlaseni ze zminovaneho obdobf.

482 Soudobe dejiny XI 4

V cervenci 1941 se v lstanbulu objevil i Antonin Krizek. E 1288 zpocatku opet jen dorucoval soukromou korespondenci a balicky s potravinami, ale tentokrat uz i pro jugoslavske diplomaty, kterym ochotneho obchodnika doporucil pro tytosluzby Karel Jise z ceskoslovenskeho konzulatu. Kyfeny okamzik vstupu na ,.srbskou linku” prise! v breznu 1942, kdy Krizek dostal v Istanbulu nabidku, aby pro srbskou zpravodajskou sluzbu dopravil do Belehradu dopisy a vetsf castku penez. E1288 se tak stal kuryrem zajist’ujfdm spojenf mezijugoslavskou vladou v Kahiie ajednou z odbojovych skupin napojenych na plukovnfka Drafa Mihajlovice. K tomu, aby si Krizek upevnil pozici, zinscenoval referat Ill F v njnu 1942 ilegalni odchod viceguvemera srbske narodnf banky Mato Ruskovice do zahranici. Slo o peclive pripravenou akci, na niz osobne dohlfzel novyvedoucf referatu I1I F kapitan Alfred Klausnitzer a do ktere byl zapojen i agent E lOp Mirko Smat. Ten jako byvaly kovorytec zhotovil v Belehrade padelky vfzovych razftek a v Ruskovicove prftomnosti pak jimi vybavil jeho falefay pas.

Proti11ra pokracovala s fadou zajimavych peripetii az do kvetna1943, kdybelehradska skupina byla pozatykana.59

Prazska ufadovna abwehru se rovnez vyznamnou merou podflela na odhalenf zname americke vyzvedne site, kterou ridil obchodnfk Alfred Schwarz, alias .,Dog wood”.60 K jejfmu rozkrytf prispel predevsim Bedrich Laufer, ktery v cervnu 1942 dostal za ukol navazat kontakt s britskou zpravodajskou pobo&ou v lstanbulu. Uz z Belehradu ho predchazela povest schopneho ilegalnfho pracovnfka a na svou cestu by! vybaven i kvalitnfm hracim materialem. Jeste v srpnu 1942 se tak rozbehla nova zpravodajska protihra. Laufrovym partnerem se stal Artur Ellerington z istanbulske pobocky britske zpravodajske sluzby, respektive jeho podnzeny organ, kterym by! prave Alfred Schwarz. Zamer referatu III Fvyprovokovat Brity k radiove protihfe sice

nevysel, ale Laufrovi se opet rychle darilo rozkryvat system kurymiho spojenf. Kdy-2 se pak v cervenci 1943 v Istanbulu znovu setkal se Schwarlem, dozvedel se, ze

Schwarz se s Brity nepohodl ve financnfch otazkach a zacal proto pracovat pro ame rickou zpravodajskou sluzbu.⁶¹ Totez navrhl i Laufrovi, ktery samo:d-ejme souhlasil, zvlaste kdyz mu Schwarz rekl, ze Americane s nim chteji udrfovat i radiotelegraficke spojeni.

Referat III F od sameho pocatku hodnotil novy kontakt jako velice vyznamny:

.,Krome vydatncho napojcnf na cenny zpravodajsky material a uspefocho rozkryti ma GV lp rovnez instalovat vysilacku, k cemuz mu byly predany sifrovacf podklady.”⁶² Spojenf s Istanbulem vsak zatim bylo udrfovano pomod fingovane obchodni kores pondence, respektive telegramu sifrovanych podle jednoducheho klfce. Uz v srpnu 1943 se touto cestou podaiilo odhalit prepazku v Budapesti, ktera necekane zkom-

Bllie viz KURAL, V.:Vlastenciproti okupaci, s. 174-177.
Schwarz pochazel z Ustl nad Labem a od roku 1928iii trvale v lstanbulu, kde vlasmil obchodnf firmu specializujicf se na dovoz stroju z Ceskoslovenska, Rakouska a Nemecka. Bllie k nemu viz napr. KORPIL, P.: Pnpad Bedficha Lau/era, s. 367-368.
Podle povalecrie vypovedi kapitana Klausnitzera duvodem byla dan z majetku, kterou turecka v!Ma uvalila na cizince a kterou brirska zpravodajska sluzba odm!tla za Schwarze uhradit.
VUA, Ast Prag, mesicrii zprava referatu Ill F za rervenec 1943. Laufer byl v ramci Schwarzovy

sfte veden pod krydm oznacenim .,Iris”.

Nemeckd vojenskd kontraspiondz v Praze 483

plikovala rozbihajfd se protihru. Ukazalo se totiz, ze se jedna o zidovskeho obchod

nika pochybne povesti Bandi Grosze, alias,,Andre Gyorgyho”, o nemz prazsky abwehr vedel, ze pracuje pro mad’arskou zpravodajskou sluzbu.⁶³ Podle Klausnitzerovy

povalecne vypovedi byldalsipostup konzultovan s Berlfnem, kterychtel vyloucit, aby

se prevazne pravdivy hracf material dostal touto cestou do rukou mad’arske zpravo dajske sluzby. Jeste v srpnu 1943 proto kapitan Klausnitzer odjel do Budapesti, kde

se s mad’arskymi kolegy dohodl, ze kontakt mezi obema agenty se neuskutecnf.⁶⁴

Pro toto rozhodnuti hovofila i samotna taktika protihry, ktera V teto fazispocfvala v co nejvetsfm rozkryti kuryrnich spojti americke zpravodajske sluzby. Ve spolupraci s mad’arskou kontrarozvedkou proto Nemci v zari1943 podnikli pokusvypojit Grosze z kuryrnfho spojeni s Istanbulem. Laufer pisemne sdelil Schwarzovi, ze ,,Gyorgyrnu” nedtiveruje, a jako dtivod nejspfse uvedl, ze se jedna o zistne individuum, ktere za penize pracuje pro obe strany. Tento postup prinesl referatu III F jeste na podzim prvni vysledky. U Laufra se postupne prihlasili dva kuryri, aby od neho pfevzali mikrofilmy se zpravami z protektoratu. Podle povalecne vypovedi kapitana Klaus nitzera se jednalo o Eugena Rotha, svycarskeho obchodnfka, ktery zastupoval jistou tureckou exportni firmu a pravidelne cestoval mezi Istanbulem, Budapdtf a Cury

chem, a Emericha Kalmana, jenz jako feditel dopravni finny lntercontinentale casto zajfzdel z Budapesti do Istanbulu.65

V rfjnu 1943 by! Laufer na pokyn Berlfna z protihry oficialne stazen a jeho misto zaujal dtivemik oznacovany v mesicnich hlasenich pouze jako ,,Nachfolger H.”⁶⁶ Zfejme se vsak jednalo pouze o formalni zmenu, spocivajfcf ve zpusobu rfzenf agenta, a pod timto krydm jmenem se opet skryval Bedrich Laufer, ktery ve Schwarzove vyzvedne siti zaujimal uz tak dtilezite misto, ze ho z tohoto pripadu neslo odvolat. Toto domnenku podporuje skutecnost, ze z pohledu americke zpravodajske sluzby se nic nezmenilo a ,,Nachfolger H.” vuci nf i nadale vystupoval jako Laufer, alias ,,Iris”,

Barry Rubin v knize Istanbul Intrigues (New York, McGraw-Hill 1989, s. 191) charakterizuje Groszejako.,obycejneho zlocince, budapdiskeho kr.lle pa er.lkti zlata, diamanrti a orientalnkh kobercti”.Grosz drivepracoval pro ufadovnu abwehru ve Stuuganu a udajnese podflel na akdch namffenych proti spojcneckemu embargu vyhl6 enemu na obchod s Ntl!meckem. V lettl! 1943 prazsk6 ufadovna podeznvala Grosze, ze udrzuje tajne spojenf do protektoratu. Nasazenim agenta E 3p Antonfna Knzka pak bylo v cervenci zji teno, ze Grosz pracuje pro podplukovnfka Merklyho z mad’arske zpravodajske sluzby. Grosz by! veden v r.lmci zpravodajske site Alfreda Schwarze pod krycfm oznacenfm .,Trillium”.
VUA, Ast Prag, mcsicni zprava referatu Ill F za srpen 1943.
AMV CR,302-49-16, nedarovane rukopisne zaznamy kapitana Klausnitzera. Jmena jsou z!’ejme pl’ekroucena. V prvnfm pnpade se nejspifo jedna o Schwarzova spolupracovnfka s krydm ozna renfm .,Scabiosa”, ktery je v dokumentech americkeho Ufadu strategickych sluzcb (Office of Strategic Services – OSS) identifikovan jako Eugen Huber, tiiadvacetilety vycarsky obchodnfk s kontakry v Istanbulu.
Dtivody tohoto kroku nejsou v mesfcnfm hla enl objasneny. Kapit.ln Klausnitzer se teto za

lezitosti dotkl v povalecnych vyslclich jen letmo: .,Tenkrat se uvolnil styk s Laufrem, jednak ze Laufer byl podezl’ely, ze pracuje pro OWi, zadruhe ze Berlin uz nechtel s nim pracovati.”

Klausnitzer ve vypovedi nerozlifoje mezi americkym Ui’adem pro valecnou propagandu (Office

for War Informations – OWi) a Uradem s1rategickyd1 sluzeb, ktcry mel vlastne na mysli.

484 Soudobe dejiny XI 4

respektive ,.Hermes”, jak znelo od i’fjna 1943jeho nove oznaceni pro spojenf uskutec novane pomoci rozhlasovych relaci vysilace United Nations Radio North Africa.⁶⁷

Novym ukolem agenta se stalo rozkryti kuryrniho spojeni, ktere ,.podle sdelenf Americam’.i uz existuje mezi Risf a Istanbulem”.⁶⁸ Iv tomto pi’ipade refer.it III F pouzil osvedcene provokacnf metody: ,.Nachfolger H.” pravidelne zasoboval ,.Dogwooda” hracim materialem a odhaloval takjeho spolupracovniky. Nekdy na pi’elomu listopa du a prosince 1943 dokonce odjel do Bukuresti, aby se zde setkal se zastupcem ame ricke zpravod ske sluzby a projednal s nim prime pi’ebfrani tajnych zasilek a nove kuryrni trasy.⁶ Po teto schuzce, ktera znamenala dalsi kvalitativni pokrok v probfha jid protihle, ,.Nachfolger H.” svym nadffzenyrn z abwehru ohlasil, ze konecne obdrzf vysilacku a ze kjejimu pi’evzeti dojde v Budapesti.

Prazsky referat III F postupne vyslal do Jstanbulu dalsi,.trojske kone”, z nichz dva se dokazali napojit na ,.Dogwoodovu” sii. Prvnfm byl Nikolaus Nobile de Tartaglia (E 4p, kryd jmeno ,.Engel”), nemecky treuhander z Berouna, jenz do Turecka jezdil jako zastupce textilnf finny Johann Liebig & Sohn A. G.⁷ Cestu k americke zpravo dajske sluzbe si oteviel pres ceskeho obchodnika Antona Kratkeho, ktery zil od dva

carych let v Turecku a v ramci ,,Dogwoodovy” istanbulske skupiny byl veden pod krycimjmenem ,.Mignonette”. DeTartaglia se uz koncem ffjna 1943setkalse Schwar zem, dostal od neho sifrovaci klfc a dohodl se s nfm i na pozdejsfm instalovanf vy silacky. V ramci ,,Dogwoodovy” zpravodajske sfte byl pak veden pod oznacenim

,,Plumbago”, respektive ,.Tarragona”, jestlize dostaval pokyny prosti’ednictvim Radia Alzfr. Druhyrn uspesnyrn agentem byl doktor Johann Charmatz (E 19p),7¹ ktery se dostal do kontaktu s americkou zpravodajskou sluzbou v lednu 1944. Na Schwarze se napojil prosti’ednictvim rakouskeho emigranta doktora Georga Meyera a setkal se

Tohoto vysflace, ktery je v mesicnich hla enkh referatu Ill F uvaden jako Radio Tunis, resp. Alzir, se pouzfvalo i ke spojeni s dal imi cleny Schwarzovy sire, pusobidmi v Mad’arsku a Ra kousku. Zpravy za ifrovane do perimistnych cfselnych skupin byly zafazov:foy do vysflani ve francouzskem nebo nemeckemjazycea ohlafovany napii1dad rakto: .,Vysil.ime osobni poselsrv/ pro Scabiosu. Po jcho skoncenf bude toto poselstvijdtejednou zopakovano.” Odposlech techto rclad zajiUovalo oddelenf radiotechnickeho zpravodajstvf vrchniho vclitclsrv! branne moci (Oberkommando der Wehrmacht, Abteilung Wehrmachrnac/1richte11-Verbi11d11nge11-OKW-WNV), do jehoz kompetence patl’il referat radiove obrany (Funkabwehr).
VUA,Ast Prag, mcsfcnf zprava referaru 111 F za i’ijen 1943.
Tamcei, mesicni zprava referatu IJI F za listopad 1943.
De Tanaglia se do protektoraru pfestehoval ze Sudet a byl treuhandrem firmy Schnaps und Likorbreunerei Julius Pick v Beroune. Jako agent pracoval pro prafskou ul’adovnu abwehru nejpozdeji od jara 1942 a za svych pravidelnych cesr do Turecka by! nasazen predevsim prori ceskoslovenske a britske zpravodajske sluzbe. Po skonceni valky bylo po nem sice vyhlafono patrani, skoncilo vfak neuspefoe.
Vaclav Kura! identifikuje agenta E 19p jako obchodniho z.istupce Alexandra Brabce. Ten vfak

pracoval pfedevsfm pro referat Ill F v Sofii, a proto nemohl byt veden jako kmenovy agent praiskeho abwehru. Channatze, krery byl v lednu 1944 prokazatelne v lstanbulu a pfedal Schwarzovi nekolik zprav o situaci pnimyslu v Sudetech a protektoratu, zminuje jako agenta praiskeho referatu Ill F ve sve povalecne vypovMi Klausnitzer. Channatz, byvaly docent ne mecke univerzity v Praze, pochazel z Karlovych Vani. Nemecke obcanstvi mu bylo zruseno v ro• ce 1942 vzhledem k tomu, fe podle rasovych zakonu byl zidovskym misencem prvniho stupne.

Nemeckd vojenskd kontraspiondz V Praze 485

i s doktorem Hansem Wilbrandtem, jenz pro .,Dogwooda” zprosti’edkovaval spojenf k vyznamne casti vnitronemecke opozice – takzvanemu Kreisauskemu kruhu.⁷² Nic mene refer.it III F povafoval za nejdulezitejsi moment navazanf pnmeho spojenf s Alfredem Schwarzem, ktery zafadil Charmatze do sve vyzvedne site pod krydm jmenem ,,Columbine”: ,,Schwarz ulozil E 19p fadu vyzvednych ukolu v protektoratu

a slibil mu, jako jiz GV lp E 4p, ze mu preda vysilacku a bude mu posilat prfkazy prostfedniccvfm Radia Alzfr. Schwarz zvafoval, ze tento pi’fstroj bude poslan duver nikovi do Prahy diplomatickym kuryrem.”73

Jeste diive nez prazska ufadovna abwehru stacila oba nove kontakty nalezite rozehrat, doslo V lstanbulu ke zname Vermehrenove afefe.⁷⁴ Kdyz pak V unoru 1944 prebehli na britskou stranu dalsi tfi pracovnici zdejsf pobo&y abwehru, nechal Hlavni ufad rfsske bezpecnosti s okamzitou platnosti uzaviit tureckou hranici. Zpet do Prahy se muse! vratit i de Tartaglia, ktery 15. unora 1944 odjel vlakem do Istanbulu, aby zde ,,mohl zintenzivnit sve spojeni s Alfredem Schwarzem a nalehat u neho na pfe dani vysflacky”.75 Zakaz cest do Turecka byl sice v dubnu 1944 odvolan, avsak nez mohl prazsky referat III F pi’ipravit nove nasazenisvych agentu, dosloo mesic pozdeji ke zrusenf abwehru.

V poslednf fazi sve existence mohl proto referat III F pokracovat ve sve protihle s americkou zpravodajskou sluzbou pouze v omezenem rozsahu. Do popredf se tak opet dostala Budapesi, kde bezelo spojenf pres ,,GV lp, Nachfolger H.”. Bedrich Laufer, alias ,,Hermes”, sehral provokacni 1.Hohu pri dopadeni recke kuryrky Barbary Issakidesove, jei byla napojena na rakouske hnutiodporu, a nejspise se podilel i na zatcenf vedoudho tetoskupiny, doktora Franze Josefa Messnera, kterypad!do rukou Nemcu v Budapesti pri pokusu prevzft vysilacku.⁷⁶ Tajemny ,,Nachfolger H.” pak plnil dulezite ukoly i po vojenskem obsazeni Mad’arska, kekteremu doslo 19. bfezna 1944.V poslednim znamem mesicnim hlasenf referatu III F zdubna 1944se uvadelo, ze ,,H. je asi tri tydny zaclenen ve spojenf 1-Iorthy junior – americka zpravodajska sluzba” a ze ,jeho poznatky podstatnc prispely k vyjasnenf situace V Mad’arsku a k doznanf sefa mad’arske zpravodajske sluzby plukovnika Kadara”,⁷⁷ ktery vedl

Vlednove mesifol zpnive referatu Ill Fse k tomu uv.ldljen nasledujlci: .,Dale pfHel duvemik do spojeni s rakouskym emisarem dr. Wilbrandtem a jedn{m Turkem jmencm Ali Transever, ktery byl uz prazske ufadovne znam jako turecky agent.”Wilbrandt ve skutecnosti poch.lzel z Berllna av Turecku pusobil od roku 1934 jako n.lrodohospod.li’skyexpert. Blize viz HEIDEKING, Jiirgen

– MAUCH, Christoff: Das Herman-Dossier: Helmuth James Graf von Moltke, die deutsche

Emigration in Istanbul und der amcrikanische Geheimdienst Office of Strategic Services (OSS). In:Vierte/jahrsheftefiir Zeitgeschichte, roe. 40, c. 2 (1992), s. 567-623.

VUA, Ast Prag, mesfcni zprava refer.ltu Ill F za unor 1943.
Blize viz HOHNE, H.: Canaris, s. 521-525.
VUA, Ast Prag, mesicnf zprava referatu Ill F za unor1944.
Blize viz BEER, Siegfried: ,,Arcel/Cassia/Redbird”: Die Widerstandsgruppe Maier-Messner und der amerikanische Kriegsgeheimdienst OSS in Bern, Istanbul und Algier 1943-44. In: DOW

Jaltrbuch 1993. Wien, Dokumentationsarchiv des osterreichischen Widerstandes 1993, s. 75-

100. Srv. tez RUBIN, B: Istanbul Intrigues, s. 194, 196; BAUER, Y: Jews for Sale?, s. 127-128,

139-140.

VUA, Ast Prag, mesicnf zpr.lva referatu Ill F za duben 1944.

486 Soudobe dejiny X / 4

tajna jednani S Angloamericany O uzavreni separatnfho miru. V Budapesti V teto dobe ostatne aktivne pusobil i vedouci referatu III Fkapitan Alfred Klausnitzer. Ridil zde cinnost jednotky abwehru (Abwehrtruppe) 398, ktera v Mad’arsku likvidovala dosud odhalene spionaznf prfpady.⁷⁸

Na zaver je treba se pokusit alespon nacrmout, co vsechno usnadnovalo referaru III F pronikani do spojeneckych zpravodajskych sluzeb. Na prvnfm mfste uspechum abwehru nahravaly nedostatky na strane spojenecke kontraspionafo, jez nebyla schopna nalezite vyuzivat informace o podezrelych osobach a jii odhalenych nemec kych agentech. Je smutnou skutecnostf, ze napriklad jednu z prvnich zprav upo zomujfcfch na podezrelou cinnost Bedi’icha Laufra obdrzeli ceskoslovensti cinitele

v Istanbulu uz 30. zarf 1941a ie puvodcem tohoto varovanf bylo americke vyslanectvf

v Budapesti.⁷⁹ Stejne tak se podcenovala bezpecnostni rizika pri scyku s vlasmimi duvemiky a nahodilymi informatory. Zvlaste zpravodajstf neprofesionalove, k nimz pauil Michal Zibrfn, Karel Jise a Alfred Schwarz, nedodrfovali konspiracni zasady a za svuj nejdulezitejsiukol povazovali co nejversf shromazd’ovani zprav. A konecne, nikoli vsak na poslednim mfste, byla to dobte promyslena taktika, kterou pri rizenf svych agenru pouzfval referat IJI F. Jeji soucasti bylo, jak dokladaji mesfcni zpravy, i vyuzivanf rivality mezi predstaviteli jednotlivych zpravodajskych sluieb. A ze taro

taktika byla uspesna, dokazuje nejenom pusobeni agenta Bedricha Laufra, ale i na sledujid vynatek licici situaci v lstanbulu pocatkem roku 1944 z pohledu cesko slovenske zpravodajske sluzby: .,Neutnilni Turecko bypredpokladalo ncobycejne iivy pohranicni styk. (…) Ve skutecnosti se nam vsak situace rysuje zcela jinak. Osoby, ktere zajiideji do Turecka, majf bud’ poslani uredni, nebo obchodni. (…) Mel jsem

mofoost nahliiet denne do vykazu pohybu cizincu a konstatuji, ze jejich priliv neni znacny. Vyloucf-li se ze zpravodajskeho zajmu osoby uredni, a to jak Nemci, tak prfslusnici jinych narodnosti, zustava mala hrstka tech, o nei by se odbocka mohla zajimat. 0 zfskani techto osob pro zpravodajske ucely se pak svadeji mezi mnoha

jednotlivymi zpravodajskymi sluzbami, ktere jsou v lstanbulu zastoupeny, hotove bitvy.’J!O

Ve sve vypovedi z 27.6.1945 Klausnitzer uvedl: ,.Pfi obsazeni Budapefo nemeckym vojskem, nekolik dnl potom, mel jsem pl’evzit velenl nad jednlm feldweblem a dvaceri muzi, tzv. Abwehnruppe 398 nebo 389, ktenl byla vyslana na iadost ufadovny Videii. Tato skupina mela za ukol zajistit podezrele osoby, ktere byly v nejakem seznamu. (…) Chci jefo’!dodat, ie skupina 21 muzu, ktera byla pod mym velenim, zatkla 12 muzu, z nichz byli 3 Italove, 3 Francouzi, asi

3 Anglicane (zfejme minen americky zpravodajsky vysadek Sparrow, pozn. autora), 1 Nemec, asi 2 Polaci, se kterymi se zachazelo velmi brutalne, jeden z nich by!, jak je mi znamo, zastfelen na F6 utca (ulici F6, pozn. aurora), a je mofoe, :!.e tam bylo zasrfeleno i vice osob. Vseclrno to delali clenove organizace Abwehnruppe.”

ZUDOVA-LESKOVA, Z.: Obrana naroda na Slovensku, s. 130.
VUA, archivni sbirka 20, 20-21-13, hlaseni majora Frantiska Fryce o vysleddch inspekcni cesry do lstanbulu, 5.1.1944.